CELÝ DÍL TADY Země s více než osmdesáti milióny obyvatel na rozhraní dvou světadílů, členský stát NATO a (nejen) regionální mocnost ve východním Středomoří a na Předním východě se složitým vztahem k mnoha tamním zemím i k velmocem (USA, Rusko). Země s velkými dějinami, které se v nemalé míře dotýkaly a stále dotýkají i evropského kontinentu. Země pozoruhodné kultury a kulturních i architektonických památek. Země, které se vládne z Ankary, ale jejíž největší a nejvíc fascinující město je Istanbul, někdejší Konstantinopol. Město, jež nelze nemilovat, nejen pro jeho Modrou mešitu, paláce Topkapi a Dolmabahce či Velký bazar, ale i pro podmanivou, nenapodobitelnou náladu a atmosféru, která v něm vládne. A také země, v jejímž čele stojí autoritářský prezident Erdogan, jeden ze státníků, kteří tvoří velkou politiku dnešního světa. Tak poslouchejte, přátelé!

Severoatlantická aliance (NATO) je jednoznačně nejúspěšnější obranný spolek v moderních světových dějinách. Od jara 1949 až dodnes uchránil evropské členy od všech možných útoků, nepočítáme-li teroristické útoky jednotlivců či extremistických skupin a organizací. Je tomu tak navzdory skandální neschopnosti evropských zemí zajistit si svou bezpečnost samy, nebo k ní alespoň výrazněji přispět. Díky za desetiletí života v míru a v pohodě tak patří zejména Spojeným státům americkým a jejich důrazu na transatlantické spojenectví. V dnešním Novém světě si budeme povídat o minulosti, současnosti a budoucnosti aliance, o peripetiích její dosavadní existence i tom, co by ji mohlo výhledově čekat. Tak si nás poslechněte, přátelé!

Irán je v současné době hlavním zdrojem neklidu na Blízkém a Středním východě. Kromě toho, že pro některé země, nacházející se v tomto regionu, představuje buď přímo bezpečnostní hrozbu (Izrael), anebo, přinejmenším, vážného konkurenta a možná i nepřítele (Saúdská Arábie), je současně sponzorem a politickým ochráncem teroristických hnutí a skupin, jako jsou Hamás, Hizballáh či jemenští Hútíové. Bez podpory, politické, finanční i vojenské, Íránu by ani jedna z těchto skupin nepředstavovala sama o sobě žádné velké riziko. Íránský teokratický režim konzervativních ajatolláhů, který je u moci od přelomu let 1978/1979, je navíc důležitým hráčem ve velké světové politice, podle některých zdrojů je dokonce na samém prahu získání jaderné zbraně. Jeho nenávist vůči Izraeli a vůči "velkému Satanovi", jak nazývá Spojené státy americké, je za hranicí racionality, jak ji chápeme v našem civilizačním okruhu, a jedním z faktorů, jež by se za určitých okolností mohly podílet na rozpoutání světového konfliktu, ať už mu budeme říkat třetí světová válka či nikoli. Tak si nás poslechněte a pište nám, přátelé, jsme tu pro Vás a s Vámi.

Proč je Německo důležité pro Evropu i pro nás? Nesledujeme náhodou rozpad německé politické struktury, tak jak jsme ho zažili například v Itálii v devadesátých letech minulého století po pádu křesťanských demokratů a socialistů? Tehdy z toho vzešel vítězně Silvio Berlusconi...Jak by mohla v brzké budoucnosti vypadat německá politické scéna, která prochází velmi dramatickým vývojem? Co se děje ve stávajících německých politických stranách a jaký průběh má tzv. „demerkelizace“ v CDU? Jak se Němci vyrovnají s bezprecedentním ponížením, že hlavním sponzorem fotbalového mistrovství Evropy, které letos pořádá, nebude žádná německá, nýbrž čínská automobilka?Existují nějaké podobnosti mezi dnešní Spolkovou republikou a koncem tzv. Výmarské republiky z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století?Jak říká Mirek Bárta: Němci nedělají velké chyby… O tom všem si povídáme v už 48. Novém světě, který tady je pro Vás, přátelé. Tak si nás pusťte a poslouchejte.

