Stejně jako v jiných oblastech, je i v poškozování přírody lidstvo velmi vynalézavé. Co se s tím dá dělat? Více nám poví Tomáš Cajthaml a Lucie Buchbauerová z Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty UK. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Omlouváme se za zhoršenou kvalitu první části přednášky. Jazyk se učíme, ještě než spatříme světlo světa, a to poslechem. Když pak prohlédneme, můžeme se směle vrhnout i do čtení. Jak se z nemluvňat stávají rodilí mluvčí? A jak z mluvčích první čtenáři? A jak čtení prožívají? KATEŘINA CHLÁDKOVÁ: JAK SE UČÍME MATEŘSKÝ JAZYK Vývoj jazyka a řeči začíná ještě předtím, než se člověk narodí. Během prvních měsíců až roků života si dítě osvojí poměrně sofistikované jazykové reprezentace a kompetence. Představím trajektorii vývoje jazyka u malých dětí a současně také behaviorální a eurozobrazovací metody, kterými vývoj jazyka u nejmenších měříme. Ve srovnání s mateřským jazykem se člověk další jazyky učí s větším úsilím a téměř vždy menším úspěchem. Nabídnu body k zamyšlení a k diskuzi čím tento rozkol mezi učením se mateřského a cizího jazyka může být způsoben a jak (jestli vůbec) jej lze překonat ANEŽKA KUZMIČOVÁ: KDYŽ SE ZAČTU: ČTENÍ A PŘÍBĚHY OČIMA DĚTÍ Představím výzkum dětského čtení, který se netradičně zaměřuje na prožitek spíše než na výkon a který děti zapojuje jako spolutvůrce výzkumné situace. Co to znamená se začíst? Kdo je podle dětí dobrý čtenář? A proč nás to má zajímat? * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

For the first time in its history, Science Café will be held in English. Our two guests, prof. Petr Pyšek and prof. Dave Richardson will present the global problem of plant invasions, which threaten not only natural ecosystems but also human well-being. PETR PYŠEK: SOME THINGS WERE BETTER LOST THAN FOUND: PLANT INVASIONS IN THE CURRENT WORLD Biological invasions are a global consequence of an increasingly connected world and the rise in human population size. The number of species introduced outside their native distribution range where they successfully naturalized is rapidly increasing, currently exceeding 4% of the world flora. Many naturalized species become invasive, spread rapidly and cause significant harm by disrupting natural habitats, reducing the number of native species, increasing the risk of native species extinction, and altering how ecosystems work by changing nutrient levels and water regime. The talk will demonstrate how we understand the historical processes of human-caused plant exchange between continents and mechanisms that determine the current spread of plants beyond their original ranges. DAVE M. RICHARDSON: SOUTH AFRICA: DONOR OF SOME NOTABLE PLANT INVADERS TO THE WORLD, BUT WORLD CAPITAL OF INVASIVE TREES & SHRUBS South Africa is home to more than 22 000 native seed plants. The local environment has acted as a “factory” for the evolution of species that are well equipped to become invasive when transferred to other parts of the world. Over 1000 South African native plant species are “naturalised” outside their native range and 80 species are invasive. Two groups then are especially successful as invasive species: grasses and geophytes. South Africa has also received invasive plants from many taxonomic groups and from many regions of the world, but the country’s invasive flora is dominated by alien tree species (a third of the 759 known naturalized species are trees). South Africa has been called “the world capital of tree invasions”. The talk explores the history of introductions of alien trees, and the spectacular success of some species. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

V rámci našeho partnerství se společností LMC pořádáme výjimečné Science Café přímo v prostorách jejího sídla v Holešovicích. A téma? Umělá inteligence. THEaiTRE – umělá inteligence jako dramatik. Jak naučit umělou inteligenci generovat scénáře divadelních her a jaké profese to do budoucna ovlivní. Termín: 2. 11. 2022 (středa), 18:00 Místo: LMC, Menclova 2538/2, Praha Host: Rudolf Rosa, Ph.D. / Ústav formální a aplikované lingvistiky, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Vstupné: volné, ale nutná registrace FB událost: https://www.facebook.com/events/665613224986015 Do Švandova divadla můžete zajít na představení “AI: Když robot píše hru”. Herci jsou lidští, ale 90% scénáře vygeneroval nástroj THEaiTRobot, založený na jazykovém modelu GPT-2 od konsorcia OpenAI. Na Science Café se dozvíte, jak tento nástroj funguje, jaké má limity, jaký má do budoucna potenciál a uvidíte i videoukázku z divadelní hry. Pomocí THEaiTRobota si můžete zkusit vygenerovat vlastní divadelní hru klidně hned na https://theaitre.com/demo * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Cytoskelet je pro náš život naprosto zásadní. Proč tomu tak je? A je opravdovou kostrou buněk? Jaké zdravotní neduhy může způsobit, když nefunguje správně? Prozradíme, že mezi ně patří i neurodegenerativní choroby. Nejen proto se cytoskelet vyplatí zkoumat. Během přednášky odpovíme na uvedené otázky, ale také ukážeme, jak vytvořit cytoskelet ve zkumavce, a co tím můžeme získat. Hosty posledního letošního Science Café v Kampusu Hybernská budou Lenka Libusová (PřF UK) a Zdeněk Lánský (BIOCEV). * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Jsme jako moderní lidé prvními obyvateli Evropy? Co víme o migracích a šíření člověka do všech kontinentů od svrchního pleistocénu až do historických období? To jsou některé otázky, souvisejících s minulostí člověka, na které se snaží odpovědět současné antropologické vědy. Hlavní část přednášky bude věnována příběhu objevu nejstarší Evropanky, kterou je žena z Českého krasu, která zde žila asi před 45 000 lety. Hostem prvního Science Café v Kampusu Hybernská bude Jaroslav Brůžek z katedry antropologie a genetiky člověka PřF UK. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Odkud se bere inflace? Jaká je role centrálních bank v udržování finanční stability? Jak s tím souvisí letos udělená Nobelova cenou za ekonomii? A co nás teď čeká? Více nám poví naši hosté, Jakub Matějů z ČNB a Jaromír Baxa z FSV UK. Anotace jejich přednášek najdete níže. * Jakub Matějů – Role centrálních bank Přednáška se zaměří na roli centrální banky v moderní ekonomice. Ta je hlavně dvojí: péče o cenovou (tedy boj s inflací) a finanční stabilitu. Právě za výzkum, jehož závěry vedly k rozvoji tzv. makroobezřetnostní politiky a tím přispěly ke stabilitě finančního systému, byla udělena letošní Nobelova cena za ekonomii. I o ní bude řeč. * Jaromír Baxa – Inflace Proč máme inflaci a co s ní? Jak současnou inflaci vysvětlit? Do jaké míry je česká inflace naše domácí a do jaké míry dovezená ze zahraničí? Čekají nás znovu 70. léta s obdobím vysoké inflace a nezaměstnaností? Můžeme inflaci zkrotit bezbolestně? Samé otázky, na které zkusím nabídnout odpovědi. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Funguje hlas podobně jako otisk prstů? Jak moc spolehlivý je to důkaz? Do dějin a současné praxe využití zvuku v kriminalistice nás zasvětí Anna Kvíčalová z Centra teoretických studií a Radek Skarnitzl, ředitel Fonetického ústavu FF UK. Podrobnosti a anotace jednotlivých přednášek níže. HLASOVÝ OTISK A EXPERTNÍ SLUCH V OBDOBÍ STUDENÉ VÁLKY (Anna Kvíčalová) Představa, že lidský hlas může být stejně spolehlivým biometrickým identifikátorem jako otisk prstu souvisela s rozvojem technologie tzv. „hlasového otisku“ ve druhé polovině 20. století. Potřeba analyzovat zvuk anonymních telefonátů, odposlouchávaných hovorů nebo záznamů z policejních výslechových místností se během období studené války promítla do zakládání specializovaných kriminalistických laboratoří, které měly princip hlasového otisku zkoumat. V přednášce představím historii polozapomenutého pracoviště Fonoskopie, které se na pražském Kriminalistickém ústavu od roku 1975 systematicky zabývalo rozvojem „objektivních“ metod analýzy zvuku a rozeberu složitý proces, ve kterém se zvuk stává důkazním materiálem. OTISK IDENTITY MLUVČÍHO V ŘEČOVÉM SIGNÁLU (Radek Skarnitzl) Jedinečnost hlasu každého jedince je velmi lákavým konceptem dodnes, ale o unikátním „otisku hlasu“ ani po desetiletích zkoumání hovořit nelze. Naše řeč je totiž velmi plastická a jako mluvčí variabilitu, kterou nám mluvní ústrojí umožňuje, v každodenní komunikaci využíváme. Navzdory tomu existují způsoby, jak specifičnost hlasu mluvčího zachytit. V přednášce se zaměřím na v současné době přijímaný způsob srovnávání hlasů, který spočívá v kombinaci poslechového srovnávání hlasů pomocí analytického protokolu a analýzy akustických vlastností řeči a hlasu. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na www.darujme.cz/projekt/1202966 * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na @sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Lze zemětřesení aspoň částečně předvídat? A jak se na něj lze připravit? Jaké vlastnosti musí mít moderní stavby, aby seismickým vlnám odolaly? A jak se na zemětřesení připravovali lidé v minulosti? Hosty březnové Science Café v Praze budou Tomáš Fischer z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky a Jiří Máca, děkan Fakulty stavební ČVÚT. Anotace jednotlivých přednášek: TOMÁŠ FISCHER – PŘEDVÍDÁNÍ ZEMĚTŘESENÍ Zemětřesení je pro lidstvo hrozbou od nepaměti. Už v antickém Řecku se lidé snažili porozumět jeho příčinám. Vznikaly tak první představy o tom, jak to vypadá pod zemským povrchem. Studium zemětřesení nám tak umožnilo porozumět stavbě a vývoji naší planety a také najít způsoby, jak zmírnit jeho zničující důsledky. Proč ale stále neumíme zemětřesení spolehlivě předvídat, o čemž jsme se přesvědčili nedávno v Turecku? A jak nám poznání malých zemětřesení pomáhá porozumět těm velkým? JIŘÍ MÁCA – SEISMOLOGICKY ODOLNÉ KONSTRUKCE – Co je seizmické (zemětřesné) inženýrství, seizmické riziko – Proč se stavby poškozují – primární a sekundární ohrožení staveb – Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesení – Eurokód 8 – Hlavní konstrukční zásady, konstrukční řešení železobetonových a ocelových budov – Sofistikované zabezpečení staveb – seizmická izolace, viskózní tlumiče, pohlcovače kmitání – Proč jsou následky zemětřesní v Turecku tak veliké, co můžeme očekávat v ČR? * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 * Na akci budeme natáčet a fotit. * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na www.soundcloud.com/sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab, HybCity a PedF UK. See less

Již dříve rodiče trápilo, že děti tráví příliš mnoho času před televizní obrazovkou. Obrazovky moderních zařízení (telefonů, počítačů) pak skrývají ještě mnohem větší lákadla, navíc je mají děti neustále na dosah ruky. Na druhou stranu ovšem nemusí obsah jen pasivně konzumovat, hraním a dalšími aktivitami se mohou vzdělávat a rozvíjet celou řadu klíčových kompetencí. Jak najít balanc mezi rozvojem dovedností a hrozící závislostí, případně jinými negativními vlivy? Další výzvou současnosti je snadno dostupná online pornografie. Jaký vliv může mít na sexuální výchovu a partnerské vztahy dospívajících? A jak děti a dospívající před jejími negativními vlivy chránit? Hosty dubnového Science Café v prostorách Kampusu Hybernská budou Kateřina Lukavská z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a Michaela Slussareff z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Akci budeme i streamovat. Pozor, i tentokrát je nutná registrace. Na akci se registrujte zde: https://forms.gle/fHK4YQ7uk83DNQyE7 * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 * Na akci budeme natáčet a fotit. * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na www.soundcloud.com/sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab, HybCity a PedF UK. www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Co vše musí splnit léčivo, než může být uvedeno na trh? Jak daleko na této cestě je lék (PSMA-617), který již dokázal zachránit tisíce lidí s rakovinou prostaty, jimž lékaři nedávali naději? A jak vlastně funguje? Na tyto otázky odpoví Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Martina Benešová z Německého centra pro výzkum rakoviny v Heidelbergu ve svých krátkých přednáškách (jejich obsah najdete níže), po nichž bude prostor pro Vaše další dotazy. Srdečně Vás zveme na první letošní Science Café v Praze, které se uskuteční živě v prostorách Kampusu Hybernská, ale bude ji možná sledovat i prostřednictvím streamu. Martin Fusek - Transfer technologií v oblasti vývoje léčiv a principy jejich schvalování Po zkušenosti s bleskurychlým vývojem vakcín proti viru SARS-CoV-2 by leckdo mohl nabýt dojmu, že výzkum v oblasti léčiv je snadnou záležitostí a nezaslouženým zlatým dolem. Cesta od nápadu až k plnému komerčnímu nasazení léků je ovšem obvykle dlouhá, nejistá a velmi nákladná. Ostatně, netýká se to jenom léků. Martin Fusek ve své přednášce posluchače provede celým životním cyklem objevu - od prvopočátečního nápadu až k jeho uplatnění v praxi. Martina Benešová - Rakoviny prostá prostata Vášní Martiny Benešové je radioaktivita, a svým nadšením dokáže rozzářit i tváře posluchačů. A není divu - spolu se svým týmem dokázala využít ohromných sil ukrytých v titěrných atomech k léčbě zhoubných nádorů prostaty. Přípravek PSMA-617, jenž nejdříve v experimentální studii vrátil do života lidi v terminálních stádiích, s metastázemi po celém těle, je nyní jen krůček od úplného schválení k běžné léčbě (i když zatím jen u terminálních stádií). Vedle principu léčby samotné a budoucích možných kombinací různých terapií ve své přednášce představí i další možná uplatnění radionuklidů - napr. zobrazování rakoviny. * Akce je zdarma, jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 * Na akci budeme natáčet a fotit. * Záznamy předcházejících Science Café si můžete pustit na www.slideslive.com/sciencecafe nebo na www.soundcloud.com/sciencecafe * Hlavními partnery jsou společnosti LMC a MSD, partnery jsou Nakladatelství Academia, VESMÍR, SlidesLive, LukyLab a HybCity. * Akci pořádáme ve spolupráci s Czexpats in Science www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Jak může výzkum kořenových bakterií pomoct zemědělství v čase klimatických změn? Jaké to je dělat tři roky výzkum v Saudské Arábii? A jaké její cestovatelské skvosty stojí za objevení? Vědec, cestovatel a fotograf Lukáš Synek z Ústavu experimentální botaniky AV ČR tentokrát v rámci Science Café zkombinuje povídání vědecké i cestovatelské! V roce 2015 se Lukáš na tři a půl roku přesunul do Saúdské Arábie, kde zkoumal využití symbiotických bakterií podporujících růst rostlin pro zemědělství. Co o této stále nepříliš probádané oblasti víme? A jak to může pomoci zemědělství čelícímu dopadům změny klimatu? O tom bude první část večera. V té druhé Lukáš představí, jak se žilo jeho rodině na mezinárodní vědecko-technické univerzitě KAUST a jak se Saúdská Arábie stala jejich druhým domovem. Přeneseme se za mediální obraz kontroverzního pouštního království a odhalíme jeho kulturní a přírodní zajímavosti: dunové pouště, skalní města, barevné sopky, nádherné kaňony, vlahé palmérie, horské mlžné lesy, korálové útesy, starobylé pevnosti nebo prehistorické skalní rytiny. Probereme, jací jsou místní obyvatelé a jaký je jejich vztah k cizincům i postoj k současným sociálně-ekonomickým změnám. www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Voda zajatá v ledu a nespoutaný oheň, dva temperamenty, dvě mocné síly, které jsou navzdory své pověsti přirozenou součástí ekosystémů. S Marií Šabackou z Jihočeské Univerzity navštívíme ledovcové království, jehož území se díky globální klimatické změně postupně zmenšuje, s Ondrou Sedláčkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zase prozkoumáme nezastupitelnou roli požárů. Marie Šabacká: Ledovce ustupují prakticky všude na světě, a to rychleji, než se donedávna předpokládalo. Jeden z největších ledových masívů, grónský ledovcový štít, se nám rozpadá před očima, a pokud se bude planeta dále oteplovat stejným tempem, Alpy budou téměř úplně bez ledu do konce tohoto století. Jak to víme a co to pro nás znamená? I o tom vám budu vyprávět během své přednášky celé zaměřené na ledovce. Ledovec není jen neživá masa pohybujícího se ledu, ale na jeho povrchu i v jeho vnitřku existuje bohatý ekosystém mikroorganismů. Ukážu vám, jak vypadá, na jaké bázi funguje a jestli by nám jeho studium mohlo poodhalit něco o životě jinde ve vesmíru. Ondřej Sedláček Požáry v posledních letech na celém světě zachvátily obrovská území. Mluví se o přírodní katastrofě ničící přírodu i majetek. Proč se ale takové požáry objevují právě nyní? Jak takovým událostem předcházet? Je oheň nepřítel, nebo je významným a přirozeným činitelem, který v přírodě dlouhodobě chybí? Kam oheň patří, a kde naopak způsobuje problémy včetně klimatických změn? * Vstupné je dobrovolné. Jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Srdečně vás zveme na první letošní Science Café venku, které pořádáme pod záštitou Městské části Praha 2, a to na téma štěstí. Vyhraje-li někdo v pokeru větší obnos peněz, pravděpodobně budeme tvrdit, jaké měl štěstí. Je to ale opravdu tak? Do jaké míry může za jeho výhru náhoda? A dokáže mu štěstí ve hře přinést štěstí životní? Dá se vůbec jakýkoliv forma štěstí změřit, nebo dokonce vědecky zkoumat? A co to vlastně je, takové štěstí? Na tyto otázky se pokusí odpovědět naši tři hosté. Martin Dlouhý nám ukáže, že úspěch v hazardních hrách je o štěstí méně, než by se na první pohled mohlo zdát. Petr Synek představí, jaké chování by statisticky mělo vést k vyšší míře životní spokojenosti. A nakonec Anna Hogenová pohovoří o štěstí a tišině duše. Pojďte s námi štěstí naproti! Sejdeme se 15.6. v 18:00 na Karlově náměstí u sochy Elišky Krásnohorské. Budeme venku, takže zvažte oblečení podle počasí, vybavte se dekami na sezení a případně svačinou. Akce proběhla pod záštitou Městské části Praha 2. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

S Lenkou a Onřejem Vrtiškovými o vědecké žurnalistice Potkali se v jedné redakci, ale pak cesty obou zamířili jinam (vyjma té nejdůležitější). Ondřej je šéfredaktorem časopisu Vesmír, Lenka Vrtišková Nejezchlebová dělá rozhovovory v dresu Deníku N. Vědecké žurnalistice se však věnují oba. Jak si vybírají témata, případně zpovídané vědce, čeho je třeba se při práci držet a jaká je úroveň vědecké žurnalistiky v ČR? Hudební úvod: Night Music od Crowander (freemusicarchive.org/music/crowander) www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café PORG byl profesor Michal Pěchouček, který je současně technickým ředitelem společnosti Avast. O umělou inteligenci se zajímá již od svých studentských let. Po studiu ve Skotsku pracoval na projektech pro NASA a americkou armádu. Zároveň, je zakladatelem Centra umělé inteligence na ČVUT v Praze, kde v současnosti působí stovka expertů. V dnešní přednášce se dozvíme něco o umělé inteligence a jak se tento typ technologie dá použít na pracování s uživatelskými daty a proč by se umělá inteligence měla v oboru cybersecurity používat. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Pro člověka, který to s vědou myslí vážně, je dnes zahraniční zkušenost téměř nezbytná. O vědecké mobilitě, české akademické kultuře, atraktivitě ČR pro zahraniční vědce a mnoha dalších tématech jsme si povídali s chemikem RNDr. Michalem Kolářem, PhD z iniciativy Czexpats in Science, která má za cíl propojit české vědce v zahraničí mezi sebou a s vědci a vědeckými institucemi v ČR Hudební úvod: Night Music od Crowander (freemusicarchive.org/music/crowander) www.sciencecafe.cz

