Investigativní reportérka Seznam Zpráv Adéla Jelínková s fotografkou Christine Havranovou zkoumají v nové podcastové minisérii „Slopné: Kdo je vrah?“ případ, který se odehrál v září 2011. Na materiálech k podcastu pracovaly přes rok, nejde přitom o pouhou rekapitulaci kriminálního případu, novinářky ve spisech i v terénu objevily dosud neznámé stopy. Nyní odkryjí, zda se mohl stát jeden z největších justičních omylů v Česku.Když v září 2011 v klidné obci Slopné na Zlínsku náhle zemřel penzista Miroslav Sedlář, pár dní to na žádný zločin nevypadalo. Místo činu rodina uklidila a o vraždě nikdo nemluvil. Až soudní patolog přišel na to, že 77letý muž nemohl spadnout ze schodů, jak zněla původní verze příčiny jeho úmrtí. Miroslava Sedláře někdo ubil.Po dlouhém vyšetřování obvinila policie dva muže: Maroše Straňáka a Davida Šimona. Ukazovaly na ně pachové stopy. Oba soud nejdříve osvobodil, ale poté se do věci vložil nový svědek a muži byli nakonec odsouzeni na 24 a půl, respektive 20 a půl roku. Po více než 11 letech stále odmítají uznat svou vinu, i když by tím získali šanci na podmínečné propuštění.„Mluvily jsme se všemi lidmi, kterých se případ nějakým způsobem týká – ať už s vyšetřovateli případu, odsouzenými Marošem Straňákem a Davidem Šimonem nebo svědky. A přicházíme s řadou nových důkazů, které zásadním způsobem mění pohled na příběh vraždy ve Slopném tak, jak jej předkládali právě vyšetřovatelé, žalobce nebo soudy,“ říká autorka podcastu Adéla Jelínková.Podcastová série tak nabízí nebývale detailní rozbor polozapomenuté kauzy, v níž justice dosud přehlížela stopy, které mohou ukazovat na jiné pachatele. První díl vyšel v podcastu 5:59 v pátek 20. října a zbylých pět bude vycházet každý následující pátek. Poslouchejte na webu Seznam Zpráv nebo ve všech podcastových aplikacích, právě v kanálu podcastu 5:59. 

Události české historie, o kterých mnoho lidí nemá vůbec tušení. Novináři Josef Klíma a Jaroslav Mareš v prvním díle nového podcastu Skutečné české záhady odhalují málo známé okolnosti teroristických činů, které se udály před pádem komunismu.Ve druhé polovině 80. let došlo na několika místech v Československu k explozím před místními sídly komunistické strany. Přestože se tyto události odehrály v době, kterou mnozí zažili, málokdo o nich dnes ví.„V polovině osmdesátých let došlo k uvolnění, přijel sem Gorbačov. Já sám jsem stál v kavárně Slavia na parapetu, abych ho viděl. Když tam byl, měli jsme pocit, že se něco začíná hýbat. A najednou výbuchy,“ vzpomíná Josef Klíma v podcastu Skutečné české záhady, který vychází na webu Seznam Zprávy.Mezi říjnem 1986 a únorem 1989 explodovaly nastražené nálože na třech místech: v Českých Budějovicích, Pelhřimově a Ústí nad Labem. Že by ve všech případech mohlo jít o stejného pachatele, naznačily skutečnosti, které případy spojují. Přihlaste se k odběru podcastu Skutečné české záhady na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a ve všech podcastových aplikacích. Nový díl každé pondělí.

Seznam Zprávy připravily novou minisérii s reportéry Josefem Klímou a Jaroslavem Marešem. Zaměří se na největší vyřešené i nevyřešené české záhady. Podcastová série Skutečné české záhady přivádí zpět za mikrofon investigativního reportéra Josefa Klímu, který byl hlasem true crime podcastu České podsvětí, který od roku 2020 nasbíral přes 5 milionů digitálních poslechů. Naproti němu usedne Jaroslav Mareš, spisovatel, reportér a autor úspěšného youtubového kanálu Badatele.net, kde odhaluje historická tajemství a zakázaná a nedostupná místa. Společně s Josefem Klímou a Marcelou Sobotkovou působí na Seznam Zprávách v investigativní rubrice Tým Josefa Klímy.Celkem 5 dílů odstartuje v pondělí 13. února epizodou o sérii výbuchů před krajskými a okresními sídly KSČ v 80. letech. Série se zaměří i na setkání československé armády s UFO a odhalí zákulisí legendy o štěchovickém pokladu. Přihlaste se k odběru už teď! Poslouchejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. 

Investigativní novinář Jaroslav Kmenta v novém podcastu připomíná vzestup a pád strany Věci veřejné a jejího zakladatele Víta Bárty. Kmenta v roce 2011 doložil, že skutečnou Bártovou vizí bylo propojit politickou a ekonomickou moc. Zaposlouchejte se do prvního dílu podcastové série Prohnilí.„Byl jsem pod neustálým tlakem. Psal jsem jenom o mafiánech a kmotrech a jejich napojení na politiky a policajty,“ vzpomíná Jaroslav Kmenta na rok 2010 v prvním díle nové podcastové série Prohnilí. Tehdy pracoval v MF Dnes a jeho šéf Jiří Kubík, aktuální šéfredaktor Seznam Zpráv, mu nabídl, aby na chvíli přehodil výhybku na jiné téma a vyčistil si hlavu od odposlechů ze spisů Krakatice. Kmentu vyzval, aby prozkoumal pozadí nového politického subjektu, který se začal vynořovat na scéně – Věci veřejné.„Najednou se ukázalo, že tahle partaj, o které nikdo nic nevíme, možná vstoupí do Sněmovny a možná promluví i do sestavení vlády. Pamatuju si, že jsem se tě zeptal, jestli si nechceš odpočinout od zločinu a jít se podívat, co jsou Věci veřejné zač,“ dodává v podcastu Kubík. V roce 2010, kdy „vévéčka“ nastoupila, bylo na politické scéně v politice veselo. Zleva buldozer Jiří Paroubek z ČSSD, zprava neurvalý Mirek Topolánek z ODS a oba se předháněli v siláckých prohlášeních. Věci veřejné působily na lidi jako hojivý balzám. „Radek John se obklopil týmem neprofláknutých politiků – Karolína Peake, Jaroslav Škárka nebo Kateřina Klasnová. Na plakátech se na nás najednou začaly usmívat krásné blondýnky. A lidé si na klopy hromadně připínali placky s véčkařskými hesly ‚Stop dinosaurům‘,“ vypráví Kmenta. Někdejší moderátor TV Nova Radek John byl ale jen tváří dovedně vytvářeného marketingu. Klíčovým mužem v pozadí byl podnikatel Vít Bárta, který  stranu založil, financoval a řídil. Byl také majitelem bezpečnostní agentury ABL. Brzy se ukázalo, že po vstupu do politiky řídil Bárta své impérium jako soukromou firmu s několika holdingy. Připomíná vám to něco?„Bártova ABL měla i silnou detektivní divizi. Jak jsem později zjistil, Bárta v ní zaměstnával bývalé důstojníky ze specializovaných útvarů policie. Byli to tedy státem vyškolení experti na odposlouchávání a sledování a byla mezi nimi i řada lidí z tajných služeb. Zdaleka nesledovali jenom nevěrné manžele a manželky. Velká část agendy detektivní divize ABL měla politický podtext,“ připomíná Kmenta v úvodním dílu nové podcastové série.V podcastu mimo jiné zazní odposlechy, které zachycují Víta Bártu v roce 2007 na poradě v ABL, jak školí své manažery v získávání nových klientů. „Dovedu si představit, že když mám opravdu extrémně zajímavého zákazníka, že na něj na dva dny nebo na týden někoho posadíme – abychom věděli, kde je, co dělá, s kým se stýká. Že provedeme výslovně infiltraci do jeho prostoru. Jsou zákazníci, u kterých tomu dám z fleku zelenou,“ říká podnikatel. Jak Vít Bárta a agentura ABL využívali svůj vliv? A co bylo v půlnoční SMS zprávě, kterou dostal Jiří Kubík od bratra zakladatele Věcí veřejných? Poslechněte si první díl podcastové série Prohnilí – a odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts, Spotify a ve všech podcastových aplikacích.Ve spolupráci s podcastovým týmem Seznam Zpráv vyrobilo Storylab Audio. Režie a zvuková dramaturgie: Damian Machaj.  Scénář: Petr Koubek. Hudba a sound-design: Ivan Horák. Dramaturgické konzultace: Lucie Kryzová. Rešerše: Karolina Veselá. Producent: Hana Němečková. V roli policisty jste slyšeli Jiřího Vyorálka.

