Když nastává konec světa – dějiny zemětřesení na Chebsku, v Lisabonu a jinde. Jak pracovaly otřesoměry, seismografy a seismické stanice. A co se zemětřesením měly společného naše minerální prameny a drbání sibiřských psů. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/224411058220001/

O tom, jaká je naše sounáležitost, kam patříme v geografickém, civilizačním, ideovém a také politickém smyslu. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220029/

Muž s maskou či tajemstvím, aneb ten, kdo měl údajně připravovat třetí světovou válku. A kdo byl nekomunista, nikoliv antikomunista. A kdo se svým Svědectvím zamotal hlavu mnohým. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220028/

Už ne Moravská, Slezská, ale Velká Ostrava. Jak proměnil starosta Jan Prokeš jedno složité místo v prvorepublikové velkoměsto? A co po něm a jeho generaci zbylo a jakého vděku se dočkal? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/423236100051001/

Co nám daly a vzaly „katedrály dvacátého století“? Jak se stavěly a prosazovaly Slapy, Lipno, Orlík a další díla Vltavské kaskády? A jaké to bylo být přehradářem? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220026/

Tradice zoologických zahrad a chovu exotické zvěře v našich zemích. Od přemyslovských lvů až po moderní zrovnoprávnění zvířat s návštěvníky. A proč první zahrady vznikly v pohraničí a jak se dařilo exotům v západních Čechách? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220025/

Milan Kundera, rodu brněnského. Proč právě on dosáhl celosvětové literární proslulosti? Proč zůstal postavou tak skrytou? A co pro něj celoživotně znamenala hudba a Brno? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/323291310210001/

Před dvaceti lety pracovala v irácké Basře 7. polní nemocnice. Nebyla to ale zdaleka první mise českých zdravotníků ve válečném konfliktu. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220027/

Dějiny jedné z nejbohatších oblastí Českého království a nejosídlenějších hor Evropy. Kudy se dostávalo do Čech? Jak horní města přitáhla výjimečné umělce? A jak se z vůle svazáků bouraly kostely i s celým vybavením? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220023/

Hosté: Tomáš Jakl — Milan Mojžíš — Dalibor Vácha https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220024/

C. k. monarchie v druhé půlce 19. století jako předobraz EU a éra vzestupu i zklamání české společnosti. Proč se monarchii nepodařilo federalizovat? Jak jsme vnímali jiné Slovany? A o čem jsme diskutovali na našich kopcích? Na památku jubilea pozapomenutého lídra Karla Sladkovského. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220022/

Jak se měnila Československá a Česká televize v průběhu desetiletí. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220021/

Kdo byli a jak si vedli socialističtí podnikoví manažeři? Československo jako země plánovačů, konexí, odběratelsko-dodavatelských vztahů, reklamačních procesů, soubojů o devizy na inovace, exportu investičních celků. A příběh konkrétní továrny na věčně nedostatkové dlaždičky. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220020/

Živnostenský zákoník z roku 1860 to spustil…dějiny reklamy a reklamního humoru u nás. Kdo natočil první skrytou reklamu? Kam utíkaly socialistické reklamy před všedností? A strýček Boby, pan Vajíčko a další legendy. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220019/

Čeští písmáci a sedláci a jejich pohled na svět. Jak se rodila naše nedůvěra k cizímu, český konzervatismus i české novátorství. Rychtáři Josef Vavák, Josef Dlask a jejich svědectví. A proč sedláci byli štíhlí lidé? (Repríza z roku 2016) https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/216452801400002/

Ukrajinští obrozenci a nacionalisté ve 20. století. Marné i tragické pokusy o samostatný stát. A působení Ukrajinců u nás za první republiky. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220009/

Proč Palacký skončil své dějiny rokem 1526? Jaké stanovil postavení našeho národa v historii Evropy? A co dělal první den v Praze? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/216452801400018/

Proč máme největší širé lány v Evropě? Polabí i další úrodné kraje a poválečná kolektivizace. Jak probíhala, co přinesla a co zneužila? A zvýšila aspoň produkci potravin? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220018/

Jaká byla role architektury a sochařství ve světě středověké panovnické reprezentace, zejména za Karla IV. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220017/

Ten, který stvořil český „high-language“. Takový jazyk, co dává národu duši a činí jej nezaměnitelným a sebevědomým. A germanizace, národní obrození, osvícenství, vlastenectví – jak to šlo všechno dohromady? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220016/

Jak se u nás rodila archeologie a jak se dostávala do škol? Co vypovídají školní obrazy a sbírky o době vzniku? A jak si učitel Štorch rozuměl se svými žáky, s archeology a s politickými režimy? A jak psát moderní učebnice o pravěku? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220015/

Co všechno nacisté nesnášeli v umění? Německy mluvící skladatelé a umělci působící v Čechách, jejichž osudy přeťala druhá světová válka. A opomíjené symbiózy českých a německých umělců a Nového německého divadla s Národním divadlem. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220014/

Jak se měnila historická paměť od druhé světové války do současnosti a nakolik byla závislá na aktuální politické situaci. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220013/

Měnová reforma – jak udeřila na dělníky, jak na komunistické funkcionáře a členy strany, a jak na „bývalé lidi“? A proč v Plzni se vytáhlo do ulic a v Praze se stávkovalo jenom v továrnách? A jak mylně si dělnické protesty vysvětlil exil? Pořadem provázel Přemysl Čech https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220012/

Obrázkové seriály v českých zemích od devatenáctého století dodnes. Kulihrášek, Puňta, Pepina Rejholcová, Rychlé šípy, Myšpulín s Fifinkou, major Zeman a jejich dějiny. A proč po válce prožíval komiks těžké časy i na Západě? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220011/

Sovětský žolík v politice se Západem. Co jsme měli společného a jak jsme se srovnávali s Německou demokratickou republikou? A v čem jsme si nelítostně konkurovali a která ze zemí byla nakonec blíž krachu? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220010/

