Tříletá inflační epizoda je s největší pravděpodobností za námi. Češi se z ní hodně naučili, třeba nenakupovat za nesmyslné ceny, říká ekonomka Jana Matesová. Teď se ale obává, kam vrhnou peníze, které naspořili.Lednová inflace byla pro řadu ekonomů i pro Českou národní banku příjemným překvapením. Tak nízké číslo - ceny meziročně rostly o 2,3 % - jsme od statistiků neviděli od března 2021. Podle ekonomky Jany Matesové je ale stabilita cen křehká. „Reklama na to lednové číslo je bombastická, stejně jako reklama:  Běžte a utrácejte. Prosím vás ne, utrácejte s rozumem, z toho hlubokého lesa ještě nejsme venku.“Tahounem českého růstu bude letos spotřeba domácností, předpovídají ekonomové. Když se ale lidé pod vlivem „vítězství“ nad inflací vrhnou do obchodů, může se situace ještě zvrátit, míní ekonomka, která byla 10 let českou zástupkyní ve Světové bance.„Když teď zvýšíme spotřebu toho, co jsme si odpouštěli v minulých třech letech,  když lidé najednou začnou jako zběsilí kupovat zboží z odvětví, u kterých se nám v minulých letech plasticky ukázalo, že u něj není dostatečná konkurence a kde prodejci a výrobci mají ve stanovování cen nad námi velice navrch, tak se ceny zvýší a budeme se točit v kruhu,“ uvedla Matesová v podcastu Ve vatě SZ Byznys.Inflaci by podle ekonomky mohly opět probudit zběsilé nákupy všedního zboží za extrémní ceny. „Kdyby si to lidé vysvětlili, tak, že si honem v potravinách nakoupí všechno možné, co si odpouštěli, že nebudou nakupovat ve slevách a koupí všechno to exotické ovoce, tak prodejci uvidí, že veřejný tlak už na ně není, ani tlak poptávky,“ myslí si Matesová.Lidi si řekli: Za tyhle ceny nePrávě veřejný tlak na obchodníky, například před lednovým přeceňováním, přispěl podle ekonomky k tomu, že je inflace opět blízko cíle, tedy dvěma procentům.  „Myslím si, že velice zapůsobil tlak na prodejce, zejména základního zboží, aby s cenami nešli nahoru, aby si nemysleli, že nad námi mají navrch a že budeme nakupovat za jakékoliv ceny.“Nekupovat za jakoukoli cenu se Češi podle Jany Matesové museli naučit, protože s tak vysokou inflací se mnozí z nich setkali poprvé.  „Česká společnost se naučila, jak se nakládá s vysokou inflací.  Bylo to už možná třetí utahování opasků. České domácnosti měly zkušenosti s takhle vysokou inflací jenom z roku 1993, kdy naslouchaly důrazným politickým radám „Teď si musíte utáhnout opasek a bude to rychle za námi. A to nastalo. A k utahování opasků došlo i po finanční krizi,“ vzpomíná ekonomka Jana Matesová.A i tentokrát tak podle Matesové tradiční lék na vysoké ceny - tedy utažení opasku - zabral. „Část lidí si řekla: Ne, za tyhle ceny, to nepotřebujeme.“ Řada domácností, zejména z vyšší střední třídy, tak vyšla z inflačního intermezza se slušnými úsporami. Není to otázka rodin, které jsou úplně vyčerpané, protože ty opravdu nemají, z čeho by běžely utrácet. Ale je to spíš otázka té vyšší střední vrstvy, která hodně naspořila.”Teď bude ale podstatné, kam Češi úspory vrhnou. „Je otázka, jestli si peníze drží na to, aby si ve chvíli, kdy klesnou úrokové sazby na hypotékách, pořídili bydlení. Anebo jestli s nimi skutečně vstoupí na spotřebitelský trh, to teprve uvidíme. Ale je to jedno z rizik, na které upozorňuje Česká národní banka,“ říká Jana Matesová.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Pětatřicátníci a mladší jsou frustrovaní, na vlastní střechu nad hlavou dosáhne jen zlomek z nich. „Situace není beznadějná. V 90. letech bylo hůř. Kdo koupil byt po krizi, vyhrál,“ vzkazuje hypoteční expert Libor Ostatek.V médiích i po hospodách se diskutuje na palčivé téma nedostupnosti bydlení. Problém společnost štěpí na ty, kteří „to stihli“ a byt i s hypotékou „urvali“ a na ty, kterým se šance na vlastní střechu rozplynula. Zástupci dnešních třicátníků tak o generaci starším typicky vyčítají: „Měli jste štěstí, v devadesátkách jste si za hubičku zprivatizovali svůj byt, a pak si za levnou hypotéku koupili další, který nám teď pronajímáte.“Husákovy děti pak často namítají: „Nic nebylo zadarmo, tvrdě jsme pracovali, spláceli na krev, jsme zadlužení do konce života. Chcete všechno zadarmo, musíte si umět odepřít.“Když porovnáme cenu nemovitosti vzhledem k příjmům a výši úrokových sazeb hypoték za posledních tři dekády, vyloupne se zcela jasně ono „zlaté období“, kdy byly oba zásadní faktory pro nákup nemovitosti velmi příznivé. Jde o dekádu po velké hypoteční krizi. Kdo tehdy koupil byt či byty, vyhrál.Zlatá dekáda a její vítězové„Období 2010 až 2020 bylo velmi dostupné období, levné peníze, nízké ceny nemovitostí. Generace, která tehdy načerpala vlastnictví, tak ta se skutečně směje. Protože ho mohla realizovat nejenom v jednom bytě, ale někdo mohl koupit i druhý byt a teď ho „draze“ pronajímá,“ reaguje Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a Golem Finance, na mezigenerační debaty v podcastu Ve vatě.„Průměrné ceny bytů byly tehdy něco přes 1,6 milionu, v současné době se nedostaneme pod 4,5 milionu, to je téměř trojnásobek,“ srovnává hypoteční expert nabídkové ceny průměrných sedmdesátimetrových bytů. Uprostřed zlaté dekády si sazby úvěrů na bydlení navíc sedly na své dno, na 1,9 %. Rok za rokem tak banky udělovaly sto tisíc hypoték ročně, v rekordním roce 2021 dokonce 150 tisíc.Právě rok 2021 ale boom utnul příchodem obrovské inflace. A její důsledky nesou současní zájemci o bydlení dodnes. Sazby hypoték postupně vyskákaly až k sedmi procentům. Dnes už jsou sice na 4,5 %, což ale řada spotřebitelů stále vnímá jako příliš drahé.Ani v devadesátkách nebyly byty za hubičkuAni ceny bytů posametové revoluci ve vztahu ke mzdám nebyly „za hubičku“, vyvrací Ostatek další častý argument. „První hypotéky se u nás poskytly v roce 1995. Kdo si je bral na třicet let, bude mít letos splaceno. Výjimkou tehdy ale nebyly úroky 15 %. „Splátka byla skoro 150 % průměrného platu,“ vzpomíná Libor Ostatek na „dřevní období“ hypoték.„Na průměrný byt ve městě mimo Prahu v hodnotě 4,5 milionu v Česku musí člověk aktuálně pracovat 7,2 let. V devadesátkách na něj musel pracovat výrazně nad 10 let. Do jednoho milionu se dal pořídit bez problémů byt, dům stál do 1,5 milionu. Průměrná hrubá mzda byla ale devět tisíc,“ dodává.Nůžky mezi růstem příjmů a cen realit se v posledních pěti letech extrémně rozevřely. Zatímco mzdy za 10 let vyrostly o 60 %, ceny bytů vyskočily o 120–130 %. „Vlastnické bydlení se tak za posledních pět let velmi vzdálilo. V devadesátkách to byl ale ještě extrémnější sport. Já bych neřekl, že ta situace je beznadějná, to vůbec ne. Je složitější, Současná situace, která není jednoduchá, ale dává víc nástrojů, jak ji řešit,“ uvedl hypoteční expert.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Pojďme překopat staré penzijní fondy, vyzývají ekonomové z NERV. Vynáší málo, protože ze zákona musejí lidem garantovat, že neprodělají. Ekonom Stroukal by fondům dovolil investovat agresivněji a jít občas i do minusu.Největší výhoda transformovaných penzijních fondů je zároveň i jejich největším handicapem. Tzv. kladná nula. Zákon garantuje, že se v nich nesmíte propadnout do minusu – tedy o peníze na rozdíl třeba od akciových fondů nikdy nepřijdete.To je důvod, proč v těchto starých penzijních fondech stále spoří skoro tři miliony lidí, i když jim skoro nic nevynesou.„Jen v transformovaných fondech sedí nějakých 460 miliard. Ty vynášejí ‚kladnou nulu‘. Lidé by z nich mohli utéct do účastnických fondů, ale ty peníze mají ve starých fondech právě proto, že garantují výnos alespoň tu nulu,“ říká ekonom a člen NERV Dominik Stroukal.Aby fondy „černou nulu“ udržely, investují extrémně konzervativně. „Vede je to naprosto přirozeně k tomu, že neinvestují do žádných akcií, ale do bezrizikových věcí, typicky do státních dluhopisů. A z těch minimálních výnosů velkou část ‚zblajznou‘ poplatky,“ podotýká Stroukal v investičním podcastu Ve vatě, jehož aktuální epizodu si můžete poslechnout nahoře v přehrávači.Vyplatí vás z účtu někoho jinéhoPodle ekonomů z Národní ekonomické rady vlády by stát měl z transformovaných fondů povinnost být na nule či v černých číslech sejmout. Pomůže to střadatelům i české ekonomice, uvedli ve zhruba 50stránkovém materiálu návrhů na podporu české ekonomiky, kterými se aktuálně zabývají členové vlády.Fondy by měly mít možnost se krátkodobě propadnout i do červených čísel, navrhuje NERV. Že by při propadech ekonomiky nebylo investory z čeho vyplatit, podle Stroukala v dlouhém horizontu nehrozí.„Nikdy se nestane, že bychom všech těch 460 miliard vyplatili všem důchodcům najednou. Když by přišla nějaká krize, na dno si nemusí sáhnout nikdo. Garantovalo by se, že když na vašem individuálním účtu nebude aspoň nula, tak vás vyplatí z účtu někoho jiného, kdo ještě do důchodu nejde,“ vysvětluje ekonom.„To je princip pojištění. Když někomu přijde nějaká pojistná událost, v tomto případě stáří, tak se vyplácí z pojistek ostatních, kterým zatím nenastala,“ dodává.Peníze, které nic nedělajíFondy by směly investovat odvážněji a výnosy by byly větší, přeje si Stroukal. Část ze „spících“ 460 miliard by mohla podle vize pracovní skupiny Národní ekonomické rady vlády investovat třeba do PPP projektů, které staví na partnerství soukromého a veřejného sektoru.„Stát na konci dne vždycky zaplatí, může si ty peníze vybrat na daních. Takže by to mohlo dávat smysl i výnosově s poměrně nízkým rizikem a zároveň by nám to pomohlo financovat projekty, na které nám v současnosti peníze nezbudou.“Část peněz fondů by mohla jít do dluhopisů, které by financovaly lokální investice. A další klidně do startupů po vzoru Spojených států. „Američtí penzisti se podílejí na tom, aby ekonomika šlapala. České peníze sedí a nic nedělají. Přitom by čeští penzisti taky mohli přispět k růstu ekonomiky. Díky tomu bychom mohli mít vyšší příjmy a více odvádět na budoucí důchody. To je skoro až perpetuum mobile,“ uvažuje Stroukal.Zákon aktuálně stanovuje v penzijních fondech u poplatků maximální strop, skoro všechny staré penzijní fondy mají poplatky téměř na maximech. To znamená každoroční poplatek za správu portfolia ve výši do 0,8 % z celkového objemu peněz účastníka ve fondu. Plus manažerský desetiprocentní poplatek ze zisku.„Poplatky v transformovaných fondech dosahují 25 až 85 procent jejich výnosu. Takže máš nějaký výnos a až 85 procent z toho ti vezme ten fond,“ cituje Stroukal data z Ministerstva financí.Další pravidla pro vysoké poplatky by Stroukal nestanovil. Věří, že s nimi zatočí konkurence tzv. DIP neboli dlouhodobého investičního produktu.„Ty poplatky nejsou opodstatněné. Pokud nakupuješ státní dluhopisy, tak to za tebe dneska udělá makro v Excelu. Chápu vysoké poplatky, pokud zaměstnáváš super hlavy a génie, kteří spravují portfolio rizikových akcií a vymýšlejí, co budou akcie budoucnosti.“Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Část Čechů se rozhodla vybrat si peníze z protiinflačních dluhopisů. V součtu jde o půl miliardy korun. „Pokud ty peníze teď dáme do něčeho jiného, můžeme si zamknout výnos na delší dobu,“ říká analytička Anna Píchová.Za poslední dva roky si český investor, který si nakoupil Dluhopisy Republiky, přišel na výnos zhruba 25 %. Z deseti tisíc má 12,5. Jen díky extrémní inflaci, která Česko postihla. Podle Anny Píchové šlo o nejlepší možnou konzervativní investici. „Míra rizika je tam velmi nízká, protože i rating České republiky je velmi dobrý, a tak nic tuhle investici nepředčilo,“ řekla v podcastu Ve vatě.Jenže inflace klesá. A s ní i výnosy těchto cenných papírů. „Ke konci roku už by měly být někde kolem 2,5 %,“ odhadla analytička. Jinde jde podle Píchové v současné době s malou mírou rizika vydělat více. „Ti, kteří z těch dluhopisů utekli, si můžou teďka uzamknout vyšší výnos na delší dobu.“ Sama Píchová si Dluhopis Republiky ještě nechává, ale ne na dlouho.Kdo chce peníze jen ochránit před inflací, může podle ní klidně počkat až do splatnosti obligace. „Já protiinflační dluhopis stále mám. Pro mě to bylo konzervativní uložení peněz a zatím mi v mém celkovém portfoliu dává smysl si ho nechat. Ale pravděpodobně v letošním roce už z této investice půjdu pryč. Peníze budu přesouvat jinam. Můj investiční horizont je hodně dlouhý, takže spíš do něčeho více rizikového.“Jaké jsou alternativy? Zase dluhopisyKdo nechce na rozdíl od Píchové přesedlat z dluhopisů na akcie, má podle expertky podcastu Ve vatě čtyři dobré možnosti. „Nejlepší je asi státní dluhopis s variabilním kuponem. Tam si investor uzavře výnos na nějaké tři roky.“ Variabilní kupón je závislý na úrokové sazbě, často jde o mezibankovní sazbu jako například PRIBOR nebo LIBOR. Jeho výnos tak bude drobně klesat, varuje Píchová.U státních dluhopisů s kratší splatností, do tří let, lze dosáhnout výnosu kolem pěti šesti procent. Píchová varuje, že koupit státní dluhopis není jednoduché jako třeba pořízení ETF fondu. Alternativou jsou dluhopisové fondy. V nich lze investovat i do amerických či evropských dluhopisů.Výnos dluhopisů je osvobozený od daně na rozdíl od spořicích a termínovaných účtů, kde se platí srážková daň z výnosu 15 %. Dluhopisy můžete kdykoliv prodat ještě předtím, než uplyne splatnost.Termínované účtyDruhou nejlepší alternativou dluhopisů, které Česko vydávalo za působení Aleny Schillerové (ANO) na Ministerstvu financí, jsou termínované účty. „V letošním roce ‚termíňáky‘ výnos protiinflačního dluhopisu porazí, takže pokud už někomu peníze z  protiinflačních dluhopisů přistály na účtu a zvažuje, kam je dát, tak ‚termiňák‘ může být dobrou volbou, kromě státního dluhopisu možná tou nejlepší, nejsnadnější a nejpřístupnější.“Nejvyšší úrok na termínovaných vkladech tradičně nabízejí spořitelní družstva, střadatel ovšem musí do družstva vstoupit a zpravidla musí složit členský vklad. Spořitelní družstvo Ney nebo družstvo Artesa v lednu poskytují úroky 7 %. U Komerční banky se aktuálně za termínovaný vklad nabízí 5,8 %, v J&T bance 5,7 a podobně slušně jsou na tom banky Creditas anebo Moneta.„Peníze si v termínovaném vkladu uzamknete většinou na jeden rok,“ akcentuje hlavní výhodu termínovaného vkladu Píchová. Celý rok nebo půl rok budou úročené tímto úrokem, ať bude ČNB dělat se sazbami cokoli, nesmíte je ovšem vybrat.Spořicí účtyDokonce i spořicí účty by měly být podle současné prognózy ČNB schopné výnos protiinflačních dluhopisů porazit. Aktuálně některé spořicí účty nabízí ještě vysoké výnosy (6,28 % u Trinity Bank, 6,01 % u Max Banky a 6 % u Air Bank či Komerční banky), tahle realita ale brzy skončí.„Dá se určitě čekat, že podobně jako šly úroky nahoru, když se zvedly sazby, tak půjdou s pádem sazeb i dolů. A možná ještě rychleji. Každý měsíc, při každém zasedání ČNB to půjde níž. Případně budou banky ukládat nějaké podmínky, například že musíte účet aktivně využívat, abyste si uchovali vyšší úrok,“ míní Anna Píchová.Kam tedy koncem roku úročení spořicích účtů spadne? „Čekáme, že sazby ČNB budou okolo 4 %, takže ty nejlepší ‚spořáky‘ budou dávat nějaká 3 % a níž,“ predikuje Anna Píchová.Fondy peněžního trhuJednou z alternativ jsou tzv. fondy peněžního trhu. Po 15 letech mizivých výnosů zažily v době vyšších sazeb renesanci. „Fondy peněžního trhu jde skutečně považovat za takovou alternativu spořicích účtů. Ty peníze jsou taky dostupné v rámci jednotek dnů,“ popisuje Píchová.Do čeho investují? „Buď mají jenom uloženou hotovost, která se úročí, anebo investují do nejkratších dluhopisů, které mají splatnost v jednotkách týdnů až měsíců,“ dodává. To jsou třeba pokladniční poukázky, které vydává Ministerstvo financí třeba na měsíc, na dva, aby krylo nejrůznější náhlé potřeby státního rozpočtu. I úročení fondů peněžního trhu bude s poklesem sazeb klesat.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Úroky na hypotékách budou klesat, a tak někteří klienti budou chtít úvěry refinancovat. V pozoru už jsou i „hypoteční predátoři“. Ti vodí klienty z banky do banky kvůli pár desetinám procenta úspory.Česká národní banka ťala do zamrzlých úrokových sazeb už v prosinci. A ohlásila, že bude v jejich snižování pokračovat celý rok stejným tempem. Co zasedání bankovní rady, to čtvrtka procentního bodu dolů. Na konci roku bychom mohli být na čtyřech procentech základní úrokové sazby.Trend se odrazí i na cenách hypoték. Ostatně cena zdrojů (tzv. úrokových swapů), které si banky pořizují, aby mohly „nakoupit“ peníze pro klienty, taky klesá.Hypoteční specialista Tomáš Rusňák má za to, že se v průběhu roku spustí vlna refixací: „To by přišlo, tím jsem si naprosto jistý. V momentě, kdy sazby budou níž, tak se to stane. Naposledy se lavina utrhla v roce 2021, podíl refinancovaných úvěrů byl obrovský,“ řekl pro podcast Ve vatě.Podle experta na hypotéky z Broker Trust a Golem Finance Libora Ostatka jsme ale v jiné situaci než před třemi roky. Banky si budou chtít mermomocí své klienty udržet. „Nemyslím, že tady bude masové refinancování z banky do banky, pokud budou banky, a teď mluvím primárně o těch velkých hráčích, ochotny přistupovat k úpravě úrokových podmínek u stávajících fixací. Pro banku je ekonomicky výhodnější o klienta nepřijít,“ říká Ostatek.Ani poplatek, který má bance kompenzovat odchod klienta před koncem fixace, finančním institucím podle něj ztrátu nenahradí. Zákon definoval, že klient, který smlouvu ukončí před koncem fixace, zaplatí jako „odškodné“ maximálně jedno procento z nesplacené jistiny. „Můžou si za to zčásti samy. Banka klientovi naúčtovala 40 000, ale u podobného případu i 120 tisíc, skončilo to u finančního arbitra,“ míní Ostatek Ve vatě.Obraťte se na svou banku. Ne vždy vám vyhovíKolika lidí se teoreticky možnost přeskočit do jiné úrokové sazby v nejbližších letech týká? Jakub Seidler, hlavní analytik České bankovní asociace, na základě údajů z České národní banky odhadl, že jen letos skončí fixace u 80 000 hypoték, v příštím roce uplyne fixační období zhruba 100 tisícům úvěrů a v roce 2026 vyprší fixace u 130 tisíc hypoték.Banky se obávají, že začne kolotoč refinancování. Skupina Komerční banky před časem ohlásila bezprecedentní krok. Zprostředkovatelům úvěrů, kteří přetahují klienty účelově z banky do banky, nebude vyplácet žádné provize. „My při poklesu sazeb nechceme aktivně útočit na portfolia jiných bank,“ řekl SZ Byznys Michael Pupala, šéf Modré pyramidy.Klienti se mají primárně obrátit na svou domovskou banku, vyzývá „Komerčka“ nejen zákazníky konkurence, ale celý trh. Podle Ostatka ovšem u stávající banky neuspěje každý. „Může být situace, kdy přijdu za bankou moc brzo,“ říká. Podle něj není běžné do banky chodit jako do obchodu každého půl roku pro novou sazbu.Predátory tu nechcemeKrok s nevyplácením provizí za klienty přetažené od konkurence zatím nikdo z dalších bank veřejně nenásleduje. Podle hypotečních expertů by ale mohl trh očistit od „predátorských“ zprostředkovatelů úvěrů na bydlení. „V prostoru, který se otevře, bychom měli směřovat k zabránění predátorským praktikám, které refinancují klienta pořád dokola. Přitom stejného výsledku mohl klient dosáhnout ve stávající bance,“ vadí Ostatkovi. „Já osobně tomuto řešení neholduju, protože je to penalizace jedné skupiny distribuce.“„Prasárny, které se tady na trhu děly, mi dlouhodobě vadí. Pro Komerčku bude stěžejní, jak na to zareaguje zbytek trhu,“ dodává Tomáš Rusňák.Jak dlouho s refixací či refinancování čekat? A kam se dostanou sazby hypoték v příštích měsících? Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Přijmout euro až v roce 2030 může být pozdě, říká Jana Matesová. „Euro vnímám jako pojistku proti tomu, abychom nebyli odtrženi od Západu a zataženi k Východu,“ uvedla ekonomka. Nejdřív ho podle ní ale budeme mít za pět let.Konkrétní ekonomický přínos eura lze jen stěží vyčíslit. Podle ekonomky Jany Matesové by přesto přijetí společné evropské měny mělo být strategickým cílem číslo jedna. Kvůli rozpínavému Rusku. „Euro vnímám jako pojistku – ne stoprocentní, ale vysokou – proti tomu, abychom nebyli odtrženi od Západu a zataženi k Východu,“ řekla v podcastu Ve vatě.Jako odstrašující příklad uvádí Maďarsko. „Jen podle toho, co víme z veřejných zdrojů, jel ministr zahraničí Maďarska dvakrát v průběhu podzimu do Ruska vyjednávat nákup plynu na dluh. My pochopitelně nevíme, co všechno tam museli Maďaři naslibovat. Ale z praktického jednání maďarských politiků víme, že toho asi bylo hodně,“ předpokládá Matesová.Na Hrad může dosednout kdokoliK přijetí eura by se čeští politici podle ní měli rozhoupat rychle. „Realisticky euro budeme mít nejdřív na přelomu let 2028 a 2029. Musíme ale cílit na to, abychom ho neměli později než v roce 2030. Dokonce se mi zdá, že i rok 2030 je pozdě,“ má za to Jana Matesová, která přitom dříve na rychlou konverzi nijak netlačila.Svět se ale dramaticky změnil. Všechny evropské země zbrojí jako o závod, aby předešly zatažení Evropy do války. „To vnímají i trhy. Jsou strašně nervózní, s obrovskou volatilitou. A samozřejmě se budou v téhle situaci uchylovat k rezervním měnám, což česká koruna není. Je dobré, aby Česko v této době nemělo měnu, která se dá tak snadno rozkývat,“ vysvětluje.Po zániku české měny by naše země z větší části přišla o autonomní měnovou politiku. Co kritici eura považují za nedostatek, Matesová vnímá jako pozitivum. „Za tragédii to nepovažuju. Česká měnová politika je zcela v rukou prezidenta republiky, který jmenuje bankovní radu. A na Pražském hradě může usednout klidně někdo, kdo bude mít velice přátelský vztah k Rusku a Číně. Pak se může zopakovat to, co se u nás stalo mezi roky 1940 až 58, kdy se na příkaz Kremlu zcela změnila měnová politika.“Euro nedovolí tolik rozhazovatEuro je podle ekonomky, která dlouhé roky Česko zastupovala při Světové bance, taky zárukou zodpovědnější fiskální politiky. V ní Česko už nepatří mezi premianty, trend je neblahý. „Dneska má eurozóna poměrně tvrdá fiskální pravidla, která před řeckou krizí neměla, ale asi polovina zemí je nedodržuje. Nicméně od roku 2020 mají mnohem stabilnější a zdravější fiskální politiku než Česká republika,“ řekla Matesová.Kdybychom měli euro už před poslední inflační vlnou, růst cen by byl podle Matesové nižší. Fiskální pravidla eurozóny by nám nedovolila tolik „rozhazovat“, míní Matesová. „Inflace by se tolik nerozjela. My jsme v letech 2020, 21, 22 a po část roku 23 byli nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie. U nás  byla nejméně zdravá fiskální politika ze všech zemí eurozóny.“Podle čerstvé analýzy Ministerstva financí a České národní banky by přitom Česko letos nebo příští rok mohlo splnit maastrichtská kritéria nutná pro přijetí společné měny. „Já jsem trošku skeptická ohledně splnění jednoho kritéria, a to je kritérium inflace,“ podotýká Jana Matesová.Čeká Česko po zavedení eura zdražení? Zvýší se růst České republiky a vzrostou mzdy? A jaké jsou argumenty proti zavedení eura? Poslechněte si celý podcast Ve vatě nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Češi vstupují do nového roku v lepší finanční kondici než o rok dříve. A s velkou nadějí, že to bude zase stejně jako před pandemií. Skoro 40 % z nich tomu chce pomoci předsevzetím ohledně financí. Tady jsou ta nejčastější.Povedu si domácí rozpočetKdo neeviduje, nic o svých penězích neví. Pravidelný monitoring příjmů a výdajů ať už metodou tužka a papír, v excelové tabulce nebo přes rozpočtové aplikace v telefonu, jako je třeba Wallet či Spendee, je základ. „V hlavě to nefunguje. Normální smrtelník to potřebuje hodit na papír, čímž v dnešní době myslím i tablet a excel. Pokud to nevidí tužka a papír, tak se to nestane,“ říká v podcastu Ve vatě ekonom Dominik Stroukal.Monitorované výdaje je pak třeba rozdělit na ty nutné (bydlení, strava, úvěry) a zbytné (kultura, sport, restaurace). Poměr jednotlivých kategorií je individuální, ale zpravidla se doporučuje odložit 50 % na nutné položky, 30 % na ty zbytné a 20 % pak ušetřit. U nízkých příjmů, kde bydlení a jídlo pohltí drtivou většinu příjmů, to ale nefunguje.Škrtnu zbytečné výdaje, zlevním předražené službyÚčet si projděte položku po položce a vytipujte výdaje, na kterých se dá ušetřit. Prohlédněte si smlouvy s dodavatelem plynu, elektřiny či poskytovatelem internetu či mobilním operátorem a zkuste oslovit konkurenci, jestli vám nenabídne lepší podmínky.Slev lze docílit i u finančních produktů. „Sám to dělám. Trošku vidím do byznysu různých srovnávačů a je to tvrdý byznys. Dokonce existují aplikace, třeba český produkt PatronGO, se kterým si člověk spáruje účet, a on mu předražené platby vyhledá sám. Aplikace je pak pošle konkurenčním provozovatelům daných služeb a ty se o toho zákazníka poperou,“ říká Stroukal.Nezapomeňte na revizi pravidelných plateb a předplatných. Ať už jde o pojištění nebo předplatné streamovacích služeb. „Já si stáhl aplikaci Subscriptions. Mám tam jenom věci, jako jsou Netflix, Chat GPT, Google, PlayStation a přestože to jsou malinké částky, tak to dá tři tisíce měsíčně,“ upozornil Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Vybuduju si rezervuStandardně se doporučuje mít jako rezervu pro nenadálé výdaje tři až 12 měsíčních platů. U rodin s nejnižšími příjmy je to komplikované, ale člověk může rezervu budovat i několik let, říká ekonom. Nejvíc podle něj funguje si stanovit konkrétní cíl. „Cíl musí být, stejně jako to učíme studenty v podnikových financích, hmatatelný, dosažitelný a kvantifikovatelný, nemůže to být vágní cíl,“ radí.Dosažitelnost cíle je extrémně důležitá. „Pokud se mi nedaří měsíc dosáhnout jednoho malého krůčku, tak jsem si nastavil nedosažitelně velký. Tak si ho rozseknu na polovinu. Když se mi nedaří ani to, rozseknu ho na čtvrtinu. A za výsledek se odměním,“ navrhuje v čerstvé epizodě podcastu Ve vatě Dominik Stroukal.Udělám si z investování návykPodle Stroukala je ideální si investování zautomatizovat. Například nastavit na platby do investic trvalý příkaz. „Čím je to zautomatizovanější, tím je to lepší. Snažím se napodobit to, co se mnou dělá ta internetová televize, která chce, abych o platbách vůbec nevěděl, aby běžely na pozadí, abych ideálně využil třetí strany typu PayPal, které mi peníze strhávají dál, i když na jednom místě změním kreditní kartu.“Začnu spořit na stáříDobrým startem ke splnění tohoto předsevzetí může být pohled do aplikace Ministerstva práce a sociálních věcí, která lidem spočítá předpokládaný odchod do důchodu a výši penze. „To bude první facka, kterou člověk dostane, protože dostane mnohem méně, než čeká,“ míní Stroukal.„Pak si nastavím nějaký rozumný cíl. Pokud je můj příjem 50 tisíc, tak bych na důchod chtěl mít dejme tomu 60 % z toho, to je 30 tisíc. A k tomu si při nějakém konzervativním zhodnocení, pokud mám před sebou ještě pořád dlouhý horizont, dopočítám potřebné investice.“Ochráním úspory před inflacíInflace se vrací k normálu a s ní i tradiční výkon investičních aktiv. Vyšší úroky na spořicích účtech by ale podle Stroukala ještě chvíli mohly vydržet. „Lidé budou vytahovat peníze ze spořicích účtů. Ale na letošní a příští rok pořád platí windfall tax, takže banky mají nad sebou pořád ten meč, který jim brání vytvořit zisky, a pokud to nechtějí dělat nějakým kreativním účetnictvím, tak se o ty zisky podělí s lidmi,“ predikuje.Řeknu si o vyšší platKdo nedokáže snížit výdaje, může se pokusit o zvýšení příjmů. „Trh práce je stále napnutý. Může se to zkusit, přinejhorším na tom člověk bude stejně jako teď,“ radí Stroukal. Zajímají vás další tipy, jak v roce 2024 zlepšit osobní finance? Poslechněte si celý podcast nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Nejznámějšímu akciovému indexu S&P 500 se loni dařilo. Přidal téměř 25 %. Za drtivou většinou jeho zisků však stojí pouhých sedm technologických společností. Podle analytičky Cyrrusu Anny Píchové čeká americké akcie další růst.Čím jsou pro tenisty Federer, Nadal nebo Djokovič, tím je pro investory index S&P 500. Nejznámější, nejsledovanější, nejobdivovanější. Poměřují se s ním malí investoři i velké fondy. Jeho historických průměrných výnosů dosáhne jen hrstka. Loni se mu dařilo extrémně, investorům vydělal téměř 25 %.A podle Anny Píchové se americkým akciím povede dobře minimálně i v prvním pololetí roku 2024. „První půlrok bude spíše lepší, navážeme na konec toho loňského roku. Ve druhém půlroce uvidíme, jaká bude kondice americké ekonomiky,“ řekla hlavní analytička Cyrrusu v investičním podcastu Ve vatě.Výkonnost indexu bude ovlivňovat očekávaný pokles úrokových sazeb ve Spojených státech. „Ustupující inflační tlaky by mohly být spíše pozitivní faktor pro akcie. Ne vždycky ale uvolněná měnová politika bývá pozitivním signálem. Pokud budou sazby snižovány z důvodu, že americká ekonomika začne zpomalovat, že třeba přijde nějaká recese, tak se to negativně podepíše na výkonnosti akcií,“ podotýká Píchová. Další důležitou událostí pro trhy budou prezidentské volby v USA.Z indexu nemusí běhat mráz po zádechKdo investuje podle indexu S&P 500, investuje do akcií pěti set největších amerických firem. Tedy zejména do Applu, Microsoftu, Amazonu, výrobce čipů Nvidia, do Alphabet, který vlastní Google, dále třeba do Tesly, Buffettova Berkshire Hathaway, Mety (dříve Facebook) a United Health Group.Těchto devět firem s největší tržní kapitalizací má v indexu aktuálně největší váhu. Když se rozkývají akcie Apple, které činí celých 7 % indexu, dokáže to zamávat s celým „esenpí“. Když naopak krachne společnost z chvostu žebříčku, na výkonu S&P 500 to takřka nepoznáme. Firmu vzápětí nahradí jiná, index je živý organismus.Už několik let v něm převažují technologické firmy, nyní tvoří dokonce 28 % celého indexu S&P 500. Jasně převažují nad podniky ze sektoru zdravotnictví, finančními službami či průmyslem a spotřebním zbožím. Podle senior portfolio manažera společnosti Amundi Petra Zajíce je to nezdravé. Rozložení rizika už není tak ideální, jak bychom si od širokého indexu přáli.„Mně z ETF běhá mráz po zádech. Nejrozšířenější je dnes ETF na index S&P 500. Třetinu toho indexu dneska tvoří sedm firem, které generují 18 % zisku a 100 procent letošního zhodnocení toho indexu,“ podotkl Zajíc.Zombie firmy v indexu nejsouPodle Anny Píchové ovšem složení indexu přirozeně odráží dění v americké ekonomice. A tu aktuálně táhnou právě technologické firmy. „Není to pro mě úplně zásadní problém, protože ty firmy do téhle velikosti dorostly z nějakého důvodu. Kdyby byly špatné, neměly budoucnost, tak se nikdy do této velikosti nedostanou. Až tyhle firmy už nebudou mít budoucnost, přijdou zase nějaké jiné.“Firmy jsou do slavného indexu zařazovány podle několika kritérií. Musí jít o americkou společnost s tržní kapitalizací větší než 14,5 miliardy dolarů, musí být likvidní a k obchodování na trhu musí nabízet dostatečný počet akcií. Do indexu se taky nedostane žádná zombie firma, upozorňuje Píchová.„Do indexu S&P 500 se nedostane firma, která není zisková. Ziskovost je posuzována jak v tom posledním čtvrtletí, které firma odreportovala, tak i v součtu za předchozí čtyři období. Když se jí jedno čtvrtletí nevyvede, z indexu nevypadne, pokud předchozí období byla dobrá.“Každého čtvrt roku se složení proměňuje. Slabší kusy z indexu vypadnou, což v loňském roce potkalo například výrobce solárních panelů Solar Edge, úspěšní nováčci jsou do něj zařazeni. To se loni (překvapivě až loni) podařilo například Uberu. „Firma nebyla donedávna zisková, to se u technologických firem často děje. Podobný příběh byla i Tesla,“ vysvětluje analytička.Jak do indexu S&P 500 investovat? Je výkonnější než jiné indexy? Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Poslechněte si celou epizodu.Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Minulý režim vidí lidé růžověji, než vyplývá z tvrdých dat, říká ekonomka Jana Matesová. Lépe se máme všichni. Životní úroveň společnosti se od roku 1989 zdvojnásobila, u důchodců se zvýšila ještě o něco více.Někteří Češi se ohlížejí do minulosti a vidí ji růžově. Ekonomka Jana Matesová to přičítá obyčejnému sentimentu. „Mládí nahradit nejde. Žádná tvrdá data nenasvědčují tomu, že dřív bylo lépe, naopak ukazují, jak se situace zlepšila pro naprostou většinu rodin, dokonce bych řekla, že pro všechny.“Dnešní situaci vnímají subjektivně nejhůře lidé, kterým bylo za převratu mezi 40 až 50 lety. „Většina z nich nebyla schopná se v novém systému odpíchnout, mohli cestovat, ale velký nárůst životní úrovně už je nečekal,“ řekla Jana Matesová v podcastu Ve vatě.MzdyV roce 1989 brali Češi v průměru něco přes 3000 korun hrubého. O 20 let později už to bylo 23 tisíc, aktuálně činí průměrná mzda 42 658 Kč. Zhruba dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián (úroveň příjmu, kterého dosahuje polovina rodin), který realitu odráží více, činí kolem 37 tisíc. V Evropské unii se pohybujeme mezi třetím a pátým místem v rovnosti příjmů.Za minulého režimu byly rozdíly mezi příjmy ještě nižší. „Tehdy si byl medián s průměrem velmi blízko. Nivelizace příjmů byla velká, všichni brali přibližně stejně,“ říká Jana Matesová.ChudobaPokud jsou příjmy domácnosti pod 60 procenty mediánu, pak je domácnost ohrožena tzv. příjmovou chudobou. Podle Eurostatu se to týká 10,2 procent Čechů, více než milionu. Česko patří podle Eurostatu mezi pět evropských zemí, kde lidé trpí „závažnou materiální a sociální deprivací“ nejméně.I podle čerstvé zprávy Poverty Watch 2023 žije milion Čechů pod hranicí chudoby a dva miliony dalších těsně nad ní. Každý třetí Čech nedokáže nic uspořit na stáří, často mu výplata nestačí ani na pokrytí měsíčních výdajů, plyne z průzkumu PAQ Research pro Český rozhlas.Česko má ve srovnání se zahraničím dvě specifika, která životní úroveň významně ovlivňují. Vysoký podíl lidí v exekuci a nadprůměrně vlastníků nemovitosti. Alespoň jednu exekuci má 660 tisíc lidí. „To má samozřejmě na životní úroveň velký dopad,“ říká Matesová. „U nás je poměrně hodně rodin, které na tom z hlediska příjmů nejsou dobře, ale mají svůj vlastní domek, byt, případně i druhý,“ uvedla.DůchodyTaky důchody jsou ve vztahu ke mzdám aktuálně v průměru vyšší. Dokonce historicky nejvyšší za celou dobu existence penzijních systémů.„Životní úroveň napříč společností se od roku 1989 přibližně zdvojnásobila. U důchodců se zvýšila o něco více než u průměru společnosti jako celku,“ uvedla Matesová.CenyŘada pamětníků vzpomíná na socialistický rohlík za třicetník a lahváč desítky za dvě padesát. Pokud však porovnáme ceny potravin se zohledněním výše příjmů, vychází nyní běžný týdenní nákup o celých 230 procent levněji než v roce 1989, plyne z dat webu Zakomunistu.cz.Například rostlinný olej stál v roce 2022 skoro o 500 procent méně než v roce 1989. Vejce o 230 procent méně než v roce 1989. Rýže minus 180 procent a rohlík minus 100 procent. Jediná věc, která byla „za komunistů“ levnější, byl chleba, a to zhruba o čtvrtinu.„Je to jednak tím obrovským růstem produktivity a také růstem mezd od roku ’89. Ale také tím, že je jednodušší vypěstovat a zpracovat zemědělské plodiny, vyrobit z nich potraviny. Je to vidět na tom, jak se snížil počet lidí, kteří pracují v zemědělství nejen u nás, ale napříč Evropou i Spojenými státy,“ má za to Jana Matesová.HDPVy výtlaku ekonomiky zařadilo Česko trochu zpátečku. Jako jediná země EU jsme zatím nedosáhli předcovidové úrovně HDP. Hrubý domácí produkt Česka na obyvatele, který se vyjadřuje ve standardech kupní síly, se za celý rok snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Jsme aktuálně na úrovni Kypru a Slovinska, mírně zaostáváme za Itálií, ale zároveň si vedeme nejlépe ze všech zemí visegrádské čtyřky.„Na oslavu to není, protože už v roce 2018 jsme byli na 94 procentech. V době koronaviru česká ekonomika spadla více než většina zemí Evropské unie v roce 2020,“ počítá Matesová.S vysokou inflací Česko udělalo velký skok směrem k západním cenám, ale výší platů směrem k Západu neskočilo.„Je to tou naší inflací, která je velmi vysoká a ve srovnání s průměrem Evropské unie pomaleji klesá. Západ jsme sice dohnali, ale nedohnali jsme ještě průměr Evropské unie. V ekonomice jsme si ale vyrobili obrovské nerovnováhy, od roku 2020 se ze zemí EU nejrychleji zadlužujeme a máme veliký strukturální deficit,“ vadí ekonomce.BydleníNáklady na bydlení, teplo a služby byly v přepočtu k příjmům lacinější před rokem 1989. Přes rychlý růst cen bytů i nájmů v Česku je podle Matesové dostupnost bydlení na lepší úrovni než tehdy.„Každý měl kde bydlet, ale podmínky byly citelně horší než nyní. V průmyslových oblastech jako severní Čechy a Morava, kam lidé nechtěli chodit pracovat, ale vláda je potřebovala tam natáhnout, bylo k dispozici podnikové bydlení.“„V ostatních oblastech člověk v průměru 24 let čekal, než se na něj v pořadníku dostalo. Na přidělení bytu musela rodina mít děti. Svobodný jedinec mohl s velkým štěstím získat lůžko na svobodárně, ne pokoj, ale lůžko. Naprosto běžné bylo, že všichni mladí po svatbě bydleli u rodičů a čekali, až s těmi vnoučaty získají nárok na vlastní bydlení,“ popisuje Matesová.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Byty v Česku jsou skoro třikrát dražší než před dekádou. A nynější zlevňování už pomalu končí. „Před námi může být tři až pět nemastných neslaných let,“ předvídá Libor Ostatek. Co radí zájemcům o hypotéku, koupi, či podnájem?Nůžky mezi cenami bytů a výší mezd se letos ještě více rozevřely. „Od roku 2012 až 2013, což je přesně dekáda, vzrostla průměrná cena bytu 2,7 krát. Čistý příjem domácností vyrostl jen 1,7 krát. A tady přesně vidíme ty nůžky,“ upozorňuje v podcastu Ve vatě odborník na hypotéky Libor Ostatek z Golem Finance a Broker Trust.Byty v tuzemsku jsou výrazně nadhodnocené. Prasknutí cenové bubliny a zhroucení cen nemovitostí však Česká nárobní banka ve své poslední zprávě o finanční stabilitě vidí jako velmi nepravděpodobné. Jaký rok tedy čeká všechny, kteří si příští rok hodlají vzít či refixovat hypotéku nebo koupit, či pronajmout byt?Chci koupit byt Pozice kupujícího je podle Libora Ostatka pořád dobrá. Ceny nemovitostí v letošním roce sice klesly méně, než se čekalo, zhruba o sedm procent, ale jen pár kilometrů od velkých měst lze pořídit reality s výraznější slevou.Cena nemovitostí je na dně, míní Ostatek. „Pokud nepřiletí žádné černé labutě, sníží se inflace, porostou mzdy, tak sedneme na nějaké pomyslné dno. Nemyslím, že by nemovitosti měly zásadně růst, můžeme stagnovat. Před námi může být tři až pět nemastných neslaných let.“Jakmile však klesnou úrokové sazby, přilákají na trh další zájemce, kteří dosud sjednání drahé hypotéky odkládali. Ceny se pak podle Ostatka vrátí k pomalému růstu, o nízké jednotky procent.Expert je přesvědčený, že sazby spadnou už na dnešním (čtvrtek 21.12.) zasedání rady České národní banky. Nasvědčuje tomu klesající cena peněz. „Jsem přesvědčený, že se to stane. Trhy reagují už s předstihem, protože cena peněz systematicky poslední čtyři týdny výrazně klesala. Pokud by se tak nestalo, byl bych překvapený.“Chci hypotékuPokles sazeb a s nimi i pokles cen hypoték bude podle Ostatka mírný. Půjčky na bydlení se v roce 2024 budou prodávat s úrokem kolem čtyř procent. „Pokles úrokových sazeb z hypoték nějakým výrazným tempem bych nečekal, úrokové sazby z hypoték budou i v příštím začínat čtyřkou. Pokud by tam v druhé části roku byla trojka, byl bych překvapený.“Banky však už v lednu vytasí své akční nabídky, má za to hypoteční expert Ostatek. „S akčními nabídkami se nebude čekat na sezónu, která většinou začíná v únoru, nejdéle v březnu. Akčních nabídek bude v lednu daleko víc, než jsme zvyklí.“ To ocení i lidé, kteří budou od ledna čelit refixacím svých úvěrů.Chci podnájemChaotická situace na trhu s podnájmy se od vypuknutí války na Ukrajině hodně zklidnila. Zájem o nájmy však dál šponuje nedostupnost vlastnického bydlení. Podle Ostatka patří ti, kteří letos nepořizovali „bydlení na krev“, ale uchýlili se do nájmu, k vítězům roku 2023. „Nájmy jsou za určité situace velmi dobrá varianta.“Růst cen nájmů ovšem letos přibrzdil. „Ten růst letos není nijak překotný, kolem pěti procent,“ tvrdí Ostatek. Nájemních bytů na trhu určitě nebude ubývat. „Je spousta projektů, které se budou dávat na trh i s cílem nájemního bydlení. Připravují se i nějaké legislativní úpravy ohledně kultivace prostřední nájemního bydlení,“ řekl Ostatek.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

