Mnohé firmy mají problém s daty. Tedy ne že by jich nedokázaly posbírat dost, problém však bývá datová roztříštěnost. Podniky mají svá data na mnoha místech, protože pro svůj byznys používají obrovské množství různých softwarových nástrojů. "Když chce management řešit obecné byznysové úkoly, když chce zjistit, jak se firmě daří, potřebuje data ze všech těchto systémů umět věrohodně propojovat," říká Petr Nemeth, šéf a zakladatel datového startupu Dataddo. Jinými slovy: je potřeba v každé firmě vytvořit jedno místo pravdy. Do podniků a firemních dat to mimo jiné přinese i větší transparentnost. A co se ještě dozvíte: - kde mají firmy největší problém s daty, v toku dat a co to nakonec znamená pro správnou interpretaci byznysu - co jsou to inteligentní datové trubky, k čemu jsou ve firmách potřeba a jak Dataddo umí data sbírat a propojovat - jak se Nemeth dostal k práci s daty a kdy ho napadlo věnovat se spojování a prezentaci dat na jednom místě - proč je daleko větším problémem integrace dat než jejich samotná interpretace - jak Dataddo získalo prvního klienta, taxislužbu Uber - zda je důležité pro úspěch start-upu sídlo v Silicon Valley a jak nejlépe oslovovat nové klienty  - proč Dataddo vidí příležitost na mladších trzích a v Latinské Americe a proč otevřeli pobočku v Brazílii - na jaké kulturní rozdíly naráží Nemeth při jednání se zákazníky Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Podíl elektromobilů loni vzrostl na tři procenta nově prodaných vozů a zřejmě se bude zvyšovat i nadále. Registrace nových elektromobilů loni meziročně stouply o 70 procent. Podobným tempem roste i zájem o pořízení nabíječky. Bez ní to doma ani ve firmě nejde. Po podzimním zpřísnění dotací však spadl zájem od domácností, které si nabíječky pořizovaly pro případ, co kdyby si elektromobil jednou koupily. Miroslav Vejman, šéf společnosti Olife Energy, říká, že nyní převládá poptávka ze strany firem. "Často šlo o firmy, které mají zahraniční vlastníky a dostaly příkazem elektromobilitu šířit i v Česku. Ale teď už přibývá podniků, které samy chtějí být environmentální, šetřit na dopravě nebo si zabezpečit soběstačnost díky fotovoltaice v kombinaci s elektromobily,“ říká.   A co se ještě dozvíte: - jak se mění poměr poptávky po nabíječkách ze strany firem a domácností a jakou roli v tom hrálo omezení dotací - jestli je - a bude - veřejná síť nabíječek dostatečná a proč Vejman od budování vlastní sítě veřejných nabíječek ustoupil - zda je podle Vejmana ve veřejných sítích lepší budovat pomalé, či rychlé nabíječky - jak velký je prostor pro inovace v oblasti nabíječek a co ho omezuje, co brzdí inovace - jak daleko je doba, kdy se baterie elektromobilů začnou využívat jako záložní zdroj elektrické sítě - kde dělají majitelé nabíječek při využívání největší chyby a na co by měli při instalaci pamatovat - jak těžké je s nabíječkami vyvíjenými a vyráběnými v Česku konkurovat čínskému hardwaru a softwaru - a zda ještě jezdí Mazda RX8, kterou si Vejman před 11 lety přestavěl na elektrický pohon   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Co rozhoduje o tom, že je reklamní kampaň úspěšná? A jak to zjistit ještě dřív, než se taková kampaň spustí? Společnost Behavio to umí a jak její spoluzakladatel Jiří Boudal tvrdí, velká část reklam jsou jen vyhozené peníze, protože jejich tvůrci dělají zásadní chyby. V rozhovoru jsme si mimo jiné povídali o tom, jaké to je, rozjet firmu s čtyřmi spolužáky z jednoho gymnázia, nebo zda by se metody Behavio daly použít i v politických kampaních. Co se ještě dozvíte Jak těžké bylo Behavio rozjet, co se povedlo a jaké fuck upy zažili Jak to vypadá s plánovanou expanzí na americký trh Kdo patří k jejich klientům a s jakými firmami spolupracovat nechtějí Jak se firmě finančně daří. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Český trh e-commerce se po dvou letech nemalých propadů vrátil v závěru loňského roku k růstu. Ukazují to čerstvá data srovnávače Heuréka, podle nichž stoupl obrat českých e-shopů meziročně o dvě procenta. "Viděli jsme, že teď před Vánocemi lidé čekali na slevy. V polovině listopadu se spustily slevové akce a lidé najednou začali nakupovat," říká Konstantin Margaretis, spoluzakladatel a šéf společnosti Skladon, která pomáhá e-shopům s logistikou. Bylo to prý překvapivé, v předchozích letech narůstaly objemy obchodů s blížícími se svátky pozvolněji.   A co se ještě dozvíte: - ve kterých týdnech před Vánocemi nakupovali on-line lidé nejvíce, kdy bylo nejvíc objednávek - kterým segmentům se během uplynulé předvánoční sezóny nejvíc dařilo - zda bude i nadále sílit trend posilování velkých e-shopů, které rostou rychleji než zbytek trhu  - co je pro zákazníky při výběru zboží na e-shopech nejdůležitější a jakou roli v tom hraje rychlost dopravy či dodání - jak moc zatěžuje e-shopy vracení zboží a jak se vratky propisují do cen zboží a dopravy - v čem Margaretisovi pomohla kniha Jak vybudovat trvale úspěšnou společnost od Jima Collinse - jestli je lepší a výhodnější, aby firmu vedl extrovertní génius nebo spíše "nudný" a pečlivý ředitel - v čem výhoda velkého logistického skladu u Ostravy a jakým směrem povede expanze Skladonu   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Znáte mě líp, než moje vlastní žena. Tuhle větu prý slyší Filip Hrkal, zakladatel společnosti YellowCouch, velmi často. Jeho firma nabízí služby a technologie, které firmám pomohou nabírat nejvhodnější kandidáty a zároveň umožňují identifikovat potenciál stávajících zaměstnanců i jejich další rozvoj. Děje se tak s pomocí psychometrie, což je vědní obor psychologie, zabývajícím se měřením psychických jevů, jako jsou třeba osobnostní charakteristiky, postoje, schopnosti či znalosti. Bavili jsme se spolu o nesnadných podnikatelských začátcích, kdy musel překonávat počáteční nedůvěru firem, o tom, v jakém stavu je vlastně personalistika v Česku i o budoucnosti psychometrie.  A co se ještě dozvíte Jestli lze poznat, když lidé při diagnostice podvádějí Jak je testování drahé Jak rozsáhlé soubory dat už o lidech v Česku mají a jaké trendy z nich lze vyčíst Jak psychometrie pomáhá nejen náboru nových lidí, ale i mapování těch stávajících a hledání nových cest dalšího rozvoje firem. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

K medicíně měla Karla Ašerová vždycky blízko. Vyrůstala v doktorské rodině, a tak nebylo divu, že sama začala na lékařské fakultě Univerzity Karlovy studovat. Tehdy také na vlastní kůži zažila, že když o sebe dostatečně nepečujete, může to mít špatné následky. Vedle studia medicíny tehdy učila na dvou zdravotních školách a ještě na půl úvazku pracovala jako pitevní laborant v ústavu anatomie a na soudním. Výsledkem bylo, že spala čtyři hodiny denně a nakonec se zdravotně zhroutila. Studium medicíny tak sice nedokončila, i díky téhle zkušenosti se k ní ale vlastně po několika letech obloukem vrátila. Dnes je Karla Ašerová spolumajitelkou a ředitelkou pražské privátní kliniky EliteMedical, která se zaměřuje na komplexní preventivní medicínu a onkologický screening. Věnuje se i oblasti longevity, tedy tomu, jak maximalizovat pravděpodobnost, že se dožijete vysokého věku v plném zdraví.     A co se ještě dozvíte: Jakou životní zkušenost dá člověku práce na pitevně Jak obtížné bylo založit privátní kliniku Co jsou nejčastější problémy, které klienti kliniky řeší Zda o své zdraví pečují spíše ženy, nebo muži Jaké oblasti prevence lidé často opomíjejí   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Skupina Seyfor se rozkračuje a neustále přikupuje další společnosti z různých oblastí informačních technologií. Akvizice pomáhají firmě růst. Firma, která po sametové revoluci začínala prodejem účetního softwaru, si totiž klade za cíl stát se klíčovým evropským poskytovatelem IT řešení. Podnikům, které kupuje, ale nechává značnou volnost. Funguje to jako federace. "Majitelé, kteří nám prodávají firmu, v ní většinou nadále zůstávají. Tlačit na to, aby se měnila kultura a rituály firmy, by bylo kontraproduktivní. Dáme jim určitý servis z centrály, ale všechno ostatní, ať si dělají, jak jsou zvyklí," říká Daniel Šturm, marketingový ředitel Seyforu. A co se ještě dozvíte: - proč se před rokem rozhodli opustit značku Solitea a přejmenovat se na Seyfor a na jaká procenta povědomí o značce ve skupině cílí - jaká je dnes role a pozice Martina Cíglera, který před více než 30 lety skupinu zakládal - zda se při expanzi potýkají s rozdílným národním legislativním prostředím, jak se k těmto odlišnostem staví - co majitelé českých firem v informačních technologiích nejvíc podceňují - v jaké oblasti vidí Seyfor největší příležitosti pro růst a jak moc je pro jeho byznys důležitý ekonomický cyklus - kde v Seyforu využívají nejvíc technologie umělé inteligence, v jakých částech firmy se nejvíc prosazuje - a kde pracoval Šturm v minulosti, co dělal v Indonésii a jak v jihovýchodní Asii funguje byznys Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Modely umělé inteligence se neustále zdokonalují, možná mnohem více než si většina lidí ještě před rokem dokázala představit. Skoro všichni už znají konverzační umělou inteligenci jako chatGPT nebo model pro generování obrázků Midjourney. Jakým směrem půjde umělá inteligence dál? "Čekám, že bude vznikat mnohem více malých nebo středně velkých modelů, které nebudou zcela obecné, ale budou zaměřené na konkrétní úkoly. Jejich výhoda bude, že se lépe provozují, spotřebovávají méně energie, jsou rychlejší," říká Honza Sládek, zakladatel a šéf startupu Contember. To je projekt, který zjednodušuje tvorbu webů pomocí umělé inteligence.   (Tento díl podcastu byl natočen ještě před víkendovým personálním zemětřesením ve společnosti OpenAI a překvapivým odchodem Sama Altmana z čela firmy.)    A co se ještě dozvíte: - jakým směrem se jazykové modely dál vyvíjejí, co všechno mohou ještě zastat, jak se mohou vylepšovat - zda nás čeká ještě nějaký další velký průlom v oblasti umělé inteligence nebo zda se budou modely vylepšovat spíše postupně - jestli umělá inteligence, jak ji dnes známe, předběhla schopnost lidí to celé vstřebat - jak umělá inteligence změnila práci vývojářů, kterým z nich nejvíc pomohla, a jak se používá při vývoji aplikací - zda má smysl regulovat vývoj umělé inteligence a k čemu by nedomyšlená regulace mohla vést - kde jsou další možnosti využití umělé inteligence ve firmách a v čem ji manažeři nejvíc podceňují   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.  

Svět se neustále digitalizuje, a pokud se zásadně nezmění fungování společnosti, potřeba čipů neustále poroste. "Přesun výroby čipů do západní Evropy a USA je z dlouhodobého pohledu dobrá volba, a je to reálné. Nejde však jen o výrobu, ale o celé know-how," říká Jan Pleskač, spoluzakladatel a šéf Tropic Square. To je firma, která vyvíjí čipy. Je třeba se ale dívat na segmenty, kde to dává smysl. V případě Evropy to mohou být například čipy pro automobilový průmysl. Tropic Square se zaměřuje na vývoj čipů pro kryptoměnové peněženky Trezor od společnosti SatoshiLabs. S novým čipem mají být bezpečnější.   A co se ještě dozvíte: - zda se svět již vyrovnal s nedostatkem čipů, který zastavila výrobu v mnoha odvětvích během koronavirové pandemie - jestli má Česko skutečně potenciál stát se významným hráčem v oblasti vývoje a výroby čipů, jak tvrdí ministr Síkela - co by nemělo chybět v Národní polovodičové strategii, která právě vzniká na ministerstvu průmyslu - jak probíhá vývoj čipů, jak dlouho trvá a v čem spočívá výhoda využití "open-source“ nástrojů - zda stále platí Moorův zákon, tedy že počet tranzistorů v integrovaném obvodu se zdvojnásobuje přibližně každé dva roky - co znamená název Tropic Square a jak se vztahuje k vývoji čipů s otevřenou architekturou - kde jinde by vedle hardwarové peněženky mohly čipy od Tropic Square najít uplatnění - a zda je vývoj čipů pro programátory a inženýry lákavý   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Venkovní veřejný prostor je obývanější než dříve. Jde o celosvětový trend, kterému hodně napomohl covid. Lidé si uvědomili, že ulice, parky a náměstí jsou pro ně důležité. Je to místo, kde se mohou setkávat. A designéři se tomu přizpůsobují. "Proti architektuře, která se automaticky promýšlí na sto let i déle, má mobiliář kratší životnost. Technicky počítáme s dvaceti lety. Mnoho prostor se právě po této době modeluje znovu. Vznikne nová situace, nové potřeby," říká designér David Karásek, spoluzakladatel a ředitel firmy mmcité, která se zaměřuje na městský mobiliář. V městském prostoru je vždy třeba hledat kompromis. U významnějších míst, uzlů ve městě by se podle něj měl od začátku nastavit vyšší standard. A nemělo by se zapomínat na údržbu.    A co se ještě dozvíte: - co lidé od veřejného prostoru očekávají a co to znamená pro designéry, kteří se na veřejný prostor zaměřují - jaké materiály se používají pro mobiliář ve veřejném prostoru, jak se to v průběhu času mění a do jaké míry se uplatňuje 3D tisk - do jaké míry berou designéři v úvahu uživatelskou přívětivost jednotlivých prvků - jak se daří komunikovat s komunálními politiky a zda jsou v Česku "osvícená" města, v jaké míře je byznys ovlivněn politickým cyklem - jak je Karásek spokojen se letošním vstupem na trh Start pražské burzy - v čem jsou pro mmcité atraktivní trhy v Jižní a Severní Americe a v čem se tamní mobiliář liší od Evropy - proč Karásek před 30 lety jako mladý designér vsadil právě na veřejný prostor   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.  