Hosté: Alexandra Alvarová, expertka v oboru komunikace a propagandy — Jiří Táborský, mediální konzultant — František Vrabel, datový analytik. Pořadem provázela Marie Koldinská Dezinformace jsou jedním z nástrojů propagandy. Kdo u nás vytváří pokřivené vnímání reality a jak se tomu bránit? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220009/

Petr Charvát, historik, pedagogická fakulta UK — Naďa Profantová, archeologický ústav AV — Martin Wihoda, filozofická fakulta MU Kdo jsme? Odkud přicházíme a kam směřujeme? Pořadem provázel Přemysl Čech https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220008/

Šťastný i nešťastný polistopadový příběh nejsilnější levicové strany. Proč bez konfliktů s ODS zůstala ztracená? A kdo je autentický sociální demokrat? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220007/

Jak se měnil zdejší pohled na židovský stát. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220005/

O porodních babičkách, bábách, o prvních porodnicích i o andělíčkářkách. A také o různých pověrách i o smutných věcech spjatých s prvními věcmi člověka. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220004/

Drama posledních tří Benešových let 1945-1948. Měl, nebo neměl v únoru 48 šanci zachránit demokracii? A kdo všechno tehdy selhal? A kdo psal anonymy na Pražský Hrad? www.ceskatelevize.cz/porady/1015077…3411058220006/

Encyklopedie, která sebrala lidem právo nevědět. Řekne nám téměř všechno, ale co my víme o ni a jejích autorech? A na kolik je konkurencí historiků, pedagogů a knihoven? Pořadem provází Barbora Půtová. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220003/

Neveklovsko a Vyškovsko v období protektorátu. Jak Němci cvičili u nás své vojáky na všechny fronty? A jaké všechny strázně to přineslo zdejším obyvatelům? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220002/

Hosté: Jiří Mikulec — Michal Pehr — Petr Sommer https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/223411058220001/

Česká republika a její kulaté narozeniny. Co měli společného tři prezidenti? Kteří premiéři zřejmě nejlépe, a přitom neokázale vládli? A které nárazy nás nejvíc zaskočily? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220033/

Byly Dvořákovy Slovanské tance dostatečně české? Jakou knížku tahal v kufru po světě Bohuslav Martinů? A začíná Smetanova Vltava českou, nebo švédskou lidovou písní? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220030/

Jak jsme tahali řepu a vytáhli jsme rozmach celé země. Cukrovarnictví jako malý zázrak českých zemí. A jak se udělal cukrovar ze zámku a vydržel až do dnešních dnů. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220029/

Jaká byla úloha útrpného a hrdelního práva v průběhu staletí? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220028/

Hosté: Andrea Březinová Petra Mertová Radek Polách https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/322291310200001/

Historie i současnost mentality Rusů. Kde se vzalo ruské autoritářství, pocit ohrožení, jejich rozpínavost? A jaký typ impéria Rusko představuje? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220027/

Leccos bylo jinak než ve filmu a v knize Kladivo na čarodějnice. Jak probíhaly čarodějnické sabaty na Petrových kamenech a jak soudní procesy? A jak asi vznikla legenda o faráři Lautnerovi? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220026/

Karel Engliš a jeho prvorepublikové boje o naši měnu a životní úroveň obyvatelstva. Aneb jak u nás vyrostl a prosadil se kvalitní národohospodář. A proč tolikrát vyhrožoval demisemi a přesto zůstal takřka nepostradatelný? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220025/

Co přinesl první rok operace UNPROFOR tehdejšímu Československu. Hosté: Karel Bahna Miroslav Minár Martin Prokop https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220024/

Pozemková reforma za první republiky. Co to byl zábor a co zbytkový velkostatek? A proč se na reformu útočilo z Říma i z Moskvy? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220023/

Podnikání Valdštejna, Pernštejnů, Harrachů, ale i Rothschildů, Gutmannů či Bauerů. Které podnikání nebylo pro šlechtu etické? A jak si podnikavá šlechta vedla na Kravařsku a v dnešním Moravskoslezském kraji? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/422236100051002/

Ti, na které se zapomíná a kteří tu zůstali další dvě století. Dějiny rodu, českého království a dějiny Slezska. Nebylo malých rolí v našich dějinách: Mikulášové, Přemkové, Janové, Barbora Krnovská, Valentin Hrbatý… https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/422236100051001/

Fenomenální atlet, jehož běh životem a politikou nebyl zdaleka tak přímočarý jako na dráze. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220022/

Kdo mohl být československým prezidentem, ale nikdy se jim nestal. Jak by si asi vedli proslulí politici, diplomaté nebo vědci na pražském Hradě? A mohl být našim prezidentem evangelík, emigrant, či nestraník? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220021/

Dva tábory na "potírání cikánského zlořádu". Co se dělo za jejich zdmi a o jaké tábory šlo? A jaké tajemství skrývá stavba vepřína? (2018) https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/318281381940007/

Na moravských kopanicích se po staletí pěstovala lidová magie. Měla svou historii a své aktéry, především tzv. žítkovské bohyně. Vyrobeno 2017 https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/317281381940003/

Byla naše krajina dřív lepší? Dědictví krajiny jako nic samozřejmého. A jak krajinu českých zemí poznamenaly válečné události? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220016/

Povodně v českých zemích - jak jsme je zvládali a jak jsme na ně zapomínali? Co všechno zničil i vytvořil jeden odpolední slejvák před sto padesáti lety? A jak se žilo s povodněmi ve městech nad romantickými řekami? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220015/

Lidé milují památky, ale nesnáší památkáře. Platí tento bonmot i v současné době? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220010/

Jak proměnilo dvacáté století národní kuchyni. Kdy jsme se nejvíc přejídali? A proč českou kuchyni doporučují lékaři? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220012/

Kdo byl zpravodajský důstojník, jehož ostatky se po několika desetiletích nedávno vrátily do rodné Čáslavi? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220018/

Osvoboditelé: Američané. Jak se zde chovali, kolik jich u nás padlo a co jim bylo vyčítáno. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220019/