Investigativní minisérie Gučiho archiv přináší pohled do světa politiků a podnikatelů, které policie zatkla při operaci Dozimetr. Reportér Janek Kroupa v podcastu odtajňuje nové důkazy – dosud neznámé dokumenty.Svědectví korunního svědka kauzy Dozimetr, stíhaného podnikatele Pavla Dovhomilji, jde mnohem dál, než se dosud vědělo.Dovhomilja, přezdívaný Guči, v mnohahodinové zpovědi popisuje vztahy s politiky několika vládních i opozičních stran, rozkrývá, jak celá skupina vlastně fungovala i to, jak si dělili peníze. A co víc – Guči předložil sérii dokumentů, které jeho svědectví potvrzují či rozvíjí.První díl podcastu Gučiho archiv mimo jiné odhaluje osud jednostránkového dokumentu, který Guči předložil policii. Podle něj si na něj aktéři aféry sepsali zakázky, které chtěli zmanipulovat.„Seděl jsem u jednání, které se týkalo organizování stavebních zakázek a při nichž pravidelně vznikaly dokumenty, kde byl seznam akcí. Vás to překvapuje a já to vnímám jako zcela běžnou praxi, která prostě tak funguje,“ vypráví v podcastu Guči. Dokument v patnácti položkách popisuje jednotlivé zakázky. Vedle názvu projektu stojí i jméno firmy, která měla údajně zakázku vyhrát. A jak tvrdí Guči, dokument vznikl ještě před tím, než o zakázkách rozhodl Dopravní podnik.„A proto si myslím, že je to důkaz k tomu, že tam nějaký aktivity kolem plánování veřejných zakázek a podlimitních stavebních řízení probíhaly,“ dodává Dovhomilja, jenž sám čelí obvinění z účasti na zločinném spolčení.Poslechněte si první epizodu minisérie Seznam Zpráv Gučiho archiv z investigativního kanálu Odkryto – další díly najdete na  Seznam Zprávách, Podcasty.cz, Apple Podcasts, Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.Použité zdrojeUdálosti v regionech: 11 obviněných kvůli hospodaření DPP, 2022, ČT; Reportéři ČT: Míša a Slepičák, 2022, ČT; Události 15. června, 2022, ČT; Interview ČT: Adam Scheinherr, 2022, ČT; Obviněný Hlubuček rezignoval na své funkce. Nebude náměstkem, ani členem rady města, 2022, E15; Dopravní podnik má lepší nabídku na opravu holešovického nádraží. Zastupitelé chtějí nový tendr, 2020, ČT24; Podcast 5:59: Janek Kroupa: O klíčovém svědectví v kauze Dozimetr, 2022, Seznam Zprávy.

Příběh recidivisty Stanislava Seidla, který se v únoru dobrovolně vzdal úřadům. Tvrdí, že ho zradila příbramská policie, proto se přes jedenáct let skrýval v cizině. Zaposlouchejte se do nového podcastu Seznam Zpráv. Recidivista Stanislav Seidl je v příbramském podsvětí zapsán pod přezdívkou Sádlo. Než před jedenácti lety zmizel v cizině před spravedlností, zabýval se především vykrádáním bytů a otevíráním trezorů.To druhé, jak sám přiznává, dělal nejraději. „Udělal jsem jich tak šest nebo sedm,“ říká.Minulostí v podstatě řadového zločince nechala však Národní jednotka cíleného pátrání, takzvaní lovci lebek, před šesti lety zařadit na list 60 nejhledanějších zločinců Evropy. A u jeho fotografie na seznamu The Most Wanted (nejhledanějších) osob Europolu visely mnohem závažnější trestné činy než vykradání bytů a trezorů - nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami, legalizace výnosů z trestné činnosti nebo přečin napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice.Jak se to příbramskému kasaři Sádlovi stalo? Proč tvrdí, že ho „policie podrazila“? Jakou roli v celém příběhu hraje vykradení zámku Orlík? A koho se Sádlo ve skutečnosti bojí? Poslechněte si první epizodu nové investigativní podcastové série Seznam Zpráv Práskač – další díly najdete na  Seznam Zprávách, Podcasty.cz, Apple Podcasts, Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Recidivista Stanislav Seidl, zařazený na seznam 60 nejhledanějších zločinců Evropy, se minulý pátek dobrovolně vzdal úřadům. Tvrdí, že ho zradila příbramská policie, proto se přes jedenáct let skrýval v zahraničí. Poslechněte si jeho příběh v nové investigativní podcastové sérii Práskač. Stanislav Seidl je v příbramském podsvětí zapsán pod přezdívkou Sádlo. Než před jedenácti lety zmizel v cizině před spravedlností, zabýval se především vykrádáním bytů a otevíráním trezorů. To druhé, jak sám přiznává, dělal nejraději. „Udělal jsem jich tak šest nebo sedm,“ říká.Minulostí v podstatě řadového zločince nechala však Národní jednotka cíleného pátrání, takzvaní lovci lebek, před šesti lety zařadit na list 60 nejhledanějších zločinců Evropy. A u jeho fotografie na seznamu The Most Wanted (nejhledanějších) osob Europolu visely mnohem závažnější trestné činy než vykradání bytů a trezorů - nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami, legalizace výnosů z trestné činnosti nebo přečin napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice.Jak se to příbramskému kasaři Sádlovi stalo? Proč tvrdí, že ho „policie podrazila“? Jakou roli v celém příběhu hraje vykradení zámku Orlík? A koho se Sádlo ve skutečnosti bojí? Poslechněte si první epizodu nové investigativní podcastové série Práskač. Už teď na Seznam Zprávách, Podcasty.cz, Apple Podcasts, Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

🔎 Hlasujte pro České podsvětí v Křišťálové lupě v kategorii Podcast roku 🔍 České podsvětí zaznamenalo už 2,1 milionu digitálních poslechů. Za to vám moc děkujeme a zároveň vás chceme o něco poprosit - podpořte České podsvětí v Křišťálovce v kategorii Podcast roku. Hlasovat můžete na kristalova.lupa.cz/hlasovani do 1. listopadu. Děkujeme!České podsvětí Josef Klíma a Adam Miklica v pokračování úspěšné podcastové série. Devět nových dílů o tenké hraně zákona v novém mileniu. Každé pondělí na Seznam Zprávách, na Spotify i v Apple Podcasts. Vyrobilo Storylab Audio ve spolupráci s audio týmem Seznam Zpráv. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Dramaturgie: Dan Moravec. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Rešerše: Anežka Čermáková a Dávid Pásztor. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Další podcasty Seznam Zpráv si poslechněte zde.