CELÝ DÍL ZDE Washington, D.C. je hlavním městem Spojených států amerických i místem, kde je stále ještě koncentrováno nejvíc politické moci na světě, kterou tu cítíte doslova na každém kroku, místem, kde se od konce  18. století psaly a píšou (nejen) americké dějiny (jen si vzpomeňte na slavné projevy Johna F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga, Jr., na aféru Watergate, jež stála prezidentskou funkci Richarda Nixona, na atentát na Ronalda Reagana nebo na nedávný pokus zdivočelého davu dobýt Kapitol), místem s nejlepšími muzei na světě, s renomovanou Georgetownskou univerzitou, s báječnými restauracemi a Čínskou čtvrtí, ale přitom i, svým způsobem, provinčním městem s necelým tři čtvrtě milionem obyvatel, s horkým létem s obrovskou vlhkostí vzduchu, s Virginií (kde se nachází slavný Arlingtonský hřbitov) za zády… A také místem, kde zcela, nebo alespoň zčásti odehrávají skvělé filmy, jako jsou Všichni prezidentovi muži, Tři dny Kondora či Byl jsem při tom s geniálním Peterem Sellersem… Tak se s námi pojďte do Washingtonu vypravit a užijte si to, přátelé!

Suez. Suez? Suez! Vznik, historie a geopolitický význam tohoto necelých 200 km dlouhého průplavu, u jehož vzniku stáli egyptský Saíd Paša a  francouzský konzul v Káhiře  Ferdinand de Lesseps, je námětem dnešního Nového světa.  Průplav byl vykopán v letech 1859-1869. Od té doby se stal jedním z ústředních bodů světového obchodu. Byla pro jeho otevření složena Aida? Kdo jsou jemenští Hutíové a vedou nakonec stopy poslední aktuální světové obchodní krize spojené s průplavem do Íránu? Konečně, jak moc ovlivňují geopolitiku celého Předního a středního východu íránští ajatoláhové? Poslouchjejte Nový svět! 

CELÝ DÍL NAJDETE ZDE Argentina. Země s nanejvýš pohnutými dějinami, mezi první a druhou světovou válkou jedna z nejvyspělejších ekonomik světa, stát s fascinující metropolí Buenos Aires, s rozsáhlými planinami, pampami a rovinami, táhnoucími se donekonečna až za obzor, s obrovskými stády hovězího dobytka a s vynikajícím vínem. Země plukovníka Peróna a jeho ženy Evy zvané Evita, politických turbulencí a vojenských diktatur, pozoruhodného nového prezidenta jménem Javier Malei, který se pokouší dát zemi sužovanou vysokou inflací a ekonomickou krizí do pořádku. Země papeže Františka, fotbalu, Diega Maradony a Lionela Messiho, geniálních spisovatelů, jako byli Jorge Luis Borges, Ernesto Sabato a Julio Cotázar (chcete-li pochopit Argentinu, přečtěte si výbor z jeho povídek „Změna osvětlení“ a budete vědět o té zemi všechno), nacistů skrývajících se zde po druhé světové válce (pusťte si třeba film „Wakolda: německý lékař“ režiséra Lucíí Puenza), a tanga, samozřejmě, protože bez tanga není Argentiny, jak říkají znalci této země a mají pravdu…

Prakticky od začátku vysílání Nového světa nám píšete, někteří velmi vytrvale, jestli bychom neudělali jeden díl osobnější, o nás třech, o tom, co čteme, jaké knížky a filmy máme rádi, co nás baví, jak vidíme svět… Nakonec jsme Vašemu naléhání přece jen podlehli a v čase, kdy má většina podcastů vánoční a novoroční přestávku, jsme pro Vás takový díl připravili. Berte ho třeba jako bonusový, nebo speciální a užijte si ho, když pro nic jiného, tak pro ty tipy na čtení atd. A v novém roce už se zase budete moci těšit na konkrétní témata. První bude o zemi, o které se v poslední době hodně mluví zejména v souvislosti s jejím novým prezidentem, tj. o Argentině. A teď už si užijte náš pětačtyřicátý Nový svět. A všechno dobré v novém roce přejeme, přátelé!

Chcete slyšet, co si myslíme o možných hlavních geopolitických událostech, která nás možná čekají v roce 2024? Zcela jistě to bude válka na Ukrajině, proměnlivý blízkovýchodní konflikt, ale i řada voleb u nás doma, v Evropě i ve světě. Ostrá linie mezi pravicovým a levicovým viděním světa projde zásadními změnami, stejně jako globální politika v důsledku volby nového amerického prezidenta. OPEC se nevzdá svého businessu bez boje a technologie budou nadále skokově měnit náš každodenní život. A pokud chcete vědět více, tak si nás pusťte!