Mgr. Rudolf Rosa, Ph.D. - Absolvent informatiky na MFF UK, doktorské studium zakončil v r. 2018 na Ústavu formální a aplikované lingvistiky. Zajímá se o robopsychologii, morfologii, analýzu závislosti, strojové učení. Je hlavním řešitelem projektu THEaiTRE, jehož hlavním cílem je vyvinout systém pro generování scénářů divadelních her. Projekt THEaiTRE se provokativně ptá, zda robot zvládne napsat divadelní hru. V uplynulých měsících vědci z MFF UK ve spolupráci s odborníky z DAMU, dramaturgy a herci programovali umělou inteligenci tak, aby zvládla generovat scénář hry. Experiment má plánovanou premiéru na 25. 1. ve Švandově divadle – přesně 100 let od premiéry hry Karla Čapka R.U.R., jejíž výročí tím zároveň připomíná. Hudební úvod: Night Music od Crowander (https://freemusicarchive.org/music/crowander) www.sciencecafe.cz

Milí příznivci Science Café, kavárny již několik měsíců zejí prázdnotou a bohužel tak nemůžeme pořádat osobní setkání s českými vědci. Síly jsme proto napřeli do nového projektu, podcastu Science Café rozhovor. S našimi hosty si budeme povídat o různých aspektech vědecké práce (např. o vědeckých múzách, financování, popularizaci, práci v týmu, hodnocení, zahraniční zkušenosti či kariérním postupu). Protože je však důležitým pilířem Science Café interakce vědců se zájemci o vědu, otázky budete moci klást i vy! Napište nám do 22. listopadu do komentáře (nebo na email tereza@sciencecafe.cz), na co byste se chtěli zeptat našeho prvního hosta, prof. Vojtěcha Adama. Prof. RNDr. Vojtěch Adam, Ph.D. se stal profesorem, ještě než dosáhl Kristových let, a nyní (o 5 let později), je vedoucím Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně a vedoucím výzkumné skupiny „Chytré nanonástroje“ na centru vědecké excelence CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Stojí tedy v čele týmu čítajícího více než sto osob. Ostatně práce s nimi ho na jeho povolání baví nejvíc. V roce 2018 získal prestižní ERC grant na výzkum svého „osudového“ proteinu metalothioneinu, kterému se věnuje od svých 18 let. Šikovné využití některých izoforem tohoto proteinu by mohlo zefektivnit léčbu rakoviny. Vedle toho pátrá po (nano)alternativách vůči antibiotikům, která jsou vzhledem ke stále častějším případům bakteriální rezistence více než žádoucí, a také si „pohrává“ s technologií CRISPR, jež umožňuje editaci genetické informace. Hudební úvod: Night Music od Crowander (freemusicarchive.org/music/crowander) www.sciencecafe.cz

Srdečně vás zveme na Science Café venku, které pořádáme ve spolupráci s Kofi-Kofi, pod záštitou Městské části Praha 2, a to na téma „káva“! Host č. 1: doc. Mgr. Karel Černý, Ph.D. Ústav dějin lékařství a cizích jazyků, 1. LF UK Káva se v renesanci a baroku vydala na dlouhou cestu z modliteben súfijských mudrců v Jemenu až na stoly měšťanů v Českém království. Při našem povídání si nejprve vysvětlíme, co víme o nejstarších dějinách konzumace kávy na Arabském poloostrově. Pak prozkoumáme, kdy se o kávě poprvé dozvěděli Evropané a co si o ní mysleli. S kávou se také šířily kavárny, a tak budeme hovořit o jejich začátcích. Nakonec se zmíníme o kávě v barokních Čechách, kdo ji asi pil jako první a jak by nám barokní káva chutnala (či spíše nechutnala). Host č. 2: MUDr. Vladimír Kmoch Klinika adiktologie 1.LF UK a VFN, Institut neuropsychiatrické péče K tématu kofeinu a adiktologie: Jak vzniká závislost na kofeinu, proč má diagnózu F15.2? Kdy jsou kofeinové účinky nebezpečné? Harm reduction v oblasti konzumace kávy! Dá se závislost na kofeinu léčit? Host č. 3: doc. Ing. Zbyněk Polesný, Ph.D. Katedra tropických plodin a agrolesnictví ČZU Se Zbyňkem Polesným se vydáme na cestu kávovým pásem a navštívíme Etiopii, kolébku lahodného nápoje, který naše setkání provází. Dozvíme se, jak se původně pralesní keř dostal na plantáže a jaký je rozdíl mezi známými pojmy „arabica“ a „robusta“ z pohledu botanika. Seznámíme se nejen s kávovníkem, ale také se zvyky lidí, pro které je pěstování kávy po generace hlavní obživou. * Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966 * Partnerem Science Café venku je Kofi-Kofi * Akce probíhá pod záštitou Městské části Praha 2 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Než zase Prahu ovládnou podzimní plískanice, sejdeme se ještě jednou venku na trávě na Karlově náměstí u sochy Elišky Krásnohorské (deku s sebou!). Tentokrát bude řeč o tom, co nás bude obklopovat, o městě samém. Abychom postihli alespoň některé z jeho mnoha tváří, pozvali jsme si tři hosty: urbanistku Annu Háblovou, dopravního telematika Miroslava Svítka a ekologa Davida Storcha. Pro někoho je město živoucím organismem, jehož vývoj se dá těžko odhadovat, ale promyšlenými zásahy alespoň usměrnit. Jiný zkoumá, jak chytrými technologiemi řešit krize, které dříve či později nastanou. A konečně, město lze vnímat i jako ekosystém - je domovem překvapivě velkého množství druhů živočichů a rostlin. Město je živé i hostí život, je fascinující i organické zároveň. A s kávou (kterou je možné zakoupit ve stánku Kofi Kofi) chutná skvěle. Host č. 1: Anna Beata Háblová, Ph.D. Město je jako živočich. Jako organismus, jehož život a budoucnost se dá jen velmi těžko plánovat a předvídat. Proto není jednoduché, aby jako celek fungovalo bezchybně. Přijďte se podívat na to, kde problémy měst vznikají, a jaké konkrétní otázky trápí Prahu. Dozvíte se, jak život v Praze ovlivnily monofunkční zóny, výškové budovy, absence hranic města nebo severojižní magistrála. Prozkoumáme, jaký typ struktury je pro město nejvhodnější, a proč už se tak v Praze nestaví. Host č. 2: Prof. David Storch (Centrum pro teoretická studia UK a AV, Přírodovědecká fakulta UK) Města jsou v dnešní krajině zpustošené moderním průmyslovým zemědělstvím často oázy biologické rozmanitosti. Pro Prahu to platí dvojnásob – její topografická a geologická rozmanitost a poloha u řeky v teplé nížině jí předurčují být, navzdory intenzivní urbanizaci, centrem biodiverzity. Prahu obývají nejrůznější organismy, které ovšem čtou různá městská prostředí různě – urbánní habitaty mohou být pro různé druhy lesy, skalami i stepí. Zvířata i rostliny se s městským prostředím vypořádávají různě, ale vesměs překvapivě úspěšně. Host č. 3: Prof. Miroslav Svítek (Fakulta dopravní, ČVUT) Žijeme ve 21. století, které je charakteristické bouřlivým vývojem nových technologií. Václav Havel trefně poznamenal, že technologie jsou mravně neutrální. Záleží na nás, zda je použijeme ke svému prospěchu a zvýšení humanity lidstva, nebo opačně, ke kontrole lidí a k omezování jejich tvůrčího potenciálu. Hovoříme-li o chytré odolnosti, máme na mysli maximální využití existujících dat, ale hlavně vytvoření nových znalostí (co se stane, když…), které jsou nezbytnou podmínkou pro koordinovanou reakci na nepředvídatelné události. V rámci prezentace bude demonstrováno, jak lze využít moderní technologie ke zmírnění následků krizových situací v našem hlavním městě. * Jsme ale malá neziskovka a bez podpory fanoušků, kteří se chtějí díky Science Café dozvídat něco nového, se neobejdeme. Budeme vděční za vaši podporu na https://www.darujme.cz/projekt/1202966. * Partnerem Science Café venku je Kofi-Kofi * Akce probíhá pod záštitou Městské části Praha 2 Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