🔎 Hlasujte pro České podsvětí v Křišťálové lupě! 🔍Příběh nevídané policejní akce, velké politické krize, obviněných těch „úplně nahoře“ a taky policejních metod, které nebyly úplně košer. K čemu zásah na Úřadu vlády vlastně vedl? A proč?Policisty k Úřadu vlády zavedly odposlechy pražských lobbistů a tehdejšího náměstka šéfa pražských žalobců Libora Grygárka. Toho podezřívali ze zneužití pravomoci, Nejvyšší soud Grygárka ale před rokem obvinění definitivně zbavil.„Když ho policisté začali postupně odposlouchávat a sledovat, narazili na širší síť lidí, kteří usilovali o to, aby se důležitá místa ve státní správě a justici obsadila spřízněnými osobami, které nad nimi budou držet ochrannou ruku. Po pár letech policisté zjistili, že se nitky sbíhají na Úřadu vlády. Ale ne u premiéra Petra Nečase, ale u tehdejší šéfky jeho úřadu a milenky, Jany Nagyové,“ připomíná Josef Klíma v posledním díle podcastu České podsvětí.Masivní razie proběhla 13. června 2013 na Úřadu vlády, ministerstvu obrany, vojenském zpravodajství, pražském magistrátu, v kancelářích a vile Ivo Rittiga, v ředitelství Lesů ČR nebo u Jany Nagyové doma.Až o den později vystoupili na tiskové konferenci olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a tehdejší šéf ÚOOZ Robert Šlachta. Jana Nagyová a dalších šest lidí, včetně bývalých poslanců ODS nebo bývalého ředitele Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka, si vyslechli několik obvinění.Přímo Nagyová byla obviněna v kauze trafik pro bývalé poslance ODS, vyzrazení utajované informace a zneužití rozvědky pro sledování tehdejší manželky premiéra Nečase, Radky. Policisté ji vyšetřovali také pro podezření z korupce kvůli darům v hodnotě stovek tisíc korun, které Nagyová dostávala od vysoce postavených úředníků, byznysmenů a lobbistů.„Důstojníky vojenského zpravodajství dotlačila k tomu, aby sledovali manželku premiéra. Tím pádem se ocitl před soudem i Petr Nečas, snažil se to vzít na sebe, že nařídil sledování své manželky sám. Z odposlechů se ale ukázalo, že příkazy vydávala sama Nagyová a ještě se chlubila kamarádkám, co se na manželku dozvěděla,“ popisuje Klíma.Soud Janu Nagyovou, dnes Nečasovou, nakoenc pravomocně potrestal jen v případě zneužití vojenské rozvědky - tříletou podmínkou a desetiletým zákazem činnosti ve státní správě. Podle soudu nechala Nagyová nechala premiérovu manželku sledovat, protože jí kartářka řekla, že má Radka Nečasová milence.Nevídaná policejní akce ÚOOZ, která ukončila vládu Petra Nečase, přinesla několik obvinění vysoce postavených lidí a táhlých soudních řízení, ale také otázky o přiměřenosti zásahu, argumentační síle jednotlivých obvinění nebo o použití odposlechů, které policisté rozsáhle nasadili.„Lidi říkají, že kolem toho bylo strašně moc akcí a nakonec to skončí nějakými kabelkami. Ale podle mě je pro určité lidi největším trestem, že ztratí vliv. Bylo zkrátka nenormální, aby sekretářka premiéra řídila stát,“ říká Klíma v podcastu.Co z jednotlivých obvinění nakonec zbylo? Jak se Klíma dívá na vstup Roberta Šlachty do politiky? Byl domluvený s Andrejem Babišem? Poslechněte si celý podcast.Použité zdroje a citace:Rittig a Dvořák jsou nevinní, rozhodl definitivně soud o jízdenkové kauze, 2021, TN.cz; Studio ČT24: Na Úřadu vlády zasahovali policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, 2013, iVysílání; Nagyovou odhalili při prověřování Grygárka a Janouška, 2013, ČT24; Studio ČT24: TK po výkonné radě ODS, 2013, iVysílání; Otázky Václava Moravce, 2013, iVysílání; Události ČT: Odposlechy v kauze Nagyová, 2015, iVysílání; 168 hodin: Premiér a kmotr, 2014, iVysílání; Kauza Nečas a Nagyová pomohla Babišovi, některé jejich odposlechy se zveřejňovat neměly, říká Kundra, 2019, Seznam Zprávy; Premiér Nečas 16. června 2013 oznamuje demisi, 2016, Facebook ČT24; Grygárek: Kdysi „vycházející hvězda justice“, dnes obviněný, 2013, ČT24; 168 hodin: Nečasova ODS, 2011, iVysílání; Neodstoupím, ničeho nepoctivého jsem se nedopustil, prohlásil Nečas, 2013, Novinky.cz; Vinohradská 12: Měli bychom zvažovat, co nám soudci vzkazují. S novinářem Spurným o rozsudku v kauze utajovaných informací BIS; 2019, Můjrohlas; Policejní zásahy spojuje osoba Nagyové, počet obviněných poroste, 2013, ČT24; Reportéři ČT: Rozhovor s Janou Nečasovou a Petrem Nečasem, 2017, ČT24; Voby 2013, 2013, iVysílání; Šlachta si na hnutí Přísaha vzal půjčku. Založil jsem ho s kamarádem, řekl, 2021, iDnes; Dva lidé, kteří pracovali pro Babišova poradce, teď pomáhají Přísaze, 2021, iDnes.České podsvětí Josef Klíma a Adam Miklica v pokračování úspěšné podcastové série. Devět nových dílů o tenké hraně zákona v novém mileniu. Každé pondělí na Seznam Zprávách, na Spotify i v Apple Podcasts. Vyrobilo Storylab Audio ve spolupráci s audio týmem Seznam Zpráv. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Dramaturgie: Dan Moravec. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Rešerše: Anežka Čermáková a Dávid Pásztor. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Další podcasty Seznam Zpráv si poslechněte zde.

🔎 Hlasujte pro České podsvětí v Křišťálové lupě! 🔍Ačkoliv kolem něj mnoho let krouží policie a státní zástupci, žádné obvinění Ivo Rittiga před soudem neobstálo. Minulý týden ho soud definitivně pravomocně osvobodil v jízdenkové kauze dopravního podniku.Na svém instagramovém účtu o sobě Ivo Rittig uvádí, že je eskamotér. Většina české veřejnosti ho má ale zapsaného pod pojmem lobbista. V další epizodě podcastu České podsvětí se Josef Klíma a Adam Miklica probírají minulostí a specifickou image kontroverzního podnikatele.„Osobně bych byl opatrný a Ivo Rittiga bych rozhodně neoznačil za kmotra. Ivan Jonák, což byl také showman, byl odsouzený člověk, seděl v kriminále, šlo o regulérního zločince. Nebo jiný příklad - František Mrázek - ten měl spoustu kompromitujícího materiálu a jel v nelegálních činnostech. Ivo Rittig je ctihodný občan, který ze všech soudních pří vyvázl. Na něj můžeme nahlížet leda jako na trestaného z doby komunismu, kdy dělal vedoucího samoobsluhy a jeho prodejna měla statisícové manko,“ připomíná Josef Klíma.V 90. letech Rittig proslul jako obchodník s luxusní módou nebo pořadatel boxerských utkání, v novém miléniu ho definovaly hlavně kauzy podezřelých zakázek kolem Lesů ČR, pražského Dopravního podniku nebo firmy Oleo Chemical. Byl také jedním z aktérů, jehož odposlechy vedly policii a tehdejšího šéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu až k zásahu na Úřadu vlády v červnu 2013.„Ivo Rittig se stal postupně velmi mocným. Kontakty měl z byznysu a ze sportovního prostředí, dostal se mezi vlivné lidi, hlavně kolem tenisu,“ dodává Klíma.Obžaloba v kauze Dopravního podniku tvrdila, že 17 haléřů z každé jízdenky vyrobené pro DPP končilo přes zahraniční firmy právě u Rittiga a tehdejšího šéfa DPP Martina Dvořáka. Státním zástupcům se ale tvrzení, se kterým přišel Nadační fond proti korupci, nepodařilo prokázat. Pražský vrchní soud 1. září pravomocně potvrdil osvobození Rittiga, Dvořáka i dalších deseti obžalovaných v kauze. Je to poslední významná žaloba, které lobbista čelil.Velkou roli v Rittigových kauzách hrály zmíněné policejní odposlechy. Soudy se totiž na jejich přehrání dlouho nemohly shodnout - nahrávky, na kterých stála obžaloba Rittiga v kauze Dopravního podniku nebo v případu úniku tajných zpráv BIS, totiž policisté pořizovali původně pro jiný účel, když sledovali někdejšího státního zástupce Libora Grygárka.„Hotel Ventana, to bylo Rittigovo centrum pro schůzky a jednání s lidmi z byznysu a politiky. Policisté se tam snažili dostat a nasadit odposlechy, aby obsah schůzek zjistili. Podařilo se jim tam ubytovat, namontovat odposlouchávací zařízení, ale Rittigovi lidé, mimochodem také bývalí policisté nebo IT specialisté na nejvyšší úrovni, po pár dnech našli a odstranili,“ říká Klíma.Jak se dostal bývalý prodavač v lahůdkách až k Versacemu? A co je vlastně lobbing v českém pojetí?Aktualizace: Z podcastu jsme vyjmuli dobovou reportáž ze serveru TN.cz, která uváděla nadhodnocený odhad toho, kolik se dalo na jízdenkách vydělat. Za chybu se omlouváme.Použité zdroje a citace:Instagram Ivo Rittiga, @ivo.rittig; SKANDÁL! Rittig jako bůh Zeus. Tento dar dal vysoký státní úředník lobbistovi k narozeninám!, 2015, TN.cz; Exprezident Václav Klaus: miluji tenis a chytrý humor, 2014, iDnes.tv;Události ČT: Ivo Rittig, 2018, iVysílání; Rittig: S Kubou jsem řešil situaci v ODS, ne žádné trafiky, 2013, ČT24; Policie zatkla a obvinila lobbistu Rittiga, 2014, ČT24; Rozhovor, který znovu neuvidíte... Lobbista Ivo Rittig v DVTV. Veselovský ho domluvil na Twitteru!, 2020, YouTube kanál DVTV; Hovory V - Ivo Rittig, 2020, YouTube kanál Radovan Vávra; Reportéři ČT: Tunely v Dopravním podniku, 2013, iVysílání; Události ČT: Zatčení Ivo Rittiga, 2014, iVysílání; Události ČT: Závěrečná řeč Ivo Rittiga, 2019, iVysílání; Kontroverzní Rittig zvažuje definitivně odejít z Česka, 2014, ČT24; Ozvěny dne Radiožurnálu: Karel Randák z Nadačního fondu proti korupci, 2011, iRozhlas.cz; Úniky v kauze Nagyová: Rittigovi prý za 30 milionů nabízejí koupi vlastního spisu, 2014, ČT24; Události, komentáře: Osvobození Rittiga a dalších v kauze jízdenek, 2020, iVysílání.České podsvětí Josef Klíma a Adam Miklica v pokračování úspěšné podcastové série. Devět nových dílů o tenké hraně zákona v novém mileniu. Každé pondělí na Seznam Zprávách, na Spotify i v Apple Podcasts. Vyrobilo Storylab Audio ve spolupráci s audio týmem Seznam Zpráv. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Dramaturgie: Dan Moravec. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Rešerše: Anežka Čermáková a Dávid Pásztor. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Další podcasty Seznam Zpráv si poslechněte zde.