V reklamě začínal Milan Šemelák před dlouhými lety jako copywriter, prošel množstvím kreativních, strategických a konzultačních pozicí, dostal se dokonce až na vysokou manažerskou pozici v prestižní londýnské společnosti, nakonec ale zjistil, že se mu svět marketingu zošklivil. Jak říká, přestalo se mi líbit dávat firmám zvenčí odpovědi na jejich otázky a zároveň nepřijímat odpovědnost za kroky, které na jejich základě činí. Proto vytvořil Stage on Mars, způsob práce s lidmi a firmami, kdy se na divadelních prknech společně snaží najít firemní vizi. Co se ještě dozvíte: Jak těžké bylo vylétnout ze zlaté klece vrcholového marketingu, který by člověka zajistil do konce života Na co se firma, která chce přežít, má nyní soustředit Jakými metodami ve Stage on Mars rozebírá firmyCo to je v marketingu magický trojúhelník Jaké firmy už Stage on Mars vyzkoušely a co si z toho odnesly Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Martin Pučálka hrál dlouhá léta tenis na vrcholové úrovni a k tréninkům patří přirozeně i zdravá strava. Tehdy ještě netušil, že jednou bude ještě víc než tu svou vlastní řešit stravu psí. K podnikání ho vlastně dovedl jeho pes, který měl z běžných krmiv zažívací obtíže. Pučálka se proto rozhodl nejprve dovážet kvalitní krmiva z USA a po pár letech začal vyrábět krmiva vlastní pod značkou Marp. Že mu zatím byznys funguje dokládají i čísla - loni rostly tržby o 30 procent, letos rostou meziročně o pětinu až čtvrtinu. A co se ještě dozvíte Jak sportovní kariéra Martinu Pučálkovi pomohla v podnikání Proč si nechá vyrábět část krmiv ve Velké Británii Jaký dopad měl na byznys firmy brexit, pandemie a válka na Ukrajině Jaké má plány a cíle do budoucnosti Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Svět kamenných prodejen se hodně proměňuje. Klasičtí retailoví hráči snižují počet prodejen a zároveň přicházejí noví, kteří dříve byli výhradně online. Vnímají to jako nezbytnou součást marketingové podpory produktu. "Jde hlavně o to, aby klient měl v místě prodeje nějaký zážitek, aby se bavil. Spojuje se to s interaktivní prezentací produktu. Snaha, aby se zákazník přišel do obchodů či nákupních center bavit, je čím dál vyšší. Při online nákupu totiž něco takového nezažije," říká Miroslav Hanák, šéf a zakladatel firmy Authentica, která mimo jiné vybavuje retailové obchody.   A co se ještě dozvíte: - jak se v posledních letech proměňuje vzhled kamenných retailových obchodů, jakým trendům se prodejny přizpůsobují - co dělají známé značky, aby do prodejen přilákaly mladší klientelu - jak je těžké s velkými, zavedenými a tradičními značkami vyjednávat a jak spolupráce probíhá - co je měřítkem, zda to, co v Authentice navrhli a udělali, funguje, čím se měří jejich úspěšnost - kdy se přizpůsobuje design prodejen nadnárodních značek místním zvyklostem a lokálnímu nákupnímu chování - zda se mění materiály, které se používají pro dekoraci prodejen, a jak se do nich propisuje udržitelnost - na jakých dalších nohách Authentica stojí a co plánuje do budoucna - co je v podnikání podle Hanáka nejdůležitější a jak se bránit vyhoření   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Kořeny společnosti Heluz spadají až do roku 1876, kdy Jan Řehoř v Dolním Bukovsku postavil první žárovou pec a z vytěžené hlíny vypálil první cihly. Cihly vyrábí tato společnost dodnes, v Česku patří mezi tři největší výrobce zdicích materiálů, přičemž jako jediná z této trojice je českou rodinnou firmou. S Janem Smolou, generálním ředitelem firmy, jsme si povídali třeba o tom, jaké dělají čeští stavebníci nejčastější chyby, proč je tak důležité nešetřit na prováděcí dokumentaci, či proč je prozíravé vybudovat v domě těžké stropy. A co se ještě dozvíte: Proč Jan Smola nevěří v trend dřevostaveb Jak sofistikované jsou dnešní cihly a jestli je lze ještě nějak vylepšit Jaký dopad měla na firmu pandemie a válka na Ukrajině Proč firma Heluz přišla s iniciativou Smysluplný celek a na jakých pilířích tato iniciativa stojí Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Často se říká, že 3D tisk je pomalý a drahý. Tomáš Soóky, spoluzakladatel a šéf firmy 3Dwiser, která dodává průmyslové 3D tiskárny, však sype z rukávu příklady, kdy může firmám zachránit miliony. "Nůžky mezi tradičními výrobními metodami a 3D tiskem se budou postupně uzavírat. Ale zase si nemyslím, že 3D tisk úplně nahradí CNC obrábění. Nehodí se úplně na všechno. Je však otázkou času, než se méně kritické komponenty začnou vyrábět i pro automobily sériově na 3D tiskárnách," říká Soóky. Nyní 3D tisk zažívá boom ve vojenství. "Jednou ze zásadních výhod 3D tisku je, že si vytisknete kdy, kde a co konkrétně potřebujete. Využívá se to při obraně, v bojových liniích, kde zásobování představuje velký problém. Mohou to být například méně komplikované díly pro poškozené drony, rychlé opravy technologie či zdravotní přípravky," dodává Soóky.   A co se ještě dozvíte: - kde všude se už dnes používá 3D tisk, v jakých oborech se běžně prosazuje k výrobě finálních dílů - jak se využívá 3D tisk ve zdravotnictví a v čem konkrétně pomáhá v pražském IKEM - kde se 3D tisk uplatňuje v automobilovém průmyslu a jak se využívá při preventivní a havarijní údržbě - zda se dá na 3D tiskárně tisknout z čehokoliv, z jakéhokoliv materiálu, jaké nové technologie se v oboru objevují - jak si stojí průmyslové využití 3D tisku v Česku při srovnání se Západem či Čínou - kam směřuje vývoj v samotných 3D tiskárnách, v čem se vylepšuje a jak se zvyšuje počet patentů v této oblasti - jak je to s udržitelností a recyklovatelností výrobků vytvořených na 3D tiskárnách - proč se Soóky před takřka deseti pustil do vlastního podnikání, jaké byly jeho začátky a jak si firma vede nyní   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Velkým problémem pojištění i přes postupující digitalizaci zůstává, že pro běžného zákazníka bývá často obtížně pochopitelné. "Těžko se to odbourává. Existuje rozpor mezi potřebou zákazníka chránit a mezi jednoduchostí a transparentností," říká Petr Zapletal, zakladatel a šéf startupu Tuito, který nabízí pojištění pro zákazníky e-shopů. Pojišťovny na odstraňování toho rozporu pracují. Svazuje je však dlouhodobý charakter jejich služby. "Dlouhověkost pojišťovacího byznysu s sebou nese setrvačnost, proto občas trvá, než se přeorientuje na nové trendy, které objeví na trhu, na změny nákupního chování a potřebu lidí chtít všechno hned," říká Zapletal.   A co se ještě dozvíte? - co Zapletala i po řadě let strávených v pojišťovacím byznysu nepřestává překvapovat - v čem mu při zakládání vlastního startupu pomohly zkušenosti z velkého byznysu, co se musel naučit - kde se myšlenka na založení pojišťovacího startupu Tuito vzala - zda lze pojistit úplně veškeré zboží a služby a co se nedá pojistit - jaké zboží si lidé nejčastěji pojišťují a jaké procento zákazníků si ho bere - z čeho se při výpočtu pojištění na spotřební elektroniku vychází a jak se daří odhalovat pojistné podvody - proč je těžké pojišťovat klienty ze Spojených států - k čemu chtějí využít investici milion eur od Nation 1 a Purple Ventures   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.  

Mezi městy Havířov, Karviná a Orlová se rozkládá rozsáhlé území poznamenané těžbou uhlí, která v něm probíhala dlouhé desítky let. Jak s touto Pohornickou krajinou naložit, aby z ní lidé mohli mít v budoucnu radost a užitek? Jak se o to snaží program POHO 2030 a co je jeho cílem? Kolik peněz bude tato transformace stát? Je možné hledat inspiraci v zahraničí a kde konkrétně? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Jakubem Unuckou - náměstkem hejtmana pro energetiku, průmysl a chytrý region Moravskoslezského kraje. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. Podcast vznikl ve spolupráci se společností Moravskoslezské investice a Development.

Počátky podnikání Daniela Rajnocha jsou spojeny se slavným pražským hudebním klubem Solidní nejistota, jehož byl šéfem a spolumajitelem. Z gastrobyznysu ale před pár lety odešel a vrhl se do světa startupů. Spoluzaložil společnost YourPass, jejímž cílem bylo přesunout věrnostní plastové karty z peněženky do mobilu. nedávno rozjel Daniel Rajnoch další byznys - spoluzaložil firmu InvestBay, která dává lidem možnost investovat do nemovitostí ppo tisícikorunách a koupit si tak jen malý dílek dané stavby.   A co se ještě dozvíte? Co jej přimělo opustit svět gastrobyznysu O jaké druhy nemovitostí se InvestBay zajímá V jakých zemích chce nemovitosti kupovat Jak funguje byznys model InvestBay

Trh deskových her se stále více podobá knižnímu trhu. I na herní scéně se objevují autoři her, kteří jsou mezi hráči známí. A sami hráči netrpělivě čekají na to, až vyjde nový titul od jejich oblíbeného autora. "Ovšem až 95 procent nápadů na nové hry, které dostáváme, je k ničemu. Často je to jen vylepšené Člověče, nezlob se," říká jednatel výrobce deskových her a hraček Dino Toys Jan Šlemín. Při vývoji nových titulů se podle něj postupně odchází od her založených na kostkách, protože hráči chtějí mít na hru daleko větší vliv. Firmu Dino Toys založil před více než třiceti lety Šlemínův tchán, vynálezce hry Dostihy a sázky.    A co se ještě dozvíte? - jak často šéf výrobce deskových sám hraje deskové hry a které patří k jeho nejoblíbenějším - jak dlouho trvá vývoj nové hry, jak se v posledních třiceti letech proměnil a kdo všechno se na ní podílí - co všechno se při vývoji nové hry testuje - které typy deskových her jsou aktuálně nejoblíbenější - jak se za posledních čtyřicet let proměnilo provedení Dostihů a sázek, které vymyslel Ladislav Mareš v roce 1983 - jak se proměňuje trh deskových her a jak Dino Toys reaguje na narůstající konkurenci - v čem se mění potřeby rodičů a jak výrobce deskových her reaguje na mobily a tablety - proč slavil úspěch návrat klasické hračky oranžové tatrovky   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Řízení auta se v některých úsecích českých silnic mnohdy mění v nebezpečný slalom. Zejména cesty nižších tříd jsou plné děr a výtluků. A často dlouho trvá, než je silničáři opraví. "Myslím, že tuzemské silnice nejsou nekvalitní. Ale některé chtěly daleko větší péči a mnohem dřív," říká Jiří Rušikvas, zakladatel a majitel firmy Futtec. Inovativním způsobem opravuje silnice. Cestáři by podle něj měli zasahovat už ve chvíli, kdy najdou drobné poruchy ve struktuře vozovky. "Díky preventivním opravám by bylo možné ušetřit spoustu peněz i času," tvrdí Rušikvas.   A co se ještě dozvíte? - jak s pomocí mikrovlnné technologie opravují spáry a výtluky ve vozovce a jak velké díry umějí opravit - kde se myšlenka opravovat silnice pomocí mikrovlnné technologie vůbec vzala a jak dlouho trvalo získání patentu na tento způsob opravy - proč se tato technologie při opravách silnic nepoužívá zcela běžně a ve kterých případech ji lze použít - co nejvíc silnicím škodí, proč na nich díry a výtluky vznikají - jestli má na stav vozovek vliv i proměna jízdního chování řidičů a jak by preventivní opravy mohly přinést na silnice větší bezpečnost - jak je možné při opravách silnic využívat umělou inteligence   Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Ivar Mesenský se svou vlčí smečkou loví hlavy. Zní to sice trochu strašidelně, ve skutečnosti jde ale o respektovanou a sofistikovanou činnost. Spoluzakladatel headhunterské kanceláře Wolf Hunt Ivar Mesenský pomáhá firmám hledat a získávat úzce specializované odborníky a top manažery do vedoucích pozic. Povídali jsme si s ním o tom, jak se "lovení hlav" proměnilo během pandemie, jak složitý a časově náročný je to proces, o tom, jak přemluvit ke změně práce člověka, který o tom vůbec neuvažoval a také kolik služby headhunterů stojí.    A co se ještě dozvíte? Jak probíhá headhunterský proces Jakou roli hrají u top manažerů při změně práce peníze O jaké pozice je největší zájem Proč Ivar Mesenský někdy odmítá firmám "ulovit hlavu" Jak často se stává, že chce firma nahradit manažera bez jeho vědomí   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Citrusové plody, hlavně pomeranče, vanilka, čokoláda a kokos. To jsou příchutě, které mezi lidmi frčí vždy. Čeští konzumenti ale rádi ochutnávají a zkoušejí nové příchutě. „Teď je trendy pistácie či slaný karamel. Lidé už nechtějí umělou chuť, která byla populární v 90. letech, jako třeba tutti frutti. Vyžadují jednodušší a přírodnější chutě. A chtějí, aby to bylo méně sladké,“ říká marketingový ředitel a člen představenstva rodinné společnosti AG Foods Jiří Jízdný jr. Firma se zaměřuje na vývoj, výrobu a distribuci rozpustných nápojových směsí a dodává nápojová řešení pro jídelny. A co se ještě dozvíte? jaké to je naskočit jako reprezentant třetí generace do rodinné firmy zda mají v nabídce stále první nápoj na bázi syrovátky, s nímž v devadesátých letech vstoupili na trh, a jak se od té doby změnil jak se mění chutě českých zákazníků a jak probíhá vývoj nového nápoje čím mohou čeští potravináři čelit velkým nadnárodním gigantům typu Nestlé či Mondelēz kde vidí největší potenciál růstu a co plánují do budoucnosti jak se v posledních měsících proměňuje gastrobyznys  zda je správně, aby stát podporoval restaurační byznys sponzoringem Michelinova průvodce jak mu pomohla studia na švýcarské hotelové škole a co se tam naučil  