I Česko se konečně probouzí z covidové letargie. Poroste slabě, ale přece. A inflace padne na kolena. Platy se zvýší nejen na papíře, ale i v reálu a Češi přestanou obracet každou korunu, predikuje ekonom Dominik Stroukal.Česko se jako jediné z celé Evropské unie zatím nevrátilo k růstu, který zažívalo před pandemií. V příštím roce stagnace skončí a tuzemská ekonomika opět poroste. Podle České národní banky tempem 1,2 %. Podle Ministerstva financí dokonce o 1,9 %. OECD je s předpovědí někde uprostřed.Porosteme. Konečně„Optimističtější je Zbyněk Stanjura. Cynik by řekl, že musí být, protože podle toho vychází jejich plánované daňové příjmy. Já bych se ale přikláněl na stranu ČNB. Ministerstvo financí oproti své minulé prognóze ta čísla stahuje dolů a myslím si, že je bude ještě dál upravovat. Já osobně cítím ten růst nižší,“ komentuje vládní odhady růstu HDP Dominik Stroukal, člen NERV a ekonom z Metropolitní univerzity Praha.Nejlepší zprávou pro příští rok ale podle Stroukala je, že česká čísla v příštím roce potlačí nahoru nikoli vláda, ale spotřebitelé. „Je to slabší růst, ale po dlouhé době konečně růst. Ale zajímavé je, že by ho měla nakopnout spotřeba, že by ho prostě neměla hnát vláda.“Vyšší mzdy konečně pocítímeSpotřebu podnítí nejen očekávané snížení základní úrokové sazby, které by mohlo přijít v příštích měsících. Lidem se uleví od vysoké inflace, mzdy tedy konečně porostou rychleji než ceny. Stroukal odhaduje pro příští rok čtyřprocentní růst reálných mezd.„Není to jenom o sazbách. Sníží se inflace. Bude stále nízká nezaměstnanost, která by se podle obou prognóz měla držet kolem tří procent. Na trhu práce bude určitý tlak na růst mezd. Ten může být někde v průměru. Za rok mezi šesti a sedmi procenty. Při nižší inflaci se dostáváme na růst reálných mezd o čtyři procenta. To je něco, co prostě spotřebu dokáže nakopnout,“ uvedl v podcastu Ve vatě.Reálné mzdy, tedy to, co si skutečně můžeme za své výplaty koupit, klesaly sedm kvartálů v řadě. Vrátily se tak o pět let zpátky, na úroveň roku 2018. „Jeden z důvodů, proč teď neutrácíme, je fakt, že nám reálně klesají příjmy, otáčíme každou věc v krámě, je dražší a dražší. A příjmy nám zůstávají stejné nebo vzrostly jenom o trošku. Prostě reálně chudneme. To se muselo na spotřebě podepsat,“ vysvětluje.Výzkumná agentura PAQ Research v šetření pro Český rozhlas zjistila, že aktuálně 37 % domácností negeneruje žádné úspory. Utratí všechno nebo dokonce víc, než vydělají. Před začátkem inflační vlny to bylo 19 %.Inflaci zkrotímeInflaci čeká ČNB za celý příští rok 2,6 %. Ministerstvo financí počítá se třemi procenty. „V lednu ještě dojde k přecenění. Inflace klidně může začínat i šestkou sedmičkou. Ale v únoru se dostaneme lehce nad dvojku,“ má za to Stroukal.Radu České národní banky čeká do konce roku ještě jedno zasedání, kde se bude rozhodovat o sazbách. Zda půjdou 21. prosince sazby dolů, si Stroukal neodvažuje tipovat. „Je to fifty fifty. Technicky by měly, ale záleží na tom, jestli dostanou z trhu dost zpráv o tom, jaké bude lednové zvýšení cen. Zatím chodí dost negativní zprávy, že vyskočí hodně. To nahrává tomu, že sazby ještě nepadnou. Ale možná tam ještě nějaký vánoční dáreček pošlou.“Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zbývají mu tři roky a už nikdy nebude muset do práce. Lukáš Nádvorník propadl hnutí FIRE. Díky úspornému životnímu stylu dokáže odkládat bokem násobně víc peněz než průměr a tak se ještě před čtyřicítkou stane finančně nezávislý.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Warren Buffett, přezdívaný pro svůj „investiční čuch“ Věštec z Omahy, nebo Michael Burry, který předpověděl hypoteční krizi. Jejich úspěch okopírovat nelze, tady jsou ale dva investoři, jejichž portfoliem se inspirovat jde.Drobný všednodenní luxus, který si lidé neodpustí, ani když přijde krize. Čokolády, pivo, cigarety. Značky jako Nestlé, Heineken nebo výrobce alkoholu Pernod Ricard o tom vědí své – stejně jako sedmdesátiletý Američan Thomas Russo, který stojí v čele investiční společnosti Gardner Russo & Quinn.Ve své investiční strategii se zaměřuje téměř výhradně na globální značky, spíše na spotřební zboží a na rodinné byznysy. „Nestlé, Richemont, Heineken, Philip Morris, výrobce alkoholu Pernod Ricard jsou osvědčené mnoha dekádami různých prostředí a turbulencí a dokážou všechny přežít,“ vypočítává přednost této strategie Daniel Gladiš v investičním podcastu Ve vatě.V portfoliu má Russo i giganty jako jsou Mastercard, Alphabet nebo Berkshire Hathaway. „Těm firmám se daří relativně dobře za každých okolností. Jestli jsou sazby úrokově vysoké nebo nízké, jestli je inflace velká, malá, jestli je globální recese nebo boom, tak ty firmy vždycky mají obrovskou odolnost a vždycky přežijí. Protože zpravidla mají vysoké zisky kapitálu, nepotřebují moc dluhové financování, v každém z těch období si ty ceny akcií vedou lépe,“ analyzuje investor z Vltava Fund SICAV.Britský BuffettVelmi dobře replikovatelná drobnými investory je také strategie Terryho Smithe, kterému se přezdívá „britský Buffett“. Od roku 2010 stojí v čele asset managementu fondu Fundsmith, který má ve správě 22 miliard dolarů.„Jeho strategie je založená na nákupu high quality business s vysokým výnosem investovaného kapitálu, s malým dluhem. Hlavní pozice jsou v Microsoftu, ve výrobci lékařských technologií Stryker, dále Meta, Philip Morris, Visa,“ vyjmenovává Gladiš.Smithovi kritici říkají, že akcie, které drží a kupuje, jsou za těch 13 let, co Fundsmith existuje, čím dál tím dražší. „Metriky jako výnos nebo cash flow tak vycházejí horší,“ vysvětluje Gladiš.Buffett sedí na cashiWarren Buffett, zakladatel společnosti Berksihre Hathaway a podle Forbesu taky pátý nejbohatší člověk na světě, dosahuje od roku 1965 průměrného ročního zhodnocení přes 20 procent. Index S&P 500 je proti Buffettovi zhruba na polovině. Svým akcionářům dokáže investor vydělat víc peněz než průměrný trh, ale přesto podle Gladiše není ideální vzor k následování.Z jeho transakcí se nedá moc usuzovat, protože není klasický portfolio manažer, ale řídí obrovskou korporaci.„Berkshire Hathaway má dvě části. Jedna je neveřejná, kde jsou podíly ve firmách, co se neobchodují, různé pojišťovny, železnice, energetické společnosti. A jen ta druhá, která má asi 500 miliard dolarů, je tvořena investicemi do veřejně obchodovatelných titulů. Jeho cíl není dosáhnout nejvyššího výnosu na části veřejného portfolia, ale vždycky musí hledět na to, jaké závazky a potřeby má ta druhá část,“ vysvětluje Gladiš.Buffett taky drží hodně hotovosti, zejména ve státních pokladničních poukázkách se splatností kratší než jeden rok. „To je asi aktuálně to nejlepší, co se s hotovostí dá dělat. Tam mu to nese 5,40 procenta ročně, ročně mu to dá nějakých osm miliard na úrocích.“Aktuálně má Warren Buffett v hotovosti 157 miliard dolarů, což je zhruba 3,6 bilionu korun. Ještě nedržel „v cashi“ více. Podle Gladiše to však neznačí, že by „věštec z Omahy“ cítil ve vzduchu další krizi.„Ta částka je sice velká, ale je to jenom asi 15 procent aktiv celého Berkshire. Za druhé tam má hodně velkých pojišťoven a kdyby byly nuceny vyplácet velké škody, chce mít dost hotovosti.“Buffett má hodně koncentrované portfolio. „Jeho oblíbená doba držení akcií je ‚navždy‘, jak říká,“ uvedl Gladiš.Apple zaujímá celou polovinu portfolia, což je asi 160 miliard dolarů. Dalšími tituly jsou Bank of America, American Express, Coca Cola. V posledních letech nakoupil ropné společnosti Chevron a Occidental Petroleum.„V den svých 90. narozenin koupil pět tzv. sogo shosha, to jsou obchodní společnosti, z nichž některé mají historii delší než 100 let,“ uvedl Gladiš.Zbohatl na příchodu velké krizeAmerického investora Michaela Burryho proslavila jeho „sázka na nejistotu“, jak zní český titul filmu The Big Short, který o jeho zbohatnutí pojednává.„Před finanční krizí v roce 2008 včas vypozoroval, že nemovitostní trh v Americe je v obrovské bublině a že je na něj navázaná spousta finančních derivátů, které jsou riskantní a předražené. A tak do nich investoval tak, aby vydělal, když hodně poklesnou,“ popisuje Daniel Gladiš.Když se nemovitostní trh v Americe zhroutil, získal svým klientům 700 milionů a sám pro sebe 100 milionů dolarů. Kdo by se chtěl inspirovat portfoliem jeho fondu Sion, bude patrně zklamán.„Nemá žádnou vypovídací hodnotu, každého čtvrt roku ho téměř celé obmění. Vyprodá tři čtvrtiny všech akcií a koupí za to úplně jiné,“ popisuje Gladiš. Jeho následovatelé by pak nakupovali s velkým zpožděním, kdy už Burry zmíněné akcie ani v portfoliu nemusí mít. Aktuálně má nejvíce peněz u automobilového koncernu Stellantis.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Alkohol i nealko skočí v hospodách od nového roku z nižší sazby DPH na 21 %. „Samozřejmě, že se ceny zvednou,“ říká majitel kavárny Louvre Sylvio Spohr. A to ještě teď v prosinci, aby restauracím neutekl zisk z vánočních večírků.Zatímco jídlo v restauracích zůstane po Silvestru ve snížené, nově 12% sazbě DPH, všechny nápoje podávané v podnicích – kromě kohoutkové vody – přijdou o „Babišovu“ výjimku a nově budou v základní 21% sazbě. Změny přináší vládní konsolidační balíček.Podle Sylvia Spohra, majitele pražské kavárny Louvre, to zákazníci poznají na ceně, ještě než zákon začne platit. „Ty daně se zvýší o 100 procent. Jestli teď máme 10 % a bude to 21 %, tak je to jednou tak vysoká daň. Samozřejmě, že se ceny zvednou. Hostinští se pokusí je zvednout o 10 %, a to ještě teď v prosinci, aby stihli ty dobré obchody. Anebo s přelomem roku,“ má za to kavárník pražského café Louvre.Podle Hospodářské komory povede zvýšení DPH ke zdražení piva minimálně o pět až sedm Kč. Cena piva přitom výrazně promlouvá do rozhodnutí zákazníka, zda podnik navštíví, nebo ne. „Co mi trošku vadí, že skoro každá nová vláda se hned zaměří na to, co by s těmi hospodskými udělala,“ uvedl Spohr ve speciálu podcastu Ve vatě, který se natáčel u příležitosti listopadového výročí pádu komunismu.Secesní klenot převzal v dezolátním stavu„Doporučení Evropské komise je, že jakákoliv podnikatelská činnost spojená s vysokým podílem lidské práce, má být ve snížené sazbě DPH. Většina zemí okolo nás, Německo Rakousko, se pohybují na úrovni 10 %. V Louvre pracuje 70 lidí, podíl lidské práce je obrovský,“ řekl Spohr. On sám ikonickou kavárnu na Národní třídě provozuje už 34 let, do podnikání se vrhl hned po revoluci. „Ze svobody pramenila radost. Jen jsem nevěděl, co s tou svobodou. Byly tam obavy, zda v nové situaci obstojím,“ řekl v podcastu.Když si Spohr pronajal vybydlené prostory po kancelářích Národního podniku Potrubí, bylo mu jen 25 let. Slavnou secesní kavárnu Louvre, kam chodívali Franz Kafka, Albert Einstein, večeřel tam údajně i Tomáš Garrigue Masaryk, to tam nepřipomínalo ani v nejmenším.Prostor byl přepážkami rozsekaný na kóje, na stropě zářivky. O biliárovém sálu se vůbec nevědělo, byl zazděný. „Abych kavárnu v podstatě znovu postavil, tak jsem si půjčil za dnes nepředstavitelných 19 % úroku,“ vzpomíná kavárník.Espresso jsme prodávali za deset korunÚvěr už je dávno splacený, ale než se Louvre dostal do černých čísel, trvalo to. „Po otevření jsme bojovali o každého zákazníka. Deset let jsme měli espresso za 10 Kč, abychom nalákali místní lidi, ty babičky okolo. S mými dětmi jsme na ulici rozdávali letáky a tahali ty lidi dovnitř.“ Silná návštěvnost podle Spohra přišla až s nástupem mobilů a sociálních sítí, kde si zákazníci Louvre doporučovali.Z pohledu podnikatele v gastronomii vnímá Sylvio Spohr jako největší problém složité zákony. „Co se týká legislativy, která je spojená s gastronomií, je to úplná tragédie. Je jí zbytečně moc. Je zbytečně moc kontrolních orgánů, byť si uvědomuju, že někteří mí kolegové kontrolu potřebují. Je to otázka jak hygienických záležitostí, tak toho, jak se starají o svoje zaměstnance,“ míní.Nejméně svobodný se majitel Louvru cítil během pandemie, vzpomínal ve speciálu Ve vatě věnovaném svobodnému podnikání: „Bezkonkurenčně v období covidu. To byl strašidelný zásah do mé osobní podnikatelské svobody. Svoboda je na jednom z nejvyšších žebříčků mých hodnot. Já jsem tvrdil, ať rizikové skupiny a ti, kteří se bojí, zůstanou doma. A my jsme mohli krásně fungovat.“Jsou féroví hospodští i ti, co šulíZavedení EET Spohr naopak jako újmu nevnímá. „Jsou podnikatelé, kteří jsou féroví, kteří jsou někde na půli cesty, a jsou podnikatelé, kteří to opravdu šulí hodně. Takže ano, EET byl nějaký nástroj, který v tom měl udělat pořádek a do jisté míry se to ne stoprocentně, ale zadařilo.“Podnikatele, kteří začali odmítat platby kartou, by k tomu přiměl zákonem. „Já si myslím, že tohle se dá nějakým způsobem napravit. Je to pravděpodobně velmi jednoduchý zákon, který by nařídil, že obchodník musí přijmout jak hotovost, tak kreditní kartu. A v ten moment je vyřešeno. Spěje to k tomu, že v řádu pár let se bude platit bezhotovostně všude.“Jako omezení svobody vnímali někteří restauratéři také zákaz kouření v hospodách a restauracích, který v Česku platí už šest let. „My jako kavárenský prostor máme snídaně, obědy, večeře. A tak jsme se toho trošku báli. Ale po půl roce si všichni uvědomili, jaké je to velké plus,“ vysvětlil Spohr.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Loni přibylo Čechů, kteří si koupili byt či dům mimo Česko. Zájem českých investorů se podle realitní kanceláře Rellox, která se na domy v zahraničí specializuje, zvedl o 36 procent. „Jde o nízké jednotky tisíc nemovitostí za rok,“ odhaduje prodeje Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a Golem Finance.Zájem o zahraniční nemovitosti tlačí podle něj nahoru tři motivy. „Když opadly první lockdowny, byla tu euforie z home office. Po příchodu konfliktu na Ukrajině nabídly domy v zahraničí únikovou strategii. A za třetí, extrémně nám narostla cena nemovitostí v České republice,“ vypočítává Ostatek v podcastu Ve vatě.Češi se stěhují hlavně na jih. Největší zájem je o Jadran a Španělsko, ale taky o Rakousko. „Ve Španělsku a Itálii ceny výrazně zkorigovaly,“ říká Ostatek. Zatímco průměrný panelákový byt o rozloze 60 metrů čtverečních na pražském Jižním Městě se aktuálně prodává kolem pěti milionů korun, ve Středomoří lze byt o podobné rozloze a kvalitě sehnat už od tří milionů.„Ve Španělsku se můžeme velmi komfortně pohybovat v kategorii tří až pěti milionů,“ říká Ostatek.Ve Španělsku se dobře kupuje, v Chorvatsku je to divočejší„Pobřeží Středozemního moře od Barcelony dolů přes Valencii, Malagu až po Costa del Sol je obsazeno desítkami, možná i stovkami nabídek v této kategorii. Od pěti milionů se dá úplně běžně najít hezký byt 3+kk o nějakých 60, 70 metrech čtverečních. Samozřejmě v závislosti na lokalitě, dostupnosti služeb a toho, co od toho vlastně požaduju. V Chorvatsku platí podobný budget. Obecně si myslím, že s koupí není na co čekat,“ myslí si Ostatek.Co se komfortu při nákupu týká, vítězí však jasně Španělé. „Výběr té nemovitosti můžu podniknout jako turistickou cestu, podívat se na to, co se nabízí, a pak se rozhodovat se seriózním zástupcem na dálku, to na každém trhu neplatí.“V Bulharsku se dá velmi slušně koupit byt nebo nemovitost, populární začíná být i Albánie. Z exotičtějších destinací, kde je cena výrazně nižší, ale zároveň je tam dobrodružnější prostředí, je to třeba Egypt,” míní Ostatek.Dům za jedno euro. Spíš barabiznaDům v Itálii lze koupit i za pakatel, a to v projektu „Dům za euro“. Tamější obce se potýkají s odlivem obyvatel, dlouhodobě neobydlené nemovitosti ve snaze nalákat nové rezidenty skutečně nabízejí k prodeji za cenu zhruba 26 korun. Často jsou však v dezolátním stavu a majitel se musí zavázat k tomu, že je v určitém termínu zrenovuje.„Řekl bych, že dva miliony jsou minimální rozpočet. Ale musím se zavazovat k tomu, že tam mám trvalé bydliště, je tam i nějaké věkové kritérium. Mluvím teď hodně o Švýcarsku, ale i v Itálii je to hodně podobné,“ hodnotí Ostatek.Část kupujících počítá s byznys modelem, kdy hodlají byt po část roku pronajímat. V apartmánových domech v Rakousku je to často i podmínkou.„Když si jako zahraniční vlastník koupím apartmán nebo byt, tak je relativně dost lokalit, kde mě přinutí k tomu, abych ho dal do pronájmu a neblokoval volnou kapacitu. Já mám stanovený kontingent čtyři až šest týdnů v roce, kdy ten byt můžu využívat,“ upozorňuje Ostatek.Jaké daně se při nákupu nemovitostí v zahraničí platí? Na co si dát pozor v katastru? A kam půjdou ceny bytů ve Středomoří dál? Poslechněte si celý díl Ve vatě nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Za levnějším máslem jsou Češi schopní cestovat i desítky kilometrů. Z banky do banky však kvůli úspoře na úrocích necestují. Bojíme se a jsme konzervativní, u mladé generace to bude jinak, věří ekonomka Jana Matesová.Vysoká inflace s sebou přinesla vyšší úrokové sazby, které se pozitivně propsaly i do vkladů českých střadatelů. Na změně trendu však mohli Češi vydělat mnohem víc, kdyby nebyli tak věrní svým bankám.Rozdíly v úročení mezi konty bank jsou totiž zásadní. „Konkurence na trhu je tu dobrá, ale kdyby se lidé nebáli měnit banky, byla by tu ještě větší,“ říká v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.Takhle mezi sebou na bankovním trhu, kde mají hlavní slovo tři bankovní obři Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, soutěží hlavně „mladé dravé štiky“.Pár příkladů. Nový účet od Trinity Bank nabízí úrok 6,28 procenta ročně, slovenská VÚB inzeruje pro český trh spořicí účet s 6,15 procenta a Max banka nabízí 6,01 procenta. Přes šest procent drží „na spořáku“ i UniCredit Bank a Komerční banka. Naopak Česká spořitelna má pro klienty, kteří v bance neinvestují, úrok pouze čtyři procenta.Ekonomka Jana Matesová však upozorňuje, že jen podle vysokého úroku by se klient rozhodovat neměl. Zvláště u menších bank je důležité sledovat i další okolnosti, třeba jejich majetkovou strukturu.Pozor na to, kdo vaši banku vlastníTrinity bank je bývalá kampelička Moravský Peněžní Ústav. Zdědila kolem 9000 bývalých družstevníků, nyní akcionářů. Zhruba ze 30 procent ji ovládá zlínský podnikatel Radomír Lapčík, který se netají tím, že by chtěl banku pro sebe.„Můžeme čekat významné vlastnické změny v průběhu příštích let. Střadatel se musí zajímat o to, jaká je stabilita té banky,“ říká Matesová.Max Banka vznikla z bývalé ruské Expobank. Příští rok se patrně spojí s dalším hráčem na bankovním trhu, s Creditas. „Tam je potřeba hledět na to, abyste neměli 250 tisíc úspor u Max Banky a 250 000 u Creditas na výhodných spořicích účtech. Protože jakmile se banky spojí, nemusíte už plnit podmínky pro výhodné úročení,“ varuje Matesová.VÚB je velká slovenská banka s dlouhou historií. Ovšem slovenský domicil banky s sebou nese komplikace. „Výhodné je, že se vám úrok připisuje každý den. To je velmi neobvyklé. Většinou se připisuje jednou za měsíc. Nicméně jako zahraniční banka vám z výnosu nestrhává daně běžnou srážkovou daní, jako to dělají české banky, ale musíte na ně odevzdat daňové přiznání,“ upozorňuje ekonomka.Proč český klient nestřídá banky?Český klient není zvyklý přecházet z ústavu do ústavu, podle toho, kde zrovna nabízejí lepší úrok. Je konzervativní a nedůvěřivý.„To se nese jako historická zkušenost té doby, kdy na celém českém trhu byla jedna státní banka československá, která plnila roli i komerční banky pro podniky a spořitelny. Lidé měli vkladní knížky na celý život a ani nebylo kam přejít,“ zdůvodňuje českou stabilitu Jana Matesová.Řada klientů si navíc pamatuje krachy bank z 90. let. „Přenáší se tam i zkušenost z devadesátých let, kdy byl trh velmi nestabilní. Starší a střední generaci tak stačí, když mají stabilní banku, která je nikdy dramaticky nezklamala. I když je ani nikdy dramaticky nenadchla.“S nástupem mladší generace se však podle Matesové postoj změní. „Myslím, že budou ochotní přecházet s penězi z banky do banky podle toho, kde to bude výhodné, a více si také budou své peníze spravovat. Většina z nich už tuší, že se musí zajistit na důchod.“Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Česko není úplný skanzen a růst se zase rozjede, říká jeden z nejbohatších Čechů Dalibor Dědek. Musíme vybudovat víc českých značek a nepustit je z rukou. Peníze ať půjčí nová národní banka, navrhuje finančník Pavel Řehák.„Dneska řada úspěšných startupů rozjede firmu, ta má velmi značnou dynamiku, ale majitelé sní o tom, že ji prodají velkému zahraničnímu investorovi. A mají pocit, že stráví zbytek života na Bahamách, to je špatně. Je potřeba vytvářet české stříbro, je potřeba tvořit ty Bosche a Siemense v České republice,“ přeje si Dědek, který přes nabídky na prodej svého Jablotronu nikdy nekývl.„Jako když v zoologické zahradě otevřeli mříže,“ přirovnává příchod svobody v listopadu 1989 byznysmen Dalibor Dědek. „My jsme žili v režimu, kde nás někdo krmil, ale nemohli jsme ven, páchlo to tam. Když se najednou ty mříže otevřely, byl to ohromný přerod.“Otevření mříží využili naplno jak zakladatel společnosti Jablotron Dalibor Dědek, tak Pavel Řehák, majitel pojišťovny Direct, kteří byli hosty „sametového“ vysílání podcastu Ve vatě. Dědek založil Jablotron už v roce 1990, Řehák začal v pojišťovnictví podnikat až před 10 lety. A oba se ve svých oborech stali špičkou.Češi mají limity zbytečně nízkoPřes skepsi, která v posledních měsících kolem tuzemského ekonomického vývoje panuje, je Česko podle obou byznysmenů v řadě věcí na vysoké úrovni. „Česko je špičkou ve vynalézavosti. Má neuvěřitelně silnou mladou generaci. Přibývá lidí, kteří dokážou přijít s inovacemi, kteří dokážou vymyslet, jak překonávat problémy, anebo je vtipně obejít. Máme to v genech,“ říká Dědek.V rozletu talentům ale podle obou podnikatelů brání české nastavení mysli. „Naše vlastní mysl je nám často překážkou k tomu, abychom udělali něco výjimečného. Lidi jako Dalibor Dědek nebo Tomáš Baťa tyhle limity neměli,“ má za to Pavel Řehák. „Má cenu podněcovat šikovné lidi, aby neměli strach, aby na sebe brali riziko, aby posouvali hranice toho, co je normální, aby se nebáli vystrčit nos z České republiky. Potenciálu je tady plno,“ myslí si Dědek.Rozjedou firmu a prodají ji. To je špatněJedna věc je ale firmu rozjet a druhá udržet ji v českých rukou. „Dneska řada úspěšných startupů rozjede firmu, ta má velmi značnou dynamiku, ale majitelé sní o tom, že ji prodají velkému zahraničnímu investorovi. A mají pocit, že stráví zbytek života na Bahamách, to je špatně. Je potřeba vytvářet české stříbro, je potřeba tvořit ty Bosche a Siemense v České republice,“ přeje si Dědek, který přes nabídky na prodej svého Jablotronu nikdy nekývl.Podle Pavla Řeháka stojí cesta za lepším Českem na dvou základních stavebních kamenech. Těmi jsou jasné zákony a efektivní státní správa. Na její limity sám Řehák narazil během pandemie, kdy se jako „ten, který přišel, když jiní nepřišli“, nebo „muž s matematickým modelem“ snažil politiky varovat před přicházejícím úderem epidemie covidu.Na těchto základních kamenech leží tři priority. Podle Řeháka jimi jsou moderní vzdělávání, bezpečnost a transformace ekonomiky. A to vše zastřešují vize a odvaha. „Nepotřebujeme, aby stát ty priority realizoval, ale aby si vytknul priority, ve kterých vytvoří podmínky pro to, aby tvůrčí lidé mohli realizovat svoje projekty,“ popisuje Pavel Řehák. Ať už chtějí Češi chrlit do světa nanovlákna, nebo elektrobaterie.Evropu čeká v příštích dekádách také přechod na nízkoemisní ekonomiku a to bude zásadní pro průmysl. „My jsme průmyslová země, která je bohužel jedním z největších znečišťovatelů na hlavu, větší než Čína, větší než Amerika. Takže to pro nás bude velká výzva, ale zároveň obrovská příležitost,“ podotýká Řehák.Vznikne v Česku národní rozvojová banka?Přechod z fosilních na čistější paliva bude ale stát české firmy hodně peněz. A budou řešit, jak investice zafinancovat. „V tranzici ekonomiky bude důležité, aby banky ve spolupráci s vládou, teď se diskutuje o Národní rozvojové bance, zvládly tranzici ‚odfinancovat‘. Když se Národní rozvojová banka rozběhne a bude zaměřená na nové mladé projekty, a ne na dinosaury a giganty, tak to může pomoct,“ míní finančník Řehák.Ostatně jednou z překážek, které brání tomu, aby v Česku vznikaly globální firmy, je podle Pavla Řeháka náš malý kapitálový trh. „Kdo přemýšlí na evropské nebo globální úrovni, hledá kapitál v zahraničí,“ myslí si Řehák.Klíčovou prioritou pro lepší budoucnost naší země jsou taky moderní školy, jak se oba shodují. „Musíme chrlit vzdělané lidi, to je základní postulát úspěšné ekonomiky. Dnešní generace má trošku pocit, že vzdělání dětí řeší škola. Ale mně dal nejvíc do života můj táta, který mě naučil si poradit v řadě situací,“ vzpomíná Dědek.Jednoduché zákony a  akceschopná státní správa jsou základem pro každý byznys. „Potřebujeme jednoduchou legislativu a efektivní státní správu, která nebude klást překážky tomu, abychom se mohli rozletět. Protože my jsme relativně malá a otevřená ekonomika a když tady někdo ‚chytne lauf‘ a jeho projekt běží, tak potřebuje mít možnost rychle exportovat, dostat se na zahraniční trhy, aby mohl hrát globální roli,“ uvedl majitel Jablotronu.Může Česko ekonomicky vystřelit obnova Ukrajiny? Co Dědka a Řeháka motivuje chodit do práce, i když mají dávno „vyděláno“? Podívejte se na celý záznam debaty speciálu podcastu Ve vatě z Korza Národní nahoře v článku.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Nejznámější kryptoměna se aktuálně obchoduje za 814 tisíc korun. Od začátku letošního roku si bitcoin sice připsal přes 120 procent, proti maximu z konce předloňského roku ale stále citelně zaostává. Cenu bitcoinu ženou nahoru hlavně dva důvody. První z nich je fakt, že v dohlednu nejspíš spatří světlo světa ETF na spotový bitcoin. (Spotový bitcoin je forma této kryptoměny, kterou lze zakoupit nebo prodat za aktuální tržní cenu a vlastníte ji fyzicky, na rozdíl od derivátů nebo termínových kontraktů.)Americká Komise pro cenné papíry má totiž na stole žádosti hned několika investičních společností, které chtějí investorům nabídnout tzv. „étéefka“ (ETF, exchange traded funds, fondy obchodované na burze), která by mohla investovat přímo do „fyzického“ bitcoinu.„Nakupovaly by bitcoin přímo. Kdykoliv by jim člověk poslal peníze, kdykoli by si někdo to ‚étéefko‘ koupil, musely by zvyšovat zásobu bitcoinů, které drží,“ vysvětluje Dominik Stroukal, ekonom a odborník na kryptoměny. Dosud bitconové ETF fondy napřímo žádné bitcoiny nevlastnily, nakupovaly pouze jejich deriváty, jako jsou třeba bitcoinová futures.O spuštění bitcoinových spotových ETF žádají společnosti BlackRock, Fidelity, VanEck, WisdomTree nebo ARK Invest Cathie Woodové.Bitcoin teď bude nejspíše pro investory přístupnější, ale Stroukal si nemyslí, že by prodej nejznámějších kryptopeněz přes fondy na burze udělal z bitcoinu mainstreamovou záležitost. „Dneska můžeš dostat bitcoin jinými cestami a lidé to dělají. Koupí si ho přes Revolut v telefonu nebo přes firmu, která si bitcoin nakoupí na svoji rozvahu,“ řekl v podcastu Ve vatě. Hodnota bitcoinu se ztrácíPřesto se obává, že s nástupem ETF na spotový bitcoin se původní smysl této kryptoměny trochu vytratí. „Co je na bitcoinu sexy a zajímavé, je to, že je to decentralizovaná věc, kterou můžeš mít sama u sebe a která bojovala proti systému. Teď se do toho systému vsunula a lidé si to nakoupí jenom kvůli tomu, aby byli bohatí. Ta hodnota, ten fundament se podle mě ztrácí. Nějací lidé si myslí, že to půjde nahoru, ale čím víc lidí bude ETF kupovat, tím menší ten fundament je.“Sám Stroukal věří bitcoinu proto, že ho vnímá jako ochranu v rozkolísaném světě: „Je to hedge proti systému v době, kdy na dvou ze čtyř světových stran zuří války. Je fajn mít něco pro případ, že by se mohlo stát něco nečekaného. Já jsem rád,  že mám něco, co má svou hodnotu v tom, že to funguje nesystémově.“S bitcoinem utečete před válkou i nazíPodle ekonoma se to potvrdilo naposledy při vypuknutí války na Ukrajině. „Byli lidé, kteří utíkali z Ukrajiny s bitcoiny. A dařilo se jim líp, než když utíkali s hřivnami. Stačilo utíkat i s dolary, ale bitcoin má tu výhodu, že kdyby člověk musel utíkat nahý, stačí si jen zapamatovat heslo, to žádné jiné aktivum neumí.“Nespornou výhodou nákupu bitcoinu přes ETF bude časový test. Kdo vlastní cenné papíry déle než tři roky, nemusí při jejich prodeji platit daně. „Český člověk, který by si koupil bitcoinové ETF, tak normálně bude moci využít časový test. Když si koupí bitcoin napřímo, časový test neexistuje a tu daň musí vždycky odvést,“ míní Stroukal.Druhý důvod pro rostoucí cenu bitcoinu je blížící se halving. Kryptoměna existuje už 14 let a počet digitálních mincí je předem omezen na 21 milionů. Více bitcoinů už nebude. Do oběhu se mince uvolňují postupně. Každé čtyři roky se počet denně vygenerovaných virtuálních mincí snižuje na polovinu, proto halving neboli snížení odměny na polovinu. Další halving přijde v květnu příštího roku. Namísto 900 bitcoinů bude možné za den vytěžit jen 450.Halving dosud vždy odstartoval prudký růst ceny bitcoinu i ostatních virtuálních měn. Přestože je nárůst ceny podle Stroukala už zaceněný, bitcoin vždy dokáže překvapit. „Lidé čtou z minulých dat, když se to stalo předtím, tak věří, že to nastane i teď. Navíc kolem halvingu se o bitcoinu víc mluví,“ říká.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Politici dotahují nástroj, který má Čechy přimět k dlouhodobému investování a vylepšit tím mizerné zajištění na důchod. Dlouhodobý investiční produkt chce lákat na možnost odepsat si skoro 50 tisíc z daní.Češi si na penzi odkládají sice dlouhé roky, ovšem jen nedostatečné částky, které se jim navíc málo zhodnocují – třetí důchodový pilíř nefunguje. Podle Anny Píchové, hlavní analytičky společnosti Cyrrus, to nový dlouhodobý investiční produkt nezachrání: „Za mě dlouhodobý investiční produkt není řešení na selhávající třetí pilíř. Zvláště pro středně až nízkopříjmové občany, které je potřeba motivovat k tomu, aby si spořili a odkládali, je méně motivační, než bych si představovala. Zaujme spíše ty, kteří už se investování věnují a odkládají si bokem, než ty, kteří o tom vůbec nemají povědomí.“Anna Píchová soudí, že by stát nejlépe podnítil lidi k investování tak, že by jim peníze rovnou strhával z platu a převáděl do vybraného fondu.„Nejlepší motivace, jak zlepšit situaci lidí ve stáří, by bylo založit penzijní fond, jako mají na Západě. Nějaká procenta ze mzdy, která se teď odvádí na důchodové pojištění, by se přímo a automaticky zainvestovala povinně do nějakého fondu. Podle osobních preferencí. To by byla velká důchodová reforma.“Její návrhy nápadně připomínají „druhý pilíř“, který zavedla Nečasova vláda s platností od Nového roku 2013 a který posléze k Novému roku 2016 zrušila Sobotkova vláda. S tím rozdílem, že tehdy byl vstup do systému, na rozdíl od jiných států, dobrovolný.Takzvaný DIP teď míří do třetího čtení. Jak má fungovat? Investor si zřídí zvláštní investiční účet u jedné z institucí, kam posílá pravidelně peníze. Ať už do konkrétních akcií, podílových fondů nebo fondů obchodovaných na burze, tzv. ETF nebo klidně do státních dluhopisů.Za každý rok si může odečíst z daní až 48 tisíc korun. Na daních tak může ušetřit kolem sedmi tisíc ročně. Finální částku si může vybrat nejdříve po deseti letech a ve věku 60 let.Vyplácet jako rentuPodle Anny Píchové stát prováhal šanci, jak lidi namotivovat, aby si nastřádané peníze vybírali postupně jako přilepšení k důchodu a ne naráz. To je ostatně nešvar i stávajícího penzijního připojištění. Lidé ho přes podporu státu nakonec používají úplně k jinému účelu.„Je zarážející, že se tvoří nová alternativa a nebere se v potaz výtka, která tu je vůči současnému důchodovému připojištění. Zároveň se v té novele ale uvažuje o tom, že u současného důchodového připojištění budou jednorázové výběry omezené. Zatímco u dlouhodobého investičního produktu ne. Není to za mě úplně dobře vyvážené,“ vadí Píchové.Zatímco mladší generaci by DIP mohl přimět začít si pravidelně odkládat na stáří, střádaly ze starých penzijních fondů k investicím nejspíš nepřetáhne, myslí si Anna Píchová.„Zástupy nováčků k investování a ke spoření to nenaláká. Ale možná to namotivuje mladší generaci si nějaký takový produkt založit a pravidelně tam posílat peníze. Ale že by najednou se velká část populace po schválení zákona vzbudila a řekla si, konečně si začneme odkládat bokem, tak takový zájem skutečně nečekám. Někteří lidé v transformovaných fondech přes nulové výnosy zůstávají dlouhou dobu. I když tu byly lepší alternativy a oni mohli odejít.“Na konci třetího čtvrtletí 2023 si spořilo na penzi v penzijních fondech celkem 4 271 938 účastníků. Z toho zhruba 2,5 milionu zůstává právě ve starých (tzv. transformovaných) fondech.Do čeho bude možné investovat?Zákon o DIP počítá s tím, že bude možné investovat do konkrétních akcií ze všech regulovaných trhů, do podílových nebo ETF fondů a do státních dluhopisů. S korporátními bondy se v aktuální verzi zákona nepočítá. Z podpory vypadly i úložky na spořicí účty.„U těch spořicích účtů je to zatím s otazníkem, v tom úplně původním návrhu tam byly i spořicí účty a termínované vklady, nicméně v dalších čteních, jak to procházelo Sněmovnou, tak spořicí účty vypadly,“ rekapituluje Píchová.Také zlato ve výčtu chybí. „Většina Čechů si skutečně nakupuje fyzické zlato. Co na DIP půjde dát, je třeba ETF navázané na zlato. Futures kontrakty nebo jiné deriváty tam nejsou, motivací by nemělo být spekulovat,“ míní Píchová.Subjekty, které budou dlouhodobý investiční produkt nabízet, musí být regulované finanční instituce, to znamená banky, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti. A to včetně zahraničních poskytovatelů, pokud budou mít pobočku v České republice.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zhruba 70 tisíc lidí čeká v příštím roce refixace hypotéky. Tsunami, které zvedlo měsíční splátky, už je za vrcholem. Stejně se však průměrný hypotékář musí připravit na navýšení o 4500 korun, varuje hypoteční expert Libor Ostatek.Žádný kolaps ve splácení nepřijde. Nejhorší skoky v sazbách mají Češi už za sebou a ustáli je s přehledem. Přestože se leckterým domácnostem spolu s hypotékami zvýšily i náklady na energie, pohonné hmoty či potraviny v součtu klidně i o deset tisíc, Češi splátky hradili dál s přesností švýcarských hodinek. Ba co víc, ještě spolehlivěji.„To období, ono pořád probíhá, nazýváme úrokovým šokem. Tak velký a dlouhý jsme ještě v České republice za skoro 30 let hypoték nezažili. Z celého portfolia existujících hypoték je takzvaně nevýkonných jen 0,6 až 0,7 procenta. Ve splácení jsme premianti, třeba i ve srovnání se Švýcarskem,“ říká hypoteční expert Libor Ostatek v podcastu Ve vatě.Za každý milion a procentní bod pětistovka navíc„Tsunami“ úrokových sazeb už má podle Ostatka kulminaci za sebou. I v příštím roce si však klienti, kterým vyprší fixace úvěrů na bydlení, notně připlatí. Klasické pravidlo říká, že s každým procentním bodem úrokové sazby navíc se měsíční splátka za každý vypůjčený milion zvýší zhruba„Pokud mi bude v roce 2024 končit fixace, tak bude nárůst na průměrné třímilionové hypotéce činit 4500. Pokud mám zůstatek milion, tak bude navýšení maximálně 1500,“ kalkuluje Libor Ostatek ze společností Golem Finance a Broker Trust.Na první nabídku banky však nekývněte, radí Ostatek. „První krok udělá banka, ale určitě vyjednávejte. Na rozhodnutí budete mít dost času.“ Banka má povinnost čtvrt roku před uplynutím fixace klientovi navrhnout nové podmínky.Jaké ceny úvěrů na bydlení tedy banky aktuálně vystavují ve svých cenících? „Za tříletou fixaci chtějí nejčastěji úrok 5,5 procenta, ale není výjimkou nabízet přes šest procent. Ostatní fixace jsou posazené vždy o 0,2 až 0,3 výše,“ vysvětluje Libor Ostatek. Desetileté fixace se téměř nevyskytují, nikdo se nechce ve vysokých sazbách zamknout na tak dlouho.Tříleté fixace jedou nejvícU nastavení nové výše splátky hraje roli i to, jak velký zůstatek klientovi zbývá splatit.„Pokud mám třeba zůstatek 500 000, tak ta nabízená sazba je spíš vyšší. To znamená, že může být klidně přes šest procent. Je to trošku paradoxní,“ komentuje hypoteční expert. Banka se taky dívá, zda u ní máte sjednané jiné produkty. To pak obvykle přijde s lepší nabídkou.Klíčovou otázku, na jak dlouho zafixovat, pomůže rozřešit rozhodnutí o případných sankcích pro tzv. hypoteční turisty. Sněmovna právě schvaluje legislativu, která při splacení úvěru před koncem fixace zavádí sankci. Aktuálně se vede debata o její výši, mohou to být jedno nebo dvě procenta ze zbývající jistiny půjčky.Z nejistoty budoucího vývoje volí drtivá většina Čechů právě teď tříleté fixace. „Osm klientů z deseti volí tříletý fix. Zcela pragmaticky, vůči těm dlouhým fixacím je tam sazba stejná, ne-li nižší, a je to krátké období, které se dá dohlédnout,“ vysvětluje Ostatek.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Důležitější centrální banky. Rozpojený svět. Starší populace. A ceny energií. Čtyři trendy, které budou příštích pět let ovlivňovat ekonomiku. Jak podle nich investovat, rozebrali experti ve speciálu podcastu Ve vatě. Podle investora Jaroslava Brychty budou pro většinu investorů i v příštích pěti letech nejlepší volbou široké akciové indexy. „Nejvíc smysl dává investovat do akcií, ať už ze světových, nebo nějakých indexů amerických. Nikdy nebylo tak jednoduché investovat do trhu, jako je to teď. Pokud se bojíte, že to může propadnout o dvacet třicet procent, tak tam nedávejte všechno, zbytek si dejte na bankovní účet nebo na nějaký termíňák,“ říká Brychta.Stejný pohled zastává při pohledu na vývoj ekonomiky i makroekonom Dominik Stroukal. Investovat v dolarech do americké ekonomiky dlouhodobě, pravidelně a stejnou částku, ať se jí daří nebo ne, zní jeho recept. „Do toho mít část portfolia, se kterým si člověk hraje,“ dodává.František Bostl ze společnosti Starteepo, která vodí na Pražskou burzu menší české firmy, by v příštích pěti letech nepřekvapivě vsadil na domácí společnosti, do kterých sám investuje. Jednou z takových firem je podle něj společnost Karo Leather, která má unikátní výrobu kůží ve střední a východní Evropě a která za čtyři týdny otevírá novou fabriku.Důležitější centrální bankyPrvní hybnou silou, která bude příštích pět let udávat tón světových ekonomik, budou centrální banky. Základní úrokové sazby by příští rok mohly klesat, patrně budou ale delší dobu na vyšších úrovních, než by si investoři do akcií přáli. Růst bude i kvůli tomu pomalejší.„Dokonvergujeme do světa, který je pomalý, neroste moc rychle. Rostoucí centrální banky nakoupí hromadu aktiv. To není katastrofa, je to docela fajn život, Japonci se nemají špatně, ale k divokému růstu, který jsme zažívali předtím, se už nevrátíme,“ predikuje Stroukal. „Jako první by sazby mohly začít klesat v Americe. Pokud půjdou dolů, tak to samozřejmě bude nahrávat akciím,“ míní Bostl.Výnos desetiletého amerického dluhopisu, který je často označován za nejbezpečnější investici na světě, čerstvě překročil 5 %. Ve srovnání s mnohem rizikovějšími akciemi, které historicky nesou zhruba 7 % ročně, se dluhopisy podle investora Jaroslava Brychty zdají být aktuálně dobrou investicí.„Pokud by sazby klesly, tak dluhopisy budou velmi dobrá investice, obzvlášť ty s delší splatností. Já osobně bych se ale do dluhopisů na 10 let nezamkl. Z obav, jak skončí ten náš úžasný systém, který se o ten dluh a nízké sazby stále opírá,“ řekl v podcastu Brychta.DeglobalizaceSvětu před 25 lety jasně dominovaly Amerika a Evropa. Čína, co se HDP týká, pokulhávala. Dnes je ale jasně první, Spojené státy v závěsu a Evropa naopak drasticky propadla.„Čína se z levné továrny světa přeorientovala na velice kvalitní výrobu s přidanou hodnotou. Když se podíváte na přehled světových startupů, tak je to samé Silicon Valley, Čína se tam začíná objevovat, a kde jsme my? Evropě chybí inovační motor,“ komentuje František Bostl.Svět se mění a směřuje k stále většímu rozpojení. Dovoz některých produktů z Číny do Spojených států – včetně polovodičů, některých typů IT hardwaru a některé spotřební elektroniky – dramaticky poklesl. Stejně tak poklesly objemy dovozu oblečení, obuvi a nábytku, uvádí washingtonský think-tank Peterson Institute for International Economics. Dovoz notebooků a počítačových monitorů, telefonů z Číny je ale naopak vyšší než kdy dříve.StárnemeDlouhodobě čekají Čínu těžké roky, upozorňuje Stroukal. Levná a snadno dostupná pracovní síla nebude k dispozici. „Už teď se Čína zmenšuje a za pět let bude menší než teď. Nemyslím ekonomicky, ale počtem lidí. To je podle mě jeden z faktorů, který bude Čínu brzdit, Čína zestárla dřív, než stačila zbohatnout. Do roku 2100 bude Číňanů polovina,“ avizuje Dominik Stroukal.Stárneme ovšem globálně. V následující dekádě odejde do důchodu víc lidí, než bude těch, kteří nastoupí do pracovního procesu, jak v bohatých, tak v rozvíjejících se zemích. Investiční příležitost tak mohou nabídnout nejen firmy ve zdravotnictví, ale také z oblasti sociální péče. Alzheimer centra, senior housy a podobná zařízení.František Bostl ovšem několik firem z tohoto sektoru prověřil a uvést je na burzu START mu nedávalo smysl. „Z mého hlediska je to neinvestovatelné, je to takový divný real estate,“ říká Ve vatě.EnergetikaInvestice v příštích letech se budou točit i kolem energetiky. Svět čeká přechod k nízkoemisním energiím. Solární energetiku, která zažila velký boom, ale Bostl jako investiční příležitost nevidí.„Tam momentálně dochází k opravdu brutálním výprodejům, najednou je strašně moc solárů, nikdo to nechce. Zajímavá doba je v segmentu těch starých energií. Úplně si nemyslím, že bychom se měli dočkat třeba tady v Evropě toho, že by energii měly nějak dramaticky zlevňovat,“ myslí si František Bostl.„Doufám,  že v Evropě dokážeme zainvestovat do energetického mixu tak, aby dával větší smysl, chybí tomu takové to chytré koření, abychom uvolnili legislativu a dotáhli technologie, abychom si elektřinu mohli posílat a pak ji konzumovat, kdy potřebujeme. Aby měla každá firma fotovoltaiku, je za mě nesmysl,“ uvažuje Bostl.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Některé obchodní řetězce staví zákazníky před nové dilema. Část zboží prodávají za „normální“ ceny jen majitelům svých věrnostních karet. Zbytek to má i o polovic dražší. „Je to na hranici vydírání,“ říká ekonomka Jana Matesová.Nakupování v akcích je disciplína, ve které jsou mnozí Češi mistry. Zatímco starší generace umí chodit v letákových akcích, ta střední a mladší si oblíbila věrnostní aplikace a karty. Nejznámějším věrnostním programem v Česku je Tesco Clubcard. Svůj mají ale i  Billa, Penny, Lidl, Albert, Kaufland. A nezaostávají ani drogerie či lékárny.