🔎 Hlasujte pro České podsvětí v Křišťálové lupě! 🔍Jak se rodí České podsvětí? Jak vzniká váš oblíbený podcast a kdo jsou lidé, kteří za nám stojí? A jak se od sebe liší obě série? To se dozvíte v bonusové epizodě.„Druhá série pro mě byla trochu krokem do neznáma. Narozdíl od té první už jsme nepracovali na základě knihy Josefa Klímy, takže jsme museli mnohem víc improvizovat. Často jsme věci zásadně přestříhávali, zjišťovali, že něco nefunguje, a museli hledat úplně jinou cestu,“ říká producent a režisér Českého podsvětí Damian Machaj. „Pro mě bylo klíčové nelpět na jednom směru, ale zůstat otevřený různým možnostem, které ten proces přinese.“S režisérem úzce spolupracuje scenáristka Lucie Kryzová. „Na začátku jsme hodně hledali, kdo vlastně je postava Adama, kdo je ten mladý youtuber, který sekunduje zkušenému novináři a přináší nové impulzy. Ale nakonec se hezky vyprofiloval. A ve druhé sérii byl pro nás zase trochu oříšek najít, kam se jeho postava vyvinula a posunula,“ porovnává obě sezony podcastu. „Navíc se tematicky posouváme do současnosti. Tohle už není žádný devadesátkový skanzen.“Za každou zhruba půlhodinovou epizodou se skrývají hodiny a hodiny práce celého týmu. „Nápady se rodí na dramaturgické poradě, kde si řekneme, jaká témata nás zajímají. Pak si pro danou epizodu připravíme bodový scénář, takový oblouk, kudy chceme v dialogu mezi Josefem a Adamem zhruba jít. Z něj pak složíme základní kostru, kterou nahrubo doplňujeme archivními zvuky. Pak napíšeme scénář pro voiceovery, které to všechno spojí dohromady, a nakonec se pečlivě ladí zvukový design, tedy práce s hudbou, ruchy a atmosférou,“ popisuje tvůrčí proces Damian Machaj.A co nejvíc baví při práci na Českém podsvětí samotné protagonisty? „Jsem rád, že jsem si připomněl staré kauzy a mohl je vyprávět mladšímu kolegovi. A dostat od něj zpětnou vazbu,“ říká Josef Klíma. „A těší mě, že to mladší lidi zajímá. Mám pocit, že nechtějí opakovat chyby nás starých.“„Je super se s těmi kauzami seznamovat a zpětně je rozplétat. Moji vrstevníci o nich mnohdy vůbec neví, nebo jsou třeba i líní se jimi probírat. Tohle je skvělý způsob, jak je rychle a zábavně poznat,“ dodává Adam Miklica. „První série pro mě byla retro, bylo to trochu jako koukat se na nějaký film. Tohle už je svět kolem mě, který komentujeme. Internetový zločin, obchod se zbraněmi, to jsou věci, které jsou tu pořád a hned tak nezmizí.“Kam se podsvětí pohne v budoucnosti? A s kým z těch, o kom se mluví v Českém podsvětí, by tvůrci nechtěli jet na dovolenou? To se dozvíte v bonusové epizodě!---České podsvětí Josef Klíma a Adam Miklica v pokračování úspěšné podcastové série. Devět nových dílů o tenké hraně zákona v novém mileniu. Každé pondělí na Seznam Zprávách, na Spotify i v Apple Podcasts. Vyrobilo Storylab Audio ve spolupráci s audio týmem Seznam Zpráv. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Dramaturgie: Dan Moravec. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Rešerše: Anežka Čermáková a Dávid Pásztor. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Další podcasty Seznam Zpráv si poslechněte zde.