Sdílená kola pronikají do stále většího počtu měst. Jedna z nejrozšířenějších služeb, Nextbike, nyní atakuje už čtyři desítky sídel po celém Česku. "Mou dlouhodobou vizí je sto, možná sto padesát měst, kde bychom mohli naši službu nabízet. Letos jsme otevřeli i menší města, jako Česká Třebová či Moravská Třebová. Nebo Klášterec nad Ohří," říká Lukáš Luňák, šéf a spoluzakladatel společnosti Nextbike Czech Republic. Bikesharing se podle něj obecně vyplatí ve všech městech nad pět tisíc obyvatel. Záleží ale i na vzdálenosti od ostatních měst.    A co se ještě dozvíte? - jak často Lukáš Luňák jezdí na kole a kdy a na co využívá sdílené kolo - zda bere za konkurenci i sdílené koloběžky a v čem se zákazníci obou služeb liší  - jak se lidé ke sdíleným kolům chovají a jak dlouho v ulicích vydrží - zda si lidé půjčují kola i v zimě a jaký objem výpůjček ve srovnání s letní sezónou udělají - proč je sdílení kol je těžká byznysová disciplína - jakou část příjmů tvoří peníze od měst, která platí za krátkodobé výpůjčky - jak se Luňák ke sdíleným kolům dostal, jakou roli v tom hrálo rodinné podnikání a jak dopadly jeho první vlastní podnikatelské pokusy   Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Nikdy ho ani nenapadlo, že by byl něco jiného než podnikatel. Martina Košťála vždycky bavilo něco vytvářet a mít něco svého. Svůj sen si začal plnit okamžitě v 18 letech, když se sám vypravil do Číny, aby rozjel byznys s hračkami pro zvířecí mazlíčky. Psům a kočkám zůstal věrný i v dalším podnikání, kdy na jižní Moravě postavil továrnu na unikátní konzervy pro zvířata. Po dvou letech experimentů, z nichž si odnesl dodnes viditelné šrámy na těle, se mu nakonec podařilo vyvinout jedinečnou technologii umožňující vyrábět masové konzervy bez jakékoliv chemie. Jeho společnost Alemar Food Group v posledních letech roste o desítky procent ročně a rozjela proto čtyřfázový proces expanze výrobních kapacit. Na jeho konci by měla být společnost schopna vyrábět konzervy za tři čtvrtě miliardy korun ročně se ziskem až okolo 200 milionů. A co se ještě dozvíte? Jaký podíl tvoří vývoz a kam společnost vyváží? Čím se konzervy Alemar Food Group liší od konkurence? Jak těžké je napodobit metodu výroby konzerv, kterou dva roky vyvíjeli? Jak byznys ovlivnila pandemie či válka na Ukrajině? Proč Martin Košťál odmítá nabídky na prodej firmy? Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Svět pohybu. To je hlavní motto otrokovické firmy Raveo, která se zabývá automatizací a robotikou. Její spoluzakladatel a šéf Radek Kaňovský říká, že přijde doba, kdy výroba bude plně automatizovaná. "Lidská síla už v Česku není levná a automatizace je nevyhnutelná. Globální společnosti jsou automatizované už dnes, teď je silná poptávka ze strany menších a středních firem. I od živnostníků, kteří si to ještě před pár lety nemohli dovolit. Nedávno jsme například řešili robotické nanášení tvarohu na koláč," říká Kaňovský.   A co se ještě dozvíte? - jak dlouho trvá, než zákazníkovi v Raveu navrhnou pohon motoru na míru - které sektory a odvětví jsou v Česku nejvíc automatizované a které naopak zaostávají - v čem pomohla Raveu podnikatelská mise do jihovýchodní Asie a v čem se liší tamní přístup k byznysu od evropského - zda je evropská ekonomika odsouzena k trvalejšímu zaostávání - jak se z obchoďáků Kaňovský s kolegou Alešem Zapletalem stali zakladateli vlastní firmy a proč se do podnikání vůbec pustili - v čem dnes může české podnikatele inspirovat odkaz Tomáše Bati - a jaké mají v Raveu plány do budoucna   Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Přes dvacet let strávil Vít Šubert v korporacích, jako je Philip Morris, Dell, Pepsi, Český Telecom. Své zkušenosti odtud se rozhodl zúročit ve své konzultační a marketingové společnosti Unicorn Attacks, ve které učí firmy přemýšlet disruptivně. Podle Šuberta je jedním z největších problémů, které firmy v současnosti trápí, akcelerace technologií za posledních 5 let, a tím i změna chování zákazníka. Firmy se přestávají orientovat, nestíhají vnímat a řešit tuto inovaci a disrupci trhu. Potřebují tak nasměřovat a ukázat, co má být inovace v jejich byznysu.  A co se ještě dozvíte? Jaké jsou nejčastější problémy, které ve firmách vidí? Jak postupuje při analýze problémů společností? Jaké má se svou firmou plány a vize? Co naučil Víta Šuberta Petr Kellner? Kde on sám bere inspiraci? Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Ještě před pár lety Michal Kempa neznal rozdíl mezi závěsem a záclonou, přesto se s kamarádem Ondřejem Bočkem pustil do prodeje bytového textilu. Původně oba od dosažení plnoletosti provozovali webové studio Mionet zabývající se vývojem webových stránek a e-shopů, pak se ale rozhodli zcela změnit směr podnikání. "Lidé nám na začátku nevěřili, říkali, jak chceme prodávat ručníky a utěrky, vždyť tomu vůbec nerozumíme", vzpomíná Kempa. Nakonec se ale jejich krok ukázal jako správný. Nyní e-shop Goldea.cz ročně generuje tržby v desítkách milionů korun a neustále roste. "I v této době, kdy e-commerce zažívá určitý pokles, tak my máme rekordní roky," říká Kempa, jehož Goldea působí kromě Česka také na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Polsku.   A co se ještě dozvíte? Jak velké jsou rozdíly ve vkusu zákazníků v jednotlivých zemích Jaké má Michal Kempa plány a vize do budoucnosti Jak má malá firma jako Goldea šanci uspět proti obřím nadnárodním gigantům Jak těžké je v Česku sehnat kvalitní švadleny Jak se na jejich podnikání podepsala válka na Ukrajině

Z energetických společností se tak trochu stávají technologické firmy. Je velký tlak, aby se kvůli přechodu na moderní energetiku dostatečně digitalizovaly. "Distribuční firmy chtějí mít chytrou síť. Plánuje se nasazení chytrých elektroměrů. Začne se sbírat obrovské množství dat, které jim pomohou lépe řídit síť a plánovat zdroje," říká Ondřej Havlík, výkonný ředitel společnosti TTC Marconi. Firma je dodavatelem komunikačních a bezpečnostních řešení pro provozovatele kritické infrastruktury. A aktuálně například modernizuje 20 tisíc transformačních stanic společnosti ČEZ Distribuce, z nichž se budou sbírat a třídit další data.  A co se ještě dozvíte? - jak se TTC Marconi dostalo ke jménu slavného italského vynálezce a jak na to reagují obchodní partneři - zda přenos pomocí drátů bude do budoucna zcela nahrazen bezdrátovým signálem - jak se modernizují trafostanice a jak se "pochytřuje" celá elektrická síť - kde všude se mohou v průmyslu a dopravě sbírat data a k čemu může jejich analýza pomoci - jak si vede zabezpečení ukrajinské železnice ve srovnání s českými kolejemi a k čemu lze její páteřní síť využít - v čem se proměňuje skupina TTC, do níž TTC Marconi patří, a v čem je výhoda, že vedení skupiny je v tuzemských rukou - jak v TTC Marconi postupují, aby si udrželi kvalifikované zaměstnance - k čemu bude skupině TTC nově budované centrum pro start-upy v pražských Malešicích Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Za založením firmy Tomton v roce 2010 stojí nápad využít efektivitu a úspornost některých technologií z automobilového průmyslu. Z toho nejprve vzešla multifunkční otopná tělesa a posléze fotokatalytické čističky vzduchu. Po dokončení vývoje technologie čističek nastal ve firmě čas na změnu. Jednatelem a ředitelem společnosti Tomton se koncem loňského roku stal Jan Kondé, který měl do té doby jako projektový manažer na starost procesy, interní sítě a podporu obchodu. Jeho cílem je zvýšit povědomí o značce, a postupně uspět nejen na českém trhu, ale i v celé Evropě, kam chce expandovat. O tom je další díl podcastu Na vlně podnikání.  A co se ještě dozvíte? Jak firmě pomohlo vítězství v soutěži Inovační firma Moravskoslezského kraje Jaký význam mělo pro byznys, když Tomton získal prestižní designérskou cenu Red Dot Jak na byznys společnosti dopadla pandemie, válka na Ukrajině a energetická krize Kdo je hlavním klientem Tomtonu Jak náročné je fotokatalytické čističky vyrobit Jaké má Jan Kondé plány a vize do budoucnosti Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Michal Štádler a Martin Fořt už byli otrávení z toho, jak řetězce vyhazují tuny nových, ale neprodaných věcí jen proto, že špatně odhadly poptávku, nebo jim třeba zbylo zboží ze slevové akce. Otevřeli si proto pod značkou Levno vlastní obchody, v nichž tyhle přebytky prodávají za výrazně nižší ceny. V současnosti mají v Česku otevřeno 18 prodejen a zboží, které "nikdo nechtěl" s úspěchem prodávají i na internetu. Jak je taková podnikatelská myšlenka napadla, jak se jim ji daří realizovat a jaké mají plány do budoucnosti, se dozvíte v dalším díle podcastu Na vlně podnikání. Co se ještě dozvíte? - Jak na byznys jejich společnosti dopadla pandemie a energetická krize - Jací zákazníci u nich vlastně nakupují - Jak mu v podnikání pomohlo, že byl dlouhá léta marketingovým ředitelem Tesca - Jak výrazně se v retail odvětvích vlastně plýtvá - Jakou roli hraje v jejich podnikání udržitelnost Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Pandemie změnila způsob, jak lidé plánují své cesty a jak vyhledávají dopravní spojení. "Před pandemií se objednávalo mnohem více dopředu. Čtyři až pět měsíců předem. Během pandemie i bezprostředně po ní to však bylo jen pár dní dopředu," říká Tomáš Vocetka, technologický ředitel srovnávače dopravních spojení Omio. Teď už se podle něj dlouhodobější plánování vrací, ovšem zdaleka ne na úroveň před covidem. Vocetka nyní pozoruje také odklon od letecké dopisy směrem k pozemní. "Letenky proti době před covidem zdražily. Pro vlaky a autobusy napříč Evropou to však neplatí. Lidé také více chtějí udržitelnější způsoby dopravy," říká Vocetka. A co se ještě dozvíte? - v čem se odlišuje prodej letenek od prodeje lístků pro vlaky a autobusy - jak dlouho trvá domluva s pozemními dopravci po Evropě i v Severní Americe - kdo Omio před deseti lety založil, co ho k tomu přimělo - proč Omio sídlí v Berlíně, ale má velkou část vývojářů v Praze - na koho Omio cílí, koho chce svou nabídkou oslovit - jak liší práce pro velkou korporaci od práce ve start-upu - kam se Vocetka s pomocí Omio naposledy vypravil a kam se chystá příště - jak může umělá inteligence pomoci v cestovním ruchu Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

V roce 2014 se v hlavách Honzy Tlapáka a Jakuba Stupky zrodil projekt Ecomail, platforma specializující se na automatizovaný e-mail marketing. Z malého projektu, který oba spolužáky z gymnázia i vysoké školy zaměstnával hlavně po večerech, se brzy stala alternativa k zavedeným e-mailingovým nástrojům. Nyní už v týmu Ecomailu zaměstnávají přes čtyři desítky lidí. Jejich byznys každý rok roste o desítky procent i bez pomoci investorů a tržby počítají v desítkách milionů korun. A vedle Ecomailu mají i boční produkt Topol.io, přičemž tenhle online editor e-mailových šablon prorazil na překvapivých trzích, jako je třeba Brazílie nebo Japonsko. Jak se jim povedlo ve světě prorazit a jaké mají s Ecomailem plány? A co se ještě dozvíte? - Čím Ecomail konkuroval světovému Mailchimpu? - Jak rychle Jakub Stupka zjistil, že by jej Ecomail mohl uživit?  - Jak váš byznys ovlivní rozvoj umělé inteligence? - Jak bude vypadat situace na trhu e-commerce, který poprvé v Česku meziročně klesá? - Na co by se majitelé e-shopů měli podle vás zaměřit, aby letošní sezónu přežili ve zdraví? - Jak ekonomická recese mění spotřebitelské chování a nákupy na internetu?  Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain. 

Umělá inteligence hodně pokročila, ale vývoj zatím není tak daleko, aby bylo třeba ji nějak regulovat. "Je to podobné, jako kdybyste se snažili navrhnout bezpečnostní pás, ale ještě ani nevěděli, co je auto," říká Ivan Sivák, zakladatel start-upu BotX. To je platforma, která usnadňuje nasazení umělé inteligence ve firmách. O mechanismech regulace by se podle Siváka mělo začít uvažovat s výraznějším prosazením multimodálních modelů, které zvládnou zpracovat najednou text, obrázky i videa. Pro další vývoj je nutné pochopit, co je přesně inteligence. Nad tím dnes mezi vědci neexistuje shoda. Cesta Siváka k umělé inteligenci nebyla zcela přímá, dovedla ho k ní schizofrenie bývalé přítelkyně.   A co se ještě dozvíte? - co by případně dávalo smysl u umělé inteligence regulovat, odkud mohou přijít největší hrozby - jak Sivák hodnotí nejnovější verzi modelu GPT-4 a v čem se liší od svých předchůdců - zda ho masivní nástup generativní umělé inteligence překvapil a jak se budou dál vyvíjet - jak daleko jsme od vzniku obecné umělé inteligence, která už bude připomínat kapacitu lidské inteligence - v čem se lidský mozek liší od umělé inteligence - jaká rizika jsou spojena s využíváním umělé inteligence do budoucna - zda může umělá inteligence vést k degeneraci lidského mozku - proč se Sivák pustil do byznysu, s čím může BotX firmám pomoci a co chystá do budoucna   Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Během studia hry na klavír začala studovat ještě obor mezinárodní vztahy na Anglo-American University v Praze. Její zájem o období studené války přivedl Johanu Sedláčkovou Vamberskou až do Oxfordu, kde v květnu 2016 úspěšně dokončila magisterský program Ruská a východoevropská studia. Po návratu do Česka se začala věnovat startupu Poetizer. Nyní je výkonnou ředitelkou českého institutu ELAI (European Leadership & Academic Institute).  Johana Sedláčková Vamberská má mnoho zájmů a schopností, aktuálně se ale nejvíce věnuje designu kanceláří a workplace analýze. Je mimochodem i spoluautorkou designu kanceláře, která byla zařazena mezinárodní platformou pro architekty a designéry Archello mezi nejlepší projekty roku 2022. Ví, jak uspořádat kanceláře tak, aby se nám v nich dobře a produktivně pracovalo.    Co se ještě dozvíte? Jak pracovní prostředí ovlivňuje kvalitu a produktivitu práce i spokojenost zaměstnanců Jaké faktory vlastně ovlivňují a určují kvalitu kancelářského prostoru Jak bude vypadat a jaké bude plnit funkce kancelář budoucnosti Jak se kanceláře v posledních letech především pod vlivem pandemie měnily Jak náročné bylo studium na Oxfordu a co jí do života dalo   Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Zkraje 90. let nebyla společenská prestiž oboru správy budov moc vysoká. Postupně se to ale mění. Kvůli rostoucí agresivitě ve společnosti je nutnost dobrého zabezpečení mnohem lépe vnímána," říká Jan Vodrážka, který šéfuje skupině SSI Group, v podcastu Ekonomu Na vlně podnikání. I v ostraze se stále více používají technologie, kombinují se s živými pracovníky. Velkou část jejich práce zastane umělá inteligence. Takový typ investice se podle Vodrážky velmi rychle vrátí. A prostor pro zvyšování úspor se dál rozšiřuje. "Máme možnosti, jak výrazně efektivně šetřit a zároveň nesnižovat bezpečnost zákazníka," říká Vodrážka. A co se ještě dozvíte? - jaký směrem se od 90. let posunula správa budov, neboli facility management - co se dnes využívá pro úklid a jak do něj pronikají roboti - ve kterých budovách a ve kterých firmách jsou požadavky na bezpečnost nejdůležitější - jak proniká technologie a umělá inteligence do dohledové činnosti a do sledování bezpečnosti - proč patří integrovaný facility management k nízkomaržovým byznysům a jak se tomu v SSI Group snaží čelit - jaké je strávit v jedné firmě třicet let a jak spolu funguje vztah otec-zakladatel a syn-šéf - jak může skupina se třemi tisíci pracovníků stále fungovat jako rodinná firma Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když byl Jaroslav Ton malý kluk, jezdil občas s dědou kamionem po Evropě. Poznamenalo ho to evidentně na celý život, v tuzemském fintechu 4Trans teď pomáhá financovat malé a střední podniky v autodopravě. Touha pomáhat malým a středním podnikům se v něm prý formovala i za studií v Londýně na London School of Economics. Jedním z jeho stěžejních témat byla tehdy historie bankovního sektoru, tedy to, jak bankovní sektor za posledních několik desetiletí (ne)obsluhoval malé a střední podniky a jaké to mělo dopady na reálnou ekonomiku. Přesně tyto podniky se často  potýkají s nedostatečným přístupem k financování a se splatností faktur v řádu měsíců, 4Trans tenhle problém řeší tím, že jim umožňuje okamžité proplácení faktur a nabízí jim i další finanční služby. Investoři evidentně věří, že tenhle byznys plán bude vynášet, loni do firmy investovali bezmála půl miliardy korun.     A co se ještě dozvíte?   - Jak se mu povedlo získat na expanzi takřka půl miliardy korun - Na co všechno získanou investici 4Trans využije - Co v současnosti nejvíc trápí autodopravce - Jak se 4Trans finančně daří a jaké jsou její plány do budoucna   Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain. 

