Jak kapitalismus mění biodoverzitu a jak to souvisí s uměním? Umělkyně, kurátorka a filmová vědkyně v pátém díle podcastu Ke zdrojům! přibližují, proč jsou důležité dekoloniální myšlenky i v české společnosti Co pro někoho znamená zisk a zdroje, pro jiné zase krvavou historii a temnou budoucnost. Zelený kolonialismus ukazuje, proč jsou důležité dekoloniální myšlenky i v české společnosti. Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz v rámci projektu bienále Ve věci umění ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vzniknul za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Nenávist brněnského magistrátu ke všemu živému nezná hranic. Po lidech se rozhodl zničit životy také havranům a kavkám. Z dopravního hlediska nemá lanovka žádný smysl. Takové věci Brno miluje. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

V dalším díle podcastu Pay Gap rozebíráme současnou situaci na trhu práce i v legislativě a jejich dopady (nejen) na ženy. Co nás v letošním roce čeká a Jak se projeví loňské změny? V závěru epizody diskutujeme náš největší letošní plán – připravujeme knihu! Bude se jmenovat (nepřekvapivě) Kratší konec provazu a budeme k ní potřebovat vaši podporu i vaše podněty. Sledujte nás a komunikujte s námi! Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

Texaské úřady začaly hranici s Mexikem opevňovat žiletkovým drátem a přistupovat k jiným brutálním opatřením. To se nelíbí administrativě Joea Bidena, která naopak drát s žiletkami odstraňuje. Tahanice dospěla až ke konzervativnímu Nejvyššímu soudu, který uznal, že ochranu hranice má primárně v gesci federální vláda v čele s Bidenem. Texaský guvernér Greg Abbott ale rozhodnutí soudu obchází a získává pro to podporu většiny svých republikánských kolegů. O tom, kam bitva o imigraci může dospět, je dnešní díl podcastu Redneck.

Od ledna je redakce Alarmu přítomná na Mostecku, kde zakládá svou první regionální pobočku. S naší novou šéfovou regionální redakce Ester Klimeckou si v novém díle Studia Alarm povídali Saša Uhlová a Jan Bělíček. Proč má smysl sledovat politické a společenské pohyby právě na Mostecku? A proč má smysl rozvíjet právě regionální žurnalistiku? Jakými problémy trpí lidé v tomto regionu a jak může kvalitní informování o dění v regionech zlepšit důvěru v demokracii a zvýšit kvalitu rozhodování obyvatel v každodenním životě? Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1208706 Tento audiozáznam byl podpořen grantovým programem Journalismfund Europe Local Media for Democracy.

Touha posluchačstva po slasti bez výčitek a přijetí zatracované identity, to je podle podcastu Soundsystému klíčem k úspěchu Rohonyho nové desky Superfly. Divoký mix vesnického hardrocku, současného rapu a brakové elektroniky je podle Soundsystému skvělým příkladem umělecké metody, se kterou hyperpop překódoval populární hudbu posledních let. Smíchal vysoké a nízké a naučil nás milovat věci, které jsme kdysi nenáviděli. Lednový Soundsystém si všímá také dění na Slovensku, kde ve velkém začala řádit národovecká klika na ministerstvu kultury. Smutně sledujeme i dění kolem webového magazínu Pitchfork, který jeho majitelé sloučili s pánským časopisem GQ, vyhodili půlku redakce a patrně ho nečeká nic dobrého. Hudební blog má kořeny ještě v devadesátých letech, na přelomu nultých a desátých let nového tisíciletí se stal etalonem dobré hudební publicistiky a arbitrem hipsterského vkusu. Panování Pitchforku jako nejdůležitější nezávislé hudební publikace končí v roce 2015, kdy přešel pod mediální konglomerát Condé Nast. Teď se možná přiblížil jeho definitivní konec. Playlist: Kali Uchis - Orquídeas Rebe - es que acaso no me oyes??? Marika Hackman - Big Sigh Kim Gordon - Bye Bye Rohony - Superfly Bols/Slob - Esoteric Garden Habitat Ensemble - Habitat Ensemble ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

Jak se žije a tvoří umělkyním, kterým město začalo být těsné a i když samy nevyrůstaly na venkově, na nově nabytý prostor a vzduch si rychle zvykly. Vede cesta do Krkonoš a Mirošovic přes Londýn nebo Tchaj-wan? Čtvrtý díl podcastu o střetu umění s realitou přináší reportáž o dvou umělkyních, které z měst přesídlily na venkov. Jsou vzduch, ticho nebo prostor zdroje, pro které se vyplatí opustit město? Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz v rámci projektu bienále Ve věci umění ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vzniknul za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Dlouhou dobu jsme byli u nás i v Evropě zvyklí chápat změnu klimatu jako něco, co se odehrává někde jinde, co se děje někomu jinému nebo je záležitostí vzdálené budoucnosti. Česko přece není ostrovním státem uprostřed oceálnu, který by se měl obávat o to, že se jednoho dne ocitne pod mořskou hladinou vlivem tání ledovců. Podíváme-li se na situaci dnes, vypadá to, že se Evropa ze svého pohodlného spánku probouzí a dochází jí, že ani ona nestojí stranou klimatické krize a pociťuje dopady změny klimatu na vlastní kůži. Tím prozatím nejvýraznějším dopadem jsou rekordní sucha a vlny veder, které jim často předchází. Zvlášť během uplynulé dekády jsme v Česku zažili zcela nebývalou epizodu sucha, která měla komplexní a dalekosáhlé dopady jak na místní ekosystémy, tak i zemědělství a další oblasti lidské činnosti. Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.

Roman Radkovič přišel do ústavu v dospělosti a na pobyt ve velké instituci plné neznámých lidí si zvykal jen pomalu a těžko. Neměl si tam s kým povykládat. Několikrát se odhodlal k útěku a nebýt kamarádů, kteří ho nakonec přiměli zůstat, možná by se dodnes toulal po kopcích a lesích Vysočiny. Byli to kamarádi, kdo Romana přesvědčili, aby neodcházel, protože oni ho přece potřebují. Kromě přátel, kteří Romanovi rozmluvili plán na útěk, mu život v ústavu ulehčuje i vlastní umělecká tvorba. Po večerech, když ostatní v ústavu spí, píše básně a písňové texty, a skládá písničky, které je ochoten zahrát a zazpívat každému, kdo je ochoten poslouchat: „vychovatelkám“ a „klientům“ v ústavu, přátelům u ohně, a nebo, doprovázen noisovou kapelou Roman Radkovič Collective, návštěvnicím a návštěvníkům koncertů a festivalů alternativní hudby. Každému, kdo je ochoten naslouchat, je Roman připraven zazpívat o křehkém světě, který se může každou chvíli rozpadnout pod tíhou válek, násilí a ekologických katastrof, kterému možná nezbývá mnoho času, ve kterém ale přesto zůstává naděje. Naděje, že Sandokan nakonec přeci jen zvítězí, Drákula zatančí svůj poslední tanec a děti se už nikdy nebudou muset bát. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Román Kim de l'Horizon narušuje mnoho zautomatizovaných samozřejmostí, jež si spojujeme s literaturou. Nebinární autorstvo dekonstruuje jazyk inkluzivní gramatikou, neologismy, mnohojazyčností i umělou inteligencí. Ve vyprávění, které je především hledáním sebe a rozrušováním generických identit etnických, sociálních i genderových, se kříží estetika campu, baroka, rustikality, neumělé zápisky o perzekuci čarodějnic se tu prolínají s rekonstruováním vzpomínek na dětství i současnými často sexuálně explicitními pasážemi. Více o možná jedné z nejneuchopitelnějších knih, které jsme tu zatím četli, v novém díle podcastu TL;DR. ► Playlist: ✏️ Literární novinky: 0:00 - 13:00 📕 Kim de l'Horizon - Kniha krve: 13:30 - 1:03:50 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Martina Šimkovičová zaujala i za hranicemi své země. Její neschopnost vyjádřit jednu smysluplnou větu hraničí se svéprávností. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Je tady nový díl podcastu Moshpit. Tentokrát si Klára a Hugo pozvali do studia Kateř Tureček, autorstvo několika dokumentárních snímků jako Iluze (2018), Proč se cítím jako kluk? (2019), nebo Lidi (2022). V tomto díle jsme se snažili více zjistit, jak vzniká dokument, co dělá filmařstvo filmařstvem, jak vypadá prostředí na FAMU, nebo před jakými výzvami stojí současné filmařství? Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Pokud nám chcete s jeho dalším vývoje pomoci, přispějte v aktuální crowdfundingové kampani.

Okupace, největší věznice pod otevřeným nebem, sekuritizace, genocida, nebo apartheid - to jsou výrazy, které se běžně používají v souvislosti s tím, co se dnes děje na Západním břehu nebo v Pásmu Gazy. Co přesně tyto termíny znamenají a jak se projevují v praxi? Jak fungují jednotlivá území na Západním břehu, ale i checkpointy a zdi obemykající palestinská území? O tom všem s námi mluvil antropolog Yasar Abu Ghosh z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Po několika letech nadějí, že by Ron DeSantis mohl představovat novou tvář posttrumpistické republikánské strany, skončila jeho prezidentská kampaň fiaskem. V prvním primárkovém státě skončil sice druhý, ovšem se ztrátou téměř třiceti procentních bodů na Trumpa. V dalších primárkách v New Hampshire mu hrozil výsledek okolo šesti procent, a než aby se zostudil, ukončil DeSantis kampaň a podpořil právě Trumpa. Jaká cesta floridského guvernéra dovedla k tomuto nezdaru a proč si vůbec v uplynulých letech mnozí mysleli, že to může dopadnout jinak?

Jako národ se často popisujeme coby mírumilovné holubičí povahy. Pravda je taková, že jakkoliv sami vůči uzurpátorům především taktizujeme v rámci každodennosti, cizí konflikty máme rádi. Především pak čeští zbrojaři. Právě jejich lobby, která ožívá v souvislosti s aktuálními změnami v zákonu o zbraních, se pokusily zmapovat Saša Uhlová, Magdalena Dušková a Eva Klíčová. Ve Studiu se vrací nejen k českým militaristickým tradicím, jejichž reziduum nacházejí mezi současnými argumenty zbrojařů pro zachování velmi snadného přístupu ke zbraním pro širokou veřejnost. Mapují také pestrý vějíř tzv. debilních argumentů, které například spojují širokou dostupnost zbraní se svobodou a lidskými právy nebo feminismem. Pro změnu například myslivci s jejich nehodami tu pak slouží jako experimentální vzorek segmentu společnosti, která se zbraněmi ne úplně šťastně manipuluje i mimo střelnici. Právě v dostupnosti zbraní přitom patříme mezi světovou špičku, jíž kralují USA nebo středoamerické státy. A také některé z nejvyspělejších států jako Švýcarsko nebo Finsko. Přesto jsou rozdíly v počtech mrtvých střelnou zbraní v jednotlivých zemích propastné. Záleží totiž nejen na legislativě, ale i na tom, v jaké společnosti působí. Ta česká z toho nevychází nejlépe – nemáme ani dostatečnou psychologickou péči a podporu, panuje tu laxnost vůči zákonům a ekonomické nejistoty ani mezinárodní situace, v jejímž důsledku nákupy zbraní rostou, rozhodně nepřispívají k psychické odolnosti a životní stabilitě občanů. V debatě tedy dojde i na náklady na bezpečnostní opatření, psychickou odolnost nebo sociální soudržnost, které by musely narůstat v přímé úměře ke zbrojařským ziskům. Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1208706

Poslechněte si pátý díl naší tematické série zaměřující se na izraelsko-palestinský konflikt v hlubších souvislostech. Tentokrát je řeč o mírových dohodách z Osla, o tom, co jim předcházelo a co po nich následovalo. Ve dne 13. září 1993 byla ve Washingtonu v Bílém domě podepsána takzvaná Mírová dohoda z Osla, v níž došlo k dohodám mezi Organizací pro osvobození Palestiny a izraelskou vládou. OOP díky tomu poprvé uznala existenci státu Izrael a Izrael naopak uznal OOP jako zástupce palestinského lidu. Proč k této dohodě dochází právě v tento moment? Co jí předcházelo a jak na ní reagovala palestinská i izraelská strana? O tom si budeme v dnešním Kolapsu povídat s Břetislavem Turečkem, bývalým zpravodajem Českého rozhlasu na Blízkém východě a dnešním vysokoškolským pedagogem na pražské Metropolitní univerzitě. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

O historii izraelské pravice od kolektivistických padesátých let až po současnost, zejména o straně Likud současného premiéra Benjamina Netanjahua, mluvila v Kolapsu antropoložka věnující se židovským studiím Anna Fontánová. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Podle Babiše by sněmovna měla řešit důležitější věci než je korespondenční volba. A tak ji na týden zablokoval, aby nemohla řešit vůbec nic. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Je tady další pokračování speciálu našeho podcastu Kolaps, ve kterém se zaměřujeme na historické souvislosti aktuálního konfliktu v Pásmu Gazy. V dnešním díle se podíváme na aktivity Organizace pro osvobození Palestiny, Hamásu, ale i radikálních uskupení na izraelské straně. Pokusíme se pochopit dynamiku těchto radikálních, ozbrojených skupin a zrekonstruovat širší dějinný a společenský kontext, který v české debatě často chybí. Hostem aktuálního dílu je politolog Marek Čejka, který se dlouhodobě specializuje na dění na Blízkém východě a speciálně pak v Izraeli a Palestině. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Druhá část šestidílného Kolaps speciálu o historii izraelsko-palestinského konfliktu se zaměří na reakci arabského světa na vznik státu Izrael. O co šlo v jednotlivých konfliktech a válkách a jak existence Izraele ovlivnila politiky arabských států? Jak vypadalo soužití Arabů a Židů před rokem 1948 a jak se změnilo po vyhlášení nezávislosti? O tom všem jsme mluvili s politoložkou a expertkou na islámské myšlení a arabskou politiku Zorou Hesovou z Ústavu politologie na pražské Filozofické fakultě. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Přichystali jsme si pro vás tematickou sérii, která se zaměří na izraelsko-palestinský konflikt v hlubších souvislostech. V následujících dnech vám nabídneme hned šest dílů podcastu Kolaps, v nichž se budeme se šesti hosty bavit o jednotlivých etapách vývoje vztahů izraelského a palestinského obyvatelstva od počátku 20. století až do dneška. V současné české debatě je totiž celá řada témata zamlžená a je potřeba se v nich zorientovat. V úvodním díle této minisérie se zaměříme na samotný vznik státu Izrael, co mu předcházelo a jak se izraelská společnost vyvíjela v prvních letech své existence. Izraelský establishment vyhlásil nezávislost v květnu 1948, ale už půlroku předtím dochází k intenzivním bojům mezi izraelskou populací a palestinskými Araby. Následuje první arabsko-izraelská válka, jejímž výsledkem bylo vytlačení až 700 tisíc Palestinců z jejich domovů. Co si představit pod tím, že izraelský stát stál na levicových základech, jaké politické strany jsme zde mohli najít a jaký byl jejich postoj ke konfliktu s původní arabskou populací? Proč došlo k roztržce se Sovětským svazem, který Izrael v jeho počátcích silně podporoval? A jaký byl vztah západní levice k Izraeli v jeho úplných počátcích? O tom všem jsme si povídali s politologem Pavlem Baršou z Ústavu politologie na pražské Filozofické fakultě. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! https://eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Před rokem se zdálo, že budoucností Republikánské strany v éře po Donaldu Trumpovi bude jasně floridský guvernér Ron DeSantis. Ten se včera v iowských primárkách umístil stěží druhý, necelých 30 procentních bodů za Donaldem Trumpem. Jsou letošní republikánské primárky zbytečné, nebo se ještě může něco změnit? A jaké šance má třetí umístěná, bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haley? Čtvrtý kandidát Vivek Ramaswamy po výsledku necelých 8 procent kampaň ukončil. Posílí to v dalších státech Trumpa?

Před nějakým rokem napsal Michal Viewegh text, v němž se stal ženou, respektive hrdinkou a vypravěčkou. Nedopadlo to úplně dobře, postava měla například tik se pořád osahávat nebo se svlékat a prohlížet v zrcadle. Patrik Hartl je v tomto genderovém experimentu o něco šikovnější než jeho prodejně úspěšný předchůdce. Přesto se o prožívání žen mnoho nedozvídáme, snad jen to, že mají a případně jaká – prsa. Více včetně obvyklých tipů a glos najdete v audiu. ► Playlist: ✏️ Literární tipy: 4:14 - 14:20 📕 Patrik Hartl - Gazely: 14:51 - 1:04:50 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Na rozdíl od vrcholového sportu, práce v továrně nebo v kanceláři je sex work ve společnosti tabuizované a stigmatizované téma. Legislativa, internet nebo covidová pandemie mění jeho podobu i provoz, ale ne podstatu. Stále je to transakce za účelem vyvolat konkrétní pocit a uspokojení. „Na školu jsem nastoupila poměrně mladá, rok po maturitě. V tu dobu, pokud nemáte silné téma, které můžete používat jako zdroj pro své klauzurní práce, stanete se zdrojem vy sami, je to úplně logické,“ píše autorka autobiografického eseje. Její identita zůstane skrytá, ale její text velmi otevřeně zachycuje cestu mladé umělkyně nejen k sebepoznání. Studium vysoké umělecké školy doprovázené potřebou se uživit, ale zároveň mít prostor pro tvorbu autorku přivedlo k sugardatingové platformě. Zpětně se na svou zkušenost dívá v kontextu znásilnění, o jehož podstatě se stále vedou diskuze, a to i na legislativní úrovni. Podobně nejasná je otázka odměny za sexuální služby a stále chybí také status umělce/umělkyně, což významně přispívá ke kritické finanční a psychické nejistotě. Sophia Giovannitti v knize Working Girl (Pracující dívka, 2023) ukazuje, že oba světy – umění a sexuální práce – jsou naplněny podvody, nejasnými právními obrysy a vykořisťováním. Varování: podcast obsahuje popis znásilnění, který může být pro někoho zraňující. Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí je nebo distribuují? Kde a za jakých podmínek nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Podcast vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz ve spolupráci s deníkem Alarm. Projekt vznikl za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Češi o sobě sice rádi tvrdí, že mají smysl pro humor, ale reálný svět vypovídá o opaku. Debaty o humoru se zde rychle zaseknou na padesát let starých vtipech postavených na stereotypech nebo na obhajobě šikany vydávané za legraci. Ve Studiu Alarm se tentokrát potkali Magdaléna Dušková, Karel Veselý a Stanislav Biler. Magda si dovolila říct v debatě Českého rozhlasu s Jiřím Černickým, že by humor nemusel být založen na urážení, a ve veřejné diskuzi se z toho rychle stala otázka návratu totality. Karel zase ve své recenzi konstatoval, že se z Rickyho Gervaise stal otravný strejda. Standa humor nenávidí. V debatě ve Studiu Alarm jsme v rychlém sledu probrali, jestli může být šikana vydávána za legraci, co všechno je vtipnější než poslední upocené stand-upy Rickyho Gervaise a zda by stačilo humor nějak omezit, nebo bude lepší ho v Česku zakázat úplně. Pro druhou možnost hovoří zvláště český stand-up nebo tragické komentáře politiky z dílny TMBK. Zdá se, že největším problémem českého humoru je absence humoru. Podpořte vznik pořadu: www.darujme.cz/projekt/1208706

Fotografie rodičů a sourozenců, keramické busty řádových sester, svaté obrázky i pár starých holínek, ve kterých kdysi přišel do ústavu, posloužily Jaroslavu Stránskému jako osnova životního příběhu a plán cest na místa, na která se chtěl vrátit. Ačkoli tam v dětství zažil „hrozné“ věci, chtěl navštívit rodný a babiččin dům a zajít na hrob rodičů. Díky Životním příběhům mohl na cestu přizvat svoje sestry, které jinak nemá možnost vídat, a spolu s nimi navštívit i další příbuzné, aby mu pomohli jeho vyprávění doplnit. Jarda cestuje rád a všechna pracovní setkání výzkumné skupiny spojuje s dlouhými vycházkami po pamětihodnostech. Jedna z jeho oblíbených tras vede do Štěkně na Strakonicku, kde po odchodu z Maxova žije Hedvika, řádová sestra, které „se chytil hned“ poté, co do maxovského ústavu přišel. Byli přibližně stejně staří, spojovalo je nucené vystěhování do zdevastovaných Sudet a nezbylo jim, než se společně snažit, aby v opuštěných budovách vznikajícího ústavu sociální péče mohli žít co nejlépe. Jardovo vyprávění o konkrétních podobách osobních a občanských přátelství vyzývá ke spekulacím o takových verzích přátelství, které by lidem v potížích umožnily žít jinde než ve vzdálených a odloučených ústavech. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Máme za sebou dvacet let debat o jednotné měně. Energii k přijetí už nemá nikdo a tak budeme i nadále platit národními groši. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Je tady nový díl podcastu Moshpit. Tentokrát si Hugo a Klára pozvali do studia dvě novinářky - Lucii Kotvalovou a Hanu Řičicovou. Bavili se s nimi především o tom, jaké je to být mladou novinářkou v České republice. Jak obtížně je se dnes jako mladý novinář či novinářka prosadit? V jakém prostředí se mladí lidé v médiích pohybují a dokáží kolem sebe vybudovat nějakou komunitu? Platí v tomto prostředí stereotypy a očekávání, která máme s novinářskou prací spojená? A jak je to třeba s clickbaity?

Kauze a smrti finančníka a sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina se Redneck nevěnuje poprvé. Vzhledem k novému vývoji v kauze je ale na místě si ji připomenout. Co přesně Epstein udělal? Jak to bylo s jeho smrtí? Kdo se okolo něj točil a kdo všechno je jmenovaný v právě vydaných dokumentech? Implikuje zmínka v dokumentech zapojení v Epsteinových zločinech? A co na to Donald Trump a Bill Clinton?

Věci, které dnes řada z nás považuje za samozřejmoou součást života – dobré rodinné vztahy, vlastní domov, zaměstnání nebo možnost svobodného rozhodování – si Josef Šopík musel tvrdě vybojovat. Namísto rodiny, která by mu poskytla jistotu a zázemí, se musel již od útlého věku vyrovnávat s životem v ústavech. Namísto vzdělání a profesionální sociální práce pro něj český vzdělávací a sociální systém měl jen ponižování a nesmyslné kruté tresty. Namísto podpory a porozumění se mu od okolí dostalo jen podceňování a vytěžování. Navzdory všem těmto překážkách a těžkostem se Josefovi podařilo opustit ústav a přestěhovat se do chráněném bydlení, navázat vřelý vztah se svou sestrou, najít si přátele i dobré zaměstnání. Ani nyní nemá rozhodně v plánu se na cestě za splněním svých životních cílů zastavit – čeká ho zápas o navrácení svéprávnosti, chce si najít vlastní bydlení a jednoho dne by rád uzavřel manželství a měl děti se svou vysněnou partnerkou. O svých krušných začátcích – zejména o špatném zacházení, jehož se mu dostalo v dětském domově ve Vřesovicích – nejprve nechtěl s kolegyněmi a kolegy z projektu Životní příběhy za lidská práva mluvit. Nakonec se však rozhodl přinést o nich svědectví a zároveň podniknout právní kroky vedoucí k potrestání viníků. Veřejnosti chce vylíčit, co by se podle něj už nikdy nikomu nemělo stát. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

V žánru novoročních projevů nejvíce překvapil Okamura, kterému se podařilo říct skoro celou smysluplnou větu. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Letošní první díl literárního podcastu TL;DR se ještě ohlíží za rokem loňským, ale dojde také na literární výhledy, respektive na glosování české kulturní politiky nebo úpadku knižního trhu. Bavíme se také o tom, jak poznamená umělá inteligence podobu literatury v budoucnosti a jako obvykle doporučíme několik knižních novinek. Hlavním tématem je pak román Jiřího Weila Moskva-hranice, který je sice z roku 1937, vracíme se k němu ale proto, že jednou z jeho hlavních postav je Ri čili Helena Frischerová, k jejímuž osudu se vrací i Alena Machoninová v románu Hella, který vyšel nedávno. ► Playlist: 🗣️ Ohlédnutí se za uplynulým rokem v literatuře a výhledy do dalších roků: 0:00 - 31:15 ✏️ Literární tipy: 31:22 - 42:45 📕 Alena Machoninová - Hela: 43:13 - 1:21:39 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Americký politolog Stephen Skowronek přišel s pozoruhodnou a přehlednou teorií o cyklech, v jakých se střídají prezidenti USA. Podle něj existují čtyři základní typy prezidentů – prezident ustavující, předjímající, kontinuální a rozkládající. Jak do této teorie zapadají Joe Biden a Donald Trump? Byl Trump opravdu prezidentem, který tolik bořil paradigma? Může jím být napodruhé? Anebo se ukáže, že Skowronekův model už nadále nefunguje a potřeboval by aktualizovat?

V Bratislavě už si na neoznačeném chodníku nezaparkujete, na exponovaných místech přibývají cyklostezky a magistrát má klimatickou kancelář. Bude se metropole chtít stát klimaticky odolným městem? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy. Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.

Hamburk se dekády brání velké vodě. Pomáhá mu to se inovativně přizpůsobovat i změně klimatu. Jak se mu daří transformovat se v „houbové město“ a proč v něm jezdí tolik aut? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy. Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.

Jak se Praha v posledních letech posunula v přípravě na změnu klimatu? Zvládne se adaptovat na extrémní počasí? A proč se neřídí svým klimatickým plánem? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy. Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.

Madrid, donedávna pionýr zelených změn, rozvolnil klimatické strategie v době, kdy počasí přitvrdilo. Ve vedrech tu ročně umře přes tisíc lidí. Co se stane, když bude politika klima ignorovat? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy. Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.

Když jako mladá dívka nemohla už Věra doma vydržet, obrátila se na stát. Napsala úřadům s nadějí, že jí pomůže sehnat práci, aby se mohla osamostatnit. Úřady ji ale označily za práceneschopnou a její cesta vedla do ústavu sociální péče umístěného v jednom z moravských zámků. S řádovými sestrami tam pak desetiletí pracovala v prádelně, v kuchyni, v ústavním hospodářství, nebo na polích JZD. „Lítala po zámku jak zběsilá“ a chtěla se učit nové věci. Ke studiu se nabízela znaková řeč, kterou se mezi sebou dorozumívaly starší chovanky ústavu. Znakovat se od nich naučila při práci v dílně, kde společně šily a vyšívaly. Věře je dnes 72 let a divoká a zvědavá je pořád. Už deset let žije s přítelkyní v chráněném bytě nedaleko zámku. Do zámku se nikdy nechce vrátit. Ráda by dožila v bytě na vesnici. Před tím ale ještě jednou napíše úřadům. Tentokrát s tím, aby jí vrátily svéprávnost. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Jak česká gynekologie disciplinuje ženská a queer těla? Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.

V pokračování série Mezi Bohem a ultrapravicí mapujeme, jak se největší česká antichoice organizace dostává mezi české gynekology. Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.

Apely na péči o své vlastní zdraví slýcháme skoro denně ze všech stran. Jak se ale v takovém ovzduší žije lidem, kteří z mnoha důvodů "zdraví" být nemohou? To bylo hlavním tématem nedávné podcastové série Postíže, kterou pro Radio Wave připravili společně Zuzana Kašparová a Jakub Strouhal. Jaké je to být mladý a nemocný v současné české společnosti a na co všechno většinová společnost zapomíná, když přemýšlí o lidech se zdravotním znevýhodněním? O tom v Kolapsu mluvila Zuzana Kašparová známou z podcastu Vyhonit ďábla, která moderovala a připravovala také podcast Postíže společně s básníkem a právníkem Jakubem Strouhalem. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! https://eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Přinášíme vám pilotní díl našeho nového pořadu, který jsme si pilotně pojmenovali Studio Alarm. V tomto pilotu jsme vám chtěli ukázat, na co se budete moci v novém roce těšit a zároveň také vnitroredakčně zhodnotit, co důležitého jsme v roce 2023 zažili. Velkou část pořadu zabírá analýza vládnutí premiéra Petra Fialy a jeho koaličních partnerů a asi není překvapivé, že z toho nevychází úplně dobře. Ve studiu spolu o těchto tématech debatují Jan Bělíček, Saša Uhlová, Pavel Šplíchal, Eva Klíčová a Stanislav Biler. Natáčelo se přesně týden před hrůzostrašnou střelbou na pražské filozofické fakultě, a proto se jí v tomto díle nevěnujeme. Kromě současné vlády jsme se bavili také o prezidentu Petru Pavlovi, ruské agresi na Ukrajině a taky o tom, jak se diskutuje o současných aktivitách státu Izrael v Pásmu Gazy. Tento pilotní díl je ochutnávkou toho, co můžete od nového videopořadu Alarmu očekávat v příštím roce. Nabídneme vám pravidelné redakční debaty nad aktuálními tématy z Česka i zahraničí. Pokud byste chtěli podpořit další rozvoj tohoto pořadu, přispějte nám v aktuální kampani Naděje v temných časech na portálu Darujme. Věříme, že podobný formát glosující české i světové politické dění z progresivních pozic na české mediální scéně chybí. S novými díly se přihlásíme v novém roce. Videozáznam pořadu najdete na našem Youtube kanálu: https://youtu.be/hs_WQHXaKkY?si=wNvEhKV9pyWqDj4c Podpořit vznik pořadu můžete zde: https://www.darujme.cz/projekt/1208706

Vánoční svátky a uplynulé dny si žádají specifický přístup. Nabízelo by se připomenout nějaký vánoční příběh z americké historie, jenže spousta z nich je příliš temných, jiné zase nepatřičně komické. Dnešní 97. díl podcastu Redneck nás tak zavanul 51 let do minulosti. Hlavními postavami jsou Nixon a Biden a spolu s nimi i jeden telefonát, který se – překvapivě – dochoval. Souvisí se vším možným: od Nixonovy paranoie přes bombardování severního Vietnamu až po Bidenovo rodinné neštěstí. A dojde i na Donalda Trumpa…

Jak se kulturním platformám daří ve světě snů o nerůstu a drahotě, když na jedné straně vynakládají velké úsilí na získání grantové podpory a na straně druhé bojují o pozornost soukromého sektoru? Závěr roku 2023 provází v spolu s inflací i docela zřejmá vyhlídka konce mnoha, zatím menších, kulturních platforem. Vyučující a jinak pracující na vysokých školách vyšli letos v říjnu do ulic za důstojný objem prostředků na vzdělávání a na pražské Umprum se scházela odborná veřejnost nad možným rušením dvou ateliérů. Po zvážení situace a svých sil také na podzim ohlásil vyčerpání a konec tým festivalu Luhovaný Vincent. “Přáli bychom si, aby to naše rozhodnutí bylo chápáno jako nějaké varování adresované obcím a krajům, které své projekty zdálnivě podporují, ale v praxi je ta podpora mnohdy zanedbatelná, “ vyzývá Magdalena Hruška za festival Luhovaný Vincent k zamyšlení nad důležitostí kulturních projektů. Prosinec je také posledním měsícem provozu univerzitního kina Scala v Brně, online byl k podpisu otevřený dopis za rekonstrukci Domu umění v Českých Budějovicích a poslední rok svého působení čeká také galerii a ateliéry prostoru Petrohradská kolektiv v pražských Vršovicích. Žižkovský Prostor 39 se rozloučil večírkem s ateliéry a barem, který dál nemůže pokrýt náklady na provoz budovy. Letošní rok tak ještě výrazněji ukazuje, že v současném nastavení cen, partnerství a podpory nelze systematicky vytvářet prostor pro diskuzi o společenských tématech a umění, a že nutná transformace zdaleka nemá jasné obrysy. Navíc se stále od pracujících v kultuře očekává práce za symbolický honorář a politická reprezentace nemá podporu umění jako prioritu. Kde brát a proč dávat? Šestidílná podcastová série Ke zdrojům! je o fyzických, inspiračních, finančních nebo lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kteří se umění věnují, učí nebo ho distribuují? Kde a za jakých podmínek, nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Po zdrojích se ptáme vždy, když cítíme změnu, nedostatek nebo nejistotu. Proměňují se spolu s potřebami společnosti, která je hledá, těží, poskytuje a definuje. Umění může takové změny iniciovat stejně jako reflektovat a proto je důležitým prostorem k dialogu. Podcast Ke zdrojům! zkoumá aktuální společenská témata jako potřeba prostoru k životu a práci, dostupnost uměleckého vzdělávání nebo mocenské vztahy ať už v rodinných vazbách, sexu nebo mezinárodní politice. Podcast vydává inciativa pro současné umění tranzit.cz ve spolupráci s deníkem Alarm. Sérií provází Tereza Havlínková, zvukový design vytvořil Jonáš Rosůlek, vizuální identitu navrhlo studio Day Shift Office, dramaturgyní podcastu je Tereza Stejskalová z tranzit.cz. Projekt vzniká za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Miloš Šandera neměl lehký život. Krátce po narození ho matka umístila do kojeneckého ústavu, aby ho ochránila před násilnickým otcem, a v ústavech sociální péče a různých léčebnách pobývá celý život. Před traumatizujícími zážitky ho to neuchránilo. Při řídkých návštěvách v rodině byl vystaven týrání a v ústavech se opakovaně dostával do konfliktů. Odborníci na péči o osoby s „problematickým chováním“ na něm vyzkoušeli snad všechny „léčebné“ prostředky, které měli k dispozici, včetně „koňských“ dávek utišujících psychofarmak a apomorfinu, jímž ho zkoušeli zbavit závislosti na nikotinu. Ani bolestné zážitky ani intenzivní „léčba“ však Miloše nezlomily. „Neodnaučili mě to,“ říká s hrdostí, „kouřím pořád, až doteď“. Cigarety však nejsou jedinou věcí, které si Miloš nenechal vzít. Vedle vášně pro kouření ho naplňují také vzpomínky na lidi, kteří se k němu v životě chovali hezky, péče o blízké osoby, které jsou na tom stejně nebo hůře než on, láska ke zvířatům a živý zájem o věci „tam venku“, za zdmi ústavu. Rozpoznat v Milošově příběhu pozitivní tóny není jednoduché. Komu se to podaří, uslyší melodii nebývalé krásy a něžnosti. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK.

Výroční žebříčky dávají hudebním fanouškům a fanynkám poslední šanci objevit klenoty, které jim v průběhu roku unikly a bilanční díl Soundsystému má právě takový cíl. Připomněli jsme si v něm desky, o nichž jsme se už v průběhu roku bavili, ale zmínili jsme i nějaké, o nichž zatím nebyla řeč. Nejprve jsme si ale připomněli smutný osud zrušených kulturních center a ukončených festivalů a došlo samozřejmě i na připomínku aktivit iniciativy Nadšením nájem nezaplatíš, která upozorňuje na neudržitelný stav kulturní publicistiky v Čechách. Přes všechny možné škrty to byl ale podle Soundsystému v české alternativě skvělý rok, ať už jde o nevyčerpatelnou nabídku koncertů nebo skvělé domácí desky. Soundsystém si také všímá, že v hitparádách se čím dál více prosazuje i hudebnictvo mimo tradiční anglo-americkou osu. K jihokorejským a latinoamerickým interpretům a interpretkám, které už jsme v hitparádách vídali v minulých letech, letos přibyli i zástupci Afriky. Každý ze stálých členů Soundsystému měl za úkol vybrat pět svých nejoblíbenějších desek. Na jedné se všichni shodli a mohli jsme ji doporučit jako naši desku roku 2023. Třináctka alb, které si Soundsystém zamiloval, odráží pestrobarevnou podobu současné alternativy. Kromě českých a anglo-amerických jsou zastoupeny také desky hudebnictva ze Slovenska, Maďarska, Irska, Brazílie, Švédska nebo Polska. Kdo natočil podle Soundsystému desku roku 2023? Jaké album poslouchal Karel na zahradě a jaké tři singly by si posádka vzala na opuštěný ostrov? Poslechněte si bilanční díl vaše oblíbeného zahrádkářsko-hudebně-meteorologického podcastu. Playlist: Tirzah – trip9love…??? James Blake – Playing Robots Into Heaven Yves Tumor - Praise a Lord Who Chews but Which Does Not Consume; (Or Simply, Hot Between Worlds) Petra Hermanová – In Death’s Eyes Martyyna Basta – Slowly Forgetting, Barely Remembering Fvck_Kvlt - Cigán Lankum - False Lankum Lil Yachty - Let´s Start Here DJ K - Panico No Submundo Adela Mede – Ne Lépj a Virágra Janelle Monae – The Age of Pleasure Toyota Vangelis - Výklopný světlomety Lost Girls - Selvutsletter ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

Co přesně rozhodl coloradský Nejvyšší soud? Proč budoucnost tohoto zákazu nevypadá dobře a brousí si na něj zuby nadřazený federální Nejvyšší soud? Jakou roli v tom hraje to, že sám Trump dosadil třetinu této nejvyšší instance? Proč část americké ústavy, o kterou se coloradský soud opírá, není zrovna nejfunkčnější? A proč se na Trumpovu stranu v tuto chvíli jednohlasně staví i jeho primárkoví rivalové?

Do nového dílu podcastu Moshpit si Klára Bělíčková a Hugo Wiesner pozvali dvacetiletého Tobiáše Frýdla. Probírali s ním situaci LGBTQIA* lidí v České republice, vztah orientace a katolictví nebo také to, jaké je to žít na faře se sedmi sourozenci. Otevřeli jsme Tobiášův projekt V barvách duhy, který představuje sérii videí s církevními představiteli. Projekt cíleně představuje otevřené a přijímající názorové proudy uvnitř církve a přibližuje tématiku i nevěřícím. Poslechněte si jak takový projekt vznikal, jaké dostal reakce, co ho nejvíce zasáhlo a nebo naopak zmínky o tom, co je v církvi naprosto běžné.

Tento podzim potkaly středoevropský prostor ne jedny, ale rovnou dvoje důležité volby. Novou politickou reprezentaci si volilo sousední Polsko i Slovensko. V rámci naší série Mezi Bohem a ultrapravicí jsme obě země v mnohém uváděly jako důležitá centra středoevropského antigenderového hnutí. Jak volby ovlivní ultrakonzervativní směřování těchto států? Mnoho liberálně smýšlejících Čechů a Češek má za to, že zejména v Polsku nová vláda zemi vyvede z temnoty spojené s omezováním reprodukčních svobod a pošlapáváním demokracie. Je tomu ale skutečně tak? Bude Polsko pro ženy a queer lidi opravdu bezpečnějším a svobodnějším místem k životu? Jak se žije queer lidem na Slovensku? Propisovala se vůbec feministická témata do letošních voleb u našich sousedů? Existují mezi těmito zeměmi nějaké paralely, nebo je každé tažení antigenderového hnutí jiné? Jsou feministky a feministé úspěšní a úspěšné v mobilizaci mas? Na otázky v debatě o právech žen a queer lidí ve střední Evropě odpovídala slovenská překladatelka Kristína Karabová z platformy feministky.sk, česká socioložka a odbornice na evropský antigender Eva Svatoňová a polsko-česká socioložka Ludmila Wladyniak působící na Fakultě humanitních studií UK a v Centru pro společenské otázky SPOT. Debata a celý projekt Mezi bohem a ultrapravicí vznikly za podpory Nadace Rosy Luxemburgové.

Do nového dílu podcastu Moshpit si Klára Bělíčková a Hugo Wiesner pozvali dvacetiletého Tobiáše Frýdla. Probírali s ním situaci LGBTQIA* lidí v České republice, vztah orientace a katolictví nebo také to, jaké je to žít na faře se sedmi sourozenci. Otevřeli jsme Tobiášův projekt V barvách duhy, který představuje sérii videí s církevními představiteli. Projekt cíleně představuje otevřené a přijímající názorové proudy uvnitř církve a přibližuje tématiku i nevěřícím. Poslechněte si jak takový projekt vznikal, jaké dostal reakce, co ho nejvíce zasáhlo a nebo naopak zmínky o tom, co je v církvi naprosto běžné.

Místo řešení reálným problémů se vláda uzavřela ve svém světě škrtů a konsolidace financí. Pokud si z roku 2023 nebudete nic pamatovat, není to vaše chyba. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Do dětské psychiatrické léčebny Opařany se Karel Čacký dostal po smrti své matky. Strávil tam polovinu dětství a ke své rodině se už nikdy nevrátil. Jeho optimismus a víra v existenci vlastního místa ve světě zůstaly přesto nezlomeny. Nejprve si své místo našel v kotelně ústavu v Horním Maxově, kam z Opařan odešel v patnácti letech a na jehož chodu a údržbě se svou prací v následujících desetiletích podílel. Poté, co ústav prošel modernizací a kotelna byla zrušena, začal si budovat vlastní útočiště, malý zahradní domek stojící na ústavních pozemcích. Domek obklopuje sad, který brzy vydá první plody. Karel by se o ně rád podělil s rodinou, k níž přes léta odloučení chová vřelé vztahy, s blondýnou, o které se mu zdává, a možná i s orangutany, o nichž pojednávají jeho písně. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

V úvodu podcastu najdete pravidelné tipy a zároveň jsme bilančně připomněli loňské knihy, které se nám zdály nejlepší. Máte tedy ještě pár dní na to, abyste rozhýbali strádající knižní trh, jenž se k vánočním svátkům upíná již dlouhé měsíce. Hlavním tématem aktuálního dílu je ale překlad slovenské prózy Tento pokoj se nedá sníst spisovatelky Nicol Hochholczerové. Kniha rozpoutala na Slovensku debatu o sexuálních vztazích mezi studentkami či žákyněmi a učiteli, případně o dekády staršími muži – přičemž z určitého pohledu jde nepochybně o sexuální násilí. Výrazně literárně stylizovaná a autofikční novela právě takový vztah popisuje. Nicol Hochholczerová prostřednictvím literárního jazyka evokuje pocity fyzického diskomfortu, nočních můr i obyčejných všedních situací. Emoce zalknutí, zahlcení a bezmoci z textu dělají jednoznačně další položku z hromádky knih tematizujících trauma, sexualitu nebo dospívání. ► Playlist: 🗣️ Nejlepší knihy roku 2023: 0:00 - 13:32 ✏️ Literární tipy: 13:40 - 27:08 📕 Nicol Hochholczerová - Tento pokoj se nedá sníst: 27:43 - 1:02:40 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Na českou společnost dlouhodobě dopadá krize bydlení, šok z pandemie covidu, inflační krize a s ní spojená ekonomická nejistota spojená s propadem reálných mezd i spotřeby domácností. Do toho se v posledních letech přidaly i válečné výboje Ruska na Ukrajině. Jako velká hrozba nad tím vším pak ční i stupňující se klimatická krize a její projevy v podobě extrémních projevů počasí. Jak jsme se na této křižovatce krizí ocitli a jak se s těmito krizemi vyrovnává současná vláda? Nemůže být problémem i to, jak k sociálním problémům dlouhodobě přistupujeme? A není potřeba začít více mluvit o důstojnosti a právu na kvalitní život? Tomu se věnovalo živé nahrávání podcastu Kolaps v Kampusu Hybernská. S moderátory Pavlem Šplíchalem a Janem Bělíčkem je před publikem probírali sociální antropoložka Lucie Trlifajová, ředitel PAQ Research Daniel Prokop, ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová a sociální pracovník Pavel Veleman. Podcast vznikl ve spolupráci s platformou Minimální důstojná mzda a českým zastoupením nadace Friedrich Ebert Stiftung. Pořiďte si hrnek s grafickým motivem Kolapsu! https://eshop.denikalarm.cz/kolaps-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Kdo je Elizabeth Magill a proč byla donucena odstoupit z postu rektorky University of Pennsylvania? Jak se to má s výzvami k násilí na univerzitní půdě? Jak a proč si zastánci a odpůrci širokého pojetí svobody slova ve Spojených státech v rámci kulturních válek posledních týdnů prohodili role? A kdo je naopak, co se svobody projevu týče, dlouhodobě konzistentní?

První díl podcastové série Ke zdrojům nás zavede na hodiny výtvarky s umělkyní Terezou Štětinovou, která učení nejmladšího žactva věnuje víc než jen pracovní dobu. Kde brát a proč dávat? Šestidílná podcastová série Ke zdrojům je o fyzických, inspiračních, finančních i lidských zdrojích v kultuře. Jaké zázemí, potřeby, limity a motivace mají ti, kdo se umění věnují, učí nebo je distribuují? Kde a za jakých podmínek nebo čemu navzdory vzniká umění a jaké vznáší společenské otázky? Po zdrojích se ptáme vždy, když cítíme změnu, nedostatek nebo nejistotu. Proměňují se spolu s potřebami společnosti, která je hledá, těží, poskytuje a definuje. Umění může takové změny iniciovat i reflektovat, a proto je důležitým prostorem k dialogu. Podcast Ke zdrojům zkoumá aktuální společenská témata, jako jsou potřeba prostoru k životu a práci, dostupnost uměleckého vzdělávání nebo mocenské vztahy. Podcast připravuje inciativa pro současné umění tranzit.cz ve spolupráci s Deníkem Alarm. Sérií provází Tereza Havlínková, zvukový design vytvořil Jonáš Rosůlek, vizuální identitu navrhlo studio Day Shift Office, dramaturgyní podcastu je Tereza Stejskalová z tranzit.cz. Projekt vzniká za podpory Ministerstva kultury České republiky.

Brno odmítlo dotaci na nový kotel spalovny za tři miliardy a místo něj postaví stát za stovky miliard jaderný reaktor. Vaňková zametla s opozicí jako se zlobivými školáky v nápravném zařízení. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Bohuška Jablonická nabídla kolektivu Životních příběhů odvážné scénáře a taktiky, které pomáhají vyrovnat se s opuštěním, odmítnutím, diskriminací a jiným bezprávím. Zkušenost malého děvčete, které „muselo jít z domu“ a ve všech ústavech zažívalo pocit, že není na správném místě, proměnila v bojovnou péči o lidi a zvířata s podobným osudem. Ač nerada, začala v sedmnácti letech hledat svoje místo v jednom z ústavů v malé jihomoravské obci. Pracovala v ústavním hospodářství, i na „jezeďáckém“, starala se o ty, kdo to potřebovali. Sama sebe pohřbila, aby obnovila rodinné vztahy, a dokázala vytvořit přátelství na celý život. S jednou ze svých přítelkyň a s kocourem Vaškem teď bydlí ve vesnici v bytovce a pro darebáky, kteří ubližují třebas i vzdálenějším blízkým, a nebo je opouštějí ve chvíli, kdy někoho potřebují, nemá pochopení. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Listopadový Soundsystém se vrátil k nové desce písničkáře Sufjana Stevense a tak ve studiu nemohl chybět ani přední český „sufjanolog“ Jiří Špičák. Bavili jsme se ale také o aktuální debatě ohledně „emočního“ psaní o kultuře. 🎧Playlist: André3000 – New Blue Sun Mary Lattimore – Goodbye, Hotel Arkada Adela Mede – Ne L​é​pj a Vir​á​gra Armand Hammer – We Buy Diabetic Test Strips ML Buch – Suntub Sofia Kourtesis – Madres Sufjan Stevens – Javelin ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

Města hrají v klimatické politice klíčovou roli. Přiměje nás letošní léto proměnit je tak, aby fungovala i v extrémním počasí? A bude těžší změnit města, nebo lidi? Audioverze textu Táni Zabloudilové ze série Tepelné ostrovy. Projekt vznikl díky podpoře Rosa Luxemburg Stiftung.

Co si vzít na sebe? Jak si poskládat šatník tak, abychom nemuseli kupovat nové neudržitelné značky? Co jsou to vlastně udržitelné značky a existují vůbec? Na tyhle otázky odpovídají Kristína a Lucie ze Swap Prague, které nachází kompromis mezi neustálou změnou šatníku a ekologickým smýšlením. O fashion byznyse, módě nebo o tom, jestli by swap vykradl kontejner s charitativní sbírkou si v novém MOSHPITu povídají s Klárou Bělíkovou a Hugem Wiesnerem.

Americká politika je debatami přímo zahlcena, takovouto ale ještě nezažila. V debatě vysílané na konzervativním kanále Fox News se utkali guvernér Floridy Ron DeSantis a jeho kalifornský protějšek Gavin Newsom. Na prezidenta přitom kandiduje jen DeSantis. Alespoň zatím. O Newsomovi se sice spekuluje jako o potenciální náhradě Joea Bidena, ale on tuto možnost vehementně popírá. Pomůže tato debata zachránit DeSantisovu skomírající kampaň? Jak se politikům dařilo v tomto zápase rozdílných politických přístupů? A měli debatu brát jako předehru k prezidentským volbám roku 2028?

Ačkoli se to může zdát předčasné, protože konec války na Ukrajině je v nedohlednu, potřeba zelené transformace Ukrajiny je ve skutečnosti naléhavým a aktuálním tématem. Výrazný ekologický aspekt poválečné obnovy je nezbytný jak pro obnovu poškozené infrastruktury, tak pro modernizaci ukrajinského hospodářství. Více se dozvíte ve třetím díle podcastu Heatwave. Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.