Češi využívají průměrně 12 různých věrnostních programů, každý desátý se upsal do více než dvaceti, ukázal průzkum výzkumné agentury Inconminde. Vlastnictví takové kartičky je totiž vstupenkou ke slevám v řádu i desítek procent. Kdo kartu nemá, platí cenu znatelně vyšší.Rýže dlouhozrnná pro věrné za 50, pro ostatní za 75. Mleté hovězí namarkuje běžný zákazník za 150 korun, ten s věrnostní kartou za 110. Kočičí žrádlo za 180 za plnou cenu, za 110 s věrnostní slevou. Na týdenním rodinném nákupu tak mohou slevy udělat několik stokorun, ukazuje srovnání cenovek z on-line obchodu řetězce Tesco, které aktuálně tuto strategii „dvojích cen“ praktikuje nejviditelněji.Věrným sleví, ostatním zdražíAle Tesco není samo, kdo se pokouší zákazníky získat skrze slevy jen pro klubisty. „Viděli jsme v létě minimálně dva další řetězce, které vyzkoušely třeba na týden, jestli by mohly své slevy takhle hluboce navázat jenom na karty,“ všímá si Jana Matesová v podcastu Ve vatě, kde bude nově další stálou expertkou.Oslovené nákupní řetězce si systém chválí. Ale na zářijové konferenci Asociace nákupních center z úst manažerky jedné retailové skupiny zaznělo, že se v Tescu údajně od zavedení nového systému Clubcard snížila návštěvnost o 20 až 30 %. A podle Jany Matesové zákazníky tak výrazné rozdíly v cenách pro klubisty a neklubisty naštvaly.„Lidé reagují racionálně. V Česku máme slavnou hlášku Šimka a Grossmanna ‚Nechci slevu zadarmo‘. A chytří klienti chápou, že tahle sleva je za vaše informace, ale taky za to, že všichni ostatní, kdo si Clubcard nepořídí, budou nakupovat přehnaně draze,“ myslí si ekonomka.Na zlevněné zboží pro držitele klubových karet, ať už těch plastových, nebo virtuálních v mobilu, doplácejí podle Jany Matesové klienti, kteří si kartu nepořídili. „Samozřejmě ten řetězec nebude prodávat pod cenou, to by vyráběl ztrátu. On si na těch ostatních zákaznících, kteří nemají klubovou kartu, nadělá všechen svůj zisk. Zatímco u těch hlubokých slev může jít trošku do ztráty, těm ostatním se ceny o to trošku víc zvýší.“Když chtějí datum narození, utíkejteV místech, kde je mezi řetězci konkurence, toto Matesová nevnímá jako problém. Řetězce se prostě snaží přetáhnout nové klienty a zavázat si ty stávající. Kdo nechce výměnou za slevy poskytnout své osobní údaje, jde příště prostě jinam. „Tam, kde je ale jen Tesco a široko daleko nikde není jiná varianta nákupu, tak je to zneužití tržní síly,“ domnívá se Matesová.Vysoké věrnostní slevy jsou často aplikovány i na základní potraviny a drogerii. „V současné ekonomické situaci spoustu lidí nutíte, ať vám svá data dají. Je to na hranici vydírání,“ má za to ekonomka. Ve slevách se prodá už 65 % zboží. Podle Matesové by bylo žádoucí podíl zlevněného zboží nějakým způsobem regulovat.Věrnostní kluby jsou pro obchodníky skvělým zdrojem informací o zákazníkovi. Zvlášť díky aplikacím dostanou takřka bezplatně dokonalý popis jeho nákupního chování. To je podle Matesové legitimní. Lidé by si ale měli podle ní dávat pozor, jaké informace o sobě obchodům poskytují.„Jméno, adresa jsou v pořádku. Pokud chtějí datum narození, běžte dál. Hrozí, že vaše informace přeprodávají třetím stranám,“ varuje Matesová. Jak vůbec funguje slevový systém? Na co si dát pozor? Je nakupování přes věrnostní kluby skutečně výhodné? Poslechněte si celý podcast nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Období extrémního růstu cen je na ústupu. Hned čtyři členové bankovní rady ČNB na posledním zasedání rady nevyloučili brzké snížení sazeb. Trhy čekají, že by se sazby v následujících třech měsících měly dostat o celý jeden procentní bod níže, tedy ze současných sedmi na šest procent.Tak optimistický ekonom Dominik Stroukal není. Na listopadovém zasedání podle něj radní ČNB ke snížení sazeb ještě nedospějí. „Vsadil bych na pomalejší a prosincové snižování. Nemyslím si, že v současné době má centrální banka motivaci nás překvapovat a šokovat, jako to dělala za covidu, když se sazby zvyšovaly,“ odhaduje v podcastu Ve vatě.To v Polsku centrální bankéři trh naopak překvapili razantnějším snížením úroků. Navzdory dvojciferné inflaci setnuli základní sazbu o 0,75 procentního bodu na šest procent. „To možná nalilo optimismus i našemu trhu. My ale nejsme Polsko,“ říká Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Doba levnějších úvěrů, hypoték a peněz obecně se však blíží. „Vracíme se do éry levnějších peněz. Ale že bychom se takhle rychle vrátili do období, na které jsme si zvykli po roce 2008, kdy byly sazby na nule, to bude ještě trvat. Nejen u nás, i ve světě,“ předpovídá.„Budeme muset počkat minimálně do konce příštího roku, než budeme zase mluvit o nějakých normálních sazbách, ale na nulu se dostaneme až dlouhodobě,“ dodal ekonom s tím, že i Česko míří k „japonskému scénáři“.„Dlouhodobě míříme do světa, který známe už 30 let z Japonska. Růst nebude takový, jaký si pamatujeme. Svět čeká japonská cesta. Už kvůli tomu, že stárneme,“ řekl.Inflační očekávání jsou v tuzemsku podle ekonoma stále vysoká. Teď podle Stroukala záleží na tom, zda nás centrální bankéři dokážou přesvědčit o tom, že svět je zase v pořádku. Ať už jde o šéfa amerického Fedu Jeroma Powella, nebo guvernéra ČNB Aleše Michla.„Na těchto dvou to záleží nejvíc, jestli nás dokážou přesvědčit o tom, že jsme se vrátili zpátky a všechno je fajn, tak pak všechno fajn bude. Pokud nás o tom nedokážou přesvědčit, tak se my všichni budeme chovat, jako kdyby inflace byla vysoká.“Co se bude dít, až sazby klesnou?Až ČNB sazby sníží, začnou zlevňovat i hypotéky, ale velmi pomalu. Jejich ceny se odvíjejí od dlouhodobějších sazeb na trhu. „Nastartuje to nějaký trend a tenhle trend postupně nastartuje třeba trh s nemovitostmi a ty hypotéky to trošku nakopne,“ říká ekonom.„Jak budou padat sazby, už nebude tak jednoduché dát si peníze jen na spořicí účet a mít ty peníze likvidně u sebe, kdykoliv je potřebuju,“ říká Stroukal. Už teď je však podle něj třeba uvažovat, jak se na snížení sazeb připravit.„Já pořád ještě hodně peněz držím bokem. Čekám na příznivější období nižších sazeb. Ale lidé si už teď můžou vybrat nějakou nemovitost. Je dobré být investičně připravený,“ říká Stroukal.Banky vydělávají, když jdou sazby nahoru i dolůJedním z odvětví, která z vysokých sazeb těžila nejvíce, byl finanční průmysl. Podle Stroukala však bude nadstandardně vydělávat dál. „Ty jednoduché žně bankám skončí. Neznamená to ale, že se banky překlopí ze zisku do ztráty, bankovnictví je zázračná oblast, kde se vydělává, když jdou sazby nahoru i když jdou dolů.“Dlouhodobé snižování sazeb hraje do karet dlouhodobým investorům. „Jakmile padají sazby, tak se investuje dobře, ale na to si ještě počkáme. Úplně bych neočekával nějakou jízdu na českém akciovém trhu kvůli tomu, že se sníží sazby,“ mírní nadšení Stroukal.Se snížením sazeb čekají změny i českou korunu. „Koruna si pravděpodobně neudrží svůj kurz. Tohle bude mít reálné dopady na české podniky a české domácnosti. Nepomůže to nikomu, kdo bude chtít odcestovat do zahraničí, pomůže to exportérům,“ vypočítává Stroukal.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Během covidu se spousta lidí, kteří byli zavření doma, poprvé pustili do investování. Teď vystřízlivěli, protože s loňskými propady přišli o peníze. Nováčky ještě čeká řada rizik, která pro ně budou nová, varuje investor Gladiš.Během covidu se spousta lidí, kteří byli zavření doma, poprvé pustili do investování. Teď vystřízlivěli, protože s loňskými propady přišli o peníze. Nováčky ještě čeká řada rizik, která pro ně budou nová, varuje investor Gladiš.Kdo skočil do investice během pandemie, příjemně se svezl na svižném popandemickém růstu. Dařilo se totiž takřka všemu a všem a lidé tak mohli uvěřit, že investování je vlastně snadné. Loňský rok ale přinesl vystřízlivění. „Máme tady relativně mladou generaci investorů, která vlastně nemá vůbec žádné zkušenosti s jinými prostředími než těmi, které znají za poslední tři roky,“  říká v podcastu Ve vatě investor Daniel Gladiš.„Téměř všechno, co je čeká během příštích třeba deseti let, bude pro ně nové, je pro ně velikým zdrojem rizika. Neznají prostředí, kdy by americký trh dlouhodobě zaostával za jinými trhy. Donedávna neznali prostředí vysoké inflace a prudce rostoucích sazeb.  Neznají jiné prostředí, než že dominuje pasivní investování, neznají prostředí, ve kterém pár akcií totálně dominuje indexům,“ vypočítává hlavní rizika zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV Gladiš.Pokles loňského roku podle Gladiše část investorských „nováčků“ z trhu vyhnal. „Vlna lidí, která se na ten trh vrhla za poslední tři roky, je bezprecedentně velká. Myslím, že část z nich už trh opustila, vyléčená trošku ze svých iluzí. Jak trh loni hodně padal, jak se stal složitější, hodně lidí přišlo o peníze a trh nuceně opustili,“ řekl. Odhadovat, kolik lidí z trhu odešlo, je ale podle něj složité.Čím vyšší riziko, tím vyšší výnos?Krátkodobé výkyvy trhu neboli volatilita podle Gladiše riziko pro investor nepředstavují a zmínil i dopady současné války Izraele s hnutím Hamás. „Historie ukazuje na řadě případů, že regionální války mají relativně malý dopad na globální trhy. První den války jsme viděli, že šla nahoru ropa, akcie de facto stagnovaly, trošku se to projevilo na zlatu a na dolaru pozitivně, ale jinak dopad je minimální,“ řekl.Sám Daniel Gladiš se na riziko dívá jako na něco, co může ohrozit dosažení jeho investičního cíle a pro každého je tak rizikem něco jiného. Kdo si dá za cíl dlouhodobě porážet inflaci, pro toho je rizikové držení hotovosti, kterou inflace spolehlivě ohlodává. Držení akcií je pro něj pak naopak méně riskantní. Kdo si za cíl stanoví, že nechce během příštích 12 měsíců přijít o peníze, tomu akcie přinášejí zbytečné riziko a naopak držení cashe mu cíl zaručí, uvedl.Riziko můžeme dle Gladiše vnímat i jako „pravděpodobnost trvalé ztráty“. „Investor, který v roce 2007 zainvestoval do akcií Lehman Brothers, která v roce 2008 zbankrotovala, přišel o všechny své peníze a utrpěl trvalou ztrátu bez možnosti tyto peníze získal zpět, protože jsou pryč,“ vysvětlil.Přímá úměra „čím vyšší riziko, tím vyšší výnos“ tedy neplatí. „Kdyby rizikovější investice spolehlivě přinášely vyšší výnosy, tak by nebyly riskantnější. Vyšší výnosy lze dokonce dosáhnout tehdy, když člověk riziko sníží,“ míní Daniel Gladiš.Nejčastěji investoři přicházejí o peníze, když investují do věcí, kterým nerozumí. „Pokud něčemu člověk nerozumí, tak by do toho neměl investovat. Tečka. Lidé se pouštějí do korporátních dluhopisů, do různých směnek nebo spekulují v umění,“ vypočítává Gladiš.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Česko má ještě před sebou strmý pokles cen bytů, tvrdí analytik Martin Lobotka. Cenovky budou na dně několik let. S koupí bytu bych počkal, radí expert ze společnosti Conseq v podcastu Ve vatě.Česko má ještě před sebou strmý pokles cen bytů, tvrdí v podcastu Ve vatě analytik společnosti Conseq Martin Lobotka. Cenovky podle něj budou na dně několik let, a proto by s koupí bytu počkal.Cenovky u bytů se zdají být pořád horentní. Ovšem statistická data za druhý kvartál ukazují, že meziročně přece jen klesly. Dokonce i developeři, kteří prohlašovali, že nezlevní, nakonec snížili ceny o pět procent. U starých bytů ceny spadly o sedm procent. Podle Lobotky nás teď čeká ještě strmější pád cen.„Očekávám, že ceny budou teďka ještě nejméně dva roky klesat a že ten pokles bude v nejbližších kvartálech strmější, než byl v posledním cyklu. Poté bude následovat několik let trvající dno. Pak se velmi, velmi pozvolna ceny vydají nahoru,“ predikuje.Taky Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance, věří v další propad cen realit. Upozorňuje však, že nabídka těch volných je proti minulé krizi po pádu Lehman Brothers výrazně nižší. „Parkoviště nemovitostí na prodej před deseti lety praskalo ve švech, teď je nabídka zhruba čtyřicetiprocentní,“ říká.Ceny do pár let spadnou o čtvrtinuNe všechny typy nemovitostí však podle Libora Ostatka zlevní. Kvalitní stavební pozemky dokonce naopak podraží.„U energeticky úsporných nemovitostí vidím potenciál v řádu jednotek procent v horizontu roku či dvou. Obrovský potenciál však skýtají zbytečně velké starší domy v horším technickém stavu, v méně lukrativní lokalitě. Tady půjdeme vesele do slev, které mohou jít do několika desítek procent v řádu několika let,“ predikuje expert.Podle Lobotky mohou ceny bytů oproti rekordům v roce 2022 spadnout výhledově až o čtvrtinu. „Prostor pro další pokles ceny je  velký, pokles z toho vrcholu v roce 2022 bude někde mezi 20 až 25  procenty. U lokalit, kde je spousta investičních bytů, to může být i víc. Na maxima z roku 2022 nedosáhneme ani koncem tohoto desetiletí.“Ceny jsou pořád přepálenéPro pokles mluví podle Lobotky tři hlavní důvody. Nemovitosti jsou, jak tvrdí ve své zprávě o finanční stabilitě i Česká národní banka, stále nadhodnocené. A to o 25 až 45 procent podle lokality.„Ceny bytů se výrazně odpojily od fundamentu. Je normální, že se několik let odchylují od vývoje mezd a vývoje nominálního HDP. Ale nemůže to trvat desetiletí,“ míní Lobotka.Zadruhé, úrokové sazby jsou na rozdíl od minulé hypoteční krize vysoko. Kupovat byt pro investici podle Lobotky nedává smysl. „Pokud umí investor počítat, nedává mu investice do bytu smysl. Doporučil bych kouknout se kamkoliv jinam včetně termínovaných vkladů a státních dluhopisů. Proč investovat deset milionů do bytu za 3,5% výnos a ještě mít starosti s nájemníky?“ ptá se Lobotka.Zlatých zrnek je minimumPodle Ostatka se dobré investiční příležitosti dají najít i v současném kontextu. „Pokud se bavíme o Praze, tak to podepisuju. Těch zlatých zrnek je tam minimum, ale pokud se dívám na krajská města nebo některá zajímavá menší města nebo střední města, tam může být velmi dobrá příležitost u nemovitostí, které v sobě skýtají potenciál modernizace,“ říká Ostatek.A za třetí, ekonomická situace se bude zhoršovat. „Máme tady konsolidační balíček, máme tady zpomalování v eurozóně, v Německu, na kterém naše ekonomika bytostně závisí, je to ještě horší, a to se postupem času projeví i u nás,“ vysvětluje Lobotka.Kdo kupuje byt nikoli na investici, ale na bydlení, měl by podle Lobotky vyčkat. „Pokud můžete s koupí bytu čekat, tak bych ještě počkal.“Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Spokojenost držitelů protiinflačních dluhopisů je přímoúměrný výši inflace. Kdo si je stihl nakoupit už v říjnu 2021, vydělal v roce 2022 celkem přes 17,5 %. Investice za 100 000 pak přinesla na účet 17 500 korun navíc. S klesající inflací jde ale výnos dluhopisů rychle dolů.Česká národní banka již delší dobu ohlašuje, že příští rok se inflace vrátí na 2 %.  „Dvě procenta je propaganda České národní banky. Oni udávají v prognóze nějaké rozpětí inflace. Neodsuzuju je za to, působí na inflační očekávání. Ale já inflaci 2 % nečekám,“ oponuje partner dluhopisového fondu Encore Wealth Management v podcastu Ve vatě.I tak ale podle Žalmana přišel čas se s těmito dluhopisy rozloučit. „S protiinflačními dluhopisy je to ještě horší, než to vypadá. Za letošní rok tam bude ještě hezký výnos kolem osmičky podle toho, jak se bude vyvíjet inflace poslední čtvrtletí. Příští rok se ale s výnosem dostaneme někam na 4 %. Možná to bude 5 nebo 6, ale 8 % už to nebude,“ uvedl Žalman.Prodat je možné jen jednou ročně, brzy to přijdeProtiinflační dluhopisy lze prodat jen jednou ročně, v předem stanoveném termínu a jen do výše 500 tisíc korun. „Teď někdy v říjnu, na začátku listopadu je to období, kdy člověk může dát pokyn k odkupu. Peníze pak dostane hned začátkem ledna. Já se svých protiinflačních dluhopisů zbavím. Každý by se měl zamyslet, jestli peníze může zainvestovat lépe.“  A takových možností je podle finančníka několik.Nejlepší alternativou jsou podle Lubora Žalmana aktuálně termínované účty. „Když bych uvažoval o tom, že prodám státní protiinflační dluhopisy, první, co bych udělal, je, že bych se podíval, kolik mi banka nabízí na termínovaných vkladech. A to dřív, než odprodám ty dluhopisy, ne až potom.“Jak termínované účty, tak ty spořicí čeká v příštím roce, až se ČNB pustí do snižování základní úrokové sazby, pokles úroků. „Pakliže ČNB sníží reposazbu, na spořicím účtu mi banka sníží úroky hned druhý den, u termínovaných vkladů ne, tam se banka zavázala, že bude úrok platit až do skončení toho termínu,“ upozorňuje Žalman.Investor může peníze také přesunout do kvalitních dluhopisů zavedených firem. Ale jak je v téměř nekonečné nabídce firemních bondů poznat od těch problematických? „Nejkvalitnější firmy mají mezinárodní rating. Třeba ČEZ, České dráhy nebo taky velká česká města,“ vypočítává investor.Křetínského „nádherný“ dluhopisDruhá kategorie kvalitních eminentů jsou firmy, které jsou stabilní, mají dlouhodbě velké zisky a byznys, kterému se těžko konkuruje. „Třeba EPH. To je nádherný dluhopis. Jsem ale zvědav, kolik dluhopisů budou v budoucnosti ještě  vydávat, protože generují tolik hotovosti, že moc nemají důvod se zadlužovat,“ chválí bondy Křetínského energetického holdingu Žalman.Mezi investiční jistoty pak podle investora patří i dluhopis polostátního ČEZ. Nejasnosti kolem  budoucího vývoje energetického kolosu totiž majitele dluhopisů - na rozdíl od majitelů akcií ČEZu - trápit nemusí, myslí si Žalman: „Ať už stát zvýší svou pozici v ČEZu, ať už vykoupí akcie drobných akcionářů za x nebo za y, pro vlastníky dluhu se nic nemění. Ti dostanou to svoje procento, které je na dluhopisech napsáno.“Mezi dobré investice řadí Žalman i dluhopisy Moravských naftových dolů, které jsou součástí skupiny KKCG Karla Komárka nebo dluhopisy zbrojovky Colt.Ale ani známé jméno zavedené firmy není stoprocentní zárukou, že investor o své peníze nepřijde. „Varoval bych před známým jménem, které bylo vytvořeno čistě jenom PR a marketingem.  Příkladem je Arca Capital,“ připomíná Žalman případ zkrachovalé společnosti, jejíž věřitelé po ní chtějí 23 miliard korun.Podle jakých pravidel lze státní protiinflační dluhopisy prodat? Jak a kde nakoupit firemní bondy? Jak zajímavé jsou aktuálně bondy developerů? Poslechněte si celý podcast nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Všechno vsadit na akcie Komerční banky. Nakoupit americká ETF. Dát peníze na termínovaný účet. Rozjet podnikání. Kam v současné době nejlépe investovat sto tisíc korun? Ve 100. díle podcastu Ve vatě se ptáme expertů i kolegů z redakce SZ.Pro průměrného Čecha je sto tisíc korun slušná částka, která může, pokud se dobře investuje, udělat podstatný rozdíl ve výnosu. „Kdyby mi to spadlo z nebe, tak bych dost možná rozšířil svoji sbírku bankovek. Kdybych si je tvrdě vydřel, tak bych šel do akcií,“ přemýšlí ekonom Dominik Stroukal.Investorovi Jaroslavu Šurovi nedává smysl stotisícovou částku rozdělovat a celou by ji „vrazil“ do akcií Komerční banky. „Jsem český rezident. Když se podíváme na zdejší kapitálový trh na Pražskou kurzu, je tam likvidních pouze několik titulů. ČEZ je víceméně spekulace, to je politické. Erste si můžete koupit za eura. Komerčka je nejbezpečnější a velmi defenzivní titul.“Daniel Gladiš, investor z hedgeového fondu Vltava Fund Sicav, by také volil akcie. Konkrétně jednu americkou - Asbury Auto. „Je to jeden z největších dealerů aut ve Spojených státech. Mají několik stovek prodejen, kde prodávají nová auta, ojetá auta, poskytují servis, opravy a financování aut.“Dan Vořechovský je v Česku patrně nejznámější investor, který je angažován v Číně. Pokud by on investoval v korunách, vsadil by na ETF (burzovně obchodované fondy) na akciovém indexu S&P 500, které podle něj co do poměru rizika a výnosu vychází historicky nejlépe.„Akcie v Americe jsou ale teď hodně vysoko, takže je otázka, jestli by se třeba nevyplatilo vzít 20 000 a dát je tam hned a dalších 20 000 dát na termínovaný vklad v korunách a čekat, až se cena amerických akcií zlepší.“ Výnos „termíňáku“ a amerických akcií aktuálně vychází podobně, kolem 6 procent.Dan Staněk alias Electrodad by nejdříve s hypotetickými sto tisíci splatil dluhy. „Pokud bych byl v životní fázi, kdy ještě nemám splaceny náklady na bydlení, hypotéku, tak bych těch 100 000 Kč vzal a snažil bych se umořit jistinu. Později bych dal sto tisíc do ETF na těžbu nerostných surovin, které jsou potřeba v elektromobilitě,“ řekl s tím, že je velkým propagátorem elektromobility.Analytička společnosti Cyrrus a nová expertka podcastu Ve vatě Anna Píchová by největší část ze svých 100 000 investovala do vzdělávání. „Část těch peněz bych dala do svého vzdělání, rozhlédla bych se po nějakých zajímavých vzdělávacích kurzech, po něčem, co mě může něco nového naučit a v budoucnu i něco dodatečného přinést,“ vysvětluje Píchová.Zakladatel obuvnické firmy Vasky Václav Staněk by zase celou částku nalil do podnikání. „Za 100 000 jde rozjet úspěšná firma, koneckonců Vasky měla základní kapitál 30 000 Kč,“ vzpomíná byznysmen.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Namísto aktivního řízení podílového fondu drahými manažery probíhá investování do ETF fondů podle přesného algoritmu. Výsledkem je jednoduchá obsluha a nízké poplatky. Právě proto nabírají ETF fondy na popularitě.Stačilo 20 let a evropský trh s „éteefky“ vybral od investorů 1,2 bilionu liber. Exchange traded funds (ETF) – tedy fondy obchodované na burze – bývají označovány za vhodný nástroj pro začínající investory. Zvlášť pokud si vybere ETF, který kopíruje nějaký index.Třeba 500 nejhodnotnějších amerických firem najdeme v indexu SP500. Index DAX se zase skládá z 30 největších německých společností. A MSCI World je odrazem světové ekonomiky, obsahuje společnosti z celého světa. Když se změní index, změní se i vaše portfolio.„Jsou ETF, která pokrývají celý trh, akcie z Ameriky, Evropy i z rozvíjejících se trhů, jako je Čína a Brazílie. Tímto nákupem nešlápne vedle. Máte pokrytý celý trh,“ míní Anna Píchová. „U akcií potřebujete 15 až 20 titulů, aby měl diverzifikované portfolio. A hrozí, že se 15 až 20 krát spletete,“ dodává analytička společnosti Cyrrus, která je novou stálou expertkou investičního podcastu Ve vatě.Drobnému začínajícímu investorovi bude stačit jedno ETF, ideálně co nejširší, míní Píchová. Pokročilý může kombinovat ETF fondy pro různé trhy. Kromě akciových „étéefek“ jsou na výběr i fondy zaměřené na dluhopisy, komodity nebo nemovitosti.ETF fondy se na rozdíl od těch podílových obchodují na burze. Můžete je v kterýkoli moment koupit nebo prodat. „Kdykoli je otevřená burza, koupíte nebo prodáte. Nehrozí, že by je od vás nikdo nechtěl koupit,“ vyzdvihuje specifikum exchange traded funds analytička.Radši v eurech než v korunáchJsou dvě základní možnosti, jak si ETF pořídit. Buď přes brokera, zahraničního nebo českého, například přes Lynx či Degiro anebo Fio banku. Anebo přes platformy jako jsou Portu či Fondee, které na základě automatických algoritmů vytvoří a spravují portfolio za vás, bez „živého“ správce.„Obě možnosti jsou schůdné. Větší obnos peněz bych dala přes robo advisory. Kdo chce investovat pravidelně a už má něco o investicích načteno a naposloucháno, doporučila bych jít přes obchodníka. Spousta z nich má výhodné podmínky, jednou měsíčně můžete třeba investovat bez poplatků, jde tam nastavit pravidelný příkaz.“Ve srovnání s podílovými fondy jsou ETF mnohem levnější. Celková nákladovost těchto fondů (TER) se pohybuje v desetinách procenta. „U těch nejrozšířenějších ETF je pod 0,1 %, jsou to ultralevné investiční nástroje. Některé mají i poplatek za správu, jiné zase fixní poplatek za nákup od nuly až po 10 dolarů,“ připomíná Anna Píchová.Pokud po třicet let investujete tisícovku měsíčně do fondu s poplatkem ve výši 0,1 %, připraví vás jen tento poplatek o necelých 23 tisíc z výnosu. Pokud byste ale zvolili fond s TER 2 %, přijdete o 375 tisíc korun. Šestnáctkrát tolik. ETF fondy doporučuje Píchová nakupovat v původní měně raději než v korunách. „Vím, za jaký kurs to kupuju. A myslím, že koruna tu za 20 až 30 let bude méně pravděpodobnější než euro a dolar.“Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Dělat v době předraženého bydlení a drahých nájmů rozhodnutí, zda koupit vlastní nebo se spokojit s životem „v cizím“, není vůbec jednoduché.„Jsme zakletí ve vlastnickém bydlení. Je jako naše mantra, potřebu bydlet ve vlastním máme v DNA. I průzkumy mezi mladými lidmi ukazují, že 97 procent z nich chce v současné době vlastní bydlení,“ říká Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance.Jak se dostat z rozhodovací paralýzy? „Udělejte si základní úvahu, kde a jak chcete žít.  Najděte pět, deset, patnáct nemovitostí. Běžte si ty byty prohlédnout, ať už na prodej nebo na pronájem. A pak kalkulačku do ruky,“ uvažuje Ostatek.Sazby půjdou dolůV každém regionu však kalkulačka dodá jinou odpověď. Zatímco v Praze se cena za metr čtvereční v podnájmu pohybuje v průměru kolem 400 korun, na Ústecku je to polovina.Kdo může do bydlení měsíčně alokovat kolem 15 tisíc, cílí v řadě regionů na byt v ceně mezi 3,5 až 4,5 miliony korun. Při současné úrovni úrokových sazeb se lze se splátkou hypotéky na obdobný byt dostat na 17 tisíc, spočítal Ostatek.„Na hypotéku potřebuju 20 procent ze svého, to znamená 600 000, případně deset procent, pokud jsem mladý. Mezi akčními nabídkami hypoték lze najít úvěry za 5,49 procenta, nejlevnější  úroková sazba je aktuálně za 5,39 procenta. Splátka u půjčky na 30 let vychází kolem 17 000 Kč,“ spočítal Ostatek.Už příštím roce je však pravděpodobné, že úrokové sazby a s nimi i ceny hypoték půjdou dolů. A po skončení fixace může klient odejít za nižší splátkou. „Během dvou, tří let se můžu dostat na splátku 13 až 14 tisíc podle toho, jak budou úrokové sazby klesat,“ popisuje expert.Korekce cen končíOkno, kdy se daly koupit byty ve slevě, je otevřené poměrně krátce a podle Ostatka se už na jaře zase zavře.„Moc jsme si to neužili, protože máme pořád velmi nízkou nezaměstnanost. Korekce cen bytů pomalu končí a příští jaro už bude přecházet do fáze tlaku na kupující,“ vysvětluje Ostatek.V hlavním městě jsou ceny realit i nájmů úplně jinde než v regionech. Na Starém Městě se u třípokojového bytu pohybujeme s nájmem vysoko nad 50 000. V okruhu širšího centra, jako jsou Vinohrady nebo Praha 6, jsme mezi 25 až 50 000 měsíčně. A na periferii jsou už byty za dostupnou cenu kolem 15 000 Kč.Podnájem, zvláště pro mladé páry, nemusí být podle experta špatná volba. „Na pražském trhu mi přijde racionální si byt, zejména ten startovací, pronajmout.“ Ušetří si starosti se sháněním milionu až dvou z vlastních zdrojů, stres se splácením klidně padesátitisícové hypotéky a navíc může „ušetřené“ peníze investovat.„Do úvahy je třeba zahrnout i investice. Když vložím do cihly svůj jediný milion, mám tedy byt. Ale je užitečné si porovnat, jakou parádu mi ten milion udělá, když ho budu investovat,“ doporučuje Libor Ostatek. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Dlouho očekávaná změna kurzu se blíží. ČNB začne na podzim diskutovat o tom, kdy sníží úrokové sazby. Podle bývalého ředitele Raiffeisenbank a investora Lubora Žalmana je čas přemýšlet, co dál s penězi. „Až ČNB sazby sundá, pak už bude pozdě, už to bude drahé,“ říká zakladatel dluhopisového fondu Encor Wealth Management.I drobné snížení klíčové dvoutýdenní reposazby spustí v ekonomice domino. Obchodní banky ho propíšou do cen úvěrů včetně hypoték, které půjdou postupně dolů. Ovlivní ale i úročení vkladů domácností i firem, které se naopak sníží okamžitě.„Sazby na běžných účtech a spořicích účtech klesají okamžitě, příští den je tam nižší sazba. Na termínovaných účtech ne, tam dohodnutá sazba platí, než ten termínovaný vklad skončí,“ říká Žalman. Jak tedy naložit s úsporami, když je snížení sazeb na dohled, ale dříve než na únorovém zasedání centrálních bankéřek a bankéřů se ho patrně nedočkáme? Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Čína už je zkouší, na Jamajce se s nimi dokonce platí a do pár let budou i v Česku. Digitální peníze, které můžou jednou nahradit hotovost. V Číně chtějí přes digitální jüan kontrolovat obyvatele, varuje ekonom Dominik Stroukal.Hotovost je mrtvá, bezhotovostních transakcí rychle přibývá. Jsou pohodlné, ale taky pod drobnohledem bank či provozovatelů platebních aplikací. Celá řada centrálních bank po celém světě teď vymýšlí nový typ měny, digitální peníze, které stojí mimo běžné banky.Nejsou to jen peníze uložené ve formě jedniček a nul na jejich účtech. Ale jsou pohledávkami přímo centrálních bank. Největším průkopníkem těchto tzv. CBDC (Central Bank Digital Currency – digitální peníze centrálních bank ) je Čína, která digitální jüan zavádí napříč celou zemí. Švédsko, kde hotovost rychlým tempem mizí z oběhu, testuje svou e-korunu. Spojené státy zvažují digitální dolar. A Evropská centrální banka zase chystá e-euro.Digitální měně se tak patrně nevyhne ani Česko. „Pravděpodobně nás čeká, zavázali jsme se přijmout euro a politici ho dřív nebo později přijmou, ať se nám to líbí, nebo ne. A s ním přijmeme i digitální euro, které v té době už patrně bude,“ předpovídá Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha, v podcastu SZ Byznys Ve vatě.„Když to budou pilotovat tak dlouho jako v Číně, tak se můžeme bavit o jednotkách let. Já si myslím, že do konce této dekády to budou lidé, nebo alespoň na začátku spíše firmy, používat,“ předpovídá ekonom.Jak používání takové měny vypadá v praxi? Jaké jsou její výhody i nevýhody? Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zatímco nový mobil vybírají lidé i týdny, celoživotní úspory často naslepo svěří bance, kde mají účet, nebo prvnímu finančnímu poradci, který jde kolem. Ten chce ale primárně prodat, co má v kufříku, varuje investor Daniel Gladiš.Jen v Česku aktuálně působí na 780 podílových fondů. Když k tomu přičteme ty zahraniční a na burze obchodované fondy, jsou tu desetitisíce příležitostí, jak investovat. Vybrat ten pravý je ale jako hledat jehlu v kupce sena. Investor Daniel Gladiš z hedgeového fondu Vltava Fund SICAV sestavil pro podcast Ve vatě návod, jak se při výběru fondu nespálit.1) Ujasněte si, proč investujeteČeho a za jak dlouho chce člověk investováním docílit, by měla být vůbec první otázka, kterou si investor položí. Zda chce investovat dlouhodobě na penzi, nebo peníze na rok či dva ochránit před vysokou inflací.„Není možné si nejdřív vybrat fond a potom přemýšlet o tom, k čemu je. To je, jako kdyby člověk přišel do lékárny a začal si z regálů vybírat léky. Některé vám pomůžou, jiné vás můžou zabít,“ říká investor Daniel Gladiš.2) Zvažte, kolik chcete investováním trávit časuPotom by měl investor zvážit, jak moc chce být v investování angažovaný. Kdo chce peníze pustit z hlavy a nechce se jimi zabývat od rána do večera každý den, patrně zvolí aktivně řízený podílový fond. Práci za něj totiž vykonají trénovaní portfolio manažeři. Koho investice baví a rozumí jim, může nakupovat jednotlivé akcie sám za sebe. Střední cestou je nákup na burze obchodovaných ETF fondů.3)  Udělejte si představu o historických a pravděpodobných budoucích očekávaných výnosech Nejhorší je držet hotovost pod polštářem, protože ztrácí na kupní hodnotě. O něco lepší je zlato, které dlouhodobě s velkými výkyvy zhruba udržuje svou kupní sílu. Kousek nad tím jsou výnosy bankovních vkladů nebo fondy peněžního trhu. Následují dluhopisy, nad tím stojí nemovitosti a historicky nejvýnosnější jsou akcie.Jejich výnos se v jednotlivých zemích liší, průměrně však nesou 7,5 % ročně. „Nemůžu říct, jestli historické akciové výnosy zůstanou na 7,5 % i příštích 25 let, ale velice pravděpodobné je, že budou vyšší než výnosy dluhopisů, zlata a hotovosti,“ říká Gladiš.„Když má někdo na investice třeba jen rok nebo dva, nezajímají ho dlouhodobé výnosy aktiv. Pokud má investiční horizont 10, 15, 20 let, nemělo by ho zajímat, co se stane letos nebo příští rok,“ připomíná investor.4) Zamyslete se, co je pro vás rizikoZatímco výnosy jsou dobře měřitelné, vnímání rizika je subjektivní. Podílové fondy často publikují sedmistupňovou škálu rizika od minimálního do maximálního. „Bohužel to riziko je měřeno na základě standardní odchylky historické volatility, výnosů toho fondu, což není dobré měřítko rizika,“ míní Daniel Gladiš.„Podle mě je riziko něco, co ti zabrání dosáhnout tvého cíle. Když chceš třeba jako dlouhodobý investor výrazně překonávat inflaci, pak třeba fondy peněžního trhu jsou pro tebe velice riskantní, automaticky ti svým nízkým výnosem zabraňují cíle dosáhnout,“ vysvětluje svůj pohled investor.5)  „Napasujte“ vhodné fondy na svůj cíl, ne naopakKdyž máme jasno, s jakým cílem, jak dlouho a s jakým rizikem a výnosy chceme investovat, přichází čas rozhodnout se, jaký typ fondu je pro nás vhodný. „I debata s poradcem by měla začít u vašeho cíle a rizika, a ne u toho, jaké fondy on zrovna má v kufříku na prodej,“ varuje Gladiš.Proč neplatí, čím větší fond, tím lepší volba? Na co si dát pozor u portfolio manažerů? Poslechněte si celý podcast Ve vatě! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Trh hypoték začíná ožívat, i když rekordním letům je stále velmi vzdálen. Úrokové sazby jsou už za vrcholem a míří dolů, vhodná doba je i pro výběr bytu.Příznivý výhled vývoje inflace i uvolnění regulace České národní banky začíná více probouzet hypoteční trh. To se projevuje i ve vyšší ochotě bank jít se sazbou výrazně níže, než jaké jsou jejich nabídkové sazby.Poslední zveřejná data ČBA Hypomonitoru ukazují, že na konci letošního pololetí nabízely banky nejčastěji sazby hypoték v relativně širokém rozpětí mezi 6 a 7 procenty. Ovšem realizované úrokové sazby, které reflektují skutečně podepsané smlouvy nově poskytnutých hypoték, byly v průměru 5,86 procenta, nejníže v letošním roce.Banky očekávají i s ohledem a poslední prohlášení představitelů České národní banky, že inflace bude postupně klesat a s tím se zvyšuje i šance, že koncem roku či počátkem příštího by mohly začít klesat i klíčové úrokové sazby.Podle experta na financování bydlení Libora Ostatka je vhodná doba říct si o podpultové hypotéky. „Asi bych to tak nazval. Když jsem šikovný tak si mohu vyjednat hypotéku nebo i cenu nemovitosti úplně jinde, než co visí ve výkladní skříni.“Za letošní první pololetí banky poskytly zhruba 24 tisíc hypoték v celkovém objemu 40 miliard korun. Meziročně o třetinu méně, ale výrazné chlazení nastartovalo již loni, kdy banky poskytly včetně refinancování 197 miliard hypoték. Oproti roku 2021 to však představovalo pokles o 60 procent.Podle Ostatka je důležité při vyjednávání o levnější hypotéce mít pro banku relevantní argumenty. Kromě nezbytné bonity mohou hrát roli i výše hypotéky. Čím vyšší hypotéku si klient bere, tím vyšší ochotu jít se sazbou dolů banka má. „Lze to přirovnat k množstevní slevě. Pak samozřejmě hraje roli, na jak velkou část hodnoty nemovitosti klient chce půjčit. Pokud má víc vlastních zdrojů, může víc vyjednávat,“ říká Ostatek.Banky také začínají více promítat do cenové politiky i enegetickou náročnost nemovitostí. Jednak chtějí deklarovat, že se podílejí na „zeleném“ financování a na druhou stranu je jim jasné, že energeticky náročnější nemovitosti užírají více z rodinného rozpočtu dlužníka.Kromě prostoru pro vyjednávání o ceně hypoték vidí Ostatek aktuálně dobrou situaci na trhu i pro zájemce o koupi bytu. Zejména u secondhandového trhu starších bytů je teď pro kupující výhodnější doba. „Hodně lidí odkládá nákup bytu po prázdninách, takže přes léto poptávka stagnuje. Nechci říkat, že realitky zejí prázdnotou, ale je to ideální doba pro zájemce, kteří si chtějí nabídky projít teď. Zejména u bytů, které jsou v nabídce delší dobu, je možné použít páku a zkusit vyjednat slevu.“Jakou fixaci sazby by si měl v současné době volit zájemce o hypotéku a jak je věrohodný průzkum německého institutu Ifo o silném růstu cen nemovitostí v Česku v příštích letech? Poslechněte si celou epizodu, kterou mimořádně moderuje šéfredaktor SZ Byznys Martin Jašminský. Příště již opět s Markétou, která se vrací z dovolené. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Nejlepší je poučit se z chyb, které udělali jiní. V horším případě aspoň z těch vlastních. To platí v byznysu i investicích. V aktuální epizodě podcastu Ve vatě sdílí šest svých investičních či byznysových přešlapů zkušený investor a exšéf Raiffeisenbank Lubor Žalman. „Je důležité si říct, proč se chyba stala a co příště udělám jinak. Jinak je to promarněná příležitost,“ říká. Co se tedy v byznysové kariéře nepovedlo partnerovi v dluhopisovém fondu Encor Wealth Management a jaké poučení si z chyb vzal?1. Nikdy nejdi proti centrálním bankámPandemie vyškolila řadu investorů. „Každý si myslel, že přišel konec světa. V Číně byl zákaz vycházení, mezinárodní doprava kolabovala, jeden kontejner mezi Čínou a Evropou stál desetkrát tolik co dřív. I já jsem čekal menší ‚armagedonek‘.“A skutečně, akciové trhy začaly prudce padat. Ovšem už po dvou měsících se otočily nahoru. „Začal jsem spekulovat na pokles akcií, jenže ty šly do nebe. A já jsem na tom prodělal částku, která pro mě byla podstatná,“ vypráví Lubor Žalman.Od té doby nedá dopustit na zlaté pravidlo. „Nikdy na trhu nejdi proti centrálním bankám. Do roku 2008 byl jejich úkol hlídat inflaci, teď pod tlakem vlád zachovávat hospodářskou stabilitu. V covidové panice začaly pumpovat do ekonomiky peníze stejně jako v roce 2008,“ říká Žalman.Tenhle trend bude podle něj pokračovat i dál. A podle investora to není dobrá zpráva. „V dlouhodobém horizontu je potřeba vyndat tzv. zombie firmy z ekonomiky. Peníze mají mít svou cenu. Úvěr není něco, co má dostat každý a zadarmo. Pravděpodobnost, že by vlády sáhly k bolestivým opatřením a dopustily recesi, ale klesá,“ míní Žalman.2. Mějte v investicích pořádekWirecard byla německá finanční společnost, která platila za budoucí hvězdu evropského fintechového trhu. Jenže pak se ukázalo, že jí na účtu chybějí dvě miliardy eur. I na takových firmách vydělávají tzv. shortaři.„Hledají společnosti, které jsou masivně přeceněné. Firmu najdou, zanalyzují a otevřou si krátkou pozici. Když jde cena její akcie dolů, vydělají. A pak to oznámí to světu. Shortaři z Viceroy Research takhle třeba upozornili na jihoafrickou firmu, která chtěla být kopií IKEA. Přitom se sypala jako domeček z karet,“ vysvětluje Žalman.I Žalman takové firmy občas vyhledává a snaží se na jejich poklesu vydělat. „I morálně je to správně, plevel by se měl z trhu odstraňovat,“ myslí si. Na Wirecard mohl vydělat jmění, ale udělal chybu. Dokonce dvě.„Otevřel jsem si krátkou pozici, asi o týden později jsem na tom pár eur vydělal, a protože jsem ty peníze potřeboval, pozici jsem zavřel a na Wirecard úplně zapomněl. Když jsem o rok později dělal daňové přiznání, byl už Wirecard na prvních stranách ekonomických novin,“ vzpomíná.3. Pozor na monopolPoučná byla pro Žalmana taky investiční zkušenost se startupem na výrobu kyčelních kloubů. „Byl tam světový oligopol tří firem, měly 90 procent trhu, jenže jim končily patenty. Takže bylo možné ty klouby začít replikovat. Mysleli jsme, že ten oligopol rozbijeme,“ vypráví Žalman.Svůj první produkt uvedli na trhu ve Velké Británii a vypadalo to slibně. „Když jsme ale potřebovali schválit druhý produkt, začalo se to táhnout. Zjistili jsme, že jeden z těch oligopolistů sponzoroval knihu předsedovi komise, která měla o povolení rozhodovat,“ vzpomíná hořce Žalman.Do cizích startupů od té doby Žalman neinvestuje. „Když chce člověk jít do startupu, měl by mít celé startupové portfolio. Pak je větší šance, že objeví nějakou ‚garážovou‘ hvězdu,“ naráží investor na slavný příběh zakladatele Applu.Poslechněte si celý podcast. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Závody na americkém trhu pokračují. Podle investora Daniela Gladiše ale boduje jen sedm firem. Kdo chce podle něj vsadit na růst a nebojí se většího rizika, ať se dívá na země jako Brazílie či Mexiko.Vysoké výnosy, ale i vysoká rizika. Investice na tzv. rozvíjejících se trzích zažívají boom. „Jsou to obrovské země. Představují 80 % světové populace a 70 % světového HDP. Většina investorů se zabývá americkým trhem, je největší a nejrozvinutější. Ale když se podíváš na konci roku, které jednotlivé akcie si vedly nejlépe, tak z TOP 50 je většina neamerických,“ všímá si investor Daniel Gladiš, zakladatel fondu Vltava Fund SICAV v podcastu Ve vatě.Čína, Indie, Brazílie – tam všude poroste střední třída a tedy i spotřeba. „Ten trh dohání tu nerozvinutost,“ říká Gladiš. Typickým příkladem sektorů, které čeká na rozvíjejících se trzích neboli „emerging markets“ rozmach, jsou podle něj finančnictví a pojišťovnictví. „Nebo třeba segmenty spotřebního zboží. U nás je spotřeba na úrovni ad absurdum, na emerging markets ale roste střední třída ještě rychle.“Podle Daniela Gladiše může být investice do rozvíjejících trhů klidně formou úspor na důchod, když člověk investuje dlouho a pravidelně. Nikdy by ovšem neměl sázet všechny peníze na jedinou kartu. Nejlépe z mladých trhů mají našlápnuto Brazílie a Mexiko, věští Gladiš. „Brazílie má po delší době slušný obchodní přebytek, stává se exportním gigantem. Mexiko těží z trendu deglobalizace. Americké firmy se snaží po zkušenostech s náročnou logistikou za covidu přitahovat si své dodavatelské řetězce blíž. A Mexiko je blízko a je osvědčené,“ vysvětluje investor.Důvodem, proč rozvíjející se trhy investory lákají, je jejich nadprůměrná ziskovost. Některé firmy z mladých trhů patří mezi nejziskovější společnosti světa. Co se lokalit týče, má Gladiš jasno. „K těm nejlepším patří investice na Filipínách. Nejhorší zkušenosti jsou s investicemi v Číně. To, co jsme tam zažili, když jsme analyzovali čínské firmy, to jsme nezažili někde jinde. Míra korporátních podvodů je tak velká, že jsme v roce 2011 došli k rozhodnutí se tomuto trhu vyhýbat. A nikdy jsme toho nelitovali.“Jak na „emerging markets“ investovat? A na co si dát pozor? Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zatímco zhruba milion Čechů stále nemá bankovní účet, ekonom Dominik Stroukal už dva roky platí čipem voperovaným v ruce. Budoucnost placení ale vidí jinak. Do dvaceti let se podle něj rozšíří platby otiskem prstu či duhovky.Dominik Stroukal má v těle dva NFC čipy. Jeden slouží k převodu bitcoinů, druhý nahrazuje klasickou platební kartu. „Tím prvním jsem už od roku 2016 platil bitcoinem, to tam ještě neuměli narvat kartu. S tím přišel až v roce 2021 jeden Polák s jedním kyborgem, tak jsem se hned přihlásil a nechal jsem si to tam šoupnout. Byl jsem jeden z prvních,“ říká nadšenec do fintechu.Praktické to ale podle něj moc není. „Čip je pod docela velkou vrstvou kůže, takže často musím terminál hladit půl minuty, než najdu ten správný bod, kde to pípne,“ vysvětluje.  