V roce 2017 se Česká republika dočkala vypuštění svého sedmého, dosud nejmenšího satelitu. Po dlouhé čtrnáctileté pauze od svého předchůdce - satelitu MIMOSA začal své úkoly plnit nový technologický nanosatelit VZLUSAT-1. Kam až se během té doby posunula úroveň miniaturizace techniky? Jak a odkud se takový nanosatelit řídí a na jakých dalších kosmických projektech spolupracuje tým z Fakulty elektrotechnické na Západočeská univerzita v Plzni nám přijde říci Ing. Ivo Veřtát, Ph.D z Katedry aplikované elektroniky a telekomunikací. Ivo Veřtát promluví o tom, kdo jsou lidé stojící za zmíněnými projekty, jak projekty vznikaly v podmínkách České republiky, co je jejich cílem, jakých výsledků dosáhly a jaké jsou plány do budoucnosti. Zmíní se také o tom, jaké je to být operátorem satelitu a že i vědci z kosmického výzkumu jsou přeci jen lidé. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Rostliny už nejsou jen výhradou planety Země. I naši zelení přátelé se stali kosmickými průzkumníky. Naopak některá flóra tady na Zemi vypadá jako z úplně jiného vesmíru. O rostlinách a vesmíru budou hovořit Aneta a Jan Lukačevičovi. Zatímco Aneta působí v Botanický ústav AV ČR, Jan se věnuje výzkumu na Oddělení kosmické fyziky - Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Vedle pokrevní přízně a práce ve vědě je spojuje i společný zájem: flóra. Aneta se na stážích ve Španělsku věnovala výzkumu hub. O kůrovci jako o nepříteli našich lesů jsme v médiích už slyšeli. Tušíte ale, co dalšího na nás v lese čeká? Houbový patogen, anebo strašidlo? Proč je dobré lesní bubáky znát? A jaký vliv na ně má klimatická změna? Jan vede laboratoř Marsonaut (Česká zemědělská univerzita v Praze) s cílem zdokonalit metody pěstování rostlin pro kosmické mise. Už totiž víme, že na Marsu se nachází voda a plány, že se na Rudou planetu vypraví první expedice astronautů nabývají jasnějších a jasnějších obrysů. Jak by se ale lidstvo na Marsu stravovalo a z čeho by čerpalo zdroje? Jaké jsou vůbec podmínky pro pěstování rostlin ve vesmíru a jak asi chutná čínské zelí na mezinárodní vesmírné stanici? Zveme vás na 115. pražské Science Café. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Vánoční svátky i přelom roku se stávají příležitostí k pozastavení se a k přemítání. Leden – jak už se stalo tradicí – se v i českobudějovickém Science Café nese ve znamení filozofie. Témat k přemítání přibývá a některá z nich se pro méně odolné jedince stávají nočními můrami. Čas od času se potkáváme s pojmy, jako jsou “turbulentní doba”, “tekuté časy”, “tekutá modernita”… Všechny jsou odrazem nejistoty, s jakou vnímáme dramatické změny posledních desetiletí. Rok 2020 je posledním rokem druhého desetiletí 21. století. Stojí za to letošní filozofické SC věnovat právě přemýšlení o přemýšlení o této době, pro kterou se také velice hodí adjektivum “digitální”. Co je to digitální myšlení z hlediska filosofického? Proč se mění univerzity na západě? Co je to život z vlastního pramene? To otázky, kterými se bude – mimo jiných – zabývat náš host, jímž je Anna Hogenová, přednášející na Pedagogické fakultě UK a Husitské teologické fakultě UK. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Přednášející: Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. získal profesuru v oboru logika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; v současné době vede oddělení logiky ve Filosofickém ústavu AV ČR a přednáší na Karlově Univerzitě a na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se především sémantikou, analytickou filosofií a filosofií logiky. Kolem poloviny minulého století se objevil nový matematický nástroj pro analýzu situací, ve kterých dochází k lidským interakcím (zejména soupeření, ale i spolupráce), tzv. teorie her. Tato teorie se původně soustředila především na ekonomii, později ale pronikla i do sociologie, evoluční biologie a dalších věd; a nemohla se vyhnout ani filosofii. Ve filosofii se modely, vzešlé z teorie her, pozoruhodným způsobem uplatnily zejména v logice, v teorii komunikace či v řešení problémů souvisejících s konstitucí a organizací lidských společenství. Jedním takovým problémem (kde se filosofie protíná s evoluční biologií) je to, jak mohla ve světě soupeření vzniknout spolupráce a jak si mohli lidé začít důvěřovat. Teorie her nám může pomoci osvětlit i problém vzniku a povahy jazyka či problém vzniku a povahy morálku. V přednášce budou naznačeny základní principy teorie her a pak budou probírány případy použití různých typů her pro řešení filosoficky zajímavých problémů. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Spintronika (neboli spinová elektronika) je nové rychle se rozvíjejí odvětví elektroniky, které využívá spinu elektronů k uchovávání, přenosu či zpracování informace. Spin je kvantová vlastnost elementárních částic, kterou ovšem klasická fyzika nezná. Spintronika umožnila v podstatě neomezené ukládání dat na internetu a pomáhá i při sběru dat například v aplikacích pro detekci vozidel na chytrých parkovištích. Výzkum ve spintronice se ale rychle dál rozvíjí směrem k novým typům počítačových pamětí, ultrarychlé elektronice nebo umělým neuronovým sítím. Česká republika v tomto vědním oboru hraje významné místo ve světě i díky objevům, které pocházejí z Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jeho vědci objevili metodu, jak přinutit obyčejné polovodiče, aby se chovaly magneticky. Takzvané antiferomagnety umožňují až tisíckrát rychlejší zápis dat než běžná paměťová média. Spintroniku představí na libereckém Science Café Tomáš Jungwirth, vedoucí Oddělení spintroniky a nanoelektroniky, nositel ceny Neuron. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Naše vozidla se každým rokem stávají chytřejší a samostatnější, vědecká centra i světové automobilky testují vozidla, která jezdí bez řidiče. K produkčním autonomním vozidlům však vede ještě dlouhá cesta, a to jak technologická, tak zejména legislativní a koncepční. Kdy nás tedy budou auta vozit sama? Stojí před námi výzvy spíše technického nebo etického rázu? A budou lidé o taková auta vůbec stát? Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Ptačí mobilita nás nejen fascinuje, případně budí závist, ale je také předmětem mnoha výzkumů a těší se velké pozornosti laiků. Sezónní přesuny na těžko představitelné vzdálenosti bez mapy, kompasu nebo GPS zařízení, pouze vlastními silami, jsou asi její nejznámější podobou. Ptáci se však pohybují neustále, v horizontálním i vertikálním směru, někteří dokážou v pohybu i spát. K pohybu je nutí, stejně jako jiné živočichy, čím dál častěji i změny prostředí, dostupnost potravy, lidská činnost. Ne každý je však schopen se změnám přizpůsobit. Proto se pohybují i jejich počty. Někteří přibývají, jiní mizí, další zcela vyhynou. "Počty a trendy vývoje populací jednotlivých druhů zajímají nejenom odborníky, ale dokonce se díky tomu hodnotí i změny kvality životního prostředí", říká Mgr. Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Před rokem 1989 měl v Československu počítač doma málokdo, přesto zásluhou amatérských nadšenců vznikaly stranou pozornosti komunistického režimu stovky počítačových her. Jak vypadaly? Jak se šířily? A jak se Indiana Jones ocitl na Václavském náměstí? O tom bude mluvit Jaroslav Švelch, jeden ze zakladatelů studia počítačových her u nás. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit? Hostem tentokrát astronomicky zaměřeného Science Café bude Petr Scheirich z Astronomického ústavu AV ČR. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Úvodem se seznámíme s příklady různých typů slov, která čeština přejala z jiných jazyků, a pro pořádek a také trochu pro pobavení se seznámíme i s návrhy, jak by případně mohly vypadat jejich „ryze české" podoby. Stručně pohlédneme i opačným směrem: existují slova, která z češtiny přešla třeba do angličtiny či němčiny? Na základě takových příkladů se zcela obecně zamyslíme nad tím, jaké jsou důvody mezijazykového přejímání slov a co slovní přejímky jazyku přinášejí - zda je přejímání slov mezi jazyky věc spíše užitečná, nebo zda to naopak jazyku (jakémukoliv: češtině, angličtině ...) škodí. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Po prázdninové pauze rozjíždíme osmou sezónu Science Café na Kladně. Zářijové téma? Chytré polymery aneb Jak čeští vědci přispěli k diagnostice a léčbě nádorů Hostem bude Mgr. Martin Hrubý, DSc., z Ústav makromolekulární chemie AV ČR, oddělení Nadmolekulárních polymerních systémů Hybridní polymery spojují výhody přírodních polymerů (např. cukrů) a polymerů uměle vyrobených. Podrobněji se podíváme na dvě možnosti jejich využití – zobrazení zhoubných nádorů a jejich metastáz ve spádových lymfatických uzlinách, které usnadňuje práci chirurgů, a kombinaci radio- a imunoterapie zhoubných nádorů. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Čínské holčičky Nana a Lulu se v listopadu 2018 staly prvními obyvateli této planety, kterým vědci už při početí uměle upravili dědičnou informaci. Co jsme tímto počinem odstartovali? Co všechno může genetické vylepšování lidstva přinést? A čím nám hrozí? Na tyto otázky odpoví na únorovém Science Café profesor Jaroslav Petr, který vědu popularizuje už od začátku 90. let minulého století. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Ve veřejném prostoru je Čína stále předmětem radikálních polarizací. Staré versus nové, tradiční versus moderní, či dokonce císařské versus komunistické. Představa, že je možné věnovat se pouze jednomu z těchto vyhraněných pólů je do jisté míry zcestná. V přednášce o dvou částech se dozvíte, jak je poznání starého determinováno novým a jak je studium nového nemožné, bez předchozích znalostí starého. Dnes a denně se dozvídáme neochvějné "pravdy" o prastaré civilizaci a dostává se nám více či méně zasvěcených vhledů do situace v zemi, která stále podněcuje přebujelou a divokou fantazii západního čtenáře. Zveme vás na 112. pražské Science Café, jejichž hosty budou sinologové Václav Valtr (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy) a Filip Jirouš (Sinopsis). Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Dozvíte se, jak se u malých dětí objevují první známky znalosti jazyka, jak se rozvíjejí a jak se to dá zkoumat. Řeč bude o výzkumu raného porozumění slovům a gramatice. Důležitou oblastí výzkumu jsou poruchy a komplikace jazykového vývoje. Kdy se vývojové poruchy jazyka objevují, jak se projevují a jaké mají dopady na děti? V druhé části večera se pozornost zaměří na bilingvní nebo multilingvní prostředí. Je zřejmé, že umět více jazyků přináší spoustu výhod – lépe se domluvíme, získáme větší rozhled a třeba i lepší pracovní příležitosti. Přináší ale znalost více než jednoho jazyka i něco dalšího, liší se od sebe nějak jednojazyční a vícejazyční mluvčí? Přednáška představí psycholingvistické poznatky o tom, jaký dopad má na lidi skutečnost, že ovládají více jazyků. Zaměří se na výzkumy, které poukazují na lepší kognitivní schopnosti u vícejazyčných mluvčích (např. na lepší pozornost). Dozvíte se také, zda vícejazyčnost nemůže mít třeba i nějaké nevýhody (například v tom, že vícejazyční mluvčí mohou mít problém vybavit si nějaké slovo ze svého mateřského jazyka). Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Tématem tohoto Science Café budou odpady. Je jich mnoho, mnoho již o nich bylo řečeno, ale po večeru s Olgou Šolcovou a Jakubem Bumbou (Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.) je budete milovat. Uvidíte, co jste ještě neviděli, uslyšíte, co jste ještě neslyšeli. Jaký je rozdíl mezi vysloužilými fotovoltaickými panely a peřím? Vlastně žádný. Obojí je možné bezodpadově recyklovat a získat čisté suroviny se širokým upotřebením. Když stojíte v supermarketu a v ruce držíte vaničku s očištěnými kuřecími prsy, napadne vás, co se stalo se zbytkem kuřete? Stehna leží ve vedlejším regálu, ale kam se ztratí peří ze 150 000 000 kuřat, které ročně v České republice sníme? Olga Šolcová vám ukáže, jak lze peří doslova přetavit v dále využitelnou směs aminokyselin a peptidů. V druhé části večera vdechne Jakub Bumba druhý život fotovoltaickým panelům. Solární elektrárny mají životnost desítky let, nicméně nebudou fungovat věčně. Protože obsahují mnoho křemíku a dalších polovodičů tak potřebných pro výrobu veškeré elektroniky, bylo by velice nevýhodné tato zařízení nerecyklovat. Recyklace fotovoltaických panelů je dnes ale málo efektivní a představuje jistou ekologickou zátěž. Přijďte se přesvědčit na 114. pražské Science Café, že česká věda toto umí změnit. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Jan Horáček: Slunce je přírodní termojaderný reaktor, náš inspirátor. Až dokončíme řešení fyziky a technologií tokamaku alias “umělého Slunce na Zemi”, bude stačit pouhých 30 gramů vodíku a litia na celoživotní energetickou spotřebu průměrného Evropana. Fúze neprodukuje nebezpečný jaderný odpad, nepřináší riziko vážné jaderné havárie ani neprodukuje skleníkové plyny. Dá se říct, že jde o "svatý grál energetiky". V Praze dokážeme vytvořit plazma horké 10 - 20 milionů Celsia na ½ sekundy. Tím pomáháme s fyzikou a konstrukcí ITERu, nejdražšího civilního pozemského vědeckého projektu. Vladimír Wagner: Radikální náhrada fosilních paliv a snížení emisí oxidu uhličitého nejsou dosažitelné bez intenzivního využití jaderné energetiky. Podařilo se v ní dosáhnout řady úspěchů. V posledních letech začalo pracovat několik reaktorů III. generace, které mají vynikající bezpečnostní i výrobní parametry. Ty by měly být hlavními tahouny jaderné energetiky v následujících desetiletích. Pro efektivní využití veškerého uranu a thoria i dramatické snížení objemu radioaktivního odpadu na jednotku vyrobené elektřiny je nutné přejít k reaktorům IV. generace či dalším ještě pokročilejším štěpným technologiím. Pokrok vidíme také v cestě k prvním fúzním elektrárnám. Mezi fúzními a štěpnými technologiemi je celá řada synergií a velmi výhodnými by mohly být i hybridní systémy využívající výhody obou. Během vystoupení se pokusíme o stručný přehled těchto technologií a jejich možností. Navíc, tým Jana Horáčka hledá šikovné mladé fyziky, inženýry, programátory, vakuáře, elektrotechniky a mnoho dalších pro ještě výkonnější reaktor COMPASS-Upgrade, který se právě začíná konstruovat... V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Tisíce kluků a holek propadají krátce po vzniku Česko­slovenska novému fenoménu – trampingu. Co je na něm přitahovalo? Do jaké míry šlo o sexuální hnutí? A jak ovlivnil prvorepublikovou kulturu a politiku? To jsou jen některá témata nově vydané publikace Český tramping v časech formování a rozmachu, z níž bude vycházet její spoluautor Jan Krško. V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem speciálního Science Café, které jsme uspořádali pro tým našeho hlavního partnera, společnosti LMC, byla forenzní genetička Halina Šimková. Co to je důkaz? Právnická teorie říká, že je to „takový prostředek, kterým lze zjistit stav věcí“. Jenže dokazování nehraje roli jen v právu – ve skutečnosti je to jedna ze základních a univerzálních složek lidského myšlení. Důkazy prostupují každou oblastí života od vědeckého bádání až po ty nejosobnější záležitosti. A právě proto se na konstruování důkazů podíváme v této přednášce podrobněji. Proč při práci s důkazy nemusejí být lidská intuice ani zkušenost dobrými rádci? Proč lze na základě identického výsledku zkoumání jednoho spravedlivě odsoudit a jiného spravedlivě omilostnit? Jak elegantně dezinterpretovat důkazy? Existuje absolutní důkaz? A k čemu nám to všechno může být v „normálním životě“? V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Zveme vás na 106. Science Café v Praze, jehož hosty budou prof. RNDr. Ivan Čepička, Ph.D. a doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D, z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Tématem budou prvoci – organismy, které jsou sice obvykle pouhým okem neviditelní, jsou však všude kolem nás, a dokonce i v nás samotných. Tvoří podstatnou část živé přírody a z určitého pohledu je vlastně většina diverzity eukaryotických organismů tvořena právě prvoky. Přesto je biodiverzita prvoků dosud jen velmi málo prozkoumána a není výjimkou, že i na území ČR jsou objeveny zcela nové evoluční linie. Přestože většina prvoků žije volně, řada druhů vstupuje do dlouhodobého soužití s jinými organismy. Někdy jsou tyto vztahy vzájemně prospěšné, jindy jsou naopak pro hostitelské organismy nevýhodné. Pak je označujeme jako parazitické a cizopasní prvoci jsou jedněmi z nejdůležitějších patogenů jak lidí, tak i hospodářských a volně žijících živočichů, a dokonce i rostlin. V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Na konci listopadu 2018 ohlásil čínský vědec He Jiankui narození prvních geneticky „vylepšených“ dětí. Holčičky Nana a Lulu mají upravenou část genetické informace zodpovědnou za produkci receptoru, který využívá virus HIV pro vstup do buněk – jinými slovy měly by být imunní vůči nejčastější formě HIV viru. Vědecký svět čínského vědce razantně odsoudil, mluví se o největším skandálu posledních desetiletí, někdy dokonce o počátku úplně nové éry lidstva. He Jiankui přitom neudělal technologicky nic až tak složitého, překročil však dosud platné etické hranice. Vzhledem k tomu, že o funkcích jednotlivých částí naší genetické informace stále víme jen velmi málo, může mít jeho krok nedozírné důsledky. Co tato zásadní událost pro budoucnost lidstva znamená? A co se v Číně aktuálně děje? O tom bude na Science Café v Kladně mluvit profesor Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby. -- V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! -- Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Rada Evropy i Evropská komise považují Nejvyšší rady soudnictví a další formy soudcovské samosprávy od 90. let minulého století za lék na většinu neduhů středoevropské justice. Zkušenosti z Maďarska a Polska však ukazují, že podmanit si soudy ve Střední Evropě není tak těžké, a to přes členství těchto zemí v Evropské unii a Radě Evropy. Ovládnutí soudů nezabránila ani rozsáhlá soudcovská samospráva, která navíc v současné sobě k ovládnutí obecných soudů dokonce přispívá. Které z Orbánových a Kaczyńskiho technik zasáhly soudy nejvíce? Je na něco takového české soudnictví připravené? Lze se vůbec takovému frontálnímu útoku na soudní moc bránit? -- V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! -- Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Chtěli byste spolu se #sciencecafe nasát atmosféru světa Nobelových cen? V listopadu budete mít jedinečnou příležitost! Řeč bude tentokrát o kryo-elektronové mikroskopii, v níž byla letos udělena Nobelova cena za chemii. Zajímá vás, co je na zobrazování zmraženého tak převratného? Jak vlastně elektronová mikroskopie přišla ke svému „kryu“? A proč je právě ona zobrazovací metodou budoucnosti? Na tyto otázky nám odpoví Ing. Ondřej L. Sháněl, Ph.D. z Thermo Fisher Scientific CZ - dříve FEI - architekt transmisních elektronových mikroskopů a držitel US patentu za bezgapovou čočku, která výrazně zlepšuje optické vlastnosti těchto přístrojů. -- V Science Café pořádáme přednášky a dáváme je k dispozici světu. Zadarmo. Jsme rádi, když se díky nim dozvíte něco nového. Jsme síť poháněná dobrovolníky, chceme pro vás natáčet další přednášky a máme kupu plánů, které ale bez vás nezvládneme. Přidejte se k našemu snažení jako patron na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe). Za příspěvky předem děkujeme! -- Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Lidé podvádějí mnohem méně, než by mohli, zároveň ale často překvapivě vynalézavě. Díky psychologickým experimentům stále lépe chápeme, za jakých okolností se i z čestných lidí mohou stát podvodníci a lháři. Kdy nejspíše budeme podvedeni (v obchodě, zaměstnání, ve státě)? A může být podvádění přínosné? O tom bude mluvit docent Petr Houdek z Vysoké školy ekonomické, který je jedním z předních expertů na behaviorální ekonomii u nás. -- Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Zveme vás na 104. pražské Science Café, které nás tentokrát provede vesmírem z netradičních úhlů pohledu. Lucie Davidová nám představí psychosociální výzvy spojené s dálkovými kosmickými lety a Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a Planetária hlavního města Prahy, nám ukáže, jestli můžeme vesmír nejen vidět, ale i slyšet. Tentokrát se těšte i na pokusy. 1. přednáška (Lucie Davidová): Psychosociální aspekty kosmických posádek Dlouhodobé vesmírné mise pro člověka představují zcela nové výzvy. Při krátkodobých letech do vesmíru lze předpokládat, že se člověk přizpůsobí náročným podmínkám a překoná dočasné těžkosti. Na rozdíl od toho, dlouhé a náročné projekty, jako např. mise k Marsu, přichází se zcela novými překážkami, se kterými se posádka na palubě bude muset vyrovnat. Jaké psychologické a psychosociální výzvy pobyt ve vesmíru přináší a jak je možné případným problémům předcházet? 2. přednáška i s pokusy (Jakub Rozehnal): Akustický vesmír Zvukové vlny jsou dalším nezávislým zdrojem informací o vesmíru, který nás obklopuje. V našich představách bývají vesmírné zvuky záhadné a možná i trochu strašidelné. Vydávají však hvězdy, galaxie či jiná kosmická tělesa skutečné zvuky? A pokud ano, jak je můžeme uslyšet? Jsou tyto zvuky stejně tajemné jako vesmírné objekty, které je vydávají? Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Kdo je autorem myšlenky Velkého třesku? Kdo tuto teorii rozpracoval a zpopularizoval? Proč se Velký třesk potýkal s výsměchem a odmítáním? Jak je tato teorie přijímána dnes? Na tyto a další otázky se pokusí odpovědět náš host, astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc., vědecký pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Zatímco klasické kriminalistické disciplíny si své know-how udržují desítky let v prakticky nezměněné podobě, moderní forenzní obory, jako je analýza DNA, využívají stále nové poznatky přírodních věd a neustále rozšiřují svůj potenciál. Všechny tyto obory však bez ohledu na svou technickou podstatu musejí umět správně vyjádřit váhu zjištěných důkazů, tedy to, jak moc výsledky jejich zkoumání svědčí pro něčí vinu či nevinu. Jak to dělají? Umějí to vůbec? A mohou se splést? Forenzní genetička Mgr. Halina Šimková přednáší na třech vysokých školách a propaguje tzv. bayesovskou inferenci. Pracovala v Kriminalistickém ústavu v Praze. Nyní je na volné noze a mimo jiné je místopředsedkyní Československé společnosti pro forenzní genetiku. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Zveme vás na 103. pražské Science Café, které tentokrát bude mít rovnou dva hosty, Ondřeje Bajgara a Jana Romportla, kteří nás společně provedou tématem umělé inteligence a jejích důsledků. 1. přednáška (Ondřej Bajgar): Neuronové sítě Tradičně lidé museli počítačům do detailu popsat, jak v které situaci krok po kroku postupovat. To už pro mnohé oblasti neplatí. Stroje se zvládají učit samy. Víc a víc úloh tímto způsobem začínají zvládat lépe než lidé. Za velkou částí tohoto úspěchu v posledních letech stojí umělé neuronové sítě - technologie volně inspirovaná tím, jak se učí mozek. Jak tato fascinující technologie funguje? Kde jsou její silné stránky a kde mají zatím lidé před stroji výrazný náskok? S jakými problémy se kolem ní musíme potýkat? I na tyto otázky se během tohoto krátkého výletu do světa strojového učení společně podíváme. Ondřej Bajgar poslední tři roky pracoval pro IBM Watson na výzkumu umělých neuronových sítí, které mimo jiné učil rozumět lidskému jazyku, byť od října se bude přesouvat na Future of Humanity Institute, University of Oxford, kde bude vymýšlet, jak umělou inteligenci udržet bezpečnou. Předtím se na britské University of Warwick věnoval aplikované matematice, především modelování dopravních a biologických systémů, ale také třeba rozbíhání a provozování potravinového co-opu a pěstování zeleniny. Ve volném čase spoluorganizuje Letní akademii Discover a mentoruje v rámci Yoda Mentorship Programme. 2.přednáška (Jan Romportl): Life 3.0 a další vyhlídky (obecné) umělé inteligence Přijměme nyní poněkud zjednodušující (a biology patrně dráždící) výklad vývoje života: jestliže Life 0.1 byl první výskyt života na Zemi, tak Life 1.0 jsou nejrafinovanější jednobuněčné organismy a s nástupem Life 2.0 přichází člověk a tzv. antropocén. Lidstvo dnes prožívá Life ve verzi 2.x, kde x je výrazně vyšší než 0 a nejspíše poslední z dvojkové číselné série. Přijde tedy další významný upgrade? A má přijít? Jak bude vypadat? Co přijde po antropocénu? V přednášce se pokusím ukázat, že dnešní stav v oblasti umělé inteligence skutečně stojí na prahu Life 3.0 a je dost možné, že ho do konce tohoto století překročí. A pokusím se též vyložit svůj názor, že tento upgrade by skutečně měl být proveden, ale zase ne příliš brzo, raději ne v příštích 30 letech, nebo to dopadne velmi špatně. Jak špatně, tím se také můžeme v přednášce postrašit. Jan Romportl je Chief Data Scientist v O2 Czech Republic. Do roku 2015 působil na Západočeské univerzitě v Plzni, kde vedl oddělení Interakce člověka a stroje ve Výzkumném centru nových technologií, věnoval se aplikovanému výzkumu umělé inteligence na Katedře kybernetiky Fakulty aplikovaných věd a vyučoval filozofii umělé inteligence na Fakultě filozofické. Od roku 2015 buduje v O2 analytický tým intenzivně zaměřený na využívání a rozvoj pokročilého strojového učení v oblasti telekomunikačních dat. Kromě nedávného půlročního výletu do tech-startupového prostředí coby Chief Science Officer v AI Startup Incubatoru se nyní věnuje i výzkumu bezpečnosti umělé inteligence. Dále výzkumně spolupracuje s Centrem teoretických studií Univerzity Karlovy, s Národním ústavem duševního zdraví a s českým spolkem hnutí Effective Altruism. Organizuje také AI Safety Meetup v Praze. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café na Novém PORGU (1/2018) byl Ing. Tomáš Mocek, Ph.D., vedoucí pracovník výzkumného laserového centra HiLASE, které patří pod Fyzikální ústav AV ČR. Tomáš Mocek představil práci centra, typy laserů a jejich význam pro vědu i praxi. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café Praha (6/2018) byl jazykovědec doc. Karel Oliva. Proč a jak si čeština mění cizí slova? Jaká česká slova si přivlastnily a změnily cizí jazyky? Proč se to vůbec děje? A co to pro češtinu znamená? Karel Oliva je český jazykovědec a vysokoškolský pedagog. Odborně se zabývá matematickou lingvistikou a formální syntaxí. V letech 2003–2016 působil jako ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Externě vyučuje na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Pro mnohé se může jednat o překvapení, ale Česká republika zanechává výraznou stopu při objevování Sluneční soustavy a má v této oblasti skvělou celosvětovou reputaci. Čeští vědci se podílejí na vývoji přístrojů, které posouvají hranice lidského poznání v rámci kosmického výzkumu. O jaké přístroje se jedná? Jak takový vývoj probíhá? Jakým způsobem mohou přispět k budoucí kolonizaci mimozemských těles? A jaké technologie ještě musí lidstvo vyvinout, aby se mohlo vydat na odvážné cesty vesmírem? Vydejte se spolu s námi a naším hostem, Ing. Janem Lukačevičem z Oddělení kosmické fyziky, ÚFA AVČR, na výlet po naší sluneční soustavě, od Měsíce až po ledové měsíce Jupiteru. Budete-li mít jakékoli otázky týkající se kosmu a jeho dobývání, Jan vám je rád zodpoví. O hostovi: Ing. Jan Lukačevič (1991) na Oddělení kosmické fyziky, ÚFA AVČR, konstruuje zařízení detekující atmosferické elektrické výboje na Marsu pro misi ExoMars 2020. Za jeho výzkum a přístup k vědeckému bádání už se mu dostalo i prestižního ocenění British Interplanetary Society Award. Intenzivně se věnuje také popularizaci vědy, ať už na sociálních médiích či přímo na přednáškách při kontaktu s publikem.

O laserech jako supernástroji člověka 21. století bude mluvit Mgr. Michal Vyvlečka, vědecký pracovník laserového centra Hilase Centre. S aplikacemi laseru se setkáváme denně, ale o jeho funkci víme mnohdy jen málo. Pojďme společně pochopit, jak laser funguje, čím je laserové záření unikátní a co mu umožnilo prosadit se v takřka všech odvětvích lidské činnosti. Pomocí experimentů nahlédneme až do okamžiku, kdy se v aktivním prostředí laseru zrodí foton, zjistíme, co se stane, když laser ponoříme do kapalného dusíku, ukážeme si základní vlastnosti laserového záření, jako je například koherence. O přednášejícím: Michal Vyvlečka je vědecký pracovník laserového centra HiLASE zabýající se nelineární optikou za vysokých energií, přičemž nelineární optické jevy využívá ke generaci koherentního záření ve střední infračervené oblasti spektra. Jako PhD. studet vídeňského programu CoQuS (Complex Quantum Systems) se zaměřuje na kvantové počítače. Dlouhodobě se věnuje popularizaci vědy, práci s talentovanou mládeží a propojováním neformálního a formálního vzdělávání. Je členem představenstva České rady dětí a mládeže, působí v Dětské tiskové agentuře a v dalších organizacích. Vede unikátní mezinárodní česko-slovenskou soutěž pro mladé zájemce o přírodní vědy – Expedici Mars. Volný čas tráví cestováním, fotografováním a dobrovolnickou prací v různých koutech světa.