Ceny energií by měly po strmém nárůstu opět klesat. Situace je pro mnoho lidí mimo velká města přesto neudržitelná. Reportáž Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby. Audioverzi textu načetl Jan Bělíček. Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Energetická chudoba je problém, který nevyřešíme, pokud nebude energetická transformace sociálně spravedlivá. Klíčovou roli v tom hraje stát. Text Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby. Audioverzi textu načetl Jan Bělíček. Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Mezi postkomunistickými zeměmi a zbytkem Evropy se rozevírají „klimatické nůžky“. Liknavost Východu při dekarbonizaci přitom bude mít negativní dopady i na naši ekonomiku. Text Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby. Audioverzi textu načetl Jan Bělíček. Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

České kulturní prostředí v poslední době zaplavila vlna zájmu o literární autofikce či autobiografické romány. Žánr, jehož literárním pravzorem je už Dánka Tove Ditlevsen a na který mají patent hlavně Francouzi díky Didieru Eribonovi nebo Annie Ernaux, funguje především jako ideální postup pro zprostředkování zkušenosti, která se liší od té, co veřejný prostor ovládá. O povaze dějin, lidské zkušenosti a o tom, co se děje ve společnosti, totiž nejčastěji hovoří bílí bohatí heterosexuálové. Někomu to třeba přijde „normální a přirozené“, ve skutečnosti je to dost omezující perspektiva. Všechny možné marginalizované skupiny totiž budou mít zkušenost a vnímání společenských problémů nutně odlišné. Na tuto linii vyprávění – nejblíže asi k Oceanu Vuongovi a Édouardu Louisovi, navazuje Marek Torčík v románu Rozložíš paměť. Torčík do svého fragmentarizovaného vyprávění vstřebává atmosféru Přerova, bezútěšné průmyslové periferie a všechno to, čím své obyvatele mentálně svazuje. Autobiografický hrdina se traumatických flashbaccích také vyrovnává s šikanou kvůli tomu, že je gay a z velmi chudých poměrů. V úvodu epizody reagujeme také na další kolo kauzy Mornštajnová, tentokrát rozdmýchávané „podnikatelskou kritikou“, kdy se nakladatel Miroslav Balaštík a redaktor románu Les v domě pokusil delegitimizovat značnou část kritiky tím, že má od literatury nemístné hodnotové nároky a pomíjí kvality estetické. Jak to dopadlo, si můžete poslechnout právě teď. České kulturní prostředí v poslední době zaplavila vlna zájmu o literární autofikce či autobiografické romány. Žánr, jehož literárním pravzorem je už Dánka Tove Ditlevsen a na který mají patent hlavně Francouzi díky Didieru Eribonovi nebo Annie Ernaux, funguje především jako ideální postup pro zprostředkování zkušenosti, která se liší od té, co veřejný prostor ovládá. O povaze dějin, lidské zkušenosti a o tom, co se děje ve společnosti, totiž nejčastěji hovoří bílí bohatí heterosexuálové. Někomu to třeba přijde „normální a přirozené“, ve skutečnosti je to dost omezující perspektiva. Všechny možné marginalizované skupiny totiž budou mít zkušenost a vnímání společenských problémů nutně odlišné. Na tuto linii vyprávění – nejblíže asi k Oceanu Vuongovi a Édouardu Louisovi, navazuje Marek Torčík v románu Rozložíš paměť. Torčík do svého fragmentarizovaného vyprávění vstřebává atmosféru Přerova, bezútěšné průmyslové periferie a všechno to, čím své obyvatele mentálně svazuje. Autobiografický hrdina se traumatických flashbaccích také vyrovnává s šikanou kvůli tomu, že je gay a z velmi chudých poměrů. V úvodu epizody reagujeme také na další kolo kauzy Mornštajnová, tentokrát rozdmýchávané „podnikatelskou kritikou“, kdy se nakladatel Miroslav Balaštík a redaktor románu Les v domě pokusil delegitimizovat značnou část kritiky tím, že má od literatury nemístné hodnotové nároky a pomíjí kvality estetické. Jak to dopadlo, si můžete poslechnout právě teď. ► Playlist: 🗣️ Literární drby: 0:00 - 20:42 ✏️ Literární tipy: 20:50 - 29:04 📕 Marek Torčík - Rozložíš paměť: 29:39 - 1:05:57 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Takzvané VRTky dokáží konkurovat letecké dopravě a oživují regiony. Přesto u nás zůstávají na papíře nebo ve snech železničních fandů. Poslechněte si audioverzi posledního textu ze série Kolaps české železnice. Autory textu jsou Standa Biler a Pavel Šplíchal. Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková. Série Kolaps české železnice vznikla díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Zatímco se vláda topí v problémech, opozice se vyhřívá na vrcholu popularity. Reálně však nenabízí vůbec nic. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Vlasta Bouška měl od samého začátku projektu věnovaného životní zkušenosti lidí z ústavů jasno, co chce svým posluchačkám a posluchačům sdělit: že svět mimo zdi ústavů existuje a že pokud má člověk dost odvahy, je možné se do něj dostat. Chráněné bydlení, kde dnes bydlí, je pro Vlastu mnohem lepším místem pro život než různé „domovy“ a „léčebny“, ve kterých v průběhu života pobýval. Na rozdíl od ústavů, v chráněném bydlení může jít člověk ven, kdy se mu zachce, může si najít zaměstnání a může relativně svobodně navazovat vztahy s okolím. Vlastův život však také poznamenalo obvinění, s nímž se pro něj pojí pocit hluboké křivdy. Způsob, jakým sociální, zdravotnické a soudní instituce našeho státu s Vlastou zacházely v nejtěžším období jeho života, vypovídá cosi podstatného nejen o režimech sociální a zdravotní péče a platných soudních procedurách, ale také o vztahu velké části společnosti k věcem, které jsou komplikovanější, o něco méně zřetelné a jednoznačné, než bychom si přáli. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Podcast Koho by to zajímalo je společným projektem české dokumentaristky Brit Jensen a výzkumného týmu projektu Životní příběh za lidská práva. K jeho klíčovým členům patří lidé, kteří strávili dlouho dobu v ústavech a mají tak bohatou zkušenost s nedobrovolnou institucionalizací, totalitními organizacemi a marginalizací. Příběhy, které vypravěčky a vypravěči přinášejí, ale zdaleka nejsou jen o utrpení a útlaku. Vypravěči a vypravěčky naší podcastové série nejsou oběti. Jsou to především lidé hledající důstojný způsob života tváří v tvář mimořádně obtížným životním podmínkám. Otázka „koho by to zajímalo?“, položená jednou z vypravěček, je tak zároveň výzvou ke změně: pokud nás snaha lidí z ústavů o důstojnější život opravdu zajímá, můžeme udělat něco, abychom jim v jejich úsilí napomohli?

Ve speciálním díle odpovídáme na velmi rozmanité otázky, které jste nám zaslali. Týkaly se jak tématu žen v práci, tak našeho podcastu. Je to součást naší denní práce, takže jsme se poměrně rozpovídaly. Rozhodně si epizodu poslechněte, ať vám neutečou žádné praktické tipy a detaily a ani kousek právních okének. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

Nová geopolitická situace vyvolává obavy o naši energetickou bezpečnost a nutí pravicovou vládu do opatření a návrhů, které by ještě donedávna byly v našem prostředí neakceptovatelné. Text Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby. Audioverzi textu načetl Jan Bělíček. Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Ještě, než letos v lednu zasedl George Santos poprvé do amerického Kongresu, ukázalo se, že v průběhu své kampaně lhal o neuvěřitelném množství věcí. Něco z toho nepopírá ani on, byť to vydává za „přikrášlování“. I přesto, že divoce zneužíval finance na svou kampaň pro osobní účely, jeho kolegové z Kongresu proti němu prozatím dosud výrazně nezakročili. Teď se však chystá hlasování o jeho formálním vyloučení z dolní komory. Santos by se stal teprve šestým kongresmanem v historii USA, kterého by stihl takový osud (a on říká, že by na to byl hrdý). Proč se k tomu schyluje teď? Jak s tím souvisí botox, pornografie a luxusní móda? A proč se Santos hádal na chodbě Kongresu, zatímco třímal cizí dvouměsíční batole?

Kvalita české železniční dopravy se výrazně liší podle toho, odkud kam jedeme. Autory textu jsou Standa Biler a Pavel Šplíchal. Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková. Série Kolaps české železnice vznikla díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Premiér Petr Fiala prý nechápe, proč školy stávkují. Nejspíš tedy nechápe, v jaké zemi žijeme a co dělá jeho vláda. Pořiďte si hrnek s věčně žíznivou Marunou ☕ https://eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Jak se česká společnost staví k zelené transformaci, Zelené dohodě pro Evropu a jednotlivým typům energie v kontextu energetické krize? Průzkumy veřejného mínění přinášejí nečekaná zjištění. Text Martina Vrby ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby. Audioverzi textu načetl Jan Bělíček. Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Druhý díl série Kolaps české železnice se zaměřil na lokální dopravu, jejíž síť je v Česku nebývale hustá. Autory textu jsou Standa Biler a Pavel Šplíchal. Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková. Série Kolaps české železnice vznikla díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Do prvního plnohodnotného dílu podcastu Moshpit dorazila DJka Nina Farrina, aby popsala, jak v současnosti funguje tato mlhou zahalená subkultura. Techno si se sebou nese nálepku žánru „feťáků“, a i přes to jej mainstream vykrádá a využívá ve svém marketingu. Tajemno se pomalu vytrácí a nebo se to tak aspoň může zdát. Jak se proti tomu dá bojovat? Co jsou charakteristické rysy technařské scény a jaká platí v techno klubech ‚house rules‘ na parties? Tohle a mnohem více v se dozvíte prvním dílu podcastu MOSHPIT, který moderují Klára Bělíčková a Hugo Wiesner.

Mezi americkými demokraty sílí obavy ohledně vysokého věku prezidenta Bidena, jeho schopnosti znovu kandidovat a především opět porazit Donalda Trumpa. Jenže kdo by ho mohl nahradit? Dnešní díl Rednecku vám představí hlavní směry, kterými se ubírají debaty o příštích prezidentských volbách u demokratů. Kdo jsou dva nejvýraznější vyzyvatelé Joea Bidena? Čím se od Bidena odlišují a v čem se s ním naopak shodují? Mají vůbec nějakou šanci na úspěch? A proč jim hraje do karet stát New Hamphsire?

Náklady na bydlení se dlouhodobě zvyšují. Loňské zdražování energií přitom odhalilo nedostatky systému pomoci. Konkrétně jde o vyplácení příspěvku na bydlení ve větších městech. Reportáž Saši Uhlové ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby. Audioverzi textu načetl Jan Bělíček. Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

V souvislosti s krvavými útokem Hamásu na civilní obyvatele a s bombardováním vojenských i civilních cílů ze strany Izraele se čím dál častěji mluví také o výrazném nárůstu antisemitismu v západním světě. Antisemitismus ale rozhodně není novým fenoménem a jeho kořeny sahají velmi hluboko do dějin naší civilizace. Co nového do této problematiky přinášejí dějiny druhé poloviny dvacátého století a především pak to, co se děje ve století jednadvacátém? Jak spolu souvisí antijudaismus, antisionismus a antisemitismus a kde je možné mezi nimi najít jasné linie? O tom všem jsme si v novém Kolapsu povídali s politologem a expertem na krajní pravici Janem Charvátem z Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Literární podcast TL;DR se hlásí s novým formátem. Od tohoto dílu se budete s Janem Bělíčkem a Evou Klíčovou potkávat jednou za dva týdny. Kromě pravidelných tipů, drbů a aktualit budeme rozebírat vždy jen jednu knihu. S tímto podcastem se tak budete potkávat častěji a zároveň se o něco zkrátí délka jednotlivých dílů. V aktualizovaném formátu TL;DR je tentokrát ústředním tématem kniha Mateřství kanadské spisovatelky Sheily Heti. Její kniha se řadí mezi nejvýraznější tituly současné autofikční prózy a získala až kultovní status. Nyní vychází také česky v překladu Anny Kudrnové v malém nakladatelství TakeTakeTake. Sheila Heti tuto autofikční prózu psala několik let na prahu svých čtyřicátin. Byl to pro ní způsob, jak se vyrovnat s rozhodnutím, jestli má nebo nemá mít dítě. Obecně je kniha také velmi intimní, filozofická a esejistická meditace nad fenoménem mateřství, a to především ze strany někoho, kdo děti spíše mít nechce. Může bezdětná autorka vůbec mluvit o mateřství? Co všechno sebou nese rozhodnutí mít dítě? Je možné odolat volání přírody, nebo naopak kreativně a autonomně rozvíjet dál svůj život v momentě, kdy se žena stává matkou? Na tyto otázky se snaží Sheila Heti v knize odpovídat a my jsme se v novém TL;DR zaměřili na to, jak se jí to podařilo. ► Playlist: 🗣️ Literární drby: 2:55 - 14:50 ✏️ Literární tipy: 14:56 - 23:04 📕 Sheila Heti - Mateřství: 23:30 - 1:11:40 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Podle Pekarové-Adamové jsme něco jako rodina. Není ale jasné, kdo by chtěl v takto toxické rodině žít. ☕ Kupte si nový hrnek s věčně hladovou a žíznivou Marunou: https://eshop.denikalarm.cz/maruna-ma-zizen-hrnek/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1208706 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Relativní úspěchy si republikáni připsali v Mississippi a Louisianě. Konzervativní strana ale naopak pohořela v klíčových volbách a referendech v Ohiu, Kentucky, Pensylvánii nebo Virginii. A to i přes fakt, že americkým médiím v uplynulých týdnech dominují trable s popularitou, kterým čelí aktuální demokratický prezident Joe Biden. Mohou za to postoje republikánů ve věci interrupcí? Proč mají demokraté najednou stabilnější volební účast? A proč se aktuálními relativně dobrými výsledky demokraté stejně nemohou příliš chlácholit ve světle blížících se prezidentských voleb?

Univerzitní studentská stávka za klima bude letos 17. listopadu větší než kdykoliv předtím. V pěti městech na mnoha univerzitách a fakultách se bude stávkovat za klimatické a další požadavky. Proč studentstvo protestuje? Co požaduje? A co si od protestů slibuje? Hosty Kolapsu byli Tereza Martinkovská a Jan Voves z Univerzit za klima. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

První text ze série Kolaps české železnice se, nepřekvapivě, vrací do devadesátých let. Autory textu jsou Standa Biler a Pavel Šplíchal. Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková. Série Kolaps české železnice vznikla díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

O ženách ve veřejném prostoru a v médiích jsme si povídaly s Jitkou Adamčíkovou, mediální analytičkou a jednou ze zakladatelek spolku Ženy v médiích, a Markétou Kos Mottlovou, analytičkou z organizace Fórum 50 %. Ptáme se, proč jich je stále tak málo, jakým přednáškám musí čelit a proč je tak důležité abychom společně bojovali proti násilí a obtěžování žen, které jsou vidět a slyšet. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

Představujeme vám úvodní díl podcastu Moshpit, který bude pro Alarm připravovat moderátorské duo Klára Bělíčková a Hugo Wiesner. Každou druhou středu vás společně se svými hosty zavedou do jednoho z aktuálních témat, kterými žijí dnešní středoškolačky, středoškoláci a nejen oni. Co poslouchají příslušníci generace Z? Jak přemýšlejí o módě, klimatu, kultuře i politice? Na to se budou moderátoři podcastu Moshpit ptát svých hostů a hostek. Kláru Bělíčkovou znáte jako mluvčí Fridays for Future, ekologickou aktivistku a jeden z nejslyšitelnějších hlasů mladé generace lidí angažujících se v řešení klimatické krize. Hugo Wiesner je rapper, člen rapové formace Gufrau a moderátor Radia Spin. Zajímá vás, jaká kombinace vzniká z tohoto setkání klimatického a politického aktivismu s nejmladší pražskou klubovou scénou? Poslechněte si první díl podcastu Moshpit. Klára a Hugo v něm vysvětlují, čemu se v něm budou věnovat a co v něm uslyšíte.

Ve velké trojici amerických automobilek – General Motors, Ford a Stellantis – probíhala od půlky září stávka odborového svazu United Auto Workers. Svaz zvolil zajímavý gradující způsob stávky a ten teď přinesl ovoce. Za co vlastně UAW bojoval? Co na svých zaměstnavatelích vyhádal? Proč předseda svazu Shawn Fain říká, že jejich boj nekončí, ale teprve začíná? Jak pokračuje hollywoodská stávka a kdo může mít na svědomí další výraznou stávku v USA?

Do podcastu o kolapsu českých železnic jsme pozvali Michala Zlatkovského. Experta na evropské železnice a nadšeného fanouška bezcílného cestování po kolejích. Probrali jsme s ním, jak se po Evropě cestuje, srovnali jsme stav železnice v jednotlivých zemích a zjistili, že byť se to tak nezdá, nejsme na tom vůbec nejhůř a to ani při srovnání s mnoha západními zeměmi. Při srovnání s leteckou přepravou však vypadá železnice stále jako pravěk, nebo Francie. Což je skoro totéž. Tento podcast je součástí reportážní série Kolaps české železnice, který vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Evropská energetika přechází na nízkoemisní zdroje. Ačkoliv se mluví především o obnovitelných zdrojích, podle některých zemí by měly v energetice budoucnosti hrát významnou roli i jaderné elektrárny. Text Martina Vrby ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby. Audioverzi textu načetl Jan Bělíček. Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Zatímco u všech uskupení voliči víceméně ví koho volí a co bude v Evropě dělat, v případě kandidátky Spolu se nejedná o volbu, ale ruletu. Možná pomůže proevropskému Niedermayerovi, možná konzervativnímu fanatikovi Vondrovi. 🐕 Kupte si nové tričko s Marunou! eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/ 📕 Nebo knihu Destrukce od Standy Bilera, která vyhrála cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2021 eshop.denikalarm.cz/destrukce/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Trochu náhoda tomu chtěla, že tentokrát se povídání o románech, na první pohled geograficky i časově vzdálených, neustále stáčelo k tomu, jak je vyprávění dějin vždy nejen subjektivní, ale i podmíněné svému aktuálnímu účelu. A Abdulrazakem Gurnahem se vracíme do Tanzanie v předvečer německé kolonizace, abychom objevili ráj-neráj, místo s dlouhými a komplikovanými dějinami. Na první pohled jednoduché a dějově lineární vyprávění se vrství literárními odkazy a komplikuje náš pohled na evropskou kolonizaci Afriky. A to i v onom pokrokovém slova smyslu reflexe kolonizace jako zásahu do místních komunit, který je dodnes udržuje v ekonomickém područí globálního Severu či nověji Číny. Gurnahův román ale zůstává především literaturou, poetickým i dobrodružným vyprávěním o arabských kupcích, kteří putují do afrického vnitrozemí za slonovinou. Naše druhá kniha, Evropanka Alexeje Sevruka nás vrací do historického kontextu, jenž je nám Východoevropanům daleko známější – a to je příběh ruského imperialismu, tentokrát viděný ukrajinskýma očima. A nutno říci, že i očima aktuální ruské agrese. A taky trochu českýma očima. Východní Evropa, jejíž industriální modernita je formována v éře područí Sovětskému svazu, se s tímto rozporem dodnes vyrovnává. Možná i proto jsme k románu kritičtější. Ani v aktuálním TL;DR nechybí obvyklé povzdechy a pošklebky směrem ke kulturní politice našeho státu a celkově veřejné diskusi. Pak tu máme opět obligátních pár čtenářských tipů – a jedno dramaturgické překvapení, protože od příštího dílu bude všechno jinak. Dobře, všechno ne, zůstáváme my i knihy. ► Playlist: 🗣️ Literární drby: 5:44 - 15:43 ✏️ Literární tipy: 15:48 - 28:22 📕 Abdulrazak Gurnah - Ráj: 28:26 - 1:02:25 📕 Alexej Sevruk - Evropanka: 1:03:15 - 1:48:12 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Masové střelby jsou ve Spojených státech bohužel de facto na denním pořádku. V Maine teď proběhla nejhorší v letošním roce. Co přesně se stalo? Proč nejsou Spojené státy schopné se s problémem vypořádat? Opravdu jsou na vině jen laxní regulace zbraní? Proč jsou reakce politiků na masové střelby vždy tak podobné a v čem se naopak masová střelba v Lewistonu vymyká?

Už několik týdnů celý svět s napětím sleduje dění v Izraeli a Pásmu Gazy. V sobotu ráno 7. října zahájila palestinská organizace Hamás velmi brutální útok na izraelské civilisty bydlící v těsné blízkosti Pásma Gazy. Při těchto útocích bylo zavražděno kolem 1 400 lidí, často neuvěřitelně nelidským způsobem. Při následných odvetných náletech Izraele na Gazu a bombardování tohoto extrémně zalidněného území však zemřelo už několik tisícovek lidí, včetně žen a dětí. Česká debata o této problematice často sklouzává k rasismu, kulturním stereotypům a předsudkům. Jak situaci na místě lépe pochopit? V Kolapsu jsme se o tom všem bavili s antropologem palestinského původu Yasarem Abu Ghoshem z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, který zde působí na katedře sociální a kulturní antropologie. ► Sledujte Kolaps na Instagramu ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Lidovci měli programovou konferenci. Na nic nového nepřišli. Zachránit je mají mladí lidé a podpora rodin. 🐕 Kupte si nové tričko s Marunou! eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/ 📕 Nebo knihu Destrukce od Standy Bilera, která vyhrála cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2021 https://eshop.denikalarm.cz/destrukce/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

K natáčení říjnového dílu Soundsystému se posádka podcastu vydala do znojemské galerie GaP. V živém natáčení hudební publicisté Nora Třísková, Michaela Peštová a Karel Veselý debatovali o nových deskách hudebnic, které překročily padesátku. 🎧Playlist: Aunty Razor – Viral Wreckage Iceboy Violet – Not a Dream But a Controlled Explosion Petra Hermanova – In Death´s Eyes Aho Ssan – Rhizomes Laurel Halo – Atlas Coucou Chloe – Fever Dream Helen Deland – Goodnight Summerland Róisín Murphy – Hit Parade Kylie Minogue – Tension ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

V uplynulé dekádě se v USA začalo něco měnit. Veřejné mínění Američanů, dříve skálopevných partnerů Izraele se začíná proměňovat, především mezi mladšími ročníky. Mezi nejčastější „viníky“ této proměny jsou řazeny univerzity a nejrůznější levicové organizace. Je to ale skutečně tak? Jak do příběhu zapadá hrdina „anti-cancel culture“ posledních let, standup komik Dave Chappelle? A co s tím vším má společného Joe Rogan a Ultimate Fighting Championship?

Tento díl podcastu Kolaps se nahrával živě na festivalu audiovizuálního umění a alternativní elektronické hudby Lunchmeat v korzu Národní Galerie v Praze. Pro podcast byla Národní galerie ideální kulisou, probírali jsme totiž problematiku pracovních podmínek a finanční podpory umělců a umělkyň v Česku. Především pandemie covidu totiž odhalila, jak nesamozřejmé a nestabilní jsou podmínky pro práci lidí v kultuře. Celá řada z nich si sáhla na úplné dno. Právě z tohoto důvodu se pracovníci a pracovnice v kultuře začínají pomalu organizovat a chtějí zlepšit svoje postavení. Jedním z hlavních témat je v poslední době takzvaný status umělce, který by česká vláda měla podle evropských institucí zavést v průběhu příštího roku. Nejen o něm jsme si v tomto podcastu povídali s Annou Štičkovou z Asociace spisovatelů a také s audiovizuální umělkyní Marií Lukáčovou. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Energetická chudoba byla dlouho přehlíženým problémem, který zdůraznila až současná energetická krize. Kolik lidí této formě chudoby čelí a jaká řešení má smysl požadovat? Text Martina Vrby ze série Zelená transformace jako řešení energetické chudoby. Audioverzi textu načetl Jan Bělíček. Série textů Zelená transformace jako řešení energetické chudoby vznikla za podpory Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Odpor skoro všech vlád vůči financování školství nejspíš vyplývá z jednoduchého faktu, že čeští politici nenávidí českou společnost, vzdělání a kulturu. 🐕 Kupte si nové tričko s Marunou! eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/ 📕 Nebo knihu Destrukce od Standy Bilera, která vyhrála cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu roku 2021 https://eshop.denikalarm.cz/destrukce/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

O podnikatelkách jsme si povídaly s Markétou Švarcovou ze Sociologického ústavu akademie věd, která se zaměřuje na nerovnosti na trhu práce z genderové perspektivy, migraci a prekaritu práce. Poznatky z výzkumů (OSVČ jako prekérní práce, Prekarita jako reálná zkušenost sebezaměstnaných a mikropodniků), doplňujeme příběhy a zkušenostmi nás i našich posluchaček. Věnujeme se tomu, proč ženy vstupují do podnikání, s jakými překážkami se potýkají, i oblasti slaďování žen na volné noze. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

V neděli hlasovali Poláci a Polky o budoucí vládě své země na další čtyři roky. Zájem o parlamentní volby byl obrovský a přišlo k nim 73 procent oprávněných voličů a voliček. Přestože vládnoucí strana Práva a spravedlnost i tentokrát vyhrála, jejích 35,6 procent hlasů na vládnutí stačit nebude. Její jediný koaliční partner, krajně-pravicová Konfederace, totiž získala jen lehce přes sedm procent hlasů. Jejich společná vláda by tak neměla parlamentní většinu. Šanci na vládnutí tak pravděpodobně bude mít Občanská koalice Donalda Tuska, společně s uskupením Třetí cesta a s Levicí. Co tohle všechno znamená pro polskou politiku a společnost? Jaká je naděje, že vládu bude skutečně sestavovat opozice? A může do celého procesu nějakým způsobem zasáhnout prezident Andrzej Duda? Tohle vše jsme probírali v povolebním speciálu s historičkou a novinářkou Veronikou Pehe a socioložkou Ludmilou Wladyniak.

Americká Louisiana nepatří mezi státy, o kterých by se na druhém břehu Atlantiku mluvilo často. Zdejší guvernérské volby, které proběhly minulý víkend, jsou přesto podstatné. Kdo je Jeff Landry, který v nich zvítězil? Proč úspěch tohoto republikána už teď kreslí vrásky na čele zastupitelů z New Orleans? Proč byli dosud američtí demokraté optimističtí ohledně naděje Joea Bidena na znovuzvolení a jak to souvisí nejen s těmito lokálními volbami?

V posledním dílu série Mezi Bohem a ultrapravicí: Po stopách českého antigenderu se podíváme, jak stoupenci protiinterrupčního a anti-LGBTQ+ hnutí pronikají do české politiky. Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.

Situace českých akademiků a akademiček z takzvaných humanitních škol je dlouhodobě neúnosná. Platy zaměstnanců univerzit často nestačí ani na pokrytí běžných výdajů na život jako bydlení, jídlo či péče o potomky. Jak je možné za těchto podmínek vykonávat velmi náročné povolání a držet krok s nejnovějšími poznatky akademického světa v zahraničí? Na to jsme se v Kolapsu ptali dvou zástupců iniciativy Hodina pravdy Niny Wančové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Ondřeje Švece z Ústavu filozofie a religionistiky tamtéž. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Dva roky se snaží vláda vymyslet, jak vyřešit díru v rozpočtu po zrušení superhrubé mzdy. Z konsolidačního balíčku vyplývá, že to bez razantního zvýšení daní vyřešit nelze. 🐕 Kupte si nové tričko s Marunou! https://eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

K volbám půjdou další sousedi - Polky a Poláci. Už delší dobu se spekuluje, že tentokrát by opozice mohla mít šanci na úspěch. Přestože v průzkumech stále vede vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost, je tady jistá naděje, že nebude mít dostatek hlasů na sestavení nové vlády. Rozhodne se samozřejmě až 15. října, kdy se budou konat volby do polského Sejmu. Čím momentálně žije polská společnost, jaké problémy řeší a co nabízí opoziční politické strany? Do studia Mr. Wombat přišli socioložka Ludmila Wladyniak momentálně působící na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, také v Centru pro společenské otázky - SPOT! a v Sociologickém ústave AV, a politolog z Ústavu mezinárodních vztahů a Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické Daniel Šitera. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Největší stávka v tuto chvíli v USA probíhá pod taktovkou United Auto Workers. O co jde přibližně 150 tisícům zaměstnanců automobilek? Jak se o jejich přízeň perou američtí politici? Proč se v souvislosti s požadavky odborářů ohledně tranzice k výrobě elektromobilů do toho pletou republikáni? Proč stávkovalo 75 tisíc zdravotníků z Kaiser Permanente? A co vybojovali hollywoodští scénáristi a proč jsou zprávy o jejich „zákazu” umělé inteligence přehnané? To vše se dozvíte v novém dílu Rednecku.

Ve vztahu ke klimatické krizi je česká společnost plná paradoxů. Jedním z nich je i fakt, který vyplynul z průzkumů veřejného mínění během posledních několika let. Ačkoliv se na jednu stranu zdá, že klimaskepticismus je u nás na ústupu a významná většina české společnosti nezpochybňuje fakt, že ke změně klimatu dochází, v otázce, co s tím dělat, je Česko podstatně méně jednotné. Vyplývá to mimo jiné i ze studie Česká (ne)transformace 2022 z minulého roku, která mapovala postoje Čechů a Češek právě ve vztahu k zelené tranzici, Evropské zelené dohodě, jednotlivým zdrojům energie a dalším tématům. Studie je plná mnohdy nečekaných zjištění. Například nejvíce preferovaným zdrojem energie je pro většinu lidí v Česku obnovitelná energetika, za níž následuje energie jaderná (což už zase tak překvapivé není) a teprve daleko v závěsu se nachází uhelná a další fosilní varianty produkce elektřiny. Bez zajímavosti není ani to, že Češi a Češky příznivěji vnímají konkrétní opatření na řešení změnu klimatu, ale s podstatně větší skepsí přistupují k velkým politickým strategiím, jako je zmíněná Evropská zelená dohoda nebo obecný plán zelené transformace. Trend posledních let je zatím stále jasný: v Česku sílí obavy nejen z klimatické krize, ale také z politických, ekonomických a sociálních změn, které s sebou přinesou pokusy o její řešení. Tomu se přizpůsobuje i takzvaný klimaskepticismus, který proměňuje svoji formu. Zpochybňování existence změny klimatu a její zapříčinění lidskou aktivitou je u nás sice čím dál vzácnější, nicméně to ještě zdaleka neznamená, že by zmizelo úplně. V době, kdy se zpochybňování klimatické vědy stává čím dál komplikovanější v důsledku sílících dopadů klimatické krize a narůstajícího společenského uvědomění, obracejí fosilní zájmy svou pozornost na samotnou zelenou transformaci. Více se dozvíte v druhém díle podcastu Heatwave. Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.

Během ceremonie pláče a neustále zoufalým pohledem někoho hledá. Fausta Coppiho. Italského lída své cyklistické stáje, žijící legendu. Correa má totiž roli pouhého domestika, jezdce, jehož úkolem není nic jiného než právě Coppimu domoci k celkovému vítězství. Campionissimo Coppi mu přes jeho omluvy gratuluje, přesto Correu zmítá strach, jak se s ním jeho nadřízený vypořádá v soukromí mimo objektivy reflektorů. „­Ocitl jsem se ve strašné situaci,“ svěřil se Carrea. Nic takového se ovšem neděje. Další den ovládne Coppi etapu končící na Alpe d´huez a Correa zůstává nadosmrti jen poslužným domestikem. Úděl domestika je v rámci sportovního zápolení extrémně paradoxní. Navíc zrovna v cyklistice, kde sice závodí týmy, ale vítězem se stává pouze jeden jediný závodník. Jenže na nedávno skončené Vueltě se stalo něco nevídaného. Jeden ze tří nejtěžších a nejprestižnějších závodů sezóny ovládl Sepp Kuss. Americký jezdec, který neměl mít jinou roli než být domestikem svých dvou hvězdných kolegů z týmu Jumbo-Visma. Co Correa proti své vůli načal, Kuss pohádkově dokonal. Nový díl podcastu Outsider o povstání sportovního dělníka na španělské Vueltě, které odkrylo mocenskou a pracovní realitu v profesionální cyklistice. ► Líbil se vám tento díl Outsidera? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz. ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

V Česku pokračuje recese, důvěra lidí v ekonomiku je na nule a vláda pokračuje ve škrtech a strašení. Místo aby problémy řešila, tak je vyrábí. 🐕 Kupte si nové tričko s Marunou! eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Čtvrtý text ze série Mezi Bohem a ultrapravicí: Po stopách českého antigenderu. Jakými způsoby stoupenci antigenderu ovlivňují studentstvo a mládež? Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.

Kariéra Dianne Feinstein do jisté míry ztělesňuje vývoj demokratické strany za uplynulé půlstoletí. Její nedávná smrt nevyvolala jen otázky o budoucnosti demokratů v horní komoře Kongresu. Zároveň zviditelnila prezidentské ambice kalifornského guvernéra Gavina Newsoma. Co všechno stihla senátorka Feinstein během své dlouhé politické kariéry? Jakou politiku razí naopak Gavin Newsom, který jmenuje její dočasnou náhradu? Proč se o nově uvolněné křeslo vede tak litý boj? Jak se vším souvisí společnost Uber? A mohl by teoreticky Gavin Newsom nahradit Joea Bidena na kandidátce demokratů v příštích prezidentských volbách, nebo rovnou v Bílém domě?

Slovenské volby vyhrál poměrně suverénně Ficův Směr s 22,9 procenty. Až druhé skončilo Progresivní Slovensko s takřka 18 procenty a těsně v závěsu byl Hlas Petera Pellegriniho. Ve slovenském parlamentu bude taky bývalý předseda vlády Igor Matovič a jeho strana OĽANO – ta získala téměř 9 procent hlasů. Pětiprocentní hranici překročili také křesťanští demokraté z KDH, strana Svoboda a solidarita Richarda Sulíka a Slovenská národní strana Andreje Danka. Největším překvapením je pravděpodobně neúspěch krajněpravicové Republiky, která se těsně nedostala do parlamentu. Teď Slovensko vstupuje do další fáze a bude se hledat nový premiér a vládnoucí koalice. Výsledky nabízí celou řadu možností a ve speciálním povolebním podcastu jsme s komentátorkou deníku SME Zuzanou Kepplovou a sociologem a redaktorem měsíčníku Kapitál diskutovali o možných povolebních konstelacích a dalších zajímavostech sobotních voleb na Slovensku.

Sněmovna schválila takzvané dobrovolné přesčasy lékařů a lékařek. A dost možná se blíží protesty lékařské obce, které jsme v Česku ještě neviděli. Nejvíce rozladění jsou podle všeho mladí lékaři, jejichž situace je v mnoha ohledech ještě složitější než jejich zkušenějších kolegů. A představitelé Sekce mladých lékařů České lékařské komory, konkrétně její předseda Jana Přáda a místopředseda Martin Pavelka byli hosty Kolapsu. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Hudební podcast Soundsystém tentokrát zabrousil do vod mainstreamu. Dvacetiletá Olivia Rodrigo s deskou Guts aktuálně vede americký žebříček a letos asi nevyjde větší popová deska, což ale triu hudebních publicistů a publicistek rozhodně nezabránilo, aby si ji neužili. „Olivia Rodrigo vychází z žánrů, které jsem na začátku tisíciletí absolutně nenáviděl, jako jsou pop-punk a klavírní balady - a teď si je konečně díky ní můžu užít bez studu," přiznává Karel Veselý a Michaela Peštová mu ochotně vysvětlila, že náctiletý vztek zpěvaček je často podobný pocitům krize středního věku a tudíž není divné, že si na desce ujel. Nora Třísková dokáže ocenit, že zpěvačka pojímá nepříliš originální témata rozchodů a lásek s „lehkostí, nadhledem, kousavostí a otevřeností." Rodrigo podle ní umí skvěle zachytit „ambivalenci toho že člověk přesně často sám nevím jak se cítit a jak se vyznat ve svých pocitech". Druhý albem, na které přišla řeč v zářijovém Soundsystému, byla novinka zpěvačky Mitski nazvaná The Land is Inhospitable and So Are We, která je ve srovnání s posledními deskami velmi uvolněná. To možná souvisí s tím, že Mitski hrozila, že s hudbou úplně skončí a musela najít nový důvod, proč ve své kariéře pokračovat. Chybět samozřejmě nemohla ani rubrika Co nás sere?, přehled zajímavých zářijových desek a také očekávané novinky z příštího měsíce a pozvánky na koncerty. Tou nejzásadnější je pozvánka na živé nahrávání podcastu Soundsystém, které proběhne 13. října v galerii GaP ve Znojmě. Tématem bude dekonstrukce mýtu věčného mládí u dnešních popových zpěvaček a hudebnic. 🎧Playlist: James Blake - Playing Robots Into Heaven Eartheater - Powders Tirzah - trip9love… ??? Loraine James - Gentle Confrontation Zach Bryan - Zach Bryan Elvin Brandhi & Lord Spikeheart - Drunk in Love Tomáš Palucha - Rauš Něco něco - Třetí yeule - softscars Olivia Rodrigo - GUTS Mitski - The Land is Inhospitable and So Are We ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

Třetí text ze série Mezi Bohem a ultrapravicí: Po stopách českého antigenderu. Tentokrát se Magdalena a Eliška vypravily jako pomocná síla na největší pravidelnou akci Hnutí Pro život. Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková.

Pozvání do podcastu přijala přední odbornice na problematiku genderu a migrace, sociální antropoložka Petra Ezzeddine z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Povídaly jsme si o postavení migrantek ve společnosti i na (nejen) českém pracovním trhu, o náročnosti péče, specificích ex-patské komunity i o dopadech války na Ukrajině. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

Proč se americký Senát hádá o mikiny a kraťasy? A jak to souvisí s ukrajinským prezidentem? Jakým obviněním čelí demokratický senátor Bob Menendez? Proč si s egyptskými představiteli vyměňoval emoji palce nahoru a proč měl doma cihly zlata? A proč se republikánský senátor a bývalý kandidát na prezidenta Mitt Romney bojí o svůj život?

Tentokrát se TL;DR na pozvání literárního festivalu Inverze vypravilo do Ostravy. Zde poněkud příznačně došlo na dva texty, které nemají mnoho společného vyjma jedné věci – odehrávají se na periferii. A to nejen periferii urbánní, ale i lidské či společenské. Bára Bažantová zaujala už svou předchozí knihou-dokumentem Hoří chemička, něco si přej, v níž deníkovou formou reflektovala prostředí vyloučené lokality sídliště Janov v Litvínově. V novince Prokletý, kdo přichází se přesouváme z Litvínova do Barcelony mezi squattery a zároveň z literatury faktu do fikce. To druhé je ovšem otázka, protože autorka je opět mimořádně autentická, citlivá, syrová a upřímná, jako by to celé bylo hlavně hodně osobní. Text připomínající postundergroundovou poetiku sice pracuje s atmosférou squatů, jejich nihilismem a temnotou, autorka ale především odkrývá civilizační bolesti. Ze všeho jako by zároveň prosvítala již přicházející budoucnost, klimatický rozvrat, rozevírající se ekonomické nůžky, lidé z okrajů společnosti migrující Evropou za teplem či relativním chládkem, se soundsystémy za výdělky, prchající před svými traumaty, bloudící mezi drogami a svými sny. Hradeckého básnická novinka Na cvičišti. Bojiště se dá asi zestručnit – ničím moc nepřekvapila. Šokujícího dojmu jsme byli ušetřeni a jako čtenáři dostali sarkasmy s nulovou dávkou optimismu, na které jsme zvyklí. I tentokrát došlo na nějaké drby – snad početně skromnější, neboť v létě literární provoz trochu utichá, ale o to bizarnější. ► Playlist: 🗣️ Literární drby: 2:16 - 8:30 📕 Bára Bažantová - Prokletý, kdo přichází: 9:15 - 44:44 📕 Daniel Hradecký - Na cvičišti. Bojiště: 44:50 - 1:01:20 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Petr Fiala tvrdí, že musíme být do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek. Současně jeho vláda škrtá peníze školství a není schopná zajistit ani dostatek školek pro děti. 🐕 Kupte si nové tričko s Marunou! eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Jedenácté září máme většinou spojené s teroristickým útokem na dvojčata Světového obchodního centra v New Yorku. Přesně před padesáti lety ale došlo ještě k jinému, podobně tragickému jedenáctému září. A to v latinskoamerickém Chile. Proběhl zde tehdy vojenský převrat pod vedením generála Augusta Pinocheta, který svrhl socialistického prezidenta Salvadora Allendeho. Allende ve stejný den pravděpodobně spáchal sebevraždu. O chilské socialistické revoluci, samotném převratu, vlivu Spojených států na něj a také o represích a následné diktatuře Augusta Pinocheta si v novém dílu podcastu Kolaps povídáme s politologem a iberoamerikanistou Radkem Bubnem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Předseda sněmovních republikánů Kevin McCarthy zahájil vyšetřování Joea Bidena v rámci procesu, který by podle mnohých republikánů měl vést až k jeho odvolání. Proč o procesu nenechal hlasovat sněmovnu? Může být Biden reálně odvolaný? Mají v dnešní době impeachmenty vůbec ještě hodnotu? Jak vše souvisí s potenciálním „government shutdownem“, tedy pozastavení funkcí federální vlády? Kdo po obou krocích nejvíce volá? Dělá si z nich něco Bílý dům? A proč republikánským rebelům trochu závidí americká levice?

Druhý díl série věnované českému antigenderu sleduje, jak se toto hnutí u nás formovalo. Jaký je příběh dvou největších organizací – Aliance pro rodinu a Hnutí pro život? Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková

Přestože se považujeme za moderní, pokrokové a k pokroku mířící společnosti, čím dál častěji narážíme na náboženské spory, které stále více ovlivňují politické i společenské dění v západních společnostech – a nejen v nich. Někdy mají dokonce na svědomí i válečné konflikty. A právě o tom jsme si povídali s Petrem Kratochvílem. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Proč vyvolal klip k písni Try This In a Small Town od country zpěváka Jasona Aldeana takový humbuk? Jak skladbu „zachránila“ kontroverze kolem písně, která předtím padala v žebříčcích? Proč klip namíchl liberály a jak na ní reagovali skuteční obyvatelé rurální Ameriky? Čím naopak konzervativce popudil nejnovější klip zpěváka Tylera Childerse a jak se vyvíjela absurdní debata o tom, kam se správně ideologicky řadí pravé country? A kdo je vlastně nová countryová hvězda Oliver Anthony, který se zjevil jako blesk z čistého nebe? Jak se Anthonyho snaží využít republikáni a proč se vůči nim vymezuje?

Petr Fiala představil svou vizi Česka v příští dekádě. Staneme se prý křižovatkou Evropy. Naší budoucností je nejspíš benzinka a prodej brambor u cesty. 🐕 Kupte si nové tričko s Marunou! https://eshop.denikalarm.cz/maruna-tricko/ ► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na vsichnitadyumreme@denikalarm.cz ► postprodukce: Mikuláš Odehnal

Francouzský útočník Karim Benzema z Realu Madrid, N'Golo Kanté z Chelsea, Portugalec Rúben Neves, senegalský kapitán Kalidou Koulibaly, či v roli trenéra Steven Gerrard. Ti všichni před novou sezonou saúdské nejvyšší fotbalové soutěže Pro League přestoupili do tamních klubů. Komu by tato jména nestačila, aby pochopil závažnost situace, tedy, že jedni z nejlepších hráčů světa přestupují z evropských velkoklubů do ještě nedávno fotbalové marginální končiny lze přidat i ex-liverpoolské trio Firmino, Henderson, Mané. Jako pomyslná třešnička na dortu se ale vyjímá příchod brazilské hvězdy Neymara. Toho stejně jako jeho předchůdce nepřilákalo nic jiného než peníze, hodně peněz. A tak si Neymar v klubu Al-Hilál vydělá ročně 160 milionů eur (v přepočtu 4 miliardy korun). Masivní investice do příchodu hráčů zároveň znamenají, že saúdskoarabské kluby zároveň vyplácejí obrovské sumy za přestupy těchto hráčů. Další klub Al-Ahlí za přestupy jen toto léto vysázel v přepočtu téměř 3 miliardy korun. Jen Brazilec Malcolm stál Al-Hilál 60 milionů eur (skoro 1 a půl miliardy korun). A to ještě francouzský útočník Kylian Mbappé odmítl nabídku, která by pro jeho pařížského majitele znamenala rekordní přestupovou sumu 300 milionů eur. Ti všichni se podílejí na možná jedné z nejzásadnějších proměň současné kapitalizace fotbalu. Zatímco dosud působil globální kapitál v podobě nových a stále bohatějších majitelů klubů v tradičních evropských soutěžích, Saúdové nabízejí jinou cestu. Budují vlastní přebujelou, kolosální soutěž, která světu nabídne ty největší hvězdy světového fotbalu. V tomto ohledu se stal historickým zlomem začátek tohoto roku, kdy do tehdy pro oko evropského diváka ještě neviditelné fotbalové ligy vstoupil Cristiano Ronaldo. Jaké politické a ekonomické důvody se skrývají za budováním saúdskoarabské fotbalové ligy, která vykupuje hráče z evropských soutěží? ► Líbil se vám tento díl Outsidera? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz. ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Už třetím rokem se česká ekonomika potýká s problémy. Nejprve přišla covidová krize, pak krize inflační a nakonec i energetická a bezpečnostní. To když Rusko napadlo Ukrajinu. Marian Jurečka hovoří o přísnosti na takzvané pobírače dávek a vláda Petra Fialy se těší rekordně nízké důvěře. Jak se s těmito problémy jeho vláda vyrovnává? Jak se do české reality zatím propisuje aktuální inflační krize? O tom jsme si v nejnovějším dílu podcastu Kolaps povídali s Lindou Kunertovou, ekonomkou se sociálním zaměřením. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

První díl ze série Mezi Bohem a ultrapravicí: Po stopách českého antigenderu. Eliška Koldová a Magdalena Dušková se vydaly zmapovat, jak se antigender promítá do lokálních akcí katolické církve. Audioverzi textu načetla Marie-Luisa Purkrábková

Tématem dnešní epizody jsou ženy ve vedení a v managementu. Proč jich je stále tak málo a proč by nás to vůbec mělo trápit? Kde se berou včelí královny, jaké je být tokenkou? A co dělat, aby žen v managementu a vedení firem i institucí přibývalo? ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

Jak pokračuje stávka herců a scénáristů v Hollywoodu? Co musela slíbit firma UPS svým řidičům, aby se vyhnuli stávce až tři sta čtyřiceti tisíců členů odborů? Jak velká stávka teď hrozí americkým automobilkám a co po nich požadují jejich zaměstnanci? Jak usnadňuje práci odborů administrativa Joea Bidena a v čem jim naopak nepomohla? To všechno se dozvíte v dnešním Rednecku.

Na konci září se chystají parlamentní volby na Slovensku a v kampani celkem přituhuje. Hned několik ultrapravicových stran nejspíš zdolá hranici pro vstup do poslanecké sněmovny, liberální pravice je rozhádaná a roztříštěná, v plné síle se vrací Robert Fico a na středu sílí Progresívne Slovensko. Jak to měsíc před volbami momentálně na Slovensku vypadá? Jaká jsou hlavní témata předvolební kampaně a podaří se zastavit nástup fašistů k moci? O tom si dnes budeme povídat se sociologem a redaktorem slovenského měsíčníku Kapitál Dominikem Želinským. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Američtí liberálové volali po zamezení tomu, aby mohl Trump znovu kandidovat během druhého, zpětného pokusu o jeho odvolání z úřadu. Proč se teď přidávají někteří republikáni v čele s konzervativními právními experty? Jak souvisí jejich argumentace s občanskou válkou? Budou po teoretických úvahách následovat praktické pokusy státních tajemníků v některých státech? A proč se naopak této varianty společně obávají někteří liberálové a šéf senátních republikánů Mitch McConnell, který přitom Trumpa zrovna dvakrát v lásce nemá?

Do osmnáctého dílu Soundsystému přišel v roli hosta Jiří Špičák, aby s posádkou podcastu pohovořil o vzpomínání stárnoucích mužů, které zachytila na své desce The Ballad of Darren britská kapela Blur. „Pulp byli o sexu, Oasis o chlastání, ale Blur byli ti chytří. Proto jsem je měl rád," říká hudební publicista Jiří Špičák a vysvětluje, jak posledně jmenované kapele ke slávě pomohla obroda Velké Británie v devadesátých letech, kdy se po dlouhých letech vlády konzervativců dostal na post předsedy vlády labourista Tony Blair. "Cool Britannia" byla tehdy všude - ve výtvarném umění, ve filmu, i v hudbě. Z ní vznikl i vágní pojem britpop, který měl hlavně za cíl posilovat pozici ostrovních kapel a vytvořit protiváhu americkému grunge. Blur patřili k hlavním představitelům britpopu, byť k Británii byli vždy kritičtí. „Vysmívali se figurkám z britského každodenního života, točili satirické šlehy na britské maloměšťáctví,” dodává Špičák. Dnes se ale Británie nachází ve zcela jiné pozici. „Británie není cool, a o tom je částečně i ta deska. Je to izolovaná, odříznutá země. Komerčně úspěšná kapela, která mluví o současné Británii, jsou Sleaford Mods, kteří jsou postavení na tom, že je to tam opravdu strašně v prdeli a hrozně to tam smrdí,” říká Jiří Špičák. Blur si na nové desce ze své země už moc legraci nedělají. „Je to konzervativní, melancholická deska,” říká Karel Veselý. Zasmušilost Damona Albarna na desce převážně složené z balad hraje svojí roli, ale to, co na nahrávce funguje nejsilněji, jsou dvojhlasy - momenty, kdy nejde přeslechnout, že desku natočila kapela. I když se Blur na The Ballad of Darren vydali do nebezpečných vod vzpomínání stárnoucích mužů, jejich deska není patetická, neglorifikuje mládí a ani jeho nezřízenost. Nahrávka sice mluví o konkrétních zkušenostech a zážitcích kapely, Albarnovy textařské kvality jí ale otevírají i jiným demografickým skupinám, než jsou bílí muži přes padesát. Ohlížení se zpátky, revidování vlastní cesty, uvědomování si fuckupů ale i neochoty jít jinudy podle Michaela Peštové může fungovat v každém věku. „Je to univerzální pocit,” poznamenává moderátorka. 🎧Playlist: Young Thug - Business Is Business Julie Byrne - The Greater Wings NewJeans - Get Up Arthur Russell - Picture of Bunny Rabbit Noname - Sundial Jessy Lanza - Love Hallucination Joanna Sternberg - I´ve Got Me Blur - The Ballad of Darren ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

Za co je nejčastěji Alexandria Ocasio-Cortez kritizována zleva? Kdo se do ní pouští a kdo se jí naopak zastává? Proč hlasovala proti železniční stávce a kam zmizel boj za všeobecné zdravotní pojištění? Má se americká levice snažit změnit demokratickou stranu, nebo se vydat do boje na vlastní pěst? Jak by si její kritici představovali ideální levicovou zastupitelku? A má vůbec americká levice investovat tolik energie a naděje do washingtonské politiky? O tom je dnešní díl podcastu Redneck.

