„Nelegální činnost páchaná na volně žijících druzích zvířat a rostlin, tzv. wildlife crime, (…) se stává klíčovým prvkem nadnárodního organizovaného zločinu,“ píše ve své lednové zprávě Česká inspekce životního prostředí. Interpol a Světová celní organizace proto od roku 2017 každoročně vyhlašují tzv. Operaci Thunder, jejímž cílem je toto nezákonné obchodování s ohroženými druhy zvířat a rostlin zastavit. Do Operace Thunder se zapojilo celkem 133 zemí světa a mezi nimi i Česko. O výsledcích této operace i o tom, jakých podob může wildlife crime nabývat a jaké problémy přináší, si s Barborou Šturmovou povídal Jiří Slavičínský.

Během posledních let se z ekvádorských přístavů stala důležitá místa pro světový obchod s kokainem. Podle odhadů tudy procházejí stovky tun této drogy, pocházející z Kolumbie a Peru. Odsud zásilky směřují do velkých severoamerických a evropských přístavů. Vliv ekvádorských gangů narůstá a stává se z nich důležitý partner pro mexické kartely nebo albánskou a ruskou mafii. Na konci minulého roku do úřadu nastoupil nový ekvádorský prezident Daniel Noboa a hned se pustil do boje proti mafiím a všudypřítomné korupci. Stále však rostou zprávy o vraždách a násilnostech v této zemi. Souvislosti Jižní Ameriky, drogového byznysu i novinářské práce kolem něj přibližuje šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová. V podcastu uslyšíte i úryvek z jejího rozhovoru s ekvádorskou novinářkou Sorayou Constante. Nový díl podcastu Odposlech připravil Petr Gojda.

Víte, co je to náhradní neboli surogátní mateřství? Proč se o něm v poslední době stále více mluví a jak se téma dostalo i mezi politiky? Redakce investigace.cz a Deníku N společně zmapovaly, jak téma surogátu proniká do veřejného prostoru i mezi zákonodárce. A také to, jaké lobbistické organizace za nastolováním agendy ohledně náhradního mateřství stojí. Jak se stalo, že právě surogát nakonec možná zablokuje další jednání o „manželství pro všechny”? V Odposlechu právě na tyto otázky odpovídala redaktorka investigace.cz Mahulena Kopecká a novinář Prokop Vodrážka z Deníku N. Podcast připravil Jiří Slavičínský. Více o tématu si přečtěte v článku od Mahuleny Kopecké na webu investigace.cz - Náhradní mateřství: V Česku šedá zóna, Aliance pro rodinu usiluje o zákaz

Fotbalové stadiony v Bosně a Hercegovině rekonstruuje česká firma. Zpochybňované výběrové řízení vyhrála díky slíbené rychlosti stavby, kterou ale sama nedodržela. Majitelé firmy v minulosti obchodovali s odsouzeným šéfem makedonských tajných služeb a dopomohli k balkánským akvizicím zbrojaře Strnada. Bosenská prokuratura zatím vyšetřuje. O kauze, jejíž české souvislosti pomáhala bosenským novinářům odkrývat, mluví v Odposlechu Zuzana Šotová. Ptá se Petr Gojda.

Pavla Holcová je investigativní novinářka, zakladatelka a šéfredaktorka investigace.cz. V novém rozhovoru se Pavla ohlíží za událostmi roku 2023, které byly pro naši redakci nějak přelomové či důležité. Dozvíte se třeba o tom, jak se jí musel omluvit bývalý český premiér Andrej Babiš. Mluví také o rozhodnutí slovenského soudu, který osvobodil Mariana Kočnera obviněného z vraždy novináře Jána Kuciaka. A kromě toho zjistíte, čím se teď Pavla Holcová zabývá na americké Stanford University.

V posledním letošním Odposlechu se můžete setkat takřka s celou naší redakcí. Jaké kauzy nás letos nejvíc bavily a co bylo nejpřekvapivější? O své práci za poslední rok mluví v anketním podcastu Zuzana Šotová, Josef Šlerka, Kamila Plzáková, Kristina Vejnbender, Veronika Divišová, Barbora Šturmová, Jaroslav Formánek, Mahulena Kopecká, Marie Wichterlová a Hana Čápová. Ptal se Petr Gojda.

Navzdory sankcím Evropské unie se do Česka stále dostává běloruská ocel. Přišli na to běloruští novináři z redakce Flagštok ve spolupráci s redakcí investigace.cz. Reportérka Kristina Vejnbender v rozhovoru s Jiřím Slavičínským přibližuje, jak pátrání po stopách sankcionované oceli probíhalo. Článek o tom, jak se sankcionovaná běloruská ocel importuje do České republiky přes Kazachstán si můžete přečíst na webu investigace.cz - https://www.investigace.cz/beloruska-ocel-cesko/

Politik, který dlouhá léta popírá lidský podíl na globální změně klimatu, z ničeho nic vystupuje v úplně opačné roli, přitom za použití svých typických rétorických figur. Aktuální možnosti deepfake testoval Josef Šlerka při generování projevu Václava Klause. Komentář nabízí v Odposlechu, který s ním natáčel Petr Gojda. Jaká nebezpečí s sebou přináší možnosti umělé inteligence na poli manipulace veřejným míněním a kyber zločinu?

Ficův kabinet vládne již s důvěrou parlamentu a všechny jeho kroky nasvědčují tomu, že pokračuje v přebírání moci na Slovensku závratným tempem. Zároveň se příliš nezajímá o to, zda jedná v souladu se zákonem či ne. Myslí si to slovenský novinář a politický komentátor Arpád Soltész, s nímž jsme první měsíc nové vlády probírali v našem podcastu. Mimo politická témata posluchačům nabízíme i základní přehled o tom, jak dnes vypadá slovenská mediální krajina a proč se renomovaný novinář rozhodl opustit svou rodnou zemi. S novinářem a politickým komentátorem Arpádem Soltészem si povídal redaktor a datový analytik investigace.cz Josef Šlerka.