Tolkienovy knihy dodnes lákají miliony čtenářů. Fungování Středozemě vzbuzuje zájem řady odborníků od politologů přes literární vědce až po historiky. Marek Vácha se bude věnovat tomu, co mohou Tolkienovy knihy znamenat z pohledu přírodovědce. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Praze (2/2018) byl Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. z katedry elektrotechnologie ČVUT FEL. V přednášce se dozvíte ověřená fakta o spolehlivosti výroby elektrické energie ze slunce v podmínkách střední Evropy, o závislosti množství vyrobené energie na počasí a typu instalace. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Pro mnohé se může jednat o překvapení, ale Česká republika zanechává výraznou stopu při objevování Sluneční soustavy a má v této oblasti skvělou celosvětovou reputaci. Čeští vědci se podílejí na vývoji přístrojů, které posouvají hranice lidského poznání v rámci kosmického výzkumu. O jaké přístroje se jedná? Jak takový vývoj probíhá? Jakým způsobem mohou přispět k budoucí kolonizaci mimozemských těles? A jaké technologie ještě musí lidstvo vyvinout, aby se mohlo vydat na odvážné cesty vesmírem? Hostem Science Café v Praze (2/2018)byl Ing. Jan Lukačevič z Oddělení kosmické fyziky, ÚFA AV ČR. O hostovi: Ing. Jan Lukačevič (1991) na Oddělení kosmické fyziky, ÚFA AVČR, konstruuje zařízení detekující atmosferické elektrické výboje na Marsu pro misi ExoMars 2020. Za jeho výzkum a přístup k vědeckému bádání už se mu dostalo i prestižního ocenění British Interplanetary Society Award. Intenzivně se věnuje také popularizaci vědy, ať už na sociálních médiích či přímo na přednáškách při kontaktu s publikem. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Praze byl PhDr. Kamil Boldan z odboru Historických a hudebních fondů Národní knihovny ČR. Badatelé doby národního obrození i mnozí knihovědci 20. století dlouho tvrdili, že knihtisk byl do našich zemí uveden 1468 a Češi tak byli po Němcích a Italech třetím národem, který ovládl nový způsob výroby knih. Kritičtější část badatelů se snažila prokázat, že první tiskárna byla založena v Plzni až 1476. Přednáška představí dvě metody, které objasnily, že letopočet 1468 vytištěný v závěru Kroniky trojánské, domnělého nejstaršího tisku, nemůže být skutečným rokem jejího vydání. Osvětlí historické souvislosti zavedení knihtisku do Čech i podobu a obsah nejstarších tisků. Představí i dosud neznámý tisk, který se v letošním roce podařilo objevit. Dlouho jsme z první české oficíny znali jen sedm tisků. Poslední z nich nalezl a bibliograficky popsal Václav Hanka již před více než 160 lety. O hostovi: Kamil Boldan pracuje v odboru Historických a hudebních fondů Národní knihovny ČR. Je kurátorem sbírky inkunábulí (tj. nejstarších tisků z 15. století), která se řadí k vůbec největším ve střední Evropě. Badatelsky se dlouhodobě věnuje výzkumu knižní kultury v Čechách doby jagellonské, počátkům knihtisku v českých zemích a typografické komunikaci na přelomu středověku a raného novověku. Je spoluautorem výstav Codex gigas (Klementinum 2005), Básník a král: Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic v zrcadle jagellonské doby (Pražský hrad 2007), autorem výstavy Záhada Kroniky trojánské (Klementinum 2010). Z publikační činnosti: Rekonstrukce knihovny Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Praha 2009 (spolu s Emmou Urbánkovou); Záhada Kroniky trojánské. Praha 2010; The reception of antiquity in Bohemian book culture from the beginning of printing until 1547. Turnhout 2014 (spolu s Petrem Voitem a Bořkem Neškudlou); Úřední jednolistové tisky jagellonského věku. Praha 2016. V současné době připravuje knihu o první české tiskárně. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Jak lze konstruovat objekty rozměrově podobné virům a chemicky programovat jejich funkce? Jak udělat částice neviditelné pro imunitní systém? Mohou být nanočástice toxické a proč, když výchozí materiály pro jejich přípravu byly zcela neškodné? Co všechno nám v nanorozměru umožňuje vystavět uhlík? Přednáška se bude věnovat těmto a mnoha dalším otázkám z oblasti syntetické nanochemie. Mgr. Petr Cígler, PhD. Vystudoval anorganickou chemii na PřF UK a analytickou chemii na VŠCHT Praha. Po postdoktorální stáži na The Scripps Research Institute v Kalifornii se vrátil do ČR. Od r. 2013 vedl juniorký tým Syntetická nanochemie na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.; od letošního roku vede stejně zaměřený seniorský tým. Je autorem více než 60 vědeckých publikací a řady patentů. Za své vědecké výsledky byl mnohokrát oceněn (např. Cena Alfreda Badera 2011 za bioorganickou a bioanorganickou chemii, Česká naděje 2011 - Scopus Awards, Prémie Otto Wichterleho 2013, NML Researcher Award 2016, Neuron Impuls 2017). Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Praze (9/2017) byl RNDr. Karel Drbal, Ph.D., který přednášel na téma: Lymeská borelióza – skutečná infekční hrozba budoucnosti? Umíme dnes dobře diagnostikovat a léčit toto onemocnění? Jak vážná je situace vzhledem k jiným infekcím? Existuje brzká naděje na účinnou vakcínu? Jaké další infekční choroby přenášejí klíšťata a čím je tento přenašeč výjimečný? To jsou otázky, které si klademe a na které se budeme snažit nalézt odpověď. RNDr. Karel Drbal, Ph.D., se dlouhodobě věnuje mapování povrchu buněk imunitního systému pomocí vazebných reagencií a zavádění nových způsobů jejich přípravy. Nově se zajímá o dynamické změny v imunitním systému při ohrožení homeostázy organismu v podmínkách infekčních chorob a vývoji nádorů. Oba tyto patologické projevy jsou spojené s imunitním systémem ve fázi vzniku i ve vzácných případech únikových mutačních procesů, které jsou příčinou mnohem vážnějších patologií. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Etneteře (10/2017), která je hlavním partnerem Science Café, byl doc. Ing. Zdeněk Lokaj, Ph.D. z Ústavu aplikované informatiky v dopravě na Fakultě dopravní ČVUT v Praze. Naše vozidla se každým rokem stávají chytřejší a samostatnější, vědecká centra i světové automobilky testují vozidla, která jezdí bez řidiče. Ke komerčním autonomním vozidlům však vede ještě dlouhá cesta, a to jak technologická, tak zejména legislativní a koncepční. Kdy nás tedy budou auta vozit sama? Stojí před námi výzvy spíše technického nebo etického rázu? A budou lidé o taková auta vůbec stát? Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Praze (10/2017) byl Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. z katedry elektrotechnologie ČVUT FEL. Anotace: V přednášce se dozvíte ověřená fakta o spolehlivosti výroby elektrické energie ze slunce v podmínkách střední Evropy, o závislosti množství vyrobené energie na počasí a typu instalace. Dále Vám nabídnu směs základních informací o bateriových systémech a podělím se o své názory na současný stav a budoucí vývoj ukládání energie do baterií. Na přednášce zazní slova jako Lithium, IoT, Průmysl 4.0, odložená spotřeba, chytré sítě a města. Vše bude zakončeno krátkým exkursem do možné budoucnosti energetiky. Všechna fakta budou doplněna o odkazy, na otevřené otázky bude nabídnut můj subjektivní pohled a umožněna závěrečná diskuse." Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Svůj nejnovější výzkum představí doc. MUDr. Jiří Ramba, DrSc., odborník na obličejovou chirurgii, který zkoumal lebky mnoha českých panovníků včetně Karla IV. V květnu 2017 zrekonstruovali čeští vědci podobu tajemné pravěké šamanky, jejíž nález v roce 1949 vzbudil v odborných kruzích celosvětovou senzaci. Jak taková rekonstrukce probíhá? Jak se k ní dostane původem dětský obličejový chirurg? A co nám říká o životě v době lovců mamutů? Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Záznam Science Café můžete poslouchat zdarma. Bez podpory našich fanoušků však nebudeme moci točit další videa a podcasty a zpřístupňovat tak zajímavé poznatky široké veřejnosti. Staňte se patronem Science Café na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe) a dejte světu vědět, že fandíte neformálnímu vzdělávání, vědě i naší malé neziskovce, která už 10 let Science Café pořádá. Odměny vás neminou a podpora zas tolik nebolí :-) Děkujeme. __ Hostem Science Café České Budějovice (5/2017)byl Michael Londesborough, renomovaný chemik a popularizátor vědy. Máj je měsíc lásky. Mnohým se červenají tváře, tep srdce se zrychluje, ruce se potí. Co se vlastně děje v našich tělech ve chvíli, když jsme zamilovaní? Na otázku odpoví Michael Londesborough. Při své přímé cestě do srdce lásky využije milostné sonety Williama Shakespeara a různé podoby lásky v nich zobrazené, ale také zákony termodynamiky a poznatky z biochemie. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café Liberec (3/2017) byl doc. PhDr. David Václavík Ph.D. z katedry filozofie Technické univerzity Liberec. Náboženství se v posledních 150 letech zdálo být něčím, co z moderní společnosti postupně mizí. Společenská a politická situace posledních zhruba 30 let však ukazuje, že vědecké studium náboženství nemusí být zdaleka jen součástí naší snahy o porozumění vlastním dějinám, ale že jeho přínos se bezprostředně dotýká i naší současnosti. Jak to, že náboženství, kterému ještě před pár lety kdekdo prorokoval zánik, je dnes na vzestupu? Jakou roli hraje a bude hrát v současném světě? či Má sekulární společnost ještě co nabídnout? Na tyto a podobné otázky nabízí religionistika odpovědi. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café Praha (6/2017) byl Mgr. Jiří FIlip, Ph.D., z Geologického ústavu AV ČR. Zajímá vás, jaké zákonitosti provázejí vznik a vývoj civilizací? Jakou roli hrají klimatické změny a tzv. krize lidských společenství velkých rozměrů? Jak o dynamice vývoje civilizací uvažují významní myslitelé? Jiří Filip vystudoval obor jaderná fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Specializuji se na stanovení velmi nízkých aktivit radionuklidů v životním prostředí. V Geologickém ústavu se věnuje stanovením stáří a časově teplotním vývojem hornin metodou fission track. Zajímá se rovněž o filosofii dějin, paleoklimatologii, zvláště o klimatické cykly a náhlé klimatické změny ve spojení s evolucí a historií člověka. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenal Filip Němec. www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café Praha (5/2017) byl historik PhDr. Petr Koura, Ph.D. V přednášce přiblíží první českou městskou subkulturu mládeže, která vznikla počátkem čtyřicátých let v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. Příslušníci této subkultury, nazývaní potápky a bedly, nosili dlouhé vlasy, výstřední oblečení a holdovali angloamerické kultuře, vyjádřené především swingovou hudbou. Představí nejen „hořkej svět“ této protektorátní mladé generace, ale i přístup okupačních orgánů ke swingovým výstřednostem a v neposlední řadě i další subkultury mládeže v tehdejší okupované Evropě (francouzští zazous, němečtí Swing Boys a rakouští Schlurfs). V rámci přednášky zazní dobové swingové písně a též filmové ukázky výstředních tanců. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenal Filip Němec. www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café české Budějovice (4/2017)byl doc. dr.Phil. et PhDr. Ivo Cerman, Ph.D. z Historického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Jeho přednáška ose uskutečnila u příležitosti výročí 300 let od narození Marie Terezie. V květnu 2017 uplynulo 300 let od narození Marie Terezie. Její vláda je spojena s mnoha osvíceneckými reformami v různých oblastech života. Významně ovlivnila život v českých a moravských zemích. Jsme národem bez osvícenství? Začala u nás lidská práva až s Chartou 77? Byli nevolníci bezprávní? Byla katolická církev proti osvícenství? Existovaly alternativy k absolutismu? Změnili historici pohled na její dobu? Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café Kladno (4/2017) byl prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych. Závažné duševní poruchy, využití informačních technologií v psychiatrii, epidemiologie a studia závislostí, neurofyziologie, spánková medicína... To vše jsou oblasti, kterým se věnuje Národní ústav duševního zdraví. Proč takovouto instituci potřebujeme? A jaká jsou její nejnovější zjištění? O tom bude mluví její ředitel, profesor Cyril Höschl. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenali Vojtěch Fišer a Filip Němec. www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café Praha (4/2017)byl Josef Lazar, Ph.D.. z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze. V přednášce přiblížil, jak to udělat, abychom dokázali vidět elektrické signály, kterými si povídají neurony. Posluchačům vyprávěl ale také o příběhu své vědecké kariréry se všemi jejími nevyzpytatelnými zatáčkami. Vedle ÚOCHB AV ČR působí Josef Lazar také v Mikrobiologickém ústavu AV ČR v Nových Hradech a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Ve své práci se zabývá vývojem pokročilých technik optické mikroskopie a jejich uplatňováním při studiu molekulárních procesů v buňkách a organismech. Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenal Filip Němec. www.sciencecafe.cz

Hostem prvního (3/2017) Science Café v prostorách společnosti Etnetera, hlavního partnera SC, byl Petr Jan Juračka – biolog, fotograf, cestovatel, horolezec a výborný popularizátor vědy. Svou přednášku s názvem "Příroda před objektivem aneb od mikroskopu k dronům" rozdělil na dvě části: v první posluchače zavedl do světa mikroskopů a v té druhé přiblížil svůj příběh s drony a ukázal, co vše s nimi lze zachytit. Do dvou částí jsme proto rozdělili i zvukový záznam tohoto Science Café. Obrazový záznam i s fotkami najdete již brzy na našem kanále na SlidesLive (www.slideslive.com/sciencecafe). Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenali Filip Němec a Vojtěch Fišer. www.sciencecafe.cz

Hostem prvního (3/2017) Science Café v prostorách společnosti Etnetera, hlavního partnera SC, byl Petr Jan Juračka – biolog, fotograf, cestovatel, horolezec a výborný popularizátor vědy. Svou přednášku s názvem "Příroda před objektivem aneb od mikroskopu k dronům" rozdělil na dvě části: v první posluchače zavedl do světa mikroskopů a v té druhé přiblížil svůj příběh s drony a ukázal, co vše s nimi lze zachytit. Do dvou částí jsme proto rozdělili i zvukový záznam tohoto Science Café. Obrazový záznam i s fotkami najdete již brzy na našem kanále na SlidesLive (www.slideslive.com/sciencecafe). Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenali Filip Němec a Vojtěch Fišer. www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Písku (3/2017) byl prof. Jiří Drahoš, dlouholetý předseda Akademie věd, jehož vědeckou specializací je chemické inženýrství. Jeho vystoupení neslo název: Fraktály a chaos (nejen) v chemickém inženýrství aneb od pálení slivovice k bublinkám ve sklence šampaňského.    V úvodu přednášky vysvětlil, co je chemické inženýrství, a to mimo jiné i na příkladu základních postupů při tak důležité činnosti, jakou je pálení slivovice. V hlavní části přednášky se seznámíte s možnostmi využití fraktální geometrie a podivných atraktorů při popisu chaotického chování různých systémů, například struktur řetízků bublinek CO2 ve skleničce šampaňského. Ve zcela nealkoholickém závěru je pak teorie chaosu dána do souvislostí (byť zatím s otazníkem) se dvěma uznávanými „revolucemi“ dvacátého století: s teorií relativity a kvantovou mechanikou. Videozáznam bude brzy dostupný na na slideslive.com/sciencecafe Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenal Vojtěch Fišer. www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Praze (3/2017) byl prof. Ing. Stanislav Zvánovec, Ph.D. z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, který představil nový způsob komunikace ve viditelném světle za využití LED diod. Přednáška nabízí přehled současného využití LED technologie jak pro osvětlení (místností, venkovních ploch), tak pro bezdrátový přenos dat, lokalizaci uživatelů či komunikaci v dopravě.  Komunikace ve viditelném světle již nyní dosahují přenosových rychlostí okolo 7 Gbit/s a jsou připravovány i jako doplňková technologie do sítí 5. generace. Jejich velkou výhodou je, že pracují v bezlicenčním pásmu a mohou poskytnout výrazně rychlejší datový přenos než WiFi.  Tým vedený prof. Zvánovcem v této vědecké oblasti spolupracuje s řadou mezinárodních týmů a průmyslových partnerů. Přečtěte si rozhovor s prof. Zvánovcem:  www.sciencecafe.cz/praha/stanislav-zvanovec-li-fi-vyuziji-turiste-zakaznici-automobily/ Podívejte se na videozáznam:  Během března bude k dispozici videozáznam na slideslive.com/sciencecafe Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenal Filip Němec. www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Kladně (2/2017) byl specialista na výzkum diabetu MUDr. Jan Gojda. Jeho přednáška nesla název: Strašák jménem diabetes V roce 2020 bude trpět cukrovkou každý desátý Čech. Co to vlastně je cukrovka? Jaký je dnešní pohled na příčiny jejího vzniku? A jak ji léčit? Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Na natočení a postprodukci záznamu se podíleli Vojta Fišer a Filip Němec. www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Praze (1/2017) byla forenzní genetička Mgr. Halina Šimková. Její přednáška nesla název: Člověk, pravděpodobnost a Spravedlnost? Vstup exaktních věd na pole kriminalistiky s sebou přinesl nový, tzv. vědecký důkaz, a s ním i zcela novou problematiku hodnocení jeho váhy – bayesovskou inferenci. Jak je vědecký důkaz konstruován? Proč při práci s ním nemusejí být lidská intuice ani zkušenost dobrými rádci? Proč lze na základě identického výsledku zkoumání jednoho spravedlivě odsoudit a jiného spravedlivě omilostnit? Jak elegantně dezinterpretovat důkazy? Existuje absolutní důkaz? Přečtěte si rozhovor s Halinou Šimkovou: http://www.sciencecafe.cz/praha/halina-simkova-kdyz-na-vas-bafne-medved-na-bayese-neni-cas/ Podívejte se na videozáznam: Během ledna bude k dispozici videozáznam na slideslive.com/sciencecafe Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenal Filip Němec. www.sciencecafe.cz

Hostem pražského Science Café (12/2016) byl doc. Dr. Ing. Jan Libich, ekonom a pedagog působící na La Trobe University v Melbourne a na VŠB-Technické univerzity v Ostravě. Jeho přednáška měla název: Učitelé mají kouzelný prsten, ale umí to s ním? Přednáška ukazuje, s použitím mnoha různých dat, že důležitost kvalitního vzdělání není jen fráze – a vysvětlí proč. Jan Libich mimo jiné vysvětluje, že dobrý učitel (v porovnání s průměrným učitelem) zvýší budoucí celoživotní mzdu svých žáků v průměru o statisíce až miliony korun. Přednáška se věnuje implikacím těchto (a mnoha jiných) zjištění pro český vzdělávací systém, jeho porovnání se světem, a návrhy na to, jak jej zlepšit. Zahrnuje i zkušenosti z australské základní školy, kam Jan Libich chodí pomáhat do hodin svých dětí. Další výzkum Jana Libicha se zabývá jak makroekonomickými tématy, tak oblastmi sportu a vzdělání. Doc. Libich je mimo jiné také držitelem NF Neuron Impulsu za rok 2012. Přečtěte si rozhovor s doc. Libichem: http://www.sciencecafe.cz/praha/jan-libich-nevyhoda-ekonomie-na-lidech-se-spatne-experimentuje/ Podívejte se na videozáznam: Během ledna bude k dispozici videozáznam na slideslive.com/sciencecafe Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenal Filip Němec www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Českých Budějovicích (10/2016)byl RNDr. Vladimír Wagner, CSc., jaderný fyzik, předseda vědecké rady a vědecký tajemník Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Jak funguje jaderný reaktor? Proč jaderné elektrárny využívat? Jak se liší jednotlivé generace jaderných zařízení? Jak dlouho vydrží zásoby uranu? Jak na jaderný odpad? Jak racionálně posuzovat a snižovat rizika? Co je jaderný transmutor? -- Sledujte novinky a program Science Café České Budějovice na Facebooku: www.facebook.com/sciencecafecb/ -- Hudba znělky: Funky Element – www.bensound.com www.sciencecafe.cz

Hostem pražského Science Café (10/2016)byl prof. Jiří Žára FEL ČVUT v Praze. V přednášce přiblížil možnosti, naděje a omezení, která jsou spojena s moderními pojmy virtuální realita a rozšířená realita. Co tyto pojmy znamenají? Způsobí revoluci ve využívání počítačů? Nebo jsou to reklamní bubliny, které brzy splasknou? Prof. Ing. Jiří Žára, CSc. je vedoucím Katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT v Praze. Výzkumu a výuce virtuální reality se věnuje řadu let, jeho studenti využívají specializovanou laboratoř VRLAB, v níž za podpory evropských i českých grantů vznikají originální softwarová a technická řešení pro virtuální a rozšířenou realitu. Přečtěte si rozhovor s prof. Žárou: www.sciencecafe.cz/praha/jiri-zara-ve-virtualni-realite-jsme-vetsinou-uplne-sami/ Podívejte se na videozáznam: https://slideslive.com/38898632/virtualni-a-rozsirena-realita-je-to-vubec-realne Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenal Filip Němec www.sciencecafe.cz

Hostem pražského Science Café (11/2016) byl prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D., z Vysoké školy chemicko technologické v Praze. Prof. Slavíček získal v roce 2016 za přínos svému oboru Cenu Neuron pro mladé vědce, kterou uděluje generální partner Science Café, Nadační fond Neuron na podporu vědy. Ve své práci se prof. Slavíček zabývá kvantovou teorií molekul a molekulovými simulacemi se zaměřením na interakci záření a molekul. Hlavním tématem přednášky prof. Slavíčka je oblast rentgenové fotodynamiky: K jakým chemickým změnám dochází vlivem vysokoenergetického záření? K čemu to může být užitečné? Co nového o této oblasti víme? Jak vypadají aplikace vysokoenergetického záření v chemii, biomedicíně či v pokročilých moderních technologiích? Přečtěte si rozhovor s prof. Slavíčkem: https://goo.gl/f3A4T9 Podrobnosti o jeho výzkumu: www.nfneuron.cz/cs/oceneni-vedci/laureati-ceny-neuron/2016/petr-slavicek Hudba znělky: Funky Element – Bensound.com Toto Science Café zvukově zaznamenal Filip Němec www.sciencecafe.cz

Hostem Science Café v Praze (6/2016) byl MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví a mimo jiné též držitel divoké karty Expedice Neuron. V jejím rámci se chystá na výpravu do Amazonie zkoumat využití přírodních halucinogenů pro léčbu depresivních poruch (více info na www.expediceneuron.cz). Ketamin, LSD, psilocybin, ayahuasca, extáze či kanabis jsou psychotropní látky, které si opět získávají výraznou pozornost v medicínském světě a především v psychiatrii. Historické studie poukazovaly na jejich výzkumný a terapeutický potenciál především ve vztahu k neurobiologii a léčbě duševních poruch. Vzhledem k zařazení těchto látek mezi nejnebezpečnější návykové látky v druhé polovině minulého století, byla většina klinických studií pozastavena. Poslední desetiletí je však ve znamení renesance humánních výzkumů s těmito látkami, a to v obou výše zmiňovaných oblastech. Psychedelika jsou na jedné straně využívána jako nástroj pro studium a porozumění neurobiologie psychotických onemocnění jako je schizofrenie, na straně druhé neustále přibývá evidence pro jejich použití v léčbě a psychoterapii úzkostí, deprese a závislostí, pro léčbu obsedantně kompulzivní poruchy, posttraumatické stresové poruchy a některých neurologických obtíží. -- www.sciencecafe.cz Science Café je podpořeno Nadačním fondem Neuron na podporu vědy (www.nfneuron.cz).