🔎 Hlasujte pro České podsvětí v Křišťálové lupě! 🔍Co se stane, když korupce proroste až k soudcům? Další díl podcastu České podsvětí se vrací k případu úplatného soudce Ondřeje Havlína, který ovlivňoval trestní řízení, obvykle ve prospěch opilých řidičů.V předchozím díle podcastu České podsvětí se Josef Klíma a Adam Miklica zabývali kauzou plzeňských práv. Jan Harangozzo byl jedním z devíti studentů, kteří v rozsáhlé kauze plzeňských práv o svůj titul ze Západočeské univerzity přišli. Harangozzo se tak už nemohl chlubit magisterským titulem, který v Plzni získal za rekordní dva měsíce a dva dny. Paradoxně mu ale zůstal titul JUDr., který získal na soukromé škole na Slovensku.Sám Harangozzo byl společně se svým přítelem Vladislavem Větrovcem podle policie zapleten do případu takzvané konkurzní mafie soudce Jiřího Berky, jedné z nejobsáhlejších a nejtáhlejších kauz v českém soudnictví.Harangozzovi i Větrovcovi částečně pomohla Klausova amnestie v roce 2013, která jejich větev případu utnula. Soud kontroverzního podnikatele Harangozza už v roce 2010 zprostil obžaloby i ve věci údajného uplácení sekčního šéfa Národního bezpečnostního úřadu Vladimíra Šišy. Harangozzo a Větrovec se měli podle policie pokusit získat od Šišy informace a zjišťovat, kam vyšetřování kauzy míří.Dodnes je tak jediným Harangozzovým trestem 16měsíční podmínka za řízení v opilosti. A právě tento případ se snažil u kolegyně-soudkyně ovlivnit soudce Ondřej Havlín.„Soudce Havlín se dostal do hledáčku policie, byly na něj nasazeny odposlechy a zjistilo se, že jako na běžícím pásu ovlivňuje zejména případy, které se týkaly dopravních přestupků. Za úplatky běžně zahlazoval případy, snižoval tresty. Měl za sebou i zajímavou kariéru v diplomacii a v kolektivu byl prý velmi oblíbený, společenský. Havlínova kauza byla mimořádné složitá na dokazování, aby se jeho sledování neprovalilo,“ vzpomíná Klíma.Ondřej Havlín byl v roce 2016 pravomocně odsouzen k trestu pěti let a tří měsíců za ovlivňování trestního řízení ve prospěch pachatelů za úplatek. Kauzu jako státní zástupkyně tehdy vedla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.„Pokud se zabýváte věcí, která se coby trestných pachatelů dotýká soudců, státních zástupců nebo policistů, máte proti sobě kvalifikovaného soupeře. Zná důkazní prostředky, způsoby policejní práce a prostředky, jak se důkazy získávají, včetně skrytých forem. Musíte držet informace v úzkém okruhu lidí a profesionálně s nimi nakládat, “ říká v podcastu.Bradáčová v současnosti řídí další kauzu s podezřením na korupci mezi představiteli justice, ve které ješte rozsudek nepadl. V kauze označované jako Bereta je mezi obžalovanými státní zástupkyně Dagmar Máchová, která se měla dopustit zneužití pravomoci a podle policie společně s dalšími obžalovanými poskytovala soukromému detektivovi Igoru Gáboríkovi neveřejné informace z ostře sledovaných kauz.Případ se aktuálně řeší u okresního soudu Praha-východ, rozsudek ještě nepadl. Obžalovaná státní zástupkyně Máchová vinu odmítá a tvrdí, že obžaloba stojí na „torzech odposlechů“. Stěžovala si také na neoprávněné vniknutí do vozu a policejní šikanu.Jak se soudce Havlín snažil své odsouzení oddálit? Šlo v případě Havlína o exces, nebo o systémové selhání? Bylo rozsáhlé používání odposlechů v těchto kauzách opodstatněné? Poslechněte si celý díl.České podsvětí Josef Klíma a Adam Miklica v pokračování úspěšné podcastové série. Devět nových dílů o tenké hraně zákona v novém mileniu. Každé pondělí na Seznam Zprávách, na Spotify i v Apple Podcasts. Vyrobilo Storylab Audio ve spolupráci s audio týmem Seznam Zpráv. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Dramaturgie: Dan Moravec. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Rešerše: Anežka Čermáková a Dávid Pásztor. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Další podcasty Seznam Zpráv si poslechněte zde. Použité zdroje a citaceIntolerance: Teror, 2016, Česká televize - iVysílání; Události ČT: Potrestaný soudce, 2012, Česká televize - iVysílání; Události, komentáře: Klausova amnestie, 2013, Česká televize - iVysílání; Události: Odposlechy v kauze soudce Havlína, 2016, Česká televize - iVysílání; „Pavlíčku, mám pro tebe ty prospekty.“ Jak měl soudce uplácet žalobce, 2010, iDnes; VIDEO: Melouny a lízání. Bývalý soudce Havlín hraje o 6,5 roku svobody, 2016, iDnes; Žalobkyně Máchová přišla o své trestní případy, 2016, ČT24; Policie ukončila vyšetřování v kauze Beretta. Všechny obviněné chce poslat před soud, 2020, ČT24; Kauza Bereta před soudem, hlavní líčení je na několik dní, 2021, iDnes.

🔎 Hlasujte pro České podsvětí v Křišťálové lupě! 🔍Opsané práce, rychlostudenti, odebrané tituly i akreditace. Další díl Českého podsvětí se věnuje kauze plzeňských práv, která v roce 2009 otřásla důvěrou v české vysoké školství i justici.Milan Kindl je právník, akademik a také spisovatel podivných románů z právnického prostředí, kde se mimo jiné často vyskytují mývalové. „Vypadal jako starozákonní prorok, velmi excentricky. Jednou mi svou knihu poslal, byla to velmi zajímavá detektivka ze soudního prostředí. Čněly z ní ale dvě obsese. Jedna se točila kolem toho, jak se pod taláry v soudní síni potí těla a jaké je horko, druhá zase vycházela z lásky k mývalům, které choval,“ vzpomíná Josef Klíma.Klíma připomíná v dalším díle podcastu České podsvětí krizi právnické fakulty Západočeské univerzity, která se před 12 lety rozvířila právě kolem Milana Kindla a dalších pedagogů z vedení fakulty.V září 2009 vyšel v Lidových novinách článek Hany Čápové a Tomáše Němečka, který spustil lavinu. Popisoval výrazné podezření z plagiátorství v případě dizertační práce proděkana fakulty Ivana Tomažiče. Druhý proděkan Milan Kindl byl jeho vedoucím, oponenta Tomažičovi pak dělal samotný děkan Jaroslav Zachariáš. Petr Bezouška, další pedagog z plzeňské fakulty, v práci proděkana Tomažiče poznal pasáže z článku soudce Nejvyššího soudu Jiřího Spáčila. Jiná část zase připomínala vydaný komentář k daňovému zákonu. Plagiátem byl i Zachariášův posudek, který kopíroval roky starý článek z odborného časopisu Právní rozhledy.Ústřední trojice plagiátorské aféry se nejprve bránila tím, že opsaná dizertační práce byla past, jak odhalit kolegu, který vynáší z fakulty interní informace. Na fakultu se ale ještě důkladněji zaměřila Akreditační komise, která začala přezkoumávat kvalitu a podmínky studia - a zjistila, že více než 400 lidí magisterský obor na právnické fakultě v Plzni vystudovalo za méně než čtyři roky. Fakulta, nově vedená Jiřím Pospíšilem (TOP 09, tehdy ODS), začala přezkoumávat další obhájené práce a přišla na další desítky případů, kdy byly minimálně z deseti procent opsané.Začala bitva - o zrušení neoprávněně vydaných diplomů - a také o zachování akreditace a dobrého jména fakulty. V ohrožení svého vzdělání se podle MF Dnes tehdy ocitli například primátorka Chomutova Ivana Řápková, Monika a Michal Mrázkovi, šéf plzeňské policie Luděk Hosman, vyšetřovatelka protikorupční policie Monika Kocourková nebo podnikatel Jan Harangozzo, který obor vystudoval za rekordní dva měsíce a dva týdny.Fakulta nakonec definitivně zrušila pouze 12 diplomů - jednou šlo o titul bakalář, pak o sedm titulů magisterských, tři tituly JUDr. a o jeden titul PhD.BIS vydala v roce 2011 zprávu, ve které varovala před propojením učitelů z plzeňských práv s některými představiteli policie, advokacie, státní správy a samosprávy. „Soudci, kteří na právnické fakultě v Plzni přednášeli, se potkávali se studenty, kteří někdy nestudovali řádným způsobem a dostali titul za něco, co nedělali. Už jen tím se stávali spoluaktéry samotné ideje, jak nezákonně získat nějaké výhody. A tím se do budoucna stávali ovlivnitelními. Zároveň se s nimi studenti, kteří studovali fakultu nečestně, mohli sblížit z druhé strany,“ myslí si Klíma.Milan Kindl, Ivan Tomažič a Jaroslav Zachariáš rezignovali na své funkce na fakultě a tvrdili, že „máslo je na jiných hlavách“. Policie vyšetřování kauzy v roce 2012 zastavila, nepodařilo se jí totiž shromáždit dostatek důkazů.České podsvětí Josef Klíma a Adam Miklica v pokračování úspěšné podcastové série. Devět nových dílů o tenké hraně zákona v novém mileniu. Každé pondělí na Seznam Zprávách, na Spotify i v Apple Podcasts. Vyrobilo Storylab Audio ve spolupráci s audio týmem Seznam Zpráv. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Dramaturgie: Dan Moravec. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Rešerše: Anežka Čermáková a Dávid Pásztor. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Další podcasty Seznam Zpráv si poslechněte zde. Použité citace a zdrojePrávnická fakulta v Plzni je v krizi, 2009, ČT24; Proděkan plzeňských práv opsal disertaci, prý to byla provokace, 2009, ČT24; Jiří Pospíšil na Radiožurnálu o Kauze plzeňských práv, 2009, iRozhlas.cz; 168 - Dvě tváře bývalého proděkana Milana Kindla, 2009, Česká televize; Otázky Václava Moravce - Vladimíra Dvořáková — Milan Kindl — Martin Barták — Milan Štěch, 2009, Česká televize; Advokát zapletený do padělání zvažuje, co dělat dál, 2009, TN.cz; Kindl z práv v Plzni vydal román. O švindlech na právech, 2009,TN.cz; Děkana Zachariáše nahradí Pospíšil, odstoupili i proděkani, 2009, TN.cz; Kindl, Zachariáš, Telecký - trestní oznámení se rozrůstá, 2010, ČT24; Kindl a exministr Němec si brousí zuby na 400 milionů ČEZu, 2010, TN.cz; Právnická fakulta v Plzni zrušila 12 diplomů, 2011, ČT24; Turbostudent z Plzně podal první žalobu za odebrání titulu, 2011, ČT24, Postřižiny, 1980, režie: Jiří Menzel , YouTube.