Druhá republika. Jak se u nás už jednou pomáhalo tisícovkám uprchlíků. A jak se šest měsíců hledala nová politika, nová řešení a hlavně naděje. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220017/

Jak jsme bránili socialistickou vlast a jak sami sebe? Základní vojenská služba za reálného socialismu. Jak se na vojnu vzpomíná, jak se vojna fotografovala a čemu vlastně sloužila? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220011/

Jak rozlišit pravého Zrzavého od nepravého? A jak Úprku, Kavána a další? A kde se u nás vzala i díla světově proslulého falzifikátora? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220008/

Poslední český král po sto letech. Panovník, který se nebál jet na frontu. A Habsburk, který projel naší zemí za nepředstírané vřelosti lidu. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220013/

Už čtvrtstoletí uplynulo od začátku našeho začleňování do euroatlantických bezpečnostních struktur. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220014/

Ukrajinští obrozenci a nacionalisté ve 20. století. Marné i tragické pokusy o samostatný stát. A působení Ukrajinců u nás za první republiky. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220009/

Rozvratná skupina Husák, Novomeský, Šmidke, Clementis a další. Jak se po válce na Slovensku bojovalo o moc. A jak navzdory Leopoldovu zůstali komunisty. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220007/

Únor 1942 – zrod našeho vojska v Buzuluku. Bez amnestovaných vězňů by se neobešel. A co s naším praporem zamýšlel Sovětský svaz a co Ludvík Svoboda? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220005/

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220004/

60 let od smrti krále komiků. Protektorátní hříchy, poválečná likvidace a polistopadová rehabilitace. A jaký film Vlasta Burian už nenatočil? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220003/

Mor, cholera, pravé neštovice, španělská chřipka a covid ve světle historické reality a „zaručených pravd“. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220002/

Čtyři sta let Bohuslava Balbína. Záviděníhodné dílo, nezáviděníhodný osud. Jak obstát v extrémně těžké době a jak předběhnout jiné o dvě století? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/222411058220001/

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220026/

Psychiatrie v rukou totalitních režimů jako zbraň proti politickým odpůrcům. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220028/

Jaký byl první muž Pražského jara 1968 a jaká byla jeho úloha v moderních dějinách Československa. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/211452801400026/

Václav Havel čtyřikrát prezidentem. Přednosti a slabiny specifického politika ve výjimečné historické situaci. A historky z hradního zákulisí Jako lídr disentu a jako vůdce listopadové revoluce byl Václav Havel zvolen v prosinci 1989 poprvé prezidentem, později si to zopakoval ještě třikrát. Tolik prezidentských období bylo ještě dopřáno u nás jedině T. G. Masarykovi. Havel byl navíc postupně prezidentem dvou jiných států. Jakým prezidentem byl? V čem byly jeho slabiny vůči politickým stranám? Čím skutečně zaujal západní politiky a panovníky? Jak soupeřil s Federálním shromážděním? Byl opravdu slabý ke komunistům? Z čeho pramenily jeho prezidentské frustrace? Jaký byl diplomat? Kam se vytratily jeho ideály o směru naší zahraniční politiky? Jak změnil jeho oblibu Rudolfinský projev? Čím se lišil jeho vztah k Václavu Klausovi a k Miloši Zemanovi? Co zůstalo z jeho prezidentského odkazu? A byl šťastným člověkem? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220027/

V mlčení a naději. Český Casanova, či nanejvýš prozíravý poslední Rožmberk? 410 let od smrti legendárního šlechtice z nejvlivnějšího českého rodu. Rok 2011 byl hlavně na jihu Čech rokem oslav Petra Voka z Rožmberka. Slavného šlechtice, který zemřel v listopadu 1611. S jeho smrti je spjat konec nejvlivnějšího českého šlechtického rodu, který stál roky v čele domácí šlechty. Samotný Petr Vok je mýtickou postavou, často využívanou jako obchodní známka, a díky svým filmovým podobám má nálepku českého Casanovy. Kdo se však ponoří do jeho osudů, rychle zjistí, že všechno bylo tak trochu jinak. Jeho život opsal dráhu od kratochvilného mládí po duchovní rozjímání. Dlouho zápasil se stínem vlivnějšího bratra Viléma z Rožmberka, jehož význam zůstal naopak dnes ve stínu legendy mladšího bratra. Zásluhou Vokových zápisků a zásluhou jeho kronikáře Václava Březana lze si udělat velmi detailní obrázek o životě šůlechtice, který prozíravě vytušil, že na jeho zemi a jeho stav se blíží hrůza válečného konfliktu a nekonečných sporů. Můžeme také pochopit, proč nynější spíše odpočinkový kraj jižních Čech byl kdysi strategicky důležitou oblastí. A proč tamější sídla dodnes působí originálně. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/211452801400021/

Ve čtvrtek 17. ledna 1991 brzy ráno začala v Perském zálivu nejrozsáhlejší mezinárodní vojenská akce od konce druhé světové války. Zapojili se do ní i českoslovenští vojáci. Po návratu příslušníků naší protichemické jednotky z války v Perském zálivu prohlásil tehdejší americký vojenský přidělenec v Československu, že před zraky celého světa její členové vrátili armádě ČSFR dobré jméno. V konfliktu, který demonstroval technickou vyspělost Západu a stal se, díky stanici CNN, první válkou vysílanou v přímém přenosu, zajišťovali českoslovenští vojáci chemický a radiační průzkum. Co znamenala zkušenost z války v Perském zálivu pro další profesní život tehdejších československých vojáků a jak na úspěšnou misi vzpomínají s odstupem let? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220024/