Hostem Science Café Praha (4/2016) byla doc. Fatima Cvrčková z katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK. Zvykli jsme si vnímat rostliny jako významnou složku našeho životního prostředí, jako zdroj stavebního materiálu, potravy, paliva, a také estetického potěšení. Můžeme se na ně ale dívat i jako na formu života, která je nám (lidem, obratlovcům, živočichům...) v mnoha ohledech – od způsobů získávání potravy přes stavbu těla až po celkovou životní strategii – vzdálenější než všemožní „zelení mužíčkové“, které si s větší či menší vynalézavostí vymýšlejí spisovatelé sci-fi. Na molekulární úrovni s námi ale rostliny sdílejí mnohem více, než bychom čekali. S rozvojem moderních mikroskopických technik, které umožňují sledovat chování struktur uvnitř živých buněk v reálném čase, začínáme nahlížet, jak ve specifických podmínkách rostlinné buňky fungují molekulární systémy, které s rostlinami sdílíme i my. Přiblížili jsme se tedy snad aspoň o krůček pochopení společné podstaty všeho živého?

Hostem Science Café v Praze (4/2016) byla PhDr. Marie Hrušková. Stromy jsou mimořádné rostliny, a proto i vztah lidí k nim je mimořádný. To je dáno už tím, že byly na planetě dřív než lidé a dodnes svou existencí lidem umožňují život. Stromy jsou rostliny nepřehlédnutelné – upozorňují na sebe vzhledem: vzrůstem, mohutností, tvarovými zvláštnostmi. Ale upoutávají i dlouhověkostí a svou „pamětí“. Lidé však na nich oceňují hlavně užitek, který lze změřit a zvážit, méně často to, že například ozdravují okolí, dotvářejí krajinu, dokáží zpevňovat břehy, být průvodci při cestách atd. Výjimečně je oceňováno, že jsou podnětem k zamyšlení.

Hostem Science Café v Praze (3/2016) byl RNDr. Jan Borovička, Ph.D. Co zjistili vědci o lysohlávkách? Kolik druhů těchto známých hub se u nás vlastně vyskytuje a jak se jmenují? Výzkum lysohlávek, trvající 15 let, vyústil v poutavý příběh, jehož konec se nejspíš ještě nedozvíte, ale pár zajímavých kapitol už bylo napsáno.

Hostem Science Café v Praze (2/2016) byl doc. Ing. Zdeněk Lokaj, Ph.D., z Ústavu aplikované informatiky v dopravě, Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Auta se každým rokem stávají chytřejší a samostatnější, vědecká centra i světové automobilky testují vozidla, která jezdí bez řidiče. Ke komerčním autonomním vozidlům však vede ještě dlouhá cesta, a to jak technologická, tak zejména legislativní a koncepční. Kdy nás tedy budou auta vozit sama? Stojí před námi výzvy spíše technického nebo etického rázu? A budou lidé o taková auta vůbec stát? www.sciencecafe.cz

Záznam Science Café Liberec (2/2016) s hostem prof. PhDr. Jaroslavem Čechurou, DrSc. Přednáška se zabývá poprvé v české historiografii tématem sexuálního života venkovského a maloměstského obyvatelstva v déle než stoletém průřezu. Mimořádně bohatá dokumentace jihočeských archivů v čele s Třeboní dovolila detailně postihnout pestrý vějíř každodennosti sexuálního života v barokní epoše na jihu Čech. www.sciencecafe.cz

Mozek je jedním z nejsložitějších orgánů v lidském těle. Jeho správná ochrana je tedy životně důležitou nutností. Jaký je vztah mezi mozkem a imunitním systémem? Kdo má nad kým převahu? Hostem Science Café Praha v lednu 2016 byla MUDr. Zuzana Libá, Ph.D., která se zabývá neuroimunologii – záněty v nervovém systému a autoimunitním postižením centrálního nervového systému. Zuzana Libá je držitelkou Neuron Impulsu 2014, kterým Nadační fond Neuron na podporu vědy podpořil její výzkum. Podívejte se na její profil a videomedailon: http://www.nfneuron.cz/cs/neuron-impuls/nositele-neuron-impulsu/2014/zuzana-liba/

Záznam Science Café Praha (12/2015) o historii a praktickém využití 3D tisku. Kde se vzaly 3D tiskárny? Co umí a s jakými materiály pracují? Jak může 3D tiskárna pomáhat učitelům ve výuce? Hosté: Mgr. Luděk Míka z Přírodovědecké fakulty UK a Tomáš Soóky, spolumajitel společnosti 3Dwiser.

Znaková řeč není jen prostředkem dorozumívání neslyšících, ale využívali ji také mniši. Dva středověké katalogy znakové řeči, které sloužily k její výuce, se dochovaly i u nás - ve Vyšším Brodě. Jaké znaky se mniši učili? Proč a jak jednotlivá slova znázorňovali? Proč, kdy a kde znaková řeč vznikla? A jak můžeme pracovat s kusými informacemi středověkých autorů? Přednáší Radka Těšínská Lomičková, která vystudovala sociální a kulturní antropologii v Plzni a historii na FF UK v Praze (specializace český středověk). Nyní působí v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace (ÚČJTK) Filosofické fakulty UK v Praze.

Záznam Science Café můžete poslouchat zdarma. Bez podpory našich fanoušků však nebudeme moci točit další videa a podcasty a zpřístupňovat tak zajímavé poznatky široké veřejnosti. Staňte se patronem Science Café na Startovači (www.startovac.cz/patron/science-cafe) a dejte světu vědět, že fandíte neformálnímu vzdělávání, vědě i naší malé neziskovce, která už 10 let Science Café pořádá. Odměny vás neminou a podpora zas tolik nebolí :-) Děkujeme. Hostem pražského Science Café (10/2015)byl Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D., specialista na evoluční biologii a lékařskou etiku.

V září pro vás chystáme setkání s jednou z nejúspěšnějších českých vědkyň současnosti. Hostem Science Café v Praze bude prof. Jana Roithová, Ph.D., která za svoji práci dostala řadu cen, například v roce 2014 Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru chemie nebo jako vůbec první Češka prestižní rakouskou Cenu Ignaze L. Liebena. Prof. Roithová se věnuje zkoumání reakcí organických prvků s katalyzátory, což v praxi umožní například úsporu energie nebo vývoj nových postupů při výrobě léků. Společně se svým týmem vybudovala v Praze špičkově vybavenou laboratoř fyzikální organické chemie. Anotace: V přednášce vysvětlím, co je to hmotnostní spektrometrie a ukážu, jak se metoda z rukou fyziků prosadila nejen ve spoustě jiných vědeckých oborů, ale také například v lékařství. Ukážu, jaké nové využití hmotnostní spektrometrie vyvíjíme v naší laboratoři a co nás vedlo k tomu, abychom si vyvíjeli vlastní metody. Pospíšu v čem spočívá náš výzkum a pokusím se vysvětlit, proč je základní výzkum důležitý. Kdy a kde: v úterý 8. září 2015 od 19 h v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Připojte se k události na Facebooku a pozvěte kamarády. Vstupné dobrovolné.

Moderní a tradiční lingvistické metody - sbližování humanitních a exaktních disciplín? Moderní lingvistika má k dispozici řadu ryze současných nástrojů popisu, a tedy i poznání jazyka. Proto lépe než kdy předtím dnes dokážeme říci, jaký jazyk skutečně je, a podložit svá tvrzení empirickými daty. Na autentických a praktických příkladech z praxe jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR si ukážeme, jak tradiční jazykové poradenství využívá moderní jazykové korpusy, slovníkové databáze apod. Naším hostem bude PhDr. Martin Prošek, PhD., vědecký pracovník oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR, odborný asistent katedry českého jazyka Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Toto Science Café Praha (5/2015)vás provede historií a současností lékařských zásahů do lidského mozku. Přednáší neurochirurg MUDr. Jan Klener a neuropsycholožka PhDr. Lenka Krámská, Ph.D. Jak vypadaly „chirurgické“ zásahy do mozku v době antiky? Co dnes dokáže moderní medicína s lidským mozkem? Proč probíhají operace mozku při plném vědomí?

Toto Science Café (5/2015)vás provede historií a současností lékařských zásahů do lidského mozku. Přednáší neurochirurg MUDr. Jan Klener a neuropsycholožka PhDr. Lenka Krámská, Ph.D. Jak vypadaly „chirurgické“ zásahy do mozku v době antiky? Co dnes dokáže moderní medicína s lidským mozkem? Proč probíhají operace mozku při plném vědomí?

Hostem Science Café v Praze (4/2015) byla prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc., z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha. Mluvila o mikrobiologii potravin, plísních i různých nástrahách, které na nás v potravinách z různých důvodů (třeba v důsledku špatného skladování) číhají.

Prof. Václav Hlaváč z ČVUT představuje práci svého týmu zaměřeného na vývoj kognitivních robotů.

Prof. RNDr. Tomáš Obšil, Ph.D., proděkan Přírodovědecké fakulty UK v Praze, který působí na katedře fyzikální a makromolekulární chemie, v záznamu Science Café (1/2015). Profesor Obšil představí představí bílkoviny a způsoby, jakými jsou regulovány jejich funkce v buňkách. Uvede také příklady z výzkumu, na kterém pracuje.

Hostem Science Café v Praze (2/2015) byla prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., ředitelka Historického ústavu AV ČR, která představila svůj obor – historickou geografii. Vydejte se tak se Science Café na výpravu do krajiny minulosti. Poznáte krajinu zmizelou i proměněnou a také metody, kterými lze takové krajiny rekonstruovat. Přednáška přiblíží historickou geografii jako mezioborovou disciplínu s mnoha výzvami a záhadami.

Ještě nedávno jsme nevěděli ani to, kolik planet je ve Sluneční soustavě. Podle definice z roku 2006 jich je osm a ohledně možné přítomnosti života na těchto planetách, vládne skepse. Objevujeme však také planety cizích hvězd a známe celé sluneční soustavy. Hledáme “Zemi číslo 2.” Můžeme najít planety obydlené životem? Ještě nedávno se takové otázky hodily leda tak do bulvárního tisku. Dnes je to seriózní astrofyzika a do tohoto výzkumu se zapojují nejvýkonnější astronomické dalekohledy světa. Host: Mgr. Jan Veselý.

Věděli jste, že okolí Plzně bylo dnem oceánu s podmořskými sopkami, jezerní pánví v tropech i chladným mořem, po jehož hladině plavaly obrovské ledovce? Ne? Ano a fascinuje vás to? Tak jako tak byste si neměli nechat ujít další setkání v Zach´s cafe Lucca (Palackého nám. 2)! S Doc. RNDr. Michalem Merglem, CSc. se vydáme na pomyslnou procházku dávnou podobou plzeňského okol a řekneme si, jakými cestami se ubírá paleontologický a paleoklimatologický výzkum. Zjistěte na dalším Science Café, co nám studium minulosti může prozradit o budoucnosti Plzeňska (a nejen jeho)!

Přednáška prof. RNDr. Jiřím Patočky, DrSc. o nebezpečných látkách v našem okolí. Jak žít ve světě plném jedovatých látek, které nám mohou ublížit?

Personalizovaná medicína se nejčastěji definuje frází „správná léčba správnému jedinci ve správný čas“. Pod toutoto frází si lze představit cokoliv. Význam personalizované medicíny vynikne, dáme-li ji do protikladu se současnou klasickou medicínou. Klasická medicína postupuje od potíží nemocného, jeho vyšetření, zobrazovací techniky až k diagnóze. Personalizovaná medicína naopak na základě znalosti genetických změn jedince, změn biomarkerů se snaží prokázat riziko možného vzniku onemocnění nebo diagnostikovat onemocnění v co nejčasnějším stadiu, kdy riziko poškození organizmu a současně s tím úzce související změna kvality života, je minimální. Léčba klasickou medicínou je důsledek statistiky- podáváme to, co se nejlépe u daného onemocnění v praxi osvědčilo. Personalizovaná medicína vychází na jedné straně ze znalosti mechanismu účinku léku v organismu a na druhé straně ze znalostí, jak je lék konkrétním jedincem metabolizován, využíván a vylučován z organismu. Může být cílená a zaměřená na konkrétní osobu. Obdobně jako v diagnostice i zde je základem genetika a biomarkery a výsledkem co největší účinnost léčby a minimalizace nežádoucích účinků nebo komplikací léčby. S metodami personalizované medicíny nás v březnovém Science Café přijde seznámit Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc.

Populární teoretický fyzik Luboš Motl opět hostem v plzeňském Zach´s Pubu! Už nyní se můžete těšit na další skvělé vystoupení, které nás čeká 21. ledna v 19 hodin. Tentokrát probereme, proř jsou černé díry důležitými „laboratořemi“ 21. století. Je-li hustota hmoty moc velká, zkolabuje do objektu s natolik silnou gravitační přitažlivostí, že z něho nemůže uletět ani světlo. Nejdříve se mluvilo o „zamrzlých hvězdách“, ale John Wheeler je v 60. letech pojmenoval „černé díry„. Černé díry nejsou zcela černé, ale podobně jako „černá tělesa“ o nenulové teplotě, i ony vyzařují trochu světla a tepelného záření. Jak objevil Stephen Hawking před 40 lety, žhnou. Dnes víme v podstatě jistě, že černých děr je ve vesmíru mnoho, včetně jedné obří uprostřed naší galaxie. Podíváme se, co by pozoroval člověk, který by byl takovou dírou pohlcen a představíme teoretické základy obecné teorie relativity, včetně speciální teorie relativity, principu ekvivalence, zakřiveného prostoru a geodetik. V posledních 20 letech vyšlo najevo, že černé díry si ve skutečnosti pamatují o hmotě, kterou vsály, všechno, ale otázky, proč černé díry „zachovávají informaci“, jsou vášnivě studovány a zpochybňovány některými z nejslavnějších fyziků světa dodnes.

Narůstá stále rozmanitost života na Zemi, nebo se ustálila na nějaké rovnovážné hodnotě? Co rozhoduje o počtu druhů v různých oblastech Země? Je prostor možností živého světa už naplněn, nebo umožňuje neustálou expanzi živých forem? To budou otázky, které zodpoví profesor David Storch, Ph.D. na posledním letošním Science Café v Praze, jehož název zní: Divná dynamika diverzity aneb co limituje biologickou rozmanitost.

Ondřej Kolařík Rehabilitační oddělení Fakultní nemocnice Brno

Hosté: JIŘÍ KABÁT, ředitel a zakladatel Domácí hospic Most k domovu a garant ošetřovatelské péče MUDr. IRENA PECHANOVÁ, odborná garantka paliativní péče domácího hospice Most k domovu a specialistka na léčbu bolesti Bojíte se poslouchat, mluvit nebo přemýšlet o smrti a umírání? Víme, že to není zrovna nejveselejší téma, ale přitom se týká vlastně každého z nás... V záznamu Science Café se mimo jiné dozvíte, jak se dnešní medicína umí postarat o pacienty v závěrečné fázi života tak, aby to byl odchod důstojný, a jak v praxi funguje tzv. domácí hospic.

Science Café s Ivanou Kolmašovou o výzkumu blesků by Science Café

Science Café s Petrem Drulákem o metaforách. by Science Café

Co je zač jaderný chemik? Science Café 13.5.2014 by Science Café

Science Café s matematikem Zdeňkem Strakošem 8.4.2014 by Science Café

Historie tetování pohledem etnologie. Science Café s Martinem Rychlíkem by Science Café

„Osvícený“ spánek, don Quichot a skřivánci a sovy. Science Café Praha s prof. Helenou Illnerovou. by Science Café

Epilepsie - okna mozku dokořán. Science Café s MUDr. Přemyslem Jiruškou 12. 11. 2013 by Science Café

Proč Higgsův boson nemusel existovat a proč jsme rádi, že existuje. Science Café s Jiřím Chýlou by Science Café

Jak vypadá svoboda? Science Café s filosofem Janem Sokolem 8. 10. 2013 by Science Café

Petr Jan Juračka je doktorský student hydrobiologie na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém volném čase usedá rád k mikroskopu, a se zájmem fotografuje přírodní jevy pouhému oku ukryté. A právě o nich nám bude povídat. V rámci několika na sobě nezávislých příběhů poukáže na to, jak pomocí mikroskopů poodhalit mnohé z jejich života – odkryje tak zajímavé souvislosti o vztahu karibských krevetek a mořské houby v níž žijí, bizarní vzhled larev středomořských krabů, zbarvení křídel tropických motýlů, pevnost šnečí ulity z vaší zahrady či tajemné mikromorfologické znaky podivného druhu korýše z Kokořínska, kterého společně se svými kolegy popsal jako nový druh. Na konci nezůstane jen u bezobratlých, a dodá i zuby varana komodského či kokolitky z hrobu Arnošta z Pardubic. Petr publikoval několik prvních příběhů v časopise Živa, z dalších nyní připravuje knihu. Jeho snímky motýlích křídel zvítězily v prestižní mezinárodní fotografické soutěži International Photography Awards 2011 (USA), snímek perloočky mu pak přinesl první místo v soutěži vědecké fotografie Věda je krásná v roce 2009. Své mikrofotografie představil na titulních stránkách časopisů Vesmír, Živa či International Journal of Parasitology a doprovázejí již osm publikovaných vědeckých prací.