Při částkách nad 500 korun musí zadávat PIN, stejně jako u klasických plateb kartou.Exoticky si Stroukal nepřipadá: „Není to taková divočina. Je to technologie, kterou mají dneska u nás v sobě i psi. Takže to není taková exotika, že jsem kyborg.“Budoucnost placení ale podle něj implantované čipy nejsou. Do deseti až dvaceti let se podle něj ovšem rozšíří možnost placení biometrikou. Otiskem prstu. Skenem oční duhovky. „Problém s biometrikou je ten, že když mi někdo sebere kartu anebo zjistí PIN, tak se to dá změnit. Ale když mi někdo sebere v databázi otisk prstu, tak už ho použít nemůžu. Je to pohodlný, pohodlnější než čip v ruce, člověk si nechce nechat vrtat do ruky, ale riskuje to, že se nepodaří uhlídat jeho data,“ obává se ekonom z Metropolitní univerzity Praha.Obchodníky, kteří kvůli poplatkům odmítají akceptovat platby kartou, Stroukal přes svou lásku k moderním platebním technologiím chápe. Možnost platit bezhotvostně si ale podle Stroukala klienti stejně časem vynutí. „Zákazník je vždycky ten, kdo vyhraje. Obchodníci se budou muset přizpůsobit. Akorát by mi vadilo v tuhletu chvíli přikazovat platby kartou lidem, který k jejich odmítání fakt nemusí mít jenom nelegální důvody,“ dodává.Jaký podíl na našich běžných účtech má hotovost? Skutečně klesá počet podniků, kde se přijímají platby kartou? A jaká bude budoucnost placení? Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Statisíce lidí s hypotékou by mohli mít v budoucnu ztížené cestování mezi bankami za lepší sazbou. Vláda chce totiž omezit hypoteční turistiku mimo povolená období tím, že umožní bankám účtovat si vyšší sankční poplatky.Hypoteční turistika zažila v uplynulých letech nebývalý rozmach, kdy řada majitelů hypoték cestovala mezi finančními domy za lepší sazbou, bez hrozby citelnější sankce za předčasné ukončení smlouvy.V současné době zákon o spotřebitelském úvěru říká, kdy je možné hypotéku předčasně splatit bez jakékoliv sankce. Pokud to ovšem klient udělá i mimo tyto jasně definované možnosti, zaplatí financující bance „pokutu“ řádově jen ve stovkách korun.Taková situace nebyla na trhu vždy a jak v podcastu Ve Vatě upozornil expert na financování bydlení Libor Ostatek, snadná hypotéční turistika přišla zhruba šest let zpět, kdy Česká národní banka předložila svůj výklad tehdejší novely zákona o spotřebitelské úvěru. ČNB tehdy bankám nařídila, že do účelně vynaložených nákladů, které jim s předčasně splacenou hypotékou vzniknou, si nesmí zahrnou náklady spojené s obstaráním peněz. Ze sankcí až v řádu několika procent z nesplacené části hypotéky tak rázem poplatky klesly pod tisíc korun.„Česká národní banky tehdy doslova uvalila regulatorní okovy na banky, kterým umožnila účtovat si za předčasné splacení hypotéky jen administrativní náklady,“ uvedl Ostatek.Některé banky se dokonce výkladu ČNB vzepřely a nadále klientům účtovaly sankce až v řádu desítek tisíc korun, ale vykoledovaly si za to od regulátora mnohamiliónové pokuty.Banky se dlouhodobě snaží tento stav změnit, protože jim hypotéční turistika způsobuje reálné ztráty. Ty souvisejí s obstaráním peněz na trhu, aby mohly banky klientovi garantovat sazbu a pevnou splátku hypotéky po celou dobu, na jakou si klient sazbu zafixoval.V minulých týdnech se ale vláda ztotožnila s argumenty bank o škodlivých dopadech tohoto stavu na hypotéční trh a schválila změnu zákona, která umožní bankám účtovat si až 2 procenta z nesplacené jistiny u předčasně ukončené hypotéky mimo povolené možnosti.„Spekulativní jednání klientů, kteří přecházejí k jiné bance před skončením fixace čistě kvůli výhodnější nabídce jiné banky, může mít negativní a nespravedlivý dopad na všechny ostatní klienty, protože riziko ztrát z předčasného splacení motivuje banky nabízet vyšší sazby u všech hypoték a to dopadá na všechny zájemce o hypotéky,“ uvedlo ministerstvo financí ve svém zdůvodnění.Pokud tato změna projde a zákon se změní, bude to mít na trh podle Ostatka jednoznačně pozitivní efekt. Banky si do sazeb nebudou muset promítat rizikovou přirážku a navíc padne riziko, že by banky při zachování současného stavu nechtěly do budoucna poskytovat hypotéky s dlouhodobější fixací. „Pokud by změna zákona neprošla, tak by se v budoucnu mohla drtivá většina hypoték nabízet s fixací do tří let,“ soudí expert.Vliv na dlouhodobé fixace je znát už v současné době. Podle Ostatka takové hypotéky nabízejí banky výrazně dráž, než by odpovídalo ceně peněz na trhu. Budou si v budoucna banky účtovat maximální sankci za ukončení hypotéky, nebo zafunguje konkurence? Jak se už na trhu projevuje zrušení parametru DSTI? A jak to bude dále s dostupností bytů? Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Děti odmala učíme, jak se chovat a jak žít zdravě. Jak zacházet s penězi, se ale často doma nenaučí. S exbankéřem Luborem Žalmanem jsme v podcastu Ve vatě sestavili desatero „Co říct dětem o penězích, aby byly bohatší než vy.“1) Mluvte s dětmi o penězích a jděte příklademAť už se doma hádáte o penězích, máte nervy z chybějících tisícovek na konci měsíce nebo si vyčítáte nesmyslný nákup, děti všechno vidí. A naše finanční zvyky budou v budoucnu s největší pravděpodobností kopírovat. Proto je dobré s nimi o penězích otevřeně mluvit.Nebojte se potomkům svěřit, kolik berete, když se zeptají. Klidně jim i vysvětlete, kolik měsíčně odvádíte na splátkách hypotéky. Lépe tak pochopí, proč jim zrovna nemůžete dopřát, co si usmyslí.2) Dávejte dětem kapesnéPřes 70 % českých dětí dostává kapesné, v průměru 250 korun měsíčně, říká nedávný průzkum České bankovní asociace. Ať už je dítě utratí za cokoli (v reálu to jsou většinou sladkosti), lepší životní lekci jim ohledně peněz těžko uštědříte. Děti si uvědomí, jakou hodnotu peníze mají. Mají šanci si vyzkoušet, jak to „bolí“, když peníze za něco utratí, a jaké to je, když dojdou dřív, než dostanou další.„Pro malé dítě je těžké plánovat na měsíc, lepší je týdenní kapesné. Ale postupně by měli rodiče dospět k měsíčním platbám, aby dítě připravili na model měsíčních výplat,“ říká Lubor Žalman, bývalý ředitel Raiffeisenbank, dnes investor z Encor Wealth Management.3) Nechte dítě z kapesného platit i běžnou režiiKdyž si bude dítě do osmnácti z kapesného kupovat jen pamlsky a později alkohol, na dospělost se moc nepřipraví. Od dvanácti výše je varianta dát mu peněz více a nechat ho pokrýt i běžné výdaje jako tramvajenku, obědy nebo mobil. Naučí se, jak rozdělit peníze na nutné výdaje a na zábavu.4) Oceňte dítě za výjimečný výkonPodle Lubora Žalmana je výchovné, když má kapesné fixní a motivační složku. „Výchova je výcvikový tábor. V životě to tak chodí, že když se mi něco podaří v práci, dostanu bonus. Když udělám dobrý obchod, vydělám na něm,“ říká investor v podcastu Ve vatě. Příznivcem finančních odměn za jedničky ve škole ale není.5) Pošlete děti na brigádu a nechte je utratit výplatuÚměrně svému věku si děti mohou ke svému kapesnému začít přivydělávat. Poučné může být projít různými typy brigád. Poznají, jak rozdílně jsou práce ohodnocené. „Já bych děti lifroval do práce, na kterou mají. Když je mi 15, tak už můžu prodávat v McDonald's. V 18 už můžu pracovat třeba jako poslíček v nějaké firmě a nasávat, co se v ní děje,“ přemýšlí Žalman.Co si potomci vydělají, je jejich, říká Žalman. Měly by proto dostat možnost si s penězi dělat, co chtějí. „Za první peníze jsem si koupil elektrickou kytaru, rodiče obraceli oči v sloup, ale neřekli ani slovo,“ vzpomíná investor.6) Výdaje by měly být nižší než příjmyVíce než čtvrtina českých domácností z příjmů sotva pokryje své výdaje. Proto by Žalman potomkům od mala vštěpoval, že utratit se má méně, než kolik člověk vydělá. „Když to nevychází, přemýšlejte nejen jak snížit výdaje, ale hlavně  jak zvýšit příjmy,“ radí Žalman.7) Dluhy jsou drogaDluhy na spotřebu, kromě hypoték, jsou droga, tvrdí investor: „Jako děti učíme pohybovat se ve světě, kde existují návykové látky, je potřeba je učit se pohybovat ve světě dluhů. Dluhy jsou návykové. Dluh má všechny parametry závislosti.“ Nechte děti okusit, že peníze mají svou cenu. A když jim půjčíte, nechte je zaplatit úrok, radí Lubor Žalman.8) Nechte děti spořit a investovatDěti od malička učíme spořit „do prasátka“. „Koncept odkládání uspokojení je důležitá dovednost a prasátko je dobrý způsob, jak to trénovat,“ míní Lubor Žalman. Později je možné založit dětský účet nebo investiční demoúčet a ukázat, jaký je rozdíl mezi spořením a investicí.Od druhého stupně už většina dětí zvládne pochopit „kouzlo“ složeného úročení, díky kterému přibývají výnosy z investování rychleji než spořením. Ale taky že mohou rychle propadnout.9) Pracujte s vášní, chtějte být nejlepší a nevzdávejte toAť už jste zaměstnancem nebo podnikatelem, bez vytrvalosti a elánu to daleko nedotáhnete. „Neznám úspěšného podnikatele, který by byl leklá ryba. Druhá věc je houževnatost, ti lidé se nikdy nevzdají. I to se dá od rodičů odkoukat. Třetí věc jsou ambice, úspěšný podnikatel musí chtít to dotáhnout daleko,“ vypočítává Žalman.10) Bohatství není cílNevěřím, že bohatství je klíčem ke šťastnému životu, říká Žalman. „Elon Musk neudělal Teslu a neposílá rakety do vesmíru, aby byl bohatý. V USA zkoumali dlouhodobě rodiny a zjistili, že pocit štěstí se zvyšuje s příjmem. Ale končí to sto tisíci dolarů na rodinu, pak už se štěstí nezvyšuje. U nás to bude míň, i když ne o moc,“ myslí si investor.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Budoucí důchodce čeká při přechodu do penze brutální propad životní úrovně. Státní penze nezaniknou, ale budou činit jen čtvrtinu mzdy. Na důchod je ideální odkládat si sedm až 10 procent výdělku, říká Ve vatě Dominik Stroukal.Takhle vysoké důchody vzhledem k předchozí mzdě tu nikdy nebyly. Aby systém zvyšující se počet penzistů ustál, začne poměr penze k předchozí hrubé mzdě klesat.„Dnes je důchod průměrně 44 procent hrubé mzdy. Jsme na vrcholu. To číslo vzhledem k demografickým projekcím začne klesat. Náhradový poměr se bude muset snížit ze 44 na 35 a za pár desítek let to může být klidně 25 procent toho, co berou v hrubém  zaměstnanci,“ predikuje v podcastu Ve vatě ekonom Dominik Stroukal.Kdo nebude chtít spadnout s životní úrovní tak radikálně, musí spořit či lépe investovat bokem. „Abychom si dokázali zachovat přibližně stejnou životní úroveň, tak bychom si museli spořit sedm až 10 procent ze současného platu do třetího nebo druhého pilíře, kdybychom ho otevřeli,“ doporučuje Stroukal.Podle ekonoma si jsou mladší generace budoucích nižších státních penzí od státu vědomy. „Nemůžeš být jako Jiří Krampol a divit se, že když neodvádíš do systému, tak nemáš důchod,“ říká Stroukal v narážce na časté stížnosti populárního herce v bulvárním tisku. Krampol tvrdí, že přes vysoké výdělky ze své penze v Praze nyní nevyžije.  ¨„Hodně chodím po středních školách a nenajdeš nikoho, kdo by si myslel, že vyžije jen se státním důchodem. Hledají vlastní cestu, zkoušejí investovat přes různé investiční aplikace,“ všímá si Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Počet důchodců bude podle demografických predikcí nejvyšší kolem roku 2059. „Dotkne se to nás všech, ale nejkritičtější skupina jsou naše děti. Děti, které se narodí dnes, tak u nich je téměř stoprocentní, že budou do důchodu přicházet po sedmdesátce,“ myslí si Stroukal, který je členem Národní ekonomické rady vlády.„Zatímco dnes ‚vydělávají‘ tři pracující na jednoho penzistu, za 30 let to budou jen dva a později jeden na jednoho,“ tvrdí ekonom. Podle Stroukala to zvýší pnutí mezi generacemi a vytvoří podhoubí pro laciná politická řešení.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Apple či Microsoft oslňují dvojciferným růstem. Nezavrhujte kvůli nim všechny „staré“ firmy, radí investoři. Cigarety nebo ropa dokážou přinést solidní zisky ještě desítky let, shodli se v podcastu Ve vatě speciál.Ján Hájek, portfolio manažer Top Stocks, investoval do těžařské společnosti Hess, která má partnerství s ropným gigantem Exxon Mobile. Do hledání nových ložisek už se sice moc neinvestuje, ale americký Hess začne díky svým stávajícím nalezištím ropy v Guyaně slušně profitovat. I když se poptávka po ropě v budoucnu sníží, firma bude podle Hájka dál vydělávat. Podobně to funguje i u tabáku.„Přestože spotřeba tabáku klesá, mezi nejlepšími investicemi za posledních 20 let překvapivě trůní Philip Morris. Sektor má schopnost přizpůsobovat nabídku poptávce, umí ovlivnit cenu. Stejné je to u ropy. Pokud bude poptávka klesat, ale zároveň bude klesat nabídka, tak si mohou „pricing power“ uchovat,“ míní Hájek.Poptávka po všech zdrojích energie, včetně fosilních paliv, tu bude desítky let, doplňuje jej Daniel Gladiš, investor a zakladatel Vltava Fund SICAV: „Desítky let se svět absolutně neobejde bez fosilních paliv. Jsem přesvědčen, že poptávka po nich dlouho poroste. Trh to nevnímá, jak by měl. Budoucnost světa neurčuje Německo a Kalifornie, ale chudších 5,5 miliardy lidí na světě, kteří čelí nedostatku energie,“ řekl v podcastu Ve vatě speciál, který jsme natočili 20. června v brněnském prostoru Co.labs.Pozor ale na to, v které fázi ropné akcie kupujete. Loni kvůli válce bodovaly, letos jsou na tom špatně. „Kdo chce postavit portfolio dlouhodobě, tak tam ropa určitě patří. Nenechte se zlákat euforickou vlnou, kupujte spíš, když poptávka klesá. Letošek je lepší načasování než loňský rok,“ myslí si Anna Píchová, hlavní analytička společnosti Cyrrus.Sázet na celý sektor či region podle ní nedává smysl. „Snažím se v nejisté době hledat příběhy, které mi dávají smysl. Třeba elektroauta. Jistota je, že jich v dalším roce bude vyrobeno víc než letos, a pravděpodobně to tak půjde ještě pár let. Pro elektroauta jsou třeba polovodiče. Ty součástky se prodají vždycky.“Jaký vliv bude mít umělá inteligence? A jak vybírat mezi technologickými skokany? A které firmy jsou podle investorů nyní předražené? Poslechněte si celý investiční speciál! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Češi se naučili posílat volné peníze do investičních fondů. Aktuálně v nich mají skoro bilion. Od covidu do nich přiteklo 400 miliard. „Vyberte fond i podle toho, kolik akcií jeho management sám drží,“ radí investor Daniel Gladiš.Volné peníze, které lidem zbyly, když za covidu neměli kde utrácet, plynou ve velkém i do investic. Zažitá nedůvěra k fondům, kterou mají Češi pod kůží od tunelářské aféry Viktora Koženého, který obral o peníze 240 tisíc lidí, pomalu opadá. Podle Daniela Gladiše, zakladatele hedgeového fondu Vltava Fund SICAV, jsme nyní v diametrálně odlišné legislativní situaci. „Sem tam mohou fondy i zkrachovat, ale děje se to velice zřídka. Netýká se to běžných podílových fondů, ale hedgefondů, které ke svým spekulativním transakcím používají velké množství dluhu,“ říká investor v podcastu Ve vatě. Po celém světě funguje 137 tisíc podílových fondů, v tuzemsku jich aktuálně působí 780. Princip je jednoduchý. Fond sdružuje prostředky od různých investorů a za ty pak portfolio manažeři fondu pořizují do portfolia cenné papíry – akcie, dluhopisy nebo měny.Investor získá podílové listy. „Podílový list nemá hlasovací právo. Nedává právo se podílet na rozhodování o tom, jak se peníze spravují. Ale dává možnost se podílet na majetku fondu, podle výše podílu,“ osvětluje fungování investor Gladiš.„Člověk by se měl zamyslet, čeho by investováním chtěl dosáhnout,“ nabádá Gladiš. Jestli bude peníze investovat na rok či 15 let, jaký výnos by rád získal, potažmo jakému riziku je ochoten čelit. A taky zda si chce investice nechat aktivně spravovat nebo je jen pasivně nechat běžet. Při výběru konkrétního fondu by se Gladiš díval zejména na tři věci. „Chtěl bych, aby správce fondu měl jasně formulovanou strategii, která se mi líbí. Měl by ji definovat třeba v nějakých textech či videích,“ říká investor.Za klíčové považuje Gladiš i to, že má správce ve svém fondu vlastní kapitál. „Potřebujete někoho, kdo je v dobrém smyslu slova fanatik. Chtějte, aby měl ve fondu investovanou podstatnou část peněz. Koukněte se do výroční zprávy, kolik akcií management drží. Když člověk sám nic neriskuje, nedá se očekávat, že dělá správná rozhodnutí.“Třetí Gladišovo kritérium dobrého fondu je subjektivní. „Když někomu svěřím peníze, je to osobní, vyjadřuje to míru důvěry. Chtěl bych, aby byl sympatický a měl charakter,“ vypočítává Gladiš.Na jaké poplatky si u fondů dát pozor? Co jsou skryté poplatky? A jaký je rozdíl mezi podílovými fondy a tzv. ETFky? Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Sedmiprocentních úrokových sazeb se ČNB sveřepě drží už skoro rok, přesto se ceny hypoték sunou dolů. Do konce roku klesnou pod pět procent, domnívá se hypoteční expert Libor Ostatek v podcastu Ve vatě.Hypotéka za 1,99, nebo za šest procent? Ve splátkách i celkové ceně úvěru jde o obrovský rozdíl, a tak není divu, že současný trh s hypotékami prakticky stojí. Ceny úvěrů i bytů totiž klesají jen pomalu.„Počet zpracovaných, schválených a podepsaných hypoték je nejnižší za 20 let. Kolem 3000 hypoték měsíčně. Jedna banka zpracuje 15 hypoték za jeden den. Na to mi stačí tři lidi,“ popisuje zamrzlý trh Libor Ostatek.Podle hypotečního experta z Golem Finance a Broker Trust jsou však už na dohled lepší časy. „Prostor pro zlevnění tam je,“ domnívá se Ostatek. „Do konce roku čekáme, že se sazba hypoték reálně přiblíží pěti procentům. Věřím, že se u vybraných skupin klientů dostaneme na 4,99 procenta,“ predikuje optimisticky Ostatek.Výše dvoutýdenní reposazby, se kterou ČNB dle svých vyjádření nehodlá hýbat, totiž není jediný faktor, který cenu hypoték ovlivňuje. Určuje trend, ale klíčové je, za jaký úrok si komerční banky napůjčují peníze pro své klienty na finančních trzích.A tam je trend pozitivní, už rok si banky půjčují „dlouhé“ peníze na hypotéky pro své klienty levněji a levněji. „Za posledních 12 měsíců se banky dostávají téměř na minimum ceny zdrojů. Ať už se to týká tříletých, pětiletých, nebo desetiletých fixací,“ všímá si Ostatek.Řeč je o tzv. swapech. „To jsou instrumenty, kterými si banky zajišťují cenu peněz na určité období. Když chce banka peníze na pětiletou fixaci, koupí pětiletý swap. Má garantováno, že klient může celou dobu splácet za určitý úrok. Totéž platí na tři roky či deset let,“ vysvětluje Ostatek.Přestože cena swapů velmi kolísá, poslední měsíce ukazují, že míří dolů. A i když to v oficiálních cenících ještě nevidíme, banky už na to reagují. Oficiálně se hypotéka v dubnu prodávala průměrně za 6,30 procenta. Individuální nabídky byly podle Ostatka citelně níž.„V reportech a indexech je sazba šest procent, to je ale nabídková cena. Ta je velmi odlišná od těch reálných. My jsme zprostředkovali hypotéky už za 5,49 procenta,“ říká hypoteční odborník.Rozmrazení hypotečního trhu podle něj pomůže i zrušení limitu DSTI. Od července ho centrální banka vypíná, a komerční banky si tak budou moci žadatele o hypotéku posuzovat podle svých kritérií.Komu deaktivace DSTI nejvíc pomůže? Přestane být hypotéka luxus pro vyvolené? Poslechněte si celý podcast Ve vatě nahoře v přehrávači.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Drtivá většina Čechů si na penzi odkládá „po staru“ prostřednictvím penzijního spoření. Většina penzijních fondů však za posledních deset let po započtení inflace prodělává. Bilanci jim vylepšuje příspěvek od státu.Od ledna příštího roku však má začít platit revoluční změna, která státní příspěvek vedle „penzijka“ zaručí i lidem, kteří si na penzi budou investovat – do akcií, dluhopisů i jiných instrumentů. Stejně jako majitelé penzijního spoření si budou moci investované peníze odečíst z daní.„Vláda připravuje dlouhodobý investiční produkt, který dostane stejné příspěvky a daňové zvýhodnění, jako mají penzijní produkty. To bude ohromné zvýšení konkurence,“ myslí si investor Lubor Žalman v podcastu Ve vatě, jehož tématem bylo právě spoření na důchod.Návrh zákona, který tento nový produkt zavádí, má projednat příští týden vláda. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby začal platit 1. ledna 2024. „Děje se tu částečná penzijní reforma. A penzijní fondy z toho mají strach. O tom svědčí i to, že byly kategoricky proti tomu, aby v názvu produktu bylo slovo penze. Jsem optimista, co se týká zlepšení výnosů, a sníží to i poplatky na trhu,“ domnívá se Lubor Žalman, partner v Encor Wealth Management.Podle Žalmana novinka donutí lidi, aby zvedli kotvy ze starých, tzv. transformovaných,  penzijních fondů. V nich si na konci prvního čtvrtletí letoška spořilo stále skoro 2,7 milionu Čechů. Ze zákona nesmí klientům prodělat, jejich strategie je proto konzervativní, a tudíž nevynáší.„Je to strašná bída. Jsou to výnosy kolem jednoho procenta. Když nemůžou prodělat, nemůžou vydělat,“ glosuje Žalman.Když připočteme inflaci, jsou klienti „starých penzijek“ v reálu v minusu. Za posledních 10 let reálně prodělávají okolo 20 procent, vyplynulo z analýzy výsledků zhodnocení transformovaných fondů od společnosti Freedom Financial Services.Komu zbývá víc než pět let do důchodu, měl by transformované fondy opustit, radí Lubor Žalman. Vyvázat se z nich však není tak snadné. „Musím to udělat ve dvou krocích, nejdřív musím přestoupit do doplňkového penzijního spoření svého fondu, až následně mohu změnit penzijní společnost,“ vysvětluje Žalman.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Kdo chce své peníze svěřit firmám kvůli tomu, že při podnikání myslí na klima na úkor svého byznysu, prodělá. Myslí si to investor Daniel Gladiš. „Bude na tom hůř. Ať investuje s vědomím toho, že bude muset obětovat část výnosu.“Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!„Investování do firem, které dělají byznys s ohledem na klima, sociální blaho svých zaměstnanců a férové vedení, tedy tzv. ESG princip, je nejvíc ‚vyhajpovaný‘ a přeceněný koncept v byznysu“, říká Aswath Damodaran, světová autorita kolem oceňování firem.„Nikdy prý neviděl koncept, kde by bylo tak málo obsahu a současně byl přijímán tolika lidmi. Podle něj svět chce, aby se korporace stávaly církevními a hlásaly nějaké evangelium místo toho, aby dělaly byznys,“ parafrázuje profesora New York University investor Daniel Gladiš.Investování podle principů ESG je trendy maximálně šest let. To není dost dlouhá doba, abychom mohli výkon takových společností či firem objektivně posoudit. Přesto na téma výkonnosti ESG investic existuje řada studií.Newyorská univerzita dala ve své analýze dohromady výsledky desítek z nich. Vyšlo jí, že 59 procent studií ukazuje u ESG investic stejné nebo lepší výnosy než mají investice tradiční. Takový výsledek Gladiš připisuje tomu, že v prvních letech plynulo do ESG investování hodně prostředků.„Je to přílivem těch peněz. Když budou ESG akcie permanentně dražší než zbytek, tak ponesou nižší výnos. Příklad, který trvá 40 let, jsou tabákové firmy. Ty byly pod tlakem už od 70. let. Investoři se k nim z pochopitelných důvodů otáčeli zády. Přesto patří k nejvýnosnějším akciím vůbec. Je to proto, že byly permanentně levné,“ říká investor.Třeba loni se ESG akciovým fondům nedařilo. Trhy na tom byly celkově zle kvůli válce na Ukrajině, ale udržitelné fondy to odnesly ještě víc. Do konce loňského listopadu výnos ESG akciových fondů poklesl o 18 procent oproti poklesu o 15,8 procenta v případě akciových fondů mimo ESG, ukazují také data Refinitiv Lipper.Podle Daniela Gladiše, zakladatele hedgeového fondu Vltava Fund, ale ESG faktor investorovi sám o sobě nic nepřinese. „Pokud to bude jeho hlavní investiční kritérium, investor na tom bude hůř. Ať do ESG investuje s vědomím toho, že bude muset obětovat část výnosu,“ řekl.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

V součtu o 33 % stouply v Česku ceny od začátku pandemie. Mzdy rostou, ale růst cen je rychlejší. V reálu si tak lidé koupí méně. Příští rok se to otočí, predikuje ekonom Dominik Stroukal.Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!„Od začátku pandemie, od března 2020 dodnes, nám ceny ve spotřebním koši v průměru vyrostly o třetinu. To neznamená, že se nám kupní síla snížila o třetinu. Kupní síla peněz ‚pod matrací‘ se nám snížila o čtvrtinu. Každá koruna, která nebyla zainvestovaná, se snížila hodnotou o čtvrtinu,“ vysvětluje erozi našich úspor ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě..„I když se situace pomalu obrací a ceny nerostou tak rychle jako loni, ztrátu posledních měsíců už nenahradíme,“ říká ekonom Metropolitní univerzity Praha. Tři roky blahobytu jsme podle něj neúspěšným bojem s inflací promrhali.„Je to jízda. Vzhledem k růstu reálných mezd jsme ztratili tři roky růstu naší kupní síly. Tři roky růstu blahobytu lidí… To je náklad, který nám zůstane už navždy. Kdyby se to nestalo, měli bychom se později mnohem líp,“ vysvětluje Stroukal.Příští rok se podle něj situace konečně překlopí. Po roce a čtvrt začneme zase vydělávat víc, než nám inflace sebere. „Platy porostou, ale inflace už bude výrazně nižší. Koncem roku by mohla spadnout k jednociferným hodnotám,“ předpovídá Stroukal. „Příští rok dostanete přidáno víc, než o kolik zdraží chleba.“„Trh práce je děsivě přehřátý. Tlak na růst mezd pokračuje, letos může být dvouciferný. Viděli jsme to ve Škodovce, která zvýšila mzdy o 10,1 % plus bonusy,“ připomíná Stroukal. A intenzivní tlak na mzdy je podle něj jediná cesta, jak inflaci vzdorovat. „Nezbývá než myslet sám na sebe. Snažit se vyhandlovat co nejvyšší mzdu. Není lepší doba pro změnu práce než doba s rekordně nízkou zaměstnaností. Ale vyšší mzdu jde vybojovat i u stávajícího zaměstnavatele.“V posledním loňském čtvrtletí brali zaměstnanci v průměru o 7,9 procenta více než rok předtím, čímž se průměrná hrubá mzda v zemi zvedla na 43 412 korun.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Brali si hypotéku za dvě procenta, dnes horko těžko probírají nabídky kolem 6 %. Fixace u hypoték skončí jen letos až 150 000 Čechům. Kdo na to má, ať jde do tříletého fixu, radí expert Libor Ostatek.Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!Řadě lidí letos dobíhají hypotéky s úrokem kolem příjemných 2 %. A to právě v časech, kdy jsou hypotéky nejdražší za dlouhou dobu. Budou tak muset dojednat nové, mnohem horší podmínky.„Sto tisíc je minimální počet hypoték, které budou letos celkem refinancovány. My se domníváme, že jich bude spíš kolem 10 až 15 000 každý měsíc. V refixacích je pěkný provoz,“ avizuje Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance.Všechny čeká výrazné zdražení splátek. „Ten náraz bude kolem 4 %, to je úrokový šok. Splátku zvyšuje velmi výrazně,“ myslí si Ostatek. Růst hypotečních sazeb o jeden procentní bod přitom znamená pro třímilionovou hypotéku zvýšení měsíční splátky o zhruba 1500 korun. Rodinám se tak splácení hypotéky prodraží i o několik tisíc.Klienti s dobíhajícími „lacinými“ úvěry teď řeší, na jak dlouho si úrokové sazby hypotéky zafixovat nově. Aktuálně jsou sazby úvěrů na bydlení kolem 6 % a klesají jen kosmeticky. Kdy půjdou dolů, těžko odhadovat.Na první pohled tak vypadá logicky platit vysoké úroky co nejkratší dobu, třeba jeden rok. Jenže jistotu, že už za rok sazby citelně klesnou, nemáme. A navíc jednoleté fixace jsou nyní nejdražší. Banky si totiž peníze na ně draze půjčují.„U jednoleté fixace dostanu cenu hypotéky 7,5 až 8 %. Tříletka je za 6 % a víc. Pětiletka je dneska na 5,5 % plus. Nejnižší aktuálně sehnatelná hypotéka je za 5,49 %. Osmiletky a desetiletky banky nechtějí nabízet levněji, i když by mohly. Tam je cena spíše kolem 6 %,“ vypočítává Libor Ostatek.Sám by teď volil tříletou fixaci. Za tři roky podle něj budou sazby citelněji níže. „Tříletka je dražší než pětiletka. Snažil bych se ji získat za co nejlepší cenu. Má ji aktuálně těsně přes 13 % lidí. Je na vzestupu. Ještě před rokem a půl ji volilo 3 až 5 % klientů,“ říká v podcastu Ve vatě.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

I Řecko si podobně jako Česko žilo nad poměry. Třinácté a čtrnácté platy ve veřejném sektoru. Vysoké důchody.  Rozpočty neustále v minusu. „Na řeckou cestu jsme se vydali. Ale nejsme v tom sami,“ říká investor Lubor Žalman.Podpořte podcast Ve vatě v anketě Podcast roku!Poslední cíleně přebytkový rozpočet sestavil pro Česko Václav Klaus. Pokud nepočítáme jeden se schodkem naplánovaný, ale nakonec neočekávaně plusový rozpočet Andreje Babiše.„K řeckému zadlužení je sice Česko na míle daleko, ale trend je neblahý,“ říká Lubor Žalman z Encor Wealth Management v podcastu Ve vatě.Nejvíc zadluženým státem v Evropské unii je stále Řecko, poměr jeho dluhu k HDP na konci loňského roku dosáhl 171,3 procenta. Druhá je Itálie s podílem dluhu na HDP 144,4 procenta a třetí Portugalsko s bezmála 114 procenty. Celkové zadlužení Česka není ve srovnání s vyspělou Evropou nijak alarmující. Naopak, patříme k těm zodpovědnějším.Problém je ovšem trend. Zatímco jiné země Evropské unie se oklepaly z covidového „rozdávání“ a už loni začaly svůj státní dluh snižovat, Česká republika nikoli. Ratingová agentura Fitch očekává, že letos vzroste český státní dluh ze 44,6 procenta na 45,6 procenta a v roce 2026 naroste až na 49 procent.Fialova vláda právě dnes představí balík změn, které mají pomoci vysoké strukturální schodky zahladit.„Vydali jsme se na řeckou cestu. Ale nejsme v tom sami,“ říká Žalman, který v době bankrotu Řecka působil jako šéf Raiffeisenbank. Česko se mílovými kroky blíží k tzv. dluhové brzdě. To je zákon, kterým si předsevzalo, že pokud se zadlužení dostane až na 55 procent HDP, musí být všechny veřejné rozpočty na nule nebo v plusu. Ať už jde o kasu státu, krajů, obcí.Podle Žalmana je to však pravidlo, které jde snadno zrušit: „Já se obávám, že pokud Česko na brzdu narazí, nic se nestane. Udělat vyrovnaný rozpočet z roku na rok je nemožné. To zrušíme poštu? Nejde přestat vyplácet důchody nebo zastavit vlaky. Pokud dluhová brzda není v ústavě, je to bezzubé.“Zhoršení vynikajícího českého ratingu, který máme na úrovni Belgie či Velké Británie, ale podle Žalmana nehrozí. „Úroveň zadlužení, kterou jsou dnes investoři schopni akceptovat, by byla před 20 až 30 lety neakceptovatelná. Řecko nesnížilo zadlužení, jakž takž ho zastavilo. A dneska už mu všichni chodí půjčovat.“Jak se má o své peníze postarat investor ve vysoce zadlužené ekonomice? „V minulosti platilo, že když se stát začal zadlužovat, začala se znehodnocovat měna a byla inflace. Po hypoteční krizi se státy začaly masivně začaly zadlužovat způsobem, který neměl obdoby. Ale inflace nepřišla. Až teď,“ vzpomíná Žalman.Investor doporučuje udělat si odhad, jaká bude inflace. A pak se podívat na to, zda plánovaná investice vynese víc. Dobré je taky rozdělit si portfolio na dvě části. Na tu likvidní, když spořím třeba na byt. A na tu dlouhodobou na penzi.Jak na to? Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Říká se tomu investiční krátkozrakost a trpí jí i Češi. Větší než zdravý obnos peněz vrhají na domácí trh, protože si myslí, že mu víc rozumí. Tím však podle investora Daniela Gladiše můžou tratit.K nejoblíbenějším akciím tuzemských investorů patří ČEZ. „Lidé mají pocit, že místu, kde žijí, rozumí lépe. Nechce se jim překonávat překážky. Mají disproporční množství peněz v zemi, kde žijí. Český akciový trh je přitom promile světového trhu,“ říká zakladatel fondu Vltava Fund SICAV Daniel Gladiš.„Češi v tom nejsou výjimkou. Platí to i pro Američany, Němce, Japonce,“ vysvětluje investor v podcastu Ve vatě. Správně postavené portfolio by však mělo být rozložené nejen mezi různé třídy aktiv (tedy hlavně akcie, dluhopisy, nemovitosti, hotovost a komodity), ale i mezi různé země, měny či odvětví.Hlavní myšlenkou diverzifikace je snížit kolísání cen aktiv, když se ekonomice z různých důvodů nedaří. „Do portfolia skládáš různé typy investic, které na okolní dění reagují jinak, ideálně opačně. Tím snižuješ kolísání cen v portfoliu,“ vysvětluje Gladiš v podcastu Ve vatě.V každém období se zpravidla daří špatně něčemu jinému. „Loni to byly technologické a ruské akcie, rok předtím bitcoin, který poklesl o 75 procent. V roce 2015 to odnesly čínské akcie, v roce 2012 zlato. A za světové finanční krize samozřejmě akcie finančních institucí,“ vypočítává investor.Pokaždé se vyplatilo tzv. nedávat vajíčka do jednoho košíku, jak zní jedno z investičních klišé. Až na loňský rok. Zlaté pravidlo „když padají akcie, jdou nahoru dluhopisy“ přestalo platit.„Loni diverzifikace fungovala hůř, než se čekalo. Padly všechny hlavní třídy aktiv, akcie i dluhopisy, což je málo obvyklé, padaly i nemovitosti, zlato bylo plus minus na nule. Rostly jen komodity, hlavně v první půli roku, hlavně ropa a plyn,“ připomíná Gladiš.Kdy je přílišná diverzifikace naopak na škodu? Proč není chybou zaměřit se „čistě na Ameriku“? Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ve světě získává na popularitě hnutí FIRE. Jeho stoupenci odmítají čekat na mrzký státní důchod až do stáří. Rozhodli se zajistit se sami a důchod si užít dřív. V Česku je to téměř nemožné, myslí si ekonom Dominik Stroukal.FIRE zkracuje slova Financial Independence, Retire Early. Volně přeloženo „finanční nezávislostí do brzkého důchodu“.Kouzlo spočívá v tom, že si člověk odříká veškeré zbytné výdaje, naspořené peníze investuje a z výnosů pak pohodlně vyžije – od mladého středního věku až do smrti.„Celý koncept stojí na třech pilířích. Jedním z nich je utrácet jen za nezbytné věci. To není pro každého, já bych to neuměl. Ale pokud chceme do důchodu brzy, budeme si muset hodně odříkat,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity.K bohatství se člověk neprospoříCílem je našetřit si pětadvacetinásobek ročních výdajů. Kdo potřebuje 50 tisíc měsíčně, musí mít připraveno 15 milionů. Podle Stroukala to však v českých podmínkách až na výjimky není možné.„Člověk by v českém kontextu musel mít nadprůměrný příjem. Když budeš mít 50 až 60 tisíc měsíčně a polovinu z toho ušetříš, ideálně víc, může to fungovat. Ale v Česku nejsou tři čtvrtiny domácností schopné ušetřit ani 10 tisíc měsíčně,“ říká Stroukal.Druhý pilíř spočívá v množení naakumulovaných úspor. Buď podnikáním, ale v komunitě FIRE typicky prostřednictvím investic, nejčastěji do nízkonákladových ETF fondů, které nejsou náročné na obhospodařování. Spoření v pravém slova smyslu k zajištění v důchodovém věku nestačí. Ročně se smí v důchodu z portfolia vybrat čtyři procenta, v našem modelovém příkladu tedy 600 tisíc korun. Právě pravidelný 4% výběr má zajistit portfoliu dost času, aby se stihlo zregenerovat a produkovalo další výnos.Ani to však nemusí fungovat. „V akademické literatuře jsou ta čtyři procenta ověřená na historii amerického trhu. Dneska ale řada lidí říká, že by se mělo vybírat míň. A že historických osm procent, která mají nést akciové trhy, už dnes nemusí stačit,“ pochybuje Stroukal.Koncept FIRE má i další ale. „Musí se dobře zainvestovat, nesmí přijít žádná katastrofa, nesmí přijít dvouciferná inflace dva roky po sobě, která vám výnosy umaže,“ argumentuje Dominik Stroukal aktuální zkušeností Česka.Hnutí FIRE tak Stroukal považuje spíše za módní vlnu než univerzální návod na brzký zajištěný důchod.„Připomíná mi to, co mi říkala babička, když mi bylo 14. Šetři na důchod, neutrácej za blbosti, najdi v životě štěstí. To není hnutí, to je lidové moudro. Jen se k tomu přidaly nejrůznější kalkulačky a sexy týpci a slečny, co o tom vypráví z pódií.“Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Stát pošle do konce roku 800 milionů na výstavbu nájemních bytů. Od pondělí se lze hlásit s projekty. „Za to se postaví maximálně stovky bytů, horentní ceny to nesníží,“ říká expert na bydlení Libor Ostatek z Broker Trust.Explozi cen bydlení zažilo Česko zejména během pandemie. Ceny nemovitostí ovšem rostou nezdravě už zhruba deset let. Mezi roky 2013 až 2021 vyrostly reálně o 63 %. Často zaznívá argument, který zmiňuje i Ministerstvo pro místní rozvoj, že problém vyřeší masivní výstavba.Think tank IDEA při CERGE-EI publikoval ovšem nedávno studii, ze které vyplývá, že výstavba bytů obcemi změní v bytové krizi jen málo. Aby měla výstavba na ceny bydlení výraznější vliv, musel by bytový fond v Česku vyrůst o pětinu. To znamená, že by se tu každý rok muselo stavět přes 100 tisíc bytů.Podle Libora Ostatka z Broker Trust by ani takové množství cenám dolů nepomohlo. „Pokud by bylo na trh vrháno 100 000 nemovitostí ročně, ani to by nemuselo vést k tomu, že byty zlevní,“ říká. Stovka tisíc bytů se ale v Česku za rok nepostaví ani náhodou. Takové množství tu vzniklo naposledy během stavebního boomu v roce 1975. Aktuálně se nestaví ročně ani polovina.„Zaplaťpánbu za paneláky z Husákovy doby, aspoň nějaký bytový fond tu je. Ale 100 tisíc je extrém. Stabilně se pohybujeme mezi 30 až 40 tisíci zahájenými byty ročně, podle toho, jaký je ekonomický cyklus. Měli bychom se pohybovat nad 50 tisíci,“ říká v podcastu Ostatek.Na výstavbu chybějících bytů stát v letošním roce pošle 800 milionů. Do roku 2025 by pak na rozšíření bytového fondu mohly směřovat až tři miliardy korun. I když je trend navyšování poměru obecních bytů podle Ostatka pozitivní, peníze dostupnost bydlení nezmění. „Je to skutečně málo. Vznikne z toho relativně málo bytů. Je to ale jenom část podpory,“ říká.Ani efekt dotovaných půjček na bydlení nebyl podle Ostatka valný. „V minulých letech se dávalo nejdřív 600 pak 700 milionů ročně na dotované půjčky. Řídil to úřednický státní aparát. V situaci, kdy tu máme rozvinuté třicetileté hypoteční bankovnictví, mi to přišlo jako rozmar. Rád bych viděl návratnost, a jak lidé splácejí.“Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Silné české měně dochází dech. „Býval jsem apoštol silné koruny, v posledním roce a půl jsem trochu ubral,“ říká Lubor Žalman. „Víc posilovat nebude,“ myslí si investor.Česká koruna je rekordně silná. V první polovině ledna letošního roku česká měna vůči euru prolomila po 14 letech psychologickou hranici 24 korun za euro. Teď se drží kolem 23,4 koruny za euro. Podle zakladatele investičního fondu Encor Wealth Management Lubora Žalmana půjde dolů, a měna eurozóny tedy pro Čechy podraží.„Nemám silný názor, že koruna bude dál posilovat. Už posílila dost,“ odhaduje Žalman v investičním podcastu Ve vatě. Nejnovější průzkum agentury Reuters z dubna ukazuje, že česká koruna by měla vůči euru během příštích 12 měsíců ukrojit část předchozích zisků a dostat se na úroveň 23,86 koruny za euro. To představuje oslabení o necelá dvě procenta od současných hodnot 23,41 Kč/euro.Přesto je podle Žalmana česká měna aktuálně stále podhodnocená. To demonstruje i tzv. Big Mac index, který na cenách slavného burgeru demonstruje cenové hladiny v různých státech.Tento ekonomický ukazatel časopisu Economist vychází z teorie parity kupní síly, podle které by totožné výrobky měly po přepočtu v různých zemích stát stejně. Zatímco v Česku stál v lednu tento hamburger 99 korun, ve Spojených státech se prodával za 5 dolarů a 36 centů.„Vychází z toho, že česká koruna je vůči dolaru pořád lehce podhodnocená, něco přes 15 %. Kdybychom vzali paritu kupní síly, tak je podhodnocená něco pod 5 %,“ říká Žalman. I české firmy jsou podle něj stále pod cenou. „Poměr ceny firem k jejich ziskům ukazuje, že  jsou pořád strašně levné.“Zatímco dříve měl investor za to, že západní ceny nám pomůže dohnat právě měna, teď sází spíše na inflaci. „Vždycky jsem si myslel, že se to dožene kurzem. A když z toho odfiltrujeme covid, tak koruna skutečně posilovala. Teď si tím nejsem jistý. Máme jednu z nejvyšších úrokových sazeb v EU, ČNB nechce sazby zvyšovat, zbytek cesty Big Mac indexu tak doženeme inflací, a ne kurzem,“ řekl v podcastu.Za posílením koruny stojí vícero důvodů. Za dvěma z nich stojí centrální banka.  „Na trhy udělala silný dojem intervence ČNB v průběhu loňského roku, která byla schopná utratit velkou část devizových rezerv, odhadem tak 20 %. Londýnské hedge fondy, které prý spekulovaly proti koruně, si řekly: ‚Kašleme na to, zavíráme pozice, najdeme si něco jiného,‘ a od té doby má ČNB klid,“ myslí si Žalman.Koruně „foukal do plachet“ i vysoký úrokový diferenciál. Tedy rozdíl mezi vysokou úrokovou sazbou tuzemské ČNB a citelně nižšími sazbami Evropské centrální banky. Ten ale bude kvůli rozdílné politice centrálních bank koruně pomáhat čím dál méně.„ECB rozhodně říká, že bude dál zvyšovat sazby. Že boj proti inflaci je pro ni důležitější než boj proti recesi. ČNB proti tomu tvrdohlavě sazby nezvedá, inflace přetrvává. Tím se snižuje dlouhodobý rozdíl mezi úrokem eurovým a korunovým. Mám obavy, aby to ČNB nepřehnala. Takhle nízký úrokový diferenciál jsme tady snad ještě neměli. Je to trochu hra s ohněm,“ obává se Žalman.Jak dopadá silná koruna na různé investice? Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Místo 40 hodin v práci týdně jen 32. Za celý plat – jen musíte stihnout vše jako dřív. Čtyřdenní pracovní týden už testují ve stovkách firem po celém světě. „Ujme se časem i u nás,“ říká ekonom Dominik Stroukal.Pár českých firem už se cestou čtyřdenního pracovního týdne vydalo. Společnost Lentiamo, která prodává dioptrické brýle a kontaktní čočky, zkrátila pracovní dobu na sedmihodinovou už v roce 2019. Produktivita neutrpěla, všechno se podle vedení firmy stihne i tak.A firma SAB Finance, která obchoduje s devizami a zaměstnává téměř 70 lidí, využívá čtyřdenní pracovní týden od začátku letoška. Aby klienti nepoznali rozdíl ve službách, musela firma přijmout o desetinu více lidí, ale systém si nakonec chválí i ona.Na přepáleném trhu práce budou muset jít zaměstnavatelé zaměstnancům stále více naproti, myslí si ekonom z Metropolitní univerzity Dominik Stroukal. Ironizovat generaci dnešních absolventů škol za vyšší požadavky na volno, plat a benefity je tak podle něj liché. „Mladí prý nechtějí pracovat jinak než za ‚kilo a káru‘. Ale pokud jim to společnost a firmy umožní, tak na tom není nic špatného. Firmy tahají za kratší konec provazu. Máme nejnižší nezaměstnanost v historii a na světě,“ myslí si ekonom.V únoru ve Velké Británii vyhodnotili pilotní zavedení čtyřdenního pracovního týdne, kterého se zúčastnilo 60 firem a celkem 3000 zaměstnanců. Drtivá většina z nich chtěla  v pokusu pokračovat, někteří i natrvalo, 71 procent lidí cítilo menší tendence k vyhoření, někteří hlásili zlepšení fyzického zdraví.Sám Stroukal čerstvě na vlastní kůži poznal, že se tělo pod přemírou práce dokáže samo vypnout. „Měl jsem tendenci každou volnou minutu volnou zacpat prací. Když se k tomu přidá manželka a děti, tak to přestanete stíhat. Přijela si pro mě sanitka, protože jsem odpadnul. Mohla to být nějaká menší příhoda. Tělo mi to napovídalo už dlouho,“ popsal Stroukal svou zkušenost, která ho přiměla ubrat.Co se pracovní doby týká, patří Češi s necelými 40 hodinami týdně v Evropské unii k rekordmanům. V produktivitě práce nám v prostém srovnání unijních států patří 14. místo, jak vyplývá z loňských čísel Evropa v datech. Nízká produktivita práce neznamená, že bychom se v zaměstnání flákali, ale za stejnou dobu vyrobíme zboží či služby nižší hodnoty než třeba naši sousedé v Německu.Žebříček produktivity vede Irsko.  A irskou cestou by Češi měli jít, přeje si Stroukal. „Irsko začínalo jako my a dnes má nejvyšší produktivitu práce v Evropě. Udělali ze sebe daňový ráj. A stáhli si tam ajťáky z celého světa.“Tlačit kratší pracovní týden shora podle Stroukala nedává logiku. Pokud to nebude přinášet benefit oběma stranám, nemá smysl firmy ke zkrácení pracovní doby nutit. Vyspělé státy k němu beztak dlouhodobě směřují. Česko podle Stroukala jen hodně pomalu.„Ujme se to, ale časem. Postupně se k čtyřdennímu týdnu dostaneme, možná to nebude trvat roky, ale desítky let,“ říká Dominik Stroukal.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Prudký růst cen bytů vyvolal očekávání, že jejich propad bude stejně razantní – jako na horské dráze. To se však nestane. Přesto letošek přinese kupujícím hned čtyři pozitivní zprávy.Aktuální zoufalost na trhu s bydlením ilustruje jednoduchý příklad. Průměrný nový třípokojový byt v Praze s plochou 75 m2 vychází aktuálně na necelých 12 milionů. Aby si ho člověk mohl pořídit, musí dát 2,75 milionu z vlastní kapsy. Při pořízení hypotéky na devět milionů bude platit každý měsíc splátku 55 tisíc korun. Aby na hypotéku vůbec dosáhl, musí dát jeho rodina dohromady 130 tisíc korun měsíčně – čistého.Na požadavcích ČNB na vlastní našetřené prostředky se pravděpodobně nic nezmění. Ale tři další proměnné z této „depresivní“ rovnice se letos změní. I když nikterak radikálně. Ceny bytů půjdou mírně dolů, hypoteční sazby taky a reálné příjmy Čechů už ve druhé polovině roku porostou, uvedli experti na reality a sazby ve speciálu podcastu Ve vatě.1) Hypoteční sazby „lezou“ dolůPrvní dobrou zprávou je, že se ceny hypoték konečně začaly snižovat.„Loni jsme se dostali na vrchol úrokových sazeb. Úrokové sazby klesají sice pomalu, ale je to pozitivní zpráva. Budeme se pohybovat mezi 5,5 až šesti procenty. Odhadem počítáme na konci roku s 5,7 procentem. Příští rok bychom mohli odhadem končit na 4,8 procentu. Zatím jsme někde u té šestky,“ predikuje Libor Ostatek, hypoteční expert podcastu Ve vatě ze společnosti Broker Trust a Golem Finance.2) Ceny bytů klesajíPo letech setrvalého, prudkého růstu, který ještě urychlily covidové úspory domácností, jdou ceny bytů dolů. Propad jako po hypoteční krizi z let 2008 až 2009 se však nečeká. „Jako makroekonom nevidím příliš důvodů pro to, abychom sjeli úvrať na horské dráze prudce dolů. Může tam být zoubek,“ řekla Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV.Podle Milana Ročka ze společnosti Dataligence, jejíž analytici v posledních pěti letech prozkoumali 400 000 kupních smluv, odhadují do konce roku pokles cen starších bytů průměrně o desetinu. „Starší byty nám budou v průběhu roku s cenou mírně klesat, ne víc než o desetinu od teď.“ To by znamenalo návrat cen na hodnoty z poloviny roku 2021.3) Budeme „méně chudí“Třetím pozitivem je, že už v druhé polovině roku začnou Čechům růst reálné příjmy. Ty jsou nyní kvůli vysoké patnáctiprocentní inflaci záporné, protože průměrný zaměstnavatel přidává letos mezi šesti a devíti procenty.„Podle našich odhadů má růst reálných příjmů přijít ve druhé polovině letošního roku,“ odhaduje Helena Horská.4) Vybrakovaná nabídka se plníNa trhu je výrazně více nemovitostí a přebraná nabídka se doplňuje. „Po osmi letech, kdy jsme stáli ve frontě a modlili se, aby ten přede mnou nezaplatil zálohu na můj vybraný byt, tak si můžeme vybrat,“ myslí si Milan Roček.Tím dobré zprávy končí. Ceny nemovitostí v Praze dál mírně rostou a nové byty developeři zatím zlevňovat nehodlají, třeba Central Group raději svůj projekt zmrazil. Řadě lidí nezbývá nic jiného než sáhnout po nájmu. Zatímco ještě před rokem vyšlo nájemné třeba na 21 tisíc, vyšponovaná poptávka ho zdražila na průměrných 25 tisíc.V hlavním městě je to stále výrazné míň, než činí splátka hypotéky. Ale jsou už regiony, kdy se poměr vyrovnává. „V Praze jsme pořád na polovině splátky hypotečního úvěru. Dřív to bylo jedna k jedné. Neplatí to v Ústeckém kraji, tam je už hypotéka jen o málo dražší než nájem,“ spočítal Milan Roček.Kam půjdou ceny nájmů dál? Co trh s byty rozhýbe? A jak podpořit bydlení za rozumnou cenu? Poslechněte si celou speciální epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Američané vytáhli za poslední rok bilion dolarů z menších bank. Půlku z nich nalili do fondů peněžního trhu. Teď zase platí, že „cash is king“, hotovost vládne, míní i investor Daniel Gladiš.Pády amerických bank svět znervózněly, recese je opět o něco blíž a hotovost se počítá.„Za poslední rok a něco, kdy Fed začal zvyšovat úrokové sazby, odtekl z menších a středně velkých amerických bank jeden bilion dolarů bankovních vkladů, kterých je jinak celkem 17 bilionů,“ popisuje Daniel Gladiš, šéf fondu Vltava Fund SICAV, v podcastu Ve vatě.Půlku Američané přemístili do největších bank, půlka odtekla do tzv. fondů peněžního trhu.Tyto fondy fungují i v Česku a nabývají teď na atraktivitě. V dobách, kdy většina centrálních bank razila politiku nulových až záporných úrokových sazeb, výnosem nijak neoslňovaly. S vysokými sazbami a s nervozitou kolem likvidity bank se však podle Gladiše vracejí do hry.Do čeho investují zmíněné fondy peněžního trhu? Především do krátkodobých státních cenných papírů, se splatností do jednoho roku, kterým se říká pokladniční poukázky, a také do bankovních vkladů. U těchto instrumentů se výnos odvíjí od dvoutýdenní repo sazby České národní banky. „Fondy peněžního trhu se teď pohybují výnosy kolem šesti procent, což může ve srovnání s dluhopisy a akciemi působit dost atraktivně,“ míní investor.Podle Gladiše obstojí fondy peněžního trhu i ve srovnání s jinými konzervativními způsoby uložení úspor, jako jsou spořicí či termínované účty, z nichž ty nejvýkonnější v Česku nabízejí obdobný výnos.Analýza renomované americké banky J.P. Morgan má za to, že peníze z menších bank odtékají i proto, že tam vklady střadatelů stále úročí jen nedostatečně. „Banky nepromítly růst úrokových sazeb do úroků na vkladech. Ony to udělat mohou, ale to by bylo výrazně na úkor jejich ziskovosti,“ myslí si zakladatel fondu Vltava Fund Gladiš.Vybrat peníze z fondu peněžního trhu však nelze kdykoli, z výnosu se neplatí daň, pokud fond člověk drží tři roky.Navíc jsou to peníze, které stojí mimo bankovní trh, což je podle experta podcastu Ve vatě výhoda i proto, že s kolapsem Silicon Valley Bank či švýcarské Credit Suisse krachy bank nekončí.„Myslím, že to jsou první vlaštovky a že stresující prostředí začne nabírat na síle. Jsme teprve v počátcích. Centrální banky deklarují, že sazby budou zvyšovat, že jsou odhodlané je držet vysoko, dokud inflace neklesne,“ míní Gladiš.Sazby začali centrální bankéři zvyšovat po 14 letech takřka nulových úroků. To je podle Daniela Gladiše stresující pro banky, firmy i domácnosti. Komerční banky podle něj přiškrtí poskytování úvěrů.Poslechněte si celou epizodu! Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Přijďte na živé natáčení podcastu Ve vatě speciál: Jak na reality. 29. března, 18:30, Kasárna Karlín. Hosty Markéty Bidrmanové budou Libor Ostatek, Milan Roček (Dataligence) a Helena Horská (Raiffeisenbank). Registrujte se na e-mailu olga.rychtarova@sz.cz---------Apetit po bytech pomalu roste. Majitele však do prodejů zatím nic nenutí a ceny víceméně drží a obě strany čekají, kdo cukne první. Zapisujte si ceny, někde už museli dvakrát slevit, radí expert přes hypotéky Libor Ostatek.Na trhu s bydlením je to teď „kdo s koho“. Vlastníci ustáli zdražení cen energií i splátek hypoték a s cenou jdou dolů zatím jen o pár procent. „Nevíme, kolik na trh přijde nucených prodejů. Ukazuje se, že my Češi jsme velmi adaptabilní, žádný kolaps tu není, desítky tisíc nemovitostí nejsou vrhány na trh,“ říká Libor Ostatek, který působí v Broker Trust a Golem Finance jako hypoteční expert.Největší propad prodejů už má ale trh podle Ostatka za sebou. „Roste apetit kupujících, prodávající ale nemusí zatím prodávat rychle, zakopou se do zákopů a čekají. Je to psychologický souboj,“ tvrdí v podcastu Ve vatě. To je vidět i na rozdílu mezi cenou, za kterou se reality nabízejí v inzerátech, a za jakou se nakonec prodají. Liší se o jednotky procent, u starších bytů ceny klesly proti loňsku v průměru o desetinu.Kdo je však vytrvalý a trpělivý, může si vyčekat nebo usmlouvat slevu až dvacet procent, míní Ostatek. „Dá se dostat na slevu 20 procent. Záleží, z jaké ceny jdu, a kdy to ten nešťastník začal inzerovat. Doba inzerování se obrovsky prodloužila a na byt může mít už druhou nebo třetí cenu.“ Proto se vyplatí zapisovat si ceny vybrané nemovitosti.Největší vyjednávací sílu mají držitelé hotovosti. „Pokud máte cash, můžete u bytu za 3,5 milionu říct: ‚Já vám dám 2,5‘ a otočit se na podpatku,“ tvrdí Libor Ostatek.Trh s hypotékami mírně oživuje. Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 7,9 miliardy korun. Proti lednu to znamená nárůst o 20 procent. „Trh se začíná probouzet. Objevují se na něm příležitosti.  Není to ale začátek hypotečního obrození. Nepůjde o strmý růst, půjdeme pomalu, ale jistě nahoru,“ řekl v podcastu Ve vatě Ostatek.Zatím se však každý den prodají jen jednotky kusů hypoték, nejméně za dvacet let. „V  bankách se poskytlo za první dva měsíce kolem 2400 hypoték, ve stavebních spořitelnách to bylo 300 kusů, mluvím o zajištěných úvěrech. Jednotky kusů za den.“ V předcovidových letech přitom financovaly úvěry na bydlení za více než čtvrt bilionu korun ročně.Zatímco prodej hypoték roste jen zlehka, citelné oživení vidí Ostatek na počtu kalkulací, které si lidé v bankách nechávají dělat: „Nárůst poptávky vidíme ve zvýšení míře kalkulací, nejvíc se to týká koupí secondhandových nemovitostí (byty starší 10 let, pozn. red.). Vyjednává se cena a přepočítává se záměr. Zatím se to do realizací koupí nepropisuje.“Jak si vyjednat slevu? A jak poznat, že ceny hypoték brzy zlevní? Poslechněte si v celý podcast v přehrávači v úvodu článku.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Řada investorů žije stále mentálně v 90. letech a věří, že na ně „finančák“ nepřijde. „To už dneska neplatí,“ varuje investor Lubor Žalman. Kdo platí daně se zpožděním, ať počítá s úrokem z prodlení. A ten je aktuálně vysoký.Kdo by chtěl nezaplacené daně z investic za poslední roky dohonit, má šanci. Může podat dodatečné daňové přiznání.„Ale když něco opravuju, stojí to víc. Budu muset zaplatit i úrok z prodlení. Ten je v současné době 15 procent ročně, závisí na repo sazbě ČNB a ta je nyní vyšší,“ vysvětluje v investičním podcastu Ve vatě expert na daně Petr Frisch ze společnosti Pro Factum Consulting.Nejde totiž o pokutu za opožděnou platbu, ale o náhradu ceny peněz. Úrok z prodlení kompenzuje, že stát nedostal své peníze včas a nemůže s nimi disponovat. Výši úroku z prodlení stanovuje zákon a při aktuální výši reposazby, která činí sedm procent, tak opozdilec zaplatí na dani skutečně o 15 procent vyšší daň, než kdyby zaplatil včas.Finanční úřad vás smí zkontrolovat až tři roky zpátky. „Lhůta, v které vám může finanční úřad daň doměřit, se počítá od lhůty pro podání přiznání. A jsou to tři roky. Pokud lhůta letos končí 3. dubna, FÚ může zahájit kontrolu až do dubna 2026,“ upřesňuje Frisch.To, že se vaše portfolio oproti všeobecnému trendu loni jen zelenalo, neznamená, že se letos na daních prohnete. Kdo neprodával, může být v klidu. „Fyzické osoby neplatí daň z nerealizovaných zisků. Jen když prodají a peníze jim přijdou na účet,“ říká investor Lubor Žalman z fondu Encor Wealth Management.Příjmy z investic se v tuzemsku daní dvěma sazbami 15 a 23 procent. Nižší sazba se týká příjmů do 1,95 milionu. Cokoli nad tuto částku se zdaňuje vyšší sazbou. Pro drobné a dlouhodobé investory jsou tu ale dvě výjimky.Kdo vlastní cenné papíry déle než tři roky, splní tzv. časový test. „Pakliže držím cenné papíry i dluhopisy déle než tři roky a pak je prodám, bez ohledu na to, zda mám zisk či ztrátu, zisk je od daně osvobozený. Do daňového přiznání se vůbec neuvádí,“ říká daňový expert Frisch.Pokud vaše příjmy z prodeje cenných papírů nepřesáhly za rok 100 tisíc korun, růžový formulář taky vyplňovat nemusíte. „Těmi 100 tisíci se myslí příjmy, tedy hrubá cena, za kterou jste papíry prodali. Nikoli zisk,“ upřesnil Petr Frisch. Veškeré příjmy z různých druhů investic se sčítají, stotisícová hranice platí pro všechny dohromady.Další oblastí jsou akciové dividendy, případně úroky z dluhopisů. Pokud vám dividendu nebo úrok vyplácí společnost, která platí daně v Česku, z této částky před jejím vyplacením automaticky odvede 15% srážkovou daň a vy tak tento příjem už v daňovém přiznání uvádět nemusíte.Základní lhůta pro podání daňového přiznání je letos 3. duben 2023. Jak se daní příjmy z ETF? A jak příjmy z amerických akcií či z investic do kryptoměn? A jak danit, pokud jste plátcem paušální daně? Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Rodičovská rada „Uč se, ať z tebe něco je“ patří k těm, které děti a dospívající nechtějí slyšet. Jenže vzdělání je investice, která se krásně zhodnocuje.Kladný vliv vzdělání na budoucí příjem potvrzuje řada studií z celého světa. V tuzemsku vám každý odstudovaný rok zvýší budoucí mzdu v průměru o sedm procent, zaznělo v podcastu Ve vatě.Že jde vzdělání ruku v ruce s vyššími příjmy, potvrzují i tvrdá data českých statistiků. Čech se základním nebo nedokončeným vzděláním si přijde měsíčně na 27 tisíc (medián hrubé měsíční mzdy). Kdo vystuduje střední školu bez maturity, bere přes 29 tisíc, víme z dat statistiků za rok 2021.U středoškoláka s maturitou se hrubý plat vyhoupne už přes 36 tisíc. Vyšší odborná škola nebo bakalářský titul s sebou nese střední hodnoty průměrné mzdy kolem 42 tisíc, vysokoškoláci pak pobírají přes 50 tisíc korun.Podle ekonoma Dominika Stroukala jsou dvě teorie, které vyšší plat pro vzdělanější zaměstnance vysvětlují.„Jedna teorie je, že tím, že se něco naučíme, zvýšíme si produktivitu, za což nás na trhu ocení. Druhá teorie říká, že vzděláním se snažíme ukázat budoucím zaměstnavatelům, že jsme schopní strávit pět let děláním nesmyslů pod lidmi, které nenávidíme, a když se ‚vejškou‘ prokoušeme, budeme mít vyšší příjmy.“Podle Stroukala je možné peníze a čas věnovaný studiu či vzdělávání s klidným svědomím nazvat investicí.„Investicí je cokoli, kdy si snížím současnou spotřebu proto, abych měl v budoucnu spotřebu vyšší,“ vysvětluje ekonom. A nemusí jít jen o vysokou školu, ale třeba o placené kurzy, získání certifikátů, rekvalifikace.I u investic do vzdělání jde vyčíslit, kolik zhruba vynesou. Obvykle se počítá, o kolik procent zvýší výdělek každý dodatečný rok vzdělání. „Celosvětový průměr je 10 %, což je nádherný výnos,“ říká Stroukal. To znamená, že jeden rok školní docházky zvýší budoucí hrubý výdělek průměrného školáka o desetinu.Česko je lehce pod průměrem. Ekonom Daniel Münich, který se vzděláváním dlouhodobě zabývá, odhadl, že u nás je výnos z jednoho roku vzdělání sedm procent. Kdo zvládne pět let vysoké školy, má v průměru plat o třetinu vyšší než ten, kdo skončí s pouhou maturitou, vyplývá z dat. Rozdíly jsou mezi muži a ženami i mezi jednotlivými stupni vzdělání.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Celá řada známých a úspěšných investorů se o své originální myšlenky dělí na síti. Tady je pětice zajímavých investorů, které opravdu stojí za to sledovat.Zkopírovat portfolia investičních hvězd vypadá lákavě. Přímý výtah k úspěchu to ale není, lepší je se jen inspirovat. „Lidé by se měli vyvarovat slepého kopírování investic. Bohužel se to děje často a končí to zklamáním. Když člověk kupuje něco a neví proč, nemůže to dobře dopadnout,“ varuje v investičním podcastu Ve vatě Daniel Gladiš z fondu Vltava Fund Sicav.Pro inspiraci a širší rozhled je podle něj dobré sledovat investory, jejichž portfolia jsou úzká a koncentrovaná. „Když má někdo 100 pozic, tak jeho míra přesvědčení o těch investicích není moc velká. My máme asi 21 pozic, deset největších tvoří 3/4 portfolia,“ popisuje záběr svého fondu Gladiš a potvrzuje tak ideu, že o svých investicích je důležité opravdu něco vědět.Zároveň je praktické sledovat portfolia, která se moc nemění. „Když někdo za čtvrt roku vymění čtvrtinu portfolia, tak než se k informaci dostanete, je už stará,“ vysvětluje Daniel Gladiš. Pozor ale na kusé informace, varuje investor: „George Soros není dobrý pro studium, protože ani nevíte, co v portfoliu má.“Daniel Gladiš dal v tomto díle dohromady seznam výjimečných osobností, které mají za sebou nejen skvělé kariéry, ale zároveň nejsou skoupé na informace. Ať už v rozhovorech, na sociálních sítích nebo ve výročních zprávách svých firem, zprostředkovávají know how zajímavé i pro drobné investory.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Řada Čechů, kteří si za covidu pořídili chalupy, se jich letos bude zbavovat. Ekonomický optimismus povadl, ceny energií vzrostly. Na jaře se tak v nabídce objeví stovky nových víkendových nemovitostí. Některé už jen za milion. Inzerátové rubriky chaty a chalupy se začaly plnit už od loňského podzimu. Na jaře přijdou na trh nové objekty.„Můžeme mluvit o stovkách nemovitostí. Na serveru Reality Čechy se nabídka proti loňskému období, ani ne za rok, zdvojnásobila,“ všímá si odborník na hypotéky Libor Ostatek v investičním podcastu Ve vatě.Není divu. Romantické představy o bydlení mimo město s koncem pandemie vyprchaly. A záměr starší nemovitosti zvelebit zarazila inflace. „Stavební materiály obrovsky vylétly. Takže nemovitosti zůstaly v původním stavu. Právě takové budou plnit a plní vanu, ze které můžeme lovit potenciálně zajímavé příležitosti,“ míní Ostatek, expert Broker Trust a zakladatel Golem Finance.V Karlovarském kraji klesla cena na metr čtvereční meziročně o pět a půl tisíce. Zhruba o tisícovku spadla podle Kompasu cen nemovitostí serveru Sreality.cz ve Středočeském a Ústeckém kraji. Někteří majitelé však zatím odmítají akceptovat, že se ceny rekreačních realit daly do pohybu. Tedy až na oblíbené Krkonoše, Šumavu, Lipno a podobné destinace.„Pokud se podívám na nabídky, je tam spousta přestřelených cen. Majitel v covidu koupil hodně draze a chce pět milionů za chalupu v „Horní Dolní“, navíc energeticky a technicky náročně udržovatelnou,“dodává si Ostatek.Už teď se vyplatí ceny monitorovat, protože druhé čtvrtletí bude podle Ostatka pro koupi chaty či chalupy ideální.„Přijde březen a cena začne roztávat. Rodinné rozpočty se hodně vyjasnily. Celý podzim jsme neměli jasno, jak to bude s energiemi. Teď už je nám ale jasné, zda nám rozpočet vyjde i na provoz chaty,“ říká Ostatek.Slevy na chatách a chalupách budou výrazné, až o třetinu, předpovídá expert. „Jsou typy nemovitostí, kde to bude muset jít proti loňsku o 25 až 30 procent dolů, aby se prodaly.“ Hlavně ty energeticky náročné a nezrekonstruované.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Český akciový trh byl dlouhá léta otloukánek, zlomilo se to před dvěma lety.  Indexu PX pražské burzy se aktuálně daří, od ledna je výš o 13 procent. „České akcie dávají těm americkým na zadek,“ říká investor Lubor Žalman.Zatímco dřív Češi na pražské burze investovali ze sentimentu, dnes je pádným argumentem sám výkon zdejších titulů. „Dřív jsme investovali do českých akcií na pražské burze z vlasteneckých důvodů, teď už nám stačí ty čistě finanční,“ komentuje investor.I americké akcie aktuálně rostou, ale ne tolik co tuzemské. „Pražské burze se daří, a to nejen letos. Je to fenomén, který trvá dva roky. Ze všech tříd aktiv, z kterých mícháme portfolia našich klientů, byly české akcie druhé nejvýkonnější hned po ropě,“ říká Lubor Žalman, partner v Encor Wealth Management, v podcastu Ve vatě.Loni zažila Burza cenných papírů sice pokles, ale vzhledem k okolnostem a ve srovnání s burzami v okolních státech, nijak dramatický. V delším horizontu se ale indexu PX, což je index českých akcií, tolik nedařilo. Za 5 let zhodnotil celkem zhruba o 35 %, zatímco celosvětový index NYSE o 60 %. Za deset let dosáhl pražský index ještě horšího výsledku, zhodnocení jen o 10 %, zatímco NYSE vzrostl o 200 %.Podle Žalmana má ale burza v Praze budoucnost ještě před sebou. A nabízí akcie vzhledem k jejich hodnotě levně. „Historie je v investování irelevantní. musíme se dívat na to, co si myslíme, že bude. Na pražské burze si akcie kupuju za šesti-, sedminásobek, v Americe za šestnácti-, sedmnáctinásobek, u technologických akcií za 20násobek ročního zisku, tak to riziko je neporovnatelné. Za mě jsou ceny českých akcií podhodnocené,“ tvrdí Žalman.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Dividendy z ČEZ se proti loňsku skoro zdvojnásobí. I když je podíl na zisku svůdný, půda kolem polostátního gigantu je teď podle investora Daniela Gladiše příliš horká. Stát je v ČEZ ještě nepředvídatelnější než dřív, říká. Skupina ČEZ letos odvede státu celkem přes 100 miliard korun. Kromě daní a mimořádných odvodů totiž vyplatí také více než 50 miliard korun jako dividendu ze zisku loňského roku. I dividenda pro soukromé akcionáře bude letos rekordní.Zatímco loni dostali od polostátního energetického gigantu jako podíl ze zisku 48 korun za každou akcii, letos by to podle očekávání analytiků mohlo být přes 80 korun.„Průměrný odhad analytiků je 81 korun 60 haléřů za akcii. Myslím, že tak nějak to bude. Zisk ČEZ za loňský rok bude vysoký. Je na rozhodnutí státu, kolik se rozhodne akcionářům vyplatit. Ale dividenda by mohla být téměř dvojnásobná než o rok dříve,“ odhaduje Daniel Gladiš z fondu Vltava Fund SICAV v podcastu Ve vatě.Investor by si však neměl akcie vybírat jen podle výše podílu na zisku, upozorňuje Gladiš.„Dividenda je přendávání peněz z jedné kapsy do druhé. A na té cestě se ještě část ukrojí srážkovou daní. Dividenda by neměla být jediný a rozhodující argument pro investici.“Dividendám navzdory, akcie ČEZ nemá investiční expert podcastu Ve vatě v portfoliu od 90. let. „Já bych do toho neinvestoval. Absolutně nejsem schopen odhadnout, jakou má firma hodnotu. Nedá se říct, jak se bude vyvíjet ziskovost, dividenda, vlastnictví, zadluženost. Je to akcie pro otrlé. Hlavní akcionář (stát, pozn. red.) mi připadá velice nepředvídatelný. Nejen, že se to nezměnilo, ale je to ještě horší než dříve,“ má za to Gladiš.Poslechněte si celou epizodu. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Český státní dluh dělá 2 895 miliard korun. Skoro tři biliony. Trojka a za ní dvanáct nul. Maďarsko a Polsko své dluhy zalepily úsporami od občanů. Podle ekonoma Dominika Stroukala státní dluh nakonec zaplatí drobní střadatelé.V roce 2010 jsme dostali do schránek tzv. Kalouskovu složenku, která každého vyzývala, aby zaplatil 121 tisíc korun. Byl to rozpočítaný státní dluh na obyvatele včetně dětí a kojenců. Dneska na každého teoreticky připadá už 275 033 korun.Vláda si peníze půjčuje buď od bank, nebo vydává státní dluhopisy. Nedávné příběhy z Polska a Maďarska dokládají, jak můžou k zalátání státního dluhu posloužit úspory střadatelů na důchod.Pro příklad nemusíme chodit daleko do historie. Polská vláda před 10 lety „znárodnila“ úspory svých občanů na důchod. Na státní účty převedla víc než půlku peněz naspořených ve fondech. Z nich bylo více než 40 procent investováno v polských státních dluhopisech, které stát skartoval, a snížil si tak státní dluh zhruba o osm procent.Maďary vláda zase postavila před ultimátum, že buď převedou úspory ze soukromých  penzijních fondů do fondu státního, nebo přijdou o tři čtvrtiny svého budoucího důchodu. Většina lidí poslechla a proti své vůli pomohla zalátat díru ve státní kase.„Polsko a Maďarsko jsou naši blízcí partneři. Mám strach někde nechávat peníze na 40 let a doufat, že si jich nikdo nevšimne. Bál bych se, že by na ně stát sáhl v době, až je budu potřebovat,“ říká liberální ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě. Podle něj jsou peníze v každém státním fondu teoreticky v ohrožení.V Česku nic takového zatím nehrozí, máme průběžný penzijní systém, do kterého peníze na penze přitékají a zase hned odtékají. „Peníze nikde nesedí, chamtivé ruce politiků nemají co vzít. Kdyby politik sestavil fond a dal nám povinnost tam nakupovat státní dluhopisy, tak bych měl obavy, že on nebo někdo další po něm na ty peníze sáhne,“ obává se Stroukal, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.Od koho má napůjčováno Česká republika? Jak fungují státní dluhopisy? Jak je možné, že Japonsko – nejzadluženější země na světě – nepadne? Poslechněte si celý podcast. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Panelákový 2+1 v Olomouci zlevnil za půl roku o 800 tisíc, stometrový mezonet s terasou za Prahou o víc než milion. Hypoteční expert Libor Ostatek říká, že drahým hypotékám navzdory vyjde byt se slevou líp než v době laciných úvěrů.„Až překlenete fixační období a peníze budou opět levnější, nebude obtížné si u banky vyjednat lepší úrok,“ říká Libor Ostatek, odborník na financování bydlení ze společnosti Broker Trust a zakladatel Golem Finance. „Zatímco cenu nemovitosti po transakci už nezměníte, s hypotékou něco udělat můžete, pokud se tedy situace s úroky zlepší,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě.A právě to Ostatek pro nadcházející roky předpokládá. Konkrétní propočet ukážeme na zmíněném bytě 2+1 z olomouckého sídliště. Panelový dům z druhé půlky 70. let patří k těm, které šly od loňského podzimu s cenou nejvíc dolů.Na realitním serveru Reality Čechy a Morava se tento byt loni v červnu objevil za 3 990 000 Kč. Pokud bychom si na něj v té době vzali hypotéku na 30 let za tehdy běžně dostupná 2,99 %, vycházela by měsíční splátka na 13 400 korun.Nemovitost ale od té doby dvakrát zlevnila a loni v listopadu se prodala s dvacetiprocentní slevou za 3,19 milionu. Jenže mezitím úvěry na bydlení razantně podražily. Za současných cen hypoték (6,19 % s tříletou fixací) bychom spláceli 15 600 za měsíc. Ale jen do doby, než uplyne fixace a sazba poklesne.„Až sazba klesne opět na 2,99 %, tak se se splátkou můžu dostat na 11 tisíc korun měsíčně. Za tu samou nemovitost,“ spočítal Libor Ostatek. Teď jsou podle něj hypoteční sazby na maximu. Průměrná hypotéka se prodává s úrokem 6,25 %. Podobný propočet lze udělat i u zmíněného mezonetu v Mníšku pod Brdy. Tam cena loni v červnu začínala na 11 milionech, dnes je na 9,87 milionech. Že by šly ceny hypoték rychle a výrazně dolů, si Ostatek nemyslí. Pokles úrokových sazeb bude podle něj pozvolný. Na konci letošního roku se podle výhledu Golem Finance pro SZ Byznys budou hypotéky při optimistickém scénáři prodávat s úrokem 5,3 %, při pesimistickém za 5,7 %.Vrátíme se k 2% úrokům? Jak dlouhou fixaci zvolit? Kolik zaplatíte za předčasné splacení? Poslechněte si celý podcast. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Češi – v úprku před inflací – brousí kolem dluhopisů firem. Průměrný výnos aktuálně kolem 9 procent vypadá lákavě, známé jméno na obligaci ale není záruka, že peníze dostanete zpět, varuje investor Lubor Žalman. Že jsou dluhopisy bezpečnější než akcie, je zakořeněný omyl. Kdo si koupil dluhopis od zadluženého módního e-shopu Zoot, jistě nedopadl lépe než investor, který zakoupil akcie ČEZ. A akcie tohoto českého energetického gigantu jsou zase určitě výrazně rizikovější, než jeho dluhopisy.Obligace firem jsou skoro jako minové pole. „Každý týden máme na stole 3 až 5 nových emisí. Ale jdeme tak do desetiny z nich. Do 90 procent, co nám projde pod rukama, se nehrneme,“ přibližuje investor Lubor Žalman strategii svého fondu Encor Wealth Management, který se na obligace specializuje.Sítem fondu neprošly ani nedávno emitované dluhopisy e-shopu s potravinami Rohlík Group a sítě lékáren Dr. Max ze skupiny Penta. Emitentem byl totiž jiný subjekt, než by se podle názvu cenného papíru mohlo zdát.„Musím mít jasno, kdo je emitent. Někdy to jsou vykukové. Jako příklad dám dluhopisy Rohlík.cz a Dr.Max. Dluhopis je nazýván Dr.Max, ale emitentem je firma z holdingu o dvě úrovně výš. Ta si může napůjčovat další dluhy. Z toho důvodu jsme do toho nešli,“ vysvětluje Lubor Žalman.Podle Vadima Petrova, mluvčího skupiny Česká lékárna holding, jejíž součástí je i Dr. Max, dostali investoři ucelené informace. „Součástí balíku informací, které jsou k dispozici všem potenciálním investorům, je zcela určitě i údaj, která společnost ze skupiny Dr. Max je emitentem, takže zmíněné obavy nejsou příliš pochopitelné. Jedná se o standardní a transparentní proces. Ve skupinách je běžné, že dluhopisy vydává vlastník podílů. Máme už za sebou několik vln vydávání dluhopisů a dlužno říci, že všechny byly velmi úspěšné,“ uvedl Petrov.  Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Až na dveře zaťuká recese, centrální banky nás patrně zase zasypou penězi a i trhy budou profitovat, domnívá se ekonom Dominik Stroukal. Nejlepší investice jsou podle něj ty do bank, technologické akcie by zatím nechal spát.„Čeká nás špatný rok. Minimálně v tom střednědobém výhledu všichni čekáme, že projdeme technickou recesí. Čekáme, jestli se přelije i do recese zisků, do vyšší nezaměstnanosti. Ale možná je to dobré proto, že na to bude reagovat měnová politika, která by nás mohla ode dna vystřelit,“ míní ekonom Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Kvantitativní uvolňování, tedy pumpování nových peněz do ekonomik, si centrální banky ve velkém vyzkoušely po velké hypoteční krizi a poté během pandemie covidu-19. „Sice tomu moc nefandím, ale dá se čekat, že se ty procesy zapnou. A pokud se zapnou, proč se na tom nesvézt. Je to přítok peněz, který trhy vystřelí nahoru. To je moment, na který bych já třeba čekal,“ řekl ekonom v podcastu Ve vatě.Už teď jsou ceny akcií podle Stroukala dost výhodné. Nízké ceny některých titulů jsou podle něj ideální startovní pozicí pro začátek dlouhodobých investic. Sám Stroukal s nákupy ale ještě vyčká.Trhy podle něj totiž budou ještě chvíli padat: „Ještě nenakupuju. Pořád spekuluju, že to vychytám líp, ale já nejsem denní trader. Pokud chce člověk vychytat měsíc, kdy to bude nejníž, tak myslím, že ještě přijdou horší měsíce.“ Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Firmy sice nyní nabírají až o pětinu méně lidí než loni, velké propouštění ale není na obzoru. Mzdy i letos dál mírně porostou, zhruba o 6 až 9 %, odhaduje analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Inflaci tak ale ani letos nedohoní. Růst mezd se podle Tomáše Ervína Dombrovského bude letos týkat nejen nových zaměstnanců: „Mnohem víc firem plánuje přidávat i těm stávajícím. Tempo růstu mezd malinko zrychluje oproti loňsku, letos bude mezi 6 až 9 %,“ řekl ve speciálu podcastu Ve vatě, analytik personální agentury LMC. Navzdory tomu, že lidé v řadě oborů uvidí na výplatní pásce větší částku, stejně si za ni ale průměrně koupí o deset procent méně než před rokem. V listopadu totiž byla v Česku inflace 16,2 procenta, a reálně tak klesly mzdy nejvíc od 90. let.  „Ochota zvyšovat mzdy mezi firmami přetrvává. Během covidu dostaly lekci, když na lidech šetřily a pak měly problém za půl roku nabrat lidi,“ připomíná expert na pracovní trh Dombrovský. Jak vyšlo z průzkumu společnosti LMC, která provozuje portály jobs.cz a prace.cz, více než polovina lidí se svými příjmy obtížně vychází. Pětina má dokonce velmi vážné potíže a řádově deset procent populace je v exekucích.Jen šetřit často už nestačí, proto si lidé hledají druhý příjem. Přivýdělek musí mít zhruba čtvrtina zaměstnanců a dalších 21 procent si ho plánuje najít, vyplývá z dat společnosti LMC.Další cestou je pokusit se o zvýšení mzdy u stávajícího zaměstnavatele. „Musí to vzít do svých rukou. Kdo si neřekne, zvýšení platu se nedočká. U nás to není zvykem,“ míní Dombrovský. Kdo práci jednou za pár let změní, polepšuje si rychleji.„Mezi pátým a desátým rokem se lidé dostávají do takzvané ‚zlaté klece‘. Všechno možné si osahali, ve firmě už vyrostli a do vyjednávání se už tak často nepouštějí. Zůstávají zticha, i když je spousta věcí pálí. Roste frustrace, ale klesá ochota s tím něco dělat,“ popisuje analytik chování lidí. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Akcie loni přišly až o pětinu své hodnoty. Popadané tituly lákají investory k nákupu. O  20 % klesl  index S&P 500, sdružující pětistovku největších amerických firem. Tesla a Meta spadly o 60 %. ČEZ na konci roku mínus 7%.Jestli firma stojí za investici, lze poodhalit pomocí akciové analýzy. „Je to jako loupání cibule. Odlupuješ vrstvu za vrstvou a nakonec brečíš štěstím nebo smutkem,“ říká investor Daniel Gladiš.V aktuálním vydání podcastu Ve vatě ukazujeme se zakladatelem fondu Vltava Fund Sicav, jak na analýzu akcie krok za krokem, a to na příkladu mexické pojišťovny aut Quálitas Controladora. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Experti Daniel Gladiš, Lubor Žalman, Dominik Stroukal a Daniel Gladiš a autorka podcastu Ve vatě Markéta Bidrmanová doporučují deset knižních titulů, které vám pomůžou nejen lépe investovat, ale i porozumět financím. Ve výběru najdete publikace bývalých traderů, bankéřů, vědců i vizionářů.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zatímco loni prodeje nemovitostí trhaly rekordy, letos v létě jako když utne. Ceny bytů tak konečně začaly padat. Prodejci je letos nabízejí v průměru o sedm procent laciněji než loni, říká hypoteční expert Libor Ostatek.Letos se s koupí bytu vyplatilo podle odborníka čekat, v příštím roce už se však na trhu objeví spousta zajímavých nemovitostí.„Vyplatí se monitorovat, mít oči na stopkách a chopit se příležitosti, která v příštím roce přijde. Příští rok bude jedna z nejzajímavějších příležitostí za poslední dekádu,“ myslí si Libor Ostatek, který trh s bydlením monitoruje už 30 let, nyní v Broker Trust a Golem Finance.Okno poklesu cen bytů však nemusí zůstat otevřené dlouho, varuje Ostatek v investičním podcastu Ve vatě. „Pokud potřebujete bydlení řešit, bude příležitost výrazně lepší než letos. Ale nevyplatí se čekat, že to bude ještě lepší. Může to být lepší, ale trh je strašně volatilní úplně ve všem. Může oživit poměrně rychle a v dlouhodobém horizontu ceny nemovitostí zase porostou,“ upozorňuje.Před rokem se průměrná hypotéka ve výši tří milionů korun na 30 let financovala průměrně za 2,5 procenta, měsíční splátka činila zhruba 12 000 korun. Nyní se stejná hypotéka prodává s úrokem 6,3 procenta, což splátku vyhnalo na 19 000 korun měsíčně.Ostatek věří, že v roce 2023 půjdou úrokové sazby zvolna dolů, což by mělo zlevnit hypotéky. „Kdyby sazby hypotéky z dnešních 6,3 procenta spadly na 5,3 procenta a zároveň seženu nemovitost s 20% slevou, v tu chvíli jsem se splátkou zpátky kolem 13 500 korun,“ spočítal Ostatek.I tak však budou kupující dál omezovat hypoteční limity České národní banky. „Neznamená to, že by si každá domácnost mohla dovolit koupit nějaký byt. A neznamená to, že bude developer ochoten zlevnit byty nové, ale můžete dostat benefity jako vybavenou kuchyň nebo garážové stání,“ odhaduje Ostatek.  Nejmenší šance na slevu bude příští rok u kvalitních stavebních pozemků.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Trvalo měsíce, než banky zareagovaly na vyšší cenu peněz a odměnily vkladatele vyššími úroky. Podle exbankéře Lubora Žalmana ale vysoké úročení vkladů na spořicích účtech dlouho nevydrží.Češi se snaží ochránit své peníze před inflací, častým řešením je spořicí účet. Na nich aktuálně leží zhruba 220 miliard korun. „Spořáky“ jsou sice takřka bez rizika, ale mají i jednu velkou nevýhodu.U takového účtu není žádná garance, že atraktivní úrok přežije delší období. „Banka mi může ze dne na den snížit sazbu. Je to strašně flexibilní,“ varuje v podcastu Ve vatě bývalý šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman.A sazby, které do spořících produktů nalákaly desetitisíce Čechů, začnou podle Žalmana už příští rok zase pomalu klesat. „Ve firmě si myslíme, že se úroky sníží, ale pomaleji. A zůstanou na hladině, která bude určitě vyšší než do konce loňska byla,“ odhaduje partner v investičním fondu Encor Wealth Management.Úroky na „spořácích“ jsou podle Žalmana na maximu. Za současných podmínek podle něj výš nepůjdou, leda u movitějších střadatelů. „Částky v desítkách milionů by mohly přitlačit ještě pár procent. Na částky menší tam bude vždycky menší sazba, pro banku jsou s tím spojené určité náklady,“ vysvětluje bývalý bankéř.Na současnou inflační vlnu jsou spořicí účty krátké, koruna totiž jen za letošní a příští rok ztratí přes desetinu své reálné kupní síly a před tím investory nezachrání prakticky žádný standardní investiční nástroj. Které banky nabízí nejvyšší úroky? Jak jsou na tom s úročením termínované účty? A na co vše si dát pozor, když si sjednáváte spořicí účet? Detaily si poslechněte v podcastu Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Investice do fotovoltaické elektrárny se navzdory vysokým pořizovacím nákladům vyplatí. Komu se ale opravdu vyplatí? To a více vysvětluje Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve společnosti Woltair.Některé domácnosti nasazují proti drahé elektřině soláry. Díky vlastní výrobě elektřiny ze slunce mohou snížit spotřebu elektřiny ze sítě a jejich náklady na energie se tak podstatně sníží.Jak dlouhá je aktuálně čekací lhůta na fotovoltaiku a pro koho má smysl? Na co je třeba se při rozhodování, zda si fotovoltaiku pořídit, nebo ne, zaměřit? S tím radí ve speciálu Ve vatě Lukáš Papež, který má na starosti instalace ve firmě Woltair, jež dodává energetické technologie.Instalační firmy kvůli obrovské poptávce narážejí na řadu faktorů, které čekání na systémy protahují. Podle Papeže jde hlavně o dodávky fotovoltaických systémů, zejména o bateriové systémy a střídače.Čeká se však také kvůli administrativě. „Jednak je to dáno také čekací lhůtou spojenou s distribucí a žádostí o připojení, kdy distribuce má měsíc na to, aby se k tomu vyjádřila. Když to zprůměruju, tak od podpisu smlouvy jsme v naší společnosti na nějakém cca půl roku, kdy máme realizaci dokončenou,“ říká Papež.Při přemýšlení, zda si pořídit, nebo nepořídit fotovoltaickou elektrárnu (FVE), by si měli lidé položit zásadní otázku, a sice tu, jaká je jejich spotřeba. „Viděl bych to od tří megawatthodin ročně,“ radí Papež.Zásadnější a rozhodující faktor je pak stav domu jako takového. „Panely vydrží 30 a více let. Je dobré mít střechu, která vydrží stejnou dobu,“ podotýká Papež.Klienti si však pořizují FVE i kvůli tzv. backupu, tedy záloze pro případ, že vypadne proud z distribuční soustavy. „U starších instalací, které mají třeba hliníkové vedení, to není úplně dobré,“ varuje.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Mezi lidmi je po manickém tištění bankovek za covidu stále příliš peněz. Riziko splasknutí ekonomické bubliny stoupá. „Množství rizik, která by mohla něco propíchnout, je větší než v roce 2007,“ říká ekonom Dominik Stroukal.Každá bublina je jiná, jedno ale mají společné. „Pojící prvek je, že předtím masivně naroste poptávka, typicky protože se předtím hodně zvýší peněžní zásoba. Tím se bublina nafoukne,“ popisuje vznik bublin ekonom Dominik Stroukal v aktuálním dílu investičního podcastu Ve vatě.Peníze, které banky a vlády vrhly na trh během pandemie, se přelily nejen do aktiv jako jsou akcie či nemovitosti, ale i do spotřeby. Důsledkem je bezbřehé zdražování. „Navíc zavřenou Čínu jsme v roce 2007 neměli, neměli jsme logistické problémy, lockdowny jsme neměli,“ popisuje Stroukal současná nebezpečí.Ceny se tak nepřirozeně nafoukly, kam se podíváme. Bubliny se mohou týkat v podstatě jakéhokoliv finančního aktiva.V čerstvé paměti máme bublinu na nemovitostech ve Spojených státech, časté jsou bubliny na akciích, ale mohou se týkat i dluhopisů nebo komodit. Náchylné jsou k nim kryptoměny.Předpovědět, co a kdy bublinu propíchne, téměř nikdo nedokáže. Dobrým vodítkem ale může být rychlé zvýšení úrokových sazeb, kterými se centrální banky, jako třeba nyní, snaží objem peněz mezi lidmi stáhnout. „Šest z devíti recesí po roce 1955 bylo spojeno s tím, že se prudce zvýšily úrokové sazby,“ říká Stroukal, autor knihy o ekonomických bublinách, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.Britský ekonom Andrew Lawrence přišel v roce 1999 s tzv. Indexem mrakodrapů. Ten říká, že jakmile se dostavuje nová nejvyšší budova světa, bezprostředně hrozí vypuknutí další ekonomické krize. A skutečně, krize přišla po dokončení Singer Building v roce 1907, s Empire State Building v roce 1929 dorazila dokonce velká deprese.