Karel Havlíček Borovský a Jan Neruda. Ucelená a rozeklaná osobnost. Stejné talenty, ale rozdílné generace. A proč se jejich dílo nadále čte? Poslední říjnový den uplyne 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského, v srpnu uteklo už 130 let od smrti Jana Nerudy. Dva velikáni české literatury a žurnalistiky devatenáctého století, jejichž dílo se ještě pořád čte a dokonce znovu překvapuje svou aktuálností i krásou. Kde se vůbec oni a jejich talent vzali? Jaký měli náhled na život? Jak se na jejich životech a profesích podepsala příslušnost k jiné generaci? Jak dokázal Havlíček podnikat v žurnalistice a jak čtenářům vysvětloval první volby a kde hledal vzory pro náš národ? Jak se stavěli k němectví a k německé kultuře? Proč už nerozumíme tehdejší poesii? Co všechno nám vzkazuje Král Lávra? Čím jsou a nejsou Povídky malostranské? Proč satirik působí na všech portrétech smutně? A jak se literát dostal do názvu města i obce? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220023/

Krajinná archeologie. Co zahrnuje genius loci a paměť krajiny? A čí zásluhou známe přesnou hodinu, kdy v pravěku bouchla sopka v Porýní? Krajina jako lidský výtvor, ale také jako něco co má svou vlastní historii. V posledních desetiletích se i u nás v rámci archeologie rozvinul obor krajinné archeologie, která se snaží interpretovat pomocí různých metod samotnou paměť krajiny. Přitom zrovna ve střední Evropě to není snadné, protože zdejší krajina patří po tisíciletí k intenzivněji využívaným a tedy k mnohokrát překopaným územím. Přesto se archeologům, ale i botanikům, sociologům, kulturologům daří určit historický kontext místa – co v krajině přežívá a co se mění. Čím je dána rozmanitost naší krajiny? Kdy se narušil vztah krajiny a člověka? Jak dlouho si lidé udrží paměť o povodních? Co dokážou digitální technologie a co letecká archeologie? Co zbylo z barokní krajiny a z barokního nacházení řádu na nebi i na zemi? Za co vděčí krajina romantikům? A proč je krajina jako vzácný pergamen? A proč vylézt na Říp? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220022/

0smdesát let od tragických měsíců našeho národa. Reinhard Heydrich a jeho protektorátní mise. A příběh jedné jeho oběti za všechny. Koncem září 1941 nastoupil do protektorátu jako nový zastupující protektor Reinhard Heydrich, jeden z nejvýše postavených důstojníků celé nacistické hierarchie. Jeho úkolem bylo především udržet Protektorát Čechy a Morava jako klidné a hospodářsky výkonné zázemí Třetí říše. Zlikvidovat rozmáhající se odboj i jakékoliv sabotáže. A také přinutit Čechy a Moravany k větší kolaboraci s nacismem a připravit prostor pro pozdější úplnou germanizaci našeho území. Po svém příjezdu do Prahy vyhlásil „civilní výjimečný stav“, známější pod pojmem první stanné právo, který mu umožnil okamžitě začít popravovat české odbojáře. Takřka čtyři měsíce ovládaly zemi mimořádné soudy. Po osmdesáti letech zůstává otázkou, jestli zvolené drastické prostředky byly vůbec účelné a jestli se Heydrichovi vytyčených cílů podařilo alespoň dočasně dosáhnout? Každopádně třeba na příkladu popraveného brněnského odbojáře, náčelníka Orla, lékaře a atleta Vojtěcha Jílka je zřejmé, že náš národ připravil o lidi, kteří tu později chyběli – a to nejen v dalších letech války. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220025/

Jan Šverma pocházel z dobře honorované maloměstské rodiny, otec byl starostou Mnichova Hradiště. Už tím se lišil od většiny prvorepublikových členů KSČ. Byl však oddaným stoupencem sovětské politiky, nejbližší spolupracovník Gottwalda, programový lídr, ale také opakovaně musel za první republiky provést sebekritiku, otevíral KSČ spolupráci s jinými stranami a z Rudého Práva se snažil udělat přívětivější noviny. Během války byl vyslán za povstání na Slovensko, ač se mohl vrátit – zůstal a přechod přes slovenské hory se mu stal osudným. Hned po válce byl pasován do role národního hrdiny a komunistického vzoru. Jeho manželka však oproti Gustě Fučíkové odmítla hrát jen roli národní vdovy, v padesátých letech skončila ve vězení, v osmašedesátém byla stoupenkyní Dubčeka a za normalizace podepsala Chartu. Mezitím se odhalovaly Švermovy pomníky, po roce devadesát jejich odstranění trvalo až deset let. Váhalo se, za Švermu se přimlouval dokonce i rodinný přítel Bill Clinton. A dnes, je to všechno už jen minulost? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/216452801400007/

Nečekaly na ně jenom trafiky, ale i nespočet problémů. Jak se projevovala jejich válečná traumata? A kdo vlastně byl, nebo nebyl legionář? Před sto lety vznikla Československá obec legionářská jako nejsilnější organizace sdružující legionáře z různých front první světové války. V ní bojovali za vytvoření nového státu a po jeho vzniku měli být jeho přirozenou oporou. Ale tak samozřejmé to nebylo. Jakou roli hrálo, na které frontě bojovali a kdy se vrátili domů? Jak se zapojili do obrany nové republiky? A jaké potíže s jejich návratem vznikly? Jak je zabezpečil nový stát? Jak se jejich důstojníkům dařilo v další kariéře v armádě? Jaké měli politické názory a proč nebyli imunní vůči radikálním hnutím? Jakou oporou byli pražskému Hradu? Jak vznikla Legiobanka a kde se vzal její majetek? A jaké to bylo mít v rodině legionáře ze dvou rozdílných front? A jak lze dnes přispět k databázi všech československých legionářů? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220017/