Science Café v Novém Strašecí pozvali na 28. května Oldřicha Jirsu z Evangelické teologické fakulty UK v Praze. Společně tak všichni můžeme nahlédnout do zákoutí hermeneutiky a fenomenologie. Že nevíte, co to je? Nevadí. Science Café se koná právě proto, abychom nahlédli na něco, čemu nerozumíme, o čem třeba vůbec nic nevíme. Hermeneutika je směr, který hledá metody výkladu a porozumění světu a člověku. Svým způsobem jsme hermeneutikem každý, neboť každý svět nějak interpretujeme. Hermeneutika se však interpretováním zabývá jako obecným problémem. Zabývá se výkladem, vysvětlením a pochopením textů, nauk, událostí a faktů. Protože interpretujeme to, co už vytvořeno je, vychází hermeneutika především z výkladu forem vytvořených lidskou kulturou. Klasická hermeneutika dostala rozhodující impulzy od teologie, přesněji od jejich problémů výkladu Písma svatého. Novodobá hermeneutika rozšiřuje možnosti interpretace na celou kulturu. Novostrašecké Science Café vzniklo za podpory Občanského sdružení bubakov.net, Gymnázia J. A. Komenského Nové Strašecí a Hotelu Inter Nové Strašecí. Kontaktní osobnou je pan Michal Drtina.

Jak vypadá práce profesionálního matematika? Co v současnosti zkoumají vědci v Nečasově centru pro matematické modelování – vědeckém sdružení, které spojuje přední české vědecké skupiny pracující v Matematickém ústavu Akademie věd, v Ústavu informatiky Akademie věd a na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy? I o tom hovořili na květnovém Science Café v Praze prof. RNDr. Eduard Feireisl, DrSc. a prof. RNDr. Josef Málek, CSc., DSc. O hostech: Eduard Feireisl Eduard Feireisl je přední český matematik, který se věnuje výzkumu v oblasti parciálních diferenciálních rovnic. Jako hostující profesor působil na univerzitách v Rio de Janeiru, Pise, Madridu, Pekingu, Mnichově, Hongkongu a Nancy. Josef Málek Oblastí výzkumu Josefa Málka je matematická analýza parciálních diferenciálních rovnic mechaniky kontinua popisující deformace geofyzikálních materiálu, tkání, směsí či slitin s aplikacemi v technice a lékařství. Josef Málek působil dlouhodobě na Univerzitě v Bonnu a na Texas A&M Univerzitě v College Station.

Co nám poodhalí ekonomický výzkum ohledně budoucí hospodářské situace v Česku a Evropě? Naplní se obavy z bankrotu veřejných financí, hyperinflace, kolapsu eura či nulového růstu? Nad čtyřmi „apokalyptickými“ makroekonomickými otazníky se na červnovém Science Café zamyslí australsko-český ekonom dr. Jan Libich, který se věnuje výzkumu demografických trendů a jejich vlivu na ekonomiku. Dr. Jan Libich vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a poté získal doktorát z ekonomie na University New South Wales v Sydney. Od roku 2005 přednáší na La Trobe University v Melbourne a od roku 2013 také na VŠB-TU Ostrava. V roce 2012 se díky grantu Nadačního fondu Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu načas vrátil do České republiky. Hlavními tématy jeho výzkumu jsou měnová a fiskální politika, udržitelnost veřejných financí a aplikovaná teorie her, ale jeho psaní a přednášky se týkají i např. ekonomiky sportu a efektivního studia/výuky na vysoké škole. Jeho hodinové videorozhovory s předními akademiky a politiky na tyto témata lze zhlédnout na www.youtube.com/user/JanLibich1, jeho publikované odborné studie a další detaily jsou k dispozici na www.janlibich.com. Komentáře Jana Libicha naleznete rovněž v rubrice Ekonomix na iHNed: http://dialog.ihned.cz/tagy/Ekonomix-Jana-Libicha-292663. Zvukový záznam: Josef Kačírek http://josefkacirek.wordpress.com/ http://soundcloud.com/rollingmill

Hostem dubnového pražského Science Café byl RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, který se účastní zajímavého výzkumu v srdci někdejší říše Inků. „Příroda a lidé vytváří v Peru fascinující celek, který ročně přijíždějí obdivovat miliony turistů, ovšem některé síly přírody mohou vyvolat i rozsáhlé katastrofy. Náš výzkum se zabývá nebezpečnými sesuvy a přívalovými proudy v okolí inckého města Machu Picchu,stejně jako možným ohrožením jeho skvostné architektury. Již od roku 2001 měříme možné svahové pohyby v rámci této incké památky a cenné informace nám také poskytlo srovnání historických fotografií cestovatelů Hanzelky a Zikmunda se současným stavem. Výsledky ukazují, že Inkové uměli města stavět velmi dobře a není se čeho bát. Trochu jiná situace je ve městech v údolí řeky Urubamby, kde přívalové proudy a povodně ničí majetky a berou lidské životy“. Další info: http://sciencecafe.cz/dubnove-science-cafe-v-praze-cesti-prirodovedci-v-risi-inku/ Natočeno 2013-04-09 v pražské kavárně Potrvá. Zvuk: Josef Kačírek @rollingmill

Vzdělávání není jen škola. Ale když se začne mluvit o vzdělávání, všichni rychle skončí u školy. Proč to tak je a jak můžeme pomoci vzdělávání, které neprobíhá ve škole? Jakou roli v tom má věda a testování? Hosté: Ondřej Šteffl Ředitel společnosti Scio. Absolvoval matematicko-fyzikální fakultu a je kandidátem věd ze sociologie. V roce 1990 založil první soukromou školu u nás – PORG. V roce 1995 založil společnost Scio, která se zabývá hodnocením výsledků vzdělávání, její zkoušky využívá v přijímacím řízení 53 fakult veřejných vysokých škol. Jakub Foll Herec, básník a dvojnásobný vítěz národního kola ve slam poetry. Další info: http://sciencecafe.cz/svet-vzdelava-junior-science-cafe-nejen-o-skole-a-vzdelavani-v-cr/ Natočeno 2013-03-28 v pražské kavárně Potrvá. Zvuk: Josef Kačírek www.soundcloud.com/rollingmill

V Praze začalo fungovat špičkové centrum pro léčení nádorových onemocnění – Proton Therapy Center Czech (www.ptc.cz). O unikátním způsobu propojení fyziky s medicínou hovořili na březnovém Science Café v Praze Branislav Sepeši a Vladimír Vondráček. Profil hostů: MUDr. Branislav Sepeši, radiační onkolog Absolvoval studium na Jesseniově lékařské fakultě UK v Martině v oboru všeobecné lékařství. Pracoval na Onkologickém oddělení (později Onkologické klinice) FNsP F. D. Roosevelta Banská Bystrica, kde se po složení I. atestační a pak i specializační zkoušky v oboru radiační onkologie věnoval nádorům gastrointestinálního traktu a nádorům dětského věku. Coby předseda občanského sdružení Fórum nezávislých názorů se věnuje problematice kvality, organizace a efektivity zdravotní péče. Na projektech bezpečnosti pacienta spolupracuje se slovenskou kanceláří Světové zdravotnické organizace. V Protonovém centru má na starosti dětský léčebný program. Mgr. Vladimír Vondráček, vedoucí oddělení klinické fyziky Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor teoretická fyzika. Dále působil jako fyzik na Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, kde založil Oddělení lékařské fyziky. Po založení Radiofyzikálního oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce v roce 2006 se stal jeho vedoucím. Je členem výboru SROBF a ČLS JEP, podílí se na výuce radiologických fyziků v rámci Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví, spolupracuje s Fakultou jadernou a fyzikálně-inženýrskou ČVUT na vzdělávání radiologických fyziků. Podílel se na společných výzkumných projektech se Spojeným ústavem jaderného výzkumu v ruské Dubně a na dalších výzkumných aktivitách ve spolupráci s Oddělením dozimetrie záření České akademie věd. Protonové centrum podle Vladimíra „nabízí možnost pracovat na špičkovém zařízení pro onkologickou léčbu a spolu s ním i možnost profesionálního růstu.“

Záznam Science Café z 12. února 2013 z pražské kavárny Potrvá. Hosté: prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc. – VÚŽV v.v.i., ČZU Praha RNDr. Renata Hüttelová, PhD. – IVF CUBE Anotace: Plodnost klesá. Nejen u obyvatel této planety, ale dokonce i u živočichů žijících ve volné přírodě. Vyhyneme? Jaké jsou příčiny? A co se dá proti tomu dělat? Nahlédneme pod pokličky pomyslných hrnců, v kterých se vaří hormonální koktejl tzv. endokrinních disruptorů, v němž dnes žijeme. Navštívíme přední frontu boje s lidskou neplodností – laboratoř asistované reprodukce, kde jsou počaty „děti ze zkumavky“.

Hostem lednového Science Café v Praze byl astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc., jeden z nejznámějších českých popularizátorů vědy. Přednáška nazvaná Pohledy do nebe se uskutečnila v úterý 8. ledna 2013 od 19 hodin v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Před třemi čtvrtěmi století vyšla ve čtyřech vydáních znamenitá kniha astronoma Dr. Huberta Slouky nazvaná „Pohledy do nebe“. Knihu doprovázela série hlubotiskových černobílých snímků oblohy, pořízených tehdy nejvýkonnějšími čočkovými i zrcadlovými dalekohledy ve viditelném světle. Dnes lze posluchačům nabídnout výběr z jedinečných barevných snímků blízkého i velmi vzdáleného vesmíru, pořízených nejenom obřími teleskopy na Zemi, ale též umělými družicemi a kosmickými sondami, protože v mezidobí se astronomům podařilo otevřít všechna pozorovací okna vesmíru dokořán. Záznam zvuku: Josef Kačírek (www.soundcloud.com/rollingmill)

Kde a kdy dojde k dalšímu silnému zemětřesení? V Kalifornii, v Turecku, nebo opět v Indonésii či Japonsku? Někde jinde? Bude následující silné zemětřesení ničivé? Zemětřesení je geologický proces, během něhož dochází k velmi rychlému vzájemnému posunutí sousedních horninových bloků podél zlomu, který horninové bloky odděluje. Čím větší je takový zlom (resp. jeho plocha) a čím větší je posun horninových bloků podél tohoto zlomu, tím silnější výsledné zemětřesení je. Dosud ale není jasné, co způsobuje, že někdy se posunutí horninových bloků podél zlomu brzy zastaví a výsledné zemětřesení je slabé, zatímco jindy dosáhne až několika desítek metrů s katastrofálními následky pro společnost. Odhad budoucího chování zlomů dále komplikuje jejich obvykle složitá vnitřní stavba a geologická historie. Složitost tohoto problému dobře dokládá vývoj zemětřesné činnosti na zlomu San Andreas v Kalifornii a na Anatolském zlomu v severním Turecku, které jsou považovány za bezprostřední vážnou hrozbu pro tamní obyvatelstvo. Prezentace přinese údaje, které sice potvrzují, že obavy jsou oprávněné, avšak odhadnout čas a přesné místo příštích zemětřesení neumožňují. Záznam Science Café, jehož hostem byl RNDr. Aleš Špičák, CSc. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, úterý 11. prosince, kavárna Potrvá, Srbská 2, Praha 6 zvuk: Josef Kačírek

Po mnoha staletích tápání se na samém konci 20. století stala z kosmologie skutečná věda. Poprvé v historii se podařilo přesně změřit základní parametry vesmíru jako je jeho stáří, hustota či rychlost rozpínání. Díky celé sérii mimořádných pozorování nyní známe nejen historii vesmíru jako celku, ale zároveň víme, jaký osud vesmír v budoucnosti čeká. V přednášce budou podrobně představena tato revoluční měření i jejich důsledky. Zlatý věk kosmologie – nová fakta o vzniku a vývoji vesmíru RNDr. Michael Prouza, Ph.D. z Fyzikálního ústavu AV ČR Junior Science Café 15. 11. 2012 Kavárna Potrvá, Srbská 2, Praha 6 zvuk: Josef Kačírek, https://sites.google.com/site/josefkacirek/home/prednasky

Slovo záření vyvolává v lidech skoro automaticky představu jaderných zbraní, reaktorů v jaderných elektrárnách, radioaktivního odpadu a následně představu neurčitého počtu vyvolaných rakovin. Jestliže lidé o záření vůbec přemýšlejí, pak v naprosté většině případů spíše s obavami než se snahou tomuto jevu a jeho přínosům a rizikům objektivně porozumět. Za pouhé jedno století se lidé naučili jaderné technologie široce zkoumat a využívat. Dnes bychom se bez těchto znalostí stěží obešli. Nejviditelnějším a nejdiskutovanějším výsledkem jejích využití je opravdu odhalení možnosti získávat obrovskou energii ukrytou v jádře atomu. Méně už se ale mluví o tom, že ještě větší přínos přineslo používání radiační a jaderné techniky v medicíně, průmyslu, zemědělství a dalších oborech. Záznam jubilejního Science Café, jehož hostem byla Ing. Dana Drábová, Ph.D. úterý 13. listopadu od 19 h, kavárna Potrvá, Srbská 2, Praha 6 zvuk: Josef Kačírek

Žasnete někdy, jakou pečlivou práci dokáží odvést restaurátoři při obnově historických budov? O práci restaurátorů a moderních technikách obnovy a konzervace památek na říjnovém Science Café v Praze mluvil prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, vedoucí Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT. Záznam Science Café z 9. října 2012. Anotace: Úbytek historického stavebního fondu a architektonických památek nutí k vážnému zamyšlení a k přehodnocení přístupu v péči o historické dědictví. Architektonickou památku chápeme jakou souborné umělecké dílo. Hledání možností citlivějšího přístupu k památkám odráží úsilí transformovat restaurátorské metody do měřítka celé stavby. Snaha o uplatňování restaurátorského přístupu je jasným signálem o systémové potřebě nanejvýš ohleduplné péče o ta stavební díla minulosti, kterým jsme přisoudili mimořádný význam. Tento signál by měl být čím dál zřetelnější, neboť dědictví historického stavebního fondu je stále postupně ochuzováno demolicemi, radikálními modernizacemi, i nepoučeným používáním moderních technologií a materiálů. Vystoupení je zaměřeno na představení ukázek konzervace a restaurování stavebních památek a bude doplněno úvahami k aktuálním tématům, jako je například: význam tradičních technologií stavebních postupů a materiálů pro zachování historického stavebního fondu, limity úspěšnosti restaurátorského zásahu apod.

Rozhovor s Josefem Novotným o radiochirurgii by Science Café

Rozhovor s Václavem Cílkem o bláznivém světě magnuna by Science Café

Rozhovor s Janou Strakovou o vzdělanosti české populace by Science Café

Rozhovor s Lenkou Lhotskou o inteligentních budovách budoucnosti by Science Café

Marcel Grün a Jiří Kroulík o raketoplánech by Science Café

Rozhovor s Danielem Vaňkem o forenzní genetice a archeogenetice by Science Café

Rozhovor s Karlem Janečkem, hostem Science Café 12. 4. 2011 by Science Café

Velký počet parazitů mění chování a další vlastnosti svého hostitele, čímž zvyšují pravděpodobnost svého přenosu z nakaženého na nenakaženého hostitele. Jedním z takovýchto parazitů-manipulátorů je i prvok toxoplasma, který se během svého životního cyklu potřebuje přenést z mezihostitele, třeba myši, do definitivního hostitele, kočkovité šelmy. Toxoplasmou je v současné době nakaženo zhruba 30 % světové populace a zhruba stejný je výskyt tohoto parazita také v České Republice. Infikované osoby mají výrazně vyšší riziko dopravní nehody, pracovního úrazu a sebevraždy. Toxoplasma ovlivňuje chování hostitele produkováním neurotransmiteru dopaminu. Zvýšená hladina dopaminu je charakteristická pro pacienty se závažným psychickým onemocněním – schizofrenií. Výsledky provedené studie potvrzují teorii, že schizofrenie u velké části pacientů vypuká právě v důsledku nákazy toxoplasmou. O původci nákazy, jejích projevech a výzkumu, který u nás probíhá již dvacet let, jsme diskutovali s dalším hostem cyklu setkání Science Café v úterý 11. září 2012 v 19:00 h v kavárně Potrvá s prof. RNDr. Jaroslava Flegrem, CSc. z Přírodovědecká fakulty Univerzity Karlovy.

Znáte obrázky drobných organismů a buněk pořízené elektronovým mikroskopem? Ty které často vypadají jako hříčka fantazie autora sci-fi příběhů? Tak přesně o takových hovořil host Science Café 12. června 2012 doc. RNDr. František Weyda, CSc. z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Roman Neruda z Ústavu informatiky Akademie věd byl hostem Junior Café, na kterém hovořil o svém výzkumu v oblasti umělé inteligence, ale také o tom, proč dělá vědu a jaká vlastně byla jeho cesta k vědeckému výzkumu.

Články v nejrůznějších časopisech a internetových magazínech nás nesutále zásobují informacemi o tom, co je přitažlivé a krásné, no prostě „sexy“. Ženám radí, jak se oblékat a líčit, aby zaujaly muže na první pohled, mužům zase napovídají, co na sobě zdůraznit, aby se zalíbili ženám. Odkud se tyto rady ale berou? Co je na nich pravdy? Opravdu existuje nějaký vrozený smysl pro to, co považujeme za sexuálně atraktivní? A čím je to dáno? Host dalšího Science Café v Praze, prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D, na tyto otázky odpoví. Ve své práci se zaměřuje na kritéria výběru a sexuální strategie mužů a žen z hlediska evoluční biologie a evoluční psychologie.

V Ústavu letadlové techniky Strojní fakulty ČVUT v Praze se totiž rodí nekonvenční ultralehký letoun UL-39. Jde o projekt malého sportovního celokompozitového letounu s proudovým pohonem tvořeným pístovým spalovacím motorem pohánějící nízkotlaké dmychadlo uložené v proudovodu. Unikátní je nejen celosvětová novost takové koncepce v kategorii ultralehkých letadel, ale i celá řada technických a technologických řešení použitých při realizaci projektu. Projekt představí na na vše otázky odpoví: Ing. Robert Theiner, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu, Ústav letadlové techniky Strojní fakulty ČVUT Ing. Petr Průcha, hlavní technolog, LA composite, s.r.o.

Záznam Science Café o nejintenzivnějších laserech a projektu ELI Beamlines. Nedaleko Prahy bude zanedlouho postaven nejintenzivnější laser na světě – ELI Beamlines. Přijďte si poslechnout přednášku Pavla Bakuleho a Daniela Kramera - dvou vědců, kteří kvůli tomuto výzkumnému projektu odešli z Rutherford Appleton Laboratory a CERNu a vrátili se do České republiky. Dozvíte se, jak lasery fungují, k čemu slouží a co nám přinese fakt, že jedno z nejmodernějších laserových center na světě bude kousek od Prahy. Co se tam vlastně bude zkoumat? A nebude to nebezpečné? O hostech: Pavel Bakule dříve pracoval ve špičkovém britském vědeckém pracovišti Rutherford Appleton Laboratory, v Meson Science Laboratory v Japonsku nebo v Clarendon Laboratory v Oxfordu. Stavěl a obsluhoval zde unikátní experimentální laserová zařízení využitelná i pro vědce z jiných oborů než je laserová fyzika (chemie, medicína atd.). Daniel Kramer patří k největším domácím nadějím v oblasti laserové fyziky. Do České republiky se vrací z možná vůbec nejznámějšího vědeckého pracoviště na světě – CERN.