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Tepelná čerpadla mohou odradit svou cenou, rozhodně ale stojí za zvážení. Pro koho jsou tepelná čerpadla dobrá nebo kolik vám na ně stát přispěje? To a více vysvětluje zakladatel a technologický ředitel Woltair Karel Náprstek.Tepelná čerpadla jsou další cestou ke snížení výdajů za elektřinu. „Celý objekt, všechno na elektřinu, kompletní vytápění i ohřev vody i vaření, mě stojí 38 tisíc ročně,“ počítá ve speciálu Ve vatě roční náklady na své energie Karel Náprstek, zakladatel a technologický ředitel společnosti Woltair.Kdy je tedy pro domácnosti ten správný čas uvažovat o čerpadle? „První myšlenkou je vždy snížit energetickou náročnost. Tedy buď zateplení, poté přichází výměna zdroje – v dnešní době tepelné čerpadlo,“ říká Náprstek. Investovat do tepelného čerpadla má podle Náprstka smysl i v nezatepleném domě, ale zateplení a celkové snížení tepelných ztrát by měla být priorita. Hlavní výhodou je podle Náprstka ekonomika provozu tepelného čerpadla. „Nejčastěji měníme čerpadla za elektrokotle a kotle na tuhá paliva. Výhoda čerpadel je nepochybně v ekonomice provozu – oproti elektrokotli je to až trojnásobně levnější provoz,“ říká zakladatel Woltair. Pořizovací náklady se pohybují průměrně kolem 300 až 350 tisíc korun. „Návratnost je divoká otázka, ale podle toho, jakou máte cenu energií, se pohybuje kolem 50 až 100 tisíci (za rok),“ myslí si Náprstek. Kolik místa zabere tepelné čerpadlo? Jak vybrat správné čerpadlo tak, aby nebyl slyšet hluk až k sousedům nebo jak si poradit s dotacemi? A jaké panují mýty spojené s pořízením tepelného čerpadla? Poslechněte si celou epizodu Ve vatě speciál.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Vyhlídky dnešních třicátníků, ale i čtyřicátníků na důchod jsou neutěšené. Aby mohli penzi prožít důstojně, měli by si pravidelně odkládat zhruba desetinu příjmů. Začněte hned s první výplatou, říká investor Daniel Gladiš.„První výplatu bych dal mamince, ale hned z té druhé bych 10 procent investoval do akciového fondu, který kopíruje nějaký velký akciový index. A s každou další výplatou stejně tak. Až do důchodu. Vklady by narůstaly, protože očekávám, že i můj plat poroste,“ popisuje Gladiš základní strategii, jak se zajistit na důchod.Čím dříve člověk s investicí začíná, tím v lepší výchozí situaci totiž je. Déle benefituje z výhod složeného úročení. A může si dovolit rizikovější investice než třeba padesátník. Třeba jen akcie, zatímco deset let před důchodem už volí spíše bezpečnější dluhopisy.„Když se důchod blíží, musí se investice přesunout do trochu bezpečnějších aktiv, aby velký propad trhu z jistiny neukrojil v okamžiku, když začnu vybírat. Mladý těží z dlouhodobého horizontu, může se pustit do takových investic, kde je pravděpodobné, že porazí inflaci,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě Daniel Gladiš, zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV.O tom se může zhruba třem milionům Čechů, kteří mají peníze ve „starých“ transformovaných penzijních fondech, jen zdát. Jejich výnos sice nesmí jít podle zákona do minusu, v reálu ale kvůli vysoké inflaci v minusu je. Za loňský rok po jejím odečtení prodělaly šest až devět procent.„Je to paskvil. Garance nuly v každém roce bere možnost dosahovat vyšších výnosů. Penzijní fondy nemohou investovat agresivněji. Je to produkt, který nesplnil svůj úkol,“ hodnotí původní „penzijko“ Gladiš.Kolik by si měl člověk na důchod nastřádat, aby peníze nedošly? Na to není jednoduchá odpověď. Kdo půjde do penze až za několik dekád, netuší, kolik a zda vůbec bude dostávat něco od státu. Navíc každý má o svém podzimu života jiné představy. Někdo chce užívat předčasný důchod na chalupě s vnoučaty, jiný hodlá pracovat do 70 a mezitím cestovat po světě.Ekonomové z investiční společnosti T Rowe Price načrtli na základě historických zkušeností několik záchytných bodů a výši investic, které by měl mít člověk pro bezpečnou penzi nashromážděné.Vyšlo jim, že ve věku 30 let by investice měly dosahovat výše poloviny hrubého ročního příjmu. V Česku je mediánová mzda 35 tisíc měsíčně, tedy 420 tisíc ročně. Takže třicátník by měl v investicích mít 210 tisíc korun. Čtyřicátník by měl mít nainvestováno v hodnotě dvojnásobku hrubého ročního příjmu, tedy 840 000. Pětašedesátník by měl před odchodem do důchodu disponovat na kontě zhruba jedenáctinásobkem hrubého ročního příjmu, průměrně tedy 4,6 milionu korun.„Je to realistické, ale musíte začít už s tou druhou výplatou. Investovat hlavně do akcií a nepřestat. Pak je ta šance reálná. Člověk, který začne investovat jen o 10 let později, se připraví zhruba o polovinu toho výnosu,“ upozorňuje investor Gladiš.Kolik z investičního balíku vybírat, aby se peníze stále stihly generovat? A jak hodlá vláda dlouhodobé investice podpořit? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ceny energií nyní zásadně dopadají na rozpočty českých domácností. Jaké jsou největší omyly ohledně uzavírání smluv s dodavateli nebo při úspoře energií? To rozebíráme s Janem Bérešem, analytikem z portálu Ušetřeno.cz.Ceny energií jsou stále vysoko a aktuálně patří mezi nejvyšší výdaje českých domácností. Proto lidé hledají různé cesty, jak za elektřinu či plyn ušetřit. Jak ale nepodlehnout některým mýtům, které kolem úspor kolují? A která opatření jsou opravdu účinná? To a mnohem více se dozvíte ve speciální řadě podcastu Ve vatě – Jak na energie, tentokrát s Janem Bérešem, analytikem z platformy Ušetřeno.cz.Nyní například mezi odběrateli panuje mylná představa, že dodavatelé energií sjednocují cenovou nabídku. Není tomu tak, neboť vládní strop na ceny energií bude platit jen v roce 2023 a zatím není známé, zda bude prodloužen. „Dodavatelé jsou schopní udělat produkt s fixovanou nabídkou i na dva roky. Otázkou je, jestli pro toho klienta bude nabídka zajímavá,“ říká Béreš.Až podle toho by se pak zákazníci měli rozhodnout, zda s dodavatelem smlouvu podepíší, nebo ne. „Pokud by byla cenová nabídka co nejblíž stropu, nebál bych se ji zafixovat klidně na dva roky, abych měl jistotu ceny pro kalendářní rok 2024,“ radí Béreš.Někteří aktuálně doporučují spotové produkty, před kterými se doposud varovalo. Loni na podzim totiž někteří dodavatelé začali produkty navázané na burzu nabízet kvůli vysokým cenám.„Situace se během letošního roku hodně vyvinula a teď je taková, že ceny energií oproti špičkám, které byly před pár měsíci, spíše klesají, nebo se začínají udržovat kolem hranice osm až devět tisíc korun, za jakou cenu nakupují dodavatelé. Jinak by koncová částka byla kolem 10 000 Kč,“ říká Béreš.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Cena nájemného skáče rychleji než kdy jindy. Majitelé bytů proto začali do smluv o podnájmu psát i tzv. inflační doložku. Ta zajišťuje automatické navýšení nájmu o inflaci. „Je to standard,“ říká realitní expert Libor Ostatek.U smlouvy třeba na rok může majitel po jejím uplynutí dojednat s nájemníkem zvýšení nájmu, které pokryje případné vyšší náklady. U smluv na dobu neurčitou v turbulentních časech, jako jsou nyní, začnou nájmy za cenami pokulhávat. „U smlouvy na dobu neurčitou je inflační doložka dobrý prvek. Čím jasnější, tím mocnější,“ míní Libor Ostatek z Broker Consulting a Golem Finance.Aby byla inflační doložka platná, je třeba ji exaktně zformulovat. Je nutné napsat, kterým ukazatelem inflace se řídí. A stanovit datum, k němuž bude nájem navyšován. „Ve Švýcarsku se tento mechanismus řídí indexem nárůstu úrokové sazby Švýcarské národní banky. Každá nájemní smlouva na něj odkazuje,“ vysvětluje Ostatek.Obvykle se v inflačních doložkách používá ukazatel průměrné roční míry inflace. Ta loni činila 3,8 procenta, a nájmy tak zvýšila často jen o stokoruny. Za letošek může průměrná inflace přesáhnout i 16 %, což může nájemné zvýšit o tisícovky měsíčně. I zvyšování nájmu má ale svůj strop. Nájem lze zvýšit ve třech po sobě jdoucích letech celkem nejvýš o 20 %. Obvykle se v inflačních doložkách používá ukazatel průměrné roční míry inflace. Ta loni činila 3,8 procenta, a nájmy tak zvýšila často jen o stokoruny. Za letošek může průměrná inflace přesáhnout i 16 %, což může nájemné zvýšit o tisícovky měsíčně. I zvyšování nájmu má ale svůj strop. Nájem lze zvýšit ve třech po sobě jdoucích letech celkem nejvýš o 20 %. Cena nájmu, kterou si přečtete v inzerátu, nemusí být zdaleka konečnou částkou, kterou každý měsíc zaplatíte. Flexibilní položky jako energie (tedy elektřina, plyn, dálkové vytápění, ale třeba i voda) jsou zpravidla hrazeny individuálně. Většina majitelů trvá na tom, aby si je nájemník přepsal na sebe.Libor Ostatek i tak doporučuje vyžádat si od majitele faktury za energie i několik měsíců zpátky. „Pokud někdo není ochotný ukázat karty, já bych do toho nešel,“ radí. Ani po prostudování historie záloh ale není vyhráno. „Účty můžou být velmi transparentní, ale nevím, jaké budou za měsíc. Důležité je podívat se, jak je to zafixováno,“ upozorňuje Ostatek.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Náklady na elektřinu jsou sice v současné době vysoké, ale dají se snížit. Jak ušetřit náklady díky spotřebě, rozebírá energetická expertka SZ Zuzana Kubátová s Janem Bérešem, energetickým analytikem srovnávače Ušetřeno.cz.Platby za elektřinu jsou v současnosti jedním z nejvyšších výdajů domácností. Snížením spotřeby energií se však dají srazit i účty. Které spotřebiče jsou největšími energožrouty? Jak a kolik se dá na spotřebě ušetřit? To se dozvíte v podcastu Ve vatě speciál, tentokrát s Janem Bérešem, energetickým analytikem ze srovnávače Ušetřeno.cz.Pokud domácnosti rozdělíme podle toho, na co elektřinu používají, největší spotřebu budou mít ty, které elektřinou i topí.„Je třeba zamyslet se nad tím, jak správně vytápět kterou místnost, a podle toho se i přizpůsobit. Nemít všude 25 stupňů, ale ideálně v dětském a obývacím pokoji 20 až 22 stupňů maximálně. V těch ostatních pokojích 17 až 19 stupňů a v místnostech, kde se nepohybujeme, i kolem 15 stupňů bohatě stačí,“ říká Béreš.To, jak spotřebitel hospodaří s teplem, bude mít dopad na jeho celkové výdaje za elektřinu. „Tady platí jednoduchá poučka. Co jeden stupeň dolů, to šest procent úspory energie,“ dodává Béreš.Největší omyl lidé dělají u pokojových přímotopů. „Mají příkon kolem 2000 W a provoz jedné hodiny přímotopu stojí 19 Kč s tím, že pokud bych si takto přitápěl celou zimu, řekněme nějakých 90 dní, tak se mi to ve faktuře objeví o nějakých 17,5 tisíce dráž,“ počítá analytik.Další výdaje domácnosti platí za provoz spotřebičů. Největším žroutem energie je lednice, tam ten rozdíl může být výrazný. „Pokud mám starší lednici, která má větší spotřebu, kolem 450 kWh za rok, tam za roční provoz můžeme zaplatit kolem 4000 až 5000 Kč. U úspornější, s nějakými ekonomickými režimy, se spotřeba pohybuje kolem 150 kWh za rok,“  říká Béreš s tím, že roční provoz bude v tomto případě stát kolem 800 až 900 Kč.Většina lidí ale netuší, jakou spotřebu jejich lednice má. Nejnáročnější jsou chladničky s datem výroby před rokem 2000 a platí to, že čím starší datum výroby je, tím větší spotřebu lednice má. „Ty novější už mají energetické štítky a tam už je potřeba spotřebu dohledat,“ říká Béreš.Má ale smysl zaměřit se i na další spotřebiče, například na počítače. Rozdíl mezi stolním počítačem a notebookem může být velmi výrazný. „Když budeme počítat běžný provoz, tedy osmihodinový pracovní režim, tak u stolního počítače mě spotřeba vycházela při starých cenách kolem 12 korun, u notebooku kolem dvou korun,“ popisuje Béreš.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Snad u všech služeb platí, že aktivní klient docílí lepší ceny. A u mobilních operátorů to platí dvojnásob. Často stačí zmínit nabídku konkurence a faktura půjde až o třetinu dolů, říká expert srovnávacího portálu Ušetřeno.cz.„Třicet procent se dá získat jen tím, že se ozvu. Pokud byl klient dlouho pasivní, pět let u jednoho operátora, tak se dá dnes ušetřit jen tím, že pohrozím odchodem. Všichni se snaží být atraktivní pro nové klienty. Kdo je klientem stávajícím, musí být aktivní sám,“ popisuje zkušenosti z trhu Petr Hošek, ředitel srovnávacího portálu Ušetřeno.cz.Od operátora přitom můžete „beztrestně“ odejít prakticky kdykoli. „Od 1. dubna 2020, kdy došlo k novelizaci zákona o telefonních komunikacích, je možné odcházet bez sankcí poměrně snadno. Operátor má nově dva dny na to, aby vás převedl k tomu novému,“ vysvětluje Hošek v podcastu o financích Ve vatě.Sankce zaplatíte pouze v případě, že operátora měníte už do tří měsíců po uzavření smlouvy. Když vám bude zbývat měsíc do konce tohoto období, zaplatíte jako pokutu pět procent měsíčního paušálu, když celé tři měsíce, bude to třikrát pět procent. Kdo má ke smlouvě od operátora třeba mobil se slevou, bude ho muset doplatit rovnou.Prodejci však bývají ve svých nabídkách velmi intenzivní.  Kdo chce jen ušetřit, musí se udržet. „Oni vám k poptávanému produktu začnou přilepovat další služby. Internet, televizi, dalšího člena rodiny, takzvaně to ‚balíčkují‘. Na poptávané službě můžete ušetřit i 20 procent, ale není to sleva zadarmo.  Můžete odejít s něčím jiným, než pro co jste přišla,“ popisuje Hošek z Ušetřeno.cz.Podle Petra Hoška je výběr nového operátora čistě o ceně. Rozdíly v kvalitě služeb jako pokrytí či výpadky sítě se podle něj setřely. „Už je to jenom o ceně. Musím si srovnat v hlavě, co chci vlastně za produkt. Jestli neomezený, nebo potřebuju určitý počet minut.“Zároveň pozor na takzvaně neomezené tarify. Ne ve všem jsou úplně neomezené. „U volání to platí, můžete volat hodiny a hodiny, esemeskovat taky. Neomezená data jsou sice neomezená na objemu, ale občas je omezená rychlost. To je trik, na který je třeba si dát pozor. Někdy je prvních 10 giga rychlých, pak je to pomalejší,“ varuje Hošek.Vyjednávat se vyplatí i s poskytovateli internetu, tam ale taková šance na úspěch podle Petra Hoška není. „Vyjednávat se vyplatí vždy, ale není tu taková konkurence. Kabel někomu patří a poskytovatelů není tolik. Tam, kde je 5G, může být alternativou klasické mobilní připojení.“Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Platby na elektřinu jsou v současnosti jedním z nejvyšších výdajů domácností. Jak si správně vybrat dodavatele nebo jak funguje zastropování ceny? To rozebíráme s ředitelem dodavatele energií Yello Michalem Kuligem ve speciální sérii podcastu Ve vatě.Ceny energií stále sužují české domácnosti. Jak si ale správně vybrat toho, kdo nám je bude dodávat? A na co se při výběru zaměřit? To a mnohem více se dozvíte v podcastu Ve vatě speciál, tentokrát s Michalem Kuligem, ředitelem dodavatele energií Yello. Od prvního ledna začnou například platit cenové stropy na energie a řadu lidí zajímá, zda si jako zákazníci něco musí měnit? „Všichni dodavatelé teď budou obesílat své zákazníky s předpisy záloh a oni nemusejí v drtivé většině ani reagovat. Většina má totiž SIPO nebo platí inkasem, takže se jim nový předpis nastaví sám. Pokud ale mají nastavený trvalý příkaz, budou si ho muset změnit,“ vysvětluje změnu předpisů záloh Kulig. V poslední době také u řady dodavatelů dochází ke sjednocování tarifů a lidé tak přijdou o levnější, „noční tarif“. Přesto to podle ředitele dodavatele elektřiny není nevýhoda. „To co nastalo, už dělá řada dodavatelů několik let. Obchodní složka, hlavně u topných sazeb, kde trvá nízký tarif 20 hodin, nemá příliš velký smysl. Co je ale třeba podotknout, že u distribuční sazby tento rozdíl stále zůstává a je stále docela výrazný,“ říká si KuligPodcast ale také řeší paradox spojený se zastropováním cen energií, kde některým zákazníkům cena dokonce stoupne. Podle Kuliga je ale situace na trhu zcela bezprecedentní a i současná cena je stále na dvojnásobku úrovně, se kterou počítá vládní strop. „Cena se tam pohybuje u konce roku. Když se ale podíváme na rok 2023, cena základního pásma stojí okolo 350 euro, u plynu 140-150 euro. Tohle je tedy nějaký kompromis částky, u které má vláda pocit, že ji zákazníci dokáží ufinancovat a kterou dokáže ona sama získat z tzv. windfall tax,“ popisuje Kulig. V podcastu se dozvíte i to, zda má v dnešní době cenu měnit dodavatele, na co si případně dát při jeho změně pozor nebo zda se vyplatí přejít na takzvaný spotový tarif. Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Pro většinu lidí je moudřejší nechat peníze pracovat v pasivních indexových fondech. Ty mají totiž za posledních 15 let lepší výsledky než aktivní správci fondů. Podle Daniela Gladiše se ale teď, když trh klesá, situace otáčí.Aktivní investor vyhledává jednotlivé akcie podle toho, jak se mu zdají atraktivní. Studuje jednotlivé společnosti a snaží se je ocenit. Pasivní investor nic nevybírá, sází prostřednictvím tzv. indexů (třeba S&P 500, NASDAQ 100) na celý trh. A spoléhá na to, že trh stejně jako v minulosti půjde nahoru jako celek.  „Většina běžných investorů udělá lépe, když se zaměří na pasivní strategii. Vybírání akcií je náročné na čas a znalosti,“ radí zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV Daniel Gladiš. Navíc pasivní fondy ‚drtí‘ manažery v posledních letech i svou výkonností. Známý výzkum Spiva ukazuje, že v posledních pěti letech nedokázalo americký index S&P 500 porazit 85 % aktivně spravovaných fondů. V delším horizontu jsou výsledky manažerů ještě horší. V posledních 15 letech s indexem prohrálo skoro 90 % fondů.„Facka“ pro výborně placené manažery aktivně spravovaných fondů? Podle Gladiše to tak není. „Není to facka, je třeba se podívat hlouběji do historie. Za posledních 50 let se relativně pravidelně střídají období, kdy mají navrch aktivní fondy a kdy indexy,“ tvrdí.„V polovině 90. let, když jsem byl makléř a jezdil po klientech ve  Spojených státech, tak jsem slýchal, že jen idiot by koupil indexový fond. A skutečně většina aktivně řízených fondů překonávala index. Pak se to otočilo. Lidé říkali, že stačí koupit index Nasdaq, protože všechno poráží. Pak až do roku 2012 měly výrazně navrch aktivně řízené fondy, potom až do roku 2020 zase ty pasivně,“ vypočítává Gladiš.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Časy blahobytu končí, příští rok se do Česka patrně nastěhuje mírná recese, shodují se finanční experti Dominik Stroukal, Daniel Gladiš, Lubor Žalman a Libor Ostatek ve speciálu podcastu Ve vatě. Rok 2023 ale bude mít i světlé stránky: byty zlevní a ceny přestanou růst tak rychle. „Po 13 letech bezprecedentní prosperity se nám nechce věřit tomu, že by mohlo být trochu hůř. Ale u nás ve firmě se k tomu přikláníme,“ říká investor Lubor Žalman.Potemnělé výhledy pro rok 2023 přináší i Česká národní banka a Ministerstvo financí. Krizi s velkým K ale nečeká ani makroekonom Dominik Stroukal. „Když se člověk odpíchne od prognóz respektovaných institucí, mění se směrem k horšímu, kdykoli se aktualizují. O trochu větší inflace i propad HDP, než jsme mysleli. Ale nic drtivého. Žádná apokalypsa,“ domnívá se Stroukal.Člen NERV a vyučující na pražské Metropolitní univerzitě ovšem upozorňuje, že předpovídat cokoli v nejistých časech je ošidné. „ČNB v 90 % intervalu čeká HDP někde mezi minus 5 a plus 9 %. Je tam strašná nejistota. Ale rizik směrem dolů je víc než směrem nahoru.“Pádivé ceny konečně zpomalíPozitivem roku 2023 podle investora Daniela Gladiše bude, že inflace už bude mít to nejhorší za sebou. „Inflace bude za vrcholem, bude se pohybovat mezi 5 až 8 %. Úrokové sazby už nestoupnou, ani na západě. Česká měna bude tam, kde je teď,“ predikuje zakladatel fondu Vltava Fund SICAV. „Pokles inflace se projeví na cenách spotřebního zboží, tak na cenách komodit a surovin,“ dodává Lubor Žalman.Nižší ceny energií ale podle Žalmana, partnera v Encor Wealth Management, příští rok patrně ještě nepřinese. „Nejsme si jistí, že během jednoho roku ceny výrazně klesnou.  Krizová bude ta druhá zima, která přijde za rok. To možná bude divoké. Věřím, že se EU dá dohromady a dokáže zabezpečit dostatek energií. Plynu máme, že ho nemáme kam dát. Máme štěstí, že bude teplá zima.  A Němci řekli, že jaderky zatím neodstaví a že uhlí můžeme ještě chvilku pálit. Doufám, že tu třetí zimu si budeme umět pomoci sami,“ myslí si bývalý bankéř.Podle experta na reality a hypotéky Libora Ostatka bude 2023 rokem korekcí. „Příští rok proběhnou korekční procesy. Ceny nemovitostí nabraly tempo, které není zdravé.  Minimálně mladé generaci to zavřelo cestu k bydlení. Úrokové sazby dřív byly kolem nuly a hypotéka téměř za nic. Možná si toho teď budeme víc vážit a s pokorou přistoupíme k ceně peněz,“ míní Ostatek.Poslechněte si celou debatu expertů podcastu Ve vatě, kterou jsme natáčeli 15. listopadu v pražském centru Opero.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zateplení domu nebo instalace fotovoltaiky mohou být nákladné investice. Se snižováním energetické náročnosti ale pomůže stát. Vše potřebné o státních dotacích vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí. Pořízení fotovoltaiky, zateplení nebo nákup nového čerpadla – investice do snížení energetické náročnosti mohou být velice nákladné. S přechodem na ekologičtější zdroje ale pomůže stát. O dotacích se ve speciální sérii podcastu Ve vatě bavíme s ředitelem Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petrem Valdmanem. Dotace na úspory v oblasti energií poskytuje stát především přes program Nová zelená úsporám. „Podpora na opatření je různorodá. Kromě podpor novostaveb se bavíme zejména o podporách zateplení, fotovoltaických systémů, tepelných čerpadel a pak lahůdky typu rekuperace, dešťovka a podobně,“ vysvětluje rozsah státní podpory Valdman. O dotace z programu Nová zelená úsporám si podle ředitele SFŽP zažádalo již bezmála 70 tisíc domácností. Že by na někoho nezbylo, se prý lidé bát nemusí – na pomoc je na několik dalších let připraveno 55 miliard korun. Největší zájem je o rychlá opatření, která pomohou již s aktuální krizí.„Žádostem naprosto dominuje fotovoltaika. To je rozumné řešení u domu, který má nějaký energetický standard. Není zde ale žádné omezení, fotovoltaiku si může pořídit každý. Zde bych ale opravdu doporučil realizovat opatření komplexněji, s ohledem na celý dům,“ říká Valdman. Na mysli má hlavně to, že by lidé při instalaci fotovoltaiky neměli zapomínat například na současné zateplení domu.Velkým tématem bude podle ředitele v blízké budoucnosti také takzvaná komunitní energetika. Ta umožňuje sdílení vyráběné energie například mezi společenstvím sousedů. Podle Valdmana je už připravena vyhláška, která usnadní rozpočet nákladů na energie na jednotlivé domácnosti v bytových domech a u rodinných domů zase například dovolí vypomáhat vyráběnou energií sousedům.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

V divoké době lidé hledají další zdroje peněz. V e-shopech je častěji po ruce svůdné tlačítko Kup teď, zaplať později. Problém je, že už slouží i k placení základních věcí, říká ekonom Dominik Stroukal.Služba „buy now, pay later“ míří na naši první signální: nakupujeme rádi, platíme neradi. „Chceme absolutní uspokojení hned a chceme za to neplatit. Nejvíc bolí platit cash. Bankovku po bankovce, minci po minci vyskládat na pokladnu. Karta už je lepší. A ještě lepší je, když to jsou cizí peníze. To se bolest odloží do budoucna,“ míní ekonom Dominik Stroukal.Zatímco starší generace zůstává u úvěrů spotřebního charakteru jako jsou kreditní karty, mladí se odložených plateb nebojí. Z dat pěti největších amerických společností vyplynulo, že jejich klienty jsou hlavně mileniálové. Na co lidé odložené platby používají, se v čase vysoké inflace a všeobecné drahoty, mění.  „Dřív to byly věci, které jsou zbytné, třeba beauty segment nebo oblečení. Teď ale pomocí těchto služeb začali nakupovat běžné věci. V horších časech, kdy mají lidé hluboko do kapsy, hledají prostředky, jak zaplatit základní věci. Potraviny, energie,“ přidává Stroukal poznatky z amerického trhu.Nakupovat přes BNPL (Buy now, pay later) tlačítka oblečení, které je nutné vyzkoušet a nepadnoucí vrátit, typicky u prádla, považuje Stroukal za užitečné. Nakupovat takhle potraviny má ale za nebezpečné. „Za týden si musím koupit další potraviny a pak další a není vidina toho, že to splatím. To bych musel vyhrát v loterii.“Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Teploty padají, ale ceny za energie nikoliv. Jak si chytře topit nebo proč se nevyplatí přechod zpět na pevná paliva, vysvětluje Zuzaně Kubátové specialista na energetiku budov Michal Čejka.„Jsem na 40 procentech průměru domu,“ otevírá Michal Čejka, specialista na energetiku budov z profesního sdružení Šance pro budovy. Přestože je topení jedním z největších strašáků následující zimy, dá se podle Čejky topit příjemně a zároveň úsporně.Základem je nekroutit ventily. „Větrám nárazově a intenzivně, nekroutím s ventily nula až pět, ale držím je mezi dvojkou a trojkou, a v části bytu topíme na méně než 20 stupňů, v ložnici máme ventil na jedničku,“ říká odborník na vytápění. Skutečně nejrychlejší a nejméně nákladný způsob, jak snížit spotřebu, je snížit teplotu vytápění. Důležité je topit jen tam, kde se člověk opravdu pohybuje. „V dvougeneračních domech nedává smysl topit na stejnou teplotu například i v podkroví nebo v suterénu,“ vysvětluje Čejka.Bát by se člověk neměl při správném postupu ani vzniku plísní. Ty totiž vznikají především nedostatkem větrání. „Rozhodně byste si to neměli představit tak, že tam bude mrznout. Přivřu ventily na jedničku, bude tam nějakých 10 stupňů a myslím si, že když budete větrat, neměl by to být problém.“ Pokud máte rodinný dům, správné nastavení ventilů bude teprve začátkem. „Vytápění vskutku tvoří 70 až 80 procent spotřeby domu – první tedy opravdu řeším vytápění. U vytápění mě nespasí fotovoltaika, to mi můj hlavní problém nevyřeší. To je spíš perlička na dobře zateplený dům,“ říká odborník.Podle Čejky je dům v podstatě velký, energeticky náročný spotřebič. A první, co je v takovém případě nutné, je udělat z něj úsporný spotřebič. Co je dnes nejvhodnější vytápěcí médium? Jaká je situace ve vytápění bytových domů, měly by si pořizovat tepelná čerpadla? Co teplá voda? Poslechněte si celý rozhovor.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Ceny nájmů v Česku rychle rostou – každé tři měsíce o pět procent. Přesto se v nabídce často neohřejí ani do druhého dne. Vysoké nájmy musíme přežít, s koupí bytu velí selský rozum počkat, říká hypoteční expert Libor Ostatek.Ve frontě na nájmy se tísní studenti, Ukrajinci i ti, kteří museli vzdát svou vysněnou hypotéku. Podle hypotečního experta Broker Trust a zakladatele Golem Finance, Libora Ostatka, je situace na trhu s nájemním bydlením zvrácená.„Za normální situace si jako nájemník vybírám. Teď je to obráceně, vybírá si pronajímatel. Dělá výběrové řízení. O vlastní domov musíte bojovat jako v nějakém X Factoru,“ říká v podcastu Ve vatě s odkazem na televizní soutěž talentů.Na jeden inzerát píšou i desítky zájemců. „Pokud je nabídka zajímavá, poměr cena výkon, v rozumné lokalitě, rozumné náklady za energie, tak to můžou být desítky zájemců. Je to o tom trh monitorovat a viset na onlinu,“ radí Ostatek.Astronomické ceny bytů spolu s dražšími a nedostupnějšími úvěry ženou Čechy do nájmů. A jejich ceny tak logicky stoupají.  V aktuální nabídce portálu Sreality.cz lze třeba najít pražský byt o výměře 16 m2 za 17 tisíc měsíčně.„Tady za jeden metr platím přes tisíc korun. To je trojnásobek toho, co v průměru ve větších městech normálně platím, tedy 350 korun za metr,“ komentuje Ostatek.„Nejpoptávanější byt 2+1 se v okrajových částech větších měst pohybuje nad 16 tisíci bez energií. V menších městech se pohybujeme kolem 13 tisíc,“ uvádí příklady Libor Ostatek. Přesto zatím stále ještě vychází lépe platit nájem než si za současných podmínek nabrat hypotéku. Situace se však podle Ostatka změní.Jak by stát mohl podpořit nájemní bydlení? A na jakou podporu si mohou sáhnout zájemci o vlastní bydlení? Poslechněte si celý díl podcastu Ve vatě. Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

První díl speciální série podcastu Ve vatě – Jak na energie. Jak zamezit, aby vám z bytu či domu utíkalo teplo? Jak náročný proces zateplení je? A je možné stihnout něco ještě tuto topnou sezonu? Energetická expertka Seznam Zpráv Zuzana Kubátová zpovídá Jana Hlaváče z Asociace výrobců minerální izolace.Pokud majitelé rodinných domů uvažují o zateplení, měli by se nejprve podívat nahoru. Tam totiž podle Jana Hlaváče z Asociace výrobců minerálních izolací uniká nejvíce tepla – stropem a střechou se může ztratit až 20 procent energií.„Dobrá zpráva je, že toto zateplení je relativně levné a rychlé. Toho se lidé většinou bojí. Jak dlouho to bude trvat? U stropu se ‚to dá vyfoukat‘ například minerální vatou během jednoho odpoledne,“ říká Hlaváč v prvním dílu speciálu podcastu Ve vatě o tom, jak šetřit energemi.Zateplení půdy je sice časově náročnější, ale jelikož jde o neobývaný prostor, dá se realizovat i v zimě.Dále by měla následovat výměna starých oken na okna ideálně s izolačními trojskly. „Ten cenový rozdíl mezi dvojskly a trojskly je malý, ale přitom tepelný komfort je obrovský,“ popisuje Hlaváč.Dalším krokem je obálka domu. Na fasádu se přilepí izolace, minerální vata, nebo polystyren, jejichž tloušťka by podle Hlaváče měla být minimálně 20 cm, aby zateplení dávalo smysl. „Ale vyplatí se dát i více. V okamžiku, že by energie stouply o tři procenta ročně, rozhodně bychom doporučovali dát 28 cm,“ doplňuje.Co lze stihnout zateplit ještě letos? Jak poznat podvodníky? A jaké mýty kolem zateplení nejsou pravdivé? Poslechněte si celý podcast.Ve vatě – Jak na energie Speciální série podcastu Ve vatě o tom, jak ušetřit za energie a připravit se na budoucnost.  Moderuje Zuzana Kubátová, energetická expertka SZ Byznys.  Nový díl každé úterý na Seznam Zprávách. Poslouchejte Podcasty.cz, Apple Podcasts, na Spotify a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Hotové peníze ztrácí hodnotu, akciím se dnes nedaří a dluhopisům řada lidí nerozumí. Zlato ale berou jako jistotu. Češi ho každý měsíc nakoupí metráky. Podle investora Lubora Žalmana je to nesmyslné.„Nevidím důvod kupovat fyzické zlato,“ říká Lubor Žalman, jehož společnost Encor Wealth Management pečuje o majetek movitých klientů. Je drahé, těžké a nepraktické, míní. Když už zlato, pak investiční.„Nějaký certifikát, nejlépe ten, který se obchoduje na burze, abych mohl snadno koupit a prodat. Jsou i dražší certifikáty, které jsou podloženy fyzickým zlatem, které leží někde v trezoru ve Švýcarsku,“ vysvětluje v aktuálním dílu podcastu Ve vatě.I tak by zlato podle něj mělo tvořit v portfoliu maximálně 10 procent. Ke zlatu se investoři podle Lubora Žalmana uchylují ze tří důvodů. Myslí, že je uchovatelem hodnoty v časech vysoké inflace. Bojí se rozpadu bankovního systému, tedy že se k majetku v bankách nedostanou. A nakonec berou zlato jako poslední záchranu, kdyby třeba válka přišla až k nám.Právě teď stojíme podle Žalmana před velkou krizí. „Očekávám vážnou celosvětovou recesi. Od předchozí finanční krize před 12 lety je svět v nerovnováze. Do rovnováhy se potřebuje dostat inflací a recesí,“ míní bývalé šéf Raiffeisenbank Žalman.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Kdyby Apple zítra zanikl, je to škoda. Ale kdyby se zítra přestala těžit ropa, svět zkolabuje, říká investor Daniel Gladiš. Investujte do věcí, po kterých bude v budoucnu hlad. Tady jsou tři trendy, které by investor neměl minout.„Svět netrpí nedostatkem mobilních aplikací, ale nepřipraveností infrastruktury na budoucí nutný rozvoj, především v chudších dvou třetinách světa. Posledních 10 až 12 let se spousty peněz investovaly do technologických oborů, spousta kapitálu se promrhala, svět ale potřebuje jiné věci,“ říká Daniel Gladiš v podcastu Ve vatě.Odpověď na otázku „jaké?“ je překvapivá. Čpavek, cement, plasty, ocel. Vědec Václav Smil je nazývá pilíře moderní civilizace. Víc než 99,9 procenta všeho, co si dnes koupíte, potřebovalo minimálně jeden z výše uvedených materiálů – jsou nenahraditelné. Přitom jsou hlavním investičním proudem opomíjené.„Čína v letech 2018 a 2019 spotřebovala tolik cementu, co Spojené státy za 100 let. Celkem 4,5 miliardy tun,“ uvádí Gladiš příklad, kam nasměrovat své peníze. Podle investora nás čeká období velkých kapitálových investic, které pomohou zvýšit životní úroveň v chudých oblastech světa.Snaha rozvíjejících se zemí vymanit se z chudoby s sebou ponese obrovský nárůst spotřeby energie, upozorňuje také Gladiš. Cena energií je druhý trend, který je třeba sledovat.„Z investičního hlediska budou mít největší konkurenční výhodu firmy a země, které mají nejlevnější energii a mají ji kdykoliv k dispozici,“ tvrdí zakladatel fondu Vltava SICAV.Které to jsou? A kam tedy investice směřovat? „Jsou to Kanada a Spojené státy, EU určitě ne. Teď máme v EU nejdražší energii z rozvinutých zemí. Hliníkárna v Kanadě má nesrovnatelně nižší náklady na energii než hliníkárna v Belgii a nemůže prohrát,“ říká Gladiš. Bez fosilních paliv se svět podle něj, s ohledem na budoucí rozvoj v chudé části světa, ještě celá desetiletí neobejde.Třetím trendem je zrychlování inflace. Největší nepřítel investora znehodnocuje peníze stále rychleji. „Ve Spojených státech, což je polovička světového akciového trhu, od roku 1800 do roku 1918 byla kumulovaná inflace 0 %. Ceny byly stejné i po 118 letech. Ale od konce druhé světové války vzrostly na šestnáctinásobek. Inflace je skoro čtyři procenta ročně,“ porovnává Gladiš.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Na YouTube radí, kam s penězi. Čeští finanční influenceři mají statisíce, zahraniční i miliony zhlédnutí a obrovský vliv. Někteří přitom sami investují třeba jen pár let. Některé platí banky, jiné vývojáři pochybných kryptomincí.Internet a sociální sítě jsou plné zaručených tipů, jak vydělat peníze, kam investovat a s kým. Stojí za nimi armáda takzvaných „finfluencerů“ – tedy lidí, kteří se financemi zabývají a mají ambici svými výstupy ovlivnit své fanoušky.Podle Dominika Stroukala je nejlepší sledovat ty, co o trzích reálně rozhodují. „Nejlepší finanční influencer je šéf Fedu, americké centrální banky, Jerome Powell. Když něco napíše, má to reálný dopad na všechny trhy. Sledujte centrální bankéře a hlavní ekonomy velkých institucí. Nehoní svíčkové grafy a neříkají: ‚Super, bude lambo.‘ Ale co napíšou, může ovlivnit moji peněženku,“ vysvětluje hlavní ekonom platební instituce Roger v podcastu Ve vatě.Finfluenceři jsou často mladí, neživí se jako brokeři a znalosti trhů čerpají samostudiem. Mohou posloužit jako inspirace, následovat jejich konkrétní rady by však Stroukal neradil. „Klidně sledujte hlučný a barevný YouTube, jak mluví o investicích, ale řídit se tím, co kupovat, tam bych byl opatrný.“Jsou ale výjimky. „Když jsou otevření, mluví o svých spolupracích, jdou s kůží na trh, kam sami investují, jsou schopní přiznat, že udělali chybu,“ míní Stroukal.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zjistit měsíční náklady na byt na korunu přesně je dnes kvůli nevyzpytatelným energiím takřka nemožné. Lidé se tak bojí, že si pronajmou nebo koupí nemovitost, kde jim peníze za energie „vyletí komínem“. Podíl energií na nákladech za byt budou dál stoupat. „V normálních časech se energie pohybovaly na úrovni 25 % nájmu nebo jedné třetiny splátky hypotéky. Ve šlamastyce, ve které jsme teď, se můžeme lehce dostat až k polovině nákladů na pronájem nebo splátky hypotéky. To je extrémní skok,“ předpovídá hypoteční expert Libor Ostatek v investičním podcastu Ve vatě.Rozdíl mezi dobře zateplenou nemovitostí s těsnícími okny a nerenovovaným nezatepleným domem může na faktuře udělat i vyšší desítky tisíc korun. Špatně těsnící okna, nezateplené zdi, radiátory bez hlavic nebo třeba neobydlení sousední byt - to vše jsou malé energetické pasti, které nájemníkovi nebo kupujícímu tahají z kapes zbytečné tisícovky.Jak ale dopředu odhadnout, kolik ta která nemovitost měsíčně „žere“, abychom se smlouvou neuvázali k bytu, který mrhá teplem? Podle Libora Ostatka jsou v zásadě dvě cesty. Nejjednodušší je vyžadovat od majitele staré účty za energie, klidně i několik měsíců zpátky. „Výchozí základnou je, co se platilo před krizí. Nejrelevantnější jsou složenky, faktury. A z toho si dovodit,  jak bude stanovena nová cena,“ vypočítává Ostatek.Pro odhad budoucích plateb je ale třeba znát detaily smlouvy s dodavatelem. Majitel bude nejspíš požadovat, aby si ji nájemník přepsal na sebe. „Podívejte se s majitelem, jak jsou energie zafixované. Pokud mám garantovanou fixaci do poloviny příštího roku nebo i jenom do konce tohoto roku, tak to může pomoct,“ tvrdí Ostatek.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Když akcie, tak české. Banky a ČEZ vám vynesou slušné dividendy. „V tomto čtvrtletí jsme klientům dali do amerických akcií nula. Jediné akcie, které jsme vzali na milost, jsou ty české,“ říká investor Lubor Žalman.Přestože se českým akciím v posledních deseti letech dařilo výrazně hůře než těm světovým, zakladatel Encor Wealth Management v nich vidí potenciál. „České akcie jsou náš miláček. Musíš se podívat na zhodnocení za poslední rok, dva nebo tři. Stal se z nich premiant. Za rok 2021 byly české akcie nejlepší ze všech aktiv, do kterých investujeme. Druhé nejlepší po ropě, “ říká Lubor Žalman.Tahounem Pražské burzy byly dlouhý roky akcie tuzemských bank. U akcií Erste, Komerční banky nebo Monety se investoři mohli spolehnout na stabilní cenu i slušnou dividendu. Přestože měly banky za první pololetí vynikající zisky, zažívají letos jejich akcie propad.Akcie Monety se teď obchodují kolem ceny 74 korun za kus a od začátku roku ztrácí 18 procent. Akcie Komerční banky je aktuálně na 660 korunách a spadla od začátku ledna o 30 procent. Ještě hůře jsou na tom akcie Erste Group, které od začátku ledna propadly o 37 procent na cenu 633 korun za kus.Podle Lubora Žalmana jsou ale podhodnocené a stojí za nákup: „Kvůli válce na Ukrajině je tu panika z Východu. A my jsme pro trh stále východní Evropa, i když naši ekonomiku žene Německo. Proto jsou akcie českých bank podhodnocené,“ míní zakladatel Encor Wealth Management.Přes obavy z toho, zda přijde recese a nakolik stát zisky bank mimořádně zdaní, by Žalman bankovní tituly v portfoliu podržel: „Nevsadit všechno na jednu kartu. Ale rozhodně se akcií českých bankovních titulů nezbavovat,“ radí. Už kvůli dividendám.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Trhy jsou jako horská dráha – jen nevíme, kdy se vozík začne z vrcholu řítit dolů. Investor tak často podlehne emocím a prodá či koupí zbrkle. „Největším nepřítelem investora je on sám,“ připomíná Daniel Gladiš.Jak s psychikou při investování pracovat a jakých chyb se vyvarovat, jsme se zakladatelem Vltava Fund Sicav probírali v aktuálním díle podcastu Ve vatě. Častou chybou investora je totiž slepá víra, že nastolený trend bude pokračovat do nekonečna.„Když trhy hodně padají a ekonomiky jsou v recesi, všichni mají špatnou náladu, často se objevují názory, že už to bude napořád špatné. Na jaře 2008 se objevovaly zprávy, že akcie jsou už navždy zatracený instrument. Ale byl to začátek obrovského býčího (stoupajícího) trhu,“ připomíná Gladiš.Před krizí si zase nikdo -  až na pár proroků - nemyslel, že letitý boom akcií brzy skončí. Investor by měl mít podle Gladiše na vědomí, že vývoj ve světě má většinou cyklický charakter. „Když se kyvadlo extrémně vychýlí jedním směrem, tlak na to, aby se začalo pohybovat zpátky, je velký.“Tuhle chybu zná Gladiš i ze své vlastní zkušenosti, když se chtěl svézt na vlně komodit. „I já jsem se nechal unést extrapolací komoditního cyklu příliš do budoucna. Byli to těžaři mědi a niklu, firmy jako Quadra FNX Minig. Chyba v desítkách milionů,“ vzpomíná. Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Člověk nemusí být „kravaťák z Wall Streetu“, aby mohl investovat. Mobilní aplikace jsou cestou pro ty, kteří mají měsíčně jen tisícovku či dvě navíc. Dominik Stroukal známé aplikace vyzkoušel. „Dejte ale pozor na poplatky,“ radí.Třebaže jsou poplatky v investičních aplikacích mnohem nižší než u klasických investičních fondů, typicky pod 1 %, nějaké přece jen jsou. A při dlouholetých investicích „sežerou“ nakonec i statisíce.Například mezinárodní investiční gigant eToro se tváří, že vlastně žádné poplatky nemá. „Ty společnosti vydělávají hezké peníze, někde je vydělat musí. Část z poplatků je schovaná ve formě spreadu, což je rozdíl mezi nákupní a prodejní hodnotou aktiva. Člověk kupuje dráž, než by mohl,“ vysvětluje odborník na fintech a hlavní ekonom platební instituce Roger Stroukal.U poplatků je třeba si dávat pozor i na to, kolik ze zisku vymaže převod peněz z jedné měny do druhé. „Typicky člověk do investičních aplikací nahrává koruny, pak se obchoduje v eurech a zpátky si bere koruny. Dejte si pozor, člověk na něčem vydělá procento a pak mu procento sežere kurz,“ říká Stroukal.Podle čeho si aplikaci vybrat? Jaké poplatky si účtují jednotliví brokeři? A jak Dominik Stroukal hodnotí nejznámější investiční aplikace jako eToro, Revolut nebo Robinhood a jaké zkušenosti má s těmi českými? Poslechněte si celý díl.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Není divu, že vláda zvažuje konec stavebního spoření. Stát stojí každý rok 4 miliardy. Peníze přitom vůbec nemusí být využity na bydlení. Kdo ale „stavebko“ uzavřel, má teď možná v rukou klíč k úvěru s výhodnou sazbou.„Prohrábněte šuplíky, říkám domácnostem. Kdo má smlouvu ze stavebního spoření z předešlých let, musí tam být uvedeno, za kolik spořitelna poskytne klientovi řádný úvěr. A možná, že tam svítí 3 až 4 %,“ radí realitní expert Libor Ostatek v investičním podcastu Ve vatě. To je v současné době, kdy sazby hypoték vyskočily přes 7 %, nedostižné číslo.  