Speciální festivalový díl TL;DR jste mohli slyšet živě na festivalu Beseda u Bigbítu v Tasově, kde byl jedním z účinkujících – pokud jste neměli to štěstí, záznam už je tady. V tomto vydání, kde dojde na fenomén Barbieheimer, tedy ony dva letní trháky, film Barbie Grety Gerwig a Oppenheimera Christophera Nolana, tak trochu vyplývá na povrch, že růžová podívaná byla možná mnohdy nakonec zajímavější pro muže. Konečně mají totiž historickou příležitost se bez společenské stigmatizace ponořit do kulturně nejfeminnější barvy vůbec a pro mnohé z nich je celý ten plastový feminismus nakonec daleko zajímavější než pro ženy, které si nějakou mírou mattelovské fascinace v životě asi už prošly. Naopak Oppenheimer zůstává vážným „šedým“ bijákem, který má spolu s Barbie sice značný meme potenciál, ale zatímco polomuzikál vám do paměti růžovou tečku vypálí, Nolanovi se ani antikomunistický hon průměrných politiků na geniálního fyzika nepovedl proměnit v alespoň trochu dramatický zážitek – navzdory tomu, že v hlavní roli je tu atomová bomba. Podcast přes filmovou vsuvku zůstává bezpečně literárním. I v tomto ohledu jde ale o nezvyklý díl, protože místo literární novinky se vrací k románům v červenci zesnulého Milana Kundery. Jan Bělíček – vzhledem k místu konání festivalu (Slovácko) příhodně – komentuje Žert a jeho práci s folklorem, což stále ještě Kunderu spojuje se socialistickým realismem a jeho láskou k folkloru – která jistě není jen janáčkovská. Eva Klíčová mluví hlavně o pozdějším Kunderovi – Kunderovi nikoliv lokálním, ale globálním a o tom, jak se varioval (jednou umírá jako Sabina a jednou jako Tomáš) v románu Nesnesitelná lehkost bytí. Tento román a la these, jímž se Milan Kundera s pomocí nietzscheovské představy o opakování dějin chytá úsloví „einmal ist keinmal“, a tímto intelektuálním gestem se zmizíkuje ze své československé minulosti, která se tu smrskává na zlý sen a erotickou avantýru zároveň. A s uctivým odkazem na sportovní zpravodajství první české komerční televize i zde přichází „borec na konec“ – čili dojde na plnotučnou dávku solidního básnického trashe. ► Playlist: 📕 Barbieheimer: 3:35-18:40 📕 Loučení s Milanem Kunderou: 19:31-38:35 📕 Básnický trash: 19:45-41:28 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Debata Evy Klíčové s Annou Štičkovou a Karlem Veselým proběhla v rámci festivalu Beseda u bigbítu, který se konal 4. a 5. srpna v Tasově na Slovácku. Anna Štičková se věnuje výzkumu knižního trhu, nezávislé literatuře a také kultuře v Česku obecně. Jako zástupkyně Asociace spisovatelů se účastní vyjednávání o budoucí podobě statusu umělce na ministerstvu kultury. Karel Veselý je hudební publicista (Full Moon, Alarm, A2, Aktuálně, Salon Práva) a spisovatel, autor knih o hudbě a společnosti (Hudba ohňů, Všechny kočky jsou šedé), románů (BombaFunk, Kov) a tvůrce podcastů (Rapspot – s Lubomírem Dítětem, Soundsystém – s Michaelou Peštovou, Norou Třískovou, Jiřím Špičákem a dalšími). Na pódiu ve festivalovém stanu jsme mluvili o tom, proč je kulturní publicistika největším mediálním otloukánkem, jestli jí konkurují fanouškovské recenze a jaké příležitosti jí bere či dává digitalizace mediálního prostoru. Tématem, o které nešlo nezavadit, byla kulturní politika státu – komu je určená, kam směřuje největší objem dotací a grantů, kdo si může dovolit jet na spisovatelskou rezidenci a proč je dobré mít status umělce. Řešili jsme také, jestli se dá vydělat na podcastu o rapu. Debatou se prolínaly „staré bolesti“, jako jsou genderové pasti (např. pay gap v kultuře), strukturální nedostatky v kulturní politice i český neoliberální mindset, že kultura si na sebe má hlavně „vydělat“, který tolik kontrastuje s přístupem kulturně vyspělých zemí. Na druhou stranu byly opatrně naznačeny i „nové naděje“.

Proč přišlo v Ohiu tolik voličů k „metareferendu“ o referendech? Jakým způsobem se snažili místní republikáni znesnadnit budoucí referenda a proč vlastně nešlo zdaleka jen o ně? Má šanci v Ohiu uspět další takové hlasování, které by zaručilo liberální ochrany práva na interrupce? Proč v uplynulém roce konzervativci v referendech o interrupcích vždy prohráli a proč někteří z nich přiznávají, že ohijské referendum bylo spíše omyl? A v čem byli republikáni z Ohia pokrytečtí? To všechno se dozvíte v dnešním Rednecku.

Hostem dalšího dílu Kolapsu byl historik a odborník na středověk Martin Šorm. Ten nedávno získal ocenění CEFRES Platform Award za vědecký článek o Vlastimilu Vondruškovi. Šorm se specializuje na dějiny středověku, věnoval se i tehdejšímu humoru. Působí v Centru medievistických studií. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Jaký je nejdivnější živočich, který kdy žil v Bílém domě? Jaké zvíře měla většina amerických prezidentů? Jaký průšvih způsobil papoušek Andrewa Jacksona na jeho pohřbu? Jak řešili kampaně a skandály za pomocí psů Franklin. D. Roosevelt, Richard Nixon a Lyndon B. Johnson? Kteří prezidentští psi někoho pokousali? Jaké zvířata tak trochu omylem choval Andrew Johnson zatímco čekal na výsledek impeachmentu a byli skutečně v Bílém domě někdy aligátoři? To všechno (a vytí Lyndona Johnsona) uslyšíte v dnešním Rednecku.

První díl nového klimatického podcastu Heatwave se věnuje jaderné energetice a jejích možností pro řešení energetické a také klimatické krize. V rozhovoru s Myclem Schneiderem, světově uznávaným odborníkem na jadernou energetiku, jsme probrali minulost, a hlavně budoucnost stárnoucí jaderné energetiky. V připravované vládní energetické strategii má být i do budoucna jaderná energie významnou součástí českého energetického mixu. Rozhodli jsme se tedy nahlédnout za hranice české debaty o jádru a podívat se na situaci jaderné energetiky z evropské a světové perspektivy. Čeká jaderné elektrárny zářná budoucnost, nebo se pomalu, ale jistě stávají věcí minulosti? Podcast vznikl díky podpoře Heinrich Böll Stiftung.

Kdo je texaský generální prokurátor Ken Paxton? Jak jeho kariéra přemosťuje období republikánské politiky od Tea Party po Donalda Trumpa? Jaké skandály Paxtonovo úřadování od začátku zatěžkávají? A kvůli kterým mu teď hrozí odvolání? Jak s tím souvisí jeho manželka a jeho milenka? A jak pro změnu opilost a žaludy ze San Antonia? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku.

In the latest episode of the podcast series Crossroads, we invited Sylvia Tamale who is a Professor of Law at Makerere University, where she was the first female Dean of the School of Law. She founded and served as a coordinator of the Gender, Law & Sexuality Research Project at the School of Law. She is a leading African feminist lawyer, scholar, and feminist activist. She has won several awards for her academic work and for defending the human rights of marginalized groups. She is a co-editor of the journal Feminist Africa. She has been a visiting professor at academic institutions around the world; in 2021 she was awarded an Honorary Doctorate of Law by the University of Pretoria, South Africa. Her latest book Decolonization and Afro-Feminism was awarded the 2022 book prize from the Feminist Theory and Gender Section of the International Sociological Association. The podcast is moderated by Zuzana Uhde, a social scientist at the Institute of Sociology of the Czech Academy of Sciences. The podcast Crossroads is created through a collaboration between Alarm and the research programme Global Conflicts and Local Interactions, which is funded by the AV21 Strategy of the Czech Academy of Sciences. The series invites social scientists, whose research addresses important topics and issues of our globalizing world. ► Follow Global Conflicts and Local Interactions ► Do you like Crossroads? Support our work ► podcast was recorded at the studio Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► sound design Ondřej Bělíček

V dalším díle podcastu Na rozcestí jsme přivítali Sylvii Tamale, která je profesorkou práv na Makarere univerzitě v Kampale, kde mimo jiné jako první žena zastávala pozici děkanky. Na Makerere univerzitě také vedla vědecký projekt „Gender, Právo a Sexualita“. Tamale je vůdčí africkou právničkou, vědkyní a feministickou aktivistkou. Za svou akademickou práci, i za boj za lidská práva marginalizovaných skupin získala mnoho ocenění. Je spolu-editorkou časopisu Feminist Africa, a byla hostující profesorkou na mnoha akademických institucích po celém světě. V roce 2021 obdržela čestný doktorát v oboru práv z Pretorijské univerzity v Jihoafrické republice. V roce 2022 za svou poslední knihu Decolonization and Afro-Feminism získala cenu sekce Feministické teorie a genderu Mezinárodní sociologické asociace. Vítám Vás! Tento díl moderovala Zuzana Uhde, která pracuje jako sociální vědkyně v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Originální verzi rozhovoru najdete zde. Podcast Na rozcestí je produkován ve spolupráci mezi A2larm a výzkumným programem Globální konflikty a lokální souvislosti Strategie AV21, která je financovaná Akademií věd ČR. Do podcastu zveme sociální vědce a vědkyně, kteří se ve své práci věnují aktuálním tématům našeho globalizujícího se světa. ► Sledujte Globální konflikty a lokální souvislosti AV ČR ► Líbil se vám tento díl Na rozcestí? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček

Jakou minulost má za sebou syn současného amerického prezidenta a proč je tak výrazným politickým tématem? Kvůli čemu musí Hunter Biden k soudu? Jak se vším souvisí jeho potýkání se závislostí a jak naopak jeho profesní život lobbisty a konzultanta? Jak pilně do kauz Huntera Biden šijí sněmovní republikáni a v čem jsou pokrytečtí? Jak je to se zpropadeným laptopem Huntera Bidena a kdo vnesl kokain do Bílého domu? O tom všem je dnešní díl podcastu Redneck.

Na stránkách Alarmu nedávno skončil rozsáhlý reportážní a analytický seriál Mezi Bohem a ultrapravicí zkoumající české antigenderové hnutí. Články pro Alarm společně napsali Magdalena Dušková, Eliška Koldová a Jan Kašpárek. Série se zaměřila na specifický český kontext tohoto fenoménu a přinesla celou řadu unikátních informací o fungování organizací jako Hnutí pro život nebo Aliance pro rodinu, a to nejen v české společnosti obecně, ale také v regionech, ve zdravotnictví, ve vzdělávání, mezi věřícími a mezi českými poslanci. V novém Kolapsu si Jan Bělíček a Pavel Šplíchal povídají s Magdalenou Duškovou z naší redakce a taky s naší spolupracovnicí a spoluzakladatelkou feministického média Druhá:směna Eliškou Koldovou. ► Sledujte Jana Bělíčka na Instagramu ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Hollywoodští herci se rozhodli podpořit ve stávce své scenáristické kolegy. Masivní stávka ale není jediná, které teď ve Spojených státech probíhá. Proč se odborový svaz 160 tisíců amerických herců rozhodl stávkovat? O co jde jejich scenáristickým kolegům, kteří stávkují už od letošního května? Jak vše souvisí s narůstající odborářskou asertivitou v USA? V čem je potenciálně ještě významnější hrozící stávka řidičů společnosti UPS? Jací jiní odboráři ve Spojených státech už teď stávkují? A je na místě mluvit o „létě stávek“? O tom všem je nový díl podcastu Redneck.

Zatímco Aleně Mornštajnové se z nepochopitelných důvodu daří balancovat na hraně takzvané vysoké literatury, Radka Třeštíková dlouhodobě spadá do škatulky bulvár a mezi takzvaně upadlou literaturu. I díky hlasování čtenářů a čtenářek se Jan Bělíček a Eva Klíčová v novém dílu TL;DR osobně přesvědčili, jak to s těmito kategoriemi u obou autorek vlastně je. Nový díl jejich literárního podcastu se zaměřuje na novinku Radky Třeštíkové Kde jsi, když nejsi. Třeštíková šikovně využívá svůj veřejný obraz a v marketingové prezentaci knihy pracuje i se svým rozchodem s fotografem Tomášem Třeštíkem. Kniha je ale spíše maloměšťáckou tragikomedií o české střední třídě a hledat v ní bulvarizující pikantnosti ze života Třeštíků nedává příliš smysl. Shodou okolností se v novém TL;DR rozebírá také kniha ukrajinského spisovatele Serhije Žadana, která nemůže být Třeštíkové vzdálenější. Kombinace těchto dvou titulů je vyloženě surreálná, ale i taková je naše současnost. Serhij Žadan je východoukrajinský z dlouhodobě zkoušené luhanské oblasti, který se stal kulturním symbolem vzdorující a emancipující se země. Jak s těmito motivy pracuje jeho román Internát, který v překladu Miroslava Tomka vychází nyní česky v nakladatelství Argo? Dozvíte se v novém dílu literárního podcast TL;DR! ► Playlist: 🗣️"Kauza" Toybox : 4:33-10:45 🆕 Knižní novinky: 10:50-20:35 📕 Radka Třeštíková - Kde jsi, když nejsi: 22:06-1:04:44 📕 Serhij Žadan - Internát: 1:05:30-1:34:32 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Francouzská společnost zažívá horké léto. Podobné pouliční nepokoje jako v posledních týdnech nezažila od roku 2005. Letošní protesty vypukly po smrti francouzského mladíka Nahela v pařížském Nanterre, který byl zastřelen policií ve svém autě. Co se v zemi děje, přišla do Kolapsu popsat politoložka a novinářka Eva Svobodová. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Jak Nejvyšší soud zkomplikoval život prezidentu Joeu Bidenovi? Proč se ale jeho rozhodnutí ve věci studentských dluhů dalo očekávat? Proč se případ ohledně designu svatebních webů pro stejnopohlavní páry nezakládá úplně na pravdě? A proč je to v důsledku trochu jedno? A co to je „affirmative action“? O tom všem je dnešní díl Rednecku.

V roce 1492 proměnil Kryštof Kolumbus svou plavbou přes Atlantický oceán dějiny lidstva a otevřel v nich novou kapitolu kontaktů s neznámými kulturami. Alespoň tak o tom mluví moderní Kolumbovský mýtus. Kryštofa Kolumba máme tendenci oslavovat jako mořeplavce, cestovatele a objevitele. Zároveň byl ale také kolonizátorem a dobyvatelem. V českém prostředí nemáme příliš ve zvyku se nad jeho problematickým postavením v dějinách pozastavovat. Právě na to se zaměřovala nedávná výstava Naťuknout špičku vejce: Kolumbus jindy a dnes v hradecké Galerii moderního umění. Kurátorka Vjera Borozan v ní zpracovala to, jak se české umění od 19. století vztahovalo k jeho osobnosti a k jeho mořeplavbám, které byly zásadní pro formování novověké evropské civilizace. O Kryštofu Kolumbovi a jeho odkazu jsme si v novém Kolapsu povídali právě s historičkou umění a kurátorkou hradecké výstavy Vjerou Borozan a také s historičkou a odbornicí na kolonialismus Markétou Křížovou. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Druhý podcast v rámci série Alarmu Pracující migrace za časů války vám opět přináší dva rozhovory s expertkami. Prvním hostem je socioložka Olga Gheorghiev ze Sociologického ústavu AV ČR, která dělá v současné době výzkum mezi ukrajinskými uprchlicemi ohledně pracovních podmínek a zároveň je srovnává s podmínkami žen z Ukrajiny, které v Česku pracovaly už před válkou. Druhým hostem je Olgy Žernosek, lékařka a předsedkyně spolku lékařů se zahraničním vzděláním s názvem Doktor Čechov, který je platformou pro Informační podporu zdravotníků, kteří do Česka přicházejí a potřebuji složit v Česku aprobační zkoušky. Socioložka Olga Žernosek vysvětluje na základě svého probíhajícího výzkumu, s jakými obtížemi se setkávají ukrajinské ženy, které ač mnohdy velmi kvalifikované, vykonávají nekvalifikovanou a často prekérní práci. Při svém výzkumu nachází souvislosti mezi situací na pracovním trhu žen, které zde pracovaly již před válkou na základě pracovních víz a situací žen, které přišly jako uprchlice před válkou a mají status dočasné ochrany. Lékařka Olga Žernosek popisuje úskalí, na která narážejí lidé ze zemí mimo EU, pokud chtějí pracovat v českém zdravotnictví. Tito lidé musí totiž projít opravdu dlouhou a nesmírně složitou cestu, aby zde mohli jako lékaři, zdravotní sestry nebo zubaři pracovat. Postup pro to stát se v Česku zdravotníkem je stále stejně těžký i pro příchozí z Ukrajiny, jen jsou osvobozeni od poplatku za nostrifikaci a nemusí řešit legálnost pobytu na našem území. Podmínky pro splnění zkoušek, které jsou jednou z fází, jak se zdravotníkem stát, jsou nejpřísněji nastavené ve stomatologii. Tento podcast vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Americký soudce Samuel Alito čelí skandálu kvůli střetu zájmu. Proč americká média píší o jeho výletu na Aljašku? Jak s kauzou souvisí miliardáři a jak lososi? Jedná se o první podobnou kauzu a jaká etická pravidla váží soudce Nejvyššího soudu? O tom všem je dnešní díl Rednecku.

„Machismus v rapu je nuda,” říká hudební publicistka Kristina Hamplová z popkulturního podcastu Hitparáda Eso, kterou jsem si pozvali jako hostku do sedmnáctého dílu Soundsystém, aby se společně s námi zamýšlela nad současnou českou rapovou scénou. Ta už naštěstí negeneruje jenom auta-holky-keš tracky, ale ukazuje i výpovědi diametrálně odlišné. Lobbyboy&saab900turbo dekonstruují rap založený na dominanci, Noyada zase třeba ukazuje řemeslně zručné cestování uvnitř vlastní hlavy. Posádku Soundsystému už sice příliš nebaví dokola zmiňovat pandemii jako zlom na hudební scéně, ale ani tentokrát jsem se jí vyhnout nedokázali. Neproměnila totiž jenom českou scénu - v průběhu pandemie se k průkopnici nové vlny českého rapu Hellwaně přidala třeba Arleta - ale jak upozorňuje Kristina Hamplová, změnila se i ta americká. „Do té doby tady byla Nicki Minaj a to byla queen, a kdokoli další kdo to zkoušel s ní byl jenom srovnáván. Rok 2020 byl opravdu rokem rapperek, najednou začaly vyskakovat další a další jména.” V Česku na rok rapperek ale stále ještě čekáme. I když se v alternativě objevují stále nová jména, která přináší to nejkreativnější z české scény, do mainstreamu se zatím nepodařilo proniknout žádné. „Až půjdu po ulici a uslyším, že jeden track, kteří si lidi venku pouští, bude mít ženskej rappovej hlas, tak budu mít pocit, že se opravdu něco změnilo,” uzavírá Kristina. Kromě rapových ženských hlasů Soundsystém zaujala i neobvyklá témata písní z nejnovější album Pozdravy z polepšovny dream popové hudebnice Anny Vaverkové. 🎧Playlist: Anna Vaverková - Pozdravy z polepšovny Mandy Indiana - I´ve seen way Anitta - A Procura da Anita Perferita Jaelle Monae - The Age of Pleasure Saya Grey - QWERTY Amaare - Fountain Baby Tora - i & what else Bar Italia - Tracey Denim Lucy Liyou - Dog Dreams Khanate - To be Cruel Liturgy - 93696 Gia Margareth - Romantic Piano ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

Česko je v dlouhodobé inflační krizi. Řeší se opět škrtání státních výdajů, osekávání rozpočtu a další speciality pravicové a „rozpočtově odpovědné“ politiky. Je ale taková politika skutečně odpovědná a můžeme se k růstu proškrtat? V čem má vlastně spočívat výhoda šetření a osekávání výdajů státu? Může stát vůbec zbankrotovat, a co konkrétně to znamená? Všechny současné argumenty pro politiku škrtů jsme už jednou slyšeli, a to v letech následujících po světové ekonomické krizi z roku 2008. Proti vládě Petra Nečase se tehdy vymezoval i náš dnešní host, ekonom Petr Gočev, tehdy studující politickou ekonomii na americké Yale University. Jak vidí situaci dnes a proč podle něj škrty ekonomickou krizi prohlubují? O tom jsme se bavili v nejnovějším dílu podcastu Kolaps. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Podcast v rámci série Alarmu s názvem Pracující migrace za časů války vám přináší dva rozhovory s expertkami, které vám pomůžou problematice porozumět více do hloubky. Prvním hostem dnešního podcastu je ředitelka Centra humanitární pomoci Teplice, Lucie Beyerová. Ta vytvořila sociální centrum v Teplicích mimo jiné díky velké solidární síti, kterou měla kolem sebe a z individuální pomoci jednotlivcům se stal velký sociální projekt, který je často schopný pomoct i v okamžicích, kdy selže stát. Lucie Beyerová kromě toho, že poskytuje materiální pomoc, má zkušenost s příběhy lidí, kteří se dostávají do prekarizovaných prací. Vysvětluje, co brání ukrajinským uprchlíkům najít si lepší práci a jaké jsou trajektorie lidí, kteří k nám před válkou utíkají. Situaci ukrajinských běženců nyní zásadně ovlivní zákon LEX Ukrajina. Podle této novely budou uprchlíci od 1. července 2023 dostávat humanitární dávku ve výši českého životního minima už od 1. měsíce po příchodu do ČR, a to nejdéle 150 dní, což je 5 měsíců. Poté už bude Úřad práce prověřovat, jaké mají uprchlíci příjmy, a to nejen z českých zdrojů, ale také ze zahraničí. Jestliže se ukáže, že žadatel má dostatek finančních prostředků pro své základní potřeby a bydlení, nebude mít na dávky nárok. Po 150 dnech uprchlíkům také skončí nárok na bezplatné ubytování a nové si budou muset zajistit sami vlastními silami. Na chystané právní úpravy a na to, jaké budou mít důsledky pro ukrajinské uprchlíky, jsme se ptali ředitelky obecně prospěšné společnosti La Strada, Markéty Hronkové. Podcast vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Stý díl podcastu Kolaps jsme probírali opravdu dlouho. Nakonec jsme toto jubileum oslavili prací a zaměřili se na to, co nás momentálně nejvíce zajímá. Tématem byly tentokrát prezidentské volby v Turecku, kde se nekonalo žádné překvapení a znovu vyhrál Recep Tayyip Erdoğan. O několik procent totiž zvítězil nad svým hlavním rivalem Kemalem Kılıçdaroğluem, a jeho vláda nad Tureckem tak bude pokračovat. Jak vypadalo Turecko před volbami, jak probíhala předvolební kampaň a co konečný výsledek vypovídá o turecké společnosti a jejích problémech? O tom jsme si povídali s politoložkou a odbornicí na Turecko Karolínou Lahučkou z Asociace pro mezinárodní otázky. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Téma této epizody nebylo vybráno náhodou – červen je „měsíc hrdosti“, kdy by mimo jiné měla být upřena větší pozornost k problémům, se kterými se potýká LGBT+ komunita. K rozhovoru jsme proto přizvaly Lucii Zachariášovou, právničku a šéfku advokačního týmu iniciativy Jsme fér. V rozhovoru zazní data z průzkumů Být LGBT+ v Česku (z let 2019 a 2022) a LGBT+ lidé zaměstnaní ve veřejném sektoru. Jak ukázal první zmíněný průzkum, značná část české populace se domnívá, že naše společnost je vůči LGBT+ lidem tolerantní, nicméně zkušenosti těchto lidí hovoří o něčem jiném: až tři čtvrtiny z nich si myslí, že jsou diskriminováni. Situace trans osob je přitom ještě horší. V závěru zmiňujeme doporučení ombudsmanky pro zlepšení situace LGBT+ lidí v oblasti práce a zaměstnání, a to od opatření na podporu diverzity přes řešení obtěžování až po zvýšení povědomí zaměstnanců LGBT+ o zákonném stížnostním mechanismu. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

Nové vydání literárního podcastu TL;DR se letmo vrací k mediální reflexi kauzy kolem románu Les v domě Aleny Mornštajnové a k hlavní události tuzemského knižního mikrokosmu – Světu knihy. Obě agendy ale nakonec svým významem výrazně přesáhla návštěva Édouarda Louise, který v Praze osobně uvedl novou knihu Jak se stát jiným (Paseka). Jan Bělíček, který s francouzskou hvězdou vedl rozhovor, návštěvu obsáhle komentuje, na přetřes přijdou i některé další rozhovory, resp. česká recepce výrazně levicového autora v zemi, kde politická levice prakticky neexistuje. Témata Louisových knih, jako je zkušenost neprivilegovaných, třídní identity apod. se ale vlastně příhodně prolínají celým podcastem. Knihy, kterým se TL;DR tentokrát věnuje zevrubněji, jsou Těla Kláry Vlasákové a Nebe Mieko Kawakami. Jestliže v minulých dílech TL;DR došlo na téma stárnoucího ženského těla v ne moc oceňovaných souvislostech, tentokrát je vše jinak. Druhotina Kláry Vlasákové rozhodně nezklamala – subtilní, citlivé, ale zároveň velmi drásavé čtení se do české prózy zapisuje jako jedna z nejkoherentnějších knih, která prostředkuje perspektivu ženského těla a zároveň životní zkušenosti. ► Playlist: 🗣️ Svět knihy 2023 a debaty s Édouardem Louisem v Praze: 5:15-13:05 💸 Literatura a cenzura: 13:05-22:40 🆕 Knižní novinky: 22:45-33:14 📕 Klára Vlasáková - Těla: 34:05-1:20:45 📕 Mieko Kawakami - Nebe: 1:21:10-1:50:41 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

„Mám tendenci vždycky se snažit pomoct tam, kde vidím, že nikdo další nepomůže,” říká Jana Michailidu. „Feťáci i lidé s psychickými problémy jsou v naší společnosti tak marginalizovaní lidé, i proto mi přijde důležité se na ně zaměřovat, pomoc těmto lidem v extrémně těžké životní situaci je u nás nedostačující nebo nulová.” Nový díl Kvót s členkou Pirátů Janou Michailidu. O Dnech kapitalismu, historii Pirátů, jejím angažmá ve straně i agendě v oblasti návykových látek, které se věnuje na vládní úrovni. ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

Proč dodnes nenajdeme téměř žádné příslušníky nejnižších kast ani na indických hudebních akademiích, ani v porotách pěveckých soutěží? Proč dalitští hudebníci a hudebnice píší texty nejen o svých kastovních hrdinech, ale třeba i o indické ústavě? Jak se v boji proti historickým nespravedlnostem snoubí tradiční a moderní hudební styly? A jak na to všechno reagují privilegované vysoké kasty? O tom, proč kastovní systém zůstává důležitým prvkem indické společnosti a jak se nerovnosti projevují i v hudbě, hovoří v novém díle podcastu Na rozcestí indický politolog Chandraiah Gopani. Chandraiah Gopani (Čandrajja Gópání) vystudoval politologii na Univerzitě v Haidarábádu. Nyní je docentem na Govind Ballabh Pant Social Science Institute v indickém Prajágrádži (dříve Iláhábádu). Zabývá se zejména kritickou teorií, kastovními a dalitskými studii, a v jejich rámci především kulturní a intelektuální tradicí. V současnosti pracuje na knize o neviditelných, tedy nejvíce marginalizovaných dalitských kastách. ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček

Why can we find hardly any members of the lowest castes neither in Indian music academies nor in the juries of singing talent shows? Why do Dalit musicians write lyrics not only about their caste heroes but even about the Indian Constitution? How do traditional and modern musical styles come together in the struggle against historical injustices? And how do the privileged higher castes respond to all this? In the new episode of the Crossroads podcast series, Indian political scientist Chandraiah Gopani discusses why the caste system remains an important element of Indian society and how inequalities manifest themselves in music. Chandraiah Gopani studied political science at the University of Hyderabad. He is now an Assistant Professor at the Govind Ballabh Pant Social Science Institute in Prayagraj (formerly Allahabad), India. His main research interests are in critical theory, caste and Dalit studies, and Dalit-Bahujan cultural and intellectual traditions. He is currently writing a book on the invisible and most marginalized Dalit castes. The podcast the Na rozcestí / Crossroads is created through a collaboration between Alarm and the research programme Global Conflicts and Local Interactions, which is funded by the AV21 Strategy of the Czech Academy of Sciences. The series invites social scientists, whose research addresses important topics and issues of our globalizing world. This episode is moderated by Jiří Krejčík, who is a political scientist at the Institute of Philosophy of the Czech Academy of Sciences in Prague. ► podcast was recorded at the studio Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► sound design Ondřej Bělíček

Co vedlo k odborářskému vítězství v Michiganu? Co jsou to vůbec „right-to-work“ zákony a proč americké odbory považují tento název za přinejlepším zavádějící? Utekl v poslední dekádě skutečně středozápad USA demokratům? A co to znamená pro blížící se prezidentské volby? Na to vše hledá odpověď nový díl podcastu Redneck.

Další díl podcastu Kvóty se zaměřuje na problémy terénní a sociální práce. Hostkou je Martina Zikmundová, šéfka České asociace streetwork, která u nás funguje už více než 25 let. ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

Tento díl Šárka s Lucií nevěnovaly konkrétnímu problému, ale způsobům, jakými můžeme řešit porušování našich práv – to se týká celé řady témat, která znáte z dřívějších epizod. Na pracovních zkušenostech a konkrétních příbězích ilustrují, že řešení pracovních sporů není žádná procházka růžovým sadem ale spíše boj s větrnými mlýny. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

Brownfieldy ve Vysočanech jsou zastavovány už od nultých let 21. století. Nyní zde žije možná 40 až 50 tisíc lidí a další budou díky nové zástavbě rychle přibývat. O tom, jak se obří území rozvíjí a co jeho obyvatele nejvíce trápí, jsme mluvili s Monikou Domincovou a Lukášem Příbramským ze spolku Rokytka žije a s Annou Vinklárkovou z neziskové organizace Arnika. V podcastu probíráme, jak se městu (ne)daří reagovat na výzvy spojené s novou výstavbou a jaké má samospráva vůbec možnosti. Dojde i na to, v čem se současný development podobá klasickým sídlištím nebo na ukázky greenwashingu pražských developerů. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

Druhý květnový víkend se v Praze odehrál další ročník festivalu Za Prahu sousedskou a udržitelnou, který tematizuje kvalitu života v hlavní metropoli Česka. Jeho stěžejním tématem byla doprava. Deník Alarm uspořádal v rámci tohoto festivalu živou debatu podcastu Bulvár. Apolena Rychlíková a Táňa Zabloudilová si do něj pozvali hned čtveřici hostů - Žaloudka, Scheinherra, Lněničkovou a Polákovou. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

V posledních měsících se o TikToku celosvětově diskutuje jako o možné bezpečnostní hrozbě a nástroji, který může mít špatný vliv na vývoj našich společností i duševního zdraví. Tématem je také napojení společnosti ByteDance na čínskou vládu a establishment. Skutečně ale Ústřední výbor Komunistické strany Číny zajímá, jaká videa s koťátky momentálně sjíždíte? Proč by to pro něj mělo být zajímavé a je na místě si z podobných věcí dělat legraci? Na všechny tyto otázky v nejnovějším Kolapsu odpovídá digitální antropoložka Marie Heřmanová působící na Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

V dalším díle podcastu Pay Gap Šárka Homfray a Lucie Václavková mluví o situaci sólo matek ve společnosti i na pracovním trhu. Sólo matky – samoživitelky – jsou na trhu práce i ve společnosti obzvlášť zranitelné a ohrožené. Na tuto skutečnost jsme narazily už opakovaně, jak v datech, tak zejména v osobních příbězích našich posluchaček i žen v našem okolí. Proto jsme se rozhodly této skupině věnovat samostatný díl. Pozvaly jsme si doc. Radku Dudovou, socioložku ze Sociologického ústavu Akademie věd a členku konsorcia SYRI, která se tématu samoživitelek dlouhodobě výzkumně věnuje a sama se v tomto postavení také v určité fázi svého života ocitla. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

„Lana Del Rey nedává žádné odpovědi, jenom otázky. A takový je prostě někdy život, člověk neustále žije v dramatu toho, že nezná správné odpovědi,“ říká o novém albu Lany Del Rey Michaela Peštová v novém dílu hudebního podcastu Soundsystém. Proč rádi posloucháme právě Lanu Del Rey? Možná že kvůli její schopnosti aktualizovat a remixovat nostalgickou estetiku ve vizuálnu i hudbě. A nebo nás fascinuje její schopnost zachytit vykořeněnost a opuštění, otevřít se a vyprávět i o příbězích, které jsou zraňující –⁠ nejspíš trochu ze všeho zmíněného. V novém dílu podcastu Soundsystém došlo i na nové album Amelii Sibi a Fvck kvlta. 🎧Playlist: Amelie Siba - Gently Double A Lana Del Rey - Did You Know That There's a Tunnel Under Ocean Blvd Fvck_kvlt - Cigán Jpegmafia & Danny Brown - Scaring the Hoes Rohony - 21,5 g Yaeji - With The Hammer pam3 - 3p Monita - I Don´t Chase I Attract (singl) Lankum - False Lankum Arooj Aftab, Vijay Iyer, Shahzad Ismaily – Love in Exile Divide and Dissolve - Systemic ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

Organizace Konsent, která se věnuje otázkám sexuálního, sexualizovaného násilí, vzdělávání, workshopům v oblasti sexuální výchovy i lobbingu za změnu definice znásilnění (a patří k nejzásadnějším projektům na poli genderové rovnosti v České republice) vydala v roce 2022 knihu Děti to chtějí vědět taky a stojí za ní Dagmar Krišová a Marcela Poláčková. Kniha je pomůckou pro všechny rodiče, prarodiče, tetičky, strýčky a další, kteří se chtějí aktivně podílet na sexuální výchově dětí a poskytnout jim kvalitní a ověřené informace bez mýtů a stereotypů. Kombinuje odborný výklad s osobními výpověďmi, modelovými ukázkami konverzací a rozhovory s odborníky a odbornicemi na specifické oblasti sexuálního zdraví, a pokrývá tak klíčová témata jako sexuální chování dětí, dětská masturbace, sexuální orientace a genderová identita, sex nebo sexuální násilí. Nový díl podcastu Kvóty se věnuje knize Děti to chtějí vědět taky, první knize organizace Konsent. Mluví o ní její autorky Dagmar Krišová a Marcela Poláčková. ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

Literární podcast TL;DR se věnuje románu Les v domě Aleny Mornštajnové a způsobům, jak pracuje s hlasem dětských obětí sexuálního násilí. Ve druhé části pak dojde na skvělý první díl trilogie Virginie Despentes o protřelém i rozervaném Vernonu Subutexovi. ► Playlist: 🖊️ Ceny Magnesie Litery: 3:03-8:27 💸 Jaké je finanční ohodnocení spisovatelů v Česku? 8:30-18:53 🆕 Knižní novinky: 18:58-25:20 📕 Alena Mornštajnová - Les v domě 25:23-1:13:38 📕 Virginie Despentes - Vernon Subutex: 1:14:19-1:39:57 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

„Je třeba, aby stát akceptoval urgenci bytové krize,“ říká aktivistický kolektiv Jezevky, který performativně postavil na ministerstvu pro místní rozvoj dům z karet jako symbol české bytové politiky. Happening na ministerstvu pro místní rozvoj byl zároveň vyvrcholením dlouhodobější kampaně Jezevek na sociálních sítích i ve veřejném prostoru. Například na ohradách kolem brownfieldů se objevily nápisy upozorňující například na fenomén financializace bydlení a investičních bytů. „Jedním z cílů kampaně bylo narušit ten známý narativ o krizi bydlení, který tvrdí, že se málo staví. Podle nás je třeba mluvit spíš o tom pro koho a jak se staví. Petr Baroch v podcastu Bulvár vysvětluje proč si aktivisté vybrali k protestu právě Ministerstvo pro místní rozvoj, které se v posledních měsících věnuje přípravě zákona o podpoře bydlení i projektům výstavby nových dostupných bytů. „Uvědomujeme si, že je třeba se obracet také na další instituce. Ale náš aktivismus je vedený z pozice občana. A občan se logicky jako první obrací na ministerstvo, které má bydlení v gesci. Zároveň tím naše kampaň nekončí, v úsilí nasvěcovat problematiku krize bydlení budeme dál pokračovat.“ ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

V Ukrajině pomalu končí tuhá zima a přichází jaro. Před dvěma měsíci jsme měli být svědky masivní ruské protiofenzívy na východě Ukrajiny, která měla zásadním způsobem proměnit poměr sil na válečné frontě. K takovému průlomu nakonec nedošlo. Nyní se začíná mluvit o ukrajinské protiakci. Jaká je situace na bojišti a co můžeme v nadcházejících dnech očekávat? O tom jsme si v novém díle podcast Kolaps povídali s bezpečnostním analytikem Vojtěchem Bahenským z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Peace Research Center Prague. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Hostem Bulváru byl vedoucí týmu autorů pražského Klimatického plánu, který chce do roku 2030 snížit emise CO2 o 45%. Praha by se tak stala na změnu klimatu systematičtěji připraveným městem. „V Klimatickém plánu jsme i my zmínili nutnost zklidňovat město, která přináší větší bezpečí i pocit klidu, ve městě nemají dominovat auta. Obsahuje i návrh mýtného systému na základě analýzy různých scénářů možného fungování,“ říká Martin Bursík, který vedl Komisi pro udržitelnou energii a klima i práci na plánu. Poslechněte si celý podcast s Martinem Bursíkem o pražském Klimatickém plánu, ve kterém je řeč i o zahrádkářských koloniích a cirkulární ekonomice. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

Na Václavském náměstí se co pár týdnů schází demonstrace organizované Jindřichem Rajchlem. Na politickém prostoru, kam se snaží dostat, je už ale poměrně plno. A také Andrej Babiš si někdy osvojuje radikální rétoriku, k vládě je ale kritický také v ekonomických otázkách. Hodně se mluví o vlivu dezinformací, fake news a podobně. A někde se mluví také o šancích ČSSD vrátit se do parlamentu. Nejen o tom všem mluvil v Kolapsu Ondřej Císař. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Už dnes symbolicky ve tři hodiny a tři minuty odpoledne začne další stávka za klima, pořádaná českou odnoží globální organizace Fridays for Future. S mluvčí Magdalénou Středovou jsme řešily, proč vlastně středoškolské studentstvo musí pořád stávkovat, jak se za posledních pět let, kdy jsou čeští FFF “na scéně” změnilo povědomí o klimatické krizi a dotkly jsme se také kroků současné vlády Petra Fialy. ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

Téma dnešní epizody je plné nejasností. Řada lidí nemá přesnou představu o tom, co je to prekérní práce nebo proč je švarcsystém vlastně nelegální. Jaký je rozdíl mezi prekaritou a flexibilitou? A jak s tím souvisí gender? ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

Donald Trump byl obžalován ve státě New York především (ale nejen) v souvislosti s platbami pornoherečce Stormy Daniels. Co všechno je v bezprecedentní žalobě, došlo na nějaká překvapení? Proč vypadá tak, jak vypadá? Hrozí Trumpovi další žaloby a jak vykládat tuto? To všechno jsou témata dnešního Rednecku.

Hostkou Bulváru byla historička architektury Jana Pavlová a autorka knihy Chrámy peněz. Přehodnocuje v ní českou devadesátkovou bankovní architekturu a převypravuje velký příběh postmoderny. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

Rozhovor s historičkou a ředitelkou Muzea romské kultury se zaměřuje na její osobní příběh, romskou paměť a historii i na strukturální rasismus u nás. Jana Horvátová je česká historička, muzeoložka a etnografka česko-romského původu. Po maturitě na gymnáziu vystudovala historii a muzeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Cestu ke svému romství hledala Jana Horvátová, členka slavné romské rodiny Holomkových, složitě. Proč se Jana Horvátová nakonec rozhodla svou identitu přijmout? Jaký byl osud její rodiny před druhou světovou válkou, během ní a jaké jsou vůbec osudy Romů a Romek po Sametové revoluci? Co považuje Jana Horvátová za největší problém systémové rasismus u nás dnes? Jaké oblasti stát v integraci zanedbává? I o tom jsou nové Kvóty, které vychází ne na Mezinárodní den Romů. Opre Roma! ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

Nový díl podcastu TL:DR přináší kromě obvyklých rubrik několik postřehů k Magnesii Liteře, rozpravu nad novým románem Petry Hůlové Nejvyšší karta a prvním dílem románové trilogie Rachel Cusk Obrys. ► Playlist: 🖊️ Nominace na Magnesii Literu: 3:00-15:05 🆕 Knižní novinky: 15:10-21:26 📕 Petra Hůlová - Nejvyšší karta 21:34-1:04:20 📕 Rachel Cusk - Obrys: 1:04:52-1:24:53 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Nový díl podcastu Soundsystém si posvítil na album Fever Ray nazvané Radical Romantics. „Je to deska o formách a podobách lásky a o tom, jak se dá vyjadřovat a praktikovat,“ prozradila na úvod Nora Třísková a posádka podcastu se pak shodla, že je to jejich nejpopovější a nejpřímočařejší deska, ale zároveň na závěr stopáže skrývá několik překvapivých experimentů. „Předchozí desky byly velmi radikální a politické, byly ve znamení vyšlapávání nějakého prostoru pro to, kde chceš žít a podle jakých hodnot. A teď přichází ta nejtěžší fáze, opravdu podle nich žít,“ konstatuje Michaela Peštová. Soundsystém jako obvykle doporučuje další nové zajímavé desky, ohlíží se za koncerty a zve na ty v budoucnosti. Nechybí ani rubrika Co nás se*e a výhled na chystané desky. V díle se také dozvíte jestli je TikTok budoucnost popu a nebo už spíš jeho současnost? Co vzkazuje Fever Ray puberťákům, kteří šikanují jejich děti a kdo si chystá vínové sako na křest alba Amelie Siba? 🎧Playlist: Fever Ray – Radical Romantics Dry Cleaning – Stumpwork Amelie Siba – Gently Double A Yves Tumor - Praise the Lord Who Chews But Which Does Not Consume Kali Uchis - Red Moon in Venus Fae Bestia - Alegorie ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

V novém dílu podcastu Kolaps jsme si povídali o sexu za socialismu, ale především o ženské emancipaci a legislativních změnách po Únoru 1948. Jak vypadaly zákony týkající se genderových aspektů rozvoje společnosti s nástupem socialismu? Odpovídá realitě spíš představa o asexuálních soudruzích v uniformních pracovních oděvech, nebo překvapivě radikální proměna každodenních životů za socialismu? Máme tady revoluční změny práv žen a sexuálních menšin, nebo naopak posílení konzervativních aspektů společenského vývoje? Nebo snad obojí? O tom jsme si v podcastu Kolaps povídali se socioložkou Kateřinou Liškovou, která před časem napsala knihu Sexual Liberation, Socialist Style. Communist Czechoslovakia and the Science of Desire, 1945–1989 v nakladatelství Cambridge University Press. Nyní kniha vychází v českém překladu Jana Škroba v nakladatelství Host pod názvem Politika touhy. Sex a věda v komunistickém Československu. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Nový díl podcastu Kvóty se zaměří na blížící se protesty proti nízkým a nedůstojným mzdám na fakultách humanitních a společenskovědních oborů. Ty jsou poslední měsíce hojně diskutované a pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci a pracovnice trvale upozorňují na to, že mzdové, pracovní ani materiálové podmínky nejsou adekvátní. O tom, čemu všemu čelí zaměstnanci těchto fakult mluví v Kvótách historička Daniela Tinková z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Tinková se specializuje na kulturní, sociální a intelektuální dějiny 17. – 19. století a je jedna z největších odbornic na osvícenství českých zemí, francouzskou revoluci, dějiny vědy a medicíny. ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

V dnešním díle Kolapsu se zaměříme na téma, které se do českého mediálního prostoru vrací periodicky a které většinou vyvolává velké emocionální reakce - Ústav pro studium totalitních režimů! V posledních dnech sílí kritika vedení v čele s ředitelem Ladislavem Kudrnou, který odvolal vedoucího oceňovaného edukačního oddělení stejně jako celou redakční radu revue Paměť a dějiny. O tom všem si mluvil historik Michal Stehlík, známý nejen z podcastu Přepište dějiny. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

V dalším díle podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková věnují tématu šikany na pracovišti. Toto téma se rozhodně v práci netýká jen žen (i když jsou podle statistik častějšími oběťmi), ale v nějaké podobě se s ním setká v podstatě každý a každá. Šikanu ilustrujeme nejen na našich vlastních zkušenostech, ale zejména na případech žen, které se nám ozvaly. Nechybí ani teoretické vymezení díky doc. Kateřině Zábrodské z Psychologického ústavu Akademie věd a samozřejmě také právní okénko. V závěru epizody se seznámíme s desaterem proti šikaně, které formuloval Výzkumný ústav bezpečnosti práce v praktickém manuálu První pomoc při šikaně v práci, a také s orgány a institucemi, které by nám mohly pomoci. Kromě zaměstnavatele jsou dalšími důležitými aktéry policie, inspekce práce, odbory, ombudsman či expertní organizace. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

Válka v Ukrajině trvá už více než rok a stává se součástí naší každodennosti. Do Kolapsu po zhruba roce už podruhé jako host přišel rusista a sémiotik Tomáš Glanc, aby mluvil o tom, jak vidí uplynulý rok války, a o tom, co se děje v ukrajinské i ruské společnosti. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Lucie Lomová vydala komiksový deník - jako první česká autorka. Podle Tomáše Stejskala, porotce ceny Muriel, kterou za ni Lomová získala, je to další signál, že česká komiksová scéna je už vyspělé prostředí. „Lidi už dávno chápou, že komiksy nejsou jen pro děti, teenagery a blbce, dnešní scéna je mnohem pestřejší, než bývala,“ souhlasí Lucie Lomová s názorem jednoho z porotců ceny Muriel Tomáše Stejskala, podle kterého je kvalita zdejší komiksové produkce znát i na tom, že jsou v nominacích i skvělé studentské nebo dětské komiksy. Autorka, která si letos odnesla ocenění za nejlepší komiksovou knihu, je známá už od 90.let, kdy ve Čtyřlístku začal vycházet její komiks Anča a Pepík o dvou myškách, které řeší detektivní případy. Poslechněte si celý podcast včetně novinek a rozhovoru s Lucií Lomovou a Tomášem Stejskalem. ► Líbil se vám tento díl POPu? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Táně a LP Fishovi na pop@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

Proč za první republiky docházelo ke kriminalizaci Romů? Jak to konkrétně vypadalo a jak se tyto praktiky propsaly do protektorátní či následně komunistické reality, vysvětloval v novém dílu podcastu Kolaps historik a antropolog Pavel Baloun z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, kterému na toto téma vyšla nedávno nová publikace Metla našeho venkova! ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Jak se prezentuje kongresman George Santos a co všechno se na něj po loňských volbách vyvalilo? Jak lhal o 11. září, nemocném psovi, ale i o holokaustu? Jaké má potíže s brazilskou policií? Co všechno si vlastně vymyslel a jak financoval svou kampaň? Proč ho republikáni nenutí odstoupit? A jak to, že si všeho pořádně nevšimli jeho republikánští spolustraníci, demokratičtí oponenti ani místní média?