Záznam Science Café o významu tělesné vůně s podtitulem "JAK SI JDEME POD NOS ANEB TĚLESNÁ VŮNĚ, ČICH A SEXUALITA". Vůně, parfémy, aroma, vonné látky, pachy i zápachy nás obklopují, ovlivňují nás a tvoří neodmyslitelnou součást našich životů, aniž si to často uvědomujeme. Ačkoliv čich lidí a hlavně jejich vzájemná čichová komunikace patří mezi témata, která se dotýkají každého z nás, problematice zatím věda věnovala pozornost jen sporadicky. V příspěvku bude nastíněna většina dosud zjištěných zajímavostí o kráse a kouzlu lidské tělesné vůně a čichové komunikace u lidí. Hosté: Mgr. Pavlína Lenochová: Zabývá se čichovou komunikací lidí. Ve své diplomové práci se zaměřila na metodiku sběru vzorků tělesné vůně a na problematiku ovlivnění tělesné vůně různými složkami potravy. V současné době se s kolegy zabývá výzkumem kvality tělesné vůně těhotných žen a vlivem této vůně na okolní jedince. Dále se věnuje problematice vlivu parfému na atraktivitu tělesné vůně a otázce parfému v kombinaci s tělesnou vůní celkově. Zároveň začíná s výzkumem vlivu stresu na kvalitu tělesné vůně.

Záznam Science Café o laserové chemii. Proč je život založen na poměrně malém počtu molekul jako základních stavebních kamenů? Jak se vazby mezi těmito molekulami podílí na jejich stabilizaci po dopadu UV záření a zabraňují jejich rozpadu a chemickým reakcím? To jsou otázky, na které se snažíme najít odpovědi studiem klastrů, které drží pohromadě silami podstatně slabšími než jsou typické chemické vazby, např. vodíkovými můstky. A právě vodíkové můstky hrají zejména v biologii klíčovou úlohu, kterou lze studiem klastrů zkoumat. Host: Mgr. MICHAL FÁRNÍK, Ph.D., DSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR (http://www.jh-inst.cas.cz/~farnik/).

Záznam Science Café o uhlíkatých nanomateriálech. Hosté z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR: Dr. Martin Kalbáč Dr. Otakar Frank Fullereny, nanotrubičky, grafen – že se vám ve spojitosti s těmito pojmy nic moc nevybaví? Po dalším HUB SC s Dr. Martinem Kalbáčem a Dr. Otakarem Frankem to bude minulostí. Jde o uhlíkaté nanostruktury, které díky svým jedinečným vlastnostem bezesporu patří mezi materiály, s nimiž se v blízké budoucnosti budeme setkávat na každém kroku. Využití jejich extrémní mechanické pevnosti je realitou již dnes, kdy nanotrubičky začínají nahrazovat uhlíkatá vlákna v kompozitních materiálech. A přitom kompozity s „obyčejnými“ uhlíkatými vlákny už nyní vytlačují kovové slitiny z konstrukčních prvků všeho druhu i z předmětů běžného užití. Těmto materiálům se věnovalo už více než sto tisíc vědeckých článků a za jejich výzkum byly uděleny dvě Nobelovy ceny. Objeveny při tom byly teprve před pouhými 25 lety. Dr. Martin Kalbáč patří k našim nejvýznamnějším mladým vědcům v oblasti fyzikální chemie. V Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského pracuje jako vědecký pracovník od roku 2002 a zabývá se výzkumem nanomateriálů, zejména uhlíkových nanostruktur (grafen, uhlíkové nanotuby, fullereny, fullerenové peapody). Tyto materiály mají velký význam jak pro základní výzkum, tak pro celou řadu aplikací. Dr. Kalbáč na řadě příkladů demonstroval, že elektrochemické a in situ spektroelektrochemické metody poskytují klíčové informace pro objasnění jejich elektronických vlastností. Ocenění jeho vědecké práce (v roce 2004 obdržel prestižní stipendium nadace Alexandra von Humboldta; v roce 2007 Prémii Otto Wichterleho a v roce 2008 Cenu Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu) jsou dokladem jeho vysokých odborných kvalit. Dr.Otakar Frank se uhlíkatými nanostrukturami zabývá již od studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se věnoval výskytu fullerenů v přírodě. Nyní působí jako vědecký pracovník v Oddělení elektrochemických materiálů Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Momentálně zkoumá zejména mechanické vlastnosti grafenu a změny jeho elektronové struktury při mechanickém namáhání. Na tomto tématu spolupracuje mimo jiné s čerstvými nositeli Nobelovy ceny za fyziku Andre Geimem a Konstantinem Novoselovem. Je autorem publikací ve významných zahraničních časopisech včetně prestižního Nature Communications. V letošním roce obdržel prémii Otto Wichterleho a je nominován na cenu Česká hlava v kategorii Invence.

Záznam Science Café o kádrování a čistkách v dobách ČSSR. Hosté z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR: JAROSLAV CUHRA, historik MARIE ČERNÁ, socioložka Úvodní vystoupení hostů se soustředí na popsání fungování a významu tzv. kádrové práce, prověrek a čistek v Československu v letech 1948-89. Jako nedílná součást snahy KSČ o celospolečenský dozor, jež mnohovrstevnatě pronikla do více či méně běžné a samozřejmé praxe reálného socialismu, jsou dnes totiž spíše opomíjeným historickým tématem.

Záznam Science Café o behaviorální ekonomii s podtitulem "Psychologie a ekonomie: sestry, co se nemají v lásce". Už několik desetiletí jsme svědky pronikání psychologie do ekonomie (a opačně). Čekali bychom úzkou spolupráci obou disciplín, ve skutečnosti jde ale o vztah plný sporů. Navíc se ukazuje, že zatímco na akademické půdě je rozhraní mezi psychologií a ekonomií velmi živým mezioborem, v aplikované ekonomii to zatím moc znát není. Mnoho na tom nezměnila ani nedávná finanční krize – jakkoli se mnohým pozorovatelům zdálo, že právě tato krize byla do značné míry způsobena chybným rozhodováním lidí a že se z toho ekonomové poučí a budou na psychologické koncepty spoléhat víc než dosud. Host: Michal Skořepa, ČNB Michal Skořepa získal doktorát ekonomie na IES FSV UK. Absolvoval řadu odborných stáží a kurzů v zahraničí. Od roku 2000 působí v České národní bance, v posledních letech jako poradce viceguvernéra ČNB a je také prezidentem Česke společnosti ekonomické. Externě pracoval také pro Mezinárodní měnový fond a OECD. V roce 2011 vydal v nakladatelství Palgrave Macmillan učebnici „Decision Making: A Behavioral Economic Approach“ vycházející z jeho přednášek na IES FSV UK. Je autorem řady článků v odborném i denním tisku. Centrem jeho odborného zájmu jsou teorie a praxe měnové politiky, rovnovážných směnných kurzů a měnové integrace; zabývá se také behaviorální ekonomií.

Záznam Science Café o behaviorální ekonomii s podtitulem "Psychologie a ekonomie: sestry, co se nemají v lásce". Už několik desetiletí jsme svědky pronikání psychologie do ekonomie (a opačně). Čekali bychom úzkou spolupráci obou disciplín, ve skutečnosti jde ale o vztah plný sporů. Navíc se ukazuje, že zatímco na akademické půdě je rozhraní mezi psychologií a ekonomií velmi živým mezioborem, v aplikované ekonomii to zatím moc znát není. Mnoho na tom nezměnila ani nedávná finanční krize – jakkoli se mnohým pozorovatelům zdálo, že právě tato krize byla do značné míry způsobena chybným rozhodováním lidí a že se z toho ekonomové poučí a budou na psychologické koncepty spoléhat víc než dosud. Host: Michal Skořepa, ČNB Michal Skořepa získal doktorát ekonomie na IES FSV UK. Absolvoval řadu odborných stáží a kurzů v zahraničí. Od roku 2000 působí v České národní bance, v posledních letech jako poradce viceguvernéra ČNB a je také prezidentem Česke společnosti ekonomické. Externě pracoval také pro Mezinárodní měnový fond a OECD. V roce 2011 vydal v nakladatelství Palgrave Macmillan učebnici „Decision Making: A Behavioral Economic Approach“ vycházející z jeho přednášek na IES FSV UK. Je autorem řady článků v odborném i denním tisku. Centrem jeho odborného zájmu jsou teorie a praxe měnové politiky, rovnovážných směnných kurzů a měnové integrace; zabývá se také behaviorální ekonomií.

Záznam Science Café o behaviorální ekonomii s podtitulem "Psychologie a ekonomie: sestry, co se nemají v lásce". Už několik desetiletí jsme svědky pronikání psychologie do ekonomie (a opačně). Čekali bychom úzkou spolupráci obou disciplín, ve skutečnosti jde ale o vztah plný sporů. Navíc se ukazuje, že zatímco na akademické půdě je rozhraní mezi psychologií a ekonomií velmi živým mezioborem, v aplikované ekonomii to zatím moc znát není. Mnoho na tom nezměnila ani nedávná finanční krize – jakkoli se mnohým pozorovatelům zdálo, že právě tato krize byla do značné míry způsobena chybným rozhodováním lidí a že se z toho ekonomové poučí a budou na psychologické koncepty spoléhat víc než dosud. Host: Michal Skořepa, ČNB Michal Skořepa získal doktorát ekonomie na IES FSV UK. Absolvoval řadu odborných stáží a kurzů v zahraničí. Od roku 2000 působí v České národní bance, v posledních letech jako poradce viceguvernéra ČNB a je také prezidentem Česke společnosti ekonomické. Externě pracoval také pro Mezinárodní měnový fond a OECD. V roce 2011 vydal v nakladatelství Palgrave Macmillan učebnici „Decision Making: A Behavioral Economic Approach“ vycházející z jeho přednášek na IES FSV UK. Je autorem řady článků v odborném i denním tisku. Centrem jeho odborného zájmu jsou teorie a praxe měnové politiky, rovnovážných směnných kurzů a měnové integrace; zabývá se také behaviorální ekonomií.

Záznam Science Café o optických senzorech s podtitulem "Past sklapne rychle aneb optické senzory pro odhalení nebezpečných bakterií v potravinách". Host: RNDr. Hana Vaisocherová, Ph.D. Odhalit nebezpečné bakterie, viry nebo toxiny v potravinách jako je např. mléko, ovocné džusy nebo balená voda může odborníkům trvat až několik dní. Proto je velká poptávka po nových technologiích, které by tento proces maximálně urychlily a zjednodušily. Za tímto účelem se v Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR vyvíjejí malá přenosná zařízení – optické biosenzory, které by mohly sloužit mimo jiné k rychlé identifikaci nebezpečných látek v potravinách. Projekt hosta tohoto Science Café, dr. Hany Vaisocherové, se zabývá právě vývojem těchto biocenzorů a byl letos oceněn prestižním stipendiem L’Oreál pro ženy ve vědě. V dohledné době by se vyvíjené senzory mohly stát užitečnou pomůckou hygieniků či inspektorů potravin.

Záznam Science Café o šlechtění jabloní. Čeští šlechtitelé jabloní z Ústavu experimentální botaniky AV ČR jsou pozoruhodně úspěšní. Ve světě se ročně prodají statisíce stromků jejich odrůd, které jsou odolné proti některým chorobám, což snižuje počet chemických postřiků, které musí pěstitelé používat na ošetřování jabloní. Jak vypadá práce českých vědců, kteří jabloně šlechtí? Host: Ing. Radek Černý z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Záznam Science Café o archeogenetice a forenzní genetice. Zajímá vás, jak se identifikují kosterní pozůstatky? Ptáte se, jak spolehlivá je forenzní genetika? Pátráte po genetických kořenech svého rodu? Hosté: RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D. a RNDr. Martin Pospíšek, Ph.D.

Záznam Science Café o matematice. Jak lze využít znalosti matematického modelování a logiky v byznysu? Host: KAREL JANEČEK, majitel společnosti RSJ.

Záznam Science Café na téma "Inteligentní budovy a asistovaný život v nich". Hosté: doc. Ing. Lenka Lhotská, CSc. a Ing. Jan Havlík, Ph.D. z Fakulty elektrotechnické ČVUT V současné době se slovní spojení inteligentní budovy objevuje v médiích a reklamách celkem často. Ale už se příliš nevysvětluje, co vše se může za tímto pojmem skrývat. Cílem našeho povídání je přiblížit možnosti techniky, která má v domácím prostředí sloužit našim každodenním potřebám. Inteligentní budova či inteligentní byt neznamená jen řízení klimatizace, vytápění, osvětlení, případně domácí elektroniky. V našem pojetí jde hlavně o využití takové techniky, která může prodloužit nezávislost a samostatné bydlení seniorům a hendikepovaným osobám. Můžeme si představit celou řadu situací, kdy vhodná instalace běžně dostupných čidel zabrání nehodám či upozorní na možný problém (ať už půjde o zdravotní stav jedince či situaci v domácnosti). Asi téměř každý z nás někdy zapomněl otevřený vodovodní kohoutek nebo zapnutý elektrický spotřebič při odchodu z bytu. A vlastně stačí málo: čidlo tekoucí vody, případně výšky hladiny vody, čidlo zapnutého spotřebiče a čidlo otevírání a zavírání vstupních dveří, případně doplněné o čidlo směru pohybu. Po vyhodnocení potenciálně nebezpečné situace dostaneme např. zvukové upozornění, že se máme vrátit zpět a zkontrolovat stav daného spotřebiče. Někdy je to totiž opravdu opomenutí (např. žehlička), někdy chceme daný spotřebič opravdu nechat zapnutý, např. pračku nebo myčku. Zveme vás na virtuální výlet do velmi blízké budoucnosti chytrých a přesto nenápadných pomocníků, usnadňujících a zpříjemňujících náš život. Pokusíme se též ukázat, že se ani monitorování činností či našeho zdravotního stavu v domácím prostředí nemusíme bát, protože při správném návrhu takového systému informace byt neopustí a dostupné bude jen to, co budeme sami chtít zpřístupnit.

Záznam Science Café o raketoplánech. Hosté: Marcel Grün a Jiří Kroulík z Planetária Praha. Ukončení třicetiletého provozu amerických kosmických raketoplánů vyvolává otázky, zda podobné prostředky mají své místo i v kosmonautice budoucnosti. Mnohonásobně použitelné nosné prostředky mají podle svých tvůrců přinést zásadní snížení ceny za kilogram vynášeného nákladu - u amerických kosmických raketoplánů se tento předpoklad nenaplnil. Zklamal Space Shuttle nebo konstruktéři? Bylo zavedení tohoto raketoplánu chybným rozhodnutím: Představuje vyřazení čtyř amerických raketoplánů z provozu také ukončení éry velkých kosmických okřídlených dopravních prostředků? Jaké vůbec má takový okřídlený prostředek v porovnání s klasickými nosnými raketami přednosti a nedostatky?

Záznam Science Café o měření vědomostí a dovedností: zhoršuje se vzdělanost české populace? Host: RNDr. Jana Straková, Ph.D. V posledních letech se množí stesky na klesající úroveň vědomostí a dovedností českých žáků. O zhoršování výsledků vzdělávání vypovídají i poslední mezinárodní výzkumy provedené v České republice. Návštěvníci Science Café se dozvědí, jak se provádějí mezinárodní komparace výsledků vzdělávání v žákovské a dospělé populaci a jaké poznatky z nich získáváme o stavu českého vzdělávacího systému a jeho dlouhodobém vývoji. Budeme hovořit i o tom, jak se jeví výsledky vzdělávání českých žáků ve světle dalších ukazatelů charakterizujících český vzdělávací systém. RNDr. Jana Straková, Ph.D. se dlouhodobě věnuje mezinárodním výzkumům vědomostí a dovedností a aplikaci výzkumných poznatků do vzdělávací politiky. V současné době je zaměstnána v Ústavu pro informace ve vzdělávání, kde zodpovídá za realizaci mezinárodního výzkumu kompetencí dospělých v ČR. Vyučuje na FF UK a PedF UK. Je členkou Institutu pro sociální a ekonomické analýzy a EDUin, o.p.s.

Záznam Science Café jehož hostem byl VÁCLAV CÍLEK, ředitel Geologického ústavu AV ČR.

Záznam Science Café o extrémních jevech počasí a meteorologii jako takové. Hosté z Českého hydrometeorologického ústavu: RNDr. Jan Pretel, CSc. RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., Probíhající změny v globálním klimatickém systému se projevují nejenom v globálním měřítku, ale i v měřítcích regionálních či lokálních. Jedním z projevů typických pro naše zeměpisné šířky je i zvýšená extremalita počasí. V příspěvcích obou hostů bude poukázáno na hlavní příčiny těchto změn, jejich stávající trendy a další širší souvislosti. Příspěvky pojednají rovněž o pravděpodobném výhledu očekávaných změn do nejbližší budoucnosti s přihlédnutím k možnostem, které současná vědecká poznání přinášejí. Hosté se rovněž zmíní o možnostech současné meteorologie extrémní projevy počasí s dostatečným předstihem předpovídat. Jelikož jedním z takových typických projevů na našem území jsou příčinné srážky, účastníci setkání se seznámí s hodnocením příčin velkých povodní konce 20. a začátku 21. století (1997, 2002, 2006, 2009, 2010), které v současnosti probíhá s využitím GIS aplikací.

Záznam Science Café o radiochirurgii. Host: doc. Ing. JOSEF NOVOTNÝ, CSc., vedoucí oddělení lékařské fyziky Nemocnice Na Homolce Synergie lékařských věd a fyzikálně matematických poznatků je dnes možno dokumentovat v řadě lékařských oborů. Jedním z nich je i radiochirurgie, která v sobě zahrnuje poznatky neurochirurgických věd, poznatků z radiační fyziky, geometrie a technických věd, jak bude dokumentováno v přednášce. V přednášce budou stručně nastíněny základy stereotaktické metody vhodné nejen pro léčbu, ale i pro diagnostiku. Hlavní pozornost bude věnována léčbě lezí na Leksellově gama noži a na jeho vývoji bude poukázáno na ukázkovou spolupráci technických a lékařských věd. V závěru bude i zmínka o možnostech využití této metody při diagnostice a léčbě pacientů.