Software Pegasus dokáže otevřít váš mobilní telefon a nejenom si přečíst zprávy, ale také nahrávat vaše hovory nebo dokonce zapnout vám mikrofon v kapse. Nástroj na odhalení závažné trestné činnosti – nebo hračka v rukou jednotlivců sledujících své politické cíle?  V Projektu Pegasus jsme přede dvěma lety informovali o některých skandálních zneužitích této kybernetické zbraně z Izraele. Zatímco Bidenova administrativa v USA zakázala používání softwaru, evropské vlády se k takovému kroku neodhodlaly a debata o evropské regulaci stále probíhá. Ve dnech, kdy evropská komise finalizuje přípravy Zákona o svobodě médií si s redaktorkami Hanou Čápovou a Kristinou Vejnbender povídal Petr Gojda o tom, jak bude zákon vypadat i o tom, proč je důležité chránit soukromí novinářů. Více o špionážním softwaru Pegasus se dočtete na webu investigace.cz.

Uniklé dokumenty z několika kyperských právnických a konzultačních firem ukazují, jak tento evropský ostrov napomáhal ruským oligarchům v ukrývání jmění a obcházení evropských sankcí i po počátku ruské agrese vůči Ukrajině. Nadnárodní novinářský projekt ICIJ a Paper Trail Media nazvaný Cyprus Confidential odhaluje tajné převody majetků Romana Abramoviče nebo jeho bývalých byznys partnerů Alexandra Abramova a Alexandra Frolova, ale i tajné dohody syrské ropné společnosti o nákupu materiálu z USA nebo financování německého novináře šířícího proputinovský pohled na svět. Z České republiky na projektu Cyprus Confidential spolupracovala exkluzivně investigace.cz.  Proč má Kypr pověst pochybného finančního centra? Co jsou offshorové firmy? Proč si je lidé zakládají? A je to trestné? Čím jsou zajímavé úniky dat z daňových rájů?    S redaktorkami investigace.cz Zuzanou Šotovou a Kamilou Plzákovou si o tom v další epizodě podcastu Odposlech investigace.cz povídal Jiří Slavičínský. Více informací o kauze Cyprus Confidential si můžete přečíst na webu investigace.cz.

Stejně jako v celé Evropě, i v Česku přibývá množství velmi kvalitního kokainu. Kromě tradičních evropských mafií ho do Evropy nově vozí mexické kartely. Tyto skupiny na dopravě kokainu do Evropy začaly spolupracovat a drogu sem teď vozí po tunách. A nic pro ně není nemožné. Spolupracují dokonce i s hackery, kteří se umí nabourat do IT systémů přístavů a zajistit tak pro černý náklad hladké odbavení. Na základě nových zjištění z projektu NarcoFiles přináší investigace.cz rozhovor s Pavlou Holcovou o aktuálních trendech výroby, importu a distribuce tvrdých drog v Evropě. S šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou si povídal redaktor Petr Gojda.

Představte si, že uzavřete roční nájemní smlouvu, aniž byste viděli byt, který si chcete pronajmout, nebo se přímo setkali s jeho majitelem. Právě takový postup Ministerstvo vnitra požaduje po cizincích, kteří přijedou do Česka. Potvrzení o zajištěném ubytování je nutnou podmínkou k tomu, aby mohl v Česku člověk podat žádost o vízum. Místo, na němž se cizinec chystá bydlet následující rok, musí ministerstvu vnitra nahlásit dokonce ještě před příjezdem do Česka. A v případě, že se tento člověk přestěhuje na novou adresu, má tři dny na to, aby tuto informaci osobně nahlásil Cizinecké policii. Takto vzniklý problém s pronájmem bytu v Česku pomáhají cizincům řešit takzvaní obchodníci s adresami. Ti za pár tisíc korun ročně vystaví žadateli o vízum dokument, který potvrzuje, že má dotyčný kde bydlet. Jenže ve skutečnosti tento cizinec kde bydlet nemá. Podobnou službu se rozhodla skoro před dvaceti lety využít i naše reportérka Kristina Vejnbender, pocházející z Kazachstánu. Právě ona se tématu obchodu s adresami podrobně věnuje. O obchodování s doklady o ubytování si s redaktorkou investigace.cz Kristinou Vejnbender povídal redaktor Jiří Slavičínský.

Robert Fico sestavil vládu a my jsme se proto opět sešli s Arpádem Soltészem, abychom se na nový kabinet blíže podívali a přiblížili některé politiky. Při povídání jsme probrali i to, proč na Slovensku koluje vtip, že první gratulace ke zvolení Roberta Kaliňáka přišla z Vietnamu. Také se dozvíte, proč je podle Soltésze v nové vládě nakonec nejzajímavější jméno Juraje Blanára ve funkci ministra zahraniční. „Zdá se, že Slovensko se blíží k návratu do devadesátých let, ale tentokrát na steroidech,” říká zpovídaný novinář. Protože v České republice víme o této divoké době nezákonností na Slovensku době na Slovensku poměrně stále málo, probrali jsme i toto téma. Rozhovor s novinářem Arpádem Soltészem. Dostupný na všech podcastových platformách.

Bratři Šťovíčkovi mají napojení na vlivné politiky a jejich jméno se často zmiňovalo i v souvislosti s lidmi, kteří podváděli restituenty. Petr jako šéf Státního pozemkového úřadu pomáhal rodině exministra zemědělství Miroslava Tomana získat pozemky pod obchvatem Prahy. Ty pak stát draze nakupoval zpět. Petr se také se dobře znal s pražským lobbistou Ivo Rittigem a účastnil se třeba jeho oslavy narozenin s tím, že „pozvání od pana Rittiga se neodmítá“. Jan Šťovíček zase pomáhal v choulostivých situacích celé řadě politiků z ODS i ČSSD, včetně Marka Dalíka, Michala Haška nebo Jana Hamáčka. Mirku Topolánkovi podobně napomohl vyhnout se placení daně. Jaká je šíře podnikatelských aktivit bratrů Šťovíčkových? Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Hanou Čápovou. Dostupný na všech podcastových platformách.