Jak se obchodovalo se světem před listopadem 1989? Proč u nás vzniklo tolik menších bank a proč jich tolik brzy krachlo? A kdo všechno vydělal na privatizaci největších bank? A kolik nás to všechno stálo? Transformační záře nad českými bankami. Moderátor: Přemysl Čech Jako noc a den se lišilo naše bankovnictví před rokem 1989 a po něm, kdy muselo projít naprostou transformační změnou. Během porevolučního desetiletí a prvních let nového století se naše banky totálně proměnily. Od té hlavní a s mimořádným postavením, České národní banky, přes velké bankovní domy až po banky nejmenší. S odstupem let lze hodnotit transformaci bankovnictví jako úspěšnou, česká koruna v posledních krizích podržela národní hospodářství a banky jsou jeho stabilnější součástí než jiné obory. Ale samotná transformace měla své vítěze i poražené, byla realizována tempem a kroky, o kterých je dobré i zpětně diskutovat. A také teprve zpětně lze přesně pojmenovat důvody, které k jednotlivým rozhodnutím vedly. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220015/

Hra na krásno a duchaplno po pařížském vzoru. Jak se konverzovalo a tvořilo v pražských salonech? A jaké vlastnosti mívaly nejznámější saloniéry? Vítejte v mém salonu! Moderátorka: Barbora Půtová Jan Neruda si v jednom svém fejetonu posteskl, že Praze chybějí pařížské salony. Ano, druhá polovina devatenáctého století a první třetina dvacátého století přinesla rozmach společenských salonů, které představovaly příležitost pro diskusní setkání a duchaplnou konverzaci a také příležitost pro setkání umělců. Postupně se i u nás salony prosadily, od šlechtických, měšťanských k uměleckým, a jejich návštěvami nepohrdali ani členové avantgardy. Ten nejznámější salon v bytě spisovatelky Anny Lauermannové vydržel dokonce několik desetiletí. Stejně tak proslulý byl ve výtvarném světě Topičův salon. České salony se však lecčíms odlišovaly od salonu pařížských, mj. se v nich mnohem více hovořilo o politice. Ačkoliv zlatá doba společenských i výtvarných salonů je dávno pryč, i dnes se s nimi můžeme potkat a zřejmě mají opět své kouzlo. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220014/

O ztrátě soudnosti, vkusu a citu pro míru politiků, kteří používají historické příměry, aniž by o historii věděli aspoň to, co průměrný absolvent gymnázia. V polistopadovém období se nám tady rozmohl takový nešvar. Slovy téměř klasika bychom tak mohli označit způsob, jakým řada politiků, aktivistů, umělců, ale třeba i diskutérů na sociálních sítích, užívá historické paralely a asociace. Tak např. podle předsedy jedné politické strany měly být chystané personální změny „nocí dlouhých nožů“, hradní mluvčí přirovnal Evropskou unii k nacistické Třetí říši, předseda další politické strany viděl v elektronické evidenci tržeb koncentrační tábor. Tyto přemrštěné příměry sice vyvolaly negativní ohlasy, ale u mnohých také vzbudily otázky po příčinách klesající znalosti historie, vkusu a citu pro míru. Potřebují politici stále silnější emoce pro to, aby u svých posluchačů vyprovokovali ať už souhlasnou či nesouhlasnou reakci? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220012/

Počátky českého státu a křesťanství u nás jsou spojeny se svatou Ludmilou. S Ludmilou, první historicky konkrétní příslušnicí rodu Přemyslovců, od jejíž tragické smrti uplyne letos 1100 let, je spojený příběh prvopočátků českého státu. Hlavním zdrojem informací o jejím životě nejsou jen legendy, ale také výsledky práce antropologů. Díky nim dostává svatá Ludmila svoji reálnou lidskou podobu. Z bádání např. vyplývá, že to byla žena, která trpěla těžkou endokraniozou, ztluštěním čelní kosti. Touto zvláštní chorobou trpí i ženy v současnosti a vyznačuje se velkými migrénami a nespavostí. To by mohlo podle odborníků vysvětlit i konflikty, kterými Ludmila ve svém životě procházela. Jaké další neznámé skutečnosti ze světa lidí přelomu 9. a 10. století dokážeme ještě rozkrýt? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220008/

Dějiny bylinkářství, léčitelství a alternativních druhů léčby. Jak se léčilo pijavicemi a jak polykacími obrázky? A jak vysocí komunisté chránili své léčitele před ústrky svého režimu? Spory mezi světem léčitelů a klasickou medicínou sotva budou někdy řešitelné, a patrně se i prohlubují. Je ovšem zajímavé prozkoumat, které oblasti alternativní léčby jsou ochotni lékaři připustit a které považují za ryzí šarlatánství a varují před jejich možnými důsledky. V naší zemi zažila alternativní léčba svůj velký boom zejména v devadesátých letech, kdy k nám navíc dorazila vlna zájmu o homeopatii a o různé metody čínské medicíny. Ale už předtím u nás pracovala řada léčitelů jako například Jan Mikolášek, páter František Ferda, Božena Kamenická, či Josef Zezulka, kteří zásluhou svých spokojených pacientů dosáhli věhlasu a jistého respektu se jim dostalo i od komunistické moci. Doba předlistopadová je ale také spjata se zvláštními, státem financovanými psychotronickými výzkumy bývalého ministra Františka Kahudy a Zdeňka Rejdáka. O jejich výsledky býval leckdy větší zájem v Moskvě než u nás doma. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220006/

Od antikomunismu přes revizionismus k morálnímu relativismu Jak se žilo lidem v československém reálném socialismu? V systému policejního státu, udržovaného mocenskou silou, perzekucemi a vraždami? Prý vedli spokojený život a ani jim zas tak nevadilo, že nesměli cestovat na Západ, k radosti jim stačila třeba dovolená na Vranovské přehradě. Někteří historici také tvrdí, že komunistický režim v Československu trval tak dlouho proto, že ho většina lidí podporovala a na jeho fungování se podílela. Většina jejich kolegů a odborné veřejnosti ale označuje tato tvrzení za pokus o přepisování našich moderních dějin. Jak vnímat takové spory o výklad minulosti v době, kdy ještě žije celá řada mladších i starších pamětníků? Jak dlouhá či krátká je lidská paměť? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220004/