CELÝ DÍL ZDE A na co se můžete těšit v dnešním Novém světě? Třeba na to, že Ernest Hemingway měl pravdu, když v souvislosti se životem v v tomto městě mluvil jako o “pohyblivém svátku”. Anebo na Paříž dalších velkých spisovatelů - Dumase staršího, Maupassanta či Houellebecqa, na de Gaulleovu Paříž, na Maigreta a na Notre-Dame, na pařížské olympiády, na pařížskou politiku a na pařížský místopis, na Břicho Paříže a na Buloňský lesík… i na prezidenta Emmanuela Macrona a na starostku Anne Hidalgovou… Na skvělé “pařížské filmy”, samozřejmě, a na bulváry a na Napoleona. Na její budoucnost, kterou neznáme… Tak si to užijte, přátelé!

Henry Kissinger. V letošním roce stoletá, nedávno zesnulá legenda světové politiky a světové diplomacie, bývalý státní tajemník (tj. ministr zahraničních věcí) a poradce pro otázky národní bezpečnosti dvou amerických prezidentů (Richarda Nixona a Geralda Forda), harvardský profesor, prominentní intelektuál, autor vynikajících memoárů i rozsáhlých publikací z dějin diplomacie, naposledy strhující monografie s názvem „Umění politické strategie. Šest vůdčích postav moderního světa“ (Leadership. Six Studies on World Strategy; 2022), a také komentátor současného politického dění ve světě včetně ruské agrese na Ukrajině. Právě o něm si budeme povídat v dnešním díle podcastu Nový svět.

CELÝ DÍL ZDE Země tulipánů a Rembrandtovy Noční hlídky, “naplavenina francouzských řek”, jak ji označil Napoleon Bonaparte, země, kde v vznikl kapitalismus. Zakládající stát Evropských společenství / Evropské unie a Severoatlantické aliance, jedna z nejprůmyslovějších a nejvýkonnějších zemí na světě, první, kde legalizovali eutanazii. Ale také země se složitým koloniálním dědictvím a s velkým množstvím imigrantů. Země, kde v nedávných parlamentních volbách jasně vyhrál Geert Wilders, politický veterán (v politice od druhé poloviny devadesátých let), šéf Strany pro svobodu (PVV), bojující proti islamizaci a proti přistěhovalectví. Země, kde velká část voličů nedůvěřuje establishmentu a přeje si radikální změnu politiky. Právě takové je dnešní Nizozemsko a právě o něm je dnešní, již čtyřicátý Nový svět.

Na začátku jsme se všichni shodli. Evropa je (stáje ještě) skvělé, ne-li nejlepší místo k životu na světě. Časy jsou nicméně proměnlivé a možnost, že na “starém kontinentě” dojde ke “kolapsu” svého druhu, nelze vyloučit. Kam bychom se v takovém případě uchýlili a kde bychom chtěli přečkat to nejhorší? O tom, proč by naší volbou bylo Španělsko, Portugalsko či Chorvatsko, tedy “evropské periferie” svého druhu, anebo Latinská Amerika (Chile, Kolumbie atd.) či jiné země, pojednává dnešní díl Nového světa.

CELÝ DÍL NAJDETE ZDE Napětí v Evropě v posledních týdnech sílí. Ve Španělsku se veřejnost bouří proti plánu premiéra Sáncheze udělit amnestii katalánským separatistům, kteří by mu na oplátku pomohli ustavit vládu. V Německu sílí odpor vůči migraci, bavorský premiér Söder mluví dokonce i o vyhošťování těch, kteří již mají německé občanství, bude-li k tomu důvod. Na britské vnitropolitické scéně to rovněž vře. Vyhození ministryně vnitra Bravermanové, která obvinila metropolitní policii z přílišné vstřícnosti vůči propalestinským demonstracím, z vlády může mít pro premiéra Sunaka velmi závažné důsledky. Také v Polsku se chystá velká změna - odchod PiS do opozice a  nástup Donalda Tuska do čela vlády. O tom všem a o mnohém dalším je dnešní Nový svět. Tak si ho užijte, přátelé!