Galina Timčenko pracuje jako ředitelka největšího ruského opozičního média v exilu Meduza. Její telefon byl 10. února 2023 infikován špionážním softwarem Pegasus. Tento izraelský spyware je klasifikován jako zbraň. Přístup k němu údajně mají mít pouze vlády zemí, jež neporušují lidská práva. V okamžiku, kdy se útok odehrál, byla Galina Timčenko v Německu. Dlouhodobě však kvůli přístupu ruské vlády k nezávislým novinářům žije v lotyšském exilu. O tom, že její telefon byl napaden, se Galina dozvěděla až o půl roku později, a to jen díky tomu, že jí společnost Apple poslala upozornění týkající se útoku „nevládních hackerů“. Stejnou zprávu letos obdržela i celá řada dalších ruských novinářů v Evropě. S Galinou Timčenko si redaktorka investigace.cz Kristina Vejnbender povídala o tom, kdo za útokem nejspíš stojí a jaké může mít zneužití spywaru důsledky pro evropskou demokracii.

Kam se po nedávných volbách bude slovenská politika posouvat a jak se promění  vliv různých zájmových a ekonomických skupin, jsme probrali se slovenským novinářem a komentátorem Arpádem Soltészem. Podle jeho názoru se pravidla politické hry na Slovensku změnila. Fico není zavázaný oligarchům a za svůj úspěch vděčí spíše populismu a sobě. Podle Soltésze slovenští politici v posledních letech nedodržují demokratická pravidla - nerespektují nezávislost soudní moci ani presumpci neviny. Volbou Igora Matoviče před třemi lety dali voliči průchod volání po pomstě, nikoliv po spravedlnosti, což pomohlo ke znovuzrození Roberta Fica. K čemu jeho návrat povede, se dozvíte v dnešním díle podcastu Odposlech.

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu opustila Rusko řada nezávislých novinářů a novinářek i opozičních aktivistů. V evropských zemích hledali úkryt a možnost svobodně pokračovat ve své práci. V poslední době se ale množí zprávy o útocích na exilové novináře – od výhrůžek až po možné případy otrav. Jsou dnes ruští exiloví novináři v Evropě v bezpečí? A co mohou evropské státy pro jejich bezpečnost udělat? Na situaci exilových novinářů se podíváme s Kristinou Vejnbender, redaktorkou investigace.cz, která za původním textem stojí.

Sankcionovaná běloruská společnost Grodno Azot dováží do České republiky a Polska močovinu. Aby unikla pozornosti celníků, vydává se v přepravních dokumentech za jiné společnosti, na které se sankce nevztahují. Jiný způsob obcházení sankcí používají firmy dovážející k nám běloruské dřevo. V dokumentaci uvedou, že se jedná o dřevo původem z Kyrgyzstánu. Státní celní správa tak žádné porušení sankcí neeviduje.Jakým způsobem se daří Grodnu Azot obcházet sankce? Jak se tomu dá zabránit? A mají sankce nějaký reálný dopad? Případ obcházení sankcí se snažíme osvětlit s Kamilou Plzákovou, redaktorkou investigace.cz, která za kauzou stojí.

I přes sankce EU a USA se propagandistickému webu NewsFront stále daří úspěšně šířit prokremelskou propagandu a dezinformace v jedenácti jazycích po celé Evropě. Novináři z mezinárodního týmu odhalili, že na obsahu webu se podílejí lidé z celé Evropy - od člena německé krajní pravice až po srbské aktivisty či bývalého maďarského diplomata. Často zadarmo a z ideologických důvodů. Přestože byl NewsFront označen za nástroj ruských tajných služeb, pořád nachází cesty, jak pokračovat ve své činnosti. Do jaké míry a jak se dají regulace obejít? A jací lidé jsou ochotni šířit dezinformace zadarmo? Na tyto otázky se snažíme najít odpověď s novinářkou Karin Kőváry Sólymos, jednou z členek mezinárodního investigativního týmu, který se webem NewsFront zabýval.

Jaká úskalí i radosti skýtá audio novinařina? Po třech letech Odposlechů pro vás chystáme několik změn. Zařizujeme nové nahrávací studio, připravujeme sérii inovativních znělek i audiočlánky, náš tým posílí nové tváře respektive hlasy. Za rubrikou Odposlech od jejího začátku stál vyjma ostatních členů redakce především Lukáš Nechvátal, který se rozhodl dát si od novinařiny pauzu. A protože Odposlech je trochu jako jeho dítě, tuto epizodu věnujeme právě jemu. Co ho baví na zvuku? Zda jej něco překvapilo za těch 120 dílů podcastu? A který z nich měl největší úspěch? Rozhovor s bývalým redaktorem investigace.cz Lukášem Nechvátalem vede jeden z našich nových moderátorů Petr Gojda.

Jak bydlet doma je název bytových družstev, které v současnosti vlastní více než 100 rodinných domů či bytů po celé České republice. Často je družstva vykupují od lidí s finančními potížemi. V reklamním videu jim slibují pomoc a snadné řešení jejich tíživé situace. Proč se pak ale musí někteří obyvatelé bytů narychlo vystěhovat? Co je s jejich domy teď? A dá se bránit exekucím a zároveň nepřijít o své bydlení? Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Barborou Šturmovou.

AI neboli inteligentní strojové učení proniká čím dál tím víc do života obyčejných lidí. Nástroje typu ChatGPT používají i zaměstnanci navzdory zákazům nadřízených pro svou práci, a často tak dosahují lepších výsledků. V investigativní žurnalistice není využívání umělé inteligence nic nového. Jak se ale konkrétně dá využít umělá inteligence, když přijde na investigativní žurnalistiku? V investigativní žurnalistice není užití umělé inteligence nic nového. Jakým způsobem se dá využívat umělá inteligence v kontextu investigativní žurnalistiky? Jaké problémy mohou novináři očekávat? A je možné, že umělá inteligence nahradí investigativní novináře úplně? Rozhovor s datovým analytikem Josefem Šlerkou.