Starověký Egypt a české vykopávky. Kde se vzalo renomé našich archeologů v Egyptě? A co vše mají společného dnešní Egypťané s dávnými předky? Přes šedesát let už čeští egyptologové provádějí své vykopávky na území Egypta a Súdánu. Výsledky jejich práce především z oblasti Abúsíru a vůbec vyspělou civilizaci starého Egypta ojedinělým způsobem připomněly dvě výstavy v Národním muzeu a v Náprstkově muzeu. Jak se to přihodilo, že české archeology zaujal Egypt a jak se jim zde podařilo prosadit? Co zde za všechny roky vykopali? Které doby našim egyptologům přály a kdy narážely na problémy? Čím se vyznačovali zakladatelé naší egyptologie? Kdy se k nám nejprve dostávaly tamější památky? Co měl s Egyptem společného Miroslav Tyrš a co prezident Masaryk? A jak zasáhlo práci našich archeologů arabské jaro? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/221411058220002/

Nedopatřením se 1. května 1945 rozšířila po Přerově zpráva, že válka už skončila, Němci kapitulovali. A tak právě zde vypuklo první povstání lidu na konci války na našem území. Živelné i částečně organizované, plné entuziasmu i vlasteneckého prožívání, které se v lidech za protektorát nahromadilo. Povstání, které zaskočilo nejen zde přítomné Němce a maďarské vojáky, ale taky budoucí osvoboditele. Velice brzo si vyžádalo první lidské oběti na obou stranách. Přilákalo k Přerovu i partyzánské jednotky, vyvolalo souboj o důležitý nádražní uzel. Aby za pár hodin bylo všechno jinak a následovala ještě krutá německá pomsta. Samotný konec války byl pro řadu přerovských rodin tragický, přesto to povstání nelze hodnotit jen jako zbytečný omyl. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/320291310130003/

Zemská metropole a její křivolaké dějiny. Město bankéřů, jeptišek a úředníků, centrum architektů i krasobruslařů, kaváren a návštěv panovníků. A také Slezanů a nejstaršího muzea a největšího obchodního domu Opava byla v dějinách centrem Opavského knížectví a později bezmála 190 let hlavním městem Rakouského, resp. Československého Slezska. Sídlila tu zemská vláda, zemský sněm, zemský soud i další zemské orgány, úplně stejné jako v Praze nebo v Brně. Slezská metropole měla většinou v dějinách mnohem blíž k Vídni než ku Praze. Zažila značný rozkvět jako kulturní a obchodní centrum měšťanských a šlechtických vrstev, ale také prožila vzestup slezských idejí a sounáležitosti a nástup české střední třídy. Pak ovšem přišla především druhá světová válka a náraz na jejím konci. Město zůstalo rozbořeno, museli odejít Němci a následně poúnorový režim utlumil i činnost slezských organizací a původní architekturu se pokusil nahradit nebo dokonce přebít ne vždy šťastnými nápady. A jednoznačným politickým centrem oblasti se stala Ostrava. A dnešní Opava? Zbylo v ní něco z ducha hlavního zemského města a ze Slezanství a z genia loci kulturního centra? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/420236100051004/

Publicistický cyklus o významných okamžicích české historie i československých a českých moderních dějin. Pořad vyrábí Redakce aktuální publicistiky zpravodajství ČT pod vedením kreativního producenta Jiřího Vondráčka. Autory a dlouholetými protagonisty projektu (září 2007) byl dramaturg Čestmír Franěk (v současnosti zastává pozici Ombudsmana ČT) a Vladimír Kučera, který se od počátku stal i kmenovým scénáristou a moderátorem. V červenci letošního roku (2019) však bohužel zesnul. Od podzimu 2019 jej nahradil zkušený moderátor Přemysl Čech, dále je autorkou i moderátorkou některých pořadů historička Marie Koldinská a nově také Barbora Půtová. Dramaturgii mají na starosti Tomáš Brzobohatý a Miroslav Petráček, režii Václav Křístek a Vítězslav Romanov. Pořad se vyrábí v pražských studiích, ale také v TS Brno a TS Ostrava. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/

Asi těžko bychom hledali známějšího aktéra dějin 17. století v našem prostředí, než je právě Jan Amos Komenský Možná by se Jan Amos Komenský označení „učitel národů“ bránil, ale jisté je, že ve své době svým moderním způsobem výuky nadlouho předběhl dobu. Sám se považoval spíš za filozofa, který se snažil pracovat na tom, jak uskutečnit nápravu věcí lidských a kvalitní vzdělání mělo být prostředkem, jak tento cíl dosáhnout. Přestože se narodil do špatné doby, nezlomily ho ani osobní tragédie a jako mezinárodně uznávaný vzdělanec se stal politickým mluvčím pobělohorské emigrace. Dá se na tak významnou osobnost našich dějin i po staletích nalézt nový pohled? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/320291310130001/

Kde se vzal a jak se rozvinul génius českého loutkářství? Měl Matěj Kopecký něco z Járy Cimrmana? A kdy měla každá slušná rodina loutkové divadlo? České loutkářství bylo před několika lety zapsané na nehmotné kulturní dědictví lidstva UNESCO. Vlastně nic překvapivého, potvrdilo se tím, že náš národ vyniká v oblastech, ve kterých si i dospělý člověk hraje a v titěrných projevech jako je animovaný film, poštovní známky, ilustrace dětských knih, loutkářství. Ale čím bylo ve své historii české loutkářství specifické oproti okolnímu světu? Jak se vyřezávaly zdejší loutky? Které loutky, vnucované z východu, se u nás neuchytily? Čím se překvapivě liší český Kašpárek od jiných? Co zapříčinily „Alšovky“? Proč právě u nás se zrodila mezinárodní loutkářská organizace? Až kolik u nás bylo kočovných loutkářů a kolik později amatérských souborů? Jak se loutkaři uplatnili za první světové války? Jaká témata a změny přineslo Černé divadlo a krajská loutkářská divadla? A samozřejmě nelze pominout tvůrce nejúspěšnější – Josefa Skupu, Jiřího Trnku, Miloše Kirschnera a jejich nesmrtelné výtvory. www.ceskatelevize.cz/porady/1015077…0411058220017/