CELÝ DÍL ZDE Je opravdu už jen málokdo, kdo by dnes neslyšel o teroristické organizaci Hamás. Jak se stalo, že má dneska takový vliv, jak je možné, že dokázala vyhrát v roce 2006 volby v pásmu Gazy a dodnes toto území hrozbami a zbraněmi ovládá? Proč od té doby v Gaze žádné volby nebyly a kdo jsou političtí lídři Hamásu, dolaroví miliardáři žijící v bezpečí v zahraničí? Poslouchejte dnešní podcast Nový svět…

CELÝ DÍL NAJDETE ZDE Inspirováni zájmem a ohlasem, se kterým se setkal díl věnovaný Neapoli, a také proto, že jsme se odtud s Michalem nedávno oba vrátili, nemluvě o tom, že se jedná o jediné evropské velkoměsto, jež lze oprávněně nazývat světovým, a že má svoji neopakovatelnou náladu a atmosféru, rozhodli jsme se povídat si v dnešním Novém světě o Londýnu. A pojali jsme to, snad správně, jako procházku po tomhle fascinujícím devíti milionovém organismu, o němž slovutný jazykovědec a literát 18. století doktor Samuel Johnson řekl: „Kdo je unavený Londýnem, je unavený životem.“ Samozřejmě, že měl a má pravdu. Na naši procházku, či, spíše, na pořádný chodecký maratón jsme vyrazili z letiště Heathrow, po modré lince Metra Piccadilly Line a vystoupili právě na Piccadilly Cirsus, u světoznámého Amorka, prošli se West Endem po divadelní a muzikálové Shaftesbury Avenue, přes Leicester Square s jeho premiérovými kiny sešli na Trafalgar Square, nakoukli na Národní galerie a do Národní portrétní galerie, minuli pozoruhodný kostel Svatého Martina v polích, poklonili se admirálu Nelsonovi a pak po Whitehallu, s nezbytnou zastávkou v Downing Street číslo 10, dorazili na Westminsterské náměstí, pozdravili sochu Winstona Churchilla, stejnou, jako je ta před pražskou VŠE, a strnuli v úžasu ve Westminsterském opatství… A pak už jsme přešli řeku a zamířili po jejím „jižním břehu“ (Southbank) ke Shakespearovu divadlu, ke galerii Tate Modern v bývalé South Bank Power Station, k půvabnému Millennium Bridge, k legendárnímu (poslednímu přeživšímu) zájezdovému pavlačovému hostinci z 18. století The George a konečně ke Střepu (The Shard), odkud je nejkrásnější výhled na metropoli. Následně jsme se obrátili do City, ke Svatému Pavlovi, k Okurce a k dalším fantastickým stavbám, odkud bylo jen „pár kroků“ do Whitechapelu, kde na konci osmdesátých let 19. století řádil Jack Rozparovač, a následně do Wappingu, kde jsme skvěle povečeřeli v nejstarším „živém“ pubu na Temži, v typicky anglické hospodě Prospect of Whitby, což je opravdu, hlavně v podvečer a večer, zážitek. Stranou jsme neponechali ani Tower, Buckinghamský palác a Hyde Park, Baker Street číslo 221/B či Notting Hill, no prostě všechno, co máme v Londýně rádi… Tak se na tu „procházku“ vydejte s námi, nouze samozřejmě nebyla ani o politiku, o umění, včetně literatury a filmu, ani o londýnské metro, které je po právu pokládáno za světový unikát. A nebojte se, do Londýna se samozřejmě ještě vrátíme, tentokrát i s Mirkem, který k němu má také po čertech co říct.

V dnešním světě jsme tak zahlceni každodenními událostmi, že většina z nás nemá kapacitu vnímat delší časové horizonty. Naše lidské počítání času ve dnech, týdnech, měsících a letech v mnoha ohledech determinuje naše chování a nahlížení světa. Pokud jde o přírodní události, které se vyskytují v mnohem delších časových horizontech a většinou epizodicky, je naše perspektiva vnímání událostí nevýhodná, protože z naší povahy vyplývá, že pro ně obvykle nemáme v řádu věcí prostor. A přesto takové události mohou mít zásadní vliv na každého z nás a dokonce mít i potenciál skokově náš svět proměnit, obvykle nevýhodným způsobem. Sopečná činnost patří k nim. Nenechte si proto ujít další díl podcastu Nový svět…