Organizovaný zločin nerespektuje hranice států. To naštěstí ale ani my, investigativní novináři. Díky přeshraniční spolupráci můžeme odhalovat dopady světového organizovaného zločinu na Českou republiku. Takovou spolupráci napříč hranicemi nám umožňují mezinárodní novinářské sítě, jako je například Organised Crime and Corruption Reporting Project, neboli OCCRP, které slouží nejenom jako platforma pro setkávání a kooperaci novinářů z téměř celého světa. A nejen to, OCCRP také poskytuje novinářům po celém světě vzdělávání, zajišťuje jejich jak právní, tak osobní bezpečnost a určuje trendy pro budoucnost investigativní novinařiny. V čem mají mezinárodní novinářské organizace výhodu oproti těm policejním, jako je například Interpol? Jak investigativní novináři pomáhají měnit svět? A jaké výzvy čekají na investigativní novináře v příštích desetiletích? Rozhovor se spoluzakladateli OCCRP Drewem Sullivanem a Paulem Raduem. V češtině je uslyšíte prostřednictvím Tomáše Sýkory a Václava Vohlídala - Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Investigace.cz publikovala letos v zimě sérii článků o dánském náboženském hnutí Dům Otce, neboli Faderhuset, které se na podzim roku 2016 přestěhovalo do Česka. O komunitu, která si koupila několik nemovitostí na severu Čech, se zajímají dánské i české úřady kvůli jejímu přístupu k výchově dětí. Po dotazech, co si o vyšetřování myslí, ale členové Faderhuset svorně mlčí. Navíc se momentálně zbavují dvou ze svých českých nemovitostí a vysoce postavení členové společenství údajně odjeli na dovolenou do Jižní Afriky. Co všechno se za posledního půl roku v Domě Otce změnilo? Co nového jsme se o něm dozvěděli my? A jaké jsou další plány tohoto nového náboženského hnutí v Česku? Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Mahulenou Kopeckou. - Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Na sociální síti Telegram vzkvétá obchod s bankovními účty a doklady totožnosti potřebnými pro zřízení účtů na finančních platformách jako Paypal nebo Revolut. V nabídce jsou také české identity a české bankovní účty. Obchodníci lákají takzvané „muly na peníze“ – tedy lidi, kteří prodávají kopie svých dokladů nebo rovnou hotové bankovní účty – na desítky až stovky eur za jednu registraci a několikanásobně dráž je pak obratem přeprodávají zájemcům. Tyto účty se často používají k praní špinavých peněz a nově i k obcházení protiruských sankcí. Na kolik mě cizí identita vyjde? K čemu mi bude? A kdy používáním cizích účtů porušuji zákon? Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Kristinou Vejnbender. - Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Se sociologem Danielem Prokopem o tom, že lidé vydávají čím dál větší část svého příjmu na bydlení. Příspěvek na bydlení by podle něj měl víc zohledňovat reálný nájem v místě. A také to zda jsou lidé chudší nebo bohatší, kolik jím po zaplacení bytu zbyde. Z bytu použitelných k nájmu by se měla bez ohledu na to, zda jsou pronajaté nebo ne, odvádět daň z příjmů, přičemž za příjem by se považovala cena obvyklá v lokalitě. Platíme za bydlení víc, než bychom měli? Jak by se měla změnit daň z nemovitosti? A vystěhuje se Praha na venkov? Rozhovor Hany Čápové se sociologem Danielem Prokopem. - Projekt Komu patří Česko vzniká za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

V jaké chvíli se z podnikatele s nemovitostmi stane obchodník s chudobou? U koho končí miliony státního podniku Česká pošta? A je výstavba rodinných domů veřejným zájmem? Nejenom tyto otázky postupně zodpoví tři příběhy, kterým se věnuje druhý díl podcastu ze série Komu patří Česko. Rozhovory s reportérkami investigace.cz Mahulenou Kopeckou, Kamilou Plzákovou a Gabrielou Jezberovou. Zedníkovy majetky v Mostě. Nákup bytů jako způsob, jak si vydělat? (00:00) Po stopách peněz České pošty do daňových rájů (10:06) Od obytných domů ke skládce odpadu – příběh nevydařené spekulace s půdou v Černolicích (29:34) Oprava: V původní verzi tohoto podcastu byl ve druhé části překrývající se zvuk. Za chybu se hluboce omlouváme, napravili jsme ji, děkujeme za upozornění. - Projekt Komu patří Česko vzniká za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Korupce v Ukrajině bují také během války. Když středoevropští farmáři protestovali proti dovozu levného obilí z Ukrajiny, netušili, že nežádají nápravu oficiální ukrajinské exportní politiky. Obilí v minimální hodnotě přes deset miliard korun do Evropy totiž během posledních dvou let doputovalo v rámci obrovského mezinárodního podvodu. Zneužití byli též pacienti nemocnice v Brně, a to jako nastrčení ředitelé fiktivních společností. Stovky rumunských, maďarských i českých firem nyní vyšetřuje ukrajinská prokuratura. Vyšetřovatelé mají za to, že firmy posloužily k vývozu obilí bez jakýchkoliv dokumentů a také k vyhýbání se daňovým povinnostem. Jak se z brněnských pacientů stali ukrajinští obilní magnáti? Koho napadlo verbovat ředitele společností v léčebně? A vědí, že napomáhají neplacení daní a pravděpodobně i praní špinavých peněz? Rozhovor se šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou. - Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Španělská policie ve spolupráci s francouzskými kolegy a Europolem zatkla šéfa arménské mafie, takzvaného vora v zakoně. Podle informací redakce investigace.cz se jedná o korunovaného vora v zakoně Erika Džaginjana, v kriminálním podsvětí známého jako Ero Tomský. Spolu s Tomským policisté zadrželi dalších 28 členů této zločinecké skupiny. Španělská policie tak pokračuje v boji s ruskojazyčnou mafií, která se v zemi usídlila průběhu nultých let. Proč si postsovětské mafie oblíbili zrovna Španělsko? Kdo jsou jejich šéfové, tzv. vory v zákoně? A jak je na tom co se ruskojazyčných mafií týče Česko? Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Kristinou Vejnbender. Varování: V tomto podcastu se objevují vulgarismy. - Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Byla by to podívaná jako z akčního filmu. Útěků z vězení, kde si odpykává pětadvacetiletý trest za obchod s kokainem, srbský narkobaron Zoran Jakšić naplánoval několik. Napřed chtěl utéct během fingovaného převozu do nemocnice, pak si nechal vykopat do věznice tunel a jeho poslední plán zahrnoval použití těžkých zbraní a vrtulníku. Vyplývá to z tajné zprávy peruánské policie, kterou investigace.cz nedávno získala. Jak se plánuje útěk z vězení? Vypadá stejně jako ve filmech? A kolik drogových kartelů je potřeba k osvobození srbského narkobarona? Rozhovor se šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou. Reportáž z návštěvy peruánského vězení, o které se v podcastu zmiňujeme, naleznete na webu investigace.cz na tomto odkazu. V rámci podcastu Odposlech jsme se mu věnovali v 10. díle. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Propojení majetku, politiky a mediálního vlivu. Expremiér Andrej Babiš za to byl kritizován Evropskou unií. Na regionální úrovni předvádí něco podobného Stavební bytové družstvo Krušnohor na Mostecku. Pod názvem Sdružení Mostečané Mostu ovládalo osm let tamní radnici, v rámci privatizace si přihrálo městské byty a se třiadvaceti tisíci družstevníky se stalo největším družstvem v Česku. Tomuto konglomerátu přitom vládne pevnou rukou jediný muž, František Ryba. Jak se z Krušnohoru stalo nejenom největší družstvo v České republice, ale také jeden z největších vlastníků nemovitostí v České republice? Proč to prochází téměř bez povšimnutí? A jaké má bydlení v Mostě vyhlídky do budoucna? Rozhovor s reportérkou investigace.cz Hanou Čápovou. - Podcasty, stejně jako projekt Komu patří Česko, vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