Výhodné sazby úvěrů mají klienti sjednané ve svých smlouvách a stavební spořitelny je nemůžou měnit. Navíc k hypotéce se přes tvrdé limity, které nastavila ČNB, teď řada klientů ani nedostane. Starší smlouvy se stavebními spořitelnami tak podle Ostatka nabízí levné peníze, které lze použít třeba na modernizaci bydlení. Na celý byt už spoření dávno nestačí.„Ta smlouva se dá upravit a jít do lehce spočítatelné úspory, ať už je to pověšením fotovoltaiky na střechu nebo cokoli dalšího, protože inflace je 20 % a dává velkou logiku si půjčit za 3 až 4 %,“ popisuje odborník na reality z Broker Trust a Golem Finance. Stavební spoření má v Česku uzavřeno kolem 3,2 milionu klientů. Smluv s nízkým úrokem je mezi všemi ovšem jen část, větší díl tvoří smlouvy s dražším překlenovacím úrokem. Zatímco za nízkých úrokových sazeb mohlo spoření fungovat, za vysokých úrokových sazeb se podle Ostatka „trápí“. Potřebuje reformu. „Stavební spoření nebudu oplakávat, ale vidím velkou příležitost ho transformovat do moderní podoby. A je to potřeba,“ říká.Potvrdilo se, že ceny bytů jdou dolů? Jak dlouho mohou klesat? A jak získat od realitního makléře slevu? Poslechněte si celý podcast Ve Vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Všeobecná drahota odkryla rezervy ve financích českých rodin. Ty nyní hledají, jak optimalizovat náklady. Jaké finanční zvyklosti ale dodržuje bývalý šéf banky, nyní investor Lubor Žalman? 1. Vydělejte víc, než potřebujeteFinanční guruové často tvrdí, že základ je utratit méně, než vyděláte. Lubor Žalman, partner ve fondu EnCor Wealth, který se zaměřuje výhradně na majetné klienty, zastává opačný princip. Když se peněz nedostává, zvyšte příjmy.Cesta podle něj vede přes lépe ohodnocenou práci, případně do druhého zaměstnání  či na brigádu. Není to samozřejmě řešení pro každého a ani není bezbolestné.„Energie je jen jedna. Když ji použiju na kariéru a vydělávání peněz, tak chybí někde jinde. Jsem vystudovaný fyzik, zákon o zachování energie platí i tady,“ říká Žalman.Svým dcerám i mladým posluchačům vzkazuje, ať se prozatím nízkým příjmem nestresují. „Taky jsme začínal za 1000 korun měsíčně, nic jsme si nemohl dovolit. Dneska se to nezdá, ale příjem vám poroste, nebojte si vzít hypotéku,“ dodává. 2. Buďte skromníUdělat dělící čáru mezi věcmi, které člověk potřebuje a které si pouze přeje, je těžké. Občas proto funguje si život bez konkrétního benefitu – bez placené televize, ranní kávy po cestě do práce – prostě vyzkoušet. „Netflix nestojí 12 dolarů měsíčně, ale 15 hodin života každý měsíc. Hamburger nestojí 4 dolary, ale 10 let života, o které umřete dřív,“ říká Žalman.Novinář americké CNBC, který 5 let popisoval životy 225 miliardářů, zjistil, že řada z nich žije velmi skromně. Třeba investor Warren Buffet bydlí stále ještě v domě, který si koupil v roce 1958. A iPhone si pořídil až před dvěma lety. „Přišel jsem na to, že spousta věcí, které stojí hodně peněz, mi kvalitu života zhoršují. Třeba drahá auta. Říká se, chceš-li být bohatý, nepořizuj si třetí nemovitost, druhou ženu a první jachtu,“ glosuje Lubor Žalman.Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Některé akcie jsou teď k mání za nestydatě nízké ceny, ale ty hodnotné nepoznáte na první pohled. „Nekupujte akcie, o kterých všichni mluví. Kupujte akcie, o kterých nikdo nemluví a trh je podceňuje,“ radí investor Daniel Gladiš.Akcie ČEZ měly za posledních 12 měsíců minimální cenu 658 a maximální 1229 Kč. Komerční banka 595 a 1012 korun. Ještě výraznější jsou výkyvy u zahraničních akcií. Meta se dostala během roku i na dvojnásobek a Netflix na čtyřnásobek svého minima.Investor Daniel Gladiš se na rozdivočelé ceny dívá jako na příležitost. „Volatilita je pro investory požehnáním. Cena kolísá většinou 15× více než hodnoty akcií. Je to zdroj příležitostí,“ řekl v podcastu Ve vatě zakladatel fondu Vltava Fund.Investorské přikázání „kupovat za menší cenu, než je hodnota“ platí i v těchto turbulentních časech. Investor tak vlastně stále čeká na moment, kdy cena aktiva spadne pod jeho hodnotu. „Člověk neví, kdy mu akcie spadne pod to levné síto. Když je ale trpělivý, tak ten okamžik vždycky přijde,“ tvrdí Gladiš.Jak ale najít „tu pravou“, tedy akcii, která neshoří za pár měsíců jako papír, ale má naopak hodnotu, která poroste? „Za poslední roky jsme koupili 48 akcií, takže čtyři až pět ročně. Když se nám podaří najít dvě dobré investice za rok, tak to považuju za produktivní rok. Člověk musí být připraven, že 99 procent investic zavrhne,“ říká zakladatel fondu Vltava Fund SICAV.Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Sotva se akciové křivky vyškrábaly do zelených čísel, už zní hlasy, že je vyhráno. Že žádná krize nebude a že trhy dál porostou. Dominik Stroukal před optimismem varuje: „Dlouhodobě jsem optimista, ale teď se řítíme do problému.“Burza v Šanghaji rostla o 1,32 procenta, japonský index Nikkei na desetinu stejně. Německý DAX vyskočil o 1,63 procenta. Přidal i francouzský CAC. Nejvíc se trhy předvedly v USA. Průmyslový Dow Jones přidal solidních 2,93 procenta. A index S&P500 vzrostl o 3,26 procenta. I technologický Nasdaq100 zhodnotil o 3,08 procenta.Investorům jako by po několika měsících otrnulo. Minulý týden nasypali do globálních akciových fondů 7,1 miliardy dolarů (přibližně 171,9 miliardy Kč), jak napsali stratégové Bank of America s odkazem na data společnosti EPFR Global. Do amerických akcií pak přiteklo 11 miliard dolarů, nejvíce za poslední dva měsíce.Podle ekonoma Dominika Stroukala to však neznamená, že investoři čekají světlé zítřky.„Spousta z těch peněz nebudou dlouhodobé investice. Je to sázka na to, že ta čísla jsou teď dobrá, ti lidé na tom sedí a mačkají enter, když se to obrátí.  To není sázka na to, že se v následujícím roce budeme mít fajn, že firmy budou líp a víc vyrábět,“ řekl v podcastu Ve vatě.Obrat trhů směrem nahoru je podle Stroukala pouze reakcí na poslední poměrně pozitivní čísla o americké inflaci. Riziko, že Fed v září prudce zvýší sazby se tak menší.„V Americe se zastavil meziměsíční růst inflace. Nerostla tak rychle, jak se čekalo. Tudíž to centrální banka nebude muset nutně propisovat do tak vysokého a rychlého zvyšování úrokových sazeb,“ odhaduje ekonom.Medvědí trh je pořád ve hřeNegativní zprávy, které formují trh, ale podle Dominika Stroukala stále převládají. Vedle nás zuří válka, Čína zbrojí na Tchaj-wan a ceny energií jsou na rekordech. Investorům proto doporučuje maximální obezřetnost.„Bojím se, že rizika jsou na té špatné straně. Stačí pár špatných čísel dohromady, aby to žuchlo. Abychom se dostali do medvědího trhu a půjde to o 20 procent níž,“ popisuje osobní postoj k investicím v podcastu.„Žuchnout“ mohou nejen trhy, ale i ekonomika.  „Teď jsme v krásné době v Česku, i v Americe je nezaměstnanost historicky nízká. Ale pokud se začne významně zvyšovat, můžeme se bavit o recesi,“ upozorňuje makroekonom a člen NERV.Centrální bankéři už jsou ale poučení a když bude problém, zasypou ekonomiku a trhy penězi jako při minulé velké krizi, myslí si Dominik Stroukal. Sám se svých akcií koncem loňského roku radši úplně zbavil. „Já teď sedím na cashi. Prodal jsem akcie, jsem nakoupený v nemovitostech,“ říká v podcastu. Když cena nemovitostí sletí jako při minulé hypoteční krizi, ztrátu mu pokryje to, co na nemovitostech vydělal dosud.Všechny kryptoměny s výjimkou té nejznámější Stroukal prodal taky. „Nezbavil jsem se zlata, stříbra a bitcoinu. Dokupuju věci, kterým rozumím ve sběratelství. Albíčka hyperinflačních bankovek. Po dědovi jsem zdědil doutníkové objímky. Tam jsem schopen najít hezkou investiční příležitost,“ vypočítává.Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

S rekordně rychlým růstem úrokových sazeb u hypoték došlo v letošním roce k silnému ochlazení a banky jich v porovnání s loňskem poskytly o 40 procent méně.„Úrokový šok je v rozdílu čtyř až pěti procent. Jsme bezmála rok v historicky nejrychlejším zvyšování úrokových sazeb, to jsme nikdy před tím nezažili,“ říká Libor Ostatek, který je expertem na financování bydlení a v současné době působí ve společnostech Golem Finance a Broker Trust.Aktuálně se podle něj nacházíme ve zlomovém, pozitivním okamžiku pro dostupnost bydlení. Tím je podle Ostatka stabilizace úrokových sazeb, kterou minulý týden oznámil nový guvernér České národní banky Aleš Michl a a bankovní rada jej stvrdila svým rozhodnutím, když nezvolila další zvýšení úrokové sazby.Přestože včera zveřejněná inflace přinesla další růst spotřebitelských cen meziročně o 17,5 procenta, cena peněz na trhu je podle Ostatka pro financující banky příznivá.Čím to je, když inflace stále roste? „Vysvětluji si to tak, že trh větří příchod recese a bankovní trh chce obchodovat.“ Cena pětiletých peněz je podle Ostatka nejnižší od letošního března.„Jestli se banky na pětiletce financují za 4,7 procenta, tak to otevírá prostor, aby určité zlevnění hypoték přišlo rychle. A mám-li inflaci, která míří ke 20 procentům a mám možnost koupit nemovitost s hypotékou za šest procent, tak to není špatná úvaha.“Podle Ostatka může přijít zlevnění již na podzim, ale nevylučuje, že se banky pustí do konkurenčního boje už v průběhu srpna. „Banky zdroje levnější a mohly by jít u pětileté fixace i pod pět procent.“Kromě vysoké konkurence mezi bankami a příznivé ceny zdrojů existuje podle Ostatka ještě třetí možnost, která by snížila úrokové sazby hypoték, zejména u delších fixací.V Česku je totiž atypická situace oproti zemím, které mají euro. Zatímco u zemí s eurem se podle Ostatka úrokové sazby zvyšují v závislosti na délce fixace úrokové sazby, v Česku je to přesně opačně. Nejdražší jsou jednoleté fixace a nejnižší sazby u těch nejdelších. I když i ty desetileté se pohybují mezi kolem šesti až sedmi procent.Právě dlouhodobé fixace by byly banky podle Ostatka ochotné snížit, pokud by se změnila pravidla pro předčasné splácení hypoték související s hypoteční turistikou. Pokud klient předčasně splácí hypotéku mimo zákonem povolené možnosti, které jsou zdarma, platí bance takzvané oprávněné náklady. Podle České národní banky si však banky mohou tyto náklady účtovat v řádu stokorun.„Kdyby si teď banka vzala zdroje na poskytnutí desetileté hypotéky, sazby poklesnou a klient to za tři roky předčasně splatí, tak to pro banky představuje riziko ztrát,“ říká Ostatek. Podle něj je tento stav chybou, kterou je třeba napravit. Pokud by si banky v těchto případech mohly účtovat vyšší poplatky, mohly by jít s cenou dlouhodobých fixací dolů.Jak recese a vysoká inflace ovlivní ceny nemovitostí a zájem o koupě bytů? A proč se v Česku píšou do inzerátů o pronájmu „pohádky“ o energetické náročnosti?Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Při pohledu na klesající ceny akcií či dluhopisů napadne řadu investorů, zda není lepší investici prodat, než bude ještě hůř. Nepanikařte, radí investor Lubor Žalman. Když dnes prodáte, může to zítra jít nahoru.Kdo investuje s dlouhodobým horizontem, třeba 15 let, neměl by se současným pádem akcií ani dluhopisů nechat vykolejit. „Největší přínos dobrého finančního poradce je, že nedopustí, aby klient dělal panické změny ve svém portfoliu. Platí si ho, aby měl ruce za zády,“ míní majitel Encor Wealth Management Lubor Žalman.Zatímco drobný investor by ale měl sedět s rukama založenýma v klíně, Žalmanův Encor Wealth s poměrem akcií a dluhopisů zatřese co čtvrt roku, i když není na trzích tak divoko jako dnes. „My hodně s poměrem a zastoupením investic do různých tříd hýbeme a děláme to v čtvrtletním rytmu,“ vysvětluje.Tradiční investiční strategie doporučuje vložit 60 procent financí do akcií a 40 procent do dluhopisů. Podle analýzy společnosti Arnott dosáhli investoři se základním mixem 60:40 v jakémkoliv sledovaném tříletém období od poloviny roku 2009 do prosince 2021 vyšších výnosů než investoři s komplexnějšími strategiemi.Žalman na magii 60:40 ale nevěří. „To je pohádka lidí, kteří chtějí radit lidem s investicemi a nevědí jak. Vychází to z historických zkušeností mezi dvěma světovými válkami,“ říká. Stará poučka totiž  říká, že když se akciím nedaří, fungují dluhopisy jako pojistka.To ale podle Lubora Žalmana přestalo platit už v roce 2008 po hypoteční krizi. „Jakmile s trhy začaly centrální banky hýbat, začaly ‚tisknout‘ peníze, tak přestalo platit, že když jdou akcie dolů, jdou dluhopisy nahoru. Vytištěné peníze se dostaly k bankám a  investorům, kteří začali kupovat, co bylo. I akcie, i dluhopisy,“ dodává investor v podcastu Ve vatě.Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Vycítí, že vám nic jiného nezbývá. Platí si lidi, aby z vás vytáhli co nejvíc peněz. A jakmile jednou uspějí, zkusí to znovu, říká o investičních podvodnících ekonom Dominik Stroukal. Investičních podvodů právě teď přibývá. Ubránit peníze před vysokou inflací je stále těžší a právě to tlačí lidi k tomu, aby své peníze svěřili i rizikovějším projektům, které ale slibují zázračný výnos. „Kdybychom si na svém spořicím účtu přišli na 10 % a inflace byla 12 %, tak se na investiční podvody vykašleme,“ říká ekonom Dominik Stroukal v aktuálním dílu podcastu Ve vatě. Jiné lidi dožene do náručí podvodníků vypjatá životní situace. Nezvladatelné faktury za elektřinu. Kupící se dluhy. „Když se řítíme do problémů a máme možnost se z nich magicky dostat, dost možná podlehneme podvodníkovi, když na nás začne naléhat. Doba je špatná, chceme se postarat o své blízké,“ míní Stroukal, který ví o motivech podvedených klientů své.Lákali na Jágra i miliardáře Právě na jeho tvář a jméno totiž před časem nalákali podvodníci k investování minimálně stovku klientů. Obdobný inzerát jako v jeho případě teď koluje po internetu, jen s tváří miliardáře Radovana Vítka. Další lidi okradli podvodníci prostřednictvím reklam se jmény sportovních ikon Jaromíra Jágra a Petra Čecha. „Jakmile jim lidé vyplní telefonní číslo, jsou ztracení,“ říká ekonom.Pochybné investice na nás přitom někdy už z dálky, jindy až při bližším pohledu, mávají varovnými rudými vlajkami. „Když nevidíš reálného člověka, který za tím je, nerozumíš tomu produktu a slibují ti 80 % ročně, to jsou tři vztyčené vlaječky,“ vypočítává hlavní varovné signály Stroukal.Dalo se poznat, že Ondřej Janata považovaný za investičního génia je podvodník? Jak nenaletět?  A je v kryptosvětě víc podvodů než ve standardních financích? Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Internet je plný instantních rad, jak rychle zbohatnout. Nejlepší je ale bohatnout pomalu, člověk naseká nejméně chyb, říká investor Daniel Gladiš. A přes akcie, jinde takového výnosu nedosáhnete.V aktuálním díle investičního podcastu Ve vatě jsme mapovali cestu nejslavnějších miliardářů k bohatství. Na světě žije celkem 46,8 milionu dolarových milionářů. Drtivá většina z nich pochází ze Spojených států. Elon Musk, majitel Tesly,  Jeff Bezos, zakladatel Amazonu, Bill Gates nebo Warren Buffett.„Svůj majetek získalo 48 z nich díky vlastnictví akcií nebo podílu ve firmách. Zbylí dva vlastnili firmy, které podnikaly v nemovitostech,“ zjistil Daniel Gladiš, zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV, který studoval, na čem padesátka nejbohatších lidí světa z žebříčku časopisu Forbes zbohatla.V top padesátce nebyl nikdo, kdo své jmění vybudoval na hromadění zlata, nemovitostí a dluhopisů. Jak to? Bohatství podle Gladiše vzniká jako součet lidského faktoru a podstoupeného rizika, které se násobí naakumulovaným kapitálem.Lidská práce je gros bohatství„Každá firma je živý organismus, kde lidé prací vytvářejí hodnoty. U hotovosti nebo zlata se lidský faktor neprojevuje. Akcie jsou nejvýnosnější. Kapitál, který firmy vyrábějí, mohou dál reinvestovat do podnikání a ten výnos je mnohem vyšší než třeba u pozemků nebo dluhopisů,“ vysvětluje investor. Proto by měl člověk hledat investice, kde je vliv lidského faktoru vysoký a kde je riziko kompenzované vyšší výnosem.Kdo má na začátku vyšší kapitál, násobí ho samozřejmě rychleji. Ale třeba sám majitel koncernu Berkshire Hathaway Warren Buffett investoval do podnikání  za celý svůj život jen 100 dolarů. Dnes vlastní Geico, Clayton Homes a Dairy Queen a má podíl v Coca-Cole a American Express.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ještě před půl rokem by nejspíš osm z deseti odborníků na reality tvrdilo, že nemovitosti už nezlevní. Teď se ale začínají ledy hýbat. „Nic neroste do nebe. Dostáváme se na pomyslné maximum,“ řekl expert na reality Libor Ostatek.Zatímco koncem loňska stáli ve frontě na jeden byt desítky zájemců, teď jsou jich jen jednotky. „Loni byla situace až nezdravá. Z trhu, kterému vládli prodávající, jsme se dostali do trhu kupujících. Taková změna nastává po jedné dekádě. Možná jsme v bodu zlomu,“ říká Ostatek, který na realitním trhu působí už 30 let, nyní v Golem Finance a Broker Trust. Vysoké sazby hypotéky zdražily a podmínky pro žadatele jsou přísnější. Lidé taky cítí krizi, a proto zájem o reality klesl proti rekordnímu loňsku o 50 procent. „Začíná se skloňovat slovo recese. Poptávka po bytech sice o více než polovinu poklesla, ale pořád je na úrovni velice solidních let 2018 a 2019. Drží to nízká nezaměstnanost,“ míní hypoteční expert. Slabší poptávka však nutí prodávající jít s cenou dolů už teď. Zatímco v lednu činil podle portálu Valuo.cz podíl zlevněných bytů v nabídce 13 procent, v květnu už to bylo 21 procent. Průměrná sleva vzrostla z loňských 220 tisíc na 240 tisíc korun. Podobná situace panuje i u domů.Nejvíc zlevní byty. A rozestavěné domyNe vše a všude však zlevní. „U dobrých stavebních pozemků propad nečekám, u rodinných domů bude hrát roli energetická efektivita a lokalita, u starších domů prostor pro vyjednávání je. U bytů čekám největší potenciální změnu. Čekám, že primárně u bytů starších, energeticky neefektivních a před rekonstrukcí půjdeme dolů,“ odhaduje Libor Ostatek.Podle něj však nejde jen o krátkodobý výkyv, období slev může klidně trvat i tři roky. „V této situaci se můžeme pohybovat dva až tři roky, ale taky nemusíme,“ upozorňuje Ostatek, jsme podle něj v nové situaci. Po pádu Lehman Brothers, který v roce 2009 odstartoval hypoteční krizi, vydržely nízké ceny tři roky. Průměrná cena bytu o výměře 75 m2 spadla na minimum, tedy 1,55 milionu korun, v roce 2013. Pak ale skoro deset let šplhala nahoru, což kulminovalo během pandemie. Po dekádě růstu přichází, jak vyplývá z dat Golem Finance, stabilizace ceny.„U průměrného bytu 75 m2 jsme se zastavili na průměrné ceně 4,7 milionu. O strmém poklesu průměrné ceny nemovitosti se mluvit nedá. Od začátku roku ale vidíme stagnaci,“ říká expert.Jaké byty se na trhu nově objevují? Jak vyjednat s makléřem lepší cenu? Poslechněte si celý díl podcastu. Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ani to nemusí být hypotéka na velký byt, přesto některým klientům splátka zničehonic vyskočila i o 10 000 Kč měsíčně. Tuší, že to neutáhnou. „Nečekejte, až banka zavolá, volejte sami a udělejte z toho její problém,“ radí exbankéř Lubor Žalman.Už se začínají objevovat první na hypotéky pořízené domy, které majitelé ještě ani nezabydleli a už se jich pod tlakem zbavují. To je krajní řešení. Bývalý ředitel Raiffeisenbank Lubor Žalman věří, že skoro z každé svízelné situace vede cesta.„Když je člověk v úzkých dnes, neznamená to, že bude v úzkých za tři roky. Čínský znak pro slovo změna se skládá ze dvou znaků, z nichž jeden znamená ohrožení a ten druhý příležitost. Co mi brání podívat se po pracovním trhu, jestli bych jinde nedostal víc? Jít za šéfem a říct: tři roky jsi mi nezvýšil plat, dorovnáš mi to?“ říká v podcastu Ve vatě.První cesta klienta, který nebude mít na splátky, by ale podle experta měla vést do banky. Protože jeho problém se splácením je stejně tak problémem banky.„Řekněte jim, nebudu schopen splácet, já na to nemám. Co s tím budete dělat? Něco mi navrhněte,“ radí Žalman, jehož společnost EnCor Wealth Management dnes spravuje investice prominentních klientů.  Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Kryptoměny ať každý prodá, bitcoin ať si nechá, radí Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě. Bitcoin tu bude i za deset let, na rozdíl od většiny dalších kryptomincí, předpovídá ekonom.„Já mám kryptoměny dávno prodané, mám už jen bitcoin. Kdo je v něm déle než týden, není překvapen, že to občas padne,“ komentuje expert na kryptotrh Dominik Stroukal pád ceny nejznámější kryptoměny.Minulý týden poprvé od prosince 2020 sestoupila cena bitcoinu pod hranici 20 000 dolarů, což je 470 000 korun. Ještě loni v listopadu přitom dosáhla svého maxima kolem 69 tisíc dolarů.Trh s kryptem je v poslední době pod tlakem. Investoři rizikové aktivum prodávají, utíkají do bezpečnějších aktiv. Stroukala ale pokles hodnoty nechává chladným. „Není to taková divočina. Bitcoin spadnul na cenu z konce roku 2020, třeba Netflix je na ceně z roku 2017,“ říká. Podle Stroukala divoké pohyby na křivce k mladým aktivům patří. „Lidi, kteří tam obchodují, jsou amatéři. Bez zkušeností, dělají chyby. Prodávají velké množství najednou. Nechávají se ovlivnit emocemi. Nediverzifikují a neivestují dlouhodobě. Proto se tam častěji vyvíjí stádní chování,“ míní expert na kryptoměny.Jak poznat tzv. shitcoiny, které vznikly jen k obohacení svých vývojářů? A co vedlo k pádu projektu Terra/Luna, který vytáhl z investorů miliardy dolarů? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Skomírající akciové indexy začátečníky od investic spíš odrazují. Podle investora Daniela Gladiše to je chyba. „Když všechno vypadá negativně, dělají se nejlepší investice,“ říká.„Kdo čeká, až bude všechno růžové, buď se nikdy nedočká, nebo nakoupí zbytečně za draho,“ tvrdí zakladatel investičního fondu Vltava Fund Sicav, který je jednou ze čtyř nových tváří podcastu Ve vatě.Současné propady podle něj automaticky nemusejí znamenat, že na podzim přijde recese. „Nejsem stoprocentně přesvědčený, že recese bude. Je to 50 na 50. Na investování to nemá velký vliv. Okolnosti se nemění,“ říká Daniel Gladiš v aktuálním dílu.Pokud bude člověk rozhodnutý investovat dostatečně dlouho, nevidí Daniel Gladiš důvod, proč nezačít právě teď – propadům navzdory. „Základní investiční proces to nenahlodá. Vše je cyklické, oživení a recese se vždy střídaly. Pokud má člověk dlouhý investiční horizont, tak by ho to nemělo překvapit,“ míní investor.Inflace v tuzemsku je dál dvouciferná a peníze ztrácejí na hodnotě každý den. „To, že máme inflaci přes 16 procent, přimělo každého uvažovat nad hodnotou peněz. Dneska mají peníze třetinovou hodnotu než v roce 1993, kdy vznikla Česká republika,“ počítá Gladiš.Kam by měla směřovat první investice nováčka? Jaké otázky si položit, než začnete investovat? Stačí skutečně pověstná tisícovka měsíčně? Poslechněte si celý podcast Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Extrémní zájem o solární panely naráží na nedostatek montážních kapacit u firem. „Dodavatelé jsou rádi, že vůbec nějaké panely mají. Kupuje se, co je a když to je. Nebo musíte počkat,“ míní nadšenec do solárů Jan Staněk.Popularizátor čisté energie a elektromobility Jan Staněk začal panely osazovat střechu rodinného domu na jižní Moravě před čtyřmi lety. Dnes jich tam má 32 a jeho dům je do vysoké míry energeticky nezávislý. Podobná vidina láká kvůli extrémním cenám elektřiny čím dál více lidí. Co vše si před pořízením domácí fotovoltaiky rozmyslet, jsme řešili v podcastu Ve vatě.Kdo se pro domácí fotovolatickou elektrárnu rozhodl, měl by k dodavateli přijít s „domácím úkolem“. Co všechno je dobré mít rozmyšlené předem?„Sepsat si základní věci o domě. Nachystat si roční vyúčtování energií, aby člověk měl elementární představu, jestli spotřeboval tři megawatthodiny nebo 12, když má někdo elektrické topení, nebo 40 pro toho, kdo má bazén,“ radí Staněk.Ještě důležitější je však odhadnout, jakou spotřebu bude mít domácnost do budoucna. Nechceme-li třeba nyní pořizovat tepelné čerpadlo za stovky tisíc hned se soláry, ale později ano, pak musíme myslet na výkonnější střídač.Přebytky vyrobené elektřiny, které domácnost nespotřebuje okamžitě, je možné ukládat do teplé vody, do baterie a pak jimi vykrývat situace, kdy dost nesvítí. Nebo třeba živit elektromobil.„Pokud jste ve středním věku, hraničí s jistotou, že budete jezdit na elektřinu. Budete mít najednou kam ukládat velké množství přebytků od jara do podzimu,“ říká Staněk, jehož rodina využívá dva elektrovozy.Co všechno musíte vědět, než dáte soláry na střechu? Jak prodávat přebytky elektřiny do sítě? Pusťte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Existují stovky investičních aplikací, které mohou lidem pomoci ochránit peníze před inflací. Podle Andrey Lauren z investiční skupiny Rockaway Capital jsou investice s jejich pomocí poměrně bezpečné, ale jsou v nich i háčky.Třebaže je na obzoru krize, klidně začněte investovat přes mobil, říká jedna ze špiček v investicích. Je to bezpečné a dělám to i já, říká Andrea Lauren, partnerka investiční skupiny Rockaway Capital.„Začala bych přes aplikace. Dejte si nějaký investiční profil, časový a rizikový, alokujte si část z měsíčního platu a zkuste to,“ říká byznysmenka, která v Rockaway zodpovídá za portfolio venture kapitálových investic s aktuální hodnotou 1,6 miliardy korun.Právě investování přes mobilní aplikace může Čechy podle Andrey Lauren nakopnout k tomu, aby peníze okusované v bankách inflací vrhli do investic.„Je užitečné, aby lidi měli nástroje ve svých rukách. Aby mohli investovat napřímo, bez prostředníků jako je makléř. Většina lidí má spořicí účty v bankách, kde se válí peníze, které donedávna drasticky prodělávaly. Nebo si koupí investiční byty, které jsou předražené a musí se o ně starat,“ dodává v aktuálním dílu podcastu Ve vatě.Kde má Andrea Lauren uloženy vlastní peníze? A jak vidí budoucnost technologických akcií? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Solární panely na střeše mají punc investice pro bohaté nebo „zelené“ blázny. Jak ale energie zdražuje, zájem o ně rapidně roste. Statisícové náklady se totiž vrátí už za sedm let, říká popularizátor čisté elektřiny Jan Staněk (Electrodad.cz).Staňkovi si v rodinném domě jižně od Brna vystavěli domácí fotovoltaickou elektrárnu před čtyřmi lety. Solární panely teď živí nejen celý dům, který zčásti i vytápí, ale také dvě elektroauta. Veškerá spotřeba energií je ve velkém domě přijde na nízké tisícovky měsíčně. Přebytek vyrobené energie - něco přes desetinu své produkce - pak prodávají do distribuční sítě.„Máte fabriku na peníze. Buď vám je šetří, nebo vám je vydělává. To je v ekonomice domácnosti nový fenomén. Letos to na spotových cenách budou vydělané tisícikoruny,“ říká v podcastu Ve vatě Jan Staněk, který pod přezdívkou ElectroDad popularizuje na internetu čistou energii. Za 32 panelů, baterie a střídač, který převádí stejnosměrný proud z panelů na elektřinu pro běžné spotřebiče, zaplatil celkem 550 000 korun. Více než čtvrtinu pokryla tehdy dotace z programu Nová zelená úsporám. Při současných cenách energie bude investice za pár let zpátky.„Před čtyřmi lety byla návratnost kolem 15 let. Dneska to kvůli vysokým cenám energie klesá někde k 7 letům. Mentálně počítejte tak s 10 lety,“ uvažuje Jan Staněk.V podcastu Staněk namodeloval investici do malé, střední a velké domácí fotovoltaické soustavy. Ta úplně základní se dá pořídit pod 100 000 korun, s panely z druhé ruky dokonce za polovinu. Čtyřčlenné rodině ale Staněk doporučuje soustavu jako má on sám,  panely o maximálním výkonu 10 kWp.  „K tomu třífázový střídač, baterky. Pořizovací cena je 550 000 korun, minus 200 000 dotace,“ vypočítává.Na co se ale firmy zeptat, aby klient nenaletěl? Jak si spočítat, zda i ve vašem domě se investice vyplatí? A vydrží vám domácí elektrárna do konce života? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Češi, kteří loni nalili peníze do podílových fondů, zažívají vystřízlivění. V bouřlivých týdnech se nedaří ani akciím, ani dluhopisům. Čas dluhopisů ale přichází, pobijí vám i inflaci, věští ekonom Martin Mašát z Partners.Dvacetiprocentní propad, který předvedl americký index S&P 500 a stáhl dolů i podílové fondy, zažil Martin Mašát v dvacetileté kariéře už čtyřikrát. „V roce 2000 to byla dotcom bublina, v roce 2008 málem zkrachoval celý finanční svět, pak to máte pandemii a pak letošek,“ vypočítává ekonom Mašát v podcastu Ve vatě.Právě kvůli takovým šokům by měl investor peníze rozdělit mezi akcie a dluhopisy, píše se v učebnicích. Když akcie padají, investoři utíkají do dluhopisů, jejichž ceny naopak rostou. Osvědčená teorie ovšem tentokrát nefungovala. Poslední měsíc investory ani dluhopisy nezachránily. Podílové fondy jde rozdělit na akciové, dluhopisové a smíšené. Průměrná výkonnost těch akciových,  nabízených v Česku v korunách, se v „krvavém“ dubnu pohybovala okolo minus 3,6 %. Od začátku letošního roku v nich ztratili investoři v průměru 8,4 %. Tedy desítky miliard. Celkem v nich mají totiž naivestováno přes 700 miliard korun. Pro srovnání, průměrně nesou akcie kolem 8 % ročně. Jedna úniková strategie ale podle Martina Mašáta přece jen existovala. Vyhnout se fondům s převahou technologických firem a nahradit je energetickými.„Utéct šlo do České republiky a trošku do energetických firem. Ropa je na maximech, ČEZ udělal posledních pár dnů 20 % nahoru,“ vysvětluje Mašát.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Tisícikoruny na energie, jídlo nebo splátku úvěru můžou teď chybět i v solventních rodinách. Banky lákají na „snadnou“ cestu, jak díry v rozpočtu zalátat. Kreditní karta ani kontokorent se na to ale nehodí.  „Přibývá lidí, kteří si kreditku nebo kontokorent berou. Nebude to výhodné pro vás, ale pro banku. Hrozí dluhová spirála,“ říká expertka na finance Martina Bacíková v podcastu Ve vatě. Češi často netuší, jaká jsou pravidla těchto úvěrových produktů, což zakladatelka Institutu pro ekonomické vzdělávání dokládá na osobním příkladu.„Museli vědět, že je mi čerstvě 19. Třikrát jsem v bance kreditku odmítla a počtvrté jsem řekla, tak mi ji teda zařiďte. Nic moc jsem o ní nevěděla. Používala jsem ji na střídačku s debetní kartou. Až po půl roce jsem si všimla, že mi každý měsíc odchází tři tisíce. Zjistila jsem, že dlužím 40 tisíc,“ vypráví Bacíková vlastní zkušenost, která ji nasměrovala k finančnímu vzdělávání.Na první pohled vypadají kreditní i klasická debetní karta, kterou má každý v peněžence, stejně. Jenže u kreditky nedisponujete vlastními penězi, ale půjčenými. Je to úvěr. Každá koruna patří bance. Můžete nakupovat i tehdy, když vlastní peníze na účtu nemáte.Banky lákají na nejrůznější cashbacky a bonusy, ale v součtu s vysokými poplatky a úroky, se podle Bacíkové kreditka nikdy nevyplatí. Ani jako poslední záchrana.„Kreditní kartu statisticky nedoporučuju nikomu. Lidé si myslí: já nejsem součástí statistiky, já jsem ta výjimka, která na tom bude vydělávat. Na to marketing spoléhá. Banky to ale mají velmi dobře spočítané. Nebude to výhodné pro vás, ale pro tu banku,“ říká expertka.V čem je nebezpečný leasing a prodej spotřebního zboží na splátky? A v čem studentský účet? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ne každý má to štěstí, že svou hypotéku zafixoval úrokem pod 2 %. Asi 40 tisícům domácností vyprší fixace do konce roku. Stojí před dilematem, co v turbulentních časech dál. Fixujte na dva roky, radí exbankéř Lubor Žalman.  Desítky tisíc domácností budou muset vsadit na to, co ani sami centrální bankéři pod novým guvernérem netuší: zda půjdou v dohlednu sazby dál nahoru nebo dolů. Zafixují-li si hypotéku za současné už ne tak příznivé ceny, můžou prodělat, když úroky začnou klesat. Anebo vydělat, když bude utahování pokračovat, a ceny půjček dál porostou.„Podle nejnovější prognózy ČNB začne inflace opadávat v prvním čtvrtletí příštího roku. A i kdyby v ČNB převládli jestřábi, tak by šly potom úrokové sazby dolů. Já bych na moc dlouho nefixoval. Na dva roky,“ říká bývalý šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman, nyní partner v Encor Wealth Management, který spravuje peníze movitým klientům.Co dělat, když kvůli vyšším úrokům najednou nezbývá na splátky? A vyplatí se teď splácet hypotéku rychleji, pokud zbývají peníze navíc? Poslechněte si celý podcast. Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Koncem února prožily akcie šok, v březnu se vzpamatovaly a duben je zase poslal nemilosrdně dolů. Dekády stagnace nebudou, namísto módního Zoomu ale vsaďte na široký americký index, radí investor Daniel Gladiš.  Investujete pasivně podle akciových indexů? Ty technologické teď nechte stranou, radí Daniel Gladiš v novém dílu podcastu Ve vatě.„Když investujete do indexů, tak berte jen ty nejširší. Buď S&P 500 v Americe nebo globální index. Pokud jdete do oborových nebo regionálních indexů, je v tom už více aktivního rozhodování než pasivního investování,“ vysvětluje šéf investičního fondu Vltava Fund SICAV.Zejména technologický sektor dostal v prvním kvartálu co proto. Někteří držitelé tituly odprodávají. „Z technologického sektoru stále odtékají peníze, to tlačí dolů ceny akcií dobrých i méně dobrých společností. A ještě to nějakou dobu bude pokračovat,“ myslí si Gladiš. Technologickým firmám, které reportují výsledky za první kvartál, zisky obecně meziročně stouply, ale růst zpomaluje.Od začátku roku americký index S&P 500 ztratil 13,3 procenta, technologický Nasdaq 21,2 procenta a evropský Euro Stoxx 50 11,7 procenta, vyplývá z analýzy investiční platformy Portu. Předpovídat, kdy se křivka propadu trhů otočí, podle Daniela Gladiše nelze. „Trhy mohou jít o 25 % dolů i o 25 % nahoru. Absolutně netuším, co můžou udělat. Dno nepoznáte ani měsíc poté, co přišlo. Můžete sledovat index strachu VIX. Spolehlivé indikátory ale nejsou,“ říká investor. Pasivní investor by se ale propady neměl nechat rozkolísat. Spíš je brát jako příležitost, míní investor.„Indexový investor musí být ze zásady dlouhodobý. Musí počítat s tím, že za život zažije větší množství propadů 20 % a víc. Neměl by se nechat znervóznit. Měl by zachovat kurs. Případně i koupit více,“ myslí si Gladiš. Jaké akcie Gladiš naposledy přikoupil? Jaké nejčastější chyby drobní investoři během velkých poklesů dělají? Poslechněte si celý podcast.  Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Bitcoin přestal být „punk“ a chová se za krize jako jiné investice. Stejně jako akcie teď před sebou nemá strmý růst, odhaduje ekonom Dominik Stroukal. Schovat se před inflací do bitcoinu nebude fungovat.„Nesázel bych na to, že bitcoin zažije nějakou velkou raketu. Lidé, kteří ho mají v portfoliu vedle Netflixu, tak ho nakupují a prodávají společně, tedy pokud se do něj nezamilují třeba jako do Tesly,“ předpovídá Stroukal v podcastu Ve vatě.Větší hospodářskou krizi bitcoin zatím nezažil. Vznikl v roce 2009, od kdy panuje jedna z nejdelších konjunktur v historii. Levné peníze. Růst firem. Růst platů. To vše až do příchodu pandemie. Ta ukázala, že se bitcoin během šoků nechová nijak výstředně – a před propady tedy neochrání.„Bitcoin se choval během krize jako jakákoli jiná investice. Na začátku z toho lidi něco vyndali, rozhlíželi se, co se děje. Pak viděli, že centrální banky zareagují, tak to všechno sypalo nahoru a bitcoin, jak je malý, tak letěl nahoru rychleji,“ uvedl hlavní ekonom platební instituce Roger Stroukal.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Období, kdy stačilo sednout si k počítači, naklikat a vydělat, se blíží ke konci. Na obzoru je krize horší než v roce 2008. Zbavte se akcií, čekají nás dekády stagnace, varuje investor Jan Pravda.„Zbavil bych se jich. Dlouhodobý výhled je relativně špatný. Řekl bych, že vás před inflací neuchrání. Pokud dojde ke korekci, bude horší než 2008,“ říká zakladatel Pravda Capital.Jan Pravda investuje už 30 let. Správně předpověděl třeba pád cen emisních povolenek na nulu v roce 2005. Trhy jsou podle vystudovaného geologa teď v seismické zóně a blíží se ke zlomu.„Blížíme se k fázové změně. Není to pocitová záležitost. Všechny charakteristiky jsou bezprecedentní v řádu 100 let,“ říká v aktuálním dílu podcastu Ve vatě.Proč budou podle Pravdy dopady horší než při poslední celosvětové finanční krizi před 13 lety, ukazuje investor na třech indikátorech: vysoká zadluženost rozvinutých států, vyšší valuace trhů a geopolitická nestabilita prakticky za humny.Jaké ukazatele sledovat? A kam nasypat peníze místo akcií? Poslechněte si celý díl.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Každý druhý klient platí na poplatcích zbytečně víc, než musí. Bankéř nebo finanční poradce vám skoro nikdy nedá o hypotéce či úvěrů všechny informace. Někdy ani ty, co jsou ze zákona povinné. A navíc zkoušejí různé manipulace.Expertka na finanční gramotnost Veronika Kalátová má ze své praxe ve finančním poradenství a výzkumu bohaté zkušenosti s jednáním bankéřů i finančních poradců. Během mystery shoppingu, kdy inkognito prověřovala práci expertů na osobní finance, narazila třeba na nešvar takzvaných předplacených poplatků.Jejich cíl je jediný: poskytnout poradci jeho provizi dopředu. Klient má přitom zdání, že ještě ušetřil, protože mu banka dala slevu na poplatcích. „Hlava mi nebere, že klienti podepisují smlouvu až na 30 let, zaplatí tam poplatky poradci za práci, kterou ještě neodvedl. Tím přichází o svoje vlastní zisky,“ diví se provozovatelka webu Finanční zralost v aktuálním dílu podcastu Ve vatě.Podle Kalátové je celá řada poplatků, které bankéř či poradce během schůzky „zapomenou“ zmínit.   „Ne všechny poplatky najdeme v sazebníku. Jsou i sankční pokuty, které je potřeba sledovat v hypoteční smlouvě. Poplatek za pozdní splátku, za předčasné umoření dluhu, kolik mě stojí upomínka,“ upozorňuje.Jak si vybrat solidního finančního poradce? Stačí ten z banky? za jakých okolností si zaplatit nezávislého poradce? A na kolik přijde? Poslechněte si celý díl.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Čeká nás velký boom, jen později, tvrdí investor Jan Sýkora (WOOD & Company). „Jsem nenapravitelný optimista, pořád tomu scénáři věřím, ale teď se bojím, že se to posune do druhé poloviny 20. a do 30. let,“ říká investor.Pocovidový rozmach brzdí válka na Ukrajině, drtí ho inflace a očekávání vyšších úrokových sazeb.   „Čekají nás roaring twenties, boom 20. let. Kdyby nedošlo k tomu konfliktu, věřil jsem, že díky technologiím se bude zvyšovat produktivita práce a výkonnost jednotlivých ekonomik,“ domnívá se Jan Sýkora.Není proto lepší s investicemi počkat, až se ekonomický růst zase rozjede? Partner investiční společnosti WOOD & Company doporučuje se prozatím vyhnout investování podle indexů, které kopírují výkonnost celých ekonomik.„Je těžké trefit dno. Ale rok nebo dva nás nečeká velká výkonnost indexů. U investic na 10 až 15 let bych se nebál nějaké indexy kupovat, ale příští rok dva můžeme vidět nějaký pokles.“Příští půlrok proto Jan Sýkora doporučuje vybírat spíš jednotlivé akcie.  „V rámci jednotlivých trhů budou firmy, které budou benefitovat. Utility (veřejné služby jako je energie, voda - pozn. red.) a telekomunikační firmy, které generují velké množství hotovosti, a ideálně nejsou tolik závislé na globálním zásobovacím systému. Naši analytici dlouhodobě zvyšovali doporučení na ČEZ. Možná zbrojařské firmy, “ vyjmenovává Sýkora své investiční tipy.Jaký by měl být první krok začínajícího investora? A co Jan Sýkora radí mladým investorům? Pusťte si celou epizodu. Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ještě loni kupovali Češi drahé nemovitosti na levné hypotéky. Letos budeme kupovat drahé byty za drahé hypotéky. Navíc na ně už nedosáhne každý. Další změna ceníků přijde podle experta Libora Ostatka už v pátek, 1. dubna.Před rokem byly hypoteční sazby 2 %, dnes už mezi 4 a 5 %. Může za to ČNB, která kvůli vysoké inflaci od loňska v rychlém sledu navyšuje základní úrokovou sazbu. Ve čtvrtek odpoledne rozhoduje, zda a jak razantně ji zvýší dál.Doteď se podle Ostatka držely banky na uzdě kvůli konkurenci. „To, co drží sazby na současné úrovni, je konkurenční boj. Banky jsou už dnes pod tlakem, z hypotéky, kterou dnes prodávají za 4,5 %, mají prakticky nulovou marži. Hypotéky za 4 % už jsou výjimka,“ míní hypoteční expert.Takhle „lacinou“ bude podle Ostatka možné sehnat naposledy možná už jen dnes, posledního března. „Přelom měsíce je důvod k revizi cenotvorby. 1. dubna můžeme čekat vyšší sazby. Hranici 5 % na běžné fixaci pět let prolomíme,“  předpovídá Ostatek.Kolik lidí limity z trhu odříznou? Vyplatí se ještě teď hypotéku pořizovat? A je na obzoru pokles cen bytů? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Drahé energie a benzín nakoply k proškrtání rodinného rozpočtu i Čechy, kteří obyčejně neobrací každou korunu. „Bolí to jen chvilku, když si zvykáme na to, že hezké věci musíme trochu osekat,“ říká David Borges z Člověka v tísni.Velká část Čechů si nedělá žádný plán výdajů a příjmů, tvrdí bývalý bankéř, dnes analytik neziskové organizace v podcastu Ve vatě. Jak tedy začít?  „Já bych začal výpisem z banky. Nestahoval bych jen jeden měsíc, ale hospodaření 6 měsíců zpátky.“Kolem 20 % příjmu utrácí Češi zpravidla za potraviny, kolem 25 % za bydlení. „Zbytek je doprava, překvapivě hodně, i 10 % utrácíme za kulturu a zábavu. Hospody jsou v kategorii stravování a ubytování, ale může to být i dvojnásobek.“Komu se před výplatou nedostává peněz, podle průzkumu NMS Market pro Raiffeisenbank je to každý pátý Čech, může zkusit jednu ze dvou metod rozpočtování. Podle obálkové neboli hrníčkové metody si každý měsíc rozdělí peníze na byt, jídlo a podobně do obálek a z nich odebírá jen na daný účel. „Mám jistotu, že zaplatím, co musím. A dobrý systém, jak si ujasnit, kolik peněz mám na povinně volitelné výdaje,“ míní Borges.Součástí každého kvalitního rozpočtu by měla být rezerva pro případ nenadálých výdajů nebo výpadku příjmů. A to v hotovosti, nebo na účtu, ne v investicích. Jak velká? „Většina expertů by řekla, že ve výši šesti měsíčních výdajů. To je pro většinu lidí zejména v tuhle dobu nereálné. Já bych se přimlouval aspoň za tříměsíční rezervu,“ navrhuje Borges.Klíčové je se na konci měsíce podívat, jak se podařilo plán dodržet, a nastavit cíl pro další měsíc. „Třeba že nechci na pivech a kávičkách nechat měsíčně víc než 15 stovek. Jít po malých krůčkách. A umět se z toho zaradovat,“ myslí si Borges.Zajímají vás pro a proti investování do zlata? Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Češi se bojí o úspory a hledají bezpečí i ve zlatě. Česká spořitelna prodává zlaté slitky i v mobilním bankovnictví. V obchodních centrech vyrostly automaty se zlatem. Zlato drží hodnotu, ale nevyděláte, říká investor Filip Kejla.Kdo chce kupovat fyzické zlato, ať se vyhne podomním prodejcům a volí zavedené firmy. „Šel bych za někým, kdo je prověřený, i z nějakých referencí. Tady si můžete spálit prsty,“ varuje investiční stratég a majitel platformy Investorees v novém dílu podcastu Ve vatě. Nejenže můžete koupit zlato, které není pravé, ale u slitků je nutné počítat také s velkou marží prodejců, i kolem 15 procent. Efektivnější je podle Kejly nákup zlata přes veřejně obchodované fondy ETF, kde se poplatek pohybuje kolem jednoho procenta. Nejzkušenější pak kupují přímo akcie společností, které zlato těží.Cena zlata v krizích roste. „Kdyby se přestalo válčit na Ukrajině a inflace polevila, když se začnou zvedat úroky, tak je to pro cenu zlata negativní. Když to bude na Ukrajině dál takto, inflace zůstane vysoká, úrokové sazby nebudou hrát tolik roli, tak je to pro zlato pozitivní,“ vypočítává Filip Kejla.Šéf Investorees sází na to, že cena zlata vzhledem k nejistotám ve světě půjde nahoru dál. „Rizik je na trhu spíš více, proto já bych zlato do portfolia zařadil,“ radí. Aktuálně se jedna trojská unce (31,1 g zlata) obchoduje zhruba za 1950 dolarů. „Kupujete aktivum, které je v nominální hodnotě nejvýš, co kdy bylo. Naposledy tam bylo v roce 2020 s covidem,“ připomíná Kejla.Cena zlata velmi skáče, což podle Kejly investora bolet nemusí. Zlato je podle něj vhodné držet dlouhodobě. „Nekoukejte se půl roku, rok dopředu, to ať dělají spekulanti, ale dívejte se na zlato jako na nemovitost. I tu si jako investici kupujete minimálně na pět až 10 let.“Zajímají vás pro a proti investování do zlata? Poslechněte si celý díl v přehrávači v úvodu článku. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Známý propagátor technologií Petr Mára, který je hostem podcastu Ve Vatě, své finance v době nejistoty zásadně měnit nehodlá. „Než chaoticky přesouvat peníze v bodu A do bodu B, zaměřuju se spíš na to, abych byl i ve vlastním těle i hlavě silnější a měl jsem odstup. Vždycky, když jsem něco vybral pod vlivem emocí, tak jsem to prodělal,“ popisuje svůj přístup influencer.Pro nenadálé situace si ale Mára sestavuje „plán B“. Osekáním zbytečných nákladů to jen začíná, důležité je podle něj hledat nové příjmy, i kdyby to byla jen brigáda po večerech.Sám si to jako někdo, koho živí z části přednášky pro živé publikum, ozkoušel s příchodem pandemie. „To byla velká změna. Byl jsem zaměřen hodně na offline a kompletně jsem přešel do onlinu. Teď přemýšlím, jak finance a majetek udržet, aby tou změnou prošel,“ řekl Petr Mára. Své investice má Mára rozložené do dvou nohou, z nichž tu větší a stabilní tvoří ETF fondy a tu rizikovou kryptoměny jako bitcoin, ethereum nebo NFT (zkratka pro non-fungible tokens, nezaměnitelné tokeny).„Když se něco stane, vezmu klíčenky s přístupem na bitcoin, ethereum, NFT, nějaké hodinky, rodinu, sednu do letadla a zmizím. I když tady o všechno přijdu, věřím, že to zase vydělám. Nebudu se stresovat tím, že ETF jsou minus pět procent,“ popisuje svůj přístup Mára.Jako kotvu pro případy „kdyby něco“ vnímá Petr Mára právě své investice do ETF fondů s důrazem na technologie a USA, i když ani ty samozřejmě nejsou bez rizika.  „Kdybych potřeboval jít do důchodu, tak peníze, co jsem tam nasypal, plus minus dostanu zpátky. Je to na extrémně dlouhodobý horizont. To je pro mě konzervativní přístup,“ vysvětluje.Nejrizikovější Márova investice jsou naopak NFT. Pro někoho nehezké předražené ikonky z internetu, pro Petra Máru sázka na budoucnost, kterou tentokrát nechce zmeškat. Vlastní jich asi 200. „Za svůj život jsem zažil několik technologických převratů, které jsem podcenil - jako třeba příchod internetu - a nevěřil jsem jim dost, abych do nich investoval,“ říká.Rusko-ukrajinská krize ale může podle Máry velkou část NTF usmrtit. „99 % věcí jsou nesmysly, je tam pouze 1 až 2 % tokenů, komunit, které přežijí.“ Popraskají krypto bubliny během války na Ukrajině? A jak se během ní „politicky“ vyprofiluje bitcoin? Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