Filmy o dobrodruhovi Indianu Jonesovi jsou pohádky pro dospělé i velká vyprávění o střetu dobra a zla a také příběhy o archeologii jako o strategické vědecké disciplíně, která může být lidstvu po čertech k užitku. Nejen my máme za to, že když Steven Spielberg a George Lucas na počátku osmdesátých let přišli s filmem Dobyvatelé ztracené archy (1981), ani v náznaku netušili, jaké nadšení vyvolají. Kdyby jim tehdy někdo řekl, že z jejich dílny budou následovat ještě další čtyři filmy o "Indym" - Indiana Jones a chrám zkázy (1984), Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989), Indiana Jones a království křišťálové lebky (2008) a konečně Indiana Jones a nástroj osudu (2023), nejspíš by ho měli za blázna. Jenže - zejména Stevenu Spielbergovi, jednomu z největších (nejen) amerických filmařů druhé poloviny 20. a počátku 21. století, se podařilo stvořit fenomén, jenž, snad kromě Hvězdných válek a Harryho Pettera, neměl a nemá ve filmu obdoby. Tolik napětí, tolik legrace, tolik filmového kumštu a tolik vážných otázek k diskusi, tolik skvělých příběhů, ve kterých nakonec vždycky dobro vyhraje nad zlem, jak to máme rádi, tolik lidskosti a tolik radosti malých i velkých diváků... Nejen proto, že Mirek Bárta je bez přehánění geniální světový archeolog, ale i pro všechno, co jsme uvedli před okamžikem, jsme si řekli, že pro Vás po spoustě vážných témat natočíme také jedno tak trochu oddechové. Myslíme, že si ho zasloužíte Vy, stejně jako si ho zasloužíme my. Tak hezký poslech, milí přátelé Nového světa!

Voda, vodní zdroje a jejich dostupnost vždy hrály, stále hrají a bude ve zvýšené míře hrát kritickou roli v geopolitice a konfliktech. Typickým příkladem je severovýchodní Afrika. Zde dávné i méně dávné civilizace mohly růst a upadat podle toho, jaké množství protékalo řekou Nil v závislosti na proměnách klimatu. Dnešní Egypt, Súdán, Jižní Súdán i Etiopie představují země, které všechny postupně postavily na této řece jednu nebo více přehrad. Tím samozřejmě narušily přirozené množství vody dostupné pro jejich zemědělství a průmysl. Tento problém začíná na jihu, tedy v Etiopii a směrem na sever se jeho dopad zvětšuje. Jaká byla a jsou řešení a existuje právě tady potenciální rozbuška k vojenskému konfliktu, ke skutečnému boji o vodu? Poslechněte si nejnovější díl podcastu Nový svět!

CELÝ DÍL NAJDETE ZDE V Německu se před pár dny konaly v Bavorsku a Hesensku volby do tamních zemských sněmů. V obou spolkových zemích zvítězili křesťanští sociálové (CSU), respektive křesťanští demokraté (CDU), hlavní strany vládní koalice (SPD a Zelení) jasně prohrály. Výrazně naopak uspěla Alternativa pro Německo (AfD), která tak potvrdila svůj celoněmecký, nikoli pouze východoněmecký vzestup. Třebaže jsme náš podcast točili ještě před těmito volbami, jejich výsledky v zásadě potvrdily, co jsme říkali.Porozumět Evropě, zejména střední a západní Evropě, bez znalosti německé historie a německé současnosti reálně nelze, a proto jsme dnešní díl Nového světa věnovali právě Německu. Mluvíme v něm o německých moderních dějinách, o „kancléři zakladateli“ Konradu Adenaerovi a o tom, jak vedl Spolkovou republiku všemu a všem navzdory na Západ, o jeho nástupcích od Ludwiga Erharda až po Angelu Merkelovou, o její z dnešního pohledu téměř bizarní glorifikaci a o jejím problematickém politickém odkazu, o tom, že nejsilnější evropské ekonomice neodpovídá její chuť/touha dělat velkou, „světovou politiku“, o složitých vztazích Německa s Ruskem, od obou světových válek, přes Brandtovu Ostpolitik („východní politiku“) až po dnešek, o „bavorském faktoru“ ve vnitroněmecké politice, o zjevné krizi německé identity, o sílící ztrátě víry obyvatel Spolkové republiky v establishment a o s tím související rostoucí podpoře antisystémové AfD… Tak si nás pusťte a poslouchejte, věříme, že Vás to bude bavit.