Historička, spisovatelka a kurátorka Kateřina Bečková se tématu památkové péče a ochrany hodnotných budov věnuje dlouhodobě. V letech 2000 - 2021 byla také předsedkyní Klubu Za starou Prahu. Činnost tohoto spolku se věnuje upozorňování ne necitlivé zacházení s architektonickými kulturními památkami v Praze a na neadekvátní urbanistické zásahy v hlavním městě. V roce 2021 Bečková v Nakladatelství Paseka vydala knihu Zbořeno - zaniklé pražské stavby, v níž mapuje desítky hodnotných budov, které byly zbořeny po roce 1989. Patří mezi ně třeba Hotel Praha nebo rohový dům ve vrchní polovině Václavského náměstí. S Kateřinou Bečkovou jsme si v novém dílu podcastu Kolaps povídaly o systému posuzování “hodnotnosti” budov v Praze, funkci, roli a proměně památkové péče, o zničených budovách, potřebné výměně generací i stávající situaci kolem kulturní památky smíchovského železničního mostu v Praze. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

Série reportáží Vzděláváním k neúspěchu se věnuje školství v severním výběžku Jesenicka a na Osoblažsku. V pátém díle se podíváme do Osoblahy. Autorem série reportážních textů je Standa Biler, který také načetl audioverzi textu. Projekt Vzděláním k (ne)úspěchu vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Série reportáží Vzděláváním k neúspěchu se věnuje školství v severním výběžku Jesenicka a na Osoblažsku. Ve čtvrtém díle se podíváme do Města Albrechtice a do Třemešné. Autorem série reportážních textů je Standa Biler, který také načetl audioverzi textu. Projekt Vzděláním k (ne)úspěchu vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Involuntary celibate (nedobrovolný celibát) - to je anglické spojení, z něhož vznikl dnes už hodně rozšířený termín incel. A právě incelům se věnoval poslední díl Kolapsu, jehož hostkou byla antrolopoložka a spoluautorka podcastu Rozpustilý*í Ela Plíhalová. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Série reportáží Vzděláváním k neúspěchu se věnuje školství v severním výběžku Jesenicka a Osoblažsku. Ve třetím dílu zavítáme do Vápenné a Bílé Vody. Autorem série reportážních textů je Standa Biler, který také načetl audioverzi textu. Projekt Vzděláním k (ne)úspěchu vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Bytová krize se v hlavním městě dál prohlubuje, podle Zdeňka Hřiba Piráti téma bydlení, které akcentovali ve volební kampani, však nehodili přes palubu. I přesto, že pozici radní pro bydlení získalo Spolu pro Alexandru Udženiju. „Ano, tento post měl v minulém období Adam Zábranský, který má za sebou viditelné úspěchy. To, co se v této gesci mělo stát, se už totiž stalo. To, co se zatím nestalo, je zahájení masivní výstavby městských bytů, a to je záležitost na pomezí gesce územního rozvoje Petra Hlaváčka ze STAN a pak gesce majetku, která teď spadá právě pod Adama Zábranského,“ vysvětluje bývalý primátor. „Byty se musí stavět na městských pozemcích, proto jsme už v minulosti usilovali o směny majetku se státem - nabízeli jsme například Faustův dům v areálu nemocnice na Karlově náměstí nebo pozemky na Bulovce, za které chceme jiné nemovitosti konvertovatelné na byty, jako jsou Karlínská kasárna nebo pozemky na Bohdalci,“ rekapituluje Hřib, podle kterého s postoupením pozemků na Bohdalci už dříve souhlasila Alena Schillerová. Hostem Bulváru byl ex-primátor a nový dopravní radní, který je ohledně koalice ve vedení Prahy optimistický. I přes účast Jiřího Pospíšila nebo možnost, že v zastupitelstvu bude Spolu hlasovat s ANO. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

TL;DR se tentokrát zabývá globálním bestsellerem o kolonialismu švédského novináře Svena Lindqvista Vyhlaďte všechny ty netvory a románem japanoložky Anny Cimy Vzpomínky na úhoře. I díky hlasování posluchačstva se v novém dílu literárního podcastu TL;DR probírá dlouhatánský román z Japonska a pak také naopak celkem útlý a vzdušně vysázený cestopis a rekonstrukci koloniálního myšlení v jednom. Vyhlaďte všechny ty netvory Svena Lindqvista je o brutálním evropském ovládnutí světa prostřednictvím kolonií. Lindqvistův cestopis o putování Afrikou po stopách Josepha Conrada a jeho novely Srdce temnoty vyšel ve švédštině už v roce 1992. Jeho přelomovost spočívá v rekonstrukci koloniálního myšlení, jeho navázání na darwinismus, pozitivismus, rasismus i kapitalismus – a také na to, že Hitler měl ve své ideologii i jejím naplňování značné množství předchůdců. Ani román Anny Cimy Vzpomínky na úhoře není z nejveselejších. Do Japonska situovaný žánrový mix detektivky, psychologického a fantaskního románu nás vtahuje do světa, kde jedna katastrofa stíhá druhou. Text zároveň tematizuje ekologii i ženské přátelství v podání celkem neobvyklé trojice žen. Vším prostupuje imaginace japonských spirituálních představ, detailní reálie současného Japonska nebo poznatky ze života úhořů. Jestli se z těchto ingrediencí nestal nesoudržný kočkopsí dort, můžete posoudit spolu s námi. Nechybí ani pravidelná dávka tipů na novinky nebo upřímný výsměch jednomu pamětníkovi normalizace. A nezapomněli jsme ani na vyhlášení hlasování pro březnové vydání TL;DR. ► Playlist: 🖊️ Úvod: 0:00-10:25 🆕 Knižní novinky: 10:30-16:28 📕 Sven Lindqvist - Vyhlaďte všechny ty netvory 16:32-47:51 📕 Anna Cima - Vzpomínky na úhoře: 48:17-1:23:32 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Únorové vydání Soundsystému jsme věnovali hyperpopu. „Spíš než žánr je to přístup k tvorbě,“ vysvětluje hudební publicistka Nora Třísková, kterou jsme si do nového vydání pozvali jako posilu, a dál vysvětluje, že hyperpop je sice často spojován s konkrétní zvukovou estetikou, ale jde podle ní hlavně o experimentování a snahu posunout pop dál. To potvrzuje i Karel Veselý. „Využívá brakových elementů pro potřeby seriózního popu,“ říká a připomíná první singly hudebního průkopníka a vynálezce Václava Pelouška alias Toyoty Vangelise, který začal v Česku s hyperpopem jako jeden z prvních. Společně jsme pak probrali jeho debutovou desku, kterou pětatřicetiletý hudebník a zakladatel Bast Instruments vydal začátkem února. Album Výklopný světlomety je o poznání temnější a vážnější než starší hudebníkovy nahrávky, jejichž hlavním poselstvím bylo, že za pop není třeba se stydět. Podobně jako jeho mixtapy, kde prostřednictvím přepracovávání normalizačních hitů tematizoval třeba nefunkčnost kapitalismu nebo klimatickou změnu, je i jeho debutová deska politická, i když se ona političnost ukazuje v individuální nebo komunitní rovině. V únorovém dílu se mimo jiné dozvíte, proč si od svých oblíbených kulturních publicistů a publicistek nepřečtete víc článků, najdete v něm přehled nejzajímavějších novinek i pozvánek na nadcházející akce. V naštvané rubrice si mimo jiné stěžujeme na nedostatečnou inkluzivitu místní rave scény a připravili jsme pro vás dárek v podobě volného vstupu na už vyprodaný koncert Lingua Ignota, který se odehraje v Libeňské synagoze 20. května. O ten si s námi můžete zasoutěžit. 🎧 Playlist: Black Dresses – Forget Your Own Face Lil Yachty – Let’s Start Here Anna B Savage – Influx Toyota Vangelis – Výklopný světlomety Caroline Polachek – Desire, I Want To Turn Into You

Co převážel vlak, který vykolejil v Ohiu? Proč se úřady rozhodly kontrolovaně spálit jeho toxický obsah? Jaký vliv to má na místní obyvatele i okolní přirodu? Proč se administrativa Joea Bidena neměla k reakci? Jak toho využil Donald Trump a proč i on má máslo na hlavě? A v čem je nehoda provázená nepřehlédnutelným sloupem černého kouře jiná než předchozí environmentální katastrofy v USA? To jsou otázky, na které se snaží odpovědět tento díl podcastu Redneck.

V tomto dílu mluvíme o situaci žen nad padesát let na trhu práce. S čím se potýkají, jaké to je hledat práci před důchodem a proč začínají podnikat? A co firmy, kde se zkušenějších lidí nebojí? Jako hostku jsme pozvaly socioložku a výzkumnou pracovnici Lucii Vidovićovou, která se mimo jiné na Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí dlouhodobě věnuje mimo jiné tématu ageismu a diskriminace z důvodu věku. K tématu nás přivedly různé zkušenosti: Lucii Vidovićovou zejména účast na významné mezinárodní konferenci (a osudové setkání s Robertem Butlerem, otcem pojemnování fenoménu ageismu), Lucii Václavkovou zkušenosti z kariérového poradenství a Šárku Homfray práce ve veřejné správě, což je oblast práce, kterou z většiny vykonávají ženy, navíc z velké části s dvaceti i třiceti lety praxe – podobně jako ve školství. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

Série reportáží Vzděláváním k neúspěchu se věnuje severnímu výběžku Jesenicka a Osoblažsku. Pokračování úvodního dílu se zaměřuje na školy v Javorníku a Vidnavě. Autorem série reportážních textů je Standa Biler, který také načetl audioverzi textu. Projekt Vzděláním k (ne)úspěchu vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Série reportáží Vzděláváním k neúspěchu se věnuje Jesenicku. První díl se zaměřuje na ekonomickou situaci, která je určující pro situaci zdejších škol. Autorem série reportážních textů je Standa Biler, který také načetl audioverzi textu. Projekt Vzděláním k (ne)úspěchu vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Jak je možné, že v Česku reálně nikdo nenese odpovědnost za úroveň základních škol? Jak se nám stalo, že máme místo kooperujícího systému izolované školy, které se starají samy o sebe? Proč peníze nekončí tam, kde jsou potřeba? Jaké jsou cesty ven? Nejen o těchto otázkách debatovali živě expert na vzdělávání ze společnosti PAQ Research Karel Gargulák, redaktor Alarmu Stanislav Biler a moderátorka Táňa Zabloudilová živě v kampusu Hybernská. Podcast vznikl v rámci reportážní série Vzděláním k (ne)úspěchu, který finančně podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Jak může inkluze pomoci školám v náročných podmínkách? Co je určující pro dobrou školu? Jakou roli v tom všem hraje zřizovatel? Na tyto a další otázky nabízí v rozhovoru Táni Zabloudilové odpovědi pedagožka a konzultantka Férové školy Helena Pravdová. Podcast vznikl v rámci reportážní série Vzděláním k (ne)úspěchu, který finančně podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Náš podcast Kolaps se tentokrát při příležitosti tragického výročí ruské invaze na Ukrajinu natáčel živě v pražském klubu Fuchs2. Pátek 24. února uplynul přesně rok od počátku ruské invaze na Ukrajinu, která šokovala celý svět a obrátila ho naruby. Právě tomuto tématu jsme se věnovali během živého nahrávání podcastu Kolaps v pražském klubu Fuchs2. Jak se za poslední rok proměnil jejich názor na Rusko, Ukrajinu a budoucnost Evropy? Co museli od ruské invaze přehodnotit? A co očekávají v budoucích letech? Na to jsme se ptali politoložky a nové šéfky Českého centra v Kyjevě Terezy Souškové, bezpečnostního analytika Michala Smetany a politologa Pavla Barši. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský Akce Kolaps Live: Rok od invaze na Ukrajinu je podpořena programem SAV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky (Etnologický ústav AV ČR)

Hostem Kolapsu byl sémiotik a expert na média Josef Šlerka, který mluvil o umělé inteligenci a změnách, které nás podle něj v nejbližší době čekají. Chatovací aplikace ChatGPT od společnosti Open AI umožnila veřejnosti diskutovat s takzvanou umělou inteligencí a hodně sofistikovaným chatbotem. Společnosti jako Microsoft, Google nebo čínský Baidu přicházejí se svými vyhledávači, které tuto technologii využívají. Co to znamená pro naše budoucí pobývání na internetu a pro naši budoucnost obecně? ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Jaké jsou specifičnosti Moravskoslezského kraje, jehož jednotlivé regiony od sebe dělí nejen vzdálenosti, ale i rozdílný charakter i problémy? V rozhovoru redaktorky Alarmu Táni Zabloudilové se pokusí sociální geograf a expert na regionální rozvoj Ondřej Slach z Ostravské univerzity odpovědět na otázku, co by mohlo pomoci českým vnitřním i vnějším periferiím. Podcast vznikl v rámci reportážní série Vzděláním k (ne)úspěchu, který finančně podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Hostkou Bulváru byla končící radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová, za jejíhož působení začalo docházet k systémové proměně pražské sociální péče. „Mnoho lidé se teď bojí zásadní změny, ale já doufám, že budoucí náměstkyně pro oblast sociální péče, zdravotnictví a bydlení podrží naplánované projekty,“ říká Milena Johnová, nestranička za Prahu Sobě, která v posledních čtyřech letech pracovala na změně přístupu hlavního města k sociální péči. „Nahlédla jsem do koaliční smlouvy a s kontinuitou našeho úsilí se počítá. Je ale otázka jak se to bude dělat, my jsme do té práce investovali spoustu energie a mojí výhodou bylo že jsme si navzájem věřili s nevládním sektorem,“ dodává Johnová. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

Češi jsou workoholiky Evropy a slaďovat práci a soukromý život je u nás extra výzva. Plošné zkracování pracovní doby je spíše jen sen, kratších úvazků je málo, a přivýdělky na dohody nejsou vždy to pravé ořechové. Samy jsme si vyzkoušely ledacos, jak zmiňujeme v úvodu epizody. Jaké jsou možnosti zkracování doby, proč různé varianty chtít a nechtít, na co si dát pozor? ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Matěj Schneider ► znělka Ondřej Bělíček

Od června minulého roku vycházel na Alarmu unikátní seriál analytických textů Chobotnice klimatických dezinformací od sociologa Vojtěcha Pecky. Série vyjde ve spolupráci nakladatelství Alarm s nakladatelstvím Utopia Libri také v knižní podobě. Vojtěch Pecka se dlouhodobě zaměřuje na to, jak se fosilní průmysl staví ke klimatickým změnám, a také na to, kde se berou a jak se šíří klimatické dezinformace a jak je jejich produkce financovaná. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Hostkami nového vydání podcastu Pop byla autorka úspěšného dokumentárního seriálu Kronika orgasmu Kateřina Kořínková Sobotková a Eva Pjajčíková, šéfka online platformy České televize iVysílání. ► Líbil se vám tento díl POPu? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Táně a LP Fishovi na pop@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

Jak probíhala nejkomplikovanější volba předsedy Sněmovny reprezentantů minimálně za posledních sto let? Jak se tento úřad v posledních dekádách proměnil? Dojde teď k razantnímu propadu moci, kterou disponuje? A proč by to nebylo nutně špatně? Kdo je Kevin McCarthy a kteří republikáni vzdorovali jeho zvolení? Podcenila americká levice tlak, který může vyvíjet na vedení demokratů? A jak s tím vším souvisí Donald Trump? To jsou témata nového dílu Rednecku.

Česko má za sebou další intenzivní kampaň před prezidentskými volbami. Vítězem se tentokrát zcela jednoznačně stal Petr Pavel. Dlouho předpokládanou prohru si odnesl bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Výsledky voleb jsme v novém Kolapsu analyzovali se sociologem a ředitelem Ústavu empirických studií STEM Martinem Buchtíkem. Proč ho výrazná Babišova porážka nepřekvapila a co stálo za úspěchem Petra Pavla? A můžeme říct, že tímto volební výsledkem se definitivně demaskovala magická síla politického marketingu hnutí ANO? Tomu všemu se věnuje nový díl podcastu Kolaps. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Americká zpěvačka SZA ladila svoje druhé studiové album dlouhých pět let a bojovala přitom se svojí nahrávací společností. Pak na svět vloni v prosinci vrhla skoro sedmdesátiminutovou kolekci žánrově rozstřelenou od R&B, přes pop-punk a country až k indie popu. Deska v zámoří už šestý týden vede prodejní žebříček a obdivně o ní mluví i bývalý prezident Barack Obama. Ideální příležitost pro posádku Soundsystému, aby ji rozebrala v novém díle svého podcastu. ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

Hlasování posluchačů a posluchaček literárního podcastu TL;DR vyhrál román Karla Veselého Kov, a proto mu také v novém díle věnujeme největší pozornost. Kov má podtitul „román o metalu“ a estetikou převážně blackmetalové subkultury se intenzivně inspiruje – a to včetně parafráze tragického příběhu vraždy skandinávského hudebníka Euronymouse Vargem Vikernesem. Karel Veselý ve své knize vypráví příběh o podvratné a osvobozující síle metalu, ale také o tom, jak snadné je jakoukoliv subkulturu zneužít k nekalým účelům. Kromě tradičního souboru knižních tipů a aktualit uslyšíte v novém díle rozbor Kodaňské trilogie dánské spisovatelky Tove Ditlevsen. Autorka ji původně napsala v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, ale knize se nyní znovu dostává pozornost. Deník The New York Times ji například zařadil mezi deset nejlepších knih roku 2021. V čem tato pozoruhodná próza zapadá do aktuálních trendů světové literatury? A v čem navazuje na sebedestruktivní upřímnost skandinávského umění? O tom všem v novém dílu literárního podcastu TL;DR diskutují Jan Bělíček a Eva Klíčová! ► Playlist: 🖊️ Úvod: 0:00-7:46 🆕 Knižní novinky: 7:52-14:50 📕 Karel Veselý - Kov 14:56-47:15 📕 Tove Ditlevsen - Kodaňská trilogie: 47:40-1:15:55 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Ačkoliv klimatický žal zakouší stále větší množství lidí, je pro společnost stále ještě něčím novým a nepochopitelným. Jeho příčiny nejsou individuální, ale systémové, a je tak pozvánkou ke kolektivní terapii hroutícího se světa. Poslechněte si audio verzi článku od Martina Vrby. Text vznikl ve spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung. Podpořte vznik dalších textů o klimatické krizi finančním příspěvkem v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304

V Izraeli se nedávno pod vedením Benjamina Netanyahua zformovala divoká vládní koalice. Netanyahu po roce slaví velký politický comeback, ale společně s ním se k moci dostávají i xenofobní, krajně-pravicové, nebo čistě homofobní proudy izraelské společnosti. Co se to v „jediné skutečné demokracii na Blízkém východě“, jak se o Izraeli často referuje, vlastně děje? O tom jsme si v novém díle podcastu Kolaps povídali s Irenou Kalhousovou, ředitelkou Hertzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Hostkou nového dílu podcastu Bulvár je Petra Kolínská ze Zeleného kruhu. Kolínská upozorňuje na to, že návrh nového stavebního zákona vylučuje možnost veřejnosti se prostřednictvím spolků vyjadřovat ke stavbám zasahujícím do životního prostředí. Poslechněte si celý podcast, ve kterém je řeč také o Klimatickém plánu Prahy a iniciativě CityDeal, ve které se spojili hlavní urbanisté největších českých měst. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

Zatímco většina kandidátů vyzývala voliče, aby volili srdcem, ti je v drtivé většině neposlechli a rozdělili své hlasy pragmaticky mezi dva favority. Doplatila na to Danuše Nerudová, ale i Jaroslav Bašta. Nerudové by nepomohlo, ani kdyby v její prospěch odstoupili Hilšer a Fisher. Co přesně se stalo, proč se lidé sešikovali za dvěma lídry a jaké jsou šance obou postupujících, se snaží rozkrýt v první povolební analýze Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal a Standa Biler.

V šestém díle podcastu Pay Gap Šárka Homfray a Lucie Václavková zpovídají analytika trhu práce Tomáše Ervína Dombrovského z LMC ohledně současné situace žen na trhu práce. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček

Seriál o klimaskeptických dezinformacích končí v Česku. Kde se vzala česká scéna? Jak zvládá šířit tolik dezinformací? Kdo ji živí? Můžeme najít minimálně tři vlivové skupiny, pro které představuje klimatická stabilizace ohrožení. Autor textu: Vojtěch Pecka Text načetl: Jan Bělíček Zvukový design: Ondřej Bělíček Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Šedesátá léta si spojujeme s protiválečným hnutím, sexuální revolucí, feminismem, hnutím za práva menšin a vznikem environmentálního hnutí. Byla to ale také doba nástupu nové pravice, jejího odklonu od vědy, které po desetiletích vedlo i k popírání klimatické krize. Autor textu: Vojtěch Pecka Text načetl: Jan Bělíček Zvukový design: Ondřej Bělíček Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Hostem podcastu Bulvár byla Kristýna Drápalová, nově zastupitelka za Prahu sobě, která se už v minulém volebním období zabývala tím, jak Prahu zbavit nelegálních reklamních ploch. Dojde řeč i na to, proč si na Karlově mostě stále můžete koupit karikaturu Brada Pitta i o tom, zda se při rekonstrukci Pražské tržnice nebo Hlavního nádraží bude myslet na různé skupiny obyvatel, jejich kupní sílu a potřeby. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

Minimálně od devadesátých let světové ekonomice dominují principy volného pohybu zboží a globalizace. Především po zvolení Donalda Trumpa prezidentem, ale i kvůli změnám v exportní politice Čínské lidové republiky se v posledních letech diskutuje, jestli náhodou tyto principy a hodnoty globalizace pomalu nenahrazuje nový řád světové ekonomiky, který je založený na ochraně vnitřních trhů a posilování domácí spotřeby. Právě těmto tématům se věnuje nejnovější díl podcastu Kolaps s politologem Danielem Šiterou z Ústavu mezinárodních vztahů. Daniel Šitera vystudoval globální studia na německé univerzitě v Lipsku a specializuje se na mezinárodní politickou ekonomii. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Za hlavní existenční hrozbu současnosti je považována klimatická krize. Podle mnohých vědců je ale přinejmenším stejně závažným problémem vymírání druhů. Proč bychom měli přenechat polovinu planety divoké přírodě? Poslechněte si audio verzi článku od Martina Vrby. https://a2larm.cz/2023/01/jsme-na-prahu-sesteho-masoveho-vymirani-druhu-jak-mu-zabranit/ Text vznikl ve spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung. Podpořte vznik dalších textů o klimatické krizi finančním příspěvkem v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304

Masivní požáry se v Česku přesouvají z televizních obrazovek do žité reality. Rozsáhlý požár, který od neděle sužuje České Švýcarsko, je dalším ze zažívaných důsledků měnícího se klimatu. Poslechněte si audio verzi článku od Martina Vrby. https://a2larm.cz/2022/07/budoucnost-dorazila-do-stredni-evropy-jaky-je-vztah-lesniho-pozaru-a-klimaticke-krize/ Text vznikl ve spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung. Podpořte vznik dalších textů o klimatické krizi finančním příspěvkem v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304

Za co bojovali v uplynulém roce američtí železničáři? Proč je pro ně takřka nemožné vzít si volno při nemoci? Jak to, že provozovatelé železnic neměli větší problém s tím zvednout železničářům mzdy? A kvůli čemu se ohledně stávky rozhádala americká levice? To všechno se dozvíte v novém Rednecku.

Dezinformace o změně klimatu nejsou nahodilým jevem, za nímž stojí několik jednotlivců. Jedná se o dlouholetou, profesionální a fosilními korporacemi štědře financovanou aktivitu. Co o této dezinformační scéně dnes víme? Autor textu: Vojtěch Pecka Text načetl: Jan Bělíček Zvukový design: Ondřej Bělíček Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Prvního prosince 2022 představilo osmnáct organizací v čele s In IUSTITIA Memorandum o ochraně lidí s postižením. To si klade za cíl změnit alarmující situaci na poli předsudečného i jiného násilí vůči osobám s handicapem. S advokátkou Klárou Kalibovou jsme se v nejnovějším díle Kvót zaměřily právě na problematiku násilí na lidech s handicapem, a to v širších souvislostech společnosti, politické reprezentace i lidskoprávních otázek. Dostaly jsme se ale i k dalším tématům, které Kalibová řeší, především k jejímu úspěchu u Ústavního soudu, který se Kalibové zastal ve věci pronásledování desítkami nenávistných e-mailů. Ústavní soud tehdy došel k závěru, že dlouhodobé obtěžování nenávistnými zprávami nelze bagatelizovat, oznámil ve středu Ústavní soud. Závažné případy narušení soukromí a lidské důstojnosti by tak podle něj měly řešit trestní soudy, nikoliv jen přestupkové komise. ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

In the latest episode of the podcast Crossroads we invite dr Kristine Krause. Dr Krause is an anthropologist working at the intersections of political and medical anthropology, interested in subjectivities and health, citizenship and care. At the University of Amsterdam she is a member of the Health, Care and the Body Programme and the Long-term Care and Dementia Research Group. Together with Jeannette Pols she runs the Anthropology of Care Network. In her current, ERC founded research ReloCare, she looks at care outsourcing within Europe, where geographic discrepancies in cost, access and salaries are played out. She analyses care as a social-material practice involving many different actors, driven by flows of people, and capital, but where family, state, and market remain influential. The podcast the Na rozcestí / Crossroads is created through a collaboration between Alarm and the research programme Global Conflicts and Local Interactions, which is funded by the AV21 Strategy of the Czech Academy of Sciences. The series invites social scientists, whose research addresses important topics and issues of our globalizing world. This episode is moderated by Petra Ezzeddine, who is a social anthropologist and an assistant professor at the Faculty of Humanities, Charles University in Prague. ► podcast was recorded at the studio Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► sound design Ondřej Bělíček

Do dalšího dílu podcastu Na rozcestí jsme pozvali dr. Kristine Krause. Kristine Krause je antropoložka pracující na pomezí politické a zdravotní antropologie. Ve svém výzkumu řeší otázky zdraví, občanství a péče. Je členkou Programu pro zdraví a tělo na Univerzitě v Amsterdamu a výzkumné skupiny věnující se dlouhodobému pečování o pacienty s demencí. Společně s profesorkou Jeanette Pols se podílí na organizaci výzkumné sítě Antropologie péče. Ve svém současném výzkumu, který byl podpořen ERC, se věnuje outsourcingu péče v Evropě v kontextu geografických nerovností v nákladech, dostupnosti a mzdách. Péči chápe jako společenskou a materiální praxi, v níž se propojují různí aktéři, která je poháněna toky lidí a kapitálu, ale pro kterou rodina, stát a trh zůstávají i nadále určující. ► Sledujte Globální konflikty a lokální souvislosti AV ČR ► Líbil se vám tento díl Na rozcestí? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček

Měsíční fotbalová show, z níž vzešla Argentina jako nejlepší fotbalový tým planety, sice už skončila, zanechala ale hlubokou stopu v dějinách sportu – a bez přehánění natolik výraznou, že se mistrovství v Kataru může směle ucházet o titul nejkontroverznější sportovní události všech dob hned vedle berlínské olympiády v nacistickém Německu v roce 1936 či mundialu v režii argentinské vojenské junty v sedmdesátém osmém. ► Líbil se vám tento díl Outsidera? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz. https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Revoluce v roce 1989 byla přelomovým a formujícím okamžikem nejen pro Čechy a Slováky, ale i pro zahraniční studenty a studentky. Výrazně zasáhla například do osudů rodiny Nguyneových. Pan Nguyen studoval v Praze a přímo zapojil do revolučního dění, když společně s dalšími vietnamskými studenty a studentkami začali vydávat samizdat ve vietnamštině. Dělníci z Vietnamu totiž neměli tušení, co se to najednou v dosud klidné zemi děje, a autoři samizdatu se jim pokoušeli revoluci vysvětlit. Oni sami přitom procházeli naprostým převratem svých hodnot a názorů. Ve čtvrtém díle podcastu Můžu ti říkat Mirečku se Dalibor Zíta a Johanna Nejedlová zaměří na to, za jakých podmínek mohli studenti ze zahraničí zůstat v Československu, jak se dívali na důležité historické okamžiky jako je rok 1968 nebo 1989 a zazní i pohledy jejich dětí.

Uprostřed předvánočního rozjímání jsme se začetli do Pedagogiky utlačovaných Paula Freireho, abychom zjistili, že v pojednání o demokratizaci vzdělávání si z mnoha důvodů málokdo včetně rolníků počte i dnes. Přestože jde o zásadní knihu, jíž by co „povinnou četbu“ české školství zasloužilo jako sůl, její český překlad není nejzdařilejší. Neblahých příkladů toho, jak se tu vydávají knihy, se ještě dotkne čtenářský tip na antologii českých básnířek Milá Mácho editorky Zuzany Gabrišové. Jan Bělíček rozebere nový román Michela Houellebecqua Zničit. Do jisté míry lze říct, že francouzská romanopisecká celebrita se ve svém díle ztotožňuje s nacionalismem a nástupem pravice. Nebo by to všechno mohla být ironie? Ani to v literatuře nelze vyloučit, jakkoliv se to zdá stále méně pravděpodobnější. Srdce podcastu si pak získal román Douglase Stuarta Shuggie Bain. Dospívání v chudinské čtvrti v Glasgow v osmdesátých letech poznamenaných reformami Margaret Thatcher – nezaměstnaní horníci, alkoholismus, dětství se zubní náhradou, násilí jako společenská norma. Chudoba popsaná zevrubným stylem románu devatenáctého století, ale i téma dospívání queer chlapce a jeho vztahu s matkou závislou na alkoholu. ► Playlist: 🖊️ Úvod: 0:00-6:30 🆕 Knižní novinky: 6:35-18:25 📕 Michel Houellebecq - Zničit 18:30-27:18 📕 Paul Freire - Pedagogika utlačovaných: 27:22-51:04 📕 Douglas Stuart - Shuggie Bain: 51:30-1:17:30 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Hosty posledního vydání podcastu Pop za rok 2022 byli Roman Tilcer a Jakub Němeček, překladatelé a představitelé dvou nakladatelsví zaměřených na weird fiction, scifi a další žánry – Medusa a Gnóm. ► Líbil se vám tento díl POPu? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Táně a LP Fishovi na pop@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

Do dalšího dílu podcastu Na rozcestí jsme pozvali Brigitte Aulenbacher, která je profesorkou sociologické teorie, a vedoucí katedry Teorie společnosti a sociálních analýz na Univerzitě Johannese Keplera v rakouském Linci. Je také spolueditorkou magazínu Mezinárodního sociologické asociace Global Dialogue a místopředsedkyní Mezinárodní společnosti Karla Polanyiho. Ve svém výzkumu se věnuje společenským nerovnostem a spravedlnosti, a teoreticky i empiricky zkoumá témata práce, péče, vědy a procesy ztržnění. Profesorka Aulenbacher je významná vědkyně a autorka mnoha akademických publikací, její práce představují významný příspěvek propojující teorie současného kapitalismu, kritickou teorii a feministické teorie. V roce 2019 za svoji práci o Karlu Polanyim obdržela Cenu Kurta Rothschilda. Vítám Vás, Brigitte. ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček

In the latest episode of the podcast Crossroads we invite professor Brigitte Aulenbacher. She is a Professor of Sociological Theory and Social Analysis, the Head of the Department of the Theory of Society and Social Analyses at the Johannes Kepler University of Linz in Austria and a co-editor of Global Dialogue – the Magazine of the International Sociological Association. In addition, she is the vice-president of the International Karl Polanyi Society. Her fields of research include social inequalities and justice, and theoretical and empirical work on labour, care, marketization and science. She is a distinguished scholar and author of many academic publications whose work has made important contributions bridging theories of contemporary capitalism, Critical Theory and feminist theory. In 2019 she received the Kurt-Rothschild-Award for her work on Karl Polanyi. The podcast the Na rozcestí / Crossroads is created through a collaboration between Alarm and the research programme Global Conflicts and Local Interactions, which is funded by the AV21 Strategy of the Czech Academy of Sciences. The series invites social scientists, whose research addresses important topics and issues of our globalizing world. This episode is moderated by Zuzana Uhde, a social researcher who works at the Institute of Sociology of the Czech Academy of Sciences. ► podcast was recorded at the studio Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► sound design Ondřej Bělíček

Pročítání výročních žebříčků a reflexí je sváteční záležitost, kterou si Soundsystém nenechá ujít. Místo žebříčků a statistik jsme v Soundsystému připravili tři způsoby, jak se dá uplynulý rok v hudbě poslouchat – skrze hitparády, nenápadné audiodeníky nebo dekolonizaci bývalého východního bloku. Jedná se osobní pohledy moderátorů*ky, kde se potkává poptimismus s experimentálním undergroundem a taneční extáze Beyoncé s kytarovým cestopisem o otrávené řece Bečvě. ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

V nejnovějším dílu podcastu Kvóty probíráme se socioložkou Annou Durnovou současný vývoj kolem prezidentské volby v Česku, roli emocí v politice i situaci v Rakousku. ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

Nový díl feministické talk show Kvóty představuje tvorbu influencerského dua Zuzany a Terezie z Vyhonit ďábla. Jaká témata otevírají a proč? Jak jim práce vstupuje do vlastních vztahů? Jak o sebe pečují? ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

Častým argumentem klimaskeptické scény je i to, že se vědci v otázce změny klimatu neshodnou. Jak je to ale s vědeckým konsenzem doopravdy? Poslechněte si druhý díl seriálu o popíračství globálního oteplování. Autor textu: Vojtěch Pecka Text načetl: Jan Bělíček Zvukový design: Ondřej Bělíček Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

Tematizace vlastní menšinové identity může i nemusí být pro umělce výhodná. Jak se cítí umělci a umělkyně, které častěji vnímáme skrze jejich identitu než skrze jejich samotnou tvorbu? Zai Xu a Minh Thang Pham diskutují o vnímání menšin v kontextu současného umění. Moderátoři: Agáta Hrnčířová, Max Dvořák Produkce: Max Dvořák, František Fekete Dramaturgie: Táňa Zabloudilová Zvukový design a mastering: dné Grafický design: Day Shift Office Fotografka: Tereza Havlínková Nahrávací studio: Mr. Wombat Vydavatel: tranzit.cz

Existuje mezinárodní klimatické dezinfohnutí. Špinavé kampaně, pavědecké konference a manipulující organizace tvářící se jako nezávislé expertní skupiny. O tom je tento pětidílný seriál. Začínáme v Česku. Autor textu: Vojtěch Pecka Text načetl: Jan Bělíček Zvukový design: Ondřej Bělíček Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung.

V tomto díle podcastu se bavíme o takzvané druhé směně. Známe ji všechny, když skončí naše pracovní doba, většinou to neznamená, že máme hotovo. Řadě z nás v tuto chvíli dokonce nastává ta fyzicky náročnější část dne, spojená s nákupy, úklidem, vařením a péčí o děti nebo o jiné blízké osoby. Jaký vliv to má na náš pracovní život a proč bychom o tomto tématu vůbec měli mluvit? ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček

Podcast Soundsystém se v září zapojil do Sympozia o digitálním umění během festivalu Lunchmeat. Jiří Špičák a Karel Veselý vedli debatu o lokální klubové scéně. V jakém stavu je pražská klubová kultura po covidové pandemii a před očekávanými dopady energetické a ekonomické krize? Má vedení města dostatečné povědomí o klubové scéně? Jaké možnosti podpory aktuálně nabízí? A jak se liší spolupráce města a klubů v rámci Evropy? To jsou jen některá z témat, na něž narazila pětice diskutujících v debatě na téma lokální hudební infrastruktury, kterou si můžete nyní poslechnout v podcastu Soundsystém. ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Karel Veselý ► znělka Ondřej Bělíček

V poslední ukázce z připravované knihy PIKO se podíváme do vyloučené lokality. Jen málokdo tady nebere, pervitin je doslova všude, a i když se sami vyhnete závislosti, váš život přesto zásadně ovlivní. Autoři textu: Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal Text načetl: Pavel Šplíchal Zvukový design: Ondřej Bělíček Objednejte si knihu PIKO v předprodeji na Donio: www.donio.cz/kupuj-piko Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Zdanění firem a korporací v Česku stojí na systému postupně budovaném od devadesátých let. To, co mělo být možná jen přechodnou fází transformace ekonomiky, tady s námi zůstalo natrvalo. Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček Hudba a sound design: Ondřej Bělíček 💸 Přečtěte si všechny texty série Průvodce daňovou nespravedlností: a2larm.cz/pruvodce-danovou-nespravedlnosti/

Další text ze série Daně, tentokrát o zdanění práce, zejména té nejhůře placené, v kontextu české daňové soustavy. Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček Hudba a sound design: Ondřej Bělíček 💸 Přečtěte si všechny texty série Průvodce daňovou nespravedlností: a2larm.cz/pruvodce-danovou-nespravedlnosti/

Podle odhadů je v českých věznicích 80 až 85 procent lidí s drogovou závislostí. Trestná činnost spojená s drogami je jedním z nejčastějších důvodů nástupu do vězení. Autoři textu: Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal Text načetla: Apolena Rychlíková Zvukový design: Ondřej Bělíček Objednejte si knihu PIKO v předprodeji na Donio: www.donio.cz/kupuj-piko Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Čtvrtá reportáž z cyklu Hrdinové kapitalistické práce 2, který přináší svědectví z prostředí špatně placených zaměstnání v západní Evropě. V tomto případě z prostředí péče o seniory ve Francii. Autorka textu: Saša Uhlová Text načetla: Saša Uhlová Střih a sound design: Ondřej Bělíček Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Další díl seriálu o fenoménu pervitinu v České republice se věnuje životu v terapeutické komunitě. Autoři textu: Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal Text načetla: Apolena Rychlíková Zvukový design: Ondřej Bělíček Objednejte si knihu PIKO v předprodeji na Donio: www.donio.cz/kupuj-piko Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Třetí reportáž z cyklu Hrdinové kapitalistické práce 2, který přináší svědectví z prostředí špatně placených zaměstnání v západní Evropě. V tomto případě z hotelu v Irsku. Autorka textu: Saša Uhlová Text načetla: Saša Uhlová Střih a sound design: Ondřej Bělíček Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Další díl seriálu o pervitinu v Česku sleduje příběhy dospívajících. Sdílet užívání na sociálních sítích se stalo součástí jejich identity. Vystoupit z tohoto koloběhu není jen tak. Autoři textu: Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal Text načetla: Apolena Rychlíková Zvukový design: Ondřej Bělíček Objednejte si knihu PIKO v předprodeji na Donio: www.donio.cz/kupuj-piko Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Druhá část reportáže z cyklu Hrdinové kapitalistické práce 2, který přináší svědectví z prostředí špatně placených zaměstnání v západní Evropě. V tomto případě z německé farmy. Autorka textu: Saša Uhlová Text načetla: Saša Uhlová Střih a sound design: Ondřej Bělíček Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Počátky pika v Česku nejde začít nikde jinde než u pionýrů československé toxikomanie. Drogonauti, chemici a samouci inspirováni Západem tehdy nejspíš netušili, že vypouští džina z lahve. Autoři textu: Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal Text načetl: Pavel Šplíchal Zvukový design: Ondřej Bělíček Objednejte si knihu PIKO v předprodeji na Donio: www.donio.cz/kupuj-piko Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Reportážní cyklus Hrdinové kapitalistické práce 2 přináší svědectví z prostředí špatně placených zaměstnání v západní Evropě. V první reportáži sledujeme práci a osudy Saši Uhlové z farmy v Německu, kde se sbírá a třídí zelenina. Autorka textu: Saša Uhlová Text načetla: Saša Uhlová Střih a sound design: Ondřej Bělíček Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Unikátní reportážní série věnovaná pervitinu. Individualizované příběhy o pádu na dno, ani heroické vyzdvihování těch, kteří se z něj zvládli „vyhrabat“, ale nečekejte. Autoři textu: Apolena Rychlíková, Pavel Šplíchal Text načetla: Apolena Rychlíková Zvukový design: Ondřej Bělíček Objednejte si knihu PIKO v předprodeji na Donio: https://www.donio.cz/kupuj-piko Reportážní cyklus vznikl díky finanční podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Ve čtvrtém díle podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková zabývají flexibilitou a tím, zda nám umožňuje být paní svého času. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček

Arleta patří k největším vycházejícím hvězdám současné české rapové scény. Upozornila na sebe už v roce 2020 experimentálním debutem Ability to Damage Plant, kterou vydala mezi lockdowny. Tato deska obsahuje klimatický apel a Arleta se na ní nebojí rapovat o úzkostech a depresích. Dlouhodobě spolupracuje se slovenskými „punkovými“ rapery Edovým synem nebo interpretem Fvck Kvltem a v minulosti byla nominovaná jak na cenu Vinyla, tak na cenu Apollo. Slyšet můžete tuto pražskou rapperku i na featu s Hugem Toxxem na jeho desce Mumie, kde vystupuje v tracku Kód. Před časem vydala Arleta nové EP s názvem Sex. V rozhovoru, který byl pořízen živě při každoroční akci studia Mr. Wombat v pražské Arše, vysvětluje svou cestu k rapu, mluví o postavení žen na české rapové scéně i tématech, která chce coby mladá interpretka zvedat. Kromě témat spojených se sexismem ji zajímá i hra na různé polohy, rapování o problémech, které trápí ji i její generaci, a hledání přístupného jazyka. V rozhovoru se vyjadřuje také ke společnosti i tomu, jak může rap ovlivňovat společnost, a naopak společnost rap. V druhé části Kvót přemýšlí i o vlastní odpovědnosti za tvorbu, otevřenosti vůči médiím i poslednímu vývoji na poli českého rapu. ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

Proč se americké volby dopočítávají tak dlouho? Republikáni vyhráli těsnou většinou ve Sněmovně reprezentantů, vyhráli ale volby? Co značí jejich úspěchy na Floridě a co naopak může za debakly demokratů v New Yorku? A co na to všechno Donald Trump? To se dozvíte v dnešním Rednecku.

Tématem nového vydání podcastu Pop je zobrazení znásilnění v českém filmu. Rekapitulujeme snímky od komedie Svatba jako řemen až k novému webseriálu Pět let. Hosty dílu jsou Kamil Fila a Eva Klíčová. ► Líbil se vám tento díl POPu? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Táně a LP Fishovi na pop@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

V dalším dílu literárního podcastu TL;DR rozebíráme skandální událost: Státní cenu za literaturu získala Kateřina Tučková! Podle části tuzemské literární komunity se někde musela stát chyba a teď je nutné ji najít a odstranit. Je tou chybou Radim Kopáč, úřednice, nebo příliš prachu v knihovnách? Kromě toho jsme si povídali také o próze Patrika Bangy Skutečná cesta ven, v níž vzpomíná na dětství a mládí – tedy hlavně na to, jak byly romské devadesátky odlišné od těch gadžovských. Místo euforie, večírků, nekonečných možností a báječných příležitostí je zaplavila brutální vlna všudypřítomného protiromského násilí. A nebyl to jen rasismus nácků, ale také policajtů, učitelek, družinářek, učňovských mistrů, výchovných poradkyň a dalších „slušných občanů“ konečně svobodného státu. Druhou knihou, na niž tentokrát došlo, je Strašlivá Závrať chilského spisovatele Benjamína Labatuta, román silně čerpající z životních osudů několika vědců, kteří svými objevy výrazně zasáhli do lidských dějin. Romantický obdiv k fyzikům a matematikům nás ale tak docela neokouzlil. ► Playlist: 🖊️ Státní cena za literaturu: 5:00-19:15 🆕 Knižní novinky: 19:15-27:00 📕 Patrik Banga - Skutečná cesta ven: 27:00-55:30 📕 Benjamin Labatuta - Strašlivá závrať - Roky: 55:55-1:17:56 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Zvýšení daně z nemovitosti by mohlo mírnit krizi bydlení i majetkové nerovnosti, které škodí ekonomice. Česká politická scéna je však zvyklá jej odmítat. Text Táni Zabloudilové. Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček Hudba a sound design: Ondřej Bělíček 💸 Přečtěte si všechny texty série Průvodce daňovou nespravedlností: a2larm.cz/pruvodce-danovou-nespravedlnosti/

Benefiční akce Deníku Alarm v pražském klubu Fuchs2 z 9. listopadu nesla název Kunstahalle Alarm, a ironicky tak reagovala na existenci nového galerijního prostoru Kunsthalle Praha, který takřka výhradně financuje miliardář Petr Pudil. Ten zbohatnul především na privatizaci společnosti Mostecká uhelná a nyní své snažení přesouvá i na pole současného umění. Petr Pudil a Kunsthalle ale nejsou jediným podobným subjektem na české umělecké scéně. V aktuálním vydání podcastu Kolaps nás zajímalo, jak je možné se s existencí podobných projektů vyrovnat. Co můžou a mají dělat samotní umělci a umělkyně a jak by mělo vypadat ideální institucionální nastavení, v němž bychom podobná morální dilemata ani nemuseli řešit. O tom jsme si povídali s Markem Pokorným, kurátorem a momentálně také ředitelem Plato - městské galerie moderního umění v Ostravě, a také s kurátorkou a vysokoškolskou pedagožkou momentálně působící na pražské FAMU Hanou Janečkovou. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Mateřství je faktor, který často obrátí náš pracovní život vzhůru nohama. V této epizodě podcastu hovoříme nejen o vlastních zkušenostech, ale také o tom, jak mateřství a práci řeší naše klientky. Z průzkumů vyplývá, že zhruba polovina žen se po rodičovské do původní práce nevrací a ne vždy jde o změnu k lepšímu. Lucie se ve svém kariérovém poradenství setkala s řadou žen frustrovaných ztrátou možností, ale i těch, pro které bylo mateřství odrazovým můstkem ke změně a snad i lepší práci. Mluvily jsme proto i o tom, zda české rodiny mají skutečnou možnost volby a jestli je dlouhá rodičovská výhra, anebo past. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček

Co je charakteristické pro takzvané midtermové volby? Co určovalo letošní kampaň před volbami do Kongresu? Jakých přešlapů se dopouštěli demokraté a proč republikáni podle průzkumů vyhrávají tak trochu kontumačně? O čem se hlasuje v v lokálních referendech a co se dá čekat po volbách? To všechno se dozvíte v novém dílu Rednecku.

Většina západních zemí má progresivní systém zdanění a má pro to dobré důvody. Česká debata s daňovou progresí naopak zachází jako s utopií. Jak jsme se do této situace dostali a co je s tím možné dělat? Text Jana Bělíčka. Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček Hudba a sound design: Ondřej Bělíček 💸 Přečtěte si všechny texty série Průvodce daňovou nespravedlností: a2larm.cz/pruvodce-danovou-nespravedlnosti/

Od prvního listopadu je na webu rádia Wave ke slyšení první autorský podcast novinářky Lindy Bartošové s názvem Krása. V něm autorka prostřednictvím více než tří desítek rozhovorů normativ krásy v současné společnosti i to, jak ženy přistupují ke svému vzhledu. V sedmi dílech se tak budete moci setkat s příběhy žen, kterým různé zdravotní problémy nebo tlak společnosti mění či určují jejich osobní pohled na krásu a vlastní sebehodnotu. Díly jsou také doplněné o rozhovory s odbornicemi a odborníky, kteří a které téma Krásy zasazují do širších společenských, historických nebo politických rámců. V nejnovějším dílu pdocastu Kvóty vysvětluje Bartošová genezi celého díla. Nastiňuje jednotlivá témata i úhly pohledu, které se podcastem snažila přinést. Mluví také o tom, proč se rozhodla první díl postavit na sdílení svého osobního příběhu, který je však taktéž zasazen do souvislostí pomocí socioložky Dany Hamplové a publicistky Elišky Koldové. Sama Bartošová tvrdí, že by jí přišlo nefér retrospektivní pohled na svou účast v Miss ČR vynechat - nepovažovala by to vůči posluchačstvu za upřímné. S kolika ženami Linda Bartošová mluvila? Jaká témata Krása řeší? Jak náročná byla práce na podcastu, který vyžadoval desítky hodin nahraných a zpracovaných materiálů? Jak mezi nimi vybírat “to podstatné” a jak se vůbec o tak citlivých otázkách jako je akné, vypadávání vlasů, váha nebo úpravy bavit? O tom všem je nový díl Kvót. ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

Spojené státy mají daleko komplikovanější daňovou historii, než by se mohlo zdát. Velkou část 20. století patřily k světovým lídrům v daňové progresi. Text od Matěje Schneidera. Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček Hudba a sound design: Ondřej Bělíček 💸 Přečtěte si všechny texty série Průvodce daňovou nespravedlností: a2larm.cz/pruvodce-danovou-nespravedlnosti/

Daňové soustavy jednotlivých zemí odrážejí také hodnoty společnosti. Jak se přístup k daním vyvíjel od poválečného formování sociálních států do současnosti? A co o Česku říká jeho daňový systém? Text Pavla Šplíchala. Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček. Hudba a sound design: Ondřej Bělíček 💸 Přečtěte si všechny texty série Průvodce daňovou nespravedlností: https://a2larm.cz/pruvodce-danovou-nespravedlnosti/

Tereza Nvotová a Klára Vlasáková si na přijetí svých filmů nestěžují. Vedle recenzí, které prozrazují předsudky vůči ženám nebo nedůvěřivost, je ve veřejném prostoru i mnoho nadšených ohlasů na jejich filmy. Oba si navíc odbyly premiéru na zahraničních festivalech – Světlonoc premiérovala na švýcarském festivalu v Locarnu a odnesla si odsud Zlatého leoparda v soutěžní sekci zaměřené na nastupující generaci filmových tvůrců. Běžná selhání se poprvé promítala na Benátském filmovém festivalu, kde rumunsko-maďarská režisérka snímku Cristina Grosan získala cenu za nejlepší režii pro tvůrkyně pod 40 let. O filmech Světlonoc a Běžná selhání, kreativním procesu za nimi i o tom, že jsme stále zvyklí za univerzální životní zkušenost pokládat tu mužskou jsme mluvili v kulturním podcastu Pop. ► Líbil se vám tento díl POPu? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Táně a LP Fishovi na pop@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

V roce 2017 si naše redaktorka Saša Uhlová na vlastní kůži ověřila, jak vypadají podmínky lidí pracujících ve špatně placených, ale nezbytných zaměstnáních v Česku. Vznikly z toho skvělé reportáže, které vycházely na Alarmu pod názvem Hrdinové kapitalistické práce. Už během této práce však Saša Uhlová narážela na migranty pracující v českých továrnách a firmách. Bez jejich příběhu by byl obrázek o špatně placených zaměstnáních v Evropě nekompletní. Podobnými migranty jsou v západní Evropě také Češi, a tak vznikl nápad na pokračování „Hrdinů“. V posledním roce strávila Uhlová několik měsíců prací na německé farmě, v irském hotelu nebo jako pečovatelka o seniory ve Francii. Nyní tady máme druhé pokračování Hrdinů kapitalistické práce, v němž se společně s autorkou vydáváme za hranice Česka a za hranice mzdové železné opony, abychom zmapovali, jak vypadá práce východoevropských migrantů a především migrantech v západní Evropě. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Hudební podcast Soundsystém se věnuje nové desce islandské zpěvačky Björk a zamýšlí se nad udržitelností současného modelu koncertních turné. ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Miloš Hroch ► znělka Ondřej Bělíček ►Playlist dílu: TShygirl – Nymph (NUXXE/Because Music) Taylor Swift – Midnights (Republic) 58G – City Park (Warner Music) Heith – X, Wheel (PAN) Björk – Fossora (One Little Independent Records) Joe Coscarelli – Rap Capital: An Atlanta Story (Simon & Schuster] DeForrest Brown Jr. – Assembling a Black Counter Culture (Primary Information)

Existuje vůbec nějaké odvětví, kde by se žena mohla těšit na stejný příjem jako její kolegové? A co dělat, když zjistíme, že bereme méně, než bychom měly? V tomto díle jsme se rozhodly mimo jiné vysvětlit řadu omylů a nepřesností, které o odměňování panují. Vysvětlíme například, jaký je rozdíl mezi mzdou a platem, jestli je o platu vůbec možné jednat nebo proč není právně relevantní argument to, že si někdo „řekl o víc“. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček

Zelený zastupitel Prahy 3 v podcastu o rozvoji měst komentuje volební výsledek své strany, posun v Praze ve věci vyjednávání s developery i schopnosti koncepčně rekonstruovat veřejná prostranství. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

The podcast Crossroads invites Oksana Dutchak who is the Deputy Director of the Centre for Social and Labour Research (Kyiv) and a co-editor of Commons: Journal of Social Criticism. She is an activist of Essential Autonomous Struggles Transnational or E.A.S.T. and one of the initiators of the manifesto ‘“The right to resist”: A feminist manifesto’. She holds a PhD in sociology from the Department of Sociology in Ihor Sikorsky Kyiv Polytechnic Institute (Kyiv) and an MA in sociology and social anthropology from the Central European University. She is now a Fellow at the Berlin Institute for Empirical Integration and Migration Research. She has published extensively on labour issues, labour protests, gender inequality, socio-economic inequality. The podcast Crossroads is created in collaboration with Alarm and the research programme Global Conflicts and Local Interactions, which is funded by the AV21 Strategy of the Czech Academy of Sciences. The series invites social scientists, whose research addresses important topics and issues of our globalizing world. Today’s podcast is moderated by Olga Gheorghiev.