Fenomén jednoho baťovce a doživotně přesvědčeného komunisty. Dva roky byl v nejvyšší funkci, celý život jenom stoupal vzhůru, jak se mu to podařilo? Komunistická strana Československa měla na sklonku osmdesátých let přes milion a půl členů. Tak početnou totalitní stranu a přes ni celou zemi řídil generální tajemník strany. Jím se po odstoupení Gustáva Husáka stal Miloš Jakeš. Měl dát celé zemi nový modernizační impulz, provést přestavbu po gorbačovském vzoru, aby zachránil mocenské postavení komunistů, vypořádat se s protesty disidentů, opozičních hnutí i nastupující generace. Měl úkolů hodně a nepodařilo se mu téměř nic. Postupně se stal pro většinu národa směšným chlapíkem a k dobru mu snad lze jen připočíst, že během revoluce odmítl použití síly. Ale jeho život nebyly jen ty dva roky, kdy se stal bezesporu fenoménem. Jeho život je také až trochu záhadným příběhem neobyčejně úspěšného kariérního funkcionáře, který ani po revoluci a jako jeden z mála z těch bývalých nejvyšších nezalezl „na výminek“, ale dál se účastnil veřejných akcí a dál otevřeně hájil vše, co KSČ za čtyřicet let prováděla. A tak nám zanechal nejvíc svědectví o mysli komunistických funkcionářů jeho typu a jeho generace.

Dvě století s Boženou Němcovou. S její Babičkou, Divou Bárou, Viktorkou, Zlatovláskou, Hortensií, a také s Josefem Němcem i s jinými jejími muži, se syny, s nakladateli, lékaři, s postavami vojáků…i s krkavci V letošním roce uplynulo dvě stě let od data narození Boženy Němcové, které se uvádí jako oficiální a které sama v korespondenci tvrdila. Spisovatelka, které se podařilo pozdvihnout českou literaturu a poznamenat českou společnost. Jak vznikly ilustrace její nejznámější knihy? Patří Babička do rukou současné mládeže, a proč to není obrozenecký kýč? Proč psala lepší češtinou než její vrstevníci? Jakou literaturou se inspirovala? A proč právě jí se dařilo vciťovat do rozdílných prostředí a vytvářet generační souznění? Čím vším oslnila pražskou společnost a jak si počínala při sběru venkovských pohádek? Co jí dal a vzal vztah s Josefem Němcem? Jak to bylo s jejich bídou a proč patrně neovládala dobové měšťanské ctnosti? Jak to bylo s její léčbou? A jak proběhly dva její rozdílné pobyty v Litomyšli a okolí? A co se po ní také dochovalo? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/220411058220013/

Vzhůru do lázní! Lázně na našem území a jejich výjimečné postavení v rámci monarchie. Jak se vyvíjely léčebné kůry, střídaly typy návštěvníků i slavných hostů, a co všechno lázně přinesly českým zemím? A čím vlastně léčí lázeňská krajina? České a moravské lázně procházejí letos jednou z největších krizí ve svých dějinách. Koronavirus zavinil, že na čas se ocitly úplně bez lázeňských hostů a utichly. Podobné situace ve svých dějinách zatím zažily jen za světových válek. A přitom dějiny lázeňství na našem území už toho pamatují vskutku hodně a a mají na co vzpomínat: Jak se měnil vztah lázeňské péče k medicíně? Jakými změnami prošly lázeňské procedury a léčebné strategie? Kolik litrů minerálky musel kdysi pacient do sebe dostat? Proč se v lázních revolučně rušily sociální statuty návštěvníků? Jaké spory řešila v lázních šlechta? A proč šlechta z lázní přes moře vystoupala do hor? Kdo naše lázně zakládal a kdy vznikaly ryze národní lázně? Čím vším je originální lázeňská architektura na našem území? Jaké sporty přivedly lázně do Čech a jak rozvinuly fotografii? Jak se přizpůsobovaly různým náboženstvím? Jak lázně navštěvovali panovníci a jak dnes sportovci? A kdo byl nejčastějším hostem v Mariánských Lázních? Co bývala výnosná živnost? A čím se dá zapíjet minerální pramen? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/220411058220015/

Pobyt sovětských vojsk u nás 1968–1991. Jak rozložili naši armádu a jak obsadili a pobývali ve Vysokém Mýtě, Olomouci, Milovicích a jinde. A jak to bylo ve skutečnosti s jejich autonehodami? Když se v médiích připomíná okupace a pobyt sovětských vojsk u nás, většinou se to dokumentuje pouze záběry z Prahy a z Václavského náměstí ze srpna 1968. Jenže to byl ve skutečnosti pouhý začátek, okupační vojska zde pobývala ještě dalších dvacet tři roků a jejich pobyt se později týkal Prahy jen okrajově. Sověti se utábořili v sedmdesáti jiných českých a moravských městech, které měli předem vytipované a jejichž život na dvacet let silně poznamenali. A také obsadili na všechny ty roky řadu našich lesů a některé celé vojenské prostory. Jak to vše probíhalo? Jak jim musela ČSLA narychlo uvolnit kasárna a vystěhovat se do nepřipravených objektů a měst na Slovensku? Jaké vznikaly největší problémy s jejich pobytem ve městech? Čím se lišili na první pohled od našich obyvatel? Jaké pro nás neznámé vojenské vztahy sem vnášeli? Proč se zde líbilo jejich důstojníkům a proč problematická tu byla vojna pro běžné vojáky? Jak se měli k odchodu? A vyrovnali někdy veškeré náklady, které nás jejich pokořující pobyt stál? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/220411058220012/