🔎 Hlasujte pro České podsvětí v Křišťálové lupě! 🔍Josef Klíma v dalším díle podcastu připomíná kauzu z roku 2014, kdy Česko děsily výhrůžky úmyslným rozšířením smrtícího viru ebola, který se tou dobou rozšiřoval v Africe. Vyděrači požadovali zhruba 30 milionů korun v bitcoinech.Od otrav metanolem se v dalším díle podcastu České podsvětí přesouváme do světa trochu jiných hrozeb a virů. Do velkého světa jedniček a nul, který nerespektuje hranice států, ani soukromí jednotlivců. „Vyšetřovatelé začali hrozbu řešit s hygieniky, podle kterých byla pravděpodobnost nakažením ebolou v českých podmínkách minimální. Musel by sem s ní někdo přicestovat, virus by musel mít k šíření vhodné podmínky. I když výhrůžky působily paniku, policisté se rozhodli na ně nereagovat. Asi půl roku byl klid, jenže pak začaly na různé české úřady chodit balíčky. A ty obsahovaly jed,“ připomíná Klíma.Omluva: Doplnění k dílu o Švábově gangu12. července 2021 vyšla epizoda podcastu s názvem „Únosy podle scénáře“ a spolu s ní byl na webových stránkách Seznam Zpráv publikován článek s titulkem „Jak Švábův gang vydíral a zabíjel české podnikatele“. V této epizodě se zabýváme mimo jiné případem Ing. Petra Vlacha, který byl jednou z obětí zmíněné zločinecké skupiny. V původní verzi podcastu byly k osobě Petra Vlacha přiřazeny nesprávné informace. Zmínka o tom, že měl Petr Vlach v minulosti vlastnit areál Vystrkov, je nepravdivá, a dotýká se jeho důstojnosti a dobrého jména. Poté, co se nám ozvala rodina zesnulého, byla chyba okamžitě napravena a z podcastu vystřihnuta. Jsme si vědomi, že zveřejněné informace o jeho osobě byly nesprávné a urážlivé. Petr Vlach během svého života nikdy nespolupracoval ani nebyl v kontaktu se žádným příslušníkem jakékoli organizované zločinecké skupiny. V pasáži o vlastnictví kontroverzního areálu Vystrkov došlo v původní verzi podcastu k záměně jedné ze skutečných obětí, pana Vlacha, a potenciální oběti Švábova gangu. Tímto se velice omlouváme, moc nás to mrzí. Petr Vlach byl bezúhonným a laskavým člověkem, jehož památka si zaslouží úctu a respekt.Balíčky s látkou na bázi kyanidu dorazily na Ministerstvo vnitra a financí nebo na české velvyslanectví v Bratislavě, kde tou dobou působila na postu velvyslankyně Livia Klausová. Zásilky doprovázely výhrůžné anonymní e-maily, opět s žádostí o výkupné v bitcoinech.„Postupně byli identifikováni dva odesílatelé jedů z různých částí Evropy. Jeden kanál balíčků proudil ze Švédska od německého studenta. Druhá cesta vedla do Slovinska, ke studentovi, který přejížděl hranice s Itálií. Ani jeden z nich nevěděl, že je součástí vyděračského plánu. Byli to studenti chemie, kteří za peníze posílali vzorky chemikálii na určené adresy,“ říká Klíma.Operace s názvem Ebola probíhala na území tří států. Pořád ale chybělo dopadnout hlavního aktéra - zadavatele a vyděrače v jednom. Stopy vedly k hackerovi s nickem Sensation. Policie se podle Josefa Klímy zaměřila na jistého Petra Křístka, který už byl v jejím hledáčku kvůli organizování rozsáhlých podvodů na internetu. S vyhrožováním rozšířením eboly a zasílaním jedů ho ale vyšetřovatelé nakonec nespojili, chyběl dostatek důkazů.Křístek v roce 2015 dostal čtyřletý trest za „obyčejný“ phishing, tedy mámení hesel a platebních údajů na internetu. V roce 2018 se dostal před soud znovu, a to když se pokusil uplatit policistu, aby získal zpět svůj hard disk, na kterém měl uložených údajně 3 200 bitcoinů. Brněnskému kriminalistovi nabízel za vydání disku polovinu uložené hodnoty, rekordní úplatek v hodnotě 384 milionů korun - policista ale pokus nahlásil nadřízeným. Petr Křístek dostal tříletý trest.Dá se ještě zjistit, kdo byl hlavním hybatelem nebezpečného vydírání? A proč dnes už nikdo nemusí nikam posílat obálky s jedem, aby ho policie brala vážně? Jaké hrozby se skrývají v kyberprostoru? Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku.České podsvětí Josef Klíma a Adam Miklica v pokračování úspěšné podcastové série. Devět nových dílů o tenké hraně zákona v novém mileniu. Každé pondělí na Seznam Zprávách, na Spotify i v Apple Podcasts. Vyrobilo Storylab Audio ve spolupráci s audio týmem Seznam Zpráv. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Dramaturgie: Dan Moravec. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Rešerše: Anežka Čermáková a Dávid Pásztor. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Další podcasty Seznam Zpráv si poslechněte zde. Použité zdroje a citace:Znepokojivé příběhy o minulých životech, 2021, YouTube kanál StaySteak; Ve Švédsku a Slovinsku zadrželi dva lidi v souvislosti s vyhrožováním Česku, 2016, ČT24; Neznámí pachatelé vyhrožují státu rozšířením eboly, jako výkupné chtějí bitcoiny, 2014, Radiožurnál; Na Hrad a ministerstvo financí přišly obálky s bílým práškem. Hasiči je odeslali na rozbor, 2014, iRozhlas.cz; Policie dopadla skupinu hackerů, která útočila na benešovskou nemocnici a OKD, 2021, ČT24; Kyberútoky na české nemocnice už zneklidňují i Američany. Ten nejnovější hlásí Karlovy Vary, 2020, ČT24.