Do podcastu Na rozcestí jsme pozvali Oksanu Dutčak, která je zástupkyně vedoucí Centra pro sociální a pracovní výzkum v Kyjevě a spolueditorkou časopisu Commons: Journal of Social Criticism. Angažuje se ve spolku E.A.S.T. – Essential Autonomist Struggles Transnational a jednou z autorek manifestu The Right to Resist: A Feminist Manifesto. Doktorát získala na Katedře sociologie Národní technické univerzity Ukrajiny, a magisterský titul v sociologii a sociální antropologii získala na Středoevropské univerzitě. V současnosti je asistentkou na Berlínském institutu pro empirickou integraci a výzkum migrace. Její publikace se týkají tématu práce, pracovních protestů, genderových a socio-ekonomických nerovností. Podcast Na rozcestí vzniká ve spolupráci Alarmu s výzkumným programem Globální konflikty a lokální souvislosti, který je financován v rámci Strategie AV21 Akademie věd ČR. Podcast Na rozcestí zve sociální vědce a vědkyně, kteří se ve svém výzkumu věnují zásadním tématům současného globalizovaného světa. Dnešní díl moderuje Olga Gheorghiev.

V nakladatelství Tranzit vyšla nedávno publikace Hoří chemička, něco si přej. Její autorka, umělkyně a aktivistka Bára Bažantová strávila část minulého roku na trochu „netradiční rezidenci“ ve vile Libuše, která se nachází přímo uprostřed sídliště v Janově u Litvínova. Toto sídliště se zapsalo do nejnovějších dějin jako místo, kde v roce 2008 proběhl pokus o pogrom na místní romské obyvatele ze strany neonacistů. Jak vypadá situace v Janově dnes, kdo zde bydlí a jak vypadá běžný život těchto lidí? O tom všem jsme si povídali v nejnovějším dílu podcastu Kolaps právě s Bárou Bažantovou. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Svým debutovým románem Táto izba sa nedá zjesť, jenž vyšel v nakladatelství KK Bagala, zaujala slovenská prozaička Nicol Hochholczerová nejen slovenské publikum. Kniha, která do konce roku vyjde v nakladatelství Větrné mlýny i v českém překladu, popisuje zneužívání mladé dívky na základní škole jejím o desítky let starším učitelem. Syrová, fragmentarizová próza vyniká jasným literárním uchopením a tvrdostí vůči všem postavám. Hochholczerové prvotina se stala slovenskou senzací a rozproudila debatu o nevhodných vztazích i feministické literatuře současnosti. Jakou roli sehrály v literárních začátcích mladé autorky literární soutěže? Proč si zvolila autorka zrovna žánr konfese? A jak se staví ke kontroverzi, kterou vydání její knihy spustilo? Sleduje zahraniční debatu a knihy, které se věnují podobným tématům? A jak moc je pro autorku důležité formální uchopení tématu? O tom jsou nové Kvóty. ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

FC Barcelona: největší, nejslavnější, nejzadluženější. Zatímco o prvních dvou superlativech mohou fotbaloví fanoušci vést dlouhé debaty, tu poslední nikdo nemůže rozporovat. S celkovým dluhem 1,3 miliardy eur je Barcelona jednoznačně nejzadluženějším klubem v historii sportu. Místo bankrotu, výprodeje všech hráčů a pádu do nižších španělských soutěží se vedení rozhodlo klub zachránit zcela opačně. Dluh bude splácet větším dluhem, částečným rozprodejem majetku, nevyplácením dlužných mezd, tlakem na hráče, aby z klubu odešli nebo souhlasili se sníženým svých výplat, a tak kreativním účetnictvím, že i ti největší šíbři českého podnikatelského baroka z devadesátých let mohou jen tiše závidět. Rezignace na historickou klubovou identitu a oddání se hladce fungující mašinerii globálního kapitalismu stojí v případě katalánského klubu v kontrastu s dlouhodobou podporou nezávislosti katalánského regionu, která v minulosti nabrala i na trávnících španělské ligy podobu více méně otevřeného politického boje s fašistickou diktaturou a Realem Madrid. Jak tento boj konkrétně vypadal, v čem současná snaha zachránit finančně zdevastovaný klub likviduje zaměstnanecká práva jeho hráčů včetně hvězdného Messiho a také jakou roli v tom sehrály neexistující hráčské odbory se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider. ► Líbil se vám tento díl Outsidera? Podpořte jeho vznik na https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

V Brazílii, jedné z největších a nejdůležitějších zemí světa, nyní probíhají prezidentské volby, v nichž se utkává umírněná levice s radikální pravicí. Ve druhém kole spolu totiž soupeří někdejší prezident Luiz Inácio Lula da Silva a aktuální brazilský prezident Jair Bolsonaro. Dynamika jejich souboje je dost zajímavá a hraje v ní roli celá řada nečekaných aspektů. Abychom se v tom všem mohli lépe zorientovat, zeptali jsme se širší kontext těchto voleb jednoho z největších expertů na Latinskou Ameriku u nás. Do studia Mr. Wombat tentokrát dorazil iberoamerikanista Radek Buben působící na Středisku ibero-amerických studií pražské Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Bavili jsme se společně o nejnovějším vývoji v brazilské politice a společnosti obecně. ► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na kolaps@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

V úvodní epizodě nového podcastu mluvíme o tom, proč vlastně ženy na pracovním trhu tahají za kratší konec provazu. Gender pay gap je symbolické číslo, které vyjadřuje průměrný rozdíl ve výdělcích žen a mužů. Čím vyšší to číslo je, tím složitější postavení ženy na trhu práce mají. Je to však komplexní problém – k jeho vzniku nevede jediná příčina a neprojevuje se na jedné jediné úrovni. A právě různé faktory, které jsou genderově podmíněny, budou předmětem našeho podcastu. ► Líbil se vám tento díl Pay Gap? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Šárce Homfray a Lucii Václavkové na paygap@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Ondřej Bělíček

Amazon do první řady Prstenů moci investoval 750 milionů dolarů. „Nevím, kde ty peníze jsou. Nic mě do tohoto světa bohužel nevtahuje,“ říká fanoušek Pána prstenů a odborník na fantasy Boris Hokr. V podcastu je řeč i o rasistických vymezeních vůči postavám tmavší barvy pleti, ale i o tom, že fikční svět a volba vzhledu postav musí dávat smysl. „Fantasy svět může mít jiný pravidla než náš, to ano. Ale argument že je ve fantasy možné všechno jsme si mohli dovolit tak v 90.letech. Dnes už víme, že pokud je všechno možné, tak na ničem nezáleží,“ vysvětluje redaktor s tím, že Tolkien nepsal o černošských elfech nebo trpaslících, ale neuráží ho, pokud se v adaptaci objevují. ► Líbil se vám tento díl POPu? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Táně a LP Fishovi na pop@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

Každé úterý od začátku září byl na webu Radia Wave ke slyšení podcast Hranice násilí zprostředkovávající autentické výpovědi žen, které zažily znásilnění. Do širšího kontextu tuto problematiku zasazuje více než tucet oslovených odbornic. Autorkou podcastu je kulturní publicistka a dramaturgyně Táňa Zabloudilová, redaktorka Alarmu. Proč se Zabloudilová soustředila na příběhy sexuálního násilí ve vztazích? Jakým způsobem vybírala vhodné respondentky a jakou roli plní v podcastu přizvané odbornice? Jak pracovala se zranitelnými lidmi, kteří nenaplňují stereotypní představy o obětech sexuálního násilí? V nových Kvotách se také věnujeme tomu, nakolik se debata o tomto typu násilí v posledních letech posunula a co české společnosti chybí k tomu, aby lépe a citlivěji zpracovávala příběhy přeživších. Jak přitom vnímat skutečnost, že případů sexualizovaného násilí přibývá? ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

Asociace spisovatelů v září uspořádala spisovatelský sjezd. A tak se diskutovalo, pronášely projevy i slamovalo. Nejmocnější reakci rozhněvaných literátů si vysloužila Alžběta Stančáková za text Bejt žencká a psát. Dotčení ješitové si tak v úvodu nového dílu podcastu TL;DR vysloužili trochu toho angažovaného posměchu. Vítězkyní Nobelovy ceny za literaturu se nakonec nestal nikdo jiný než Annie Ernaux, jejíž knihu Roky jsme samozřejmě nezaklapli, ale dlouze a nadšeně o ní hovoříme. Kromě Roků se věnujeme také Benu Lernerovi – tedy autorovi, který získá Nobelovu cenu možná někdy v budoucnosti, což by bylo dobré, protože by to třeba k jeho četbě přimělo více Čechů a Češek, kteří by nahlédli do krize mužství (jazyka, kultury a neoliberalismu) také s někým jiným, než sexistickým a prohuleným Michelem Houellebecqem, což je kromě Milana Kundery další Francouz, který nobelovku letos nezískal. ► Playlist: 🖊️ Sjezd spisovatelů: 0:00-19:45 🆕 Knižní novinky: 19:45-26:40 📕 Ben Lerner - Topecká škola: 26:48-1:02:08 📕 Annie Ernaux - Roky: 1:02:44-1:32:09 ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Koncepce nerůstu má u nás i ve světě stále větší odezvu. Nedávno proběhla v Brně první nerůstová konference, a proto jsme si do studia podcastu Kolaps pozvali dva její organizátory a zároveň také dva lidi dlouhodobě se tomuto tématu věnující. O ambicích a cílech nerůstového hnutí, ale i o kritice, která na něj směřuje, jsme si povídali s ředitelkou Hnutí Duha Annou Kárníkovou a environmentalistou a členem organizace NaZemi Tadeášem Žďárským. ► Líbil se vám nový díl podcastu Kolaps? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře. ► www.darujme.cz/projekt/1205779

Český feministický mediální prostor rozrazil před časem nový projekt: měsíčník Druhá směna. Co vedlo k založení Druhé směny? O jaký typ feminismu texty, memy i vizuální identita Druhé směny usilují? Kde hledat zahraniční inspirační zdroje a proč Druhá směna pracuje se specifikem postkomunistické zkušenosti? Jaké společenské a feministické vize obě spoluzakladatelky mají a jak je skloubit s ideou udržitelnosti a wellbeingu, na které je dnes kladený mnohem větší důraz? Nový díl podcastu Kvóty s Eliškou Koldovou a Majou Vusilović o pozadí vzniku nového feministického média Druhá směna, inspiracích, intermediální spolupráci i hledání prostoru, který se může stát nástrojem radikality. ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

Závěrečný díl seriálu o kryptoměnách a digitalizaci peněz se zaměřuje na to, jak se kryptoměny aktuálně pokoušejí využít technologičtí giganti. Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček Hudba a sound design: Ondřej Bělíček ⛏️Celou sérii najdete zde: a2larm.cz/digitalizace-penez/

Nejnovější díl podcastu Kolaps v mnohém navazuje na předchozí vydání analyzující ruskou invazi na Ukrajinu a její aktuální, ale i dlouhodobější kontext. Ukrajinské síly zaznamenaly v minulých týdnech významné vojenské úspěchy v takzvané charkovské oblasti a někteří experti mluví přímo o zkolabování místní ruské fronty. O tom, jak významná to může být změna, jsme se bavili s bezpečnostním analytikem Vojtěchem Bahenským, který momentálně působí na pražské Fakultě sociálních věd, kde je součástí Peace Research Center Prague. Hned druhý den po natáčení tohoto dílu vyhlásil Vladimir Putin částečnou mobilizaci. V závěru tohoto dílu Kolapsu tedy najdete ještě krátkou pasáž, kterou jsme zpětně dotáčeli, věnovanou právě této novince. ► Líbil se vám nový díl podcastu Kolaps? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře. ► www.darujme.cz/projekt/1205779

Karolína Křížová ve své práci na několika frontách bojuje proti sexuálnímu a dalšímu genderově podmíněnému násilí. V Konsentu působí jako koordinátorka a lektorka několika projektů s cílovými skupinami od žáků a žákyň základních škol po rodiče a vyučující, které společně přispívají k prevenci sexuálního násilí a kybernásilí. Pečuje také o dobrovolnické organizace, které čítá přes 400 osob. Na Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR se poslední rok a půl stará o PR a publicitu projektu zaměřeného na genderově podmíněné násilí. V nejnovějším díle feministického podcastu Kvóty představuje Karolína Křížová nový projekt Úřadu vlády, zaměřený na problematiku domácího násilí. Co si klade za cíl a jaké skupiny oslovuje? ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

Písně Tamary jsou jako pohlednice ze života a debutová deska této pražské indie-popové kapely je jich plná, včetně osvědčených letních hitů pro introvertky a introverty. Přes prvotní obtíže jsme docenili eklektický prog-rock na nové nahrávce skupiny Orient a nezapomněli se ohlédnout za houseovým albem Renaissance od Beyoncé. ► Michaela Peštová na TW: @MichaelaPest ► Miloš Hroch na IG: @dizzee_hroch ► Jiří Špičák na IG: @jirispicak ► Karel Veselý na IG: @karlvesely ► Soundystém Playlist: spoti.fi/3PTy6TR ► Líbil se vám tento díl Soundsystému? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Soundsystem ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na soundsystem@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Miloš Hroch ► znělka Ondřej Bělíček

Bitcoin začal jako experimentální digitální měna mimo dohled centrálních finančních institucí i státu. Čím více peněz se ale v bitcoinovém systému točí, tím větší je tlak na jeho regulaci. Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček Hudba a sound design: Ondřej Bělíček ⛏️Celou sérii najdete zde: a2larm.cz/digitalizace-penez/

Země globálního Jihu slouží „technologickým inovátorům“ a kryptoměnovým dobrodruhům jako laboratoř, která má akcelerovat jejich byznys. Často na úkor místních komunit. Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček Hudba a sound design: Ondřej Bělíček ⛏️Celou sérii najdete zde: a2larm.cz/digitalizace-penez/

Bitcoin vznikl v časech poslední velké ekonomické krize a měl nabídnout řešení řady problémů spojených se současným finančním systémem. Nyní se s nimi sám potýká. Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček Hudba a sound design: Ondřej Bělíček ⛏️Celou sérii najdete zde: a2larm.cz/digitalizace-penez/

Dekolonizací procházejí muzeální sbírky i prestižní přehlídky současného umění. Je v praxi uskutečnitelná? Poslouchejte rozhovor s kurátorem Rado Ištokem a teoretičkou Annou Remešovou.

„Nejvíc mě těší to, co vidím, když se Prahou procházím s mým tříletým synem – že se povedlo udělat nové přechody, snížit obruby u přechodů. To jsou věci, které Pražanům pomáhají na cestách v každodenním životě,“ vypočítává Adam Scheinherr. Současně je však Praha přetížená vysokým počtem aut na počet obyvatel. „ V porovnání se západními metropolemi máme zpoždění deset až patnáct let. Náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr mluví v dalším vydání Bulváru o tom, proč se za něj nedařilo jít radikálněji směrem udržitelné mobility. ► Sledujte Táňa Zabloudilová na Twitteru ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

O kapitalistickém realismu, depresích, neoliberalismu a novém českém překladu knihy intelektuála a teoretika Marka Fishera s Ondřejem Trhoněm a Karlem Veselým. ► Líbil se vám nový díl podcastu Kolaps? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře. ► www.darujme.cz/projekt/1205779

Architektka a odbornice na aktivní dopravu ze Spolku Automat Zuzanou Poláková v prvním předvolebním vydání podcastu Bulvár hodnotila poslední čtyři roky v pražské dopravě. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Táňa Zabloudilová ► znělka Jonáš Kucharský

Jedna z nejvýraznějších novinářek současnosti, redaktorka a publicistka Jana Ustohalová, pracovala sedmnáct let v redakci MF DNES v Brně. Nyní je členkou redakce Deníku N. Zabývá se zpravodajstvím z Brna, politikou, neziskovým sektorem, investigativními kauzami, sociální problematikou a píše reportáže z regionů. Získala dvě Novinářské ceny - v roce 2016 za regionální žurnalistiku a v roce 2020 za nejlepší reportáž. Několikrát byla na Novinářskou cenu nominovaná. Bavily jsme se o výuce nových generací studentů a studentek, problémech, které si neseme z 90. let i o práci, kterou vykonává a tématech, kterým se věnuje. ► Líbil se vám tento díl Kvót? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Kvoty ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Apoleně na kvoty@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Martyyna

Nový díl podcastu Bulvár představuje unikátní výstavu Praha 2050, v níž autoři Ondřej Dušek a Tereza Unzeitigová promýšlejí možnou budoucí podobu hlavního města. ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Apolena Rychlíková ► znělka Jonáš Kucharský

Afroamerická tenisová hvězda Serena Williams končí svoji kariéru. Její odkaz v mnohém přesahuje svět sportu a spočívá v nikdy nekončícím aktivismu proti společenským nespravedlnostem a diskriminacím. ► Líbil se vám tento díl Outsidera? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779 ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na outsider@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

V srpnovém vydání literárního podcastu TL;DR jsme probírali především své výpisky z K-punku Marka Fishera, došlo ale i na poletující sníh, který se snášel na finské lágry nebo na českou poezii. ► Seznam knih: 📕 Petra Rautiainen - Snih a popel 📕 Mark Fisher - K-punk 📕Jan Těsnohlídek - Garum ► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_TLDR ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na tldr@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Ondřej Bělíček ► znělka Jonáš Kucharský

Architekti bez hranic sdružují mladé architekty a architektky se zájmem o veřejný prostor a sociální přesahy architektury – věnují znevýhodněným členům společnosti, bezdomovectví nebo ekologickým tématům. „Snažíme se zpřístupnit služby architektů všem, působíme třeba v mosteckém Chanově nebo v ostravské osadě Bedřiška,“ objasňuje ideu spolku jeden ze zakládajících členů Vojtěch Sigmund. Jeho členy a členky spojuje zájem o sociálně udržitelnou architekturu. „Sociální aspekty v architektuře jsou špatně uchopitelné a představitelné, proto se na ně zapomíná, ale my je považujeme takřka za nejdůležitější,“ doplňuje Vojtěcha další spoluzakladatelka Karolína Kripnerová. „Můžeme mít skvěle navržený ekologický pasivní dům, ale pokud nebude společnost jako celek dobře fungovat, tak je nám to skoro k ničemu.“ ► Líbil se vám tento díl Bulváru? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: bit.ly/Chci_Dalsi_Bulvar ► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorkám na bulvar@denikalarm.cz ► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat ► sound mix Alžběta Medková ► znělka Jonáš Kucharský

Na konci roku 2021 vycházel pod hlavičkou Institutu úzkosti šestidílný podcast Transistorie o tom, “co znamená, nebo co znamenalo být trans”. Autorkou podcastu a poměrně rozsáhlých trans dějin je Jamie Rose, s níž si v podcastu povídala Johana Nejedlová. Jamie Rose je aktivistka, doktorandka anglofonní literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V podcastu Transistorie prošla historií od středověku, ale nejvíce se věnovala angloamerickým trans dějinám od devatenáctého století až do současnosti. ► Líbil se vám nový díl podcastu Kolaps? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře. ► www.darujme.cz/projekt/1205779

Podcast Soundsystém se tentokrát vydal na hudební festival Beseda u Bigbítu. Letní pohodu se Karlu Veselému a Michaele Peštové podařilo nabourat debatou o tom, jak se do populární hudby otiskuje téma interrupcí. ► Líbil se vám nový díl podcastu Soundsystém? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře. ► www.darujme.cz/projekt/1205779

Před padesáti lety se zhroutil brettonwoodský systém, který držel ekonomické klima Západu. Co ho nahradilo a proč? Poslechněte si první text série od Martina Tremčinského Boom kryptoměn a proces digitalizace peněz. Audioverzi textu namluvil Jan Bělíček Hudba a sound design: Ondřej Bělíček ⛏️Celou sérii najdete zde: https://a2larm.cz/digitalizace-penez/

Sídliště Invalidovna, které vzniklo v šedesátých letech jako experiment, patří k nejzajímavějším v Praze. Nové stavební projekty je však mohou nevratně proměnit. Obyvatelé sídliště Invalidovna se obávají gentrifikace. Podle nich se budou zvyšovat ceny bydlení na sídlišti a nový projekt k tomu přispěje – místo aby reagoval na potřeby místních a zajistil alespoň umístění některých občansky potřebných služeb do komerčních prostorů. „Uvědomujeme si, že se s lokalitou musí něco dělat a sídlišti zároveň chybí některé služby, ale jestli tu bude další showroom luxusních koupelen nebo lékárna, nemůžeme dopředu vědět,“ říká Jan Šimbera ze spolku Za Invalidovnu, podle kterého je celý projekt poznamenaný hlavně tím, že se architekti na pozemek snažili dostat co nejvíce hmoty, aby developer dosáhl co největšího zisku. Členům spolku vadí, že při jednání s developerem městská část ani město, které má v místě stále ještě 30 procent pozemků, nevyvinuly větší snahu, aby nová výstavba zohlednila přání místních rezidentů. Z podcastu se dozvíte také podrobnosti o projektech Čechie či Rustonky West, které v budoucnu podobu sídliště v sousedství pražského Karlína ovlivní. Tomáš Hnyk s Janem Šimberou popisují, jak se v případě Čechie povedlo s občanskými připomínkami do procesu vstoupit o něco razantněji než v případě projektu Trigemy nad metrem. Tomu se bude pražské zastupitelstvo věnovat už 8. září. ► Sledujte Táňu Zabloudilovou na Twitteru: twitter.com/TanaZabloudil Líbil se vám nový díl podcastu Bulvár? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře. ► www.darujme.cz/projekt/1205779

Rostoucí zájem o ženský fotbal přináší i riziko, že feminizace sportu místo podpory fotbalistek na všech na úrovních vede jen k větším ziskům nadnárodních korporací. Právě kapitalizace zájmu o ženský fotbal souvisí i s dalším potlačováním skutečné feminizace sportu a to na globální úrovni. V čem je největší problém a proč spíše než o feminizaci sportu bychom měli mluvit o negativních jevech kapitalizace žen ve sportu se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider. ► Líbil se vám nový díl podcastu Outsider? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře. ► www.darujme.cz/projekt/1205779

„Věřím, že v postkomunistických zemích vznikne hnutí, které bude západní struktury, témata i samotné postavení západních aktivistů kritizovat. Že bude drsnější a radikálnější. Nepotřebujeme jít ve stejných linkách, jako to dělají Němci, máme jinou zkušenosti,” vysvětluje Klára Bělíčková v novém dílu podcastu Kvóty. Jak dál se liší západní klimatické hnutí od toho postkomunistického a proč je dobré na tyto rozdíly upozorňovat? Co se od mladých klima aktivistů žádá a proč mají někteří politici a politici neustále tendenci na ně nahlížet jako na malé děti? Co zažívali Fridays for Future, když rozdávali vysvědčení jednotlivým politickým stranám? A jak se k samotnému aktu předání stavěl Andrej Babiš nebo Petr Fiala? Poslechněte si nový díl Kvót se středoškolskou studentkou, členkou české odnože Fridays for Future a platformy Re-set, Klárou Bělíčkou o postavení FFF na české aktivistické scéně, vztahu s politiky i budoucnosti hnutí. ► Líbil se vám nový díl podcastu Kvóty? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře. ► www.darujme.cz/projekt/1205779

Americký Nejvyšší soud vydal na sklonku svého aktuálního úředního období celou smršť velmi konzervativních rozhodnutí, která mění výklad amerického práva nejen ve věci interrupcí, ale i práv policie, regulace zbraní, ochrany životního prostředí a administrativních práv federální správy nebo odluky církve a státu. Všechny tyto případy rozebírá dnešní díl podcastu Redneck. ► Líbil se vám nový díl podcastu Redneck? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře. ► www.darujme.cz/projekt/1205779

Aktuální snímek Elvis je nestřídmou vizuální hostinou, jak jsme od australského režiséra Baze Luhrmanna zvyklí. Posádka Soundsystému se ale na nový film o rock´n´rollové legendě rozhodla podívat prizmatem poválečných dějin rockové hudby. Co znamenal elvisovský mýtus v sedmdesátých letech a proč se o něm vůbec v roce 2022 ještě točí filmy? V diskuzním podcastu dojde také na výlet do chladných vln skandinávského droneu, jehož představitelky Maria W Horn, Caterina Barbieri nebo Kali Malone vystupují na nových albech z komfortní zóny. 🎙️ Hudba: Bad Bunny – Un Verano Sin Ti (Rimas, 2022) Gwenno – Tresor ( Heavenly / PIAS, 2022) CTM – Baby Girl (Posh Isolation, 2022) Happy Mondays – Pills 'n' Thrills and Bellyaches (Factory, 1990) Marina Herlop – Pripyat (PAN, 2022) Caterina Barbieri – Spirit Exit (light-years, 2022) Maria W Horn & Sara Parkman – Funeral Folk (XKatedral/Supertraditional, 2022) Kali Malone – Living Torch (Portraits GRM, 2022) VA – Elvis (Original Motion Picture Soundtrack) (RCA, 2022) ► Líbil se vám nový díl podcastu Soundsystém? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře. ► www.darujme.cz/projekt/1205779

Nedávno vyšel další český překlad americké spisovatelky Joan Didion, jejíž tvorbě se věnujeme v literárním podcastu TL;DR. Kromě toho analyzujeme jedno nepříjemné a jedno příjemné překvapení z domácí beletrie. Hlavní část nového dílu TL;DR se věnuje legendě americké novinařiny i literatury Joan Didion. V Nakladatelství Lidových novin nedávno vyšel překlad jejího románu Demokracie, v němž tato „expertka na nicotu“ svým sugestivním stylem popisuje banální každodennost života koloniálních amerických elit. Didion v Demokracii vytvořila jakési torzo románu o jedné bohaté americké rodině, která se usídlila na Havaji. Kromě toho vás ale čekají také dvě původní české prozaické novinky. Kritizujeme zmatenou, nepříliš povedenou beletristickou prvotinu Vir novináře a komentátora Davida Klimeše a naopak chválíme sbírku povídek Cesta k billboardu divadelního režiséra a spisovatele Ondřeje Škrabala. ► Seznam knih: 📕 Joan Didionová - Demokracie https://www.nln.cz/knihy/demokracie 📕 David Klimeš - Vir https://akropolis.info/kniha/vir/ 📕 Ondřej Škrabal - Cesta k billboardu https://www.kosmas.cz/knihy/508849/cesta-k-billboardu/ ► Líbil se vám nový díl podcastu TL;DR? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře. ► www.darujme.cz/projekt/1205779

Pracovní práva, zakázková ekonomika, Uber Files, situace zaměstnanců v současné geopolitické konstelaci, inflace, pravicová vláda, energetická krize a role odborů v tom všem – to byla témata Kolapsu s odborovou právničkou Šárkou Homfray. ► Líbil se vám nový díl podcastu Kolaps? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře. ► http://www.darujme.cz/projekt/1205779

Ďáblice jsou v posledních letech místem, kde se hraje o nejenom o budoucí podobu nejlepšího českého sídliště, ale taky o to, jak se budou chovat k souborům paneláků z druhé poloviny 20. století i jiná česká města. Když před několika lety oznámila společnost CPI druhého nejbohatšího Čecha Radovana Vítka záměr vystavět na pozemcích pod někdejšími potravinami Včela mnohopatrové obytné budovy, pochopili místní, že sídliště, tak jak ho znají, je v ohrožení. Výsledkem jejich odporu k tomu, aby na místech starých samoobsluh vznikly věžové domy, byla petice podepsaná sedmi a půl tisící lidmi a založení spolku Krásné Kobylisy. Ten se stal prostředníkem místních při jednání s městskou částí, developerem i hlavním městem Prahou. Hosty podcastu Bulvár byli Jana Rozmarová a Jan Vocel z pražského spolku Krásné Kobylisy, který aktivně zastupuje obyvatele Prahy 8 při vyjednávání o budoucnosti oceňovaného sídliště Ďáblice. ► Sledujte Táňu Zabloudilovou na Twitteru: https://twitter.com/TanaZabloudil ► Spolek Krásné Kobylisy můžete sledovat zde: https://www.krasnekobylisy.cz/ Líbil se vám nový díl podcastu Bulvár? Podpořte vznik podcastu v dlouhodobé kampani Alarmu. Nové díly mohou vznikat jen díky vaší podpoře. ► http://www.darujme.cz/projekt/1205779

České ultrakonzervativní spolky je potřeba vnímat v globální perspektivě. Protipotratové a obecně pak anti-genderové iniciativy totiž čile spolupracují na mezinárodní úrovni a ovlivňují veřejnou debatu po celém světě. Hostkou nového dílu podcastu Kolaps tentokrát byla politoložka Eva Svatoňová působící na univerzitě v dánském Århus a také na pražské Karlově univerzitě. Eva Svatoňová se dlouhodobě věnuje tématu anti-genderové ideologie a povídali jsme si s ní o protipotratovém aktivismu, ultrakonzervativní internacionále a napojení českých organizací typu Hnutí Pro život a Aliance pro rodinu na partnery z Východu i Západu. twitter.com/JBelicek Líbil se vám nový díl podcastu Kolaps? Podpořte nás v aktuální kampani na Darujme.cz. Nové díly oblíbených podcastů můžeme vytvářet jen díky podpoře našich čtenářů a čtenářek. www.darujme.cz/projekt/1206304

Poslechněte si diskusi s Johanou Chylíkovou a Jiřím Skálou o tom, zda je studium na vysokých uměleckých školách skutečně dostupné všem a jaký vliv na přístup ke vzdělávání může mít třídní postavení. https://matterof.art/cz/projekty/centrum-a-periferie

Český vzdělávací systém se potácí v problémech dlouhodobě. Na světové nebo evropské premianty nestačí ani zdaleka, což je důsledek mnoha faktorů. Třeba více než dvaceti ministrů školství během třiceti let, z nichž jen pár resortu skutečně rozumělo nebo o něj mělo zájem. České školství na jedné straně svou podobou stále připomíná doby Marie Terezie a paralelně je zahlceno množstvím drobných a požadavků a nekonečné administrativy. Cokoli navíc se řeší pomocí projektů a grantů. Výsledkem je, že každá škola stojí a padá s tím, jak dobrého a aktivního má ředitele nebo ředitelku. O problémech českého školství, nebo tím, jak to vypadá na Západě, si povídal redaktor Stanislav Biler s analytiky PAQ Research Štěpánem Kmentem a Karlem Gargulákem. Tento podcast vznikl za podpory Nadace Thompson Foundation.

Co přesně se stalo v Uvalde a Highland Parku? Jak to, že během texaské tragédie tak selhala policie? Proč během svého zásahu policisté tak otáleli a místo na střelce se soustředili na pacifikaci vystrašených rodičů? Co mají střelby v Uvalde a v Highland Parku společného a v čem se naopak liší? A jde vůbec problém, který mají Spojené státy s obrovským množstvím úmrtí střelnou zbraní, vyřešit? O tom je dnešní díl podcastu Redneck. Podpořte vznik knižního nakladatelství Alarm! www.darujme.cz/projekt/1206304

„Velký krokem dopředu je podle mého založení Pražské developerské, město musí umět plánovat, developovat a stavět. Nemůže to nechávat jen developerům,“ říká Pavel Zelenka, který v podcastu vysvětluje, jak příspěvková organizace hl. města Prahy založená před dvěma lety funguje. „Zaměřuje se na zbytky území, které má ještě pod kontrolou, na jejich konsolidaci a přípravu k výstavbě.“ Hostem podcastu Bulvár byl zastupitel hl. města Prahy Pavel Zelenka (Praha Sobě), podle kterého by město mělo v bytové krizi začít více a levně stavět. https://twitter.com/TanaZabloudil Líbil se vám nový díl podcastu Bulvár? Podpořte nás v aktuální kampani na Darujme.cz. Nové díly oblíbených podcastů můžeme vytvářet jen díky podpoře našich čtenářů a čtenářek. www.darujme.cz/projekt/1206304

Ve třetím díle podcastu Můžu ti říkat Mirečku Johanna Nejedlová s Daliborem Zítou pokračují ve vyprávění o životě studentů a studentek, kteří do Československa přišli studovat ze zemí takzvaného globálního Jihu. Uslyšíte o tom, jak je zobrazovala populární kultura, jak je vnímali jejich učitelé, spolužáci a veřejnost a jak se potkávaly jejich představy o socialismu s realitou, kterou v Československu žili.

Čtvrtá řada seriálu Stranger Things vrátila do hitparád osmdesátkový hit Running Up That Hill. Je za tím přetrvávající kouzlo zpěvačky Kate Bush? Našli dnešní posluchači v téměř čtyřicet let staré písni něco, co jim v popu chybí? Posádka podcastu Soundsystém rozebírala téma s hudební publicistikou Michaelou Peštovou, která vybrala desku měsíce a vysvětlila nám, proč americká písničkářka Angel Olsen na novém albu Big Time čerpá z country a americany. https://twitter.com/miloshroch https://twitter.com/jirispicak https://twitter.com/karlvesely https://twitter.com/MichaelaPest Líbil se vám nový díl podcastu Soundsystém? Podpořte nás v aktuální kampani na Darujme.cz. Nové díly oblíbených podcastů můžeme vytvářet jen díky podpoře našich čtenářů a čtenářek. www.darujme.cz/projekt/1206304

Už čtyři měsíce zuří na Ukrajině válka, kterou rozpoutalo Putinovské Rusko. Krátce před jejím vypuknutím se na východ Ukrajiny vypravili novinář Vojtěch Boháč a fotografka Majdou Slámovou ze serveru Voxpot. V zemi nakonec zůstali několik týdnů a neúnavně reportovali přímo z místa. Stali se také jedněmi ze zahraničních novinářů, kteří se ocitli pod přímou palbou ruských vojáků a u města Makariv jen o vlásek unikli smrti. Šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč se ve čtvrtek 23. června stal také čerstvým držitelem ocenění Novinářská křepelka pro novináře a novinářky do 33 let. S lehkým časovým odstupem jsme v podcastu Kolaps analyzovali, co přesně na místě s Majdou Slámovou viděli a zažili. Jak vnímají vývoj na ukrajinské frontě a co říkají na českou debatu kolem tohoto válečného konfliktu? twitter.com/JBelicek https://twitter.com/Svratkin Líbil se vám nový díl podcastu Kolaps? Podpořte nás v aktuální kampani na Darujme.cz. Nové díly oblíbených podcastů můžeme vytvářet jen díky podpoře našich čtenářů a čtenářek. www.darujme.cz/projekt/1206304

Díl podcastu Bulvár s Jaroslavem Lormanem se zaměřil na situaci seniorů a seniorek, na které tvrdě dopadá nedostupnost bydlení i rychlé zdražování nájmů i energií. https://twitter.com/A_Rychlikova Líbil se vám nový díl podcastu Bulvár? Podpořte nás v aktuální kampani na Darujme.cz. Nové díly oblíbených podcastů můžeme vytvářet jen díky podpoře našich čtenářů a čtenářek. www.darujme.cz/projekt/1206304

Popírači a klimaskeptici nejsou jediní, kdo si globální oteplování vykládá po svém. Lidská schopnost sebeklamu je pestřejší, než se na první pohled může zdát. Poslechněte si audio verzi článku od Martina Vrby. https://a2larm.cz/2022/05/od-popiracstvi-k-ekofasismu-strucne-dejiny-klimatickeho-reakcionarstvi/ Text vznikl ve spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung. Podpořte vznik dalších textů o klimatické krizi finančním příspěvkem v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304

Zatímco tři ze čtyř titulů probíraných v novém dílu literárního podcastu TL;DR ukazují svět očima neprivilegovaných, jedna kniha se jinakosti posmívá. Asi nepřekvapí, že se jedná o českou novinku. Seznam knih: David Diop - V noci je každá krev černá Miloš Urban - Továrna na maso Anna Mayr - Bídníci. Proč společnost pohrdá nezaměstnanými, ale přesto je potřebuje Lea Ypi - Free: Coming of Age at the End of History Joan Didion - Demokracie Kazuo Ishiguro - Klára a Slunce Colson Whitehead - Zóna Jedna David Klimeš - Vir Branko Milanović - Nic než kapitalismus Samuel Moyn - Poslední utopie Martin Rychlík - Dějiny lidí. Pestrost lidstva v 73 kapitolách Magdaléna Platzová - Život po Kafkovi Michael Třeštík - Noc s Holanem Milena Slavická - Na Betáni: O nevinnosti a jiných maličkostech Iva Pekárková - S orlem na zádech https://twitter.com/JBelicek https://twitter.com/EvaKlicova Líbil se vám nový díl literárního podcastu TL;DR? Podpořte nás v aktuální kampani na Darujme.cz. Nové díly oblíbených podcastů můžeme vytvářet jen díky podpoře našich čtenářů a čtenářek. https://www.darujme.cz/projekt/1206304

Kromě přímých dopadů má válka na Ukrajině také důsledky nepřímé. Jedním z nich může být potravinová krize, před níž varují čelní představitelé OSN i některých států. Poslechněte si audio verzi článku od Martina Vrby. https://a2larm.cz/2022/04/meli-bychom-se-pripravovat-na-potravinovou-krizi-o-necekanych-dusledcich-putinovy-invaze/ Text vznikl ve spolupráci s nadací Heinrich Böll Stiftung. Podpořte vznik dalších textů o klimatické krizi finančním příspěvkem v naší crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1206304

Na Alarmu skončil posledním dílem unikátní audiovizuální pořad Antifacist Art mapující české, slovenské a československé antifašistické umění v první polovině 20. století. Videopořad umělce Pavla Karouse, filmaře Vladimíra Turnera a vizuálního tvůrce Ondřeje Vlka detailně ukazoval, jak čeští a slovenští umělci reagovali na rychlý vzestup krajně-pravicových ideologií v tehdejším Československu, ale i na celém evropském kontinentě. O cyklu Antifascist Art, vzestupu krajní pravice a vítězích a poražených minulosti jsme si v novém dílu podcastu Kolaps povídali s Pavlem Karousem. Podívejte se na pořad Antifascist Art zde: https://youtu.be/NIHNM9MknVU Podpořte vznik knižního Nakladatelství Alarm v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304

Mariya Ivancheva is a British-Bulgarian anthropologist and sociologist, currently based at the University of Strathclyde. Her longterm research interest is the precarity in academic work. She is currently the president of European Association of Social Anthropologists and she co-founded the Precanthro iniative focused on working conditions of European anthropologists. In the new episode of the Crossroads podcast, she talks about precarity in British academia and elsewhere as well as about her career beginnings in post socialist Bulgaria and how it impacted her career. EASA: https://easaonline.org/ Precanthro: https://www.facebook.com/precanthro/ Mariya: https://www.strath.ac.uk/staff/ivanchevamariyadr/

V novém díle podcastu Na rozcestí mluví britská antropoložka Mariya Ivancheva o tom, jaké rozdíly přetrvávají mezi akademickými institucemi v západní a východní Evropě a jak je možné řešit prekérní pracovní podmínky akademiků a akademiček. Mariya Ivancheva je britská socioložka a antropoložka bulharského původu, která se ve své práci dlouhodobě věnuje nerovnostem a prekaritě v akademické sféře. V současné době je prezidentkou Evropské asociace pro sociální antropologii, v rámci které také založila a vede iniciativu Precanthro řešící pracovní podmínky členů asociace v Evropě. V novém díle podcastu Na rozcestí mluví nejenom o tom, jak iniciativa vznikla ale také o svém dlouhodobém výzkumu pracovních podmínek na univerzitách v Británii a dalších zemích a o tom, jak její přístup k práci, výzkumu i aktivismu ovlivnilo vyrůstání v postsocialistickém Bulharsku. Podpořte vznik dalších dílů v naší crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1206304

V nakladatelství Prostor právě teď vychází kniha s názvem Špidla aneb Zdroje jsou…, v níž někdejšího premiéra, ministr, eurokomisaře a nynějšího ředitele Masarykovy demokratické akademie Vladimíra Špidlu zpovídá novinář Luboš Beniak. V tomto knižním rozhovoru Špidla rekapituluje a reflektuje svou politickou kariéru a přináší detailnější vhledy do svého politického myšlení i rozhodování. Podobným směrem se vine i rozhovor Vladimíra Špidly s moderátory našeho podcastu Kolaps. Došlo na nesrovnalosti s Milošem Zemanem, válku v Iráku i úpadek sociální demokracie.

Je nadvláda Donaldat Trumpa nad republikány skutečně tak pevná, jak se zdá? Jakou cenu má jeho podpora  republikánských kandidátů? Proč jeho sílu problematizují volby guvernéra v Georgii? Proč republikánský kandidát na guvernéra Pensylvánie troubil při zahájení kampaně na šofar a co má společného s církví, která během liturgie používá pušky? A jak si demokraté vrážejí navzájem dýky do zad? To všechno se dozvíte v novém Rednecku. Podpořte vznik knižního nakladatelství Alarm! https://www.darujme.cz/projekt/1206304

Hostem nejnovějšího dílu podcastu Kolaps byla historička Anna Hájková působící na Univerzitě ve Warwicku. Věnuje se studiu každodenního života obětí holocaustu, rozvíjí queer historii v kontextu holocaustu a zabývá se i tím, jakou roli v tomto temném období lidských dějin hrála třeba sexualita. Do češtiny byla nedávno přeložena její kniha Poslední ghetto. Všední život v Terezíně, kterou v roce 2020 vydalo prestižní vydavatelství Oxfordské univerzity. Jedná se o publikaci, která v mnoha ohledech mění naše představy o životě v terezínském ghettu za druhé světové války. Podpořte vznik knižního Nakladatelství Alarm v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304

Jedna z debat ze série ND Talks pořádané na půdě Národního divadla se věnovala ekonomické situaci lidí z divadel. Ta je natolik alarmující, že událost na kulturní scéně nejspíš vzbudí další pohyb. Hosté nového dílu podcastu Pop byla Linda Dušková a Jan Frič. Oba zdůrazňují, že problém nespočívá jen v tom, že větší část divadelní scény, jejíž zástupci musí kombinovat několik úvazků, aby uplatili nájem a vydělali si na živobytí, je prekarizovaná. Problémem je i fakt, že se situace podepisuje na kvalitě českého divadla. Podpořte vznik dalších dílů Kolapsu a nového Nakladatelství Alarm v nové crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304

Natočil rapper Kendrick Lamar s dvojalbem Mr. Morale & The Big Steppers svůj největší opus? Trpí mesiášským komplexem, nebo se zříká role rapového kazatele? Na albu především svádí vnitřní i politické bitvy – a přiznává svoje vlastní limity. Vedle rozboru desky měsíce připomene nový podcast Soundsystém taky kulturní historii přehrávače iPod, který změnil způsob, jakým konzumujeme hudbu. To vše pro vás připravilo moderátorské trio Miloš Hroch, Jiří Špičák a Karel Veselý. Podpořte vznik knižního Nakladatelství Alarm v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304

Nový díl podcastu Kvóty se věnuje vytěsňované romské historii i přetrvávající diskriminaci Romů a Romek u nás pohledem básnířky, prozaičky a romistky Renaty Berkyové. Podpořte vznik dalších dílů Kolapsu a nového Nakladatelství Alarm v nové crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304

Podcast o příbězích a životních osudech studentů, kteří přijeli studovat do komunistického Československa ze zemí globálního jihu. V druhém dílu podcastu Můžu ti říkat Mirečku? Johanna Nejedlová a Dalibor Zíta společně s bývalými studenty a studentkami z Vietnamu, Sýrie, Konga a Alžíru přibližují, jak se nově příchozí cizinci vypořádávali s českou kuchyní, jak náročné pro ně bylo studium v cizím jazyce a jak je vnímalo jejich okolí.

Dnes uplynulo osmdesát let od důležitého a úspěšného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě 27. května 1942 na něj totiž v pražské Libni zaútočili výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Heydrich po několika dnech zraněním podlehl a zemřel. Atentát byl završením několikaměsíčních příprav diverzní Operace Anthropoid ze strany exilových československých branných sil. S historikem Jaromírem Mrňkou jsme si v aktuálním dílu podcastu Kolaps povídali o tom, co tento čin znamenal pro československé dějiny 20. století, ale také o tom, jak vypadala tehdejší realita odbojové činnosti v protektorátu i v zahraničí a jakou ránu pro nacistické Německo znamenalo zavraždění takto vysoce postavené osoby v nacistické hierarchii. Jaromír Mrňka momentálně působí v Ústavu pro studium totalitních režimů. Specializuje se na protektorát, české dějiny druhé světové války a vykonávání spravedlnosti v poválečném Československu. Poslechněte si kompletní díl podcastu Kolaps s historikem Jaromírem Mrňkou. Podpořte vznik knižního Nakladatelství Alarm v naší crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304

V prvním díle TL;DR se nový podcast hlavně představí. Proč se jmenuje tak neliterárně a proč je dobré někdy knihu nedočíst a zaklapnout? Vysvětlíme vám také, čemu se bude věnovat – všemu. České i zahraniční literatuře, literatuře faktu, publicistice a čemukoli dalšímu, co nám bude připadat hodné pozornosti. Tentokrát kromě tipů na knižní novinky, z nichž na některé dost pravděpodobně přijde řeč v následujících dílech, došlo i na první nezaklapnutou knihu: Bílou Vodu Kateřiny Tučkové. První diskuse je věnována periferii a povaze českého venkova a maloměsta - Destrukce Standy Bilera a román Cestou Špendlíků od Zuzany Říhové. U periferie zůstane i druhá debata, která se věnuje dílu Édouarda Louise a především jeho novince Boje a proměny jedné ženy. V poslední části podcastu dostane prostor taktéž na Magnesii Literu nominovaná publikace Civilizovaná žena Martiny Pachmanové, vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy v Brně. Podpořte vznik knižního Nakladatelství Alarm v naší crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1206304 Seznam knih: Elsa Morante - Arturův ostrov David Diop - V noci je každá krev černá Pavel Barša - Román a dějiny Kateřina Tučková - Bílá voda Zuzana Říhová - Cestou špendlíků nebo jehel Stanislav Biler - Destrukce Édouard Louis - Boje a proměny jedné ženy Martina Pachmanová - Civilizovaná žena: Ideál i paradox prvorepublikové vizuální kultury

Martin Ouředníček upozorňuje na rizika zahušťování Prahy. Metropolitní plán podle něj na část výzev nereaguje, protože jeho zpracovateli jsou hlavně architekti. Hledisko společenských věd v něm chybí. Podpořte vznik Nakladatelství Alarm, díky kterému naše texty nikdy neskončí v propadlišti internetové historie! bit.ly/nakladatelstvi_alarm

O situaci ukrajinských Romů utíkajících před válkou, kolabující české pomoci uprchlíkům i vyhlídkách blízké budoucnosti s antropologem a sociálním pracovníkem Filipem Pospíšilem. Podpořte vznik dalších dílů Kolapsu a nového Nakladatelství Alarm v nové crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304

S úspěšnou malířkou a letošní laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého o vlastních cestách k feminismu, radosti z malby, překonávání mistrovského modelu i důležitosti sdílených zkušeností.

Hostkami Popu byly vizuální umělkyně, které žijí v ČR, ale narodily se na Ukrajině. Masha Kovtun, Olga Krykun a Alice Nikitinová mluvili o tom, na co je v souvislosti s válkou dobré upínat pozornost. Podpořte vznik dalších dílů Kolapsu a nového Nakladatelství Alarm v nové crowdfundingové kampani: www.darujme.cz/projekt/1206304

Únik informací z Nejvyššího soudu upozornil americkou veřejnost na blížící se rozsudek, který v zemi naprosto vychýlí reprodukční politiku ze zajetých kolejí uplynulého půlstoletí. Jaké může mít rozhodnutí politické dopady, rozebírá dnešní Redneck.

Platforma pro minimální důstojnou mzdu nedávno představila svůj výpočet této mzdy pro rok 2021. Pro Českou republiku se rovnala 31 146 korun hrubého a v Praze by měla dosahovat až 36 717 korun hrubého. Výzkumníci taky nastínili, jak by tato mzda mohla vypadat v roce 2022, kdy se bude stupňovat inflace a budou stoupat ceny energií. Už v tuto chvíli by podle aktuálních dat měla minimální důstojná mzda v Praze překročit hranici 40 tisíc hrubého. O koncept minimální důstojné mzdy, situaci českých domácností a stoupajících cenách potravin, zboží a energií jsme si v Kolapsu povídali se zástupci Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Do studia Mr. Wombat totiž dorazila antropoložka Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky - Spot působící také na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, politoložka Kateřina Smejkalová z nadace Friedrich-Ebert Stiftung zastoupení v Praze a ekonom Jan Bittner. Podpořte vznik dalších dílů Kolapsu a nového Nakladatelství Alarm v nové crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1206304

Podcast o příbězích a životních osudech studentů, kteří přijeli studovat do komunistického Československa ze zemí globálního jihu. Invaze vojsk varšavské smlouvy v roce 1968 a tanky v ulicích mu připadaly jen jako jeden z dalších vojenských převratů v jeho rodné zemi - Sýrii. Šel si nakoupit jídlo do zásoby a nevzrušoval se. Ostatně byl v Praze v podstatě na ulici a přespával po tramvajích a u přátel na kolejích. I takové jsou vzpomínky jednoho z bývalých zahraničních studentů v Československu, které tvoří základ nového podcastu Můžu ti říkat Mirečku?

Nový díl feministického podcastu Kvóty s publicistkou a teoretičkou módy Janou Patočkovou se zaměřuje na vztah politiky a módy, současné trendy v oblékání i na otázku postavení žen v popkultuře. Podpořte vznik nakladatelství Alarm, díky kterému naše texty nikdy neskončí v propadlišti internetové historie! https://www.darujme.cz/projekt/1206304

Spolek Prádelna vznikl během zimy 2019/2020 v rámci tříměsíční rezidence žen v sociální tísni v pražské Galerii INI. Členky kolektivu se dnes pravidelně scházejí a věnují se psaní, kreslení či točení filmů, a společně problematizují stereotypní zobrazování lidí v sociální nouzi. Balu, Monika, Magda, Linda a Helena jsou umělkyně, které svůj čas věnují tvorbě i přímým akcím na podporu žen bez domova. Samy s životem na ulici zkušenost mají.