ŠIZO, neboli „štrafnoj izoljator“, česky znamená samotka. V cele o velikosti 2,5 krát tři metry strávil ruský opoziční politik Alexej Navalnyj už více než 160 dní. Přesnou kopii této cely dovezl a minulý týden nainstaloval na pražském Staroměstském náměstí Navalného tým v čele s jeho novou šéfkou, investigativní novinářkou Marií Pevčich. Těsně před zahájením výstavy skupina publikovala zjištění, že rodina Putinova zbrojaře Borise Obnosova má v Praze nemovitosti za miliony. Bude mít kauza nějaké reálné dopady? Co najdete na tzv. Seznamu šesti tisíc? A jaké má Alexej Navalnyj vyhlídky do budoucna? Rozhovor s ruskou investigativní novinářkou, protikorupční aktivistkou a od letošního března také předsedkyní správní rady Fondu boje s korupcí Alexeje Navalného, Maria Pevčich. V češtině její hlas uslyšíte prostřednictvím Kamily Plzákové. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

„Ukrajinské ozbrojené síly a nacistické jednotky v Mariupolu úmyslně zabíjely civilisty.“ nebo „Ukrajinský nacionalismus se začal pěstovat v 90. letech minulého století.“ Tak zní úryvky z „osvětových“ letáků, které si podle našeho zjištění nechalo přeložit do češtiny Ruské středisko vědy a kultury v Praze. Takzvaný Ruský dům je provozován ruskou státní agenturou Rossotrudničestvo, která se loni dostala na evropský sankční seznam kvůli šíření prokremelské propagandy. Proč se sankce nevztahují také na Ruský dům? Proč si ho dlouho nikdo nevšímal? A jaká je budoucnost Ruských domů rozesetých po Evropě? Rozhovor s reportérkou investigace.cz Kristinou Vejnbender. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Na Slovensku zbývá pět měsíců do předčasných parlamentních voleb. A zatímco v Česku proběhla v rámci festivalu Jeden svět premiéra dokumentárního filmu Kuciak: Vražda novináře a diváci nestačili žasnout, do jakého stavu se Slovensko dostalo, podle předvolebních průzkumů to vypadá, že nejenže se Slovensko vrací do doby před vraždou, ale že tentokrát bude situace ještě daleko horší. Jak dopadne Slovensko po volbách? Vrátí se korupční chobotnice, která byla po vraždě Jána a Martiny odhalena? A co by se muselo stát, aby se demokracie na Slovensku vzchopila? Rozhovor se slovenským komentátorem, spisovatelem a spoluzakladatelem Investigatívneho centra Jána Kuciaka Arpádem Soltészem. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