S překotným děním na Ukrajině zažily trhy pád. Podle investora Daniela Gladiše ale historie ukazuje, že návrat do normálu bude rychlý. Pokud se dějiny budou opakovat a konflikt se nerozšíří, v půlce dubna můžou být trhy zpátky.Daniel Gladiš prošel zhruba 25 historických šoků, které akciové trhy zažily: útok na Pearl Harbor, válku v Iráku, útoky na newyorská Dvojčata i atentáty v Madridu a Londýně. „Překvapilo mě, že negativní reakce trhů byla velice mírná. Americké trhy v průměru poklesly jen o pět procent. A na předchozí hodnotu se vrátily v průměru jen za 47 dnů,“ říká v investičním podcastu Ve vatě.Protože předpovídat vývoj na Ukrajině je takřka nemožné, ideální je podle něj na investice vůbec nesahat. „Kdo má rozložené investice, tak výchozí postoj by měl být – nedělat nic. Nechat emoce utlumit. Pokud tedy investor nevlastní třeba akcie Lukoilu,“ míní zakladatel Vltava Fund SICAV.V době, kdy drobní investoři, investují s prstem neustále na mobilu, je ale obtížné udržet emoce na uzdě. „Obchody přes mobil jsou největší zlo, které tu dnes je. Možnost obchodovat odkudkoli kdykoli na základě sebemenšího impulsu bude stát lidi peníze. Týká se to nejmladší generace, já z mobilu v životě neobchodoval,” svěřuje se investor Gladiš.Velký sešup zažily poslední týden akcie evropských bank. V Praze odepsaly nejvíce skupina Erste (-16,61 %) a pak Komerční banka (-14,29 %). A bankám Raiffeisenbank, Société Générale a UniCredit dluží v Rusku miliardy eur. Ve složité situaci je Sberbank. Největší ruská banka v Evropě skončí, i v Česku ztratila důvěru klientů.Ještě na začátku roku Sberbank spolutvořila jádro Gladišova fondu Vltava Fund, ale zbavil se jí.„Sberbank jsme měli velice rádi, akcie jsme koupili v roce 2014 po ruské invazi na Ukrajinu, kdy dramaticky poklesly, nedalo se tomu odolat. Banka to přežije, je stará 180 let, ale jsem rád, že už ji nemáme. Nedivil bych se, kdyby zahraniční akcionáře vyvlastnili, kdyby banku znárodnili,“ uvažuje Gladiš.Růst naopak zažívají akcie zbrojařských firem a energetický sektor. Ropa i plyn zdražují, což přinese i do Česka nárůst inflace. A s nejistotou na trzích šlo nahoru i zlato, i když nijak výrazně.„Spousta lidí má rádo pocit, když má kov doma. Dává jim to pocit bezpečí, v extrémních situacích může fyzicky vlastněné zlato prokázat službu. Ale není dobrá cesta na něm stavět většinu investic,“ míní investor.Poslechněte si celou epizodu v přehrávači v úvodu článku. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Firmy slibují za své obligace klidně pět, sedm nebo i 10 procent ročně. Je to ale rizikové. „Do problémů se dostaly i firmy superbonitních reputabilních lidí,“ říká v podcastu Ve Vatě investor Radovan Vávra.Úprk před inflací tlačí Čechy i do firemních dluhopisů. „Lidé mají zafixováno, že akcie jsou fuj, riskantní, na ty se radši ani nedívat. A obligace jsou podle nich to jisté. Jenže u firem to tak není vůbec,“ varuje investor Vávra.S tím, jak se zvyšuje inflace a Česká národní banka tlačí nahoru základní úrokovou sazbu, začíná být výnos dluhopisů soukromých firem zajímavější. „Teď je okamžik, kdy to začíná být zajímavé i pro nás-investory. Když jdou sazby v ekonomice nahoru, tak to pro nové emitenty instrumentů znamená, že budou muset nabízet vyšší sazby,“ myslí si Vávra.Poslední dvě dekády se emitenti v Evropě, kteří měli kvalitní rating, tedy stát a velké firmy financovali za hubičku. „Výnosy ze státních a podnikových obligací byly nizoučké, třeba 1,5 % ročně,“ připomíná bývalý bankéř. Teď se karta obrací, firmy slibují za své obligace klidně pět, sedm nebo i 10 procent ročně.Například masivní reklama sítě wellness center Saunia láká lidi k nákupu svých dluhopisů s ročním výnosem 8,75 %. Bez důkladné analýzy výsledků a plánů firmy ale Vávra doporučuje nic nekupovat.„Musíš se dívat do historie, jestli tam vidíš pokračování nějakých trendů. Jestli ta firma zpětinásobí z roku na rok svůj zisk, tak tam něco nehraje,“ varuje.Ovšem i ten, kdo půjčil v minulých letech zavedeným firmám, nemusel dopadnout dobře. V Česku skončilo za posledních 10 let v insolvenci 34 firem, které vydaly emise celkem za 4,35 miliardy korun. Mezi nimi byl také e-shop s módou Zoot nebo investiční skupina Arca zakladatele Pavla Krúpy. Ze svých dluhopisů držitel neuvidí patrně nic.„Do problémů se dostaly i firmy superbonitních reputabilních lidí. Je smutnou realitou, že ty jako držitel nezajištěných instrumentů zpravidla nedostaneš vůbec nic. Před tebou budou vždy zajištění věřitelé, stát, banky, i majitel budovy, v které firma sídlí. Akcionáři jsou na tom taky mizerně, ale ti to očekávají,“ vypočítává Vávra.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Vysoká inflace a vysoké úrokové sazby. Ideální doba investovat peníze „do cihel“, pokud ovšem nechcete od investice vysoké zhodnocení, říká investor Radovan Vávra v podcastu Ve vatě.Ceny nemovitostí jsou k nezastavení a nájmy zdaleka tak rychle nerostou. Obzvlášť v Praze poměr cena/výkon, tedy investice do koupě bytu a následný zisk z pronájmu, velký smysl nedává. Tam se výnosnost malého bytu pohybuje aktuálně jen kolem 3 %.To v Mostě může byt investorovi vydělat i 10 %, nejvíc z republiky, jak vyplynulo z analýzy společnosti Valuo. Obdobně v Chomutově, Ústí nad Labem nebo Přerově.„Pravidlo 50 % říká, že z nájmu, za který budeš v realitce svůj byt inzerovat, ti zbyde v reálu polovička. První nájem dáš realitce. Budeš muset vynaložit nějaké náklady. Pak to celé zdaníš. A až budeš byt po nájemníkovi přebírat, s hrůzou zjistíš, že se k němu choval hůře než ty,“ vypočítává komplikace Radovan Vávra v podcastu Ve vatě.Kdo si od investice slibuje nadstandardní zhodnocení, má se podle Radovana Vávry poohlédnout jinde. Dřívější průměrný výnos z nemovitostí se pohyboval kolem 5 až 7 %. Dnes jsme i kvůli dražším úvěrům na 2 až 3 %.„Musíš si odečíst cenu financování, která v českých korunách byla běžně pod 2 procenty. Letos ji uvidíš kolem 5 %. Proto říkám, že investice do nemovitosti je teď ten nejhorší nápad,“ říká Vávra.Existuje podle něj ale výjimka: klient s volnými penězi, který nehledá vysoký výnos, chce jen ochránit úspory před inflací.„Pokud vám někde leží hotovost a nemáte odvahu investovat do cenných papírů, pak vlastní nemovitost a její vylepšení je nejlepší nápad, který můžete mít. Zabijete tím dva ptáky jednou ranou. Jednak se poperete s vysokou inflací a jednak s vysokými úrokovými sazbami,“ míní investor.V Praze nedojde k vysněnému poklesu ceny nikdyVývoj cen nemovitostí si lze představit jako hodiny. Na dvanáctce jsou ceny nejvýš, na šestce nejníž. Když je hospodářský boom, tak jde ručička nahoru. Když přichází ochlazení a nabídka převažuje poptávku, ceny klesají. To se cyklicky opakuje stále do kola. Kde se podle Vávry nacházíme teď?„Teď je za 5 minut 12 nebo 5 minut po 12. To neumíme poznat. Všechny charakteristiky nám ukazují, že hospodářský cyklus je na vrcholu. To by mělo znamenat, že nemovitosti čeká ochlazení. U pražských rezidenčních nemovitostí ale k vysněnému poklesu cen nedojde nikdy,“ myslí si Radovan Vávra.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Koruna je silná. Až dnes ČNB zvedne sazby, ještě posílí. „Posilování je dlouhodobý trend, který můžeme slíbit na celý rok. Určitě se letos proti silné koruně nezajišťujte, celý rok na tom budete vydělávat,“ říká Radovan Vávra.Jak přesně zvyšující se úrokové sazby tlačí cenu koruny nahoru? Cena je výsledkem střetu nabídky a poptávky. Když jde cena něčeho nahoru, tak je po tom vysoká poptávka – jako teď po koruně, vysvětluje Vávra.„Když můžeš v nějaké měně dostat bezrizikových pět procent a ve své mateřské měně můžeš mít bezrizikových nula procent, tak nemusíš být zvlášť bystrá, aby sis koupila úrok v té měně, která nese pět procent.“Sazby bude ČNB držet kvůli vysoké inflaci nahoře nejspíš celý rok. Silná koruna vadí exportérům, inkasují většinou v eurech, a tak mají menší zisky. Zlevňuje však zboží z dovozu. I když kvůli zdražujícím komoditám nijak výrazně. Kdo si chce koupit něco z dovozu a nutně to nepotřebuje, vydržte, v prosinci to bude levnější, míní exbankéř Vávra.„V praxi silnou korunu na cenovkách uvidíme, ale ne hned. Není to ve vztahu jedna k jedné, podobně jako vztah hypotéka – PRIBOR (mezibankovní úroková sazba, za kterou si banky půjčují navzájem, pozn. red.),“ vysvětluje Vávra.Příklad? Když obchodník nakoupí plný sklad televizí v kurzu 26 korun za euro, bude se je snažit v tomto kurzu také prodat, třebaže koruna mezitím posílila na 24,40 korun za euro.Vyplatí se teď nakupovat eura na jarní lyžovačku nebo letní dovolenou? „Já se nechám kurzovým rizikem smýkat. Transakce realizuju, až když vyměňuju službu nebo zboží za tu cizí měnu,“ přiznává Vávra. A radí, jak budoucí kurz dvou měn spočítat.„Když máš v jedné měně úrok dvě procenta a ve druhé čtyři, tak jsi jednoduchým dělením a násobením schopná spočítat, kolik bude ten kurz za rok,“ dodává. Vzorec, o kterém mluví Radovan Vávra, najdete v článku.Ani drobní investoři nemusí pohyby kurzu podle Vávry řešit. „Pokud nespravujete velkou firmu, velký fond, velkou instituci, FX (Foreign Exchange Market, trh pro obchod s měnami, pozn. red.) se vůbec netrapte, nic s tím neuděláte.“ Velké firmy, třeba exportéři, se proti silné koruně zajišťují. Za to si ovšem banky účtují poplatky.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Bitcoin padá. Na důchod ho klidně kupte, na pět let ale ne, míní investor Radovan Vávra. K růstu se podle něj vrátí. Teď se svět ale bojí, jak americká centrální banka zvýší úrokové sazby.Propad kryptoměn - bitcoin minulý týden klesl pod 38 000 dolarů - přišel po ztrátách akcií zejména technologických firem. Index Nasdaq Composite tento týden oslabil téměř o pět procent.„Bitcoin prokázal, že se chová jako akcie malé americké technologické společnosti. Kopíruje Teledocy, Palantiry, které umírají,“ říká investor Radovan Vávra v podcastu Ve vatě. Taky index S&P 500, který reprezentuje 500 významných amerických firem, zaznamenává ztráty. Už třetí týden v řadě.Čeho se S&P 500, Dow Jones a bitcoin vylekaly? Bojí se, jak se americká centrální banka postaví k zvýšení úrokových sazeb. Fed ve středu naznačil, že základní úrokovou sazbu zvýší v březnu. Od vypuknutí pandemie v březnu 2020 se pohybuje blízko nuly.„Všichni se bojíme, že to FED netrefí přesně. Trhy už předpokládají, že to FED netrefí,“ vysvětluje bývalý bankéř Vávra. „Když se zvýší sazba, Američan má menší disponibilní zůstatky, míň utratí za spotřební zboží. Míň se ho vyrobí, firmy mají menší zisky. Pekelné kolo je na světě. My investoři si myslíme, že tohle docela hrozí,“ dodává.Má smysl teď nejznámější kryptoměnu nakupovat? Záleží, s jakým horizontem budete investovat. Varianta první „bitcoiny jako dlouhodobá příprava na důchod“ je podle Vávry „hratelná“.„Pokud si to chceš schovat do svého penzijního fondu na 30 let, tak je jedno, co teď bitcoin dělá. Je vysoká pravděpodobnost, že jak bitcoin tak S&P 500 budou za 30 let výš než teď,“ vysvětluje investor.Naopak těm, kteří už mají s nashromážděným majetkem důchod na dosah, investor vstup na trh s bitcoiny v tomto bouřlivém roce nedoporučuje. „Investovat s pětiletým horizontem by bylo finančně nezodpovědné. Je technicky nesprávné nastupovat na trh, kdy je to ruleta. Bereš riziko, které nejsi schopná řídit,“ říká.Na long term investici do bitcoinu (dlouhodobé držení, pozn. red.) Vávra i tak doporučuje počkat až do momentu, kdy bude jasnější, co se stane s úrokovými sazbami. „Volatilita tu s námi ještě bude. Možná měsíc, tři, šest. Je zbytečné své peníze pálit na trhu, který pravděpodobně ještě půjde dolů. Teď je to ruleta.“ Pro tradery je ale volatilní trh příležitost. Kdo si chce zaspekulovat a věří si, že dokáže chytat mezidenní výkyvy, pro toho je to podle Vávry eldorádo.Kdy se bitcoin k růstu „do nebe“ vrátí? „Obavy ze zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech FED jednou tiskovkou nesmázne. Já bych doporučil nakupovat tehdy, až bude zcela jasné, co se s úrokovými sazbami v USA stane. To může být klidně v září,“ říká Vávra.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance na SZ Byznys. Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Warren Buffett se vsadil s manažerem hedgeového fondu Tedem Seidesem o milion dolarů, kdo za 10 let víc zhodnotí peníze. Zatímco Buffett investoval pasivně, Seides své portfolio spravoval aktivně. A Buffett drtivě vyhrál.„Aktivní správce ani při nejlepším snažení neporazí index S&P 500,“ říká v podcastu Ve vatě investor Radovan Vávra. I podle studie SPIVA 80 procent aktivně řízených fondů v průměru v pěti, 10 ani 15 letech nepřekoná index.„Prostým pasivním investování do indexového fondu v dlouhodobém horizontu vyděláte víc než aktivní strategií,“ tvrdí Vávra.Jaký je mezi přístupy rozdíl? Aktivní investor si vybírá mezi firmami své favority a strategii. „Máš investorskou myšlenku. Třeba si řekneš, že nebudeš investovat do firmy, která se negativně podílí na životním prostředí. Nechceš tabákové firmy, naftařské společnosti,“ popisuje Radovan Vávra v podcastu Ve vatě.To pasivní investor věří trhu jako celku. Věří, že dlouhodobě poroste. A svou investicí jen kopíruje výkon širokého spektra firem, reprezentovaného nějakým indexem, například americkým S&P 500. V praxi pošle peníze a pak sleduje, jak rostou nebo ubývají podle toho, jak se firmám daří.Jenže trhy nejdou pořád jenom nahoru, někdy jdou i dolů. A strmě, varuje Vávra.„Každých zhruba pět let si index S&P 500 připíše den, kdy oslabí i více než o 10 procent. Covid znamenal strašný sešup,“ přípomíná investor.Zatímco jednodenní zářez není pro investora tragédie, třikrát až čtyřikrát za život se dostaneme na takzvaný medvědí trh, kdy index klesá pár let setrvale. Takový propad se za 30 let investování ztratí. Kdo je však před důchodem, už nemá čas ztráty „vysedět“.Tady je podle Vávry čas pustit ke správě svých peněz aktivního správce. „Ve 30 letech vysedíš i pět let „nerůstu“. Investor nad 60 let nechce na své investici vidět zuby dolů. A nevadí mu, že v ceně nenarůstá tak rychle. Blíží se do stadia, kdy se přestane spoléhat na mzdu v práci a začne žít jen z pasivního příjmu.“Na začátku investorské kariéry radí Vávra vždy pasivní strategii, na konci tu aktivní. „Všem pod 50 let bych lékařským předpisem nebo ministerským výnosem přikázal, aby si koupili indexový fond. Od 55 let fyzického věku je dobré po aktivních produktech začít pokukovat a vybrat si takový, do kterého v 60 letech začnou pomalu vklouzávat,“ vysvětluje investor.Je však nutné připravit se na násobně vyšší poplatky než u indexových fondů. „Aktivní správce je někdo, kdo to strašně umí. Jste tam na dobré adrese, ale nechají si za to setsakra zaplatit,“ upozorňuje Vávra. „Aby si manažeři aktivních produktů ospravedlnili své vysoké poplatky, tak musejí vždycky dodávat nadstandardní výnos,“ dodává.„Indexový fond má poplatek 0,04 procenta ročně z objemu aktiv. Hedgové fondy mají strukturu dva plus dvacet, tedy dvě procenta ročně z objemu majetku plus 20 procent z toho zhodnocení,“ uvádí Vávra příklad poplatků. U běžných podílových fondů se poplatek za správu pohybuje kolem dvě až tři procenta.„Když budeš mít celkové poplatkové zatížení tři procenta a dáš do fondu milion korun, tak za 25 let ti ty poplatky ten milion sežerou. Nebezpečí číhá v té dlouhé časové ose,“ varuje investor Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance na SZ Byznys. Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Když klesá, investoři panikaří. Když stoupá, berou to všichni jako samozřejmost. Klíčový burzovní index S&P 500 ukazuje, jak se vede americkým top firmám. Následujte ho a dlouhodobě vyděláte, říká Radovan Vávra v podcastu Ve vatě.„Někdy i ve financích platí, že lepších výsledků dosáhnete pasivitou než aktivitou,“ radí investor Čechům, kteří hledají, kam ukrýt své peníze před inflací. „Devadesát procent svých investičních peněz mějte v pasivně spravovaném produktu. S deseti procenty si klidně hrajte, dejte si to do bitcoinu, ale nespoléhejte na to, že najdete diamant,“ míní Vávra.Index S&P 500 odráží výsledky přes 500 nejvýkonnějších amerických firem, z velké části technologických. Jenže jedna akcie Googlu stojí skoro 2700 dolarů a jedna akcie Berkshire Hathaway, holdingu Warrena Buffetta, dokonce 430 000 dolarů. Prostřednictvím fondu, podílového nebo ETF, si kousek Facebooku nebo Applu může koupit i drobný investor.Pokud bude investovat dost dlouho, čeká ho průměrné zhodnocení deset procent, po odečtení inflace sedm procent. Jak jisté ale je, že se současným klíčovým americkým firmám bude dařit i za 30 let?„Já na to sázím. Investování začíná tak, že si maluješ, jak bude zeměkoule vypadat. Vidíš tu hodně těžkého průmyslu, nebo spíš software a výpočetní techniku? Vidíš Evropu jako šampiona nebo nás za 10 let všechny strčí do kapsy Čína?“ vysvětluje Radovan Vávra.Fondů, které kopírují výkon S&P 500, je celá řada, například SPDR, iShares Core nebo Vanguard. Možnosti, jak se k nim dostat, jsou v zásadě tři. Buď přes online aplikaci (Portu, Fondee, Degiro), dále v klasické bance (nabízí například Fio banka) anebo skrze brokera (Patria, Lynx). Každá z nich má své výhody a nevýhody. Liší se zejména v poplatcích. Přehledné srovnání najdete v tomto článku.„Každému člověku do 30 let doporučuju, stáhněte si pro začátek jakoukoli z velkých aplikací,“ vzkazuje Vávra nejmladším investorům.Lidi ve středním věku se stabilním příjmem, kteří jsou schopní dávat stranou 5000 korun měsíčně, posílá Vávra pro pasivní podílový fond, který investuje pouze do indexu S&P 500, do specializované investiční společnosti, ideálně pod křídly banky.„Jen pozor, motivace prodejců je prodat, kde mám největší provizi. U pasivních fondů je poplatek 0,04 %, což má třeba Vanguard i v kamenné bance. Proto ti ho občas nechtějí prodat. Takže bouchat pěstičkou do pultu, dupat nožičkou a říkat: Já to chci,“ radí Vávra.Nejvyšší servis, ale také poplatky (třeba sedm dolarů za transakci) nabízí brokeři. „Pokud jste zabezpečený padesátník, jste ideální úlovek pro velkou brokerskou firmu, kde vás to s nimi bude bavit a vyděláte pěkné peníze,“ uzavírá Vávra. Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Češi pochopili, že spoléhat v penzi jen na stát je risk. Ale miliony si spoří nevýhodně. „Spousta lidí hnije ve starodávných fondech. Každý, kdo je v produktivním věku, tím na sobě páchá ekonomický zločin,“ tvrdí Radovan Vávra.Nejvíc lidí, celkem tři miliony Čechů, má své úspory na důchod v tzv. transformovaných fondech, kam je přesunuli po zrušení starého penzijního připojištění. „Není to z gruntu špatný produkt, v portfoliu důchodce by měl ale tvořit do 20 % aktiv. V Česku je používán nevhodně. Funguje jen díky státní podpoře,“ říká investor Radovan Vávra v dalším díle podcastu Ve vatě.Princip penzijních fondů je jednoduchý: klient posílá měsíčně minimálně 300 Kč, což si smí odečíst z daní, k tomu dostává příspěvěk od státu, někdy i od zaměstnavatele. Výnos je ovšem minimální.  „Do fondu, který je pro 65+, jsme nalákali třicátníky, a to je špatně. Každý, kdo je v produktivním věku, tím na sobě páchá ekonomický zločin,“ hodnotí investor. I ty nejvýhodnější transformované fondy mají podle Vávry „polootřesné“ zhodnocení pod 1,4 % a nepřekoná inflaci.Druhou variantou, kterou volí 1,3 miliony Čechů, je doplňkové penzijní spoření. Tam si každý může sám zvolit strategii, která mu vyhovuje. Konzervativní (nižší riziko a nižší výnos), vyváženou (střední riziko a střední potenciální výnos) a dynamickou (vyšší riziko a vyšší potenciální výnos). První dvě Vávra doporučuje jen těm, kteří jsou „pár let před důchodem“.Některé dynamické fondy se zhodnotily za poslední rok i o více než 20 %. Vysoký výnos ovšem neexistuje bez rizika. Podle Vávry je tak podstatné najít rizikový profil, který odpovídá vašemu věku. „V důchodu už nemáš čas vysedět ztrátu. Ve 20 klidně ať jde burza o 30 % dolů, je ti to jedno. Ale v 70 letech ti to jedno není. V pokročilém věku ztráta hodnoty penzijního fondu nejde dohnat,“ radí bývalý bankéř.Proti penzijním fondům mluví vysoké poplatky. Dynamické fondy si ze zhodnocení berou obvykle poplatek 15 %. „Perverzně otřesné číslo, to bych nikdy nikomu nezaplatil. Speciálně u nejjednoduššího produktu, který může spravovat cvičená opice nebo papoušek,“ kritizuje poplatky Vávra.I kvůli nižším poplatkům doporučuje Radovan Vávra investice do ETF fondů:  „ETFka mají poplatkový poměr do 1 % a u penzijek jsi v násobcích, někdo to dá do vstupního, někdo do výstupního, někdo do podílu na zhodnocení.“ Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Rok 2022 je v čínském horoskopu rokem vodního tygra. „Na kapitálových trzích ale budeme mít rok opice. Čeká nás hysterie a opičí křepčení. Bude to rok hysterických pohybů nahoru a dolů,“ říká Radovan Vávra.Variantu omikron možná vystřídá nějaká jiná. Ovšem i na trzích bude stále bude platit, že jeden covid vládne všem. Jak si postavit portfolio, aby ho člověk při každé nové variantě koronaviru nemusel vyprodávat? Tomu se věnuje nový díl podcastu Ve vatě.Radovan Vávra v něm navrhuje tři řešení podle věku investora. „Nejstarším spoluobčanům bych doporučil, aby si koupili dluhopis republiky s protiinflačním faktorem. Kvůli tomu, jak vysokou inflaci budeme po příštích několik let mít, protože ji nelze tak rychle vymazat.“Komu je kolem 20 let, tomu Vávra doporučuje nakoupit fond, který kopíruje vývoj technologických akcií. „Díval bych se na fondy které mají ticker VGT (indexový fond Vanguard IT, pozn. red.) - ty investují do Applu, Microsoftu, Nvidia. Jsou to fondy trochu rizikovější, ale když máš třicetiletý investiční horizont, tak je to jedno,“ radí investor.„Pak máš ty nešťastníky, kteří mají hypotéku, tři děti a horko těžko něco ušetří. Těm bych doporučil ETF, který kopíruje S&P 500. Ani oni by se na něj neměli dívat každý den. Budou dny, kdy uvidíme skoky o dva procentní body dolů. Ale ten fond jim příští rok udělá 10 až 15 procent a já věřím, že to tak dopadne,“ odhaduje Radovan Vávra.„Zůstaňte v Spojených státech. To neznamená, že v Evropě nejsou ziskové tituly. Jsou, ale museli byste se pustit do stock pickingu, který je dobrý pro profíky a lidi, co si hrají s deseti tisíci korunami. Ne pro ty, kteří chtějí investovat pro vnoučata,“ radí investor v podcastu Ve vatě.Druhý covidový rok na trzích podle Vávry charakterizuje bezprecedentní úspěch drobných neboli retailových investorů. „Rok 2021 byl rok poučených retailových investorů, kteří v některých případech nejenže porazili, ale zabili vlky z Wall Streetu,“ naráží Vávra na dění kolem akcií americké firmy GameStop.Čím to? „V USA, ale i u nás se na kapitálový trh začínají vrhat lidé bez předsudků. Netrpí přehnanou úctou k autoritám a jsou schopní koordinovaného postupu. I když některá vítězství jsou vlastně nespravedlivá,“ hodnotí Radovan Vávra.A které akcie válely? Dopadlo to jinak, než to zpočátku roku vypadalo. „Učebnice nám říkala, prodejte technologické akcie Apple a Teslu a kupte si hodnotové akcie, Caterpillar a McDonald's. Já jsem zavřel oči, řekl ‚nechci to slyšet‘ a výsledek mi dal na Tesle za pravdu. Ale byl to mimořádně riskantní postup,“ míní Vávra.Podle Vávry letos mezi technologickými společnostmi vítězila zejména „monstra“. „Taky jsem zaznamenal kolosální neúspěchy, některé mé tituly se letos propadly o 40 procent.“ Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Oslík, z kterého se sypou peníze. Ubrousek, který se sám prostírá. Že by se měl člověk aktivně starat o svou finanční budoucnost, se české děti z pohádek nedozví. A peníze jsou leckdy tabu i doma.Přitom právě děti se na peníze dokážou ptát velmi otevřeně. Několik z nich ve věku od osmi do 18 let, které bydlí v dětském domově v Plumlově a v Litovli, nám přes organizaci Brave Bear pár otázek poslalo. Stejně jako jiné děti, které vyrůstají v ústavní péči, často nemají kde odkoukat, jak s penězi nakládat. Zajímalo je proto třeba, jak a kolik si šetřit, jak zbohatnout nebo, jak si říct o vyšší plat.Říct si v práci o víc peněz není přirozené ani řadě zkušených dospělých. Přitom se podle Vávry není zač stydět. „Nejstrašnější věc je myslet si, že si na vás firma sama vzpomene, a přitom tiše trpět v koutku. Říct si o vyšší plat není nevhodné, nebudete míň kamarádi. Ale řekněte si o něj tak, že vám půjde vyhovět. Řekněte, co tím firma získá,“ radí investor.Jak se chovat k penězům, je podle Vávry třeba trénovat už odmala. Ukazuje to na příkladu kapesného.„Kapesné je bezvadná věc, ale zásluhové kapesné je lepší. Uděláš něco a za to dostaneš tuhle odměnu. Přímá úměra mezi snahou, výsledkem snahy a finanční kompenzací je něco, co nás bude provázet navždy,“ myslí si. O jaký výkon jde, jestli to bude snaha ve škole, pokrok v kroužku nebo jinde, si už každá rodina určí podle svých hodnotových žebříčků.Jak s kapesným nakládat? Stejně jako dospělý by si dítě mělo podle Vávry zapisovat, za co utrácí. „Je důležité dát dítěti nástroje, aby vědělo, kolik co stojí. Měly by si vést statistiku. Sledování výdajů je fantastický celoživotní zvyk,“ vysvětluje.Jak přejít od monitorování výdajů k úsporám, poradil investor malému Davidovi.„Šetři všechno, co můžeš. Pro mladého kluka to může být nesplnitelné, některý měsíc to taky může být nic. Ale každý měsíc by měl začínat tím, že si řeknu, kolik si chci ušetřit. Ne že se koncem měsíce podívám, co mi zbylo a to přesunu do úspor, nebo lépe do investic.“Zbytné výdaje, které lze zkrátit, často vypadají nenápadně. „Poslední dva metry fronty v Lidlu jsou pastičky. Tictac, žvýkačky. Není tam jediná položka, kterou potřebuješ, možná baterky. Každý den, měsíc, rok si řekni, kolik peněz můžeš neutratit. Udělej si z toho náboženství, celoživotní projekt. A buď nadšený, když částku k neutracení dokážeš zvýšit,“ vzkazuje Radovan Vávra.Kolik byste měli každý měsíc ušetřit z platu? A proč neodhánět děti od rodinných debat o financích? Poslechněte si celý podcast. Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

ČNB se snaží hasit požár, který neexistuje, říká exbankéř Radovan Vávra k resuscitovaným limitům na hypotéky. Centrální banka na jaře zpřísní omezení, kolik smí komu banky na byt půjčit. Ceny to podle Vávry nakrátko vyžene nahoru.Od dubna příštího roku začnou platit drsnější pravidla pro udělování hypoték. Přechodného období využijí podle exbankéře Radovana Vávry lidé k tomu, aby si hypotéku sjednali za stávajících, mírnějších podmínek.„Banky budou mít teď žně. I developeři a ti, kteří prodávají nemovitost. Vytvoří se hrb, kdy ceny nemovitostí zase vystřelí. ČNB pod kotel mocně přiložila,“ říká v aktuálním dílu podcastu Ve vatě.Příští rok ale růst cen bytů zvolní, nikoli ovšem díky regulaci centrálních bankéřů. „Jestli něco zbrzdí ceny nemovitostí, tak to bude náš mizerný hospodářský růst. Budeme rádi, když příští rok porosteme ubohými dvěma procenty,“ míní Radovan Vávra.Žadatel o hypotéku bude muset od dubna povinně projít třemi limity. LTV, DTI a DSTI upravují, na jakou část nemovitosti si smí klient půjčit, kolik si smí vzhledem ke svému ročnímu čistému příjmu celkem vypůjčit a jakou část platu může měsíčně na splátku vydat.Ti, kteří podmínky nesplní, si podle Vávry půjčí za vyšší sazby jinde. „Tahle překážka nikoho od životního rozhodnutí pořídit si vlastní bydlení neodradí. Jen proces zkomplikuje, zdraží a zvýší riziko,“ říká investor.Co podle něj některé klienty naopak odradí, je další růst cen bytů kvůli vyšším cenám materiálu i energií. „Developeři v Praze drží stovky bytů a nevědí za jakou cenu je mají nabízet, protože nevědí, za jakých nákladů je dokončí. Jen všichni víme, že budou dramaticky vyšší. Byt, který stával sedm milionů, bude stát devět. Okruh zájemců bude menší. To způsobí krátkodobé ochlazení,“ myslí si Vávra.Podle Vávry si banky hypotéky ohlídají samy. Český trh hypoték je totiž podle něj „superbyrokratický, supersešněrovaný a superzanalyzovaný“. Hypotéku nedostane každý, jako tomu bylo před velkou krizí v USA.„Problém chronického selhání nepamatujeme. Jen úvěry převedené z komunismu. A úvěry poskytnuté v 90. letech na privatizace. I když se ekonomika zmítala na kapačkách, lidé nerušili ani financování auta a to je daleko před financováním bytu. Jsme Mitteleuropa, tady se banky berou vážně a dluhy se platí,“ říká v podcastu.Začnou se i v Česku poskytovat úvěry na několik generací? V čem se situace na českém hypotečním trhu podobá té na trhu americkém před splasknutím bubliny? A jak poznat, jestli vzít hypotéku nebo jít radši do nájmu? Poslechněte si celý podcast Ve vatě. Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Už i lidi, kteří měli investování za sprosté slovo na úrovni hazardu, dohání inflace ke změně myšlení. 5,8 % totiž není zdaleka konec. A nechávat peníze na běžném či spořícím účtu přestává bavit i ty, co na něm mají jen tisíce.Jak začít s investováním, když máte peněz málo a zkušenosti žádné? To rozebíráme v dalším díle podcastu Ve vatě s investorem Radovanem Vávrou. Investování totiž není jen pro „bohaté“. „Když se budeš jako 25letá studentka s diplomem vrhat do života a budeš chtít být milionářkou, tak ti stačí dát stranou každý měsíc tisíc korun. Po 22 letech budeš mít milion,“ říká Vávra.Tisícikorunu měsíčně dokáže podle investora mobilizovat až na výjimky každý. Ideální je začít inventurou výdajů. Zapsat, za co utrácím, a zkusit to proškrtat.  „Začněte si to psát. Ne jako Adina Mandlová, která si ráno napsala 10 halířů ‚rohlík‘ a 20 korun ‚různá vydání‘. Co se nepíše, to se neměří. A co se neměří, to se neděje,” dodává investor.Už za tisícovku lze sice pořídit akcii vybraného podniku. Třeba jedna akcie ČEZu stojí kolem 700 korun, jedna „Tesla“ přijde na 1000 dolarů - nováčkům to ale Vávra nedoporučuje. „Od vybírání jednotlivých akcií začátečníky odrazuji. Pokud jsou srozumění, že o celou investovanou částku mohou přijít, pak ano, ale já se svým penzijním fondem bych to nedělal,“ říká.Naopak vhodné pro začátečníky jsou podle něj - nejen kvůli nízkým distribučním poplatkům - ETF fondy, které kopírují výkonnost akcií amerického indexu S&P 500. „Vsaďte na výkonnost těch největších světových společností, které se obchodují na burze ve Spojených státech, které každý zná. Apple, Google, Microsoft. Portfolio těchto firem reprezentuje právě index S&P 500,“ vysvětluje.Připravte se, že peníze zmizíDůležité je ovšem nepanikařit a neprodat svůj podíl při prvním výraznějším propadu. „Od roku 1975 nenajdeš žádné 20leté období, kdy bys na té investici (do S&P 500, pozn. red.) prodělala. Ale musíš mít těch 20 let,“ popisuje Vávra. „Neprodávat nikdy. Naším cílem by vlastně mělo být to, co dělá Warren Buffet. Najít takové investice, které nás přežijí, investovat tak, abych ze svého penzijního fondu mohl vzít ta 4 pověstná procenta a mohl z nich pohodlně žít,“ dodává.Jaké školácké chyby dělal Radovan Vávra jako začínající investor? Neustále každou vteřinu kontroloval, co se s jeho akciemi děje. „Když si koupíš kozačky, máš je ve skříni, můžeš se na ně dívat. Když si koupíš akcie, tak ty peníze zmizí a ty nemáš nic. Tak se chceš dívat, co to dělá,“ vzpomíná. Jak to praticky probíhá v bance, když chcete začít investovat do fondu? Jsou mobilní investiční aplikace vhodné? A co podle nejnovějšího průzkumu odlišuje milionáře od nemilionářů? Pusťte si celý podcast. Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Bohemia Energy poškozovala zákazníky cíleně, část elektřiny nakoupeno měla, říká v podcastu Ve vatě investor Radovan Vávra. „Rozhodla se ji lidem neprodat. To už je za všemi hranami. Myslím, že i v ČR narazí,“ uvedl bývalý bankéř.„Víme, že pro zhruba 20 % zákazníků ta skupina elektřinu měla, jen se brutálně rozhodla, jim ji neprodat. To bude podle mého názoru předmětem trestního oznámení, o kterém mluvil premiér,“ říká Vávra v podcastu, který se věnuje cenám energií.„Ta elektřina je na trhu vidět, nejde schovat. Víme, že Bohemia Energy pravděpodobně uzavřela jen retailové divize. A tu přednakoupenou elektřinu převedli do Ampéru (společnost Amper Market, součást Bohemia Energy, pozn. red.). A budou ji dál prodávat, patrně firmám,“ uvažuje o dalším osudu alternativního dodavatele, který v půli října znenadání skončil.Podle Radovana Vávry reportované výsledky skupiny jasně říkaly, že je obchodní model Bohemia Energy riskantní. „Všichni jsme věděli, že ta firma narazí do zdi. Oni se nezajišťovali vědomě. To byl jejich předmět podnikání. Věřili si, že budou schopní odhadnout okamžik, až se trh začne otáčet,“ dodává.Nevěřte ničemu, co si říká KolibříkCo bankéři viděli, laik pozná jen těžko. „To už byla vyšší dívčí. Vůbec se nedivím nikomu, kdo do toho zahučel a je mi těch lidí líto,“ říká investor. Co tedy radí těm, kteří skončili u dodavatele poslední instance s fakturami násobně vyššími, než byli zvyklí?„Nevztekejte se, nebrečte, projděte rychle tím peklem, vyplujte z režimu poslední instance, zaplujte do režimu standardního dodavatele. Nevěřte ničemu, co se jmenuje Kolibřík. Jděte tentokrát k velkému jménu. Zkuste najít takového dodavatele, který vám dá fixaci jen na rok,“ radí Vávra.Ceny elektrické energie jsou dnes totiž na absolutních vrcholech, už příští a přespříští rok ale podle investora klesnou. „My obchody vidíme s budoucím datem vypořádání. ČEZ nebo jiná velká solidní firma nikdy neobchoduje 90 % svých obratů na spotovém trhu, čili na tom teď a tady, ale předprodává na roční až dvouleté kontrakty. Takže víme, že elektřina bude za dva roky levnější než za rok a levnější než dneska. Výrazně. Určitě o 25 %,“ říká Vávra.Kdo se chce proti výkyvům na trhu s elektřinou pojistit, pořizuje teď ve velkém solární panely. „Postav si na barák fotovolatiku, pak máš vystaráno. Když jsem si ji dával před rokem, tak jsem měl návratnost 8 let, když si ji dáš dneska, máš návratnost 4 roky,“ počítá investor.Vyplatí se teď investovat do energetiky? Čeká investice do obnovitelných zdrojů boom? A jak s tím zamíchá probíhající klimatická konference v Glasgow? Pusťte si celý podcast. Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Po letech, kdy začínaly sazby hypoték jedničkou a dvojkou, prožijí Češi vystřízlivění. Podle investora Radovana Vávry si už brzy začnou běžně půjčovat na bydlení za tři procenta. A bude hůř, řekl v novém podcastu Ve vatě.„Bude to horší. Inflace poroste. Příští rok se vlivem otřesné fiskální politiky minulé vlády může číselně podívat na sedmičku. ČNB dělá, co může, bude muset jít se sazbami do vysokých výšin,“ odhaduje bývalý ředitel Komerční banky v premiérovém díle podcastu, který bude pro Seznam Zprávy připravovat spolu s novinářkou Markétou Bidrmanovou.„Vezměte si dnes co nejdelší fixaci, protože bude asi ještě hůř. Sazby ČNB se do hypoték nepromítnou jedna k jedné a hned, ale vliv to má,“ radí Vávra. „Ceny nemovitostí porostou i do budoucna. Dejte si prášek na uklidnění a běžte si pro hypotéku,“ doporučuje.Podcast Ve vatě bude vycházet každé dva týdny. Chce být „finanční kápézetkou“ pro všechny, kterým nejsou jejich peníze jedno.V podcastu si můžete poslechnout konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Ve vatě bude také komentovat aktuální dění v byznyse a ekonomice a jeho dopady na běžný život. Příklad? Jak se zvýšení sazeb ze strany centrální banky propisuje do cen bydlení.Do utahování sazeb se ČNB pustila jako jedna z prvních v Evropě. Zároveň se mluví o tom, že by mohla omezit okruh lidí, kteří na hypotéku dosáhnou. Podle Radovana Vávry by ale zpřísnění hypotečních limitů, třeba zvýšení nutného depozitu, bylo kontraproduktivní.„Lidé na plány ČNB kašlou. Kdo nemá zdroje, tak si půjčí od Providentu za 160 p.a. Paní na přepážce na ně bude tajemně mrkat a návodnými otázkami je dovede k řešení, že si financování nemovitosti poskládají z jiných, méně vhodných, více rizikových produktů. Těm lidem uděláme ze života větší peklo,“ míní Vávra.Zároveň ale připouští, že rozvolněné úvěrové podmínky povolily hypotéku i těm, kteří by do budoucna mohli mít se splácením potíž.„Sazby máme dekádu nízké, o majitelském bydlení uvažují lidé, kteří by to jinak nedělali. Nám hypotéky strašně dlouho začínaly dvojkou, takže se na trh kvalifikovali i ti, kteří tam, omlouvám se, nepatří. ČNB má oprávněně kopřivku z toho, co budou tito lidé dělat, až sazby vylezou na pět,“ dodává.----🔎 Podpořte Seznam Zprávy, podcast Vlevo dole a další projekty svým hlasem v Křišťálové lupě! 🔍 Ve vatě. Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investice, inflace, úvěry a hypotéky. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každé dva týdny. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Podcast investora Radovana Vávry a novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady známého investora na téma investic, inflace, úvěrů nebo hypoték. Finanční „kápezetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Nový díl každé dva týdny na Seznam Zprávách.