O výsledcích francouzských prezidentských voleb, politice Emmanuela Macrona, Marine Le Pen, francouzské levici i tradičních stranách jsme si v podcastu Kolapsu povídali s politoložkou Evou Svobodovou a odborníkem na západní Evropu Jakubem Šindelářem.

Album GOLD od původem manchesterského saxofonisty a básníka Alabastera dePlumea je jako balzám na neklidnou dobu. Jedenačtyřicetiletý Gus Fairbarn, jak zní dePlumeovo občanské jméno, se živil jako sociální pracovník a s péčí o druhé má bohaté zkušenosti. Využívá je na albu GOLD, které se hudebně pohybuje na pomezí soudobého jazzu, experimentální hudby a kytarového minimalismu. Pokud chcete vědět, jestli se Jiří Špičák s Milošem Hrochem dostali do jazzového transu, jak se jim GOLD líbilo a zda vůbec jde o album pro jazzové elitáře, pusťte si Soundsystém v audiu. bit.ly/Soundsystem_do_mailu

O nedávném skandálu Hnutí pro život, protipotratovém hnutí a ultrakonzervativní ideologii, která se za ním ukrývá, jsme si v novém díle podcastu Kolaps povídali se socioložkou Andreou Beláňovou.

Proč je výhra Chrise Smallse a jeho kolegů tak signifikantní? Proč se rozhodli nevyužít stávajících odborových struktur a proč jejich boj zdaleka nekončí? V čem jsou inspirací pro zaměstnance Starbucksu a v čem varováním jejich nadřízených? A proč v boji za odbory v Amazonu alespoň prozatím selhali američtí politici? O tom všem je dnešní díl podcastu Redneck.

Už více než rok běží kampaň Amnesty International a dalších spřátelených neziskových organizací jako je například Konsent, která usiluje o změnu definice znásilnění. Znásilnění dnes v českém právním systému není definováno souhlasem, ale naopak vyžaduje aktivní bránění ze strany oběti. To se kampaň Chce to souhlas snaží změnit. “Kampaň vedeme od února 2021 a přála bych si, abychom v únoru 2023 už nemusely dělat happeningy před sněmovnou,” říká Hůlová. Nejnovější díl podcastové show Kvóty se zaměřuje na práci Ireny Hůlové, která je momentálně manažerkou kampaně Chce to souhlas a působí jako vedoucí advocacy v Amnesty International.

Tématem Bulváru je plánovaná čtvrť na pražském Žižkově. Ta patří mezi nové distrikty, které by mohly mírnit krizi bydlení, zvednout enviromentální standardy i kvalitu městské občanské vybavenosti. Podle architektky Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a Vladimíra Kubince, předsedy bytového družstva Na Jarově sousedícího s pozemky, kde bude čtvrť vznikat, se zatím zdá, že nový Žižkov budou formovat spíš zájmy developerů, než zájmy obyvatel hlavního města.

O čínském vnímání současného válečného konfliktu na Ukrajině, rusko-čínských vztazích i mezinárodních a geopolitických ambicích Čínské lidové republiky jsme si v Kolapsu povídali se sinologem Davidem Gardášem.

Poslouchejte diskusi s Almou Lily Rayner a Kateřinou Kolářovou o knize Sister Outsider afroamerické feministky a básnířky Audre Lorde. Její zkušenost učí chápat odlišnosti druhých a hledat smysl v bolesti.

V neděli 3. dubna vyhrál už počtvrté v řadě maďarské parlamentní volby premiér Viktor Orbán. O vítězství ho nepřipravila ani koalice šesti největších opozičních stran v čele s Péterem Márki-Zayem a nejen to - Orbán dokonce znovu získal i ústavní většinu. Orbánův Fidesz s podporou Křesťanských demokratů totiž zvítězil se ziskem 53,7 procent, zatímco opozice posbírala jen 34 procent hlasů. O tom všem mluvil novinář a vystudovaný politolog s rodinnými vazbami na Maďarsko Martin Vait.

Od chvíle, kdy Vladimir Putin rozpoutal válku na Ukrajině, se pozornost Evropy ubírá východním směrem. Jak lze hodnotit postup ruské armády i Putinovy politiky? A jaké informace poskytuje ruská státní propaganda obyvatelům Ruské federace? S analytičkou Terezou Souškovou jsme probírali okolnosti a důvody široké Putinovy podpory ze strany ruských obyvatel i to, jak se jeho politika v posledních letech vyvíjela a jak se vyvíjel sám ruský autokrat. V čem tkví hlavní důvody jeho oblíbenosti? Mohli západní politici a političky válce na Ukrajině zabránit? Jakou roli v Putinově politice hraje podpora separatistů? A k jakým označením bychom neměli v civilizované debatě sklouzávat? O tom jsou nové Kvóty.

V roce 2020 byla Andrea Slováková zvolena historicky první děkankou FAMU, jedné z nejvýznamnějších umělecko-vzdělávacích institucí u nás. Umělecké školy dnes procházejí významnou změnou, kterou nastartovaly interní debaty o postavení studentů a studentek, tlaku na jejich tvůrčí práci či nerovnosti mezi pedagogy a studentstvem. Andrea Slováková zřídila na FAMU pozici ombudsmanky, kterou aktuálně zastává Klára Laurenčíková. Ambicí této pozice je vytvářet bezpečné prostředí a zlepšit kvalitu komunikace uvnitř instituce. Jak si Slováková představuje vysokou školu v 21. století? Co je pro ni důležité z hlediska vzdělávání, a co naopak z hlediska současné kinematografie? Proč si myslí, že by funkce vedoucích kateder na uměleckých školách měla trvat maximálně dvě po sobě jdoucí období? Jaké úspěchy mají dnešní studenti a studentky za sebou? A jakou roli může audiovize plnit v rámci celé společnosti? I o tom jsou nejnovější Kvóty

O mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, o prezidentu Volodymyru Zelenském a jeho cestě k moci a válce na Ukrajině mluvila v dalším díle podcastu Kolaps ukrajinistka Lenka Víchová.

Nejvyšší soud Spojených států čeká personální obměna. Kromě nové nominace se ale na soud upírá pozornost i kvůli kauze soudce Clarence Thomase. Obě události rozebírá dnešní Redneck.

Asi byste si nevsadili na to, že norská písničkářka a spisovatelka Jenny Hval bude experimentovat se soundem brazilské tropicálie nebo bossa novy. Její osmá studiová deska Classic Objects a debut u londýnského labelu 4AD vás ale vyvede z omylu. Jedná se o její nejpopovější desku, která je plná vřelých zvuků a povznášejících melodií. Podle vlastních slov chtěla do písní dostat jednoduché příběhy a odpoutat se od těžkých konceptů. Jenny Hval předchozí alba stavěla kolem silných ženských hrdinek a radikálně feministických umělkyň, nyní se ale stala hrdinkou vlastních příběhů. Jak se deska Classic Objects povedla, zhodnotí Miloš Hroch s novou posilou Soundsystému a přispěvatelem Alarmu, Jiřím Špičákem. Nezní to až moc banálně? Jak tenké jsou stěny v Perlovém pivovaru? Co na to Gilles Deleuze? Poslechněte si Soundsystém v audiu.

Polská vláda v čele se stranou Právo a spravedlnost vyměnila několik ředitelů významných kulturních institucí. O proměně tamní kulturní krajiny jsme mluvili s novinářem a umělcem Igorem Stokfiszewskim.

Jak vnímají Američané ruskou invazi na Ukrajinu a proč americký prezident při proslovech reagujících na invazi tolikrát zmiňoval ceny benzínu? Jakou roli hrají americké sankce? Neuspíší noční můru některých politiků v DC o sbližování Ruska a Číny? A jakou roli v aktuálním dění hraje odchod amerických vojsk z Afghánistánu? To vše jsou témata aktuálního Rednecku, jehož hosty jsou analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček a ekonomický antropolog Martin Tremčinský.

O myšlenkových vlivech v pozadí dnešní ruské politiky mluvil v Kolapsu rusista a sémiotik Tomáš Glanc. Jaký má tato “nadstavba” vliv na reálnou politiku Ruska? Tomáš Glanc je rusista a sémiotik, ale také překladatel, literární vědec a teoretik. V roce 2011 vydal knihu Souostroví Rusko mapující postsovětské umění a momentálně přednáší na Curyšské univerzitě a na Univerzitě v Basileji. Jako hostující profesor působil také na berlínské Humboldtově univerzitě.

S právničkou Organizace pro pomoc uprchlíkům a členkou dobrovolnické Iniciativy Hlavák o aspektech stávající uprchlické krize, restriktivní roli státu v oblasti migrace i problémech, na které je dobré se připravit.

O konfliktu na Ukrajině, útocích na civilní obyvatelstvo, válečných zločinech i pravděpodobnosti jaderného konfliktu jsme si v podcastu Kolapsu povídali s bezpečnostním analytikem Janem Ludvíkem.

Dalším hostem podcastu Na rozcestí je profesor Christophe Jaffrelot. Hovořili jsme nejen o jeho nové knize o vzestupu Naréndry Módího, ale i o roli hinduistického nacionalismu v současné Indii. Christophe Jaffrelot je profesorem politologie a sociologie na Kings College v Londýně, dále pracuje na Centre nationale de la recherche scientifique (CNRS) a Centre d’études et recherches internationales (CERI) na Sciences Po v Paříži, a je také předsedou Francouzské politologické asociace. Ve svém výzkumu se dlouhodobě zabývá hinduistickým nacionalismem a vztahem kasty, náboženství a politiky v současné Indii. A právě jeho nejnovější kniha Modi’s India: Hindu Nationalism and the Rise of Ethnic Democracy (Princeton University Press, 2021) byla hlavním tématem našeho rozhovoru v rámci podcastu Na rozcestí.

Christophe Jaffrelot is the guest of the new episode of the Crossroads podcast. Christophe Jaffrelot is a Professor of Indian Politics and Sociology at King’s College London and Research Director at the Centre d'études et de recherches internationales (CERI) at Sciences Po (Paris) and at the Centre national de la recherche scientifique (CNRS). He is also president of the French Association of Political Science. His research focuses on Hindu nationalism and the role of caste and religion in politics of contemporary South Asia. In 2021, he published a new book Modi’s India: Hindu Nationalism and the Rise of Ethnic Democracy (Princeton University Press).

Rasismus je stále žitou realitou mnoha lidí, a to i na evropském kontinentě - a to nejen ve Východní, ale i Západní Evropě. Hosty Kolapsu věnovanému hate speech a nedávno vydané příručce Žít nenáviděn byli antropoložka Marie Heřmanová a politolog Jan Charvát. Najdeme v ní příklady současných podob rasismu na evropském kontinentu a také návody na to, jak tento problém řešit.

O rusko-ukrajinském konfliktu, situaci na bojišti, ale i hrozbě jaderné války jsme si v podcastu Kolaps povídali s bezpečnostním analytikem Michalem Smetanou.

Baltimorská neo-psychedelická skupina Animal Collective se na nové desce Time Skiffs sešla v plné sestavě. Hudebníci Avey Tare, Panda Bear, Geologist a Deakin se tu vracejí do období před přelomovým albem Merriweather Post Pavilion z roku 2009, jejich trademarkový zvuk s pompézními a tekutými syntezátory je na místě. Jak působilo tohle audio-LSD na Karla s Milošem - je to nostalgický bad trip nebo rauš? Co se vůbec stalo s indie-rockem v nultých letech? A nepůsobí čtveřice Animal Collective už jen jako parta sentimentálních čtyřicátníků? Dozvíte se v podcastové rubrice Deska měsíce, která vychází v rámci newsletteru Soundsystém – pro deník Alarm ho každý měsíc připravuje Miloš Hroch a Karel Veselý. Přihlaste se k odběru newsletteru Soundsystém, který vám koncem každého měsíce doručí hudebník tipy mimo radar mainstreamu: https://alarm.ecomailapp.cz/public/form/4-f67e22c6c3dacfc9b77b6b40399abc16

V novém díle podcastu Na rozcestí jsme přivítali Alessandru Mezzadri, která je docentkou rozvojových studií na SOAS University of London. Ve svém výzkumu i výuce se věnuje převážně tématům nerovností a obchodu, globálním dodavatelským řetězcům a výrobním sítím, práci a různým pracovním režimům, globálním standardům práce, moderním formám otroctví, rozmachu feminismu, genderu a globalizaci sociální reprodukce a reprodukční práci či politické ekonomii v Indii. Alessandra aktivně pracuje s mezinárodními nebo neziskovými organizacemi, jako je například ILO, Action Aid, Labor Behind the Label či War on Want, které se zabývají otázkami genderu, globálních standardů práce, kampaním proti sweatshopům a moderním formám otroctví. V roce 2016 publikovala knihu The Sweatshop Regime: Labouring Bodies, Exploitation and Garments Made in India, která vyšla v Cambridge University Press.

In the podcast Crossroads, we welcome Dr. Alessandra Mezzadri. She is Associate Professor of Development Studies at SOAS University of London. In her research and teaching, she focuses mainly on inequalities and trade, global supply chains and production networks, informal work and work regimes, global labour standards, modern forms of slavery, feminism in development, gender and globalization, social reproduction and reproductive work, or political economy of India. Alessandra actively works with international non-profit organizations such as the ILO, Action Aid, Labor Behind the Label, and War on Want, which focus on gender issues, global labour standards, anti-sweat campaigns, and modern forms of slavery. In 2016, she published the book The Sweatshop Regime: Laboring Bodies, Exploitation and Garments Made in India (Cambridge University Press).

Kultura čelí tlaku na výkon a hledá, jak dělat umění udržitelně. Poslechněte si rozhovor o nerůstu s Martinou Johnovou z galerie Hraničář a Ivanem Burajem z HaDivadla, kde s nerůstem experimentují.

Tématem další epizody podcastu Pop byl nový webseriál České televize nazvaný TBH. Deset epizod příběhu z jednoho brněnského gymplu najdete na veřejnoprávní online platformě iVysílání.

O situaci queer a reprodukčních práv ve středoevropském regionu či sexuálním násilí a obtěžování na vysokých školách a v institucích s Veronikou Valkovičovou.

O oligarchizaci českých médií, ale i světě válečných reportérů jsme si v novém díle podcastu Kolaps povídali s mediální analytičkou Johanou Kotišovou.

Hostem podcastu Bulvár byl náměstek pražského primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petr Hlaváček, se kterým jsme mluvili o nově zavedených příspěvcích developerů a krizi bydlení.

Hostem dalšího vydání podcastu o kultuře byl hudební publicista a spolupracovník Alarmu Karel Veselý, který se podílel na nových pořadech České televize Rapstory a Lekce Rapu.

S režisérkou Adélou Komrzý nejenom o jejím nejnovějším filmu Jednotka intenzivního života, ale i o etice v dokumentární tvorbě a nových impulsech pro filmovou řeč.

Nový díl podcastu Redneck o americké politice rozpitvává obří balík investic do americké infrastruktury, na který vsadil Joe Biden první rok svého úřadování.

O kulturních válkách, sílícím konzervatismu, proti-potratovém a proti-genderovém hnutí nejen na Slovensku s politoložkou Janou Vargovčíkovou v podcastu Kolaps.

Poslední díl seriálu (A)sociální stát se věnuje přídavkům na děti, rodičovskému příspěvku a pěstounské péči.

S ochranou přírody si vrcholní představitelé olympijské výboru obvykle hlavu nelámou a vedle PR proklamací o ekologii přírodu ničí. Změnit by to mohli samotní sportovci.

Londýnský producent Burial vydává nejdelší nahrávku od druhého alba Untrue z roku 2007, ale říká tomu EP. Místo klubového rauše tentokrát míří do hájemství temného ambientu a hraje si se zvukovými kolážemi víc než kdy dřív – všeprostupující melancholie zůstává a dojde i na zvuky praskajícího vinylu. Točí se Burial v kruhu, anebo se vydává do míst, kde ještě nikdy předtím nebyl? Dá se o Antidawn mluvit jako o Burialově třetí desce? Proč nahrávka, která je zdánlivě bez beatů, rozděluje publikum? A rozdělila taky Karla s Milošem? Dozvíte se v podcastové rubrice Deska měsíce, kterou pro vás připravují Karel Veselý a Miloš Hroch.

Do dalšího dílu podcastu Kolaps tentokrát dorazila historička Kristina Andělová. Mluvili jsme s ní o tom, co to byl levicový disent a proč se o něm mluví jen málokdy.

Počet lidí, kteří mají problémy udržet si bydlení, roste. Ukazuje to nejen na díry v systému sociální podpory, ale i na širší celospolečenský problém. Přinášíme další díl z cyklu (A)sociální stát.

V posledním ze série článků Zničující import, v nichž mapujeme český podíl na destrukci ekosystémů a rurálních společností v Latinské Americe, se zaměřujeme na ovoce pocházející z jihoamerických zemí.

Ve stínu dohadů o umístění nového brněnského nádraží zůstala diskuse o podobě nové čtvrti Trnitá, která má vyrůst v sousedství historického centra. Text Apoleny Rychlíkové pro vás načetla Sára Märc.

Na místě proluk a průmyslových komplexů rostou v Ostravě obchodní domy, kanceláře a kulturní instituce. Podaří se oživit město, které se potýká s odlivem obyvatel? A bude „nová“ Ostrava pro místní?

Pracovní úřady by měly lidem pomáhat, když přijdou o zaměstnání. Tuto funkci ale neplní a místo toho se soustředí na kontrolu a represi. Přinášíme další díl cyklu (A)sociální stát v ČR.

Olomouc je jedním z měst, kde jdou byty na dračku – i ty, které ještě neexistují. Pozice drahého krajského centra s byty stále hůř dostupnými pro lidi s průměrnými příjmy se bude zbavovat těžko.

Ve speciálním vydání podcastu Bulvár, který je součástí projektu Města budoucnosti, vysvětluje architektka Kateřina Čechová, jak se v historii proměňovala funkce velkých dopravních uzlů, především nádraží. Podcast volně navazuje na text o čtvrti Trnitá v Brně o sporech o přesun nádraží a budoucí podobu nové výstavby. Čechová proto mluví i o velkých rozvojových územích. Jak s nimi mají města nakládat? V čem tkví výhoda nádraží v centru města? A jakou roli dnes nádraží plní?

Nová čtvrť pro 3300 bydlících a více než 9000 pracujících je obecně vnímána jako vzor. Ve stínu krásného urbanismu i architektury ale zůstává otázka, jak luxusní Smíchov City dopadne na ty, kteří bydlí v okolí.

Jak funguje čínský systém výchovy sportovních reprezentantů, kolik stojí peněz a jaké politické a ekonomické zájmy stojí za sportovní spoluprací Číny s Českem? O tom je další díl podcastu Outsider.

Ve třetím dílu série článků Zničující import, v níž mapujeme českou stopu na destrukci ekosystémů a rurální společnosti v Latinské Americe, se zaměřujeme na širší souvislosti dovozu růží z Ekvádoru i na jeho lokální alternativu.

Hostem Popu byl režisér seriálu Industrie Ivo Bystřičan, s nímž jsme mluvili o tom, jak se mění postavení dělníků a co o českém průmyslu zjistíme, když ho nevnímáme skrze příběhy o genialitě továrníků.

Oblast Bohdalce a Slatin je už léta synonymem městské periferie. I z ní by se ale měla stát moderní pražská čtvrť. Bude v ní dost dostupného bydlení a zachová si svůj osobitý ráz? Poslechněte si namluvenou reportáž Alžběty Medkové z nové série analytických reportáží Města budoucnosti, které představují šest významných developerských projektů a čtvrtí ve čtyřech městech České republiky.

Hostem Bulváru o městu Olomouc, tamější architektuře a bytové krizi byl ve městě dříve dlouhodobě působící historik a člen klubu Za krásnou Olomouc Rostislav Švácha.

S folkloristou a etnologem Petrem Janečkem o Vánocích, trdelnících, kříšení autentických tradic a obnovování dávných zvyků po roce 2000.

Zimní čas je tradičně obdobím, kdy bývají lidé bez domova nejvíce zranitelní. Každoročně jich několik umře - nejčastěji v souvislosti s mrazem. Jaká je realita lidí bez domova nebo lidí v nejistém bydlení očima sociální peer to peer pracovnice, která má sama zkušenost s bezdomovectvím? Hostkou dalšího dílu podcastu o městě Bulvar je členka kolektivu Jako doma a Aslido, aktivistka a podporovatelka žen v sociální tísni Zuzana Kříčková.

V druhém dílu série Zničující import, v níž mapujeme českou stopu na destrukci ekosystémů a rurálních komunit v Latinské Americe, se zaměřujeme na ekvádorské banánové plantáže.

V posledních letech se často mluví o krizi demokracie, politického systému obecně, o krizi reprezentace a zastupitelské demokracie, nástupu populistických hnutí a taky o tom, jak je vůbec možné z podobné situace vykročit ven. Málokdo dokázal o všech těchto tématech napsat filozofickou knihu, která jde v mnoha těchto otázkách až samotné podstatě těchto problémů. Právě takovou publikaci nyní napsal filozof a sociolog Václav Bělohradský, který byl hostem podcastu Kolaps. Jmenuje se Čas pléthokracie. Když částí jsou větší než celky a světový duch spadl z koně a vydalo ji nakladatelství 65. pole. V novém Kolapsu jsme si s ním povídali o politických, sociálních i myšlenkových krizích dneška a o tom, kudy z nich vede cesta ven.

Ondřej Slach působí na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity a věnuje se tématu takzvaných shrinking cities – smršťujících se měst. Jedná se o města, kterým ubývají obyvatelé a jedním z nich je právě i Ostrava. Za posledních třicet let ztratila moravskoslezská metropole víc než 45 tisíc obyvatel, především kvůli deindustrializaci a změně ekonomických podmínek. „Nejde jen o to, kolik lidí odchází, ale také jací,“ upozorňuje Slach. „Ostravu, stejně jako další města v podobné situaci, opouští hlavně mladší vzdělanější lidé v produktivním věku. Ostrava tak nadprůměrně rychle stárne.“

Sabelo Ndlovu-Gathseni is a professor and Chair of Epistemologies of the Global South with a focus on Africa at the University of Bayreuth in Germany. Originally trained as a Historian in Zimbabwe he held various prestigious research positions and directorships at universities in South Africa. In this podcast he is speaking about the unfinished process of Decolonization, what is meant by the concepts of epistemic violence and of coloniality of power. He explains that it is important to question how and from where we acquire knowledge and how this is linked to our identities and also, how we can better grapple with the contested social construct of ‘race’.

Sabelo J. Ndlovu-Gatsheni je profesorem Epistemologií globálního Jihu se zaměřením na Afriku na Bayreuthské univerzitě v Německu. Sabelo vystudoval historii na univerzitě v Zimbabwe a poté zastával řadu prestižních výzkumných pozic na univerzitách v Jihoafrické republice. V rozhovoru jsme diskutovali o nedokončeném procesu dekolonizace, o konceptu epistemického násilí a kolonialitě moci. Sabelo vysvětluje, proč je důležité položit si otázku, jak a odkud získáváme znalosti a jak to souvisí s naší identitou, a také, jak se můžeme lépe vypořádat se sporným sociálním konstruktem ‚rasy‘.

O akademickém zkoumání jídla a potravin, intenzivním zemědělství, vykořisťování praovníků v zemědělství, křehkosti systému, plýtvání potravinami i alternativách mluvil v Kolapsu Tomáš Uhnák.

První podcastový díl k reportážnímu cyklu (A)sociální stát se věnuje dávkám v hmotné nouzi. Jak je možné, že se nástroj, který má pomáhat těm nejslabším, pojí s restrikcemi a stigmatizací? Hosty podcastu jsou Alena Zieglerová a Jan Milota. Moderuje Veronika Pehe.

Poslechněte si audio verzi prvního dílu série článků Zničující import, v níž budeme mapovat českou stopu na destrukci ekosystémů a rurální společnosti v Latinské Americe. Tento článek se zaměří na produkci sóji.

Téměř celé území Bubnů-Zátor, kde má přes 26 tisíc lidí bydlet a zhruba stejný počet pracovat, patří soukromým společnostem. Jak mohou podobu nové čtvrti ovlivnit město a obyvatelé? Poslechněte si namluvenou reportáž Táni Zabloudilové z nové série analytických reportáží Města budoucnosti, které představují šest významných developerských projektů a čtvrtí ve čtyřech městech České republiky.

Sociální pracovník a zakládající člen Platformy pro sociální bydlení Jan Milota vysvětluje jak v Brně pokračuje program ukončování bezdomovectví Housing First i gentrifikace vyloučené oblasti Cejl.

Kvůli čemu stál u soudu Kyle Rittenhouse? V čem spočívala jeho obhajoba? Proč rozsudek spoustu amerických médií nečekalo? Co případ pojilo s smrtí Ahmauda Arberyho? Proč bylo do obou soudních procesů vkládáno tolik přehnaných naději a proč jsou verdikty neuspokojující? To všechno je tématem dnešního Rednecku.

Kateřina Nedbálková, socioložka z Masarykovy univerzity v Brně, před časem dokončila knížku napsanou na základě výzkumu v továrně Baťa v Dolním Němčí. V továrně tradiční české značky, která je dnes nadnárodním kolosem, strávila Kateřina Nedbálková v průběhu pár let několik týdnů. Vznikla z toho nakonec kniha Tichá dřina - Dělnictví a třída v továrně Baťa, kterou nedávno vydala platforma Display. Kateřina Nedbálková v knize popisuje, co to v dnešních podmínkách vůbec znamená být dělníkem, jak vypadá jejich pobývání na pracovišti a jak je práce dnešních českých dělníků zapletena do širších souvislostí současného globálního kapitalismu.

S kurátorkou, publicistkou a spoluzakladatelkou umělecké Feministické instituce o udržitelnosti v umění, pečujícím prostředí, přehlcenosti v uměleckém provozu i podobách úspěchu.

Ekonom a sociální geograf Jan Malý Blažek působící na brněnské Fakultě sociálních studií MU v Bulváru vysvětluje, že participativní bydlení, které je dnes kvůli bydlení obzvlášť atraktivní, spočívá v hledání dohody.

Hosty dalšího Popu byli dva z pěti laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, autorka filmu Hair Flip a dekonstuktér narativů, který vystavil sedmou epizodu svého seriálu o společenském vzestupu celeru.

O klimatickém summitu v Glasgow se mluvilo jako o poslední šanci zachránit klima a planetu v takové podobě, jak je známe. V novém Kolapsu probíráme jeho výsledky s Radkem Kubalou a Josefem Patočkou.

Festival platformy Za Prahu udržitelnou a sousedskou vyvrcholil debatou o plánované čtvrti v oblasti žižkovského nákladového nádraží, která vzbuzuje obavy místních obyvatel. Jaké informace měli v ruce pražští urbanisté v momentě, kdy začínali plánovat čtvrť, která má v budoucnu vyrůst na pozemcích soukromých developerů na Nákladovém nádraží Žižkov? Vznikla sociodemografická analýza, která by plánovačům nejprve dala představu o potřebách lidí, kteří už ve městě bydlí? Jak rozsáhlou občanskou vybavenost může město stávajícím i budoucím obyvatelům nového Žižkova garantovat?

17. listopad je největší politickým svátkem naší současnosti. Jeho oslavy jsou ale paradoxně zcela apolitické. Co pro českou společnost tento den znamená jsme probírali s historičkou Adélou Gjuričovou.

Proč byl její coming out ve své době politický čin, který potvrdil, že v případě sexuální orientace sportovce se naplňuje heslo „osobní je politické“? Co obnáší coming-out sportovce v homofobním a hypermaskulinním prostředí? A jak moc je šílený nápad šéfa anglického fotbalu, aby hráči přišli s hromadným coming-outem? Jak těžké je patřit k sexuálním menšinám ve sportovním prostředí? A jak vypadá situace na českých hřištích? O tom všem v novém dílu podcastu Outsider.

V podcastu Bulvár se s historičkou architektury Lenkou Kužvartovou a architektem Alanem Hacklem, autory publikace Divočina, peníze, beton, věnujeme rozvoji Rohanu a problémům územního plánování v Česku.

Hostem Popu byl slovenský spisovatel Michal Hvorecký, který se po společensko-kritických románech vrátil ke sci-fi povídkám. Některé vypráví z pozice žen, v jedné je vypravěčkou ryba z Dunaje.

V dalším dílu podcastu Bulvár speciál, zasazeném do projektu Města budoucnosti, se věnujeme otázkám souvisejícím s participací a komunikací města s občany. Petr Klápště je urbanista, který se specializuje se na projekty a plány s participací uživatelů a inovace v plánovacích procesech. Působí jako vysokoškolský pedagog na Ústavu prostorového plánování Fakulty architektury ČVUT. Napsal řadu teoretických textů o participaci a výchově k občanství, vedl první participaci veřejnosti na regionálním projektu v ČR a první participaci na developerském projektu opravdu od začátku. V nejnovějším Bulváru speciál vysvětluje, jak se vyvíjela otázka participace i to, proč je při plánování měst důležité myslet na ty, kteří žijí v okolí nově vznikajících projektů.

V už padesátém dílu podcastu Kolaps jsme se tentokrát podívali do novověku. Především pak na to, jak se tehdejší společnost vypořádávala s fenoménem sebevražd. V nakladatelství Argo totiž nedávno vyšla pozoruhodná kniha Bez zpěvu a bez zvonění. Dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací v 17. až 19. století. Tuto takřka pětisetstránkovou práci sepsala historička Daniela Tinková z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která je jednou z největších odbornic na raně novověké dějiny českých zemí. Probírali jsme, jak se v tomto období sebevražda proměnila ze zločinu a hříchu v pouhou tragickou událost a jak tento spor ovlivňoval diskuze o hodnotách nastupující éry osvícenství.

Vstup saúdské královské rodiny do elitního fotbalu vyvolává kontroverze, oslavy fanoušků, kritiku lidskoprávních organizací i nenávist konkurenčních klubů. Ve skutečnosti ale není ve fungování fotbalového kapitalismu ničím výjimečným. Proč přesto představuje pro fanoušky Newcastlu nový majitel vysvobození? Jak vydělávají anglické fotbalové kluby, ale také s čím souvisí snaha bohatých zemí z Blízkého Východu a Číny investovat své kapitálové přebytky do sportovních klubů na Západě se dozvíte v novém dílu Outsidera.

Při plánování nových čtvrtí, kterým se věnujeme v sérii Města budoucnosti, se čím dál častěji skloňuje pojem kontribuce. Jde o příspěvky obvykle velkých investorů nebo developerů městu. „Když chce investor něco postavit, jeho projekt potřebuje kolem sebe nějakou infrastrukturu, ať už technickou nebo veřejnou vybavenost jako školy či parky,“ vysvětluje inženýrka a ekonomka Eliška Vejchodská. „Smyslem kontribucí je, aby tyto náklady nesli investoři sami, aby je nemusela platit obec a my jako daňoví poplatníci.“ Hostem speciálního vydání podcastu Bulvár, které je součástí projektu Města budoucnosti, zaměřeného na plánované nové pražské čtvrti, byla inženýrka a ekonomka Eliška Vejchodská.

Šest dní před parlamentními volbami přišla mezinárodní síť investigativních novinářů s projektem Pandora Papers, který navazoval na předchozí Panama Papers a upozorňoval na podivné transakce mocných a bohatých v karibských daňových rájích. Pandora Papers se nevyhnuly ani Česku. Premiér Andrej Babiš podle novinářů v roce 2009 vyvedl asi 15 milionů eur anonymně přes daňový ráj v Panamě, aby si koupil luxusní zámeček na jihu Francie poblíž Cannes. Z českých médií se do podobných projektů již tradičně pouští redakce Investigace.cz. Hostem Kolapsu byla reportérka Investigace, která se těsně před volbami nechtěně proslavila díky videu, které ukazuje, jak jí hrubě odstrkuje premiérova ochranka, když se snaží dostat odpověď na otázku, jestli Adrej Babiš někdy vlastnil offshorovou firmu.

Před více než dvěma týdny proběhly v Německu volby. Zvítězila v nich německá sociální demokracie (SPD). Po dlouhé době tak bude v Německu vládnout trojkoalice, v níž bezpochyby usednou liberálové a Zelení. S kým? A jak vypadají povolební vyjednávání, na čem se případné koalice budou tříštit? Nový díl podcastu Kvóty se spolu s ředitelkou pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung Adélou Jurečkovou ohlíží za nedávnými volbami v Německu.

„Když si představíme třeba Žižkov, tak tam je zhruba 20 procent bytů obecních, pak tam jsou nějaké družstevní a cena je tam třeba 80 tisíc za metr čtvereční. Když tam developer postaví projekt, ve kterém prodává byty za 120 až 150 tisíc za metr čtvereční, a jsou to soukromé byty, tak i cena okolních bytů stoupne. Ta čtvrť se tím zlukrativní, vylepší a nízkopříjmoví nájemníci jsou vymisťováni," říká architekt Jakub Nakládal, který byl hostem speciálního vydání podcastu Bulvár, které je součástí projektu Města budoucnosti zaměřeného na plánované nové pražské čtvrti.

Manipulativní a sexistické chování pedagogů DAMU stále rezonuje ve veřejné diskusi, toxické vztahy a zneužívání moci jsou ale přítomné i na dalších školách. Je na místě větší kontrola vyučujících?

„Dědictví se nám dnes líbí víc, protože zapadá do toho, jak devadesátky zjednodušeně vidíme. Cítíme tam buranskost a to, jak se dávají cenovky i na věci, jako je třeba přátelství. Proto ten film dnes doceňujeme. Tehdy se kritici snažili přispívat k budování režimu a Věru Chytilovou vnímali jako někoho, kdo nepochopil nové poměry. Její boj proti privatizaci Barrandova nebo angažmá proti radaru je v tom postoji utvrzovala,“ říká host nového dílu podcastu POP Zbyněk Vlasák, editor knihy Autorka neklidu. Věra Chytilová očima české kritiky.

Galerie Vi Per sídlí v pražském Karlíně už od roku 2016 a snaží se prezentovat architekturu trochu jinak, než jsme z tradičních galerií zvyklí. Podcast Bulvár s kurátorkami Irenou Lehkoživovou a Barborou Špičákovou o problému skladů v krajině, investičních nemovitostech, gentrifikaci Karlína i důležitosti přechodů pro chodce.

Hosty závěrečné předvolební podcastové série Volby 2021 byli poslanci Pirátské strany Olga Richterová a Mikuláš Ferjenčík. Povídali jsme si o agresivní předvolební kampani, nejdůležitějších programových bodech, vyhlídkách v nadcházejících volbách a možných povolebních scénářích - včetně možné vládní koalice s ODS a uskupením SPOLU.

Nejnovější díl podcastu Bulvár se zaměřuje na kampaň německé aktivistické platformy Vyvlastnit Deutche Wohnen & Co. V čem tkvěl úspěch kampaně, co teď platformu čeká i jaké problémy řeší nájemníci v Česku?

Hosty předvolební podcastové série Volby 2021 byli tentokrát spolupředsedové strany Levice Markéta Juřicová a Vojtěch Roček. Povídali jsme si o jejich programu, vyhlídkách v nadcházejících volbách a dalších plánech této stále velmi mladé politické strany.

Podle kriminologa a experta na vyloučené lokality Petra Kupky přísnost na chudé nefunguje. Podle něj by měl stát více kontrolovat ty, kteří na obchodu s chudobou vydělávají. Více se dozvíte v novém dílu podcastu Bulvár s Táňou Zabloudilovou.

Americký prezident Joe Biden je v úřadě už přes třičtvrtě roku. Narozdíl od domácí politiky není úřad amerického prezidenta ve sféře zahraniční politiky až tak vázán vůlí Kongresu. Zatímco domácí agenda postupuje Kongresem jen pomalu, v zahraničí má Biden velmi volnou ruku. Jak se nový prezident staví k Evropě, Číně, nebo mezinárodní spolupráci v boji proti klimatické změně? A šlo kontroverzní stažení vojsk z Afghánistánu udělat lépe? O tom všem se dozvíte v aktuálním Rednecku, tentokrát z úst hosta, analytika Petra Boháčka.

Pokračujeme s naší krátkou předvolební sérii rozhovorů s političkami a politiky, kteří se ucházejí o hlasy voličů v nadcházejících parlamentních volbách a zároveň mohou být atraktivní pro modelové čtenáře Alarmu. V rozhovorech se budeme soustředit na to, co nám jednotlivé strany a politici nabízejí za alternativy. Hosty dnešního dílu jsou spolupředsedové strany Zelení Magdalena Davis a Michal Berg. Poučili se Zelení z chyb minulosti? Co nabízejí dnešním voličů a může se klimatická krize někdy stát hlavním tématem české politické soutěže?

Nový díl podcastu Bulvár je o privatizaci největšího bytového fondu v Praze, aktivistické zkušenosti i proměně života na sídlišti Písnice během uplynulých třiceti let.

Na konci srpna proběhlo v pražském Kampusu Hybernská netradiční nahrávání podcastu Kolaps. Pár metrů od domovského studia Mr. Wombat jsme nahrávali živě za účasti publika. Hostem byl tvůrce oblíbeného pořadu Alarmu Všichni tady umřeme, nihilistický youtuber, ale také sociolog a publicista Standa Biler. Bavili jsme se v odlehčeném, až standupovém tónu o tom, jestli náhodou nenastává kolaps kolapsu a úpadek úpadku, a jestli tedy není už i tak krásná disciplína, jako je diskutování o zániku světa, dnes v krizi.

Nový díl Kvót se nahrával během live podcastové akce Alarmu v hlavním sále Kampusu Hybernská. Hostkou Kvót byla Eva Dudová, sociální pracovnice a zakladatelka Přestupní stanice, se kterou moderátorka Apolena Rychlíková probrala aktivity Přestupní stanice, český sociální represivní systém sociální pomoci, důvody, proč lidé končí na ulici i dopady covidu na duševní zdraví klientů a poskytovatelů sociálních služeb.

Výzkumníci Jan Daniel a Jakub Eberle už několik let zkoumají fenomény hybridní války a dezinformací v české veřejné debatě. V jakém kontextu se původně používal a proč se jeho užití postupně rozšiřovalo na stále nové a nové aspekty našeho života? V čem nám tato debata pomáhá a co naopak zakrývá?

Hostem dalšího vydání podcastu o kultuře byl spisovatel, kritik, publicista a popularizátor hororu Martin Jiroušek, který v něm přerámovává představy o tom, co to horror je. „Netušil jsem, že o to bude takový zájem,” říká Martin Jiroušek o své beznadějně vyprodané knize Černý bod, která je unikátním, komplexním přehledem vývoje horroru v Česku. „Naše hororová minulost rezonuje a čerpají z ní různí autoři, stejně jako v minulosti, kdy spisovatelé sestavovali třeba antologie,” vysvětluje Jiroušek, jenž vydal také antologii Fialoví ďáblové, která je kolekcí povídek a útržků próz z Ostravska, odkud pochází.

Rozhovorem s jedničkou a dvojkou kandidátky ČSSD v Praze Janou Maláčovou a Matějem Stropnickým startujeme krátkou předvolební sérii rozhovorů s političkami a politiky, kteří mají šanci promluvit do výsledků parlamentních voleb a zároveň mohou být atraktivní pro modelové čtenáře Alarmu. V rozhovorech se budeme soustředit na to, co nám jednotlivé strany a politici nabízejí jako alternativy. Těšit se můžete například na rozhovory se spolupředsedy Zelených Michalem Bergem a Magdalenou Davis nebo s pirátskými lídry Olgou Richterovou a Ivanem Bartošem.

Možná se to zdá jako chvilička, ale Joe Biden je v úřadě už déle než dvě stě dní. To je v rámci americké prezidentské politiky celá věčnost a nebude to trvat dlouho a v hlavách ve Washingtonu zaplní většinu prostoru úvahy nad blížícími se volbami do Kongresu, které budou příští rok. Bidenovi tak už nezbývá mnoho času na prosazení alespoň něčeho ze své původně poměrně ambiciózní agendy. U kterých slibů je už teď jasné, že je prezident nesplní? O tom je dnešní díl podcastu Redneck.

S Janem Klusáčkem z Platformy pro sociální bydlení v rozhovoru rozebíráme, jaké formy může bytová nouze mít a kdo jí nejčastěji trpí. Lidí, kteří vynakládají nadměrné náklady na bydlení, tedy více než čtyřicet procent příjmů, může být až 700 tisíc. V Praze jde dokonce o každou pátou domácnost. Zvyšuje se také počet seniorů, kteří mají problémy s bydlením. Velkým problémem Česka je, že lidé nečerpají příspěvek na bydlení, dávky a příspěvky tak nejsou zneužívané, ale naopak nečerpané. Klusáček v podcastu vysvětluje, proč tomu tak je a jak by se situace dala řešit. Hovořili jsme také o tom, ve kterých městech je situace nejhorší, a dojde i na pozitivní příklady a možná řešení, která by mohla aspoň nejextrémnější formu bytové nouze – bezdomovectví – v podstatě vymýtit.

Třetí díl Rautu jsme se vydali natáčet do Galerie hlavního města Prahy, abychom zjistili, jak se v práci a v životě daří těm, kteří denně pečují o návštěvníky a návštěvnice výstav.

Další díl podcastu Kvóty se zaměřuje na problematiku migrace a globální rozměr péče. Hostkou je sociální antropoložka Petra Ezzeddine, která se oběma oblastem dlouhodobě věnuje. Sociální antropoložka Petra Ezzeddine vysvětluje, že migrace za prací má u žen velmi často podobu vykonávání pečujících povolání - ať je to péče o seniory a seniorky nebo výpomoc v domácnosti. Řada žen navíc u svých klientů bydlí, čímž se stírá hranice mezi pracovním časem a osobním časem a v některých případech to vede k možnostem extrémního vykořisťování.

Vztahy mezi tradičními odbory a pracovníky v zakázkové ekonomice jsou komplikované. Obě strany se ovšem navzájem potřebují. Jen tak lze bojovat proti zásadním proměnám pracovního trhu. Text od Jana Bělíčka v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.

V pondělí 9. srpna zveřejnil Mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN (IPCC) první část své šesté hodnotící zprávy o stavu klimatu, Vědci v ní tvrdí to, co už dnes opravdu nikoho nepřekvapí: že ve věci klimatické krize udělalo lidstvo zatím velmi málo a že náš čas na změnu tohoto stavu se krátí. Martin Vrba, s nímž jsme o tomto tématu hovořili, je vystudovaný filosof, výtvarný kritik a bývalý redaktor kulturního čtrnáctideníku A2. Dnes se věnuje převážně klimatickému aktivismu, a to zejména v české pobočce celosvětového hnutí Extinction Rebellion.

Hostem podcastu Bulvár je tentokrát Matouš Turek z iniciativy Zachraň javor, které se podařilo přimět radnici Prahy 1, aby upustila od záměru vydláždit parčík v blízkosti Karlova mostu. Matouš Turek v podcastu vysvětluje, proč byla iniciativa úspěšná. Javor, který slíbila radnice nechat žít, brání svými kořeny realizaci projektu – proražení nábřeží by totiž znamenalo narušení jeho kořenového systému. Turek nicméně upozorňuje na to, že vedení Prahy 1 stále hodlá v projektu pokračovat a že u ledu je jen dočasně. Kromě souvislostí „kauzy javor“, která je dalším mediálně sledovaným příběhem současného vedení Jedničky (jež už se proslavilo pučem na radnici, privatizací bytového fondu včetně bytu exministra Arenbergera nebo podporou oslavy údajného konce pandemie na Karlově mostě), jsme v podcastu hovořili také o projektu pro park Folimanka. I tady se místní radnice – tentokrát jde o Prahu 2 – chystá zasáhnout do parkové plochy. Vzniknout tam má volnočasový areál s vybetonovanou plochou a i proti tomuto záměru se protestovalo.

Nový díl podcastu Kvóty se zaměřuje na rozdíly mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím, překážkám, kterým musí LGBT komunita dnes čelit, i dezinformační kampani, která se proti manželství pro všechny vede. Adéla Horáková je vzděláním právnička. Několik let působí jako dobrovolnice v českých organizacích zabývající se právy LGBT osob. V současné době spolupracuje s kampaní "Jsme fér" na otevření manželství gay a lesbickým párům v České republice.

Těžko bychom asi v novodobých dějinách hledali nějakou dekádu, o které se neustále mluví, píše, přemýšlí, a nad kterou se stále živě debatuje tak jako o „devadesátkách“. V posledních letech jsou navíc také čím dál častěji předmětem akademického badání - ať už jde o historii, kulturu, architekturu nebo design. Redaktorka Alarmu Veronika Pehe působí na Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V roce 2020 vydala v newyorském nakladatelství Berghahn Books knihu o postsocialistické nostalgii Velvet Retro o vzpomínání na éru před rokem 1989. V posledních letech se ale odborně věnuje především populárním, až brakovým televizním a filmovým žánrům v české, slovenské a polské kinematografii devadesátých let.

Antropolog Petr Vašát nedávno vydal knihu Na jedné lodi. Globalizace a bezdomovectví v českém městě. V rozhovoru se věnujeme příčinám bezdomovectví a také tomu, jak se za posledních třicet let proměňují nejen důvody, proč lidé upadají do extrémní chudoby, ale i postoj většinové společnosti k lidem bez domova. Z výzkumů Vašáta a jeho kolegů a kolegyň vyplývá, že většina lidí bez domova a těch, kteří spadají do nejohroženějších tříd, pracovala (nebo příležitostně pracuje) na nejhůře placených pozicích v továrnách či službách. Česko tak podle Vašáta doplácí na nízké mzdy a na to, že je stále „montovnou Evropy“. V rozhovoru se také věnujeme rozšířenému mýtu, že mezi lidmi bez domova je nadměrně rozšířený alkoholismus, otázce, jestli se liší bezdomovectví ve velkoměstech a menších obcích i tomu, jaký vliv mají na bytovou nouzi gentrifikace a vzrůstající ceny bydlení.

V novém dílu podcastu Kvóty se bavíme o drogách, užívání i o tom, jak těžké je abstinovat. Hostkou je Eva, která si už nějaký čas vede sledovaný účet na Twitteru, kde popisuje své problémy s pervitinem.

Na konci června udělil děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Pullmann Cenu Jana Palacha dvěma akademičkám za mimořádný přínos jejich závěrečných pracích. Jednou z nich byla archeoložka Monika Matoušková a tou druhou amerikanistka a translatoložka Františka Schormová. A právě Františka Schormová je hostkou nového dílu podcastu Kolaps. Její oceněná práce se jmenuje Afroameričtí básníci za hranicemi: Černo-rudá aliance v Československu na počátku studené války a věnuje se v ní převážně vztahům mezi afroamerickou a československou literaturou v padesátých letech 20. století. S Františkou Schormovou jsme si povídali nejen o mezinárodním kulturním dění v Praze za tuhého stalinismu a o literární scéně tehdejšího sovětského bloku, ale taky o tom, jaký literární vkus mají americké tajné služby.

Zkušenosti z terénu Jitku Modlitbovou naučily, že v zárodku ztráty bydlení stojí vždy nějaké trauma - ať už jde o ztrátu práce, rozvod, exekuce, které tito lidé nemohou splatit, lidé se zdravotními problémy, oběti domácí násilí nebo vyrůstání v dětském domově nebo kombinace těchto faktorů dohromady. S ředitelkou Centra sociálních služeb Armády spásy na Praze 7 o problematice lidí bez domova nebo nejistém bydlení, dopadech absence zákona o sociálním bydlení i o lidech, kteří se dnes ocitají na sociálním dně.

Z některých médií občas můžete mít pocit, že Spojené státy za poslední rok zachvátila bezmála anarchie. Faktem je, že počet nejzávažnějších zločinů ve Spojených státech stoupl. Mohou za tento nárůst skutečně loňské masivní protesty? Jak situaci ovlivnila pandemie koronaviru? A opravdu hrozí v některých „demokratických“ městech policejní abolice?

V červencovém vydání Popu mluvili Luboš Pavlovič a Táňa Zabloudilová s Andi Schmied, maďarskou vizuální umělkyní, která nafotila nejluxusnější newyorské byty pořizované kvůli spekulacím.

Publistku a aktivistku Maju Vusilović znají čtenářky a čtenáři Alarmu jako autorku textů o feminismu na Balkáně, tématech souvisejících s reprodukčními právy, i jako komentátorku politické situace v Chorvatsku. Je členkou feministického aktivistického kolektivu SdruŽen a jedna z organizátorek roční Feministické konference. Nový díl Kvót se v rozhovoru s Majou Vusilović zaměřuje na feministické hnutí na Balkáně, otázku reprodukčních práv i různé podoby antikapitalistického feminismu.

Jaký měla pandemie dopad na digitální molochy? Jak se tvoří hodnota digitálních startupů, když vykazují malé zisky? Proč digitální firmy potřebují dominanci na trhu? Jaké jsou největší slabiny českého daňového systému? O vlivu technologických korporací na světovou ekonomiku a o daních mluvil v dalším díle podcastu Kolaps ekonom Jan Bittner.

Množství případů sexuálního násilí a skrývání viníků odhalují svět sportu jako rizikové prostředí, které zneužívání spíše podněcuje než že by mu bylo schopné zabraňovat. Jak tomu bylo v případě více než sto padesáti amerických gymnastek, hvězdy francouzského krasobruslení i jednoho z nejtvrdších kanadských hokejistů, ale také proč se ve sportu zamlčuje i násilí ze strany sportovních celebrit, se dozvíte v novém dílu Outsidera.

Výrazný proud současného umění tvoří projekty, které se dají vnímat jako sociální práce nebo komunitní aktivismus. Jejich vznik však iniciují výtvarníci, například hostka druhého Rautu Bára Bažantová.

Hostem nového dílu podcastu Bulvár byl zastupitel a bývalý starosta Prahy 1 Pavel Čižinský, se kterým jsme mluvili o plánovaných projektech v centru Prahy, krizi bydlení a o politice na Jedničce. „O násilí nebo mafii bych nemluvil, všechno se to odehrává v rukavičkách, ale finanční škody jsou hrozně velké,” říká Čižinský o nastavení politiky na Praze 1, která se podle něj vyznačuje tím, že vychází vstříc různým byznysovým zájmům.