V dnešní době jsou sociální sítě prostorem pro šíření dezinformací, konspirací a populistických manipulací. I přes narůstající aktivitu platforem jako Telegram zůstává v tomto směru Facebook nejvlivnějším prostředím. Existují na něm skupiny, které přitahují desetitisíce lidí, šíří obsah relativizující válku v Ukrajině a podporují proruské postoje. Navíc se v těchto skupinách vyskytují falešné profily, které jim opticky zvyšují popularitu. Jaké největší dezinformační skupiny v Česku působí? Kdo za nimi stojí? A co ze šíření dezinformací a konspirací mají? Rozhovor s reportérkou investigace.cz Gabrielou Jezberovou a datovým a mediálním analytikem Josefem Šlerkou. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Jegor Lesnoj je ekologický aktivista a bloger z Irkutska, který miluje potápění v bajkalské ledové vodě a na sociálních sítích vybízí k aktivní ochraně sibiřské přírody. Ihned po napadení Ukrajiny dal najevo svůj nesouhlas s válkou. Jeho následný příběh odvyprávěla režisérka Anna Winzer ve svém dokumentu Mladí Rusové na útěku. Film byl představen na letošním festivalu Jeden svět. Jak ovlivnil nesouhlas s válkou v Ukrajině jeho život? Jaký mají život ruští disidenti v zahraničí? A proč Jegor nedorazil na český dokumentární festival osobně?  Rozhovor s ruským blogerem, ekologickým aktivistou a odpůrcem Putinova režimu Jegorem Lesnojem, kterého dabuje Lukáš Nechvátal.- Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Třetí duben je důležitým novinářským výročím, a to především pro Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, zkráceně ICIJ, jehož jsme jako investigace.cz součástí. Třetího dubna roku 2016 totiž došlo k prvním odhalením v kauze Panama Papers, mezinárodním novinářském projektu založeném na bezprecedentním úniku informací z panamské advokátní kanceláře Mossack Fonseca. Zveřejněno bylo více než 11,5 milionu dokumentů, které se týkaly více než 214 tisíc offshorových společností a skandál zasáhl mnoho prominentních osobností, včetně politiků, celebrit a podnikatelů z celého světa. Třetí duben je ale také datum, kdy byla v roce 2013 publikována úplně první investigace ICIJ týkající se daňových rájů, označovaná jako Offshore Leaks či „Tajemství na prodej“. Jak se v malém týmu pracuje na velkých věcech? Mění novináři svět k lepšímu? A mohou svůj zdánlivý boj s větrnými mlýny vyhrát? Rozhovor se zakladatelkou a šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Ruská invaze do Ukrajiny trvá už více než rok. A přestože finanční sankce uvalené na Rusko, včetně například odpojení země od mezibankovního systému SWIFT, by měly zastavit tok peněz mezi Ruskem a evropskými státy, ve skutečnosti se tak nestalo. Jedním ze způsobů obcházení sankcí je také takzvaná hawala - mimobankovní bezhotovostní systém převodu peněz používaný v současnosti převážně v islámském světě. V Rusku a Evropě fungují stovky nelegálních směnáren, které takto umožňují převádět peníze ze sankcionovaných zemí do Evropy a obráceně. Jak hawala funguje? Kolik peněz i přes sankce mezi Evropou a Ruskem putuje? A kdo jsou čeští směnárníci? Rozhovor s reportérkou investigace.cz Kristinou Vejnbender. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Rakouský televizní kanál propagující extremismus, polští konspirátoři, čeští dezinformátoři nebo slovenský krajně pravicový politik. Ti všichni chtějí svá sdělení dostat k co nejpočetnějšímu publiku, zároveň však čelí tlaku ze strany regulačních orgánů, ale i Facebooku a Twitteru. Naštěstí je tu Telegram. Novináři ze 13 evropských zemí v rámci projektu Ohňostroj lží opět analyzovali, jak se dezinformace a extremismus v Evropě šíří. Čím je Telegram pro dezinformátory a konspirátory tolik přitažlivý? Ve které ze sledovaných zemí je nejpopulárnější? A je v porovnání s ostatními platformami na sdílení obsahu opravdu tak zajímavý? Rozhovor s datovým a mediálním analytikem investigace.cz Josefem Šlerkou. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Na začátku letošního roku Česko spolu se Slovenskem oficiálně opustily Mezinárodní investiční banku (MIB), jeden z reliktů komunistické doby. Zároveň banku napadla hackerská skupina, která poskytla novinářům interní dokumenty, jež dokládají, jak se banka snažila obcházet sankce a vymyslet strategii, aby nemusela odcházejícím zemím vyplatit z jejich podílů ani cent. Z uniklých dokumentů také vychází najevo, že největším spojencem banky majoritně vlastněné Ruskem je Maďarsko, kde má banka od roku 2019 své hlavní sídlo. Co v bance způsobil odchod jejích evropských akcionářů? Dostaneme od MIB 800 milionů korun, které jsme do ní vložili? A jaké má tento komunistický pohrobek ovládaný Ruskem vyhlídky na budoucnost? Rozhovor s reportérkou investigace.cz Zuzanou Šotovou. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Ukrajinský miliardář, bankéř a politik Konstantin Ževago byl koncem minulého roku zadržen francouzskou policií, a to kvůli podezření ze zpronevěry více než sta milionů dolarů. Ty měl podle vyšetřovatelů vyvést z banky Finance and Credit, kterou vlastnil přes síť offshorových firem. O několik let později použil stejný systém i při tunelování dvou slévárenských firem v Česku. Jak celý systém na vyvádění peněz fungoval? Co je s českými slévárnami teď? A zajímá to někoho? Rozhovor s reportérkou investigace.cz Kristinou Vejnbender. - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Štěstí si za peníze nekoupíte. Tohle přísloví je sice hezké, ale pravda je, že za peníze se dá koupit spousta jiných věcí. Mezi nimi například vstupenka do jiného státu. O tom, jak si bohatí investoři kupují povolení k pobytu nebo občanství prostřednictvím takzvaných zlatých víz jsme mluvili v předchozím Odposlechu. Když už tedy víme, jak se dají zlatá víza využít, je načase se zabývat jejich možným zneužíváním. Jak se dá zneužít další občanství? K čemu je člověku diplomatická imunita? A co mají společného hnutí Hizballáh, ruští oligarchové a jistí čeští a slovenští byznysmeni?  - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké by to bylo žít kdekoliv na světě? A co takhle jak by se vám cestovalo bez zdlouhavého vyřizování víz nebo front na pasových kontrolách? Anebo jste dokonce ze třetího světa a Západ se vám jeví jako nedobytná pevnost pro vyvolené? Nezoufejte, jestli máte dost peněz, všechno se dá vyřešit! Jedno procento nejbohatších lidí světa si na rozdíl od ostatních smrtelníků může vybrat ze široké plejády dlouhodobých pobytů v atraktivních zemích nebo dokonce získat jejich občanství. Jak se kupuje občanství? Kolik stojí? A k čemu všemu se dá využít? - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Do Česka se v roce 2016 přesunula skupina Dánů s dětmi. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se nejednalo o stoupence pochybného náboženského hnutí Faderhuset, tedy Dům Otce. V jeho čele stojí Ruth Kristiansen, dáma, která životy svých oveček ovládá do posledního detailu. Jeho bývalí členové popisují, že se v něm děje násilí páchané na dětech i dospělých a přísná pravidla zasahují do všech aspektů života. Členové této komunity utekli před dánskými úřady, protože se obávali odebrání svých dětí, a to kvůli spekulacím o jejich bití a psychologickém týrání. V roce 2018 jich dánští novináři vystopovali v Česku patnáct - dvanáct dětí a tři dospělé. Letos se po jejich stopách vydali znovu, tentokrát spolu s reportérkami investigace.cz. Proč si Dům Otce vybral za své útočiště zrovna Česko? Jak se zde jeho příslušníci zabydleli? A je pravda, že v hnutí mlátí své členy? Rozhovor s reportérkami investigace.cz Zuzanou Šotovou a Mahulenou Kopeckou. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Německé firmy dovážejí do Česka nelegální odpad a vydělávají na tom miliony. Nahrává jim k tomu nedostatečná kontrola i mírné tresty v případě porušení českých zákonů. Výdaje za ekologickou likvidaci takového odpadu pak zaplatí buď čeští daňoví poplatníci, nebo lidé, kteří se domnívají, že kupují normální zeminu. O jak velký problém v Česku jde? Co je záhadný GEM 5000, který jedni vydávají za běžný zásypový materiál, zatímco ve skutečnosti jde spíše o barvitou přehlídku různých druhů smetí? A kde jsou mezery v systému kontroly dováženého odpadu, kvůli nimž se problém s nelegálním odpadem jen těžko řeší? Rozhovor s reportérkou investigace.cz Zuzanou Šotovou. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Milí posluchači, je mi ctí vás přivítat u jubilejního stého dílu Odposlechu, podcastu investigace.cz. Tento díl také vychází těsně před výročím samotné investigace.cz. V roce 2023 totiž oslavíme 10 let od našeho založení. Osazenstvo redakce, úroveň novinařiny i obsah se v průběhu let nevyhnutelně měnily. Lidé přicházeli a zase odcházeli, kvalita práce pochopitelně neustále rostla stejně jako tematické zaměření nebo počet nasbíraných ocenění. Jedna věc se ale přeci jenom od založení investigace.cz nezměnila - Pavla Holcová. Kde investigace.cz vznikla? Čím si za 10 let své existence prošla? A kde ji její zakladatelka vidí za dalších 10 let? Rozhovor se zakladatelkou a ředitelkou investigace.cz Pavlou Holcovou. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Novináři z 13 zemí Evropy si posvítili na to, jak se v jejich vlastích šíří dezinformace. Jednotlivé proruské weby spolu podle jejich zjištění čile komunikují a spolupracují a v jejich aktivitách jim nezabraňují ani snahy jednotlivých vlád dezinformační stránky blokovat. Nahlédněte s námi dnes do zákulisí prokremelského, konspiračního a ultrapravicového dezinformačnho ekosystému ve střední a východní Evropě. Kdo ovládá evropskou dezinformační a konspirační scénu? Jaké používají metody? A proč je složité s tím cokoliv dělat? Rozhovor s datovým a mediálním analytikem Josefem Šlerkou a reportérkou ICJK Karin Kőváry Sólymos. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Soudní dvůr Evropské unie minulý týden ohromujícím způsobem oslabil stávající pravidlo proti praní špinavých peněz a omezil používání jednoho z nejúčinnějších nástrojů proti finančnímu tajemství - přístupu k informacím o skutečném vlastnictví. Podle odborníků nás tento krok vrací v boji proti praní špinavých peněz o několik let zpátky. Kdo jsou to skuteční majitelé firem? Proč je potřebujeme znát? A je rozhodnutí Soudního dvora EU skutečně špatný krok? Rozhovor se šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