Jasno, tu a tam vichřice. Dějiny meteorologie v českých zemích. Jak u nás na obloze bylo, je a bude? A jak bylo na Hromové hoře ve 20. století? Před sto lety byl založen Československý státní ústav meteorologický a začalo státem řízené měření počasí i jeho předpovědi. Ale samozřejmě pozorování počasí má na našem území mnohem delší dějiny. První zápisy o výjimečných zimách najdeme už v Kosmově kronice. A tak vlastně už i středověké klima můžeme trochu srovnávat se současnými proměnami klimatu. Kdy byly v našich dějinách třeskuté zimy? Kde se pro nás počasí „vaří“? Proč nás ovlivňují západní větry a východní mrazy? Co potřebujeme pro správnou předpověď počasí? Proč nevycházejí sezónní předpovědi ve střední Evropě? Jak se pracovalo na meteorologických stanicích? Proč na Silvestra 1978 nebyl správně odhadnut vpád studeného vzduchu na naše území? Kdy v historii bylo také naše počasí i politickým problémem? A proč se jen dvakrát za 115 let nezaznamenalo měření na Milešovce? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/220411058220010/

Patron mostů, mlynářů, rybářů, plavců a všech řemesel, co mají něco společného s vodou – to je Jan Nepomucký, celosvětově nejznámější český světec Generální vikář Johánek z Pomuku neboli Jan Nepomucký, jeden z patronů české země, doplatil životem na spory svého nadřízeného, arcibiskupa Jana z Jenštejna, s králem Václavem IV. Jaké byly osudy Jana Nepomuckého, od jehož svatořečení letos uplynulo 290 let? Čím si vysvětlit jeho oblibu a proslulost i za hranicemi českých zemí a kde hledat kořeny jeho kultu? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/219411058220014/

Kdo se mohl stát gestapákem? Co to byly volavčí sítě? A jaké bylo svědomí Stanislava Jizery, Karla Paprskáře a Viktora Ryšánka? V Brně, zejména v budově dnešní právnické fakulty, sídlila v letech 1939–1945 úřadovna gestapa, která měla dozor nad celou Moravou. Zásluhou vloni vydané knihy historika Vladimíra Černého i předchozích prací brněnských historiků máme dnes velmi podrobně zdokumentované, co všechno měli gestapáci z Brna za šest lest protektorátu na svědomí. Jak válčili s moravskými odbojáři z Obrany národa, z komunistického odboje i s vysazenými parašutisty a koncem války s partyzány, jaké nejen brutální metody používali při výsleších, jak rozsáhlou konfidentskou síť se jim podařilo vytvořit, jak se chovali k brněnským Němcům, jak úspěšně bojovali proti odboji vlastními provokacemi či vlastním radiovým vysíláním, i jak třeba koncem války se našli mezi samotnými gestapáky lidé, ochotni spolupracovat s odbojem. Nejsmutnější historii tvoří rozsáhlé popravy, ke kterým akce gestapa vedly a kterých se nevzdali ani na úplném konci války. Bohužel nepříliš veselou kapitolou je také, kolik gestapáků, nasazených na Moravě, stanulo po válce před československými soudy. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/319291310130005/

Od čínské keramiky až po ovlivňování českého politického vývoje čínskými komunisty. Jaká byla historie čínsko-českých vztahů? V posledních letech je velkým tématem čínský vliv v České republice. Podle BIS se u nás zvyšuje aktivita ruských a také čínských rozvědek. Někdejší československo-čínské vztahy byly za komunistického režimu z velké části ovlivňovány vzájemnými momentálními sympatiemi či antipatiemi sovětských a čínských vládnoucích špiček. V poslední době probíhá opět sbližování těchto východních velmocí. Máme se bát? A jak se zájmy čínských komunistů promítaly a promítají v politice naší země? www.ceskatelevize.cz/porady/1015077…0411058220007/

Naše nehynoucí problémy s komunistickými pomníky. Od maršála Stalina k maršálu Koněvovi. A jak vytesat alkoholika s velkou hlavou. Desítky Gottwaldů, Leninů i jiných komunistických předáků byly vztyčeny na našich náměstích během vlády KSČ. A staly se na roky symbolem, kdo u nás ovládá veřejný prostor. Po roce 1989 byla většina pohlavárů odstraněna a sochy Rudoarmějců zpravidla přestěhovány na hřbitov. A přesto některé problémy s nimi spjaté znovu ožívají. A tak je dobré připomenout, za jakých podmínek tyto sochy vznikaly, jak kvalitní a uvědomělí sochaři a architekti je v jednotlivých dekádách tvořili, jaké prostředky na ně byly vynakládány, i jak je ve své době přijímali lidé a jak někdy dokázali projevit nechuť k těmto sochám. A také, že odstraňování těchto pomníků je často neméně náročný tvůrčí proces. Stejně tak jako rozhodnutí pro jejich zachování s vysvětlující cedulkou. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/220411058220005/

Jak je vnímán „fenomén Austerlitz“ zainteresovanou veřejností u nás i v zahraničí. Je to jen hra na vojáčky nebo cenná pomoc pro poznávání vojenských dějin? Historické rekonstrukce bitev bývají i u nás označovány anglickým termínem reenactment. Jednou z nejznámnějších takových akcí v Česku je bitva u Slavkova, kde se každoročně sjíždějí nadšenci a fanoušci z domova i ze zahraničí. Je reenactment pouhým druhem hry či zábavy, při níž se její účastníci snaží vytvořit obraz historické události, který pokaždé přitáhne zájem turistů nebo je i velmi cenným přínosem k poznání pro vojenské historiky? www.ceskatelevize.cz/porady/1015077…0411058220003/

Hovoří se o krizi či dokonce o zániku „tradičních stran“. Může společnost naší kultury existovat bez těchto partají? Co si představit pod pojmem „tradiční strana“? Mají vůbec tyto partaje s letitou tradicí v dnešní společnosti šanci na přežití? Hovoří se totiž o jejich krizi a možná i konci. Co bude dál? Proč mají mezi voliči stále větší šanci nová populistická uskupení? Čeká naši společnost nestranická budoucnost? www.ceskatelevize.cz/porady/1015077…8281381940004/