Nový díl podcastové feministické show Kvóty se věnuje postavení Romů a Romek v Česku očima lidskoprávní aktivistky, původem z Kalifornie, Gwendolyn Albert. Lidskoprávní aktivistka Gwendolyn Albert pochází z Kalifornie a do České republiky se přistěhovala během devadesátých let. Jak sama říká, do té doby o Romech nikdy neslyšela - znala jen pojem “cikáni” a o jejich životě měla značně zkreslené představy, dané kulturními stereotypy. Během života v Česku si však začala všímat různých forem segregace romského obyvatelstva u nás a začala se o problematiku rasismu a diskriminace Romů a Romek v České republice zajímat. Dlouhodobě se angažuje například v otázkách bývalého koncentračního tábora Lety u Písku, spolupracuje s ženami, na kterých byly provedeny nedobrovolné sterilizace a věnuje se také otázkám vzdělávání a důstojnosti života Romů v Česku.

Nový díl podcastu Bulvár se věnuje nedávným změnám diskurzu v oblasti bydlení, hledání “dobré praxe” či drahám bydlení pro mladší generace. Hostem je sociolog bydlení Tomáš Hoření Samec, který je sociolog, působící na Sociologickém ústavu Akademie Věd České republiky. Absolvoval doktorské studium sociologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a výzkumnou stáž na University of Vienna. Zaměřuje se na výzkum diskurzu o bydlení a hypotéčních půjčkách, na výzkum financializace bydlení a na nové formy poskytování bydlení realizované veřejnými a kolektivními aktéry. Publikuje v prestižních mezinárodních časopisech, například Urban Studies, Journal of Cultural Economy a Housing, Theory and Society. Je editorem řady publikací - například Jak zajistit dostupné bydlení nebo Pražská panelová sídliště jako místa protikladů.

Od konce května vychází na Alarmu sérii textů Donáškový kapitalismus jako budoucnost lidské práce? , která vzniká za podpory české pobočky nadace Rosa Luxembourg Stiftung. Jak už název napovídá, věnujeme se v ní především takzvané donáškové nebo zakázkové ekonomice (v angličtině se používá termín gig economy), jejíž význam poměrně zásadně stoupnul s nástupem koronavirové pandemie. Z donáškových poslíčků se stali takřka přes noc nepostradatelní pracovníci udržující náš systém v chodu. Je velmi pravděpodobné, že i kvůli tomu se bude tento způsob práce v budoucnosti stále více rozvíjet. Kromě pozitivních změn je však také důležité varovat před negativními dopady zakázkové ekonomiky na pracovní trh a pracovně-právní vztahy. Právě o těchto aspektech zakázkového kapitalismu jsme si v novém Kolapsu povídali s ekonomem a sociologem Janem Drahokoupilem, který dlouhodobě působí v zahraničí a zaměřuje se právě na zakázkovou ekonomiku a její vliv na evropské země nejen v Evropské unii, ale i mimo ní. Jan Drahokoupil momentálně působí v belgickém Bruselu jako výzkumník Evropského odborového institutu ETUI.

Nový díl Outsidera se podívá na nacionalistickou podstatu Eura, jakým způsobem se politika národní hrdosti na jedné straně a nenávisti na druhé týká i České republiky, nakolik silně je boj o nejlepší evropskou reprezentaci spojen s tím nejhorším z etnické nesnášenlivosti a jak jeden zápas dokázal zažehnout i občanskou válku v Jugoslávii.

Kalifornské firmy po loňském referendu mohou pracující vést jako „nezávislé kontraktory“. Podaří se jim tento model rozšířit do ostatních států, nebo se blíží reforma? Text od Matěje Schneidera v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.

Hostkami podcastu Kvóty jsou Žofie a Stella, které se dlouhodobě angažují v klimatickém hnutí. Jak se ke klimatickému aktivismu dostaly a jak funguje kampaň Zastavme špinavé prachy, která sdružuje hned několik organizací. Cílem kampaně je přimět pojišťovny a banky k odpovědnému jednání . „84 bilionů korun – tolik peněz investovalo šedesát největších bank do uhlí, ropy a plynu za posledních pět let.” uvádí iniciátoři kampaně na svých stránkách a dodávají: „Fosilní infrastruktura, kterou kryjí evropské a americké pojišťovny, má potom hodnotu 13 bilionů korun.” Jak v kontextu zodpovědného pojišťování fungují české pojišťovny a banky? Jaké energetické firmy patří k největším znečišťovatelům u nás? Jak probíhaly nedávné Akční dny proti špinavému pojištění, které platforma pořádala v několika velkých českých městech? A proč je vůbec sektor bankovnictví a pojišťovnictví tak zásadní pro fungování fosilního průmyslu?

Se sociální geografkou, publicistkou, pedagožkou a překladatelkou Michaelou Pixovou jsme probírali pražský klimatický plán, který Pixová považuje za příliš vágní. Upozorňuje, že plán do značné míry umožňuje, aby se ve městě hodně stavělo, protože propaguje zahuštěnou městskou zástavbu a město krátkých vzdáleností. „Pokud kompaktní město stavíme proto, aby si v něm mohli investoři pouze uložit peníze, tak se klimatické plány zneužívají k legitimizaci urbanistického vývoje, který klima v konečném výsledku spíš zhorší,“ říká. Pixová také popisuje, čím se občanská městská hnutí, včetně těch politických jako Praha sobě, liší od těch zahraničních, proč jsou méně radikální a neuvědomují si příliš politicko-ekonomické nerovnosti v současné společnosti a jaké to pak má důsledky. V rozhovoru probíráme i to, jak se poptávka po kvalitní architektuře zneužívá k developerským záměrům, které městu a jeho obyvatelům příliš neprospívají. A došlo i na squatting a na otázku, jak přispěl k rozvoji občanských aktivit.

Gig economy hrozí ukončit celou epochu ochrany pracovněprávních vztahů. Z pohledu globálního Jihu nejde o významnou změnu. Text od Pavla Šplíchala v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.

Společnost STEM, česká pobočka německé nadace Friedrich Ebert Stiftung a think-tank Masarykova demokratická akademie vydaly společně sociologickou studii Jedna společnost - různé světy, která se zaměřuje na polarizaci a fragmentarizaci české společnosti. O jejích výsledcích a závěrech jsme si povídali se sociologem a ředitelem organizace STEM Martinem Buchtíkem a politoložkou Kateřinou Smejkalovou z české pobočky německé nadace Friedrich Ebert Stiftung. Proč bychom podle Martina Buchtíka neměli aplikovat koncept polarizace na českou společnost? A proč jsou nejvíce štěpícími tématy vztah k takzvanému Západu a ke společenskému vývoji po roce 1989? Tomu se věnuje nový díl podcastu Kolaps s moderátory Janem Bělíčkem a Pavlem Šplíchalem.

Hosty dalšího vydání podcastu Bulvár byli zástupci občanského sdružení ZaPět Jan Kremer a Milan Kostohryz, podle kterých lidé na „Pětce“ nemají šanci do vznikajících projektů promlouvat. V novém díle Bulváru je řeč také o projektu Radlické radiály či Šemíkova břehu, ale i o deziluzi z politické reprezentace Prahy 5. „Na veřejných projednáváních se obyvatelé běžně hlásí o slovo, ale nedostávají ho. Pak třeba v radničním médiu vyjdou naše fotky se zdviženými pažemi a podtitulkem Občané se zapojovali do debaty,“ kroutí hlavou Kremer.

„Málokteré aktivity dělá člověk sám – na většinu z nich potřebujeme společnost, se kterou můžeme spolupracovat," říká Pavel Karous, sochař, pedagog a člen uměleckého Spolku Skutek, v rozhovoru pro podcast Raut. Podcastová série Raut se zaměřuje na okrajové a hraniční formy umělecké tvorby a proměny uměleckých strategií, které vstupují do otevřených a aktivních vztahů s dalšími disciplínami a komunitami. V nadcházejících dílech se zaměříme na umění ovlivněné aktivismem a sociální prací, přehlížené profese uměleckého provozu a problematiku přístupnosti uměleckého vzdělávání. Dramaturgyní podcastu je redaktorka Alarmu Táňa Zabloudilová. Raut je součástí dlouhodobých aktivit Ve věci umění, které organizuje iniciativa pro současné umění tranzit.cz a které zkoumá možnosti sociální a politické funkce umění. Podcastová série vychází z témat, jimž se Ve věci umění a tranzit.cz dlouhodobě věnují a zasazuje je do širšího kontextu.

„Byla to náhoda, že je dopadli. Mohli vraždit dlouho dál a nikdo by si toho nevšiml,“ říká Petr Hátle a vysvětluje, že manželé Stodolovi se zaměřovali na důchodce žijící ve vesnicích a protože vraždy primitivně maskovali za nešťastné náhody či sebevraždy, policisty dlouho nenapadlo, že by mohlo být něco v nepořádku. „Senioři žijou osaměle a sebevraždednost je u nich hodně vysoká, i když se o tom moc nemluví, kdyby zavraždili jako první třeba pracující ženu z města, asi by se na to přišlo dřív.“ Hostem prvního vydání resuscitovaného podcastu o kultuře Pop byl režisér filmu Velká noc a autor podcastu Pohřešovaná Petr Hátle, který právě natáčí hraný film o Manželích Stodolových.

Takzvanou zakázkovou ekonomiku si spojujeme především s různými donáškovými službami. Skutečné ohrožení pracovních vztahů se však skrývá spíše v téměř neviditelném fenoménu mikropráce. Text od Jana Bělíčka v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.

Dva američtí senátoři – republikán Josh Hawley a demokratka Amy Klobuchar – vydali letos na jaře každý svou knihu o problému monopolů ve Spojených státech. Knihy jsou značně rozdílné, ale obě svou troškou přispívají k jakési antimonopolní renesanci, kterou USA aktuálně zažívají. Je možné, že najdou znesvářené strany ve věci monopolů společnou řeč? V čem jsou obě knihy dobré a kde jsou naopak jejich slabiny? O tom všem je aktuální Redneck.

Hostem nového dílu podcastu Bulvár je Michal Lehečka - sociální antropolog působící na fakultě humanitních studií UK a ve spolcích Antropopictures a AutoMat, kde založil Laboratoř udržitelného urbanismu. Lehečka se odborně věnoval podobám rozvoje současných měst, především s ohledem na takzvaně postsocialistická města s důrazem na veřejný prostor panelových sídlišť. Je také jedním z autorů nové brožury Sociologického ústavu Akademie věd s názvem Pražská panelová sídliště jako místa protikladů. Je autorem řady odborných i popularizačních textů.

Jak reálnou hrozbu by bojkot pro mistrovství světa v Kataru znamenal, proč uspěl v případě běloruského pořadatelství hokejového turnaje, ale také jak dokázal nejsilnější bojkot kvůli režimu apartheidu v JAR změnit vývoj sportu a v čem je používání termínu sportwashing eurocentrické a nespravedlivé se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.

Kauza Dominika Feriho rozpoutala debaty o sexualizovaném násilí, zneužívání moci, nebo predátorství. Otázky týkající se kultury znásilnění, sekundární viktimizace žen nebo institucionálních problémů různého typu už více než čtrnáct dní rezonují veřejným prostorem. Řeší se, proč tu existuje nízká institucionální důvěra v policii nebo soudy, jak nevhodnému chování předcházet, nebo jak souvisí genderová nerovnost a sexuální násilí. Nový díl podcastové feministické talk show Kvóty se zaměřuje na kulturu znásilnění, sexualizované násilí, domácí násilí. Hostkou Apoleny Rychlíkové je socioložka Blanka Nyklová.

Práce přes aplikace se stala ve městech během pandemie hitem. Jak do budoucna může rozvoj platforem ovlivnit podobu trhu práce? Text Pavla Šplíchala v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.

Odkud čerpají firmy jako Uber a Lyft inspiraci pro svůj obchodní model? A může měnící se kurz ve Washingtonu přinést odklon od „slepičí strategie“ mnoha současných společností? Text Matěje Schneidera v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.

V polovině května jsme si připomněli sto let od založení Komunistické strany Československa a není asi nadsázkou říct, že tato politická síla zcela zásadně ovlivnila podobu české společnosti minulého století. A svým způsobem ji ovlivňuje dodnes. V nejnovějším Kolapsu jsme se zaměřili na etapu komunistické vlády, která s naší érou souvisí nejvíce – na normalizaci. Ta se ustanovila na hrobě poslední vlny socialistického idealismu spojené s takzvaným Pražským jarem. Na čem vláda Gustava Husáka zakládala svou legitimitu, jak vypadaly perzekuce nepohodlných straníků po roce 1968? S jakými problémy se normalizační moc i společnost potýkaly a jak spolu souviselo expertní vědění pozdní normalizace s československou porevoluční realitou? O tom jsme si povídali s historikem a politologem Tomášem Vilímkem z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, který ve své práci zkoumá odpor československé společnosti vůči normalizačnímu režimu, expertní a manažerské elity v pozdním socialismu a dějiny československé emigrace.

Na začátku nového tisíciletí se po celém světě začal šířit nový fenomén televizní zábavy – reality TV. Pořady jako Survivor, Big Brother, ale také čeští Vyvolení najednou zaplnily mediální prostor a vnesly do něj zcela novou dynamiku. V Česku a na Slovensku jsou dodnes populární pořady jako Farmář hledá ženu, Mamo, ožeň ma, Prostřeno nebo Výměna manželek. Především na Výměnu manželek se zaměřoval dnes už slavný výzkum socioložky médií Ireny Reifové z Katedry mediálních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V novém Kolapsu jsme se jí ptali, na co při analyzování české reality TV přišla a jestli se její poznatky dají aplikovat na obecnější tendence v české společnosti. Mluvili jsme také o zostuzování chudých a o tom, jak do reality show prokapává ideologie neoliberalismu.

O tom, na jaké obtíže narážejí rodiče a děti ve městech, mluvily architektka Alžběta Brůhová, historička architektury Klára Brůhová a socioložka Karina Hoření, autorky výstavy Vadí x nevadí: Jak se žije dětem a rodičům v Praze? v Galerii VI PER. V podcastu řešíme, jak se rodiče s malými dětmi po Praze pohybují, jaké druhy dopravy jsou family friendly, kam rodiče s dětmi chodí, kde je jim příjemně, kde naopak ne a zda je Praha městem pro všechny. Ukazuje se, že rodiče se musí ve veřejném prostoru potýkat s řadou překážek, fyzickými bariérami počínaje a systémovými problémy, například nedostatkem institucionální péče či nepřipraveností úřadů, konče.

V posledních dnech otřásá českou veřejností svědectví několika žen, které popsaly své nepříjemné zkušenosti s politikem Dominikem Ferim. Článek, který tato svědectví zaznamenal, společnými silami připravovaly redakce Alarmu a Deníku N. Autoři investigativního textu - Jakub Zelenka z Deníku N a Apolena Rychlíková z Alarmu - promluvili o tvorbě celé reportáže i širším celospolečenském kontextu celé kauzy v podcastu Kolaps. Mluvili jsme také o #MeToo v Česku, novodobých sexuálních normách a novinářské investigativní práci v této oblasti.

Konfliktní vztah Izraele a Palestiny se odráží i ve světě sportu. Jednou v podobě mírového poselství, jindy v podobě bojkotů, násilí a rasismu. Co mají společného Eric Cantona, hráči chilského Deportiva Palestino, fotbalisté Leicesteru Wesley Fonfana a Hamza Choudhury, fanoušci Celticu Glasgow a záložník londýnského Arsenalu Mohamed Elneny? Všichni během nedávné série ozbrojených konfliktů mezi Izraelem a Palestinou, kterou před pár dny ukončilo příměří, vyjádřili podporu druhé jmenované zemi. Vztah Izraele a Palestiny ukazuje, jak moc může být svět sportu a politiky provázaný. Co se přesně stalo během známého útoku palestinského ozbrojeného komanda na Olympijských hrách v Mnichově? Jak nakládají světové sportovní federace s propalestinskými projevy a antiizraelským bojkotem? Proč zdánlivě úspěšné projekty sportovního smíru mezi oběma zeměmi skončily ve společenské realitě izraelsko-arabských vztahů naprostým fiaskem? To vše se dozvíte v novém dílu Outsidera.

Nové vydání Bulváru s Danielem Vondroušem ze Zeleného kruhu srozumitelně vysvětluje realitu českých stavebních úřadů, popisuje proč u nás trvají stavební řízení dlouho a jak by zdejší, už teď dost komplikované prostředí, ještě zhoršil nový stavební zákon, o kterém má poslanecká sněmovna rozhodovat ve středu.

Běžně se nejzásadnější kroky nového amerického prezidenta začínají hodnotit v okamžiku, kdy má za sebou sto dní v úřadu. Tato lhůta už uplynula, Washington ale jako by uvízl v bezčasí. Je to způsobeno specifickou situací v Kongresu. Jaký bude Biden prezident, to se dozvíme až v následujících měsících. Podaří se mu rozplést legislativní past? A co Spojené státy čeká, pokud to dokáže? Odpověď najdete v dnešním dílu Rednecku.

Blíží se podzimní parlamentní volby a s nimi i pravděpodobný totální propadák všech levicových stran. Před českou veřejností tak leží debata, jak se s tímto vývoje vypořádat. Úpadek sociální demokracie a komunistů má u nás zcela specifické důvody a specifika, ale stojí za ním také širší mezinárodní problémy posledních minimálně třiceti let. Budou nám komunisté a sociální demokraté v parlamentu chybět? Kdo může za neúspěch těchto stran? Mění se obecně to, jak dnes chápeme levicovou a pravicovou politiku? A jsou otázky klimatu, ženských práv nebo migrace skutečně jen kulturními tématy, jimž by se levice neměla věnovat? O současné české i světové levici, postsocialistickém individualismu a možném budoucím vývoji nejen ve východní Evropě jsme si v novém dílu podcastu Kolaps povídali s politoložkou a socioložkou Annou Pospěch Durnovou působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a na Institutu vyšších studií ve Vídni.

“V době největších turistických nájezdů byla v domech, s jejichž stálými obyvateli spolupracujeme, menšina. Běžně se stávalo, že vám někdo strkal klíče do bytu uprostřed noci, ráno jste nacházeli spící turisty na chodbách, pomočené chodby nebo zničené společné prostory,” rekapituluje Petr Městecký problémy, který jako obyvatel centra Prahy zažíval po několik let. Nový díl Bulváru je s Petrem Městeckým, starousedlíkem z Prahy 1 a zakladatelem spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy o Airbnb, overturismu, vymáhání práva v České republice i obavách, že se po odeznění pandemie vše vrátí do starých kolejí.

Podvodné užívání zakázaných látek nebyl vynálezem východního bloku, ale je dodnes součástí života sportovců. Kdo určuje, co doping je a co už není, jak souvisí doping s pohlavím, ale také o pokryteckém moralizování odhalených sportovců uslyšíte v novém dílu Outsidera.

Vladimíra Dvořáková byla vůbec první českou profesorkou, jmenovanou v oboru politologie. V současné době působí jako ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií na ČVUT. V nejnovějším díle podcastu Kvóty se s Apolenou Rychlíkovou bavila o situaci na české politické scéně: mizející deklaratorní levici, postupném propadu ANO, socio ekonomických dopadech koronaviru nebo i vlivu Miloše Zemana na českou politiku. Podle Dvořákové bude důležité, do jaké míry pojmou politické strany nadcházející volby jako šanci artikulovat opravdu podstatná témata a nakolik se nechají ovlivnit populismem. Hlavním tématem voleb je totiž podle Dvořákové především otázka solidarity.

“Při jednáních s developery jsem měla proti sobě bohužel primátorku, které nepřipadalo divné točit s Pentou propagační videa o projektu Masaryčka,” říká Petra Kolínská, která byla v letech 2016-18 radní pro územní rozvoj. V podcastu komentuje především oblast politiky bydlení, ve které je podle ní třeba ještě udělat kus práce. Tématem by se podle političky mělo stát nejen to, že město už se pozemků nezbavuje, ale zda je také nakupuje “V zahraničí je celkem běžné, že developeři prodají pozemky městu, které je rozvrhne, určí, co by kde mělo stát - parky, školy, byty a pak něco, co bude vydělávat peníze - a následně město pozemky znovu prodá. Část třeba stejnému developerovi, nebo různým firmám.”

Masarykova demokratická akademie, think tank České strany sociálně demokratické, nedávno vydala český překlad knihy Vynalézání budoucnosti autorů Nicka Srniceka a Alexe Williamse. Tito dva akademici se v ní pokoušejí nabídnout novou vizi levicové politiky, která by překračovala logiku klasických protestních hnutí a zapojila do svého myšlení i rozvoj nových technologií. Toto pojetí v politickém slovníku zakořenilo pod názvem akceleracionismus. O knize i politickém myšleni Srniceka s Williamsem jsme si v novém Kolapsu povídali s filosofem Václavem Janoščíkem, jenž aktuálně působí na Akademii výtvarných umění v Praze a akceleracionistickou a technopozitivistickou debatu sleduje od samotného začátku. Bavili jsme se o kontextu, v němž kniha vznikala, ale také o tom, jestli v ní autoři nabízejí technooptimistický nebo technopozitivistický pohled a v čem je toto rozlišení důležité.

Projekt fotbalové superligy narazil na tvrdý odpor fanoušků i UEFA a samy kluby ho raději odpískali. Superliga byla ale logickým krokem v současném fotbalu ovládaném miliardáři. Největší moc ve sportu mají dnes oligarchové jako vlastníci klubů, nadnárodní korporace v roli všemocných sponzorů a v neposlední řadě média, která mění sportovní spektákl ve zboží. Logika trhu vládne a v dnešním Outsiderovi se podíváme na to, jak komercionalizace sportu nabrala v 21. století na obrátkách a taky na to, jak se amerikanizace evropského sportu stává konzervativní reakcí na neoliberální pořádky, které mu nyní vládnou.

Krajinářský architekt Štěpán Špoula působí na pražském Institutu plánování a rozvoje. Krajinářská perspektiva, která vychází z krajinného profilu města, z jeho historického kontextu a pracuje třeba i s městskou divočinou a vágními prostory, u nás zatím není moc rozšířená. Špoula v rozhovoru vysvětluje, proč je koncept tradičních parků dnes už trochu překonaný a v čem stávající městská zeleň neodpovídá současným potřebám. V Česku podle něj stále přetrvává přesvědčení, že buď se chrání zeleň, nebo se rozvíjí město. V čem je tento postoj překonaný? Jak by měla městská zeleň ideálně vypadat a z jakých měst si brát příklad?

Hostem Kolapsu byl historik a historický antropolog Pavel Himl, který v roce 2019 v nakladatelství Argo vydal odbornou publikaci Pozorovat, popsat, stvořit. Osvícenská policie a moderní stát 1770–1820, v níž se věnoval vzniku moderní policie na českém území a také tomu, jak policie zapadala do celku takzvaných osvícenských josefínských reforem na konci 18. století. Kniha nabízí pohled na začátky moderních států a na roli policie při jejich vzniku. V současnosti se o roli státu hodně mluví v souvislosti s pandemií koronaviru, o policii pak například v souvislosti s případem policejní vraždy George Floyda ve Spojených státech.

Spoustu pozornosti si v průběhu posledních několika let vysloužila takzvaná The Squad – skupina zastupitelek (a od loňských voleb i zastupitelů) v dolní komoře amerického Kongresu, které jsou o poznání levicovější než většina demokratů v posledních několika dekádách. Jen těžko byste hledali někoho, kdo by to této skupiny zapadal (alespoň vizuálně) lépe než dvoumetrový, holohlavý a potetovaný John Fetterman. Jak se stalo, že je tento bývalý starosta dvoutisícového městečka v současnosti nejviditelnějším kandidátem do senátu za Pensylvánii? A proč má Fetterman na rukou vytetovaných deset různých dat? O tom všem je dnešní Redneck.

Eliška Černá a Jakub Černý se otázkám spojeným s bydlením věnují dlouhodobě: jak odborně a teoreticky, tak prakticky a aktivisticky. Oba dva se zapojují do lokálních ostravských aktivit a spolu se sociologem Tomášem Hořením Samcem jsou autory kapitoly o bydlení v nedávno vyšlé knize Za hranice kapitalismu. V ní se zaměřili na problematiku takzvané financializace bydlení - procesu, kdy se důsledkem proměny bydlení v komoditu, obchodovatelnou na finančních trzích, mění vnímání této základní potřeby pro život. Původní funkce bydlení - dávat domov - se s globálním nástupem FIRE economy začala vytrácet a bydlení je nahlíženo jako investice. Co se sebou tento fenomén přinesl?

Our first guest in the podcast series Crossroads is Martin Lemberg-Pedersen who is an associate professor at the Centre for Advanced Migration Studies (AMIS) at the University of Copenhagen and a research fellow in the Horizon 2020 project “Advancing Alternative Migration Governance” (AdMiGov). In his research he focuses on geopolitical and political economic analyses of actors and networks involved in EU border management. In particular, he studies border control technologies, the dynamics of securitization and externalisation of border control and the influence of private industrial actors on EU migration policies and institutions involved in border control. His work combines different disciplinary perspective including political philosophy, sociology, critical geography, postcolonialism, security and border studies.

Prvním hostem podcastové série Na rozcestí je Martin Lemberg-Pedersen, který je docentem v Centru pro pokročilá migrační studia na Kodaňské univerzitě a výzkumným pracovníkem projektu Horizon 2020: Advancing Alternative Migration Governance. Ve svém výzkumu se zaměřuje na geopolitické a politicko-ekonomické analýzy aktérů a sítí v souvislosti s managementem hranic EU. Zejména zkoumá technologie kontroly hranic, procesy sekuritizace a externalizace hranic a vliv soukromých průmyslových aktérů na migrační politiku EU a instituce zapojené do kontroly hranic. Využívá pohledy přístupy mnoha různých oborů včetně politické filozofie, sociologie, kritické geografie, postkolonialismu nebo bezpečnostních a hraničních studií.

Dějiny sportu jsou zároveň dějiny ženské emancipace. Jak si museli své současné postavení ve sportu ženy vybojovat se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.

Zástupce iniciativy Vyvlastnit Deutsche Wohnen vysvětluje, jak nájemníkům v Berlíně pomáhalo zastropování nájmů, jež mezitím zrušil ústavní soud, a jak by jejich situaci změnilo vyvlastnění. Iniciativa Vyvlastnit Deutsche Wohnen však před dvěma lety vznikla kvůli jinému záměru. Tím je referendum, na jehož základě by korporace vlastnící ve městě nad tři tisíce bytů byly vyvlastněny. Aktivistům jde o to, aby se tisíce bytů privatizovaných začátkem nultých let vrátily do vlastnictví města. Společnosti jako Deutsche Wohnen v nich totiž během dekády zdvojnásobily nájem. Berlíňané, jejichž mzdy nerostou zdaleka stejně rychle jako nájmy, jsou tak podle aktivistů rukojmími vlastníků bytů. Někteří z nich je rekonstruují, aby je mohli pronajmout lidem ochotným zaplatit víc. Nájemníci s běžnými příjmy se proto často stěhují nebo musejí sdílet byty s velkým počtem lidí. Pokud iniciativa sesbírá do června 175 tisíc podpisů, bude referendum vyhlášeno v září společně s volbami do berlínského senátu.

V polovině osmdesátých let se do Československa dostala více než stovka namibijských dětí v rámci humanitární pomoci Lidové organizaci Jihozápadní Afriky SWAPO, která vedla v tu dobu národněosvobozeneckou válku proti tehdejší Jihoafrické unii. Namibijské děti žily v uprchlických táborech v sousední Angole v polních podmínkách a komunistické Československo je tehdy přijalo, aby zde děti dostaly vynikající vzdělání a mohly se z nich později stát opory namibijské společnosti. O hlubším kontextu celé této nenápadné epizody z československých dějin a o dalších osudech namibijských dětí jsme si v novém Kolapsu povídali s antropoložkou a afrikanistkou Kateřinou Mildnerovou. Kateřina Mildnerová v minulém roce věnovala tomuto tématu svou knihu Černí sokoli. Pohnuté osudy namibijských dětí vychovaných v Československu.

Volební právo ve Spojených státech má dlouho, komplikovanou a vcelku krvavou historii. Právě do ní se pouští aktuální díl podcastu Redneck. Dozvíte se v něm nejenom, jak vlastně probíhá proces volby ve Spojených státech, jak se volební právo jedni snažili a snaží omezovat a druzí zase garantovat, ale za asistence speciálního hosta, amerikanisty Jana Beneše, také spoustu o základním historickém vývoji volebních práv. V neposlední řadě se také dozvíte, jak je to s aktuálními kauzou ohledně omezování přístupu k volbám v Georgii, nebo chystanou legislativou ve federálním Kongresu, která by měla naopak volební práva pevnější zajistit.

V roce 1990 byla Elena Gorolová, vyučená kovoobráběčka z Ostravy, nedobrovolně sterilizovaná. Zákrok proběhl během porodu císařským řezem a Eleně bylo pouhých 21 let. Ačkoli si oba s manželem přáli velkou rodinu a především holčičku, zůstala v takto nízkém věku bez možnosti znovu otěhotnět. O pár let později narazila během brouzdání po teletextu na spolek nedobrovolně sterilizovaných žen a postupem času se stala jeho mluvčí. Od roku 2005 soustavně usiluje o odškodnění žen, kterým byl tento zákrok proveden. K tomu doposud nedošlo: násilně sterilizované ženy, nejčastěji Romky, dosáhly v období vlády Jana Fischera pouze omluvy. „V zahraničí pro nás měli víc pochopení než v Česku,“ popisuje sociální pracovnice. Gorolová svůj příběh sdílela na půdě OSN i v dalších významných zahraničních institucích a v roce 2018 ji britská BBC zařadila mezi 100 nejinspirativnějších žen planety. V rozhovoru pro podcast Kvóty mluví Gorolová o svém celoživotním boji za odškodnění, o traumatu, které nejde zacelit, i obavách řady žen z toho, že je společnost odsoudí, pokud svůj příběh o násilné sterilizaci budou sdílet na veřejnosti. Dodala také, že k diskriminaci Romek v nemocničních zařízeních stále dochází: jsou například známy případy romských žen, které byly segregovány v porodnicích. V současné době Gorolová působí jako terénní sociální pracovnice ve společnosti Vzájemné soužití. Ještě donedávna se mělo za to, že poslední doložená nedobrovolná sterilizace Romky u nás byla provedena v roce 2007, před časem ale Deník N zveřejnil případ, k němuž došlo v roce 2010.

Hostkou podcastu Bulvár je urbanistka, feministka a odbornice na participaci Milota Sidorová. “Říkám o sobě, že jsem autorka ve službách spravedlivého města,” představuje se v rozhovoru vystudovaná krajinná architektka a dnes ředitelka Kanceláře participativního plánování Městského institutu Bratislava (MIB)Milota Sidorová. Koncept spravedlivějšího, inkluzivnějšího města pro všechny se v Česku a na Slovensku diskutuje teprve v posledních letech a občas bývá nálepkován jako genderová ideologie. “Feminismus má u nás špatnou pověst, a já nedůvěru lidem nevyčítám. Obvykle jim ukážu, co ve městech funguje, co ne a co se úspěšně realizovalo jinde,” říká Sidorová. “Většinou na to publikum reaguje pozitivně a přijde jim to správné. A já jim povídám: a to je právě genderově citlivé plánování, to je ten feminismus. Vidíte, ani to nebolelo.”

Český fotbal v posledních týdnech čelí obviněním z rasismu, který ale dlouhodobě trápí především britský fotbal. Jak z politiky nenávisti najít cestu ven? Proč se britská média v takovém rozsahu zaměřila na české hráče? Souvisí to s přezíravostí vůči týmům z východní Evropy a s jejich stereotypizací jako nedostatečně kulturně vyspělých zemí? V tomto postoji Brity mohlo utvrdit i gesto reprezentantů Polska, kteří navázali na odmítnutí Čechů symbolicky pokleknout hned druhý den při svém zápase v Anglii. Jenže i někteří hráči tmavé pleti se staví proti rituálnímu pokleknutí – například Wilfried Zaha, kterému připadá toto gesto prázdné a nedostatečné. Není nakonec v kontrastu s marketingově vyšperkovanými protirasistickými kampaněmi mnohem účinnější aktivita mladé anglické fotbalové superstar, která sice nevylepšuje veřejný obraz fotbalových korporací, ale má skutečný dopad na změnu zavedených pořádků? I to se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.

Sociální a komunitní pracovnice Růžena Dunková bydlí v ostravské komunitě Kunčičky. Jedná se o „sociálně vyloučenou lokalitu“, kde tato terénní pracovnice zároveň i pracuje. Romka Dunková, vysokoškolačka s dvěma pracemi, čelí celý život diskriminaci na trhu s bydlením. Sama musí bydlet v lokalitách, které jsou označovány za horší a s neochotou pronajmout byt Romům se potýká nejen osobně, ale i na pracovní úrovni. Problém ještě prohlubuje fakt, že na Ostravsku je majoritním vlastníkem nájemních bytů firma Heimstaden (bývalé OKD byty), což je největší vlastník nájemního bydlení v Česku. Švédské firmě patří 44 tisíc bytů, převážně na severu Moravy a na trh s nájemním bydlením v této lokalitě má de facto monopol. Druhý díl podcastu Bulvár, který připravují Alžběta Medková, Apolena Rychlíková a Táňa Zabloudilová, nabízí vzhled do života lidí na okraji, problematiky komunitní práce i přetrvávajícího rasismu na trhu s bydlením, který negativně ovlivňuje životy Romů a Romek u nás.

Poslanecká sněmovna 10. března schválila v prvním čtení zákon o odškodnění ve výši 300 tisíc korun pro protiprávně sterilizované ženy, především romského původu. Poslední taková doložená sterilizace na českém území se uskutečnila ještě v roce 2007. Jak k něčemu takovému mohlo vůbec docházet a jaké jsou kořeny této temné součásti československých dějin? Jedna z nejhlasitějších zástupkyň poškozených romských žen Elena Gorolová se už brzy objeví v podcastu Kvóty Apoleny Rychlíkové. V Kolapsu jsme hovořili s romistkou Hanou Sadílkovou z Katedry středoevropských studií FF UK, která se specializuje na poválečnou historii Romů na území bývalého Československa, a věnovali jsme se této pro mnoho českých žen stále živé ráně v širokém historickém kontextu.

Konání olympijských her ve starověkém Řecku bylo natolik důležitou událostí, že kvůli nim soupeřící městské státy sjednotily své kalendáře a dokonce i letopočet. Na významu přesahujícím sportovní rovinu se po více než dvou tisících let příliš nezměnilo. Poslední zimní olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu sledovalo 28 procent obyvatel planety, tedy více než každý čtvrtý člověk na Zemi. A v případě nadcházející letní varianty v japonském Tokiu se očekává ještě větší zájem. Tokio neváhalo investovat masivní sumy do výstavby nových, multifunkčních a z hlediska sportu zbytečně nabubřelých sportovišť. V současnosti se náklady pořádající země pohybují kolem částky 30 miliard dolarů, což z akce už nyní činí nejdražší letní hry v olympijské historii. O tom, proč sportovci mají mít právo se i na olympijské půdě politicky vyjádřit, jakou roli v tom hraje Mezinárodní olympijský výbor, ale také proč japonský olympijský úděl připomíná osud vlády řecké Syrizy, se doslechnete v podcastu Outsider.

Demokraté od ledna drží Bílý dům i většinu v obou komorách Kongresu. Republikáni ale můžou většinu jejich agendy stejně blokovat pomocí senátního nástroje s názvem filibuster. Co to vůbec je, jakou má historii a může se demokratům podařit ho zrušit? Šéf senátních republikánů Mitch McConnell vyhrožuje, že pokud to demokraté udělají, rozpoutá jeho strana peklo. Co se dá dále čekat vám vysvětli aktuální díl podcastu Redneck.

Prvním hostem podcastu o urbanismu, veřejném prostoru a životě ve městech byl Adam Zábranský (Piráti), radní pro bydleni a transparentnost, který začal v městských bytech ubytovávat lidi v nouzi. „Nejextrémnější okamžik přišel, když jsme stopli privatizaci městských bytů a na zastupitelstvu na mě bučelo několik set lidí, ” vzpomíná Zábranský na moment, ke kterému došlo po koaliční roztržce se Spojenými silami. „Měli jsme v programu, že privatizace zastavíme, město už se nemůže zbavovat vlastních bytů, ale pak jsme zjistili, že Spojené síly počítají s tím, že se doprivatizuje, co bylo slíbeno. Nakonec jsme se dohodli na kompromisu, zastavilo se to u 800 bytů. U čtyř stovek už byl proces v pokročilém stadiu a tak se dokončil. Všichni ti, kteří bučeli, přišli o opravdu velkou příležitost, úplně je chápu. Patnáct let jim ty byty někdo sliboval. Ale teď už jsme v jiné situaci a na privatizace má společnost jiný náhled,” vysvětluje nejmladší pražský radní. Od jeho nástupu do funkce Praha pronajala 700 bytů, většinu z toho jako byty sociální. Pražský bytový fond je sice po letech privatizování příliš malý na to, aby mohl ovlivnit rozměry bytové krize. Ročně ale může město ve svých bytech ubytovat alespoň několik set domácností. Pravidla jejich obsazování była proto přenastavena tak, aby je mohli získávat lidé v bytové nouzi.

Tanečnice s uměleckým jménem Linda von Schwärze se úderem koronavirové pandemie, stejně jako mnohým dalším, úplně změnil život. Divadlo, ve kterém vystupovala, se muselo zavřít, její soukromé shows byly zrušeny a Linda se tak ze dne na den ocitla prakticky bez práce. Jak složité je převádět taneční umění do prostředí online? Jak dlouho si burleskní umělkyně hledala práci? Jakou zkušenost jí dala zkušenost z domova pro seniory, kde několik týdnů po absolvování kurzu Červeného kříže pracovala? A co přináší burleska ženám nebo mužům? I o tom jsou dnešní Kvóty.

Nedávno jsme oslavili Mezinárodní den žen (MDŽ), který si starší generace připomíná jako vyprázdněnou podnikovou zábavu. Jde ale o svátek úzce spjatý s ženským hnutím, jeho bojem za důstojné pracovní podmínky a především za volební právo. Jaký ohlas mělo feministické hnutí v československé první republice a proč se oslava MDŽ postupně proměnila v tupé rozdávání kytiček na podnikových večírcích? A kam jsme se za více než sto let od prvního Mezinárodního dne žen posunuli? O tom jsme si v novém Kolapsu povídali se socioložkou a dlouhodobou spolupracovnicí Alarmu Lucií Jarkovskou, která momentálně působí na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Andrew Cuomo vládne jako guvernér státu New York už od roku 2011 - navzdory svému poměrně sadistickému politickému stylu byl dvakrát znovuzvolen. Loni na jaře si pak se sílícím koronavirem získal mezi demokratickými politiky značnou oblibu a stal se jakýmsi protipólem nenáviděného Donalda Trumpa. Jeho řešení covidové krize je teď ale pod palbou, a aby toho nebylo málo, vyplavala na povrch i kauza sexuálního obtěžování, ze kterého guvernéra obviňuje hned šest žen. Blíží se Cuomův politický konec?

“Pandemie je obrovská změna. Je svět před a svět po. K tomu, co bylo, se nevrátíme.” vysvětluje Ilona Švihlíková v nejnovějším dílu podcastu Kvóty. Debata se tentokrát točila především kolem možných ekonomických dopadů pandemie, roli “průmyslové lobby” na rozhodování vlády i kolem selhání politické třídy jako takové. Co by podle Ilony Švihlíkové hrozilo, kdyby se skutečně na pár týdnů uzavřel průmysl? Na čem dnes vlastně stojí česká ekonomika? Jak hodnotí výroky některých kapitánů českého průmyslu směrem k sociálním opatřením vlády? A jak otřese pandemie postavením České republiky?

Už od začátku prosince probíhají v Indii bez většího zájmu českých médií obří protesty zemědělců proti reformám, které v září schválil indický parlament pod vedením Naréndry Módího a Indické lidové strany. Do protestů se od té doby zapojilo neuvěřitelných 250 milionů lidí a nehodlají s nimi přestat, dokud indická vláda reformy nezruší. O co ve zmiňovaných reformách jde? Jak na protesty reaguje indická vláda? A proč o zemědělské stávce na sociálních sítích mluví i Greta Thunberg nebo popstar Rihanna? O tom jsme si v novém Kolapsu povídali s politologem a indologem Jiřím Krejčíkem ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

Málokdo se v posledních letech snažil tak moc stylizovat do role možného nástupce Donalda Trumpa jako senátor za stát Missouri Josh Hawley. Zatímco donedávna směřoval spíše směrem k jakémusi umírněnějšímu, sofistikovanějšímu „trumpismu“, od vyrabování Katpiolu podporovateli Donalda Trumpa a zpochybňování voleb ze strany republikánských senátorů v čele právě s Hawleym nemůže být o něčem takovém řeč. Může se Hawley z aktuálního dění vzpamatovat, nebo z něj naopak dokonce těžit? A je jeho „ekonomický populismus“ skutečný, nebo je jenom módní pózou? To vše se dozvíte v aktuálním díle podcastu Redneck.

V posledních týdnech to vypadá, že vedle pravicového bloku ODS, TOP09 a KDU- ČSL, středově - liberálního bloku Pirátů a STAN tu možná vyroste ještě blok třetí, středově - levicový. Tvořit by ho měli Zelení a ČSSD. Pozvání do Kvót přijala první místopředsedkyně Zelených Anna Gumplová a také Daniela Ostrá, politoložka a členka iniciativy Lepší ČSSD je možná. Debata se týkala nejen stavu v oblasti vyjednávání, ale i strategií, jak vést kampaň v covidové době i toho, s jakým dědictvím se obě strany musí vyrovnat. Jak Zelení přesvědčí své voliče a voličky, aby podpořili koaliční blok se stranou, která se progresivní politice donedávna ještě vyhýbala? Zvládnou sociální demokraté zabránit dalšímu odlivu voličů a jak zbavit Zelené nálepky “městské strany pro liberály”? Je v této straně po debaklu Matěje Stropnického prostor na levicovou a sociální politiku? Není spojení obou stran jen znouzecností a co nastane, pokud se strany do Poslanecké sněmovny nedostanou? O tom všem jsou následující hodinové Kvóty.

Na území České republiky začala řádit britská mutace covidu-19, některé nemocnice jsou na hraně svých kapacit a v Poslanecké sněmovně se řeší, jestli je lepší zavést nouzový stav, nebo raději pandemický zákon. Do jak velkého průšvihu se řítíme? Je možné ještě vše zvrátit? A naráží západní svět na to, jak velký klade důraz na individuální svobody? O tom jsme v novém díle podcastu Kolaps diskutovali s matematikem, ekonomem, ale i dramatikem Reném Levínským, který aktuálně působí v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI) a je také ředitelem Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP). René Levínský se specializuje na matematické modely a teorii her a mimo jiné se podílel také na vytvoření protiepidemiologického systému PES.

Joe Biden má za sebou bezmála měsíc v prezidentském úřadě. Vyjasnili si ale demokraté a Američané obecně, jak úspěšným (nebo neúspěšným) prezidentem byl vlastně jeho demokratický předchůdce Barack Obama? Ten na konci minulého roku vydal první část svých prezidentských pamětí. Jak se vypořádal se zděděnou hospodářskou krizí? Jak proměnil americké zdravotnictví? A na co při svém úřadování trochu pozapomněl? To vše je tématem aktuálního dílu Rednecku.

O kryptoměně bitcoin dnes můžeme slyšet na každém rohu. Bitcoiny v hodnotě miliardy a půl dolarů nedávno koupil Elon Musk a poslední dobou plní světová média zprávy o tom, že bitcoin překonal další historické maximum. Z vysmívaného fenoménu se stal předmět zájmu a decentralizovaná kryptoměna přitahuje i zvědavé laiky. Víme ale, co to bitcoiny jsou a na jakých stojí principech? Britský novinář Alex Hern bitcoin nedávno definoval jako „odstavené auto běžící naprázdno, které zároveň luští sudoku, za což si pak můžete koupit heroin“. Jak se tato definice líbí sociálnímu a ekonomickému antropologovi Martinu Tremčinskému z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který v posledních letech ve své akademické práci zkoumá právě českou a slovenskou bitcoinovou komunitu? V novém dílu podcastu Kolaps se s ním bavíme o bitcoinech, regulaci finančních trhů, anarchokapitalismu i levici.

Odborová právnička a publicistka Šárka Homfray se ve své práci zaměřuje na témata související s prací: věnuje se otázkám diskriminace, genderovým nerovnostem, digitalizaci a průmyslu 4.0, proměnám pracovního trhu, prekarizaci, globalizované ekonomice nebo platformovému kapitalismu. V dalším dílu feministického podcastu Kvóty mluví nejen o těchto oblastech, ale také o absenci imaginace politických elit, o podbízivých kampaních řešících triviality nebo o tom, proč mladí lidé málokdy vydrží pracovat ve státním sektoru. Jaká jsou podle Šárky Homfray východiska z dnešních krizí, kde hledat politickou inspiraci a proč se pokoušet komunikovat i nebanální témata? Proč jsou i odbory „pánský klub“ a jak těžké je slaďování péče a práce v dnešním Česku? I o tom jsou dnešní Kvóty.

V Ruské federaci posledních několik týdnů houstne atmosféra. Aspoň to tak tedy vypadá ze západoevropských médií. Vše odstartoval politik Alexej Navalnyj svým návratem do Ruska z Německa, kde se léčil poté, co byl nejspíš ruskou tajnou službou FSB otráven novičokem. Navalnyj byl okamžitě po přistání zatčen, ale jeho tým brzy zveřejnil další investigativní video – tentokrát o papalášském sídle prezidenta Vladimira Putina u Černého moře. Desetitisíce Rusů jsou momentálně v ulicích a demonstrují proti vládě. Z jakých důvodů? A kdo je vůbec Alexej Navalnyj a co od něj můžeme čekat? Dostane se ještě někdy z vězení zpět na svobodu? O tom jsme si v novém Kolapsu povídali s politoložkou Terezou Souškovou z Asociace pro mezinárodní otázky, která se specializuje na východní Evropu.

Když se díváme na období československého socialismu, velmi často mluvíme o únorovém převratu, stalinistických padesátých letech nebo o událostech takzvaného pražského jara, které vyústily v invazi vojsk Varšavské smlouvy. Historik Jan Mervart a filozof Jiří Růžička, působící na Filozofickém ústavu Akademie věd ČR, to chtějí změnit svou knihou Rehabilitovat Marxe! Československá stranická inteligence a myšlení poststalinské modernity. Jak se straničtí intelektuálové a filozofové jako Karel Kosík, Radovan Richta, Ivan Sviták, Robert Kalivoda a další reagovali na odhalení kultu osobnosti roku 1956? Co pro ně znamenal konec stalinismu a jak se vyrovnávali s jeho dědictvím? Jakými způsoby znovu promýšleli Marxovo myšlení a jak chtěli modernizovat socialistickou ideologii? Tomu se věnuje tento díl podcastu Kolaps.

Na otázku, jak ven z koronavirové krize, se čas od času objevuje odpověď, že ideálním řešením by bylo alespoň dočasné zavedení všeobecného základního příjmu. O tomto hojně diskutovaném nástroji, který však žádná země dosud ve větší míře nezavedla, přišla do Kolapsu mluvit Zuzana Uhde ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Kromě akademické dráhy se Zuzana Uhde dlouhodobě zabývá právě šířením povědomí o tomto konceptu v Česku. Hovořila o tom, že nerovnosti mezi chudými a bohatými zeměmi sice nemůže základní příjem vyřešit, nicméně v naší společnosti by mohl být vhodným nástrojem ke zmírnění podhodnocení péče.

Když byl Joe Biden v roce 1972 zvolen do Senátu, co byla jeho první výrazná agenda? V čem všem se paktoval se segregacionistickými zastupiteli? Jaké postoje má za sebou v rozpočtových otázkách, zahraniční politice a trestním právu? A proč minulost nastupujícího prezidenta nasvědčuje spíše ideologickým úkrokům vpravo než vlevo, jak se aktuálně obává část americké pravice? To všechno se dozvíte v nejnovějším díle podcastu Redneck.

Jana Ciglerová vystudovala žurnalistiku na FSV v Praze a International Journalism na City University v Londýně. Žije v USA a do Deníku N přichází po třinácti letech v MF Dnes na pozici americké zpravodajky. V minulosti působila jako zpravodajka Lidových novin ve Velké Británii, psala pro The Observer a Evening Standard a absolvovala stáž pro zahraniční zpravodaje v Helsinkách. Zajímá se také o témata žen, založila diskusní pořad Tah dámou na ČT, vedla časopis Elle a stála na začátku vzniku přílohy Ona Dnes. Vedle novinářské práce také přednáší pro české i zahraniční studenty médií a žurnalistiky v Praze, v roce 2016 například přednášela na univerzitě Clemson v Jižní Karolíně. Ciglerová, se momentálně nachází ve Washingtonu DC. Jak probíhají přípravy na inauguraci Joea Bidena? Proč město hlídá na 25 000 členů Národní gardy a jsou obavy, že by mohlo dojít k násilnému přerušení inaugurace oprávněné? A jakým prezidentem by Joe Biden měl být, aby uklidnil situaci ve Spojených státech?

Kamala Harris se stane první ženou ve funkci viceprezidenta Spojených států. Vzhledem k tomu, že nastupující prezident Joe Biden sliboval, že v roce 2024 nebude kandidovat znovu, je na bývalou kalifornskou senátorku Kamalu Harris zaměřena velká pozornost, protože se předpokládá, že bude Bidenovou logickou nástupkyní. Jaká je její politická historie? Jsou spekulace o tom, že je trojským koněm americké levice, zasloužené, nebo jdou její prokurátorské instinkty opačným směrem? O tom všem je aktuální Redneck.

Knihy Svědectví o životě v KLDR koreanistky Niny Špitálníkové poslední dva měsíce dominuje českým knižním žebříčkům nonfiction literatury. V publikaci najdeme sedm rozhovorů se Severokorejci, kteří utekli z Korejské lidově-demokratické republiky. Nina Špitálníková se s nim setkala v jihokorejském Soulu a ptala se jich na jejich běžným život. Čtenáři se tak na tento nejnenáviděnější stát světa mohou podívat jejich perspektivou, a není to příliš hezká podívaná. Právě o této knize, životě v Korejské lidově-demokratické republice, tamějším společenském systému, ale také autorčině fascinaci KLDR jsme si povídali v nejnovějším dílu podcastu Kolaps.