V den vydání tohoto podcastu je to na den přesně 13 let, co po dlouhém mučení v ruských věznicích zemřel právník Sergej Magnitskij, který se svou odvahou znelíbil představitelům Ruska. Jeho smrt ovšem nezůstala bez povšimnutí a nepřipojila se k řadě podobných osudů, jež sice na čas vzruší svět, ale pozvolna se na ně zapomnene. Jméno Sergeje Magnitského naopak přinejmenším Rusové jen tak nezapomenou. Jeho smrt dodnes hýbe světem a s mnohaletým odstupem letos i Českou republikou. Kdo byl Sergej Magnitskij? Jak a kvůli čemu zemřel? A jaká byla a stále je odezva na jeho smrt ve světě i u nás? Magnitského dopis ve kterém popisuje podmínky, v jakých byl vězněn: https://www.rferl.org/a/Sergei_Magnitskys_Letter_From_Prison/1881706.html - Podcasty vznikají za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Mladý a dobře oblečený muž na kameru česky vypráví, jak díky algoritmu, který naprogramoval, úspěšně obchoduje s kryptoměnami na korejské burze. Dokonce tak úspěšně, že se rozhodl své know-how předat, aby si také ostatní prostí lidé přišli na své a stali se milionáři. Asi není nutné dlouze vysvětlovat, že ve skutečnosti nejde o altruistický projekt neznámých českých kryptomilionářů, ale o podvod, který má za cíl vytáhnout z lidí peníze. Nejedná se také ani zdaleka o jediný podvod, ve kterém hrají roli kryptoměny, se kterým se můžete jakožto běžní uživatelé internetu setkat. Takových případů je v poslední době čím dál víc. Jak rozpoznat legitimní investiční nabídku od té falešné? Co se se ztracenými penězi může dít dál? A co se dá v takových případech dělat? Rozhovor s datovým novinářem a předsedou správní rady investigace.cz Honzou Cibulkou, který se dlouhodobě věnuje internetové bezpečnosti. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Nový projekt investigace.cz pojmenovaný KremRule (kombinace slov Kreml a anglického „vládnout“) zpřehledňuje a katalogizuje majetky ruských oligarchů a klíčových spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina v Česku. Jde o lidi, kteří z velké části drží Putina při moci, slouží jako prostředníci pro jeho soukromé investice nebo drží strategické pozice v silových složkách a tajných službách. Všechny spojuje loajalita vůči Vladimiru Putinovi. Rozhovor s reportérkou investigace.cz Kristinou Vejnbender. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Státní podnik LOM PRAHA, tedy Letecké opravny Malešice, jehož zřizovatelem je ministerstvo obrany, chce poslat až sto milionů korun dvěma českým firmám s ne úplně dobrou pověstí. Firmy se jmenují Defcon a Vorrens a mají LOMu pomáhat s kontrakty v Etiopii a v Alžírsku. Proč si státní podnik najímá externí firmy na práci, kterou by zvládnul i sám? A když už si najímá externí firmy, proč zrovna tyto dvě se značnými pochybeními z minulosti? A čím se vlastně obě firmy provinily? Rozhovor s reportérkou investigace.cz Hanou Čápovou. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Covid, vítězící Rusko, ukrajinští nacisté nebo velký reset. To jsou klíčová témata článků z konspiračních a dezinformačních serverů, které Češi nejvíce sdíleli na sociální síti Facebook od počátku invaze Ruska do Ukrajiny. O Facebooku se také často mluví jako o platformě, která usnadňuje právě toto šíření konspiračního a dezinformačního obsahu z internetu. Jak se svět dezinformací mění v čase? Proč je složité ho empiricky zkoumat? A jaké vlastně vedou z české konspirační a dezinformační bažiny cesty ven? Rozhovor s Josefem Šlerkou, redaktorem investigace.cz a odborníkem na konspirace a dezinformace. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