🔎 Hlasujte pro České podsvětí v Křišťálové lupě! 🔍Když během metanolové aféry začali umírat lidé, odkrylo se celé moravské lihové podsvětí v čele s bossem Radkem Březinou.Aktuální díl Českého podsvětí se věnuje dvěma kauzám, které se udály v těsném sledu na podzim 2012 a dodnes se trochu pletou. V té první pachatelé začali přimíchávat do etanolu i smrtelně jedovatý metanol. Metanolová aféra skončila smrtí 48 lidí, spustila prohibici a řadu legislativních opatření, která měla potlačit trh s pančovaným alkoholem.„Morava a hlavně ostravská aglomerace tou dobou jela hodně na stánkovém prodeji extrémně levného alkoholu. Typicky jsi přišel ke stánku, koupil si placatku, vyžahnul ji, pokecal u toho s kamarády a šel si domů lehnout, neboť jsi byl nezaměstnaný. Ten alkohol byl ale tak levný jen díky tomu, že byl podvodný. To ale koncového spotřebitele nezajímalo,“ říká Josef Klíma v podcastu.Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie VFN v Praze, ale vyvrací, že by se pití levného alkoholu dotýkalo jen nezaměstnaných. „Celá metanolová aféra byla vlastně živelnou katastrofou. Nerozlišovala sociální vrstvy. Tím, že se v jednu chvíli jedovatý alkohol dostal bohužel i do standardních řetězců, se mezi oběti bohužel zařadili i lidé, které nepili rizikově a neměli nic s mým oborem nic společného. Bylo jedno, jestli jim bylo 20 nebo 70 let, jestli byli chudí nebo bohatí, jestli pili zodpovědně nebo ne - přesto je to zametlo, měli smůlu. To mi přišlo úplně šílené,“ připomíná Miovský. Dodává, že ztráta důvěry vyvolaná nejistotou ohledně kvality a původu alkoholu zasáhla tehdy celou českou společnost.Nejvyšší tresty v kauze jedovatého alkoholu padly v případě Rudolfa Fiana a Tomáše Křepely, kteří byli odsouzeni k doživotnímu vězení za namíchání otravné směsi. Hlavní distributor otráveného alkoholu Jiří Vacula dostal trest 15 let.Druhou kauzou bylo dopadení gangu Radka Březiny a jeho rodiny, kterého se obávala celá Morava. A který okradl stát na dani z lihu o minimálně 5,6 miliardy korun.„Tyhle dvě kauzy se překrývaly. Policie měla bratry Březinovi rozpracované už delší dobu, lidé z prostředí podvodů s alkoholem ale mlčeli, dokud byznys kvetl. To se změnilo, když bouchla metanolová aféra. Všichni se začali bát a byli ochotní mluvit. Začala se objevovat tajná skladiště nezdaněného lihu a denaturační jednotky,“ vzpomíná Klíma.„Březina naopak nakupoval čistý líh, s tím že ho oficiálně denaturuje pro výrobu autochemie. To byl samozřejmě ekonomický nesmysl a nikdo se nad tím nepozastavil. Úřady v tom nějakým způsobem jely s ním,“ dodává reportér.Radek Březina, kterého provázela pověst nemilosrdného bosse, dostal původně 13 let, bratr Tomáš 6 let. Později mu byl trest zmírněn na 3,5 roku.Jak policie Březinu nakonec dopadla? Kdy hrozilo, že půlka Olomouce vyletí kvůli tajným skladům alkoholu do vzduchu? A jak Radek Březina vystavěl své impérium na strachu? Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku.České podsvětí Josef Klíma a Adam Miklica v pokračování úspěšné podcastové série. Devět nových dílů o tenké hraně zákona v novém mileniu. Každé pondělí na Seznam Zprávách, na Spotify i v Apple Podcasts. Vyrobilo Storylab Audio ve spolupráci s audio týmem Seznam Zpráv. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Dramaturgie: Dan Moravec. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Rešerše: Anežka Čermáková a Dávid Pásztor. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Další podcasty Seznam Zpráv si poslechněte zde. Použité zdroje a citace:Fejeton: Závod v pití alkoholu, Československý filmový týdeník č. 10/1957, Youtube; Líh za miliardy, reportáž z pořadu Klekánice - Česká televize, Youtube; Líh jede načerno, reportáž z pořadu Klekánice - Česká televize, Youtube; Na zdraví, reportáž z pořadu Na vlastní oči - TV Nova, 2008, Youtube; Pančovaná republika, Film z cyklu Český žurnál, 2013, Česká televize; Neznámá stránka byznysu lihového kmotra Radka Březiny - reportáž z pořadu Reportéři ČT, 2013, Česká televize; Metanol, 2012, Youtube; Lihový boss Radek Březina a jeho podnikání - reportáž z pořadu Reportéři ČT, 2013, Česáý televize; Lihová mafie v čele s Březinou prý způsobila škodu za 6,7 miliardy korun, 2014, iRozhlas

🔎 Hlasujte pro České podsvětí v Křišťálové lupě! 🔍Políčeno na něj měly americké tajné služby i česká policie. Té se íránského obchodníka se zbraněmi Behrouze Dolatzadeha podařilo před deseti lety v Praze zadržet. Jenže překupníka nečekaně propustil soud a slehla se po něm zem.Celé minulé století bylo Česko(slovensko) zbrojařskou velmocí. „Chvíli jsme dokonce spadali i mezi první tři země v produkci zbraní na světě. Výrobní řetězce byly nastavené mezi Českem a Slovenskem a po rozdělení zemí a kvůli administrativním překážkám spoustu zbrojovek, které fungovalo ‚československy‘, zaniklo,“ dodává kontext novinář Vojtěch Boháč ze serveru Voxpot, který se obchodu se zbraněmi ve svých reportážích věnuje.Se zbraněmi, které zůstaly v oběhu, se ale v České republice v 90. letech čile obchodovalo dál.„Podle zbrojařů byla tahle éra u nás zlatý důl. Dalo se levně nakupovat ze Sovětského svazu a zbožím se pak zásobovala Afrika, Blízký východ. Kdokoliv si tu chtěl nakoupit, tak za velmi dobrou cenu pořídil vše, co zbylo. Od kalašnikovů a nábojů přes starší vrtulníky po tanky a obrněné transportéry,“ říká Boháč v sérii České podsvětí.Josef Klíma v podcastu připomíná případ íránského obchodníka se zbraněmi Behrouze Dolatzadeha. Ten na podzim 2011 přijel do Prahy nakupovat rychlopalné pušky M4 za více než čtyři miliony eur. Česká policie dostala echo od amerických tajných služeb - a Dolatzadeha dokázala v roce 2012 skutečně zatknout.„To byl velký úspěch, který ale nakonec skončil velkou ostudou. Dolatzadeh jako kontraktor sjednával černé obchody se zbraněmi, které šly dále Hizballáhu, do Sýrie, Islámskému státu a nakupoval opravdu ve velkém,“ vzpomíná Klíma.Čeští policisté se před Dolatzadehem vydávali za zbrojaře, íránskému obchodníkovi dokonce otevřeli armádní sklady, aby si vybral. Probírali s ním takové detaily jako způsob dopravy nebo kontrolu zboží po cestě.„K dispozici byl tedy ohromný důkazní materiál. Celý soudní proces byl velmi dobře právně ošetřený. Jenže první soudní přelíčení o Dolatzadehově vazbě se nečekaně posunulo o hodinu dopředu - následovat mělo přelíčení o vydání překupníka do Spojených států. Jenže soud Dolatzadeha z vazby propustil a ten ihned zmizel. Přitom se o něj ucházely americké úřady,“ říká Klíma.Omluva: Po upozornění pozůstalé jedné z obětí jsme upravili finální stopu minulého dílu podcastu. V pasáži o vlastnictví areálu Vystrkov došlo k záměně jedné z obětí a potenciální oběti Švábova gangu. Za chybu se omlouváme, pasáž byla v editované verzi podcastu odstraněna.České podsvětí Josef Klíma a Adam Miklica v pokračování úspěšné podcastové série. Devět nových dílů o tenké hraně zákona v novém mileniu. Každé pondělí na Seznam Zprávách, na Spotify i v Apple Podcasts. Vyrobilo Storylab Audio ve spolupráci s audio týmem Seznam Zpráv. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Dramaturgie: Dan Moravec. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Rešerše: Anežka Čermáková a Dávid Pásztor. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Další podcasty Seznam Zpráv si poslechněte zde. Použité zdroje a citace:5 let od výbuchu ve Vrběticích, 16.10.2019, Studio ČT24; 2. výbuch muničního skladu ve Vrběticích, 6. 7. 2015, Youtube - Tom Heinz; Další výbuchy ve Vrběticích, 3. 12. 2014, Události v regionech (Brno); Dopadení Behrouze Dolatzadeha, 6. 3. 2012, Události ČT; Obchodník se smrtí, 2005, Bontonfilm.