Záznam Science Café o výzkumu a léčbě schizofrenie. SCHIZOFRENIE JAKO PORUCHA ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ Hosté: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., Psychiatrické centrum Praha, 3. lékařská fakulta UK MUDr. Filip Španiel, Ph.D., Psychiatrické centrum Praha Anotace vystoupení prof. Höschla: Podle neurovývojového modelu je skupina schizofrenních onemocnění definována jako porucha propojení důležitých okruhů v mozku („missconnection syndrome“). Zdá se, že primární poruchou u schizofrenie je skutečně porucha kognitivních funkcí (včetně tzv. kognitivní dysmetrie), zatímco prominentní příznaky jako bludy a halucinace jsou až důsledkem tohoto postižení. Do jisté míry komplementárním a podpůrným modelem této představy je Carlssonovo schéma patofyziologie psychotických poruch, které nastiňuje možný podíl GABA-ergní, dopaminergní, glutamátergní, noradrenergní, serotonergní a cholinergní neurotransmise na rozvoji psychotické symptomatiky. Na výstupu této poruchy je pestrá paleta příznaků, která svádí k představě heterogenní povahy onemocnění (Bleulerova „Gruppe der Schizophrenien“). Z toho důvodu se Centrum neuropsychiatrických studií v Praze zaměřuje na výzkum informačního zpracování jak v animálních modelech, tak v klinice (neuropsychologické testy). Při vypracování animálních modelů schizofrenie bylo naší skupinou zjištěno, že N-acetyl-L-aspartyl-L-glutamát (NAAG) je neuroaktivní látka s vlastnostmi mediátoru, který v centrálním nervovém systému zajišťuje glutamátergní synaptický mechanizmus reprezentovaný jeho interakcí s NMDA-typem glutamátového receptoru (iGluR), tak i s G-proteiny spřaženými metabotropními glutamátovými receptory (skupina II mGluR). Zvýšené koncentrace tohoto neuropeptidu byly prokázány v mozku schizofreniků a jsou dávány do souvislosti s hypofunkcí glutamátergního systému v hipokampální formaci a ve fronto-parieto-striatální oblasti mozku. Tato hypofunkce je vysvětlována na podkladě inhibice NMDA receptoru vysokými hladinami NAAG v uvedených oblastech mozku schizofrenních nemocných. Výsledky dokládají, že submikromolární dávky NAAG (250 nmol), aplikované do postranních mozkových komor, mohou způsobit poškození až zánik některých populací neuronů, a to především v oblasti gyrus dentatus a v subiculu mladého potkana. Tento zánik neuronů byl charakterizován jednak kvantitativně a jednak na úrovni kvalitativního hodnocení elektronoptických snímků hipokampálních neuronů. Bylo prokázáno, že se jedná o nekrotický a nikoliv o apoptotický typ neuronální buněčné smrti. V rámci Centra se vyšetřují pomocí fMR a magnetické rezonanční spektroskopie (MRS) pacienti s diagnózou schizofrenie, u kterých se sleduje vztah mezi informačním “processingem” a výkonem v neurokognitivních testech v závislosti na klinickém stavu. V našem centru byla zavedena metodika kognitivního stimulačního paradigmatu mj. pomocí testu slovní plynulosti (“Verbal fluence”) a Stroopova testu. V sympoziu budou jednotlivé oblasti studia zpracování informací u schizofrenních pacientů přiblíženy populární a pro širší veřejnost srozumitelnou formou. Literatura: Bubeníková-Valešová V, Horáček J, Vrajová M, Höschl C. Models of schizophrenia in humans and animals based on inhibition of NMDA receptors, Neurosci. Biobehav. Rev.2008, 32:1014-1023 Horáček J., Bubeníková-Valešová V., Kopeček M., Páleníček T., Dockery C., Mohr P., Höschl C.: Mechanism of action of atypical antipsychotic drugs and the neurobiology of schizophrenia. CNS Drugs. 20, 2006; 5:389-409 Horáček J. Kognitivní dysfunkce u schizofrenie, mechanismy farmakologického ovlivnění. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14. Horáček J, Kopeček M, Španiel F, Hájek T, Linhartová L, Bělohlávek O. PET u schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14. Horáček J, Španiel F. Terapie schizofrenie z pohledu neurovývojové teorie. Psychiatrie 2001; 5 (Suppl.1): 14. Šťastný F, Tejkalová H, Benešová O. Úloha glutamátergní neurotransmise v neurovývojové hypotéze schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 34. Anotace vystoupení dr. Španiela: Schizofrenie, řeč a gen FOXP2 Schizofrenie je multifaktoriální onemocnění, jehož příčiny přesně neznáme. Na nemoc, která má zcela uniformní geografický výskyt, můžeme hledět i z evoluční perspektivy. Schizofrenie je z větší části pod genetickou kontrolou. Nemocní mají zřetelně nižší fertilitu, zanechávají méně potomků. Za normálních okolností by onemocnění s časem z populace vymizelo. Protože se tak neděje, je možné, že disponující geny poskytují zároveň i evoluční výhodu. Příspěvek přináší řadu argumentů podporujících teorii, že onemocnění může mít spojitost s evolucí řeči a rozvojem sociálního mozku. V této souvislosti přináší i výsledky českého výzkumného projektu, který nalézá souvislost mezi změnami v morfologii mozku nemocných a variantou genu FOXP2. Závažné změny v jinak vývojově velmi konzervativním FOXP2 se odehrály na samém počátku speciace Homo sapiens. Podle mnohých byla tato mutace podkladem pro důležitou proměnu struktury mozku, který se takto stal lidským a obdařeným darem řečové komunikace. Platí tedy nemocní se schizofrenií daň za to, že je náš mozek takovým jakým je?

Záznam Science Café na téma "Geneticky modifikované rostliny" s hosty ze Společné laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR: Doc. Ing. Tomáš Macek, CSc. Prof. Dr. Ing. Martina Macková

Záznam Science Café o superpočítačích a vědeckých gridech. Hosté: Jiří Chudoba, Fyzikální ústav Akademie věd ČR Jan Kmuníček, Masarykova univerzita, člen Metacentra CESNETu "V posledních desetiletích pronikají počítače do mnoha oborů lidské činnosti. Současné běžné osobní počítače dosahují výkonů zařízení, která jsme dříve nazývali superpočítači, a dnešní superpočítače umožňují donedávna nepředstavitelné aplikace. V přednášce se zaměříme na počítačové klastry, se kterými máme bohaté provozní zkušenosti. Takové výkonné systémy sestavené z mnoha málo závislých serverů okupují přes 80 % míst v prestižním seznamu Top500 nejvýkonnějších superpočítačů. Popíšeme konkrétní příklady instalací v České republice a jejich zapojení do rozsáhlých gridových systémů. V tomto zapojení hraje důležitou roli Národní gridová iniciativa zajištěná organizací CESNET, která se podílí na právě vznikající Evropské gridové iniciativě se sídlem v Amsterodamu. Na příkladě zpracování dat z urychlovače LHC ukážeme efektivitu distribuovaných výpočtů."

Záznam Science Café o výzkumu oceánů. Zveme vás na další pražské Science Café, jehož tématem bude unikátní výzkum oceánských pouští. Dozvíte se, co jsou to oceánské pouště, jak v těchto extrémních podmínkách dokáží přežít mikroorganismy i jak vypadá práce vědců na oceánografických lodích. Hosty Science Café budou přední čeští odborníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR: ONDŘEJ PRÁŠIL MICHAL KOBLÍŽEK

Záznam Science Café o úspěších českých archeologů. Hosté: MARTIN TOMÁŠEK, Archeologický ústav AV ČR JIŘÍ MUSIL, Ústav pro klasickou archeologii FF UK Výsledky archeologických terénních výzkumů čas od času zaujmou různé druhy médií. Málo kdo si je vědom skutečnosti, že dle platného zákona má každý, kdo nějakým způsobem narušuje tzv. území s archeologickými nálezy, tj. prakticky většinu území republiky, oznámit tento záměr odborné organizaci a umožnit provedení archeologického výzkumu. Zákon to říká více než dvacet let. Přesto jsou ztráty na archeologické položce kulturního dědictví ČR každý rok veliké. Už jen např. proto, že ca. 250 archeologů, působících dnes v celé republice v terénu prostě není schopno dokumentovat všechny zásahy do archeologických terénů. Nebo proto, že řada nálezů je vyhledána mimo archeologický výzkum, vyzvednuta a končí na černém trhu nebo v nelegálních sbírkách. Současný stav v oblasti péče o archeologické kulturní dědictví i v základním výzkumu není nijak bezvadný a zasloužil by si v každém případě změnu, ve které by modernizace památkové legislativy měla stát na jednom z prvních míst. Přes to lze konstatovat, že minulých dvacet let od základů změnilo podobu archeologických výzkumů. Řada jejich položek se profesionalizovala a používáme stále modernější metody exkavace i interpretace. Probíhají stovky a tisíce výzkumů, které posouvají naše vědomosti o populacích, obývajících v minulosti naši zemi. Těžko však vyjmenovat pouze některé. I ten nejmenší výzkum může mít pozoruhodné výsledky, a to většinou až po náležitém zpracování a je neopakovatelný. Paradoxně, pro archeology je nejzajímavější tehdy, kdy již o něj média nejeví příliš zájmu. Není totiž možno natočit či vyfotit štětečky a špachtle v sondě… Konečně, čeští archeologové nepůsobí zdaleka pouze v ČR a řeší vědecké úkoly od Mongolska po Slovensko a jsou tak často reprezentanty kulturní úrovně naší země v zahraničí.

Záznam Science Café o kvantové fyzice. Kvantová teorie zásadním způsobem změnila náš pohled na fyzikální svět. Nastolila několik základních otázek týkajících se vlivu pozorovatele na průběh fyzikálních procesů, vzájemné provázanosti vzdálených fyzikálních systémů, vztahu mezi realitou a jejím matematickým popisem. Paradoxy kvantové teorie odrážejí její neslučitelnost s klasickým myšlením, odvozeným ze světa každodenní zkušenosti. Právě zvláštnosti kvantového světa však dnes přinášejí řadu užitečných aplikací a počítá se s nimi i v technologiích budoucnosti. Hosté: PAVEL CEJNAR a JIŘÍ DOLEJŠÍ z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK.

Záznam Science Café o evoluční teorii s podtitulem "Evoluční detektivka". Host: Stanislav Mihulka z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Záznam Science Café o jedlých vakcínách. JEDLÉ VAKCÍNY: NADĚJE (NEJEN) PRO ROZVOJOVÝ SVĚT Hosté z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR: Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D. RNDr. Noemi Čeřovská CSc. Dr.rer.nat. Ing. Helena Plchová Na otázku, co si máme pod pojmem jedlé vakcíny představit, odpovídá v rozhovoru pro říjnové vydání časopisu VTM Science (www.vtm.cz) jeden z hostů – Tomáš Moravec: "Sousloví „jedlé vakcíny“ je jen zjednodušením. Dá se říci, že se snažíme „přinutit“ rostliny k tomu, aby produkovaly látky, které se dají využít jako vakcíny. Těmi látkami jsou farmaceutické proteiny – bílkoviny, jež rostliny normálně neprodukují, ale které lze použít pro výrobu léčiv. Zaměřujeme na podskupinu proteinů, které by se daly použít jako vakcíny i bez dalšího složitého čištění rostliny – zkrátka by se část rostliny či nějaký extrakt snědl místo klasického očkování."

Záznam Science Café o současné filosofii. „Ráj vědy a labyrint filosofie“ Filosofie bývá někdy (svými příznivci) chápána jako jakási ‘nadvěda’, která nám navíc k tomu, co nám říkají vědci, to jest jak co funguje, dokáže říci i to, jaký má co smysl. Jindy bývá chápána (svými odpůrci) jako přežitek, kterým se už dnes baví jenom ti, kdo nemají na to, aby dělali něco pořádného. My bychom chtěli filosofii představit sice jako rozhodně nikoli ‘nadvědu’, ale přesto jako něco, co existuje z dobrých důvodů. Chceme naznačit, že kolem vědy se budou vždycky kupit otázky, ke kterým se sama věda nehlásí, na které je ale přesto třeba hledat odpovědi. Jsou to třeba otázky, které jsou pro vědu příliš vágní či nejasné, otázky, které nelze vměstnat do žádné jednotlivé vědy, otázky, které týkají třeba samotných předpokladů dělání vědy atd. Filosofie má tedy na rozdíl od vědy tendenci být poněkud nepřehledná a různorodá. Hosté: JAROSLAV PEREGRIN VLADIMÍR SVOBODA

Záznam Science Café o životě amazonských indiánů. Život, zvyky, kultura a mýty amazonských indiánů. O kmenech žijících hluboko v pralesích Amazonie, k nimž však už bohužel částečně proniká naše civilizace, vyprávěl etnograf a cestovatel MNISLAV ZELENÝ - ATAPANA. Jeho partnerem v diskusi byl herec JAROSLAV DUŠEK.

Záznam Science Café o životě amazonských indiánů. Život, zvyky, kultura a mýty amazonských indiánů. O kmenech žijících hluboko v pralesích Amazonie, k nimž však už bohužel částečně proniká naše civilizace, vyprávěl etnograf a cestovatel MNISLAV ZELENÝ - ATAPANA. Jeho partnerem v diskusi byl herec JAROSLAV DUŠEK.

Záznam Science Café o kolapsech civilizací. Jaké jsou příčiny kolapsů civilizací? Je možné kolapsu předejít? Existuje dnes univerzální civilizace? Hrozí nám módní "střet civilizací"? Hosté: MIROSLAV BÁRTA, Český egyptologický ústav PETR POKORNÝ, Archeologický ústav AV ČR P.S. A jak může dopadnout naše civilizace? Miroslav Bárta rozhovoru pro VTM Science říká: "Například staroegyptský stát před svým kolapsem ve třetím tisíciletí před Kristem v mnohém připomínal problémy, s nimiž se potýkáme nyní."

Záznam Science Café o fytoremediaci – čištění životního prostředí za pomoci rostlin. Mohou rostliny-“čističky“ nahradit drahé mechanické čištění půdy? Jak dlouho proces čištění trvá? Které rostliny se pro čištění hodí nejvíce? Co se děje s rostlinami poté, když znečištěný prostor vyčistí? Jaké jsou výhody a nevýhody fytoremediace? Co vůbec víme o této schopnosti? Jak je tato metoda využívaná v České republice? Jak jsou využívany rostliny v zahraničí například pro čištění vzduchu kolem dálnic? Hosté: Tomáš Vaněk a Radka Podlipná ze společné laboratoře Ústavu experimentalní botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby

Záznam Science Café o exoplanetách. Kdy najdeme novou Zemi? Jak probíhá výzkum tak vzdálených objektů? Co o nich zatím víme? Hosté: Jakub Rozehnal, Štefánikova hvězdárna v Praze Stanislav Poddaný, Astronomický ústav Univerzity Karlovy

Záznam Science Café o magnetorecepci u zvířat. Jak se zvířata orientují v přírodě? Jak využívají principu magnetorecepce? O těchto otázkách diskutovali přední čeští odborníci: Pavel Němec, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Jaroslav Červený, Česká zemědělská univerzita. Anotace našich hostů: Mnoho organizmů používá magnetické pole Země pro svou orientaci. Některé bakterie jsou schopny syntetizovat magnetit a pasivně se natáčet do směru magnetického pole. U řady bezobratlých (např. u hmyzu, měkkýšů nebo korýšů) a u zástupců všech velkých skupin obratlovců byla demonstrována schopnost aktivně se orientovat magnetickým kompasovým smyslem. V poslední době navíc získáváme čím dál více science_cafe_magnetorecepce_web5důkazů o existenci „mapového smyslu“, tedy o jakési přírodou vynalezené GPS navigaci. Jakými mechanizmy magnetické pole Země živočichové vnímají? Jakým způsobem magnetickou informaci využívají? Co o magnetorecepci víme, co nevíme a jak se dozvědět více?

Záznam Science Café o aktuálních výzkumech CERN z 10. 3. 2009 Podtitul setkání zní „Andělé a démoni aneb fikce a skutečnost o CERN“. Hosté představí některé z unikátních projektů CERN, které je špičkovým evropským pracovištěm. Experiment ATLAS přiblíží Jiří Chudoba. Druhý z hostů, Vojtěch Petráček, se zase účastní LHC experimentu ALICE, který se specializuje na srážky těžkých jader. Jaké důsledky pro náš život mohou mít výzkumy CERN? Nakolik se liší fantazie umělců od výzkumné reality?

Záznam Science Café z 13. 1. 2009 o umělé inteligenci. Přednáška a diskuse o schopnosti učení a adaptace jednoho ze základních rysů (umělé) inteligence a o příkladech učení inteligentních softwarových agentů a robotů. Hosté: Roman Neruda, Ústav informatiky Akademie věd ČR Lukáš Ferkl, ředitel pro výzkum a vývoj, Feramat Cybernetics

Záznam Science Café o nanotechnologiích. Nanotechnologie se řadí k nejvíce diskutovaným technologiím současnosti. Jaké jsou možnosti, budoucnost a rizika nanotechnologie? Jaký je vývoj a výzkum u nás? Je opravdu tam dole tolik místa? Hosté: RNDr. Jan Kočka, DrSc, zástupce ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR pro aplikovaný výzkum, vedoucí oddělení tenkých vrstev a člen řídící rady Czech-Nanoteam. RNDr. Antonín Fejfar, CSc., vedoucí vědecký pracovník a člen Czech-Nanoteam.

Záznam prvního Science Café, které proběhlo 11. 11. 2008 a věnovalo se výzkumu Marsu. V úterý 11. listopadu 2008 probělo v Praze historicky první Science Café v České republice – tématem byl výzkum Marsu. Zaplněný salónek Kavárny 3+1 naslouchal zajímavému vyprávění našich odborných hostů, kterými byli Jiří Dušek (ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně) a Jakub Rozehnal (ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze). Jiří Dušek seznámil návštěvníky Science Café se zvláštnosti planety, Jakub Rozehnal přiblížil fungování sond, které Mars prozkoumávaly. V následné příjemné debatě se dostalo i na otázky lidské posádky na Marsu či na původ slova Marťan. Dvouhodinové setkání natáčel Český rozhlas Leonardo, který bude zkrácený záznam večera také vysílat. Děkujeme za podporu všem, kteří realizaci prvního Science Café umožnili – hostům, partnerům a samotným návštěvníkům. Těšíme se naviděnoumv prosinci – sledujte naše stránky pro aktuální informace.

Záznam Science Café z 14. prosince 2010, na kterém vystoupil Václav Cílek, ředitel Geologického ústavu AV ČR, publicista a popularizátor vědy. Téma jeho vystoupení zní trochu tajemně – „Bláznivý svět – svět Magnuna„.

Záznam Science Café z 8. 11. 2011 s Michalem Fárníkem z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Host listopadového pražského Science Café, Mgr. Michal Fárník, Ph.D., DSc., se zabývá výzkumem klastrů a nanočástic. Klastry připravené v laboratoři v tzv. molekulových paprscích ve vakuu představují ideální systémy, na kterých lze zkoumat, jak probíhají chemické reakce mezi jednotlivými molekulami na detailní úrovni –proto je nazýváme létajícími nanolaboratořemi. Jako nástroj tohoto výzkumu slouží laserové záření.

Záznam Science Café o forenzní genetice z 10. 5. 2011. Zajímá vás, jak se identifikují kosterní pozůstatky a jak spolehlivá je forenzní genetika? Nebo pátráte po genetických kořenech svého rodu? Pak je toto Science Café určeno právě pro vás. Hosty byli absolventi Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity RNDr. Daniel Vaněk, Ph.D. a RNDr. Martin Pospíšek, Ph.D. Hovořili o tom, jak lze identifikovat pachatele trestných činů pomocí analýzy DNA nebo jak se genetika prolíná s řadou jiných oborů. A také se dozvíte, že se z genetiky stává byznys, který s sebou nese rizika zneužití citlivých osobních údajů.

Záznam Science Café o roli tělesné vůně v našem životě, 13. 12. 2011 kavárna Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Vůně, parfémy, aroma, vonné látky, pachy i zápachy nás obklopují, ovlivňují nás a tvoří neodmyslitelnou součást našich životů, aniž si to často uvědomujeme. Ačkoliv čich lidí a hlavně jejich vzájemná čichová komunikace patří mezi témata, která se dotýkají každého z nás, problematice zatím věda věnovala pozornost jen sporadicky. Mgr. Pavlína Lenochová se zabývá čichovou komunikací lidí. Ve své diplomové práci se zaměřila na metodiku sběru vzorků tělesné vůně a na problematiku ovlivnění tělesné vůně různými složkami potravy. V současné době se s kolegy zabývá výzkumem kvality tělesné vůně těhotných žen a vlivem této vůně na okolní jedince. Dále se věnuje problematice vlivu parfému na atraktivitu tělesné vůně a otázce parfému v kombinaci s tělesnou vůní celkově. Zároveň začíná s výzkumem vlivu stresu na kvalitu tělesné vůně.

Záznam Science Café z 10. ledna 2012 v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6). Nedaleko Prahy bude zanedlouho postaven nejintenzivnější laser na světě – ELI Beamlines. Pozvání na první pražské Science Café roku 2012 přijali Pavel Bakule a Daniel Kramer - dva vědci, kteří kvůli tomuto výzkumnému projektu odešli z Rutherford Appleton Laboratory a CERNu a vrátili se do České republiky. Dozvíte se, jak lasery fungují, k čemu slouží a co nám přinese fakt, že jedno z nejmodernějších laserových center na světě bude kousek od Prahy. Co se tam vlastně bude zkoumat? A nebude to nebezpečné?