Trading na finančních trzích je skoro jako vrcholový sport. Hlavní úlohu hraje především disciplína, důslednost a také psychika. „Pro tradery je důležité, aby si mohli s někým promluvit, pokud mají špatný nebo naopak velmi dobrý den. Nabízíme jim pohovory s výkonnostními psychology. A usilujeme o to, aby se díky tomu zvyšovala jejich výkonnost. Trading není pro každého, není možné ho dělat půlhodinku po práci,“ říká šéf a spoluzakladatel české tradingové platformy FTMO Otakar Šuffner. Testováním na platformě úspěšně projde jen osm až deset procent zájemců. Službu už přitom vyzkoušelo přes milion lidí po celém světě. FTMO je na 67. místě mezi největšími plátci daně z příjmů právnických osob v Česku, opakovaně jí připadlo čelní místo v žebříčku nejrychleji rostoucích firem Deloitte Fast 50 a její zakladatelé se stali EY Technologickými podnikateli roku 2022. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. A co se ještě dozvíte? jak platforma funguje a proč ji Šuffner se spolužákem Markem Vašíčkem založili v čem se obchodování na FTMO liší od jiných brokerských platforem proč FTMO tradery testuje, co musí klienti zvládnout, aby testy úspěšně prošli, a jak dlouho jim to trvá jaké vlastnosti by měl mít úspěšný trader a co rozhoduje o jeho úspěchu či neúspěchu jak na trading dopadá současný vývoj na finančních trzích a v bankovním sektoru kolik si trader u FTMO v průměru vydělá proč projektu zpočátku neuvěřili investoři ani porotci v soutěžích proč se zakladatelé FTMO nepřesunuli do Silicon Valley a jaké mají plány do budoucna

Kdyby se mělo na nějakém podnikatelském osudu názorně ukazovat, jak velký význam má v životě náhoda a jak důležité je umět využít šanci, kterou dostanete, byl by příběh Pavla Staňka ideální. Zakladatel známé firmy Potten & Pannen – Staněk, která prodává prvotřídní kuchyňské vybavení, je na první pohled úspěšný muž. Má prosperující společnost s 12 pobočkami v Česku a jednou v Bratislavě a jeho prodejní koncept byl dokonce před pár lety vyhlášen v prestižní soutěži GIA, přirovnávané k udílení “kuchyňských” Oscarů, jako vůbec nejlepší na světě. Cesta k tomuhle úspěchu byla ale hodně dlouhá, klikatá a na jejím začátku vlastně stála obrovská životní tragédie. “Když mi byl jeden rok, tak se mi zabil táta, který byl vojenským pilotem v Čáslavi. Vyrůstal jsem jen s mámou a babičkou v hodně skromných poměrech. Hodně mi ale v životě pomohl jeden tátův kamarád, který řekl mámě, že se o mě postará a dal mě v pěti letech na judo,” vzpomíná Pavel Staněk. Díky judu mohl pak Staněk v 80. letech emigrovat do Německa a později do USA, kde se díky shodě náhod dostal k prodeji prémiového kuchyňského vybavení, tedy do byznysu, který jej nejen živí, ale hlavně baví dodnes.  A co se ještě dozvíte? - Jak Pavlu Staňkovi judo pomohlo k emigraci i vzdělání v USA? - Jaké to bylo, začít v 90. letech v Československu prodávat drahé prémiové nádobí? - Jak firmě pomohl v byznysu zisk "kuchyňského" Oscara? - Proč pandemie ovlivnila prodej kuchyňského vybavení? - Jak vznikl a co vlastně znamená název Potten & Pannen?

Vysoká inflace zvyšuje poptávku po brigádách. Online zprostředkovatel brigád Tymbe zaznamenal zkraje roku nárůst počtu zájemců o více než polovinu ve srovnání s loňskem. "Zpracovali jsme si průzkum a zjistili jsme že, lidé postrádají jednotky tisíc, nejčastěji tři až osm tisíc korun měsíčně. Chodí si pro ně na brigády, aby podpořili svůj domácí rozpočet," říká spoluzakladatel Tymbe Michal Harásek. Firmu založil před šesti lety. S kolegou si tehdy všimli, že zprostředkování brigád je zoufale zastaralé a že digitalizace do tohoto oboru vstupuje zoufale pomalu. A rozhodli se to změnit. A co se ještě dozvíte? - jací lidé nejvíce brigády hledají a kdo byl u Tymbe nejstarší brigádník - kolik si nyní brigádník vydělá a jak moc se liší nabízené výdělky napříč obory - jaké brigády zaměstnavatelé nejvíce nabízejí - čím Tymbe motivuje brigádníky, aby kývli i na méně populární brigády - v čem se liší najímání brigádníků od náboru lidí do trvalého pracovního poměru - jak Tymbe umí firmám usnadnit nábor a jak rychle dokáže brigádníky sehnat - čím vylepšilo Tymbe docházku brigádníků do firem - a jak Tymbe využívá při hledání brigádníků umělou inteligenci a gamifikaci Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Přes osmdesát tisíc přednášek z celého světa a ze všech možných oborů už nahrála a uložila společnost SlidesLive, kterou před lety spoluzaložil Vojta Ciml. Na nápad nahrávat přednášky přišel se svými dvěma společníky Terezou Horákovou a Vojtěchem Drbohlavem ještě jako student ČVUT. Dnes má za sebou start-up SlidesLive již deset let existence, velkou investici od českých miliardářů Václava Dejčmara z RSJ a Eduarda Kučery z Avast, a také úspěšnou expanzi do Spojených států. "Do budoucna je mým snem, aby se ze SlidesLive stala v oblasti přednášek podobně známá značka, jako je Netflix v oblasti filmové zábavy. Byznysově bychom se chtěli stát dominantní značkou v USA a proniknout i na další trhy," říká Ciml. A co se v podcastu ještě dozvíte? Na čem stojí byznys model SlidesLive Jak se firma potýkala s restrikcemi během pandemie  Jak obtížné bylo proniknout na americký trh Jak se podařilo získat od dvojice českých miliardářů investici ve výši jedné miliardy dolarů Jak se technologicky za poslední roky proměnilo nahrávání přednášek Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Většina firem o digitalizaci přemýšlí na dobré úrovni, provedení však často pokulhává. "S pomocí technologie chcete vyřešit nějaký konkrétní problém, něco zlepšit nebo posunout. Jenže ve firmách často myslí jen na ten velký cíl a zapomínají na koncové uživatele technologie, což jsou nejčastěji zaměstnanci," říká Martin Bazala, šéf společnosti Raynet. Firma produkuje CRM, tedy software, který pomáhá firmám přehledně shromažďovat a organizovat údaje o zákaznících. A když to zaměstnanci nepřijmou, bude to jakákoliv snaha o zavedení digitálních prostředků ztracená investice. Jak tedy nejlépe postupovat?   A co se ještě dozvíte? - kdy k řízení obchodu ve firmě přestane stačit Excel - jak se v posledních letech mění přístup firem k obchodu - co je ve firmách problém protékajícího záchodu - jak by k digitalizaci měla přistupovat státní správa a co dělá špatně - proč Raynet zavedl ve firmě systém otevřeného řízení, na kterém se podílejí všichni zaměstnanci - jak se vyvíjí podnikatelské prostředí v Ostravě   Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Když bylo Martinu Kešnerovi, současnému partnerovi investičního fondu J&T Ventures, dvacet let, pokusil se s kamarádem rozjet vlastní podnikání. Myšlenka na založení internetového obchodu s řezanými květinami ale nevyšla. Možná i díky téhle zkušenosti ale dostal zanedlouho poté nápad životní a založil českou startupovou soutěž pojmenovanou Nápad roku. Ta má za sebou už patnáct ročníků, během nichž se do ní přihlásilo dohromady více než 2250 projektů. Mnohé z nich jsou dnes široce známé, mezi jinými třeba aplikace Záchranka nebo vyhledávač letenek Kiwi.com. Jak se Nápad roku i projekty, které se do něj hlásí za 15 let proměnily? A jak se za tu dobu proměnila česká startupová scéna? Co se ještě dozvíte? - Kolik projektů, které Martinu Kešnerovi prošly rukama přežilo do dnešního dne? - Jaké projekty z Nápadu roku se nakonec nerealizovaly, přestože to byly skvělé nápady? - Jaké jsou nejčastější důvody, proč start-up neuspěje? - Jsou mladí čeští podnikatelé v něčem jiní, než ti zahraniční? Co umí skvěle a v čem naopak zaostávají? - Má Martin Kešner stále v plánu založit vlastní byznys?   Podcast moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Přes dvacet let řídil Oldřich Šubrt velká zdravotnická zařízení, šéfoval například Nemocnici Na Homolce. A po padesátce si založil vlastní polikliniku Health Plus. Usiluje o to, aby doktoři mohli svým pacientům věnovat více času. Jenže to se neobejde bez dodatečných peněz. "Opakovaně doktorům říkám: nejste tady kvůli tomu, abyste dělali medicínu. Jste tu kvůli tomu, abyste vydělávali peníze. Když je nebudete vydělávat, nebudeme mít dost financí na nákup léků, přístrojů, na vaše platy a nebudeme moci dělat dobrou zdravotní péči," říká Šubrt. Volá i po tom, aby stát daňově zvýhodňoval zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům připlatí za lepší péči.   A co se ještě dozvíte? - proč je správně, aby ve zdravotnictví působily i ziskové subjekty - jaké priority ve zdravotní péči by Česko mělo mít a co veřejné zdravotnictví už nedokáže - zda by mělo být doplácení za péči povinné nebo dobrovolné - co Šubrta po zkušenostech z velkých nemocnic vedlo k založení vlastní kliniky - jak ustál první roky, kdy se jeho vlastní podnikání ocitlo před krachem a jak se z toho dostal - kdo jsou klienti jeho privátní kliniky a jaké důvody je vedou k tomu, aby si platili za péči - proč doktoři nemají přemýšlet pouze o medicíně - jak covid ovlivnil a "zranil" zdravotníky

Pracovat v londýnské City, jednom z největších světových finančních center, to je sen mnoha mladých ambiciózních finančníků z celého světa. Adamu Šoukalovi se tenhle sen splnil, přesto z Londýna před deseti lety dobrovolně odešel, aby se v Brně pustil do podnikání. Jak vzpomíná, tehdejší londýnští kolegové tenhle jeho krok vůbec nechápali. On by si ale podle svých slov vyčítal, kdyby vlastní byznys nezkusil. V Česku založil platební instituci Roger, která jednak pomáhá firmám, jež nechtějí čekat měsíce, než jim odběratel zaplatí fakturu. Zároveň poskytuje investorům možnost vydělat na tom, že tyhle faktury zafinancují. To vše on-line.  A co se ještě dozvíte? - Jak snadná či trnitá byla cesta Adama Šoukala z Česka až do londýnské City - Kde a jak přišel na nápad založit Roger a jak svízelné byly začátky podnikání  - Jak rychle Roger roste a jaký objem faktur už za svou existenci profinancoval - Jak se vyvíjí platební morálka firem v Česku - Jak funguje spojení Platební instituce Roger s Komerční bankou a jak by se mohla dál vyvíjet Podcast moderuje šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Trh práce se v posledních měsících loňského pořádně rozhýbal. "Měsíc od měsíce je k dispozici více kandidátů. Zaznamenali jsme, že startupy chtějí využít situace na trhu a nabírají spíše zkušené lidi. Naopak počet volných juniorních pozic poklesl," říká zakladatel a šéf společnosti StartupJobs Filip Mikschik. Firma se zabývá zprostředkováním práce zejména pro startupy. Na vypsané IT pozice se podle Mikschika hlásí meziročně v průměru o 80 procent více kandidátů.   A co se ještě dozvíte? - jestli i do českých firem dorazí vlna masového propouštění, kterou rozjeli nadnárodní technologičtí giganti - zda startupy a technologické firmy v Česku omezují nábor a po kterých odbornících přetrvává největší poptávka - jak se změnila povaha startupů a o jaké typy startupů mají uchazeči největší zájem - jak se současná situace promítá do platového ohodnocení zaměstnanců v IT a ve startupech - jestli se za posledních deset let změnil svět startupů z pohledu HR - a jak se proměňují benefity, které bývaly v IT světě často vysoko nad běžným standardem - co čeká StartupJobs v letošním roce a kde udělal Mikschik největší chyby   Podcast moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Václavu Durďákovi se někdy v médiích přezdívá český Willy Wonka. Důvod je prostý, stejně jako jeho pohádkový předobraz, i Václav založil slavnou čokoládovnu. Společně s manželkou Anetou a společníkem Vlastimilem Urbancem stojí za uherskobrodskou Čokoládovnou Janek. Z podniku o pár zaměstnancích, který se na počátku pandemie covidu strachoval o přežití se v posledních letech stala expandující firma, která staví  novou továrnu na čokoládu a nedávno také koupila jednu z největších českých pražíren kávy - Coffeespot. Jak se jim to povedlo a jak strastiplná byla jejich podnikatelská cesta, představuje další díl podcastu týdeníku Ekonom Na vlně podnikání.  A co se ještě dozvíte? - Jak velká dřina je výroba čokolády a jak finančně náročné je pustit se do ní - Jaká čokoláda Čechům nejvíc chutná. - Jaké to je, podnikat s manželkou. - Proč Čokoládovna Janek koupila pražírnu Coffeespot - Jak se Čokoládovně Janek ekonomicky daří a jaké má plány do budoucnosti Tento díl podcastu moderuje Petr Kain, šéfredaktor Ekonomu.