🔎 Hlasujte pro České podsvětí v Křišťálové lupě! 🔍Pod zločinným alter egem Robert Kelner lákal Michael Šváb bohaté podnikatele do Španělska nebo Dubaje. Jednomu z nich se po převedení milionů na Švábovy účty podařilo vyváznout, ve dvou případech ale vydírání skončilo vraždou.„Michael Šváb byl extrovert, bonviván, měl velké plány i iluze. A nenaplnění těch iluzí přispělo k tomu, že sklouzl k násilí,“ vzpomíná Josef Klíma v dalším dílu podcastu České podsvětí.Šváb měl skutečně spoustu snů a ambicí. V roce 1988 emigroval do Spojených států na Aljašku. Celou dobu ale toužil po kariéře u filmu a začal studovat filmovou produkci v Los Angeles. Z Ameriky si zpátky do Česka přivezl i snoubenku - Šváb pak v roce 1994 uspořádal dvojitou svatbu společně se svou sestrou Danielou, která se provdala za herce Martina Dejdara.Pokusy Michaela Švába prosadit se u filmu ale ztroskotaly. Nejprve přesvědčil svého švagra Dejdara, aby společně natočili „kasovní trhák“, první anglicky mluvený český film s názvem Panství. Z nákladného snímku, ve kterém se objevil i britský herec Peter O'Toole, se ale vyklubal propadák. Produkční firma M.D.M.Production, kde Dejdar působil jako jednatel a později k sobě přibral i Švába, skončila s obrovskými dluhy.Ani po nevydařeném Panství ho sen o blockbusterovém úspěchu neopustil. Podruhé Šváb zpronevěřil 11 milionů, když sliboval, že pro seriálovou adaptaci Bídníků sežene herce Johna Malkoviche. V roce 2001 za to byl odsouzen na 6,5 roku.Ve vězení Šváb přišel s novým, neprůstřelným plánem, jak se dostat k penězům - vylákat bohaté Čechy do zahraničí a tam je uvěznit, vydírat a donutit k zaplacení vysokých výkupných částek. Pokaždé někde jinde na světě, to si nikdo nespojí. A navíc vášnivě rád cestuje. Co by se tak mohlo pokazit?„Zrovna jejich první oběť, jakýsi internetový podnikatel, kterého vylákali do Valencie, z toho vyvázl živý. Dokonce usmlouval slevu, zaplatil pár milionů dolarů a pustili ho domů. Pak se diskutovalo o tom, proč Švába a jeho muže neudal. Projevilo se to, že lidé už měli k policii nedůvěru. Bál se, byl rád, že z toho vůbec vyváznul. Raději to neoznámil, přestože se potom ocitl v podezření, že s nimi byl s gangem nějak domluvený,“ dodává Klíma.Pod zločinným alter egem Robert Kelner pak lákal Švábův gang mezi lety 2011 až 2013 české byznysmeny do Španělska, na francouzskou Riviéru nebo do Dubaje. Ve dvou případech vydírání skončilo vraždou.Švábova skupina zahrnovala ještě Libora Skopalíka, Petra Klementa nebo bývalého policistu Daniela Dimitrova. Právě Šváb a Skopalík si v roce 2014 od Vrchního soudu v Praze odnesli nejvyšší tresty - doživotí.Jaké stopy a chyby za sebou Švábův gang nechával? Podle čeho si Šváb zvolil pseudonym Robert Kelner? Poslechněte si celý díl.Aktualizace: Po upozornění pozůstalé jedné z obětí jsme upravili finální stopu podcastu. V pasáži o vlastnictví areálu Vystrkov došlo k záměně jedné z obětí a potenciální oběti Švábova gangu. Za chybu se omlouváme, pasáž byla v editované verzi podcastu byla odstraněna.____České podsvětí Josef Klíma a Adam Miklica v pokračování úspěšné podcastové série. Devět nových dílů o tenké hraně zákona v novém mileniu. Každé pondělí na Seznam Zprávách, na Spotify i v Apple Podcasts. Vyrobilo Storylab Audio ve spolupráci s audio týmem Seznam Zpráv. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Dramaturgie: Dan Moravec. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák a František Šec. Rešerše: Anežka Čermáková a Dávid Pásztor. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Další podcasty Seznam Zpráv si poslechněte zde. Použité zdroje a citace:Dabing seriálu Simsonovi, 20. 1. 2010, YouTube;  Panství (1999) - ukázka, 3. 9. 2012, YouTube; 2011 WSOP November Nine - Martin Staszko, 25. 7. 2011, YouTube; Tresty pro Švábův gang, 18. 7. 2014, Události ČT; Švábův gang, 8. 10. 2020, YouTube

🔎 Hlasujte pro České podsvětí v Křišťálové lupě! 🔍Tomáš Pitr je muž, který propojuje éru divokých devadesátek s uhlazenějším typem zločinu po roce 2000. Zůstává spíše v pozadí, neupozorňuje na sebe. Chvilku si odseděl, ale je zase zpátky ve vysoké hře.Devadesátkami v českém podsvětí nic neskončilo. Motivace lidí z polosvěta se  v novém mileniu nemění, jejich metody ano. Vše je více uhlazené, přikryté, chytré. Policie už tolik nesrovnává ráže střel, ale víc hledá v bankovních výpisech. Symbolem této evoluce je Tomáš Pitr.„Jako šedá eminence z 90. let tu podle mě zůstal Tomáš Pitr. Byl odsouzený původně na 8 a půl roku za daňové machinace s lidmi kolem firmy Setuza, kterou ovládl. Tak se špinavé peníze tehdy běžně točily,“ připomíná Josef Klíma v podcastu České podsvětí.Bývalý vekslák Pitr začal koketovat s daňovými podvody už v devadesátkách. Nakupoval například tuzexový rum, na který se nevztahovala spotřební daň, a ten pak přeprodával s obrovskou marží. S vlivným bossem Františkem Mrázkem se pak společně začali roztahovat na poli potravinářského byznysu. Sérii chyb ale udělal v roce 1994, kdy společně s Miroslavem Provodem podepsali s podnikatelem Vratislavem Romanovským uzavřeli několik fiktivních smluv. Stát tehdy na vratkách DPH okradli 51 milionů korun.Právě tyto daňové úniky se policii a soudům podařilo v roce 2006 Pitrovi dokázat. Kontroverzní podnikatel, kterému se přezdívalo Úhoř nebo Muž v červeném, se ale nástupu pětiletého trestu dlouho vyhýbal – v roce 2007 utekl do zahraničí a nakonec se usadil ve Švýcarsku. Údajně měl informace, že ve vězení by ho čekala likvidace. Bylo krátce po vraždě jeho spolupracovníka Františka Mrázka a vztahy v českém polosvětě byly velmi napjaté.Pitra symbolizuje i nálepka „nepřítel státu“, kterou ho v roce 2006 počastoval tehdejší premiér Jiří Paroubek v souvislosti s korupční aférou kolem Unipetrolu. Podnikatel byl podle něj hybatelem úplatkářské kauzy pět na stole v českých, ve které si tehdejší šéf sekretariátu premiéra Zdeněk Doležel měl říct před polským lobbistou Jackem Spyrou o úplatek.Právě Unipetrol je kromě Setuzy místem, kde se Tomáš Pitr střetával s Andrejem Babišem, tehdy „pouze“ v roli podnikatele a majitele Agrofertu. „Babiš byl jedním z uchazečů o Unipetrol, dokonce ho v první privatizaci získal, ale nakonec nezaplatil. Tehdy byl premiérem Miloš Zeman, vztahy současného premiéra a prezidenta tedy sahají až do 90. let,“ připomíná Klíma.Proč se tolik kontroverzních podnikatelů motalo kolem potravinářského průmyslu? Jaký byl Pitrův vztah s Františkem Mrázkem? A jak uprchlého podnikatele ve Švýcarsku dopadli? Poslechněte si první díl nové série Českého podsvětí a dozvíte se to.____České podsvětí Josef Klíma a Adam Miklica v pokračování úspěšné podcastové série. Devět nových dílů o tenké hraně zákona v novém mileniu. Každé pondělí na Seznam Zprávách, na Spotify i v Apple Podcasts. Vyrobilo Storylab Audio ve spolupráci s audio týmem Seznam Zpráv. Producent a režie: Damian Machaj. Scénář: Lucie Kryzová. Dramaturgie: Dan Moravec. Mix zvuku a hudba: Ivan Horák. Rešerše: Anežka Čermáková a Dávid Pásztor. Vaše názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Další podcasty Seznam Zpráv si poslechněte zde. Použité zdroje a citace: Discoland - skupina Selfies, 24. 6. 2015, YouTube; Pod kůži - Útěk kontroverzního podnikatele T. Pitra, 17. 8. 2007, Radiožurnál; Pitr u soudu. Do vězení půjde na čtyři roky, 27. 2. 2014 expozice Pitra, iDnes; Kauzy: Aféra kolem privatizace Unipetrolu, 17. 1. 2021, Newsroom ČT24; Tomáš Pitr dostal šest let za podezřelé obchody s akciemi Setuzy, 8. 1. 2010, iRozhlas; Čteme z domácího tisku, 31. 10. 2007, Radiožurnál; Čteme z domácího tisku, 8. 9. 2007, Radiožurnál;  Kdopak by se Pitra bál?, 30. 7. 2010, Události, komentáře, ČT; Tomáš Pitr zůstane na svobodě, 27. 2. 2014,  Události, ČT; Jáchyme, hoď ho do stroje, 1974, YouTube