Když se právničce Lence Hečkové a jejímu manželovi Tomášovi narodila holčička s Downovým syndromem, začali najednou trpět úplně novým typem strachu. Báli se, že Anežka, jak dcerku pojmenovali, bude společností neustále vytlačována na okraj. I proto se rozhodli se situací něco dělat. Kromě toho, že dceru vychovávají úplně stejně jako další své děti, promýšlejí problémy lidí se speciálními potřebami i společensky. Lenka Hečková působí v expertním týmu České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, která sdružuje neziskové organizace, zástupce akademické obce, zástupce škol, rodičů i mladých lidí se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří věří, že společné vzdělávání je cestou k soudržné a prosperující společnosti. V novém dílu feministické talk show Kvóty jsme hovořili o tom, jak náročná je v české společnosti péče o děti se speciálními potřebami, co přesně pro tyto lidi znamenala hysterie kolem inkluzivního vzdělávání nebo jak by měla fungovat společnost, ve které by se všem znevýhodněným dostávalo respektu, pomoci a pochopení.

Prvním hostem podcastové série Kolaps, kterou pro internetový deník Alarm.cz připravují Jan Bělíček a Pavel Šplíchal, je v roce 2021 politolog Ondřej Slačálek, momentálně působící na Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Už od devadesátých let je aktivní na české anarchistické scéně, zapojoval se do různých aktivistických kampaní, po globální ekonomické krizi roku 2008 se stal součástí hnutí ProAlt, momentálně však působí hlavně na akademické půdě. Jak se v posledních letech proměnila jeho politická imaginace? Co pro něj dnes znamená anarchismus a jak se bude vyvíjet levicová politika v příštích několik letech? O tom jsme se bavili v prvním novoročním dílu podcastu Kolaps.

Populistické vzedmutí na sklonku 19. století, John Maynard Keynes, problém monopolů ze třech různých úhlů, život James Baldwin a rasové pnutí v Americe, nebo problém vyrovnaných rozpočtů. To jsou některé z témat nejlepších letošních knih podle Matěje Schneidra, který si pro vás už rok připravuje podcast Redneck o americké politice a společnosti. Více se o knihách dozvíte v v dnešním bilančním díle.

Historičce Radce Šustrové nedávno vyšla v nakladatelství Argo knížka Zastřené počátky sociálního státu. Nacionalismus a sociální politika v Protektorátu Čechy a Morava. Zabývá se v ní se nejen rozvojem sociálních výhod pro české zaměstnance a dělníky během takzvaného protektorátního období, ale také ideologií národního sjednocení, která dokázala na jednu stranu semknout národ, na druhou stranu z něj vyloučila veškeré „cizorodé“ prvky včetně Romů a Židů. Český nacionalismus nelíčí Šustrová jako vymezující se proti tomu velkoněmeckému, ale jako něco, co němečtí okupanti tolerovali, a co jim dokonce mohlo přijít vhod.

“Mezi ženami, které končí bez domova, bývají oběti domácího násilí, děti z dětských domovů i důchodkyně, které přišly o partnera a neutáhly nájem.” říká v nejnovějším dílu Kvót manažerka a koordinátorka organizace Jako doma Lenka Vrbová. “Loni jsme měli paní, měla přes 65 let a žila úplně na ulici. Ten počet žen ve vyšším věku přímo na ulici mě vždycky překvapí.” Jako doma se už několik let věnuje ženskému bezdomovectví, kromě Jídelny Kuchařek bez domova provozují v současné době i jednu z humanitárních ubytoven - hotel, kde je už od března 2020 ubytovaných na třicet žen v nouzi. Jak se hotelu daří a co s ženami bude, až projekt skončí? I o tom jsou nejnovější Kvóty. Organizaci Jako doma můžete podpořit trvalým příkazem tady: https://www.darujme.cz/organizace/255

Na konci listopadu začal na americké levicové politiky tlačit politický komik Jimmy Dore, aby vyvolali hlasování o reformě zdravotnictví. Ta přitom nemá momentálně reálnou šanci na úspěch ani v dolní komoře Kongresu, kde drží většinu demokraté. Během několika týdnů se debata rozjela v obrovskou hádku. O tom, co si vlastně americká levice může a nemůže dovolit a jakou má vlastně sílu, je dnešní díl podcastu Redneck.

Ve věku šedesáti let zemřel 25. listopadu v Argentině jeden z nejslavnějších fotbalistů všech dob Diego Armando Maradona. Kontroverzní fotbalová legenda v sobě spojovala celou řadu protikladu a není úplně jednoduché ji zcela uchopit. Na jedné straně jeden z nejtalentovanějších a nejúspěšnějších fotbalistů všech dob, na druhé ale také drogově závislý bohém s velmi problematickým vztahem k ženám. Maradona byl ale také socialista, antiimperialista, na hřišti i mimo něj se zasazoval o důstojnost nejchudších v boji proti nejbohatším. Jaká byla kariéra Diego Maradony? Propadl kokainu až v Neapoli, nebo už v Barceloně? Jak vypadal tréninkové nasazení tohoto bohémského Argentince? A je svět Maradonova fotbalu už nenávratně pryč? O tom všem jsme si povídali se spolupracovníkem naší redakce a sociologem sport Vojtěchem Ondráčkem.

Žádná tabu před tabulí, tak zní nejnovější kampaň organizace Konsent která je, zaměřená na vzdělávání dospívajících dětí v oblastech sexu a sexuality. Pozvání do Kvót přijala kreativní ředitelka organizace a v nejnovějším dílu feministické talk show jsme si povídaly o tom, jak Generace Z přistupuje k sexu, genderovým identitám, kde o tématech spojených se sexem hledají informace a v jakém stavu je vůbec sexuální nauka v českém vzdělávání. “Realizovaly jsme workshopy na středních školách, byl o ně obří zájem, ale v našich silách není obejít všechny školy v Česku a mluvit se všemi dětmi o sexu. Rozhodly jsme se naše metodiky převádět do manuálu pro pedagogy, aby ti mohli sami vyučovat,” vysvětluje Barush Maush. Mluvily jsme také o vlivu porna, o přetrvávajících mýtech kolem lidského těla nebo znásilnění i způsobech, jak s dospívajícími o sexu mluvit.

V pátek 4. prosince doporučila uhelná komise české vládě, aby těžbu uhlí v Česku ukončila do roku 2038. Podle ekologických organizací, aktivistů a odborníků na globální klima je to však velmi pozdě. Právě debatě okolo konce českého uhlí se věnuje i nejnovější díl podcastu Kolaps. Hostkou Pavla Šplíchala a Jana Bělíčka byla Jana Pravdová z organizace Greenpeace, která dlouhodobě vystupuje za rychlé ukončení těžby v Česku. Na konci roku 2018 strávila Jana Pravdová týden ve vazbě ve slovenské Ilavě za okupaci důlního rypadla. Tato akce urychlila nástup slovenského klimatického hnutí a naši sousedé se zavázali odejít od uhlí do roku 2023. Letos v září zase řeporyjský starosta za ODS Pavel Novotný snil o tom, aby Janu a další aktivisty zmlátili policisté obušky za blokádu v severočeském dole Vršany. I o tom je dnešní vydání Kolapsu.

Zatím ještě není jasné, jak dopadnou doplňkové volby do Senátu, ve kterých se rozhodne, jestli demokraté utrhnou tu nejtěsnější většinu v horní komoře amerického Kongresu. Příliš pravděpodobné to není, ale to neznamená, že by nastupující administrativa Joea Bidena byla bezmocná. Co může prezident dělat i bez kontroly legislativy? O tom, jak může proměnit oblast zdravotnictví, co může udělat se studentskými půjčkami, nebo jak může revitalizovat americkou antimonopolní politiku je dnešní díl podcastu Redneck.

Poslaneckou sněmovnou nedávno prošel návrh na jedno z největších snížení daní v nedávné historii. Byla zrušen tzv. superhrubá mzda a pokud projde zákon i senátem beze změn, čeká podle ekonomů stát výpadek na straně příjmů přes sto miliard, což čase musí vést k osekání výdajů Do Kolapsu na toto téma přišel mluvit Jiří Šteg, ekonom a bývalý aktivista proAltu. Ten mluvil nejen o rozvratu státních financí, který hrozí pokud skutečně dojde k takto velkému výpadku daní, ale i propadu poptávky obecně, problémech robotizace a průmyslu 4.0.

Jedna z nejpopulárnějších sociálních sítí současnosti, Instagram, oslavila před časem deset let od svého založení. Sociální antropoložka Marie Heřmanová se sociálním sítím odborně věnuje. V nejnovějším dílu podcastové talk show Kvóty se proto bavíme o tom, jaký má Instagram vliv na naši psychiku, jak se z původně feel good aplikace stal velký zdroj úzkostí nebo jak se liší strategie pro fungování na sítích pro muže a ženy.

Během září a října jsme na stránkách Alarmu publikovali sérii analytických reportáží s názvem Bydlení je nad zlato, v nichž se novinářky Alžběta Medková, Apolena Rychlíková a Táňa Zabloudilová podívaly do sedmi evropských velkoměst, aby ukázaly, jak na ně dopadá globální krize bydlení a jak se vypořádávají s jejími projevy. Všechny tři byly také hostkami nového dílu podcastové série Kolaps, kterou pro Alarm připravují Jan Bělíček a Pavel Šplíchal. Bavili jsme se o tom, proč je dnes bydlení výnosnější investice než zlato, jak se liší situace ve velkoměstech východní a západní Evropy, ale věnovali jsme se také tomu, jak v jednotlivých zkoumaných městech obyvatelé bojují proti zvyšujícím se cenám bytů a nájmů. Speciální místo pak v rozhovoru zaujímá pražská situace. Dostali jsme se i k otázce, jestli v souvislosti s bydlením čeká Pražany ještě větší depka, nebo zda existuje alespoň nějaká naděje na změnu.

Spojené státy nevolily na začátku listopadu jenom prezidenta a nové zastoupení do Kongresu. Kromě toho bylo v jednotlivých státech a okrscích také nespočet různých lokálních referend. Na Floridě si odhlasovali zvýšení minimální mzdy. V některých státech uspěla protipotratová opatření, v jiných zase ne. Celou řadu států pak zachvátil úspěch legalizace a dekriminalizace různých drog. Všemi těmito výsledky vás provede dnešní díl Rednecku.

Výtvarné umění zůstalo v druhé výzvě Covid kultura mimo. Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto uměleckou oblast nezařadilo do kompenzačního balíčku s odůvodněním, že výtvarným umělcům a umělkyním nebylo během pandemie znemožněno realizovat své činnosti. “Výtvarníci mají tu výhodu, že nejsou zablokovaní ve své činnosti a můžou dál prodávat,” vysvětloval v interview pro Lidové noviny ministr kultury Lubomír Zaorálek. S Annou Remešovou, redaktorkou Artalk a Johanou Lomovou, která je členka Spolku Skutek a dále působí na UMPRUM, jsme rozebíraly situaci výtvarných umělců i dalších lidí, kteří v oblasti výtvarného umění působí.

S drtivou většinou obyvatel v nájmu a byty z větší části v majetku velkých společností je Berlín v unikátní situaci. Pozice města není silná a tak si lidé zkouší pomoct sami. Autorkou reportáže je Táňa Zabloudilová. Reportáž namluvila Alžběta Medková Hudební podkres vytvořil Ondřej Bělíček

V nejnovějších Kvótách jsme se s politoložkou a publicistkou Kateřinou Smejkalovou bavily o tom, jak pandemie koronaviru proměnila některá odvětví gig economy a co můžeme na poli kapitalismu platforem čekat dál. Kateřina Smejkalová je politoložka, působí jako vědecká pracovnice Friedrich-Ebert-Stiftung v Česku a jako publicistka píše pro různá online i tištěná média. Věnuje se otázkám budoucnosti práce, společenským dopadům technologií a principiálním politickým otázkám jako je krize levice, nebo vzestupu konzervativního národovectví. Pravidelně také komentuje aktuální dění v Německu.

Novinář a bývalý člen Rady České televize Vratislav Dostál se dlouhodobě zabývá děním v České televizi a v mediálních radách. V Poslanecké sněmovně podle něj režíruje volby do mediálních rad především Jaroslav Faltýnek z hnutí ANO společně s předsedou SPD Tomiem Okamurou a předsedou KSČM Vojtěchem Filipem. Svůj vliv na mediální rady pak uplatňují také starší i mladší Václavové Klausové, Hrad nebo Dominik Duka. Zájem na oslabení ČT má i Andrej Babiš a Agrofert. Podle Vratislava Dostála se ale premiér Babiš tomuto tématu aktivně příliš nevěnuje a navíc si umí spočítat, že další velký spor, který by vyhnal desítky tisíc lidí do ulic, si nyní nemůže dovolit.

Jak vlastně funguje předání moci v momentě, kdy se střídají američtí prezidenti? Nastaly už někdy podobné prodlevy jako letos? Koho si Joe Biden vybere do svého kabinetu? Mají v tahanicích o podobu Bidenovy administrativy navrch středovější demokraté, nebo levé křídlo? To všechno se dozvíte v dnešním díle podcastu Redneck o americké politice zespoda i svrchu.

Pár týdnů po amerických volbách neuznal úřadující prezident Donald Trump stále svoji porážku. Vítězství Joea Bidena se mu ale ani přes množství žalob a požadavků na přepočítávání hlasů zpochybnit nepodaří. Co ale od Bidena patřícího spíše k umírněným členům Demokratické strany vlastně čekat? Ví vůbec někdo, s jakým programem letos kandidoval? A jak se republikání vypořádají s dědictví Donalda Trumpa a takzvaným trumpismem? Na tyto otázky v posledním díle podcastu Kolaps odpovídal redaktor Alarmu a tvůrce podcastu Redneck Matěj Schneider.

Ve svých čtyřiceti letech se Adéla Šípová stala nejmladší senátorkou v české historii. Překvapení voleb, žena, která v politickém klání porazila zkušené matadory jako jsou Jiří Dienstbier mladší nebo Petr Bendl, se ve volbách zaměřila na lidi na okraji. Pocity opuštění, zklamání nebo deziluze, se kterými se během víc než půlroční kontaktní kampaně setkávala, prý chápe. “Kdybych řešila, jak uplatím nájem, taky bych se nezajímala o politiku,” vysvětluje advokátka Šípová. V novém dílu podcastu Kvóty jsme se přímo u ní v advokátní kanceláři bavili o nemožnostech slaďování, dvojích směnách žen, vztahu osobního a politického i způsobu, jak si ve vyhrocené kampani udržet morální integritu.

Koronavirová krize otevírá témata, o kterých naše společnosti není úplně zvyklá mluvit. Jedním z nich je také to, jak vypadají poslední dny života pacientů v českých nemocnicích. Jsou čeští lékaři na podobné situace připravení? Jak vypadá jejich komunikace s takovými pacienty a dokáže jim nemocniční personál zajistit jejich potřeby? Hostem nového dílu podcastu Kolaps byl doktor Adam Houska působící v Podpůrném a paliativním týmu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Adam Houska je také výzkumným pracovníkem a lektorem Centra paliativní péče a v minulosti pracoval jako lékař v domácím hospicu Cesta domů.

Joe Biden podle všeho vyhrál americké prezidentské volby. Jak to, že to stále ještě nevíme s jistotou? A jak dopadly volby do Kongresu, ke kterým demokraté také upínali naděje? Jak pokračuje roztržka mezi středovými demokraty a těmi levicovějšími? V čem se lišily volební výsledky v Arizoně a proč kvůli tomuto státu volal Trumpův zeť Rupertu Murdochovi? A udělí Donald Trump sám sobě milost? To všechno probírá dnešní díl našeho podcastu o americké politice zespoda i svrchu.

Ze dne na den otevřeli ve Zlíně několik specializovaných covid oddělení. Kromě šesti klasických tu fungují i tři ARO - pro pacienty v nejtěžším stadiu nemoci. Jako dobrovolnice se o ně stará i zdravotní sestra Barbora Tomšů, která se ve své běžné praxi věnuje novorozencům s poporodními komplikacemi a předčasně narozeným dětem. O tom, jak na ni práce na jednom z nejtěžších oddělení ve Zlíně působí a čeho se z hlediska šíření pandemie koronaviru a dopadů na české zdravotnictví obává jsme se bavily přímo ve Zlínské nemocnici.

Zatímco na jaře většina české společnosti prostě zatnula zuby a koronavirovou krizi přečkala, s druhou vlnou mizí elán i finanční úspory. Řada lidí se pomalu začíná propadat do finančních potíží. Hostem nového podcastu Kolaps, který pro Alarm připravují Jan Bělíček a Pavel Šplíchal, byla antropoložka Lucie Trlifajová, působící na Sociologickém ústavu AV ČR a v Centru pro společenské otázky – SPOT, kde se mimo jiné zabývá chudobou a jejími proměnami. Ptali jsme se jí na sociální aspekty současné koronavirové krize, na problémy živnostníků, dohodářů, prekarizovaných zaměstnanců, lidí v exekucích, nezaměstnaných, ale i na aktuální situaci v sociálně vyloučených lokalitách.

Americké prezidentské volby jsou už v úterý 3. listopadu. Jejich zásadní témata nakousl minulý díl podcastu Redneck. Nejnovější díl se soustředí na státy, které budou pravděpodobně rozhodující. Jaké kauzy jimi v poslední době otřásly? Co napovídají průzkumy? Jak ovlivní prezidentské volby různá referenda a volby do senátu? A opravdu je Donald Trump bez šance?

Hlavní město České republiky trápí krize bydlení už několik let v kuse. Ačkoliv se jeho dostupnost stala jedním z témat posledních voleb, žádné zásadní změny se s nástupem progresivní radnice nedějí. Zatím. Autorkou reportáže je Apolena Rychlíková. Reportáž namluvila Alžběta Medková Hudební podkres vytvořil Ondřej Bělíček

Anna Kárníková je absolventka Evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a oboru politiky životního prostředí na britské London School of Economics and Political Science. Pracovala několik let na Úřadu vlády jako ředitelka Odboru pro udržitelný rozvoj a tajemnice Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Od roku 2019 šéfuje největší a nejzavedenější ekologické organizaci u nás - Hnutí Duha. V novém dílu podcastu Kvóty mluvila o strategiích Hnutí Duha vůči novým projektům vlády: kanálu Dunaj - Odra - Labe, nebo novým reaktorům jaderné elektrárny Dukovany. Řešily se i konkrétní projevy klimatické katastrofy na území České republiky a změny, které nás v období několika let čekají.

Podle polského ústavního soudu není interrupce z důvodů závažných vývojových vad plodu v souladu s ústavou. Proti zpřísnění interrupčního zákona teď v zemi demonstrují tisíce lidí. Čekala polská vláda tak silnou protireakci? Kdo proti rozhodnutí ústavního soudu protestuje a kdo ho naopak podporuje? Můžou se tato témata dříve nebo později objevit i u nás? O tom všem jsme v novém dílu podcastu Kolaps hovořili s naší kolegyní z redakce Veronikou Pehe, která polskou politiku a společnost dlouhodobě sleduje.

Varšavská generace Z vypadá posh, ale za bydlení utrácí většinu příjmů, zatímco starší generace skupují byty na investici. A politiku dostupného bydlení tu razí pravicoví politici. Autorkou reportáže je Alžběta Medková. Reportáž namluvila Alžběta Medková Hudební podkres vytvořil Ondřej Bělíček

Katalánská metropole je bez nadsázky pokusný králík financializace. Bydlení je tu největší politické i společenské téma. Se stejným nasazením se o něm baví lidé v kavárnách, na ulicích i ve vedení města. Autorkou reportáže je Apolena Rychlíková. Reportáž namluvila Alžběta Medková Hudební podkres vytvořil Ondřej Bělíček

Pokud si nejste jistí, jak vlastně fungují americké prezidentské volby, aktuální díl podcastu Redneck vám vysvětlí hlavní nejasnosti. Jaké jsou klíčové státy prezidentských voleb? A jaké jsou šance obou kandidátů? Proč hraje tradičně tak velkou roli výsledek státu Florida? Jak je to s letošním enormním množstvím korespondenčních hlasů? Jaké šrámy zanechal na americké duši chaotický výsledek ve Floridě před dvaceti lety? A proč může tuto roli sehrát letos Pensylvánie? To všechno se dozvíte v prvním ze dvou volebních speciálů našeho podcastu.

Pandemie koronaviru v Česku brzy nejspíš způsobí kolaps zdravotnictví. Vládní opatření přišla pozdě a vypadá to, že nebudou stačit a situace se bude dále zhoršovat. Reakce společnosti na přijatá opatření není zatím podle dostupných dat dostatečná a lidé své kontakty neomezili. Chladnější počasí navíc podobně jako u chřipky pravděpodobně nahrává přenosu viru. O těchto nepříjemných otázkách jsme hovořili s hostem dalšího dílu podcastu Kolaps, docentem Janem Trnkou z Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, který je zároveň také členem Iniciativy Model antiCOVID-19 pro ČR, která vznikla na půdě institutu CERGE-EI Univerzity Karlovy.

Proč se od 80. let do hudebního mainstreamu stále více dostává melancholická hudba plná depresí, úzkostí a smutku? Právě tomu se věnuje nová kniha hudebních publicistů Karla Veselého a Miloše Hrocha Všechny kočky jsou šedé. Kniha ostatně nese podtitul Hudba úzkosti a oba autoři se v ní snaží zmapovat to, jaké s emocemi pracuje hudba posledních několika dekád a co nám říká o našem světě. Jak se mainstreamová hudební tvorba proměnila s nástupem Margareth Thatcherové a Ronalda Reagana? A proč jsou právě úzkostné stavy, smutek, paralýza něčím, co právě v této době začíná do popkultury pronikat? Hostem Jana Bělíčka a Pavla Šplíchala v novém dílu podcastu Kolaps byl Karel Veselý.

Čtyři aktivisté hnutí Extinction Rebellion se v sobotu 26.září přilepili k pobočce řetězce Zara k výloze. Symbolickým protestním aktem chtěli upozornit na destruktivní následky tzv. fast fashion, která se výraznou měrou podílí na destrukci planety. Veronika Ruppert, která byla hostem jedenáctého dílu podcastu Kolaps, je redaktorkou rádia Wave a módou a jejími společenskými i ekologickými souvislostmi se zabývá dlouhodobě. Fast fashion v sobě spojuje západní konzumerismus a brutální vykořisťování v zemích Třetího světa jako Bangladéš. Jak z toho ven?

Federální a michiganské státní úřady minulý týden oznámily žalobu na skupinu mužů, kteří prý plánovali únos michiganské guvernérky Gretchen Whitmer. Kdo jsou tito muži, jak si říkají a proč měli chtít guvernérku unést? Skutečně je na místě z jejich činů částečně vinit Donalda Trumpa, jak to dělá guvernérka? Na to se pokusí odpovědět aktuální díl podcastu Redneck. Kromě toho tento díl rozebírá  tahanice ve Washingtonu o nový balík ekonomické podpory kvůli koronaviru. Může neúspěch těchto jednání pohřbít Trumpovy šance na znovuzvolení?

V Budapešti rostly od roku 2016 ceny nejrychleji v EU a bytová krize se prohloubila. Liberální radnice ale nemá ke změně dostatek pravomocí a autoritářský režim zase vůli. Čtvrtá reportáž z cyklu Bydlení je nad zlato. Autorkou reportáže je Alžběta Medková. Reportáž namluvila Alžběta Medková Hudební podkres vytvořil Ondřej Bělíček

Podcast Kolaps se v novém dílu přesunuje od úmrtí Davida Graebera k další tragédii. Už v srpnu se v Kalifornii rozhořely obří megapožáry, které pohlcují vše kolem a bez většího mediálního ohlasu pokračují až do dnešních dní. Do studia jsem si tak pozvali environmentálního ekologa Alexandra Ače momentálně působícího na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), aby nás do situace více zasvětil. U požárů v Kalifornii jsme ale samozřejmě nezůstali. Ty jsou jen dobře viditelným symptomem procesu, kterému dnes říkáme klimatická krize. V jak velkém průšvihu lidstvo momentálně je? Máme vůbec nějakou šanci na přežití? Straší ekologičtí aktivisté a vědci veřejnost moc, nebo naopak málo? Je lepší dopady klimatické krize odvrátit nebo se na ně máme spíš adaptovat? Tomu se věnuje už desátý díl podcastu Kolaps, který pro Alarm připravují Jan Bělíček a Pavel Šplíchal.

Debutový román Kláry Vlasákové má jednoduchý název: Praskliny. Dystopické sci-fi z blízké budoucnosti pojednává o světě, ve kterém se najednou zjevila bílá, levitující koule. Ta svou netečností začíná měnit chod celé společnosti i životy hlavních hrdinů. Vlasáková knihu vydala v nakladatelství Listen, jež specializuje na současnou českou beletrii, a kniha už od svého vydání vzbuzuje převážně nadšený ohlas. Jak se Klára Vlasáková staví k současné světové i české literatuře, co jsou pro dnešní spisovatelky překážky v tvorbě a proč má někdy chuť se návštěvníkům svých čtení za knížku omlouvat? I o tom jsou dnešní Kvóty.

Na samotném začátku září zcela nečekaně zemřel ve věku 59 let americký antropolog a anarchistický myslitel David Graeber. Patřil mezi nejvýznamnější levicové intelektuály posledních let. Zásadní byla především jeho kniha Dluh: Prvních 5000 let o roli dluhu v lidských dějinách. Významnou roli sehrál ale i v alterglobalizačním hnutí a také třeba při formování hnutí Occupy Wall Street z roku 2011. Je mu přisuzováno i vymyšlení výroku „My jsme těch 99 procent“, který od té doby zlidověl a používal ho i Bernie Sanders ve své prezidentské kampani. Aktuální díl podcastu Kolaps proto představuje jeho hlavní myšlenky a pokouší se zodpovědět, v čem byl Graeber důležitý pro globální anarchistickou scénu, jakým způsobem se mu podařilo dostat za její hranice a jaký měl význam jako antropolog a akademik. Ve studiu se tentokrát vůbec poprvé objevili hned dva hosté – antropologové Yasar Abu Ghosh a Bob Kuřík působící na Katedře obecné antropologie na pražské Fakultě humanitních studií.

Od minulého dílu stihl Donald Trump nominovat Amy Coney Barrett na uvolněný post Nejvyššího soudu. Může její případné jmenování opravdu znamenat konec potratů ve Spojených státech? A nezaniká ve vřavě bojů o interrupce možnost, že by tato soudkyně mohla mít daleko výraznější vliv na vývoj země? V Massachusetts proběhla série primárek, která dobře ilustruje vývoj v rámci Demokratické strany. V úterý 29. září se pak poprvé na pódiu v rámci debaty střetl kandidát demokratů Joe Biden s úřadujícím prezidentem Donaldem Trumpem. Co si můžeme z první debaty odnést?

V druhém dílu našeho reportážního cyklu Bydlení je nad zlato se redaktorka Apolena Rychlíková podívala na situaci bydlení ve Vídni. Ta je v bytové politice světový vzor, přesto i tady musí řešit své vlastní problémy.

Závěrečný díl reportážního cyklu si klade jednoduchou otázku, na kterou je ale velmi obtížné odpovědět. Jaký vliv má úroveň kulturního života v regionech na to, že vysokoškolsky vzdělaní a kreativní lidé opouštějí české periferie a stěhují se do větších center? Zlín jako krajské a univerzitní město se s fenoménem vylidňování potýká také, i když ne v takové míře jako jiné oblasti. Nad městem se ale vznáší i nedávná minulost baťovského Zlína, který s kulturou promyšleně, byť často účelově pracoval. V jaké kondici je místní kulturní život? Může být kultura jedním z faktorů, který ovlivňuje vnitřní migraci ze Zlína do větších českých měst? V přiloženém podcastu Rok nula hovoří s redaktorkou Veronikou Pehe prorektor Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Petr Bilík a hudebník Tomáš Kelar o kulturní práci v regionech a také o tom, jaký vliv může mít na rozvoj krajských měst.

V pátek 18. září zemřela soudkyně Ruth Bader Ginsburg, která sloužila u amerického Nejvyššího soudu od roku 1993. Bohužel je to událost, o které nejde říct, že byla neočekávaná. Přichází však asi měsíc a půl před prezidentskými volbami a uvrhla tak Spojené státy do velkého chaosu. Podaří se republikánům a jejich lídrovi v Senátu Mitchi McConnellovi procpat k Nejvyššímu soudu už třetího Trumpova soudce? Jak souvisí aktuální situace s posledním rokem vlády Baracka Obamy? Jak je to s obviněním z pokrytectví, které teď lítá z obou stran na jejich oponenty? A není instituce amerického Nejvyššího soudu rozbitá? To všechno se dozvíte v novém díle našeho podcastu Redneck o americké politice zespoda i svrchu.

V Bratislavě takřka chybějí městské byty a ceny nájmů i nemovitostí stále rostou. Magistrát se proto pustil do rázné obnovy městského bytového fondu. Představujeme první z reportáží cyklu Bydlení je nad zlato. Autorkou reportáže je Alžběta Medková. Reportáž namluvila Alžběta Medková Hudební podkres vytvořil Ondřej Bělíček

Začátkem září, téměř měsíc po původně avizovaném termínu, vynesl Specializovaný trestní soud na Slovensku rozsudek v případu vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Podle něj jsou podnikatel Marian Kočner, který si měl vraždu objednat, a jeho spolupracovnice Alena Zsuzsová nevinní. Soud odsoudil údajného pomocníka vraha Tomáš Szabóa, ten má jít na 25 let do vězení. Prvním odsouzeným v kauze, která otřásla Slovenskem, byl Zoltán Andrusko. Ten v roce 2019 podepsal dohodu o vině a trestu, v samostatném líčení byl následně odsouzen k patnácti letům odnětí svobody. “Já jsem zprostředkoval mezi Alenou Zsuzsovou a panem Szabóem na pokyn pana Kočnera vraždu Jána Kuciaka,” uvedl doslova Andruskó před soudem v Pezinku. Vraždu pak vykonal Miroslav Marček, který si má odsedět dvacet tři let. Případu se od počátku intenzivně, ve spolupráci se slovenským deníkem aktuálně.sk, věnovala i bývalá spolupracovnice Jána Kuciaka, Pavla Holcová. Právě s ní jsou dnešní Kvóty.

Čtvrtý díl reportážního cyklu zkoumá možnosti rozvoje na Ostravsku a Karvinsku. Dlouho opomíjený region prochází už roky transformací bez hlubokého zájmu celostátních médií a politiků. Pozornost si region získává většinou jen, když se objeví otázka, proč zde lidé volí jinak, než by si v Praze přáli. V podcastu Rok nula hovoří s redaktorkou Veronikou Pehe ekonomický a sociální geograf Ondřej Slach a sociolog Daniel Prokop o výzvách, kterým čelí regiony s upadajícím těžkým průmyslem.

Jak dlouho už zuří protesty a nepokoje v Portlandu? Jak k nim přistupuje starosta Ted Wheeler a jak se demonstranti staví k němu? Jak portlandské protesty proměnily zásahy Donalda Trumpa? V čem se liší od protestů ve wisconsinském městě Kenosha? Kdo je Kyle Rittenhouse a jaké se v obou městech seběhly incidenty? A jaké historické paralely má současná situace? Tím vším se zabývá aktuální díl podcastu Redneck.

S profesorkou teorie a dějin umění Milenou Bartlovou, která momentálně působí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, je možné probírat celou řadu témat. Dokáže poučeně a originálně hovořit o klimatické krizi, současné politice, o našem vztahu k minulému režimu, o dějinách středověku nebo současném umění. Tím hlavním důvodem, proč byla Milena Bartlová hostkou nového dílu podcastu Kolaps, je ale tentokrát především vztyčení Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí. Po 102 letech se sloup (respektive jeho replika z dílny sochaře Petra Váni) vrátil na svém místo. Milena Bartlová se k tomuto plánům na jeho umístění na původní místo kontinuálně kriticky vyjadřuje minimálně od roku 2013. Právě podcastový formát nám umožňuje probrat toto pro směřování české společnosti zásadní téma v dostatečné šíři. Jak se to přihodí, že si nějaký spolek postaví svou nadšeneckou repliku uměleckého díla na nejvýznamnějším náměstí v České republice? A o co přesně jde lidem, kteří vztyčení Mariánského sloupu podporují. O tom je dnešní díl podcastu Kolaps s profesorkou Milenou Bartlovou.

Alena Wagnerová je další hostkou feministické talk show Kvóty. Wagnerová se narodila v roce 1936 v Brně, po studiu biologie a pedagogiky se krátce věnovala dramaturgii a posléze začala působit jako publicistka. V roce 1969 odešla do Německa, kde se posléze etablovala jako spisovatelka, od té doby publikuje pravidelně i v němčině. Ve své práci se dlouhodobě věnuje významným ženám české historie. Mezi její díla patří například kniha Sidonie Nádherná a konec střední Evropy o Sidonii Nádherné, věnuje se novinářce Mileně Jesenské, v roce 2017 vydala rozšířenou verzi původní sociologické monografie z roku 1974 nazvanou Žena za socialismu: Československo 1945–1974 a reflexe vývoje před rokem 1989 a po něm. V roce 2019 vyšly Wagnerové autobiografiky laděné povídky Cestou životem. Byla také členkou představenstva Nadace Heinricha Bölla a německé Ženské rady, je také členkou Německé sociologické společnosti, sekce pro ženský výzkum. Kromě toho je členkou centra Orální historie Saarbrücken-Praha a Mezinárodního PEN klubu.

Dnešní díl je tak trochu jiný. V minulosti jsme se již věnovali tomu, jak probíhá pandemie koronaviru ve Spojených státech, stejně jako ekonomické reakci federální vlády. Tímto dílem se Redneck vrací k pokrývání americké politiky zespoda. A to doslova. Nejdete v něm přeložené výpovědi Američanů o tom, jak jim pandemie a především pak rozšířená podpora v nezaměstnanosti změnily život. Někdy, zdá se, na trvalo, někdy s temným podtónem, že teď přichází návrat k nuzné práci za minimální mzdu.

Třetí díl reportážního cyklu zkoumá stav zdravotnictví v Ústeckém kraji. Upadající stav péče v regionech je zapříčiněn nedostatkem personálu, nízkými mzdami a prací na hranici legality a etiky. V podcastu Rok nula hovoří s redaktorkou Veronikou Pehe o problémech českého zdravotnictví předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková a Petr Fiala, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic.

Už je to více než rok, co v newyorské věznici zemřel milionář a usvědčený pedofil Jeffrey Epstein. Zabil se skutečně sám, nebo byl zavražděn? Podle průzkumů velká část Američanů oficiální verzi událostí nevěří. Z čeho byl vlastně obviněn a jak zbohatl? Kdo všechno navštívil jeho soukromý ostrov? Jak byl navázaný na politiky, jak na tajné služby a jak na univerzity? To jsou otázky, které si klade aktuální díl našeho podcastu Redneck. Na některé se dá odpovědět jednoznačně, na spoustu nikoliv.

Johanna Nejedlová patří k nejvýraznějším tvářím tuzemského feministického aktivismu. Před lety založila iniciativu Konsent, která se dnes už na profesionální bázi věnuje osvětě v oblasti sexuálního násilí – ve školách, v barech i ve veřejném prostoru. Spolu s hesly „Když to nechce, tak to nechce“ nebo „Respekt je sexy“, které projekt od počátku provázejí, se Konsentu podařilo pozvednout tuzemskou debatu o sexuálním násilí i obtěžování. Za svou práci získala Nejedlová ocenění Women of Europe v kategorii aktivismus. V současné době se kromě Konsentu věnuje i dalším feministickým tématům, jako členka rady České ženské lobby se účastní debat o přijetí Istanbulské úmluvy. Právě o ní, stejně jako o domácím násilí nebo současné antifeministické vlně, jsou nejnovější Kvóty.

S historičkou a etnoložkou Markétou Křížovou jsme v novém dílu podcastu Kolaps probírali nedávné protesty ve Spojených státech, jejich souvislost s otroctvím, ale také to, jak byly na obchod s otroky navázány české země.

Další díl reportážní série Rok nula se věnuje učňovskému školství. Zatímco v centrech, jako je Praha nebo Brno, roste počet vysokoškoláků, na periferiích se ve školství projevují neblahé trendy posledních dekád. O tom, jak by bylo možné zlepšit učňovské vzdělávání, hovoří s redaktorkou Alarmu Veronikou Pehe ředitel Střední školy energetické a stavební, Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy v Chomutově Jan Mareš, ředitel Pražského inovačního institutu a analytik vzdělávací politiky Bob Kartous a ředitel Akademie Řemesel Praha, Střední školy technické Drahoslav Matonoha. Doprovodnou reportáž od Pavla Šplíchala najdete na našem webu a2larm.cz.

V aktuálních demokratických primárkách vyhráli daleko překvapivější kandidáti než v těch předchozích: Cori Bush v St. Louis, ale hlavně Marquita Bradshaw v Memphisu, která s rozpočtem několika tisíců dolarů porazila oponenty disponující miliony. Newyorská prokurátorka Letitia James žaluje kontroverzní Národní střeleckou asociaci. V žalobě jde o vcelku neuvěřitelné finanční machinace především v podání jejího šéfa organizace Waynea LaPierrea, a dokonce hrozí i rozpuštění organizace. Přes víkend Donald Trump podepsal dekrety, jimiž se snaží zachránit americkou ekonomiku. Budou stačit a jsou kroky, ke kterým prezident vyzývá, vůbec v jeho pravomoci? A jak se Trump snaží zlikvidovat americkou poštu? To vše je tématem nového dílu podcastu Redneck o americké politice zespoda i svrchu.

Stopy výlučného vztahu České republiky ke státu Izrael se podle experta na Blízký východ Marka Čejky dají vysledovat už u Tomáše Garrigua Masaryka, který se stavěl proti antisemitismu během tzv. hilsneriády a měl sympatie k sionismu, který chápal jako emancipační snahu malého národa ne nepodobnou té české potažmo československé. Marek Čejka z Ústavu teritoriálních studií Mendelovy univerzity připravil pro Alarm sérií textů na téma historie Izraelsko-Česko(slovenských) vztahů a u této příležitosti přišel i do Kolapsu. Kromě historie vzájemných vztahů mluvil i o současné situaci v Izraeli, o zaměňování sympatií k Izraeli se sympatiemi k současné vládě a ignorování debaty uvnitř samotné izraelské společnosti a také o úspěšném PR Izraele, na které právě česká média často skáčou.

Už jen několik týdnů zbývá do chvíle, kdy by se měly otevřít brány amerických škol. Zvládne to americké školství ve chvíli, kdy země nemá virus ani zdaleka pod kontrolou? Jak se k problému staví Trumpova administrativa? Kdo je vlastně ministryně školství Betsy DeVos a proč tak naléhá na veřejné školy, aby za každou cenu otevřely? A nechtěla by je paradoxně vlastně spíš zavřít? To všechno je tématem aktuálního vydání podcastu Redneck.

První díl reportážního cyklu Rok nula s podtitulem O čem naši politici už třicet let mluví a ještě dalších třicet let budou, který vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Systém péče o seniory, školství, zdravotnictví, postindustrializace a kultura - těchto pět dlouhodobě neřešených oblastí v následujících týdnech detailně prozkoumáme v reportážních textech a pokusíme se ukázat, jak se jejich žalostný stav otiskuje do života v českých regionech. Součástí reportáží bude i podcast Rok nula, v němž odborníci s moderátorkou Veronikou Pehe budou probírat možné změny a reformy jednotlivých oblastí. Přestože má reportážní cyklus mapovat především život na české periferii, začíná symbolicky v tom nejbohatším regionu - v Praze. V důsledku astronomických cen bydlení a špatné dostupnosti adekvátní péče jsou totiž senioři vytlačováni z míst, kde mnohdy strávili celý svůj život. O tom, jak by bylo možné sociální péči i situaci seniorů v Praze zlepšit, hovoří s redaktorkou Alarmu Veronikou Pehe Terezie Hradilková a Miroslav Luczka.

Hlavním tématem dnešního dílu podcastu Redneck je hrozící ekonomický propad ve Spojených státech. Doposud držely na uzdě hospodářské dopady koronaviru programy federální vlády – především ten na podporu menších podniku a rozšířená podpora v nezaměstnanosti. Jejich platnost teď ale pomalu končí a není vůbec jasné jestli a v jaké podobě budou obnoveny. Co by to pro Spojené státy znamenalo? V posledních dnech také západní svět šokovaly avantýry federálních agentur v oregonském Portlandu. Jsou opravdu zásahy agentů Ministerstva vnitří bezpečnosti protiprávní? Jaký je historický kontext zvláštních pravomocí amerických pohraničních služeb? To všechno vám přiblíží aktuální díl Rednecku.

Jak probíhají letošní primárky v rámci voleb do amerického Kongresu? Podaří se letos americké levici navázat na skromná, ale výrazná vítězství z roku 2018, kdy byla zvolena například Alexandrie Ocasio-Cortez? Zvládnou vůbec členky takzvané The Squad (skupiny zastupitelek právě okolo Ocasio-Cortez) obhájit své mandáty? A co se děje v Republikánské straně? Odpovědi na všechny tyto otázky najdete v dnešním vydání podcastu Redneck, který se zaměřuje na americkou politiku.

Přestože dnes politici mluví o tom, že se naše společnost brzy vrátí k normálu, koronavirová pandemie pravděpodobně navždy promění celou řadu aspektů naší reality. Těžko si představit, že nucené home-officy nebo pracovní videokonference nepromění podobu českého zaměstnávání. Křehkost lidského organismu možná přivede řadu zaměstnavatelů také k otázce automatizace práce. Zvláštní postavení může získat i tzv. gig economy. Tyto změny nabízí celou řadu pozitiv, ale jejich dopad může být také negativní. Větší flexibilita práce znamená také větší nejistotu a prekarizaci, částečné úvazky a režim OSVČ zase představují nižší ochranu zaměstnanců v pracovně-právních sporech. Jak bude vypadat svět práce v blízké budoucnosti? A co můžeme dělat proto, aby byly změny k lepšímu? Diskuze se zúčastní: Honza Bittner (ekonom nastupující na mateřskou) Eva Nováková (odborářka, Jihlava) Tomáš Tožička (rozvojový pracovník) Debatu moderuje redaktor Alarmu Pavel Šplíchal Debata vzniká za podpory Nadace Rosy Luxemburgové

Celá řada zemí Evropské unie uvažuje o tom, že by plánovaný Green Deal pro Evropu mohl být ideálním stimulem pro evropskou ekonomiku zasaženou současnou ekonomickou krizí. Prostředky z unijního rozpočtu by mohly vytvořit veřejné zakázky a stimulovat zaměstnanost v členských zemích EU. Evropa by tak zároveň mohla přispět k snižování emisí CO2 a k řešení klimatické krize. Odpůrci tohoto plánu tvrdí, že není čas na zbytečnosti a je potřeba učinit zásadní investice do evropských ekonomik, aby se dokázaly vypořádat s nastupující recesí. Mohl by být Green Deal nadějí pro Evropu nebo naše naděje spíše nenaplní? Diskuze se zúčastnili: Anna Kárníková (Hnutí DUHA - Přátelé Země Česká republika) Vojtěch Pecka (sociolog) Mgr. Iva Zvěřinová, Ph.D. (Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy) Debatu moderuje redaktor Alarmu Jan Bělíček Debata vzniká za podpory Nadace Rosy Luxemburgové

Po několika opravdu divokých týdnech je konečně čas se vrátit ke dvěma tématům, která zastínily protesty ve Spojených státech. Jedním je komentář republikánského senátora Toma Cottona a bouře, kterou vyvolal v redakci deníku New York Times. Měl ho deník vydat? A běsní ve Spojených státech skutečně „kulturní revoluce“? V pondělí 15. června pak americký Nejvyšší soud vydal rozsudek rozšiřující antidiskriminační práva pro LGBT menšiny. Proč pro toto rozhodnutí hlasoval konzervativní soudce dosazený Donaldem Trumpem? Ovlivní tato událost prezidentské volby? To vše se dozvíte v tomto dílu.

Přinášíme vám audio ukázku jedné kapitoly z nedávno vydané knihy Budoucnost od nakladatelství IDEA, která je prvním sborníkem “nové české levice”. Co je "nová levice"? Jakou má představu o budoucnosti, ať už jde o planetu, politiku, Česko, Evropu, pohyb, umění, práci, média, společnost či náboženství? To na ploše dvaceti tří textů zkoumá unikátní první československý sborník autorů a autorek, patřících k současnému progresivně levicovému myšlení. Kapitole věnované budoucnosti rodiny se vedle Petra Bittnera a Gaby Khazalové věnovaly také RFK - radikální křesťanky a vyprávějí v něm v příběh holčičky Pepy, která žila spokojeně v dříve neobývané chatce, dokud ji odtud nevystrnadil slon. Od té chvíle Pepa putuje a hledá svůj domov i místo ve světě. Pohádku RFK nahrály jako podcast ve studiu Wombat, zvukově ji upravil Martin Polák. Autorky také děkují Sáře Märc. Kniha Budoucnost vyšla v březnu jako první kniha družstevního nakladatelství IDEA a podílelo se na ní kolem třiceti autorů a autorek.

Prázdná Praha byla jedním z prvních, skutečně viditelných dopadů globální pandemie. O tom, že Airbnb představuje bezpečnostní hrozbu, dokázal otevřeně mluvit i Andrej Babiš. Co skutečně představuje fenomén overturismu a jak mu efektivně čelit? Jaké dopady na místní obyvatele a obyvatelky má a jaká opatření bychom měli prosazovat, aby města jako Praha dostala turismus pod kontrolu? Diskuze se zúčastnili: Petr Městecký (Snesitelné bydlení v centru Prahy) Vít Masare (Letiště Praha Nebourat, Nerozšiřovat) Kateřina Smejkalová (politoložka) Debatu moderuje redaktorka Alarmu Apolena Rychlíková Debata vzniká za podpory Nadace Rosy Luxemburgové

„Defund the police“ je heslo, které uvidíte na většina současných amerických demonstrací proti policejnímu násilí. Radní města Minneapolis, které leží v samotném středu celé bouře, už se veřejně zařekli rozpustit současný policejní sbor. Co vlastně heslo znamená? Opravdu budou Spojené státy bez policie? A proč neskandují aktivisté „reformujte policii“? O tom všem je dnešní díl podcastu Redneck o americké politice zespoda i svrchu.

Koronavirová krize odhalila, jak hluboce podfinancovaná je oblast péče. Najednou tleskáme z oken zdravotním sestrám, solidarizujeme s pracovnicemi v domovech důchodců, řešíme, kdo zůstane s dětmi doma za 60 (nyní už 80) procent platu. Ukazuje se, že péče ve všech svých podobách je pro bezpečnost a stabilitu společnosti klíčová. Jak ale zajistit, aby se po opadnutí krize problémy ještě nezvětšily a aby to nebyly ženy, kdo na to nejvíce doplatí? Diskuze se zúčastní: Petra Selingerová (aktivizační pracovnice z domova seniorů) Petra Ezzeddine (sociální antropoložka) Johanna Nejedlová (Česká ženská lobby) Debatu moderuje redaktorka Alarmu Saša Uhlová Debata vzniká za podpory Nadace Rosy Luxemburgové. https://a2larm.cz/2020/06/pecovat-o-druhe-je-poslani-zen-dustojnou-mzdu-nemaji-ale-mozna-pujdou-do-nebe/

Začalo to zakleknutím jednoho policisty na krk spoutaného muže na chodníku v Minneapolisu. Následovaly protesty a často i násilné nepokoje ve všech státech americké unie. Konec je zatím v nedohlednu. Jak vznikla současná vlna protestů? Jak reagovala policie? Nenese vinu za nevídanou eskalaci násilí z velké části právě ona? O tom všem je nový díl našeho podcastu Redneck.

Donald Trump chce Antifu zařadit mezi americké teroristické organizace. Proč se v poslední době o Antifě tolik mluví? A jak se extremistické skupiny zapojují do současných protestů? O tom jsme mluvili s expertem na politický extremismus Janem Charvátem.

Předchozí díl podcastu Kolaps jsme zveřejnili před více než dvěma měsíci. S politoložkou Zorou Hesovou jsme tehdy natáčeli v provizorních podmínkách právě v den, kdy vláda vyhlásila nouzový stav. V dalších týdnech přípravu podcastu znemožnila protipandemická opatření. Tentokrát za námi do Studia Wombat v Kampusu Hybernská dorazila Tereza Stöckelová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Pandemie koronaviru pro ni totiž představuje takřka ideální téma vědeckého zkoumání. Stöckelová dlouhodobě sleduje vztahy mezi společností, vědou a technologií a zajímá ji, jak vzniká poznání a jak vědecký výzkum vytváří fakta. Co nám tedy současná koronavirová krize řekla o našem vztahu k vědě a odbornému vědění? Může krizová zkušenost vědeckému poznání navrátit jeho důvěryhodnost? Jak globální pandemie souvisí s klimatickou změnou a je možné předpokládat, že bude světové společenství nyní ochotné věnovat se více problematice ekologické krize? Bude vůbec možné vrátit se k „normálu“? Co se vlastně pod termínem „normální stav“ skrývá? A stojí vůbec zato se k němu vracet?

23. února letošního roku byl v Satilla Shores v Georgii zastřelen pětadvacetiletý Afroameričan jménem Ahmaud Arbery. Proč je jeho smrt jednou z nejpropíranějších kauz v amerických médiích až tento měsíc? Na případu už se vystřídala trojice prokurátorů a do středu pozornosti ho dostalo až zveřejnění videa z Arberyho smrti. Výhradně této kauze se věnuje nejnovější díl podcastu Redneck.

Dnešní díl podcastu Redneck vám přináší hlavně podněty k tomu, co poslouchat mezi jednotlivými díly. Kromě dvou lety prověřených a jednoho vcelku nového podcastu tu najdete přehled méně známých amerických médií a autorů, které stojí za to sledovat. Pokud jste fanoušky videoformátu, tak nebojte, i na vás se dostane. A podíváme se také na jednu zprávu o studii, která rozebírá vliv dvou nejsledovanějších moderátorů Fox News.