Odhadem jen necelá desetina firem v Česku využívá pro své účetnictví automatizaci. Je to podobné napříč Evropou. Vyčnívají jen severské státy, kde už neřeší, jestli mít všechny účetní doklady na papíře, ale spíše co ještě dál automatizovat. „Zhruba 85 procent účetní agendy je administrativa, nastavení, procesy. To všechno je možné automatizovat. Ve většině firem to stále dělají manuálně. A to nikoho nebaví,“ říká Robert Soudný, šéf a zakladatel start-upu wflow. A co se ještě dozvíte? kdy je a kdy není účetnictví nuda jakou část účetní práce do budoucna nahradí roboti a co zůstane na lidech v čem konkrétně může účetním pomoci digitalizace a jak pomáhá umělá inteligence proč kvalita účetnictví často zaostává a na co by si podnikatelé měli dát pozor co by pomohlo zlepšit postavení účetní profese jak wflow pomohla investice od Seed Starteru České spořitelny na čem ve wflow nyní pracují a kam chtějí dál expandovat Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.  

oblasti finančnictví se David Bystrzycki pohybuje přes dvacet let. Šéfoval českému a slovenskému Home Creditu, stál u rozjezdu prvních finančně-technologických projektů v čele se Zonky. Před pár lety se rozhodl odejít z korporace a založit si vlastní byznys. Tak vznikla investiční platforma Roier, která umožňuje investovat formou crowdfundingu do zajištěných půjček na nemovitosti. „Když jsem skončil vysokoškolské studium, měl jsem sen, že se jednou chci stát CEO. To se mi krok po kroku povedlo. Teď je moje vize, že se stanu investorem, který si vybuduje skupinu vlastních startupů,“ popisuje plány do budoucnosti Bystrzycki. Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

E-shopy díky pandemii zažívaly v předchozích dvou letech neskutečný boom. Letos se však jejich byznys trochu zasekl. Další růst, se kterým počítaly, nepřišel. Ale to neznamená, že zůstane zaseknutý navěky. "Pandemie byla trochu anomálie, ale jenom urychlila už jasně daný trend změny retailového chování nás všech. Obchody v budoucnu nezaniknou, ale budou využívané jako showroom. Samotné doručení bude dělané přes e-shopy, fulfillment. Nikdo z nás nechce mít nákupní tašku v ruce a jet s ní metrem nebo tramvají domů," říká Jan Rozlivka, zakladatel a spolumajitel společnosti Mailstep. Firma funguje jako skladník a balič pro e-shopy, zajišťuje jim kompletní logistiku.    A co se ještě dozvíte?   - jak se letošní předvánoční nákupní sezóna liší od těch předchozích a jak se to projevuje na objednávkách - zda a v čem se promění trh e-commerce, které značky mají šanci růst - jak fulfillment pro e-shopy, tedy byznys model Mailstepu, přesně funguje a co se chystá - kde se ve skladech uplatňuje technologie a do jaké míry převezmou práci ve skladech roboti - v čem firmě pomohl prodej většinového podílu skupině Emma Capital Jiřího Šmejce - s čím před třemi desítkami let Rozlivka do byznysu vstupoval a jak ho rozjížděl - a jak dvojnásobného mistra světa dnes naplňuje akrobatické létání    

Po krachu jedné z největších kryptoměnových burz na světě probíhají diskuse, jak moc to s kryptosvětem bude dál. Už delší dobu se třeba objevují názory, že kryptoměny představují jen "pálení" zbytečné energie. Ale nemyslí si to všichni. "Těžba bitcoinů představuje nejjednodušší způsob, jak uchovat energii a poslat ji kamkoliv na světě. A také znatelně revitalizuje energetický průmysl. Těžaři využívají místa, která před tím nikdo nevyužíval a přinášejí tam spoustu peněz," říká ovšem spoluzakladatel a šéf společnosti 2bminer Jakub Hlavenka. Jeho firma těží kryptoměny v USA a Spojených arabských emirátech, prodává stroje na těžbu a zajišťuje kolem nich veškerý servis. Hlavenka dodává, že základním předpokladem je levná elektřina. A co se ještě dozvíte? - jak se dá na těžbě kryptoměn i po nynějších cenových propadech ještě vydělat - proč už je pryč doba "hobby těžby" doma nebo v garáži - na jakých okolnostech závisí, kolik člověk na těžbě bitcoinů vydělá - jaká je návratnost špičkových těžebních strojů - kam je nejlepší těžební stroje umístit - s jakým byznysem Hlavenka začínal ++ Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Od dětství chtěl Petr Srna hrát divadlo a moderovat. Obojí se mu splnilo, hrál ve filmu i na divadle, moderoval řadu akcií včetně slavného krajanského festivalu v rumunském Banátu. Ve světě velkého byznysu se ale nakonec prosadil se svou marketingovou agenturou World of Online, která se specializuje na digitální marketing a především influencer marketing. Během pěti let dokázal z garážové agentury vytvořit firmu, pracující pro klienty jako Škoda, L’Oréal nebo Dr. Oetker. O tom, jak se mu to podařilo a co všechno to obnášelo vyprávěl v podcastu Na vlně podnikání, který připravuje redakce týdeníku Ekonom.   A co se ještě dozvíte? - Co to je influencer marketing a jak se v posledních letech vyvinul - Jak těžké je pracovat s influencery, jak vybrat toho správného a jak jejich marketingový výkon vlastně měřit - Kolik lidí se v Česku touto prací uživí - Jak je český trh influencer marketingu rozvinutý a jaká budoucnost jej čeká   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Očekávané ochlazení ekonomiky se nutně promítne i do nové výstavby. Jak na tuto situaci budou reagovat architekti? Jednou z cest může být třeba snaha stavět úsporněji. "Nejen snížením spotřeby některých materiálů, ale hlavně z pohledu obestavěného prostoru. Čeká nás zmenšování bytů. Ve srovnání s jinými evropskými státy nějaké rezervy v tomto ohledu máme," říká Jana Mastíková, hlavní architektka a partnerka pražského architektonického studia Loxia v podcastu Na vlně podnikání. Budou se také například hledat jiné materiály, z nichž se bude stavět.   A co se ještě dozvíte?   - zda musí mít architektura duši a jaké emoce může vzbuzovat - co architekturu nejvíc svazuje  - které české město je v přístupu k architektuře nejodvážnější - jak se v architektuře odrazí přicházející recese a zda ji čekají hubené roky - co s architekturou udělají vysoké ceny energií - jak architekturu a městský veřejný prostor proměnil covid - koho architektka Mastíková bere jako svůj vzor   Podcast moderuje zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom Martin Petříček.

Muži jsou při investování odvážnější. Ženy postupují mnohem  konzervativněji. Navíc jich investuje méně, než mužů. Bylo by však pro ně mnohem lepší, aby z ekonomických a sociodemografických důvodů investovaly alespoň tak jako muži. "Ženy během života méně vydělávají a mají nižší důchody, ale zároveň jsou v důchodu déle než muži. Pro ženy bylo lepší, aby investovaly více a dokázaly se lépe na důchod připravit. Mohly by dohnat mezeru, která během života vzniká. Důležité je začít a to co nejdříve," říká Eva Hlavsová v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Ta se svým manželem Honzou založila před pár lety investiční platformu Fondee, která s pomocí předem připravených portfolií usnadňuje investice začínajícím i pokročilým investorům. Podcast moderuje zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom Martin Petříček.

Když Radim Krejčí přišel před pěti lety za manažery ze společnosti Wood & Company s nápadem na robotickou investiční platformu Portu, stálo ho to hodně práce a přemáhání přesvědčit je, že to není úplně bláznivá idea. Dnes svého rozhodnutí ale určitě nelitují, Portu má aktuálně přes 150 tisíc uživatelů a spravuje 13,5 miliardy korun. A rozhodně se s tím nehodlá spokojit. “Na konci příštího roku bychom chtěli mít ve správě 30 až 35 miliard korun,” říká Krejčí. Jak ale obratem dodává, jsou to plány velmi ambiciózní a teprve se uvidí, jak kartami zamíchá inflace, válka na Ukrajině a obecně obavy lidí z budoucnosti.  Podcast Na vlně podnikání moderuje tentokrát šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Planeta se topí v plastech a jakákoliv smysluplná náhrada může pomoci. Počítá se každý nápad, který může přírodě ulevit. David Minařík, zakladatel a šéf startupu Myco, se s kolegy vrhl na výrobu biologicky rozložitelných materiálů. Jako základní vstupní surovinu využívá mycelium, podhoubí, které si sám pěstuje. “Když přemýšlíme nad novým výrobkem, vždy chceme, aby to dávalo smysl. Neděláme naivní ekologii. Snažíme se dělat výrobky, které jsou ekologické z podstaty. Nebudeme nahrazovat plast na sílu,” říká Minařík. Z mycelia vyrábějí třeba kelímky nebo i urny.   A co se ještě dozvíte?   - Co všechno se ještě z mycelia dá vyrobit a kde všude může najít uplatnění.  - Jak se Minařík jako původně akademický malíř dostal k tomu, že začal tvořit věci z mycelia.  - Kde a proč s začal experimentovat s pěstováním hub.  - Co byla úplně první věc, kterou z mycelia vyrobil.  - Jak probíhá probíhá proces výroby s využitím mycelia a jak dlouho to trvá. - Jak výrobky z mycelia dokážou cenově konkurovat plastům.  - A jakou mají výrobky z mycelia životnost, či jak dlouho se rozkládají, pokud je člověk vyrobí.  - Proč nemá Minařík rád naivní ekologii a jak se Češi k ekologii podle něj stavějí. 

V Česku probíhá nový boom fotovoltaiky. Lidé i firmy hledají cesty, jak se zbavit závislosti na ruských fosilních palivech a ušetřit za energie. Často však mají mylné představy. Třeba si myslí, že si dají panely na střechu a úplně se odstřihnou od sítě. "Zcela soběstačný dům se sice dnes dá postavit i v Česku, ale bylo by to poměrně náročné a drahé," říká v novém dílu podcastu Na vlně podnikání Jaroslav Šuvarský, zakladatel a šéf firmy S-Power Energies, která instaluje fotovoltaické elektrárny, baterie a tepelná čerpadla.   A co se ještě dozvíte?   - Jaké další mýty musejí instalační firmy vyvracet. - Jak dlouho se dnes na instalaci fotovoltaiky či baterie čeká. - Podle čeho si instalační firmu vybrat a na co si dát pozor. - Co vede lidi k tomu, že si lidé fotovoltaiku pořizují, a jak se mění zákazníci. - Jaké byly začátky podnikání ve fotovoltaice před téměř 15 lety. - A s čím se firmy z oboru potýkají dnes.   Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Už skoro 2500 samospráv, firem a spolků využívá v Česku a dalších evropských zemích pro šíření informací českou komunikační síť Munipolis. Informuje víc než 700 tisíců lidí prostřednictvím rozhlasu, mobilních telefonů či webového rozhraní. Jedná se o robustní obousměrnou komunikační platformu, zahrnující rozhlas, mailingové systémy, sms brány a podobné nástroje, a za vším je podrobná analytika. Jak bytelná je, prověřil covid, kdy se najednou počet dotazů vznesených vůči samosprávám zvýšil dvacetkrát, vysvětluje v dalším díle podcastu Na vlně podnikání Ondřej Švrček, zakladatel Munipolis. Platformu začal nyní víc nabízet firmám a je to podle něj mnohem snazší podnikání. "Není nic těžšího, než prodat cokoli státní správě. Tam nemůžete prodávat technické řešení, jedině komplexní produkt s celou škálou služeb, včetně zaškolování a webináři o tom, jak motivovat lidi, aby nástroj používali. Protože zrovna motivace funguje ve státní správě jinak než v komerčním sektoru."

Cirkulární ekonomika se v posledních letech zásadně posunula. Už není o tom, jak využívat odpad, ale jak co nejdelší dobu udržet materiál v oběhu v co nejvyšší kvalitě. Zatímco malé firmy principy cirkularity často žijí, protože přirozeně používají selský rozum, ty velké často teprve objevují jejich výhody. “Otáčí se totiž celková ekonomická bilance nakládání se zbytkovým materiálem. Firmy zjišťují, že je to výhodné finančně i environmentálně. A tím, že je to zároveň i transparentní a férové, tak to zapadá do konceptu ESG, tedy ohleduplného a udržitelného podnikání, který teď firmy postupně zavádějí,” říká v novém dílu podcastu Na vlně podnikání Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky.

Firmy potřebují rozvíjet digitální mindset svých lidí, aby dokázali převádět svou práci do on-line prostředí. Potřebují zvyšovat svou digitální produktivitu a automatizovat své osobní pracovní procesy. A pak digitalizovat svá jednotlivá oddělení. Taková je základní poptávka všech firem na trhu podle experta na digitalizaci Filipa Dřímalky. "K čemu jsem se snažil firmy přimět pět let, dokonal covid za dva dny," říká zakladatel vzdělávací firmy Digiskills v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Hovoří v něm jak o aktuální situaci ve firmách, tak i o svém nejnovějším projektu, což je marketplace Digitask. Na jednom místě nabízí všechny druhy digitálních služeb a know-how. Bez konzultantů, kteří poptávajícím pomáhají definovat problém a nasměrovat na řešení, by to podle Dřímalky nešlo. Lidé moc nevědí, co chtějí a už vůbec ne, jak se k řešení dostat.

Nevíme přesně, čemu děti učit, protože nevíme, jak bude vypadat svět v době, kdy školu dokončí. Zásadně jim ale pomůže schopnost adaptace na změny a rezistence na stres. Díky nim se totiž budou schopní vypořádají se vším, co přijde a budou schopní to brát jako výzvu, říká v novém dílu podcastu Na vlně podnikání Marv Shamma, zakladatel základní školy Flow založené na holistickém přístupu. Jak se kouč a podnikatel dostal z oblasti vzdělávání dospělých ke vzdělávání dětí? Přes své vlastní.   

"Mzdy sice nemáme vyvěšené na nástěnkách, ale když někdo chce, vždy se k informacím o odměnách ostatních dostane. Snažíme se být maximálně fér. Nesmí se stát, aby lidi dělali stejnou práci, uměli to samé a měli jiné peníze," říká Martin Palička, šéf digitálně-marketingové společnosti Etnetera Group, v dalším díle podcastu Na vlně podnikání. Už dvanáct let ve svém fungování Etnetera aplikuje principy takzvaných svobodných firem. To znamená například to, že o zásadních záležitostech rozhoduje tým, nikoli vedení, a platí, že se lze bavit úplně o všem. Nic není tabu.

Možnost vlastnit část firmy dává zaměstnancům v Česku zatím jen málo společností. Benefit zaměstnaneckých akcií mají většinou start-upy a využívají ho jako nástroj, jak si udržet své lidi. Další díl podcastu Na vlně podnikání rozebírá zaměstnanecké akcie (čili ESOP - Employee Stock Ownership Plan) jak z pohledu právníka, který firmám pomáhá benefit aplikovat v prostředí nepřipravené české legislativy, tak i z pohledu šéfa firmy, která ho zavedla a pak přenastavovala. Hosty Dana Tržila v 25. díle podcastu Na vlně podnikání byli Jakub Císař z advokátní kanceláře Novalia a Pavel Šíma, šéf marketingové firmy Roivenue.

Start-upy mají své inkubátory, velké firmy podporu poradců, pro manažery malých a středních podniků ale v Česku neexistovala platforma, kde by bylo možné se kontinuálně vzdělávat. Proto vzniklo Do toho! Seskupení lidí, kteří se chtějí celoživotně vzdělávat, sdílet své zkušenosti a pomoct české ekonomice posouvat se k vyšší přidané hodnotě. Stojí za ním konzultant Pavel Přikryl, který je hostem dalšího dílu podcastu Na vlně podnikání. Moderuje Dan Tržil.

Cestovat s karavanem není záliba pár bláznů, ale trend, který roste už skoro deset let. Před rokem na tuto vlnu naskočil i bývalý marketingový ředitel fintechu Twisto Lukáš Janoušek, když spoluzaložil platformu na sdílení obytných vozů a camping Campiri. Jak je potenciál tohoto byznysu? O tom je další dílu podcastu Na vlně podnikání Dana Tržila, který vzniká ve spolupráci s týdeníkem Ekonom.

V roce 1998 měl Martin Cígler firmu o deseti vývojářích. Dnes je z původního Cígler Software holding firem Solitea a tvoří desítky subjektů koupených za miliardy korun. Jak společnost vyrostla, jak se podniká, když je klientem státní správa, a jak samozřejmý je dnes všudeskloňovaný cloud? O tom si se zakladatelem Solitey povídal v novém díle podcastu Na vlně podnikání Dan Tržil.

Srovnávač cen Heureka má za sebou další růstový rok. Zpoplatnění prokliků ze srovnávací platformy do e-shopů je sice stále jejím největším zdrojem příjmů, jeho podíl se ale zmenšuje. Jak se nyní podniká v extrémně růstovém byznysu e-commerce, se Tomáše Bravermana, ředitele Heureka Group, ptal Dan Tržil v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Vznikl opět ve spolupráci s týdeníkem Ekonom.    