V průběhu minulého roku zabavil ruský soud bývalému poslanci Státní dumy a nositeli medaile Řádu za zásluhy o vlast Sergeji Sopčukovi majetek v hodnotě přibližně 17 miliard korun. Politik byl ruskými úřady obviněn z praní peněz a zneužití politického postavení a koncem minulého roku byl na něj vydán mezinárodní zatykač. Přestože je od první půlky minulého roku na útěku, svůj český majetek stihl bývalý ruský politik včas zaopatřit, aby o něj nepřišel. Jak se mu to povedlo? Kolik toho v Česku měl? A je jediný ruský poslanec s majetky ukrytými v Česku? Rozhovor s Kristinou Vejnbender, která Sopčukovy české investice odhalila. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Co vás první napadne, když slyšíte sousloví tajný agent? Je to třeba suché Martini v široké sklence na šampaňské? Charismatický Brit s tváří Daniela Craiga nebo Seana Conneryho? Muž, kterému ženy padají kolem krku a padouši mrtví k nohám? Je geniální, nesmrtelný a jeho výstřel nikdy nemine cíl? Určitě nejste sami, pokud se vám na první dobrou vybaví něco ze zmíněného. Agent 007 z pera britského autora Iana Fleminga špionskou profesi bezesporu nesmírně zpopularizoval. Špionáž v reálném světě ale vypadá o dost jinak. Podmínkou k jejímu výkonu nejsou smoking a naleštěné polobotky. Naopak. Může se klidně nést v duchu ženských křivek a klapajících podpatků. Ačkoliv žádná špionka není tak známá jako James Bond, na světě jich není málo. Čím to je, že se o špionech mluví více než o jejich ženských kolegyních? Je to proto, že jsou muži úspěšnější? A jak probíhá ženská špionáž v reálném světě? - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

V předchozích dílech jsme postupně prošli Putinovy lidské peněženky, kamarády, co za něj vlastní majetky, člověka na špinavou práci Prigožina a Putinovu širší rodinu. V minulém díle jsme Vám představili jeho nejbližší rodinu, jeho dcery, manželku, milenky… a taky nově odhalené majetky, které můžeme vysledovat až k Putinovi. Nepřímo, ale přece. Tento, pátý a poslední díl, věnujeme Uniklým datům spojeným s neveřejnou doménou LLCInvest.ru. Pátý díl série Bohatství a nepotismus Vladimíra Putina je tu. Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Autor grafiky: James O'Brien, OCCRP - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

V podcastové sérii nazvané Bohatství a nepotismus Vladimira Putina postupně představujeme Putinovy příbuzné a přátele, které využívá nebo zneužívá ke svým pletichám. Popisujeme, jak může nevlastnit téměř nic a přesto být dost možná nejbohatším mužem na planetě. V předchozích dílech jsme postupně prošli jeho lidské peněženky, kamarády, jež za něj vlastní majetky, člověka na špinavou práci Prigožina a Putinovu širší rodinu. Tento díl bude velmi osobní. Ne pro nás, pro Putina. Představíme vám totiž jeho nejbližší rodinu, jeho dcery, manželku, milenky… a taky nově odhalené majetky, které můžeme vysledovat až k Putinovi. Nepřímo, ale přece. Čtvrtý díl ze série Bohatství a nepotismus Vladimira Putina je tu. Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Autor grafiky: James O’Brien, OCCRP - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

V 90. letech ovládl Evropu srbský organizovaný zločin, který se i díky vládní podpoře a konexím po celém světě stal jedním z globálně nejvýznamnějších. Šéfredaktor srbského média KRIK a regionální editor nadnárodní novinářské sítě Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) Stevan Dojčinović vysvětluje, jak se balkánští mafiáni dostali k moci, proč je tak těžké předat je spravedlnosti a z čeho pramení jejich láska k Praze. Rozhovor s Pavlou Holcovou a Stevanem Dojčinovičem v podání Lukáše Nechvátala a Veroniky Divišové. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Královna realit Ivana Tykač, současná manželka jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače, vytvořila komplikované finanční schéma. Podle dokumentů Pandora Papers měly z jejích offshorů protéct směrem k jejím českým firmám v letech 2006 až 2018 stovky milionů korun. Není však zřejmé, zda šlo o reálné převody peněz, nebo tyto transakce proběhly jen na papíře. A pokud se napříč účty přelévaly reálné peníze, není jasné, odkud pocházely. Rozhovor se Zuzanou Šotovou, která schéma popsala. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Člověk známý jako John Doe, který stojí za únikem dat později známým jako Panama Papers, po šesti letech promluvil s Bastianem Obermayerem a Frederikem Obermaierem, kterým data předal. Přestože svoji identitu i nadále extrémně chrání, poprvé začal mluvit o tom, co ho k předání dat novinářům vedlo, jak ho zklamala německá policie i kdo by ho chtěl nechat zavraždit. Musí novináři nutně znát své zdroje? Jak se ověřují anonymní typy? A kdy jsou tajné zdroje z etického hlediska nepřípustné? Rozhovor s Pavlou Holcovou na téma anonymních a tajných zdrojů. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Více než šestina pesticidů, které se jako postřik dostanou na česká pole, je nelegálního původu. Jde buď o zakázané přípravky, nebo o levnější padělky oficiálních značek. Zbytky této agrochemie pak přecházejí z polí do potravin, zůstávají ale i v půdě a podzemních vodách. Spolu s Itálií, Řeckem, Španělskem a Litvou uzavírá Česko pětici nejhorších zemí EU, kde se černému trhu s těmito produkty daří nejvíce. Na neustálé zhoršování situace upozorňuje i Europol. A hnojiva? O těch už nemá policie přehled vůbec. Rozhovor s Michaelou Janečkovou, která pro investigaci.cz popsala byznys s nelegálními pesticidy a hnojivy a jeho vliv na Česko. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

20.6.2022 investigace.cz oslavila své 9. narozeniny. Při té příležitosti proběhla debata na téma projektu Pandora Papers. Diskutujícími byli Pavla Holcová, ředitelka investigace.cz, Petr Janský, odborník na daňové ráje a ekonom a Kamil Kouba, expert na potírání praní špinavých peněz. Debatu moderoval komentátor David Klimeš. - Podcasty vznikají za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.