⁠⁠C⁠ELÝ DÍL NA PATREONU⁠⁠⁠ CELÝ DÍL NA HEROHERO⁠⁠ ⁠⁠CELÝ DÍL NA GAZETISTU Útok teroristů z Hamásu koordinovaný s Iránem mění poměry na Blízkém východě, v tomto neuralgickém bodu světových dějin. Navzdory obtížně pochopitelné nepřipravenosti začala izraelská vláda vedená Benjaminem Netanjahuem (nejdéle sloužícím premiérem v dějinách izraelského státu, 1996-1999, 2009-2021, od roku 2022 po současnost) s okamžitou odvetou. Po osvobození všech jiho-izraelských osad chystá kompletní blokádu pásma Gazy, a poté budou následovat vojenské operace proti teroristům z Hamásu. V Izraeli se mezitím, zdá se, formuje cosi na způsob Národní jednoty, jejímiž členy by měli být i někteří opoziční politikové. Současně vláda povolala do zbraně 300 tisíc rezervistů, což se v takovém rozsahu nikdy předtím nestalo. Premiér Netanjahu i ministr obrany Gallant se vyjádřili v tom smyslu, že Izrael čeká dlouhá a těžká válka. Vezmeme-li v potaz angažmá Íránu, skutečnost, že Saúdská Arábie přerušila jednání s Izraelem o normalizaci vzájemných vztahů, blížící se americkou letadlovou loď Gerald Ford s doprovodem atd., je zjevné, že na Blízkém východě dochází ke krizi, která svým rozsahem i počtem obětí bude pravděpodobně největší a nejnebezpečnější za mnoho posledních let. Eskalaci prakticky ve všech směrech nelze vyloučit. V tuto chvíli jsou všechny další scénáře nenapsané. Můžete se nicméně spolehnout, že budeme situaci nadále sledovat.

Čím žijí Spojené státy americké rok před prezidentskými volbami? Za pouhý rok a dva měsíce půjdou Američané znovu k prezidentským volbám. Na obou stranách je, jak se stále zřetelněji zdá, rozhodnuto: demokraté budou se vší pravděpodobností, vysokému věku a do očí bijící nemohoucnosti, nominovat úřadujícího šéfa Bílého domu Joea Bidena; většina republikánského elektorátu si pak přeje, aby se o nejvyšší funkci v zemi znovu ucházel exprezident Donald Trump. Otázkou je, co anebo kdo může tento „souboj starců“ ještě překazit. Nejen o tom, ale i o možných viceprezidentských kandidátech (Kamala Harrisová a Nikki Haleyová nebo Vivek Ramaswamy?), o hlavních tématech předvolebního boje (ekonomika, migrace, woke, respektive anti-woke hnutí), o důsledcích vlády Billa Clintona (1993–2001) a Baracka Obamy (2009–2017), o „superkandidátce“ Hillary Clintonové blahé paměti atd. bude jubilejní 30. díl podcastu Nový svět.

CELÝ DÍL NA HEROHERO⁠ ⁠CELÝ DÍL NA PATREONU⁠ ⁠CELÝ DÍL NA GAZETISTU U našich severních sousedů, v Polsku, vrcholí tvrdá předvolební kampaň a, v řadě ohledů, rovněž nemilosrdná „kulturní válka“. Střet mezi konzervativci, kteří jsou u moci již osm let (Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského a premiéra Mateusze Morawieckého), a liberální opozicí (Občanská platforma expremiéra Donalda Tuska). Volby, které se budou konat 15. října a které se rychle blíží, mohou rozhodnou nejen o budoucnosti Polska; leccos totiž naznačí i o budoucnosti střední Evropy a celé Evropské unie. A právě o tom všem a také o důležitých historických souvislostech, tj. o polském stavovském státě, o trojím dělení Polska, o polsko-ruských/sovětských a dnes už zase polsko-ruských vztazích, nemluvě o „dlouhých stínech“ druhé světové války (které dodnes ovlivňují vztahy mezi Varšavou a Berlínem), je 29. díl podcastu Nový svět. Tak si ho užijte, přátelé!

CELÝ DÍL NA HEROHERO CELÝ DÍL NA PATREONU CELÝ DÍL NA GAZETISTU V novém díle podcastu Nový svět se ponoříme do spletitých dějin Karabachu, sporného území, které je středem napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Michal Půr, Miroslav Bárta a Martin Kovář vás provedou historií tohoto regionu, od starověkých civilizací až po současné politické a vojenské střety. Jak se vyvíjely vztahy v tomto dlouhodobě nestabilním regionu? Jaké historické události a rozhodnutí vedly k současnému stavu? A jaké jsou perspektivy pro budoucnost? Přidejte se k nám a objevte hluboké kořeny konfliktu, který ovlivňuje životy milionů lidí. Nenechte si ujít tento fascinující pohled do srdce jednoho z nejvíce napjatých regionů světa. Podcast Nový svět vám přináší nejen historii, ale i aktuální pohled na události, které formují náš svět.