Jak se za poslední dvě dekády proměnily možnosti neziskových organizací, jak pomáhat potřebným? Jak tuto oblast změnily moderní technologie a možnosti, jako je třeba crowdfunding? O tom všem a mnohém dalším si v podcastu Na vlně podnikání s Danem Tržilem povídal zakladatel dárcovské platformy Znesnáze21 a ředitel Nadačního fondu pomoci Čestmír Horký.

Jak se žije v Silicon Valley? Jak funguje a co to vlastně je start-up studio? Jak se jedna taková česká firma U+ dokázala prosadit v USA? O tom všem si v dalším dílu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil se zakladatelem U+ Janem Beránkem.

Lucie Brešová stála u zrodu nejúspěšnějšího českého start-upu Kiwi.com a teď vdechuje jako provozní ředitelka život novému slibnému projektu - start-upu Pocket Virtuality. Ten umožňuje díky augmentované, virtuální realitě přenést se během pár vteřin na druhou stranu světa. Co všechno tato technologie umožňuje a jaké je její využití v průmyslu? Nejen o tom si s Lucií Brešovou povídal Dan Tržil v podcastu Na vlně podnikání.

Jak chce výrobce barefoot obuvi ze Slovenska dobýt svět? Jak se mu daří masivně růst, proč nevyrábí v Asii nebo jaké jsou výzvy ve vývoji a výrobě fyzických produktů? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s CEO společnosti Be Lenka Jurajem Fehervarim.

Jak funguje svět pojišťovnictví, jak jej proměňuje automatizace a digitalizace, jak se žije ve světě, kde rozhoduje nahodilost a jak ji předvídat? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil se CEO pojišťovny Allianz Dušanem Quisem.

Jak se dařilo lékárenskému byznysu v pandemii? Jak ekonomicky i logisticky náročné pro ně toto období bylo? Na čem lékárny vlastně vydělávají? Jak jejich fungování vylepšuje digitalizace a jak těžké je rozjet lékárenskou síť v zahraničí? O tom všem i mnohém dalším si v dalším díle podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s generálním ředitelem sítě lékáren Dr. Max Danielem Horákem.  

Co všechno potřebuje start-up, aby byl jednou úspěšný? Jaké dělají začínající podnikatelé nejčastější chyby a co všechno by měli udělat, aby získali na svou stranu investory? O tom všem a mnohém dalším si v dalším dílu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s Václavem Gregorem, CEO a partnerem investičního akcelerátoru Soulmates Ventures, který se specializuje na udržitelné startupy.

Když si pustíte televizi nebo si poslechnete hudbu, s největší pravděpodobností se setkáváte s technologií pražského startupu AIMS, který spoluzaložil Martin Nedvěd. Ten dodává největším světovým producentům audiovizuálního obsahu algoritmus, který je zcela revoluční pro hledání v hudebních knihovnách. Dokáže totiž vyhledat producentům skladby na základě toho, jak moc se podobají jejich již existujícím předlohám. Dan Tržil si s Martinem Nedvědem v Nejnovějším dílu Na vlně podnikání povídal nejen o jeho startupu, ale obecně o tom, jak funguje hudební byzny

V době pandemie kdy byla dobrodružstvím i cesta do práce byznys se "zážitky" přiliš nekvetl. Jak se oklepává z následků covidu, jak zážitkové agentury inovovaly nabídku a jak se změnily požadavky jejich klientů, o tom si Dan Tržil povídal v novém dílu podcastu Na vlně podnikání s Janem Hájkem, majitelem zážitkového portálu Zážitky.cz.

Jak obtížné je podnikat v oblasti vzdělávání? V čem je tento byznys specifický? A dá se na něm vůbec slušně vydělávat? O tom všem a mnohem dalším si v dalším díle podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s Tomášem Jízdným, zakladatelem společnosti Education.cz.

Jak těžké je v Česku zaměstnat kvalifikované cizince? Co všechno pro to firmy musí udělat, jak by se situace ohledně zaměstnávání cizinců měla zlepšit a proč v tomto ohledu tolik zaostáváme? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s jedním z nejostřílenějších českých headhunterů Matějem Matolínem. Nejnovější díl Na vlně podnikání můžete zhlédnout na našem webu v sekci Podcasty nebo si ho poslechnout v mobilních aplikacích Spotify, Google Podcasts nebo Apple Podcasts.  

Jaké jsou nejčastější chyby lidí, kteří začínají s investováním, jaké jsou základní investorské strategie a kam v současné době investovat? Jsou lepší akciové trhy, nebo je lepší vložit uspořené peníze do nemovitostí, umění, nebo snad kryptoměn? O tom všem a mnohém dalším si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s Mikulášem Splítkem, portfolio manažerem fondu Stock Small Caps (Erste Asset Management).

Jak nyní funguje byznys model internetového prodejce oblečení Zoot? Kdy bude společnost, která musela v minulosti projít reorganizací, v černých číslech? A jak se změnila situace na trhu po příchodu konkurence jako Zalando a About You? O tom všem si v novém podcastu Na vlně podnikání povídá Dan Tržil s šéfem Zootu Milanem Polákem. A řeč přišla i na mnoho dalších témat, třeba jestli může e-commerce s módou dále růst.

Způsob, jakým lidé konzumují zábavu, se v posledních letech zásadně změnil. Zatímco starší generace jsou zvyklé svůj volný čas trávit sledováním televize nebo on‑line videoték typu Netflix či HBO Go, mladí lidé daleko ve větší míře brouzdají na internetu a hrají hry. Fenoménu streamerů, kteří v živém přenosu hrají počítačovou hru, komentují ji a do toho si povídají se svými diváky, se věnuje týdeník Ekonom v aktuálním čísle. O tom, jak uspět na YouTube, a o fenoménu influencerů a youtuberů si zase v podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s Andreou Hurychovou, odbornicí na influencer marketing a zakladatelkou WeDigital Prague, což je agentura specializující se na on-line video a kreativní kampaně s influencery.

V Česku působí desítky na první pohled nenápadných a veřejnosti málo známých firem, jejichž jména zná jen pár odborníků. Jde přitom o podniky, které mají globální charakter, vyváží své produkty a služby do celého světa a ve svém oboru patří k naprosté světové špičce. Několik takových skrytých klenotů české firemní scény představuje týdeník Ekonom ve svém aktuálním vydání. K málo známým a navzdory tomu úspěšným českým podnikům patří i firma Kuberg, kterou před lety založil Michal Kubánek. Chtěl své tehdy tříleté dceři koupit malou motorku, a když nenašel žádný vhodný stroj, rozhodl se, že ho vyrobí sám. Dnes na jeho elektromotorkách jezdí lidé v řadě zemí světa, od Austrálie přes Nový Zéland až třeba po Spojené státy. Jak se mu to podařilo, kolik slepých cestiček musel prošlapat a jaké nástrahy musel překonávat, se dozvíte v dalším díle podcastu Na vlně podnikání, v němž si Michal Kubánek povídal s Danem Tržilem.

Virtuální realita už dávno není jen zábavou hráčů počítačových her. Speciální brýle i další vybavení dnes najdou využití třeba při tréninku a školení zaměstnanců, nebo při prezentaci nových výrobků a služeb. Pronikání virtuální reality do firemního světa výrazně napomohla i pandemie a z původní zábavy pro počítačové nadšence a hráče se tak stává obří byznys.

Jak v Česku funguje spolupráce univerzitního a firemního světa? Jak těžké je pro akademiky uspět v byznysovém světě? O těchto a mnoha dalších otázkách si v dalším díle našeho podcastu povídal Dan Tržil s Janem Šedivým, vedoucím Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Jan Šedivý se specializuje na výzkum sociální inteligence a interakce mezi lidmi a roboty a má nejen zkušenosti z akademického, ale i firemního světa. Na podobných technologiích v minulosti pracoval v Googlu a IBM. Po návratu na ČVUT se mu pak společně s týmem Alquist a jejich hlasovým chatbotem pravidelně daří umisťovat mezi třemi nejlepšími v globální soutěži The Alexa Prize pořádané Amazonem.

Jak vyřešit problém nedostupnosti bydlení, jak zařídit, aby se v českých městech žilo a bydlelo lépe? A co udělat s velkými sídlišti, aby se z nich stala účelnější a krásnější místa? O těchto, ale i dalších otázkách spojených s archizltekturou a urbanismem si v novém dílu podcastu Na vlně podnikání povídal Dan Tržil s architektem a urbanistou Peterem Bednárem z kanceláře Jakub Cigler Architekti.

Podcast Na vlně podnikání obsahuje více než 130 rozhovorů o podnikání, práci a firmách. Zaměřoval se na praktické know-how a inspiraci, kterou mohl posluchač jednoduše přenést do svého pracovního života. Podcast prošel spoustou změn a v dubnu 2021 se jeho vlastnictví přesunulo na týdeník Ekonom. Proč si myslím, že to podcastu pomůže být lepší než kdy předtím? A co jsem se za 3 roky tvorby tohoto podcastu naučil? Zjistíte ve videu.

V těchto dnech si připomínáme kulatých třicet let od chvíle, kdy se mladoboleslavská Škoda uchýlila pod křídla koncernu Volkswagen. Privatizace Škody byla nejen zlomovým momentem v historii této automobilky, ale také předurčila, kudy se bude ubírat celý český průmysl. Škodovka za těch třicet let ujela obrovský kus cesty stejně jako světový autoprůmysl. V aktuálním vydání Ekonomu jsme se podívali jednak na to, jak hrbolatá ta jízda z minulosti do přítomnosti byla, a pak jsme rovněž nastínili, kam se celý automobilový průmysl vypraví do budoucna a jakou roli v něm bude Škoda Auto hrát. Při té příležitosti jsme v podcastu Na vlně podnikání, který pro Ekonom nově vytváří Dan Tržil, vyzpovídali Martina Jahna, jenž se po dvanácti letech vrátil do Škody Auto jako člen představenstva pro prodej a marketing.

Do další epizody podcastu Na vlně podnikání přijal pozvání Petr Kališ, Managing Partner v CERHA HEMPEL Kališ & Partners. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla restrukturalizace. Rozhovor byl plný inspirace a vhledu do trochu vyšší oblasti byznysu a vy se dozvíte co je restrukturalizace, jaké strany zahrnuje a jestli nás nějaká restrukturalizace v rámci Česka čeká. Téma restrukturalizace může znít velmi specificky, cize a nepřístupně, ale Petr dokázal téma skvěle podat a ilustrovat na mnoha příkladech. Uslyšíte, jakou roli může hrát ego jednotlivce v krachu firmy, v čem se může krachující firma podobat drogově závislému a jak často je krize novým začátkem k další prosperitě. Kromě firemní restrukturalizace se v rozhovoru věnujeme i restrukturalizaci školství, ekonomie či trhu s nemovitostmi. V rámci Petrovi specializace se nelze nezeptat na covid-19 a jeho vlivu na budoucnost Česka.

Do dalšího dílu Na vlně podnikání přijal pozvání psycholog Petr Pacher. Hned v úvodu si povídáme o současné koronavirové situaci a jejím dopadu na management podniků, kterým se nedaří nebo těm, které vyrostly o stovky procent a díky tomu místo vzkvétání bojují s nedostatkem personálu nebo nedostatečně nastavenými procesy. Uslyšíte, jak poznat, že ve firmě nejsou kompetentní manažeři, byť se to zatím neprojevuje na číslech. Povídáme si o důležitosti ega v boardech a podnicích – protože křehké ego manažera může stát práci stovky zaměstnanců, ne-li krach podniku.    V rozhovoru uslyšíte:  proč jsou důležité role, ve kterých interagujeme  co je dobrá komunikace  zda se dá naučit, jak být dobrým krizovým manažerem jak si můžeme pomoci ke šťastnějšímu životu nejen v práci 

Téma investic do startupů v tomto díle proberu s Martinem Rozhoněm. Martin se poté, co prodal společnost Vivantis, stal angel investorem. Jeho přístup k investicím je malinko specifický. Věří v karmu a to, aby mu chodily na investice dobré projekty, si zadává nahoru. Martin Rozhoň je angel investor, který svým zainvestovaným projektům pomáhá aktivně. Ať už  konzultacemi, poradenstvím, cennými radami při rozhodování nebo nastavování byznys modelů a strategií. Před samotnou investicí se chce s founderem (foundery) dobře poznat, aby si seděli hlavně lidsky. Mluví o “dobré karmě” founderů. Tedy nějaké energii, která z nich vyzařuje. Nebaví ho termíny, ani se do nich nenechá tlačit. Rozhodování do čtyřiceti osmi hodin není pro něj, důležitější pro Martina je si celý projekt navnímat a cítit, že to bude fungovat. Dá na intuici. Nejmenší Martinova investice je jeden milion korun, nejvyšší jedenáct. Rád se spojuje i s dalšími investory, pokud je třeba větší investice. Podle Martina je každý startup tak trochu šílený a tak trochu geniální a často se pohybuje na hranici krachu. Jeho motivací není na prvním místě za každou cenu vydělat spoustu peněz. Chce, aby ho práce naplňovala a aby naplňoval svoje poslání. O dobré projekty si říká “tam nahoru”. Jestli vás zajímá, jakým způsobem si “tam nahoru” říká a jestli mu to funguje, poslechněte si rozhovor s Martinem. V závěru rozhovoru se dotkneme tématu reality světa, našich poslání, duší a toho, jak podle Martina funguje svět a jak žít spokojený a šťastný život. Jak sám Martin říká, někdo si o něm myslí, že je tak trochu blázen.

Ať už se zajímáte o investování do firem, jste startup hledající investice nebo vás prostě jen baví podnikání, dnešní díl vám přinese spoustu zajímavých a užitečných informací. S Ondrou jsem se bavil o jejich přístupu k investování, o tom, jak se rozhodují a co je pro ně klíčové. Dozvíte se, kolik peněz musíte mít, abyste se stali venture kapitalistou a jestli mohou investovat jen institucionální investoři nebo i jednotlivci. V rozhovoru uslyšíte Jakou částku musíte coby venture kapitalista minimálně investovat. Za jakou dobu se hodnotí úspěšnost investice. Proč Credo Ventures neohlašují investici v seed fázi firmy. Jestli investovat jen do founderů a nápadu. Jestli při rozhodování o investici zohledňovat, zda firmu vede first time founder nebo opakovaný founder. Jak rozpoznat šílené a geniální nápady. Jak zlepšovat úsudek investora. Jaký je rozdíl mezi trendem a hypem a zda do trendů investovat. Jakou roli hrají další investoři. Proč do některých firem neinvestovat. Doporučení dobrých investičních firem. Další rozhovory a více informací na webu - https://navlnepodnikani.cz/

V dílu se dozvíte, jaké to je budovat jedny z nejúspěšnějších firem na trhu vývoje mobilních aplikací s kamarády ze školy. Jaká jsou úskalí agenturního byznysu, jak pracují s klienty a s utilizací týmu. Dá se dělat zahraniční byznys z Česka? A proč na rozvoj firmy nemít investora? Hosté jsou: Lubo Smid - je spoluzakladatel a CEO firmy STVR, která působí nejen v Česku, ale také v Americe. V roce 2016 ho zařadil časopis Forbes do žebříčku 30 pod 30. Dominik Veselý -  je spoluzakladatel a CTO firmy Ackee. Ackee má kromě Prahy pobočku v Berlíně. Dominik je sice tělem i duší programátor, ale jeho srdcovka je vedení lidí, jejich spokojenost a rozvoj. Jeho velkou vášní jsou auta.   Dominik a Lubo jsou zakladatelé a CEO firem, které vyvíjí mobilní aplikace. Jejich firmy jsou aktivní nejen v Česku, ale i v zahraničí. Oba firmu založili s kamarády a růst firmy financují bez kapitálu od investorů. Kromě práci na projektech pro klienty se věnují i vývoji vlastních produktů.  S klukama jsme se bavili o tom, jaká je jejich motivace podnikat a jak vybalancovat společný byznys s kamarády. Oba si mohou vybírat klienty a nemusí brát každou zakázku. Co si myslí o tendrech a výběrových řízení? Jak pracují s klienty a co si podle nich způsobí, když je jediným výběrovým kritériem pro klienta cena? Dominik i Lubo se rozpovídali i o tom, jak pracují s klienty, kteří přesně nevědí co chtějí a o úskalích agenturního byznysu. Mluvili jsme i o ideální utilizací týmu a o tom, co s volnými kapacitami. Je možná stoprocentní vytíženost? Dozvíte se také, jak koronavirová pandemie ovlivnila Ackee a STVR a co obě firmy v době pandemie a po ní změnily. Změnily se nároky na kanceláře po koronavirové době? A budeme se v nich vůbec potkávat?

V dalším díle podcastu Na vlně podnikání si povídám s Lenkou Mrázkovou a Katkou Tygl. Náš rozhovor se věnoval převážně tématu žen v podnikání. Probereme například, jak se liší vedení nebo komunikační styly žen a mužů. O leadershipu si povíme víc – Lenka vám na základě 20leté zkušenosti popíše, v čem mají výhodu firmy, které mají ve vedeních ženy.    V rozhovoru se dostaneme i k tomu, proč se ženy někdy neodváží pustit do podnikání. Hlavním důvodem bývá často péče o rodinu, a tak rozebereme, v čem se podnikání liší pro muže a ženy z hlediska starání se o rodinu a domácnost. S Katkou probereme, jak se tento problém systémově řeší ve Švédsku.    Dostane se i na témata jako práce na dálku nebo styly managementu, které optimalizují efektivitu zaměstnanců. S tímto tématem je spjatá také flexibilita, což je klíčový aspekt pro organizace, které by chtěly mít víc žen ve svých řadách. Na závěr rozhovoru uslyšíte o mentorování a jeho benefitech a také dostanete pár tipů, jak najít vlastního mentora.    V rozhovoru uslyšíte:  zda už existuje dostatek ženských vzorů v podnikání jak se daří firmám, které mají více žen ve vedení  kolik procent žen je v Česku ve vedení organizací jak si rozdělit rodičovskou dovolenou mezi oba rodiče  nejčastější důvody, proč se ženy zdráhají podnikat  jak podpořit ženy ve vašem okolí, které by chtěly podnikat    Partnerem podcastu je Mastermindklub.cz

V dnešní epizodě uslyšíte Tomáše Bravermana, CEO Heureka a Petra Miklíka z kupi.cz. Dnešní speciální epizode se věnuje tématu změně nákupního chování jak v online tak i offline světě.   Heureka má totiž unikátní data ze světa ecommerce a Kupi.cz zase z retailových obchodů a tak máme unikátní pohled co se v době koronaviru v této oblasti změnilo. Uslyšíte, jaké byly nejvyhledávanější produkty a  v čem se lidé změnili.   Mimo nákupní chování lidí si popovídáme i o tom, jak současná krize zasáhla heureka.cz a kupi.cz, jak to ovlivnilo jejich plány na expazi nebo jak vidíte současný trend digitalizace offline světa.   Více informací o podcastu najdete na webu Na vlně podnikání.

V dnešní epizodě jsou hosty Michaela Jánošková a Vu Minh Hieu (Spoony). Tato epizoda je o dvou projektech, které vznikly v rámci rychlé reakce na současnou situaci. Oba projekty se snaží přijít s novými způsoby, jak podpořit obchodníky a snížit riziko nákazy v obchodech.    Míša Jánošková – nakupbezpečně.cz – Díky tomuto projektu si jakýkoliv maloobchodník může rychle a intuitivně vytvořit eshop. Kdokoliv má možnost se rychle a zdarma přesunout z kamenné prodejny do onlajnu. Celý proces je intuitivní a navržený pro co nejsnazší a nejrychlejí přesun. Celý vývoj navíc probíhal externě, díky dobrovolníkům, kteří chtějí být aktivní ve společenském dění a pomáhat komunitám zasaženým pandemií. Uslyšíte, na jaké problémy nakubezpecne narazil a s jakýma dvěma skupinama uživatelů běžně přicházejí do styku.   Vu Minh Hieu (Spoony) – Calltoshop – umožňuje obchodníkům prodávat skrze videohovor. Zároveň velmi jednoduše obchodník získává vlastní aplikaci s vlastním jménem. Přirozený rozhovor je u některých obchodníků důležitější než u jiných – a u některých je pak naprosto nezbytný.    Nápad se začal realizovat, až když všichni byli na homeofficu, takže ten celý proces byl jiný, ať už testování nebo to, že se museli naučit nové dovednosti, které ne všichni v týmu měli. Calltoshop je nejen pro lidi, kteří potřebují přesunout svůj obchod do onlinu, ale i pro lidi, kteří v onlinu chtějí obohatit zákaznickou zkušenost o osobní element.    V rozhovoru uslyšíte, jak Míša a Spoony vnímají současnou situaci a jak si myslí, že ovlivní budoucnost.    Hodně se mluví o budoucnosti e-commerce a nakupování online. Jaký trend nastiňuje dění kolem současné situace s koronavirem. Ostatně během krize se udály změny, které by normálně trvaly roky. Se svými hosty tak proberu, jaká jsou slabá místa pro lidi, kteří byli vhozeni do online světa obchodu – protože přecijen mít eshop nebo aplikaci nestačí.    V rozhovoru uslyšíte:  Co si odnesli z těchto projektů do svých mateřských firem?  Jak je to s posunem do onlinu u prodejců, kteří s tím nemají zkušenost Jaké je to pracovat s týmem vývojářů, které jste nikdy neviděli 

Lumír Kajnar a Michael Petrus jsou hosty tohoto dílu podcatu na téma zadávání kreativní práce, spolupráce s kreativcema a vše okolo. ětšina lidí alespoň někdy zadává práci kreativním profesionálům. Ať už jde o grafiku, web nebo stavbu domu, spolupráce s kreativci má svoje specifika. Jak moc být v zadávání konkrétní vs. jak moc nechat tvůrčí svobody? Jak najít kreativce, který vás “chápe”? Jak naopak jako kreativec přistupovat ke klientům? O tom se dnes dozvíte.   V rozhovoru s Lumírem a Michaelem se dozvíte: Co je to kreativní zadání Komu a k čemu slouží Kdo má sestavovat kreativní zadání Jak si vybrat kreativního člověka   Lumír Kajnar se specializuje na vizuální branding, vytváření brand identity a veškeré propojení designu a komerční komunikace. V reklamě pracuje od roku 2000. Je několikanásobným držitelem ocenění z festivalů Golden Drum v Portoroži, cen Louskáček, vítězem Young Lions Cannes za Českou   Michael Petrus je ilustrátor a kreativní produkční ve studiu profiKOMIKS, které pomáhá firmám odlišit se a vysvětlit své služby klientům kreslenou nebo animovanou formou.   Staňte se součástí nové kapitoly Na vlně podnikání a napište nám váš feedback na dan@navlnepodnikani.cz

Startupové inkubátory a korporace. Rozdílné jako nebe a dudy nebo spojení s velkým smyslem pro obě strany? Na to se pokusí odpovědět dnešní díl podcastu Na vlně podnikání. Pozvání přijjali Ondřej Homola a Vítek Šubert. Ondřej si prošel start-upovým akcelerátorem v Amsterdamu se svou firmou StartMonday, úspěšně exitoval a nyní radí startupů v začátcích. Vítek je pak zakladatelem  inkubátoru UP21 a pomáhá rozvoji samotných start-upů v rané fázi. V podcastu se dozvíte, proč si některé korporace staví vlastní startupové inkubátory. Jestli je to dobrý nápad a co vlastně startupy v počátcích nejvíce potřebují. V rozhovoru se ještě dozvíte:  - Podle čeho si Ondřej vybíral akcelerátor a co jim to přineslo  - Co mohou start-upy od inkubátorů/akcelerátorů čekat a co nemohou  - Proč není někdy na škodu vstoupit do fáze pivotování  - Jaký je program Seed Starter od České Spořitelny a kdo další v ČR dělá podobné programy

V novém díle Na vlně podnikání můžete slyšet dva velmi zajímavé hosty a to Elišku Vyhnánkovou a Michelle Losekoot. Povídat si budeme o nově vydané knize Jak na sítě, která vyšla před necelými 4 měsíci, ale i o sociálních sítích takových, jak se změnily za posledních 10 let, s čím mají klienti na sociálních sítích největší problémy, jak je uchopit a jak vám může specialista na sociální sítě vůbec pomoci v definici vaší marketingové strategie. Neopomeneme také témata jako knižní marketing, kolik plánování a skrytého úsilí obklopuje publikaci odborné knížky. Kdy je dobré začít s marketingem plánované knihy, nebo se dokonce můžete dozvědět zajímavé informace o sečtělosti Čechů, jak rádi či neradi nakupují knížky a jak moc sečtělým národem jsme. V rozhovoru se dozvíte: jaké úsilí a plánování stojí za vydáním odborné publikace o knížním marketingu o sociálních sítích a jaak se změnily za posledních 10 let jaké nejčastější chyby dělají firmy ve své marketingové strategii na sociálních sítích proč je dobré naučit se říkat klientům ne  Eliška Vyhnánková už devět let učí firmy, jak používat sociální sítě. Má za sebou stovky seminářů pro tisíce účastníků a desítky klientů ‒  například ČSOB, Českou spořitelnu, CzechTourism, ČVUT, Člověka v tísni, Johnson & Johnson, Unipetrol, O2 Czech Republic. Založila semestrální vzdělávací projekt Social Media Akademie. Pravidelně přednáší, moderuje odborné akce a je porotkyní marketingových soutěží. Michelle Losekoot Michelle se živí marketingem více než deset let. Vymýšlí pro své klienty strategie a obsah na sociální sítě, pečuje o online komunity a píše texty. Posledních sedm let také školí firemní týmy a vede veřejné kurzy copywritingu a obsahového marketingu. Je držitelkou dvou ocenění v soutěži Fénix content marketing. Pomáhala s komunikací značkám jako Prague.eu, PUMA, Česká spořitelna, DHL, Henkel, Česká televize, Unilever nebo Nestlé. Pravidelně usedá v porotách marketingových soutěží a přednáší na konferencích. Staňte se součástí nové kapitoly Na vlně podnikání a napište nám váš feedback na dan@navlnepodnikani.cz

Druhý díl nové série podcastu Na vlně podnikání nabídne nový, unikátní formát. Budete svědky řešení reálného podnikatelské problému. Karel Chocholoušek z mladé digitální agentury Web Wolves přichází do podcastu pro radu, jak na aktivní sales. Na druhé straně mikrofonu radí Karol Veleba, který je externím Google trenérem pro sales a sám vlastní digitální agenturu Effectix. Digitální agentura Web Wolves se po organickém růstu na základě referencí a spoluprácí, které již netvoří nové leady, snaží pokračovat v rozrůstání klientely. Ocitla se tak v bodě, kdy hledá správný klíč na online prezenci nejen brandu, ale zejména aktivnímu salesu. V podcastu se dozvíte praktické rady o tom, co funguje, co nefunguje, ať už z oblasti marketingu, tak aktivního salesu. Zajímá vás jak se tento podcast projevil na Karlově podnikání nebo sami řešíte otázky salesu? Pak vám tento podcast prozradí spoustu praktického know-how a roky zkušeností, které jinde nenajdete. Staňte se součástí nové kapitoly Na vlně podnikání a napište nám váš feedback na dan@navlnepodnikani.cz

Markéta Přenosilová, která přijala pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání, působí jako ředitelka Startup departmentu ve společnosti CzechInvest. Markéta se také aktivně snaží zvyšovat povědomí o českém začínajícím ekosystému. V novém dílu podcastu se dozvíte nejen, o tom jak CzechInvest pomáhá českým startupům růst, ale o tom  CzechInvest je agentura pro investice a rozvoj podnikání České republiky. V zahraničí CzechInvest propaguje Českou republiku jako vhodnou lokalitu pro umisťování investic. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí. Pokud máte zájem se zapojit do programu CzechAccelerator v destinacích Londýn, Singapur, San Francisco, New York, neváhejte se přihlásit. Přihlášky pro tento rok se uzavírají 9. 12. 2019   V rozhovoru s Markétou Přenosilovou se dozvíte: Jaká je státní podpora startupů a spin-offů Co všechno přináší accelerační programy pro early stage startupy Jaké v dnešní době vypadá startupová scéna a jaké obory jsou nejvíce zastoupeny Jak těžké či lehké je získat financování pro český startup Zda vůbec můžete získat podporu, pokud je váš startup v idea stage

Do dalšího  dílu podcastu Na vlně podnikání přijal pozvání Karel Krčmář, o kterém se mluví jako o průkopníkovi IoT v České republice. S Danem Tržilem probere, co se skrývá za buzzwordem Internet of Things, jak nám mohou usnadnit život a jak k mobilním sítím přistupují firmy a jaký dopad mohou mít na jejich business.  

Hostem dnešního dílu Na vlně podnikání je Dita Přikrylová, kterou si fanoušci podcastů pamatují z desátého dílu Proti Proudu. Jak se její neziskovka Czechitas, která se soustředí na výuku informačních technologií pro ženy, za tři roky posunula? Jaká jsou specifika šéfování neziskovky a jaké má Dita plány s expanzí? To se dozvíte právě teď v rozhovoru nahrávaném před živým publikem. „Czechitas vyrábí i metodiky, které se snažíme dát aktivním učitelům, aby zatraktivnili hodiny a posunuli se od Excelu a Wordu trošku dál k základům algoritmizace,“ vysvětluje Dita v rozhovoru s Danem Tržilem a popisuje i další cesty, kterými se snaží spojit svět dětí a moderních technologií. Czechitas, která nyní působí v sedmi pobočkách po Česku a ročně vzdělává 10 tisíc studentů, je nezisková organizace. Co to pro Ditu znamená? Jaké jsou rozdíly v řízení neziskovky a klasické společnosti s ručením omezeným, či jak a jestli vůbec může neziskovka v platech konkurovat soukromým firmám, se dozvíte v dnešním díle podcastu Na vlně podnikání.   V rozhovoru s Ditou Přikrylovou se ještě dozvíte: Proč Czechitas zůstala nezisková organizace Jestli se Dita stále v neděli večer těší na pondělní ráno Jaké znevýhodněné skupiny školí Jak shání zaměstnance, pro které není primární motivací mzda Sponzorem dnešního dílu podcastu je Fakturoid, program, který zrychlí a zjednoduší vše, co s fakturami děláte. Při registraci nezapomeňte v políčku Jak jste se o nás dozvěděli uvést „NVP“. Získáte tak dvacetiprocentní slevu na první rok používání. Další díly naleznete na webu Navlnepodnikani.cz

Do dnešního jubilejního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal pozvání šéf české pobočky Pipedrive Tomáš Řehoř. S Danem Tržilem probere nejen svou cestu do estonské společnosti, ale také problémy agilního řízení podniků a shánění nových lidí s patřičným vzděláním v IT. Pipedrive je nástroj pro firmy a jejich obchodní týmy, které vytváří drahé výrobky s velkou přidanou hodnotou a jejichž prodejní cyklus trvá i několik měsíců. „Pipedrive zákazníkům napovídá a tlačí je dělat to správně,“ říká o systému sám šéf české pobočky Tomáš Řehoř. Tomáš se jako programátor živil 12 let a své současné zaměstnání našel díky zkušenostem ze Skypu, kde kdysi pracoval. Díky kontaktům s estonskými ajťáky dostal později příležitost vést právě expanzi Pipedrivu do Prahy.   V rozhovoru s Tomášem Řehořem se ještě dozvíte: Proč firma expandovala do Česka Jaký může ve firmě nastat problém, když najmete odborníka Proč se ve firmě rozdělují do cechů Jak se firmě daří shánět nové lidi Chcete, aby se váš podnik posunul na další level? Nevadí vám sdílet rady s ostatními posluchači? Ozvěte se mi na Dan@navlnepodnikani.cz Další díly naleznete na webu Navlnepodnikani.cz

Pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal Jan Kaštura, jeden ze zakladatelů technologicky konzultační společnosti INVENTI. Ta se zabývá tím, že převádí nápady svých zákazníků do digitálního světa. Ale nejen že vytváří aplikace a softwarová řešení, společnost pomáhá svým zákazníkům také s marketingem, uvedením na trh a celkově budováním značky. „Image firmy stojí hodně na lidech, v Inventi chtějí kvalitní zaměstnance, kteří se u nich mohou seberealizovat,“ zdůrazňuje Jan Kaštura v rozhovoru s Danem Tržilem. Dodává, že se u nich až tolik neřeší, zda člověk odpracuje celých 8 hodin, ale spíše to, jaké jsou výsledky. Vysvětlí také, proč se chtějí sami věnovat tvorbě startupů – vyplní se tak volný čas mezi klientkými projekty a po hotovém produktu je na trhu hlad. V rozhovoru s Janem Kašturou se ještě dozvíte: Zda vnímá další dva spoluzakladatele podniku jako výhodu Co znamená "Přístav Inventi" Kam až by si přál, aby společnost rostla Jaké rady dá ostatním ohledně podpory rozvoje firem Partnerem epizody je Enovation. Jednička na trhu dotačního poradenství. Navštivte webinář: "Začínající podniky, získejte EU peníze jednoduše" 14. 11. v 10,00.   Další díly podcastu naleznete na webu www.navlnepodnikani.cz

Pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal Filip Slunský z projektu na firemní výuku jazyků Langino. Řeč bude nejen o samotné výuce, ale i o práci s trhem, investicích a expanzi. Projekt Langino nevznikl jen proto, aby se zaměstnanci naučili lépe anglicky. Tento program podle slov Filipa Slunského propojuje svět lidí, kteří se jazyk učí, kteří jazyk učí a i těch, kteří nad celým systémem bdí. Není to tak klasická aplikace, ale ani program pro kontrolu zaměstnanců. Projekt měl hned zkraje úspěch a tak nebyl prvním platícím klientem nikdo jiný, než mladoboleslavská Škoda Auto. Jak aplikace funguje a v čem se liší v porovnání se známým Duolingem se dozvíte v dnešním rozhovoru Dana Tržila. Řeč bude také o tom, jak přišlo Langino k investorovi a proč Slunský odmítl jet na stáž do Silicon Valley. Uslyšíte, kolik let zabrala příprava aplikace pro výuku a jaké lekce si zakladatelé podniku odnesli ohledně validace trhu.   V rozhovoru s Filipem Slunským se ještě dozvíte: Jakou roli v investování hraje CzechInvest Jaké jazyky se mohou lidé díky aplikaci učit Proč Filip psal vlastní slovník angličtiny Jak se mu daří stále zaručovat kvalitu

Pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal profesionální manažer Roman Stupka. Roman si vyzkoušel práci v nejvyšších pozicích v řadě firem. Posluchačům tak poradí, jaké konkrétní rady majitelům velkých podniků dává, i to, jak sám sebe motivuje k lepším výsledkům. Roman si po 20 letech v korporacích rozhodl vyzkoušet práci krizového manažera. Za svou kariéru zachránil několik firem, ale přiznává, že když musel nechat zavřít fabriku, bylo to pro něj fyzicky i emočně velice náročné. V rozhovoru proto popíše, co mnohdy dělají firmy a jejich majitelé špatně. Co ve firmě nefunguje, pozná Roman zpravidla po prvních patnácti minutách na schůzi vedení rady. Většinou tak začne aplikovat několik základních pravidel, které posluchačům představí. „Musíte nastavit priority, proces komunikace a nezapomenout na peníze. Cash zabije spoustu firem, pokud ho nemáš,“ říká například. V závěru rozhovoru navíc popíše, jak si pomáhá udržet energii a pozitivní přístup a jaké konkrétní kroky sám každé ráno podniká.   V rozhovoru s Romanem Stupkou se ještě dozvíte: Od jakých světoznámých podnikatelů čerpá inspiraci Proč mají některé firmy problém najít nové lidi Proč považuje kouče za nepostradatelnou součást osobního růstu Co si myslí o vizi a jejích změnách Chcete, aby se váš podnik posunul na další level? Nevadí vám sdílet rady s ostatními posluchači? Ozvěte se mi na Dan@navlnepodnikani.cz

Jana Chudlíková není jen další kouč, kterých jsou v Česku stovky. V minulosti si prošla korporátem, ale už se dlouhé roky věnuje školení soft skills na volné noze, které kombinuje se svou vášní – neurovědou. Díky poznatkům o fungování mozku tak může lidi lépe učit, jak přemýšlet o svých starostech a úspěších. O tom i o mnoha dalších tématech bude dnes mluvit s Danem Tržilem.   „Umím říct, co neumím, ale v lektořině jsem profík,“ říká o sobě Janka, která nemá rád zbytečnou skromnost. V dnešním podcastu Na vlně podnikání popíše svojí cestu z marketingu Procter & Gamble až na volnou nohu, kde se nyní mimo jiné pokouší již potřetí rozjet fungování online koučingu. Prozradí také, jak na její byznys dopadla finanční krize v roce 2008, i to, jaké má ona sama slabé stránky. Vysvětlí také, jak mohou obrazy v mozku zlepšit náš život, nebo nás přivést až k depresím. Janka, která budování svého brandu postavila z velké části na přenášení svého know-how zdarma si nyní láme hlavu, jak svou cílovou skupinu přimět, aby začala za její služby platit. V podnikání se jí ovšem daří a tak je vše na dobré cestě.   V rozhovoru s Jankou Chudlíkovou se ještě dozvíte: Proč měla v době, kdy se její vrstevníci připravovali na penzi, několik zaměstnání Proč je podle ní důležité zůstat pozitivně naladěn Jak se dostala do DVTV Jak pracovat s chmurnými myšlenkami Partnerem epizody je operativní leasing od Driveto. Nejlepší cesta k novému autu‎. Další epizody podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání

V dnešním díle podcastu Na vlně podnikání představí svůj životní příběh managing director firmy Develor David Fojtík. David po škole zamířil do korporátu a nemůže si tuto zkušenost vynachválit. Zároveň je ovšem rád, že společnost Procter & Gamble opustil a začal se věnovat budování a zlepšování soft skills právě pomocí společnosti Develor. „Za korporátní léta jsem strašně vděčný,” říká David a v rozhovoru s Danem Tržilem popíše, proč se nikdy nechtěl živit jako právník. Místo toho se rozhodl najít nadnárodní společnost, která ho naučí podnikat. V Procter & Gamble strávil pět let, aby odešel a stal se šéfem české pobočky Develor. “Když chceš s někým pohnout, musíš lidi přimět, aby se učit chtěli. Potom, když toho člověka otevřeš, tak mu předáš znalosti a dovednosti,” popisuje David, jak se mu daří rozvíjet leadership, talenty, prodej, ale i organizační vývoj.   V rozhovoru s Davidem Fojtíkem se ještě dozvíte: Jaké jsou výhody práce v korporátu Jak fungují takzvané “zlaté náramky” Jak se u lidí buduje návyk Jak je důležité ve firmě jít příkladem Partnerem epizody je operativní leasing od Driveto. Nejlepší cesta k novému autu‎. Další epizody podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání

Martina Bláhová, která přijala pozvání do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání, stojí v čele společnosti MakeITtoday. Firma se zaměřuje na výuku programování pro nejmenší v rámci pravidelných kurzů i příměstských táborů. V rozhovoru s Danem Tržilem dnes představí tipy a triky, díky kterým se jí daří učit malé děti IT dovednosti. „Připravujeme děti na život v 21. století,“ říká Martina Bláhová a dodává, že v MakeITtoday učí děti nejen programování, ale i všechny ostatní digitální dovednosti a soft skills. Pomáhají tak dětem rozvíjet jejich talenty. „Až 95 procent základních škol není připraveno na výuku informatiky odpovídajícím způsobem. Nemají vybavení, učitele, ani prostor v rozvrhu,“ vysvětluje Martina, proč se firmě v jejím sociálním podnikání daří a do jejích kurzů se hlásí stále více a více dětí. V rozhovoru popíše, co děti na kurzech programování obvykle nejvíce baví a proč si ona sama myslí, že lepší chápání moderních technologií je důležité pro děti a nejen pro ně. Popíše také plány společnosti do budoucna, a jak funguje partnerské soužití její společnosti a technologických gigantů jako je například Avast.   V rozhovoru s Martinou Bláhovou se ještě dozvíte: Jak motivovat děti, aby se učily programovat Jak dlouho dokáží děti dávat pozor Jaká je zpětná vazba od rodičů Jaký je v praxi cíl sociálního podnikání Další díly podcastu naleznete na serveru Navlnepodnikani.cz   Sponzorem dnešního dílu podcastu je Fakturoid, program, který zrychlí a zjednoduší vše, co s fakturami děláte. Při registraci nezapomeňte v políčku Jak jste se o nás dozvěděli uvést „NVP“. Získáte tak dvacetiprocentní slevu na první rok používání.

Do dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání přijal pozvání šéf Flourish Institute Vojtěch Novotný. Vojtěch si po letech úspěšné kariéry v automotive průmyslu prošel syndromem vyhoření a nyní se více než na zisk zaměřuje na pomoc ostatním. Posluchačům podcastu tak předá cenné rady ohledně podnikání, volnočasových aktivit i samotného vyhoření. Vojtěch Novotný na vlastní kůži sám poznal, jak frustrující může být chodit s životopisem po pracovních agenturách a shánět práce. Všude jej odmítali jako příliš kvalifikovaného a on se tak rozhodl svou kariéru vybudovat od píky. Vložil do toho vše a jeho tělo nápor jednoduše nevydrželo. Od té doby se více zaměřuje na odbourávání stresu a pomoc lidem, kteří syndromem vyhoření prochází. „Automotive je hrozně odosobněný. Když jsme šli po škole do fabrik, dostali jste na starost práci a měli jste člověka, který jí znal a jeho jste se mohli zeptat. Navíc orientace na výsledek nebyla taková jako dnes,“ říká Novotný. S Danem Tržilem probere například silné a slabé stránky a jak je najít. Posluchačům také poradí, jak poznají, že jim vyhoření reálně hrozí.   V rozhovoru s Vojtěchem Novotným se ještě dozvíte: Proč nedoporučuje začít podnikat hned po škole Proč nerozvíjet svoje slabé stránky Jak pracovat se svými přednostmi Jak využívat své volnočasové aktivity Další díly podcastu naleznete na serveru Navlnepodnikani.cz   Sponzorem dnešního dílu podcastu je Fakturoid, program, který zrychlí a zjednoduší vše, co s fakturami děláte. Při registraci nezapomeňte v políčku Jak jste se o nás dozvěděli uvést „NVP“. Získáte tak dvacetiprocentní slevu na první rok používání.

Hostem dnešního dílu podcastu Na vlně podnikání je CEO veleúspěšného českého startupu productboard Hubert Palán. Hubert vytvořil nástroj pro všechny produktové manažery a uspěl s ním až v Silicon Valley. Posluchačům vysvětlí, jak pro svůj výrobek najít zákazníky a jak pro zákazníky najít ten nejlepší výrobek. Už jako produktový manažer vymýšlel Hubert způsoby, jak by mohl nějaké úkony automatizovat. Postupně s kolegou Danielem Hejlem vytvořil celý systém, kterým změnil způsob, jak produktoví manažeři na světě pracují. „Systém jim pomáhá dělat lepší rozhodnutí ve smyslu jaké produkty uvést na trh v jakou chvíli. Pomáhá jim naslouchat trhu a lépe přijímat zpětnou vazbu od zákazníků,“ vysvětluje Palán.  Kromě více než 2 tisíc klientů sesbírala firma productboard také řadu investorů z Česka i z Ameriky. Hubert tak bude vyprávět o tom, jakou roli obecně v byznyse investice hrají a jak je snadné díky ním zlenivět. Popíše začátky firmy a nakonec srovná také život v San Franciscu a Praze. V rozhovoru s Hubertem Palánem se ještě dozvíte: Jak je těžké zákazníky přimět vyzkoušet něco nového Proč chce napsat knihu Jaké riziko s sebou nese venture kapitál Jaké české investory mají   Máte zajímavý nápad, komentář nebo připomínku k podcastu Na vlně podnikání? Napište jeho tvůrci na dan@navlnepodnikani.cz Další díly podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání.

Jiří Moos po studiu ČVUT se svými spolužáky založil společnost Inspirum Technologies, která se zaměřuje na tvorbu e-shopů na míru, a také InspiPay, který se zabývá optimalizací platebních metod. V dnešním díle podcastu Na vlně podnikání vysvětlí, jak se mu daří lákat nové programátory, jak chytře implementuje požadavky zákazníků do své stálé nabídky a na kolik vlastně nový e-shop vyjde. „Devadesát procent funkcí, které vytváříme pro zákazníky na míru, poté zpětně integrujeme do naší platformy,“ vysvětluje Moos, jak se jeho firma stále zlepšuje v nabízení online obchodů na klíč. Dodává, že člověk snadno pozná, kdy je třeba nechat si udělat svůj e-shop na míru od profesionálů. Stačí prý mít nápad na věc, která by zvedla tržby a od svého programátora dostat zprávu, že vysněné úpravy nejsou možné. Dan Tržil se Moose ještě zeptá na cenu, se kterou musí zákazníci Inspirum Technologie počítat při e-shopu na zakázku, ale také na to, jaké další projekty Moos vede. Řeč tak bude například o InspiPay, který pomáhá ušetřit obchodům při platbách na internetu. Navíc dává Moosovi silnou páku, když by někdo zapomněl uhradit fakturu.   V rozhovoru s Jiřím Moosem se ještě dozvíte: Proč přijali peníze od investora Kdy raději odmítnout zakázku a doporučit jinou firmu Jak se firmě daří shánět nové zaměstnance Čím se e-shopy od Inspirum Technologies liší od klasického krabicového řešení Máte zajímavý nápad, komentář nebo připomínku k podcastu Na vlně podnikání? Napište jeho tvůrci na dan@navlnepodnikani.cz Další díly podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání.

O reklamě a její tvorbě vám bude dnes vyprávět Jan Vašík z kreativní agentury Fairy Tailors. Honza v rozhovoru vysvětlí nejen to, co jeho firma dělá, poradí vám také, jak o reklamě a značce vůbec přemýšlet a jak jí dále rozvíjet. V podcastu pro vás má Dan Tržil připravenou také důležitou zprávu a tak prosím, užijte si dnešní díl.   "Je blbost se zaměřovat na lajky. To říkáme všem naším klientům," říká v rozhovoru Honza s odkazem na to, že jeho firma na začátku podnikání pracovala hlavně na sítích. "Setkali jsme se řadou klientů, kteří nějak získali statisíce fanoušků na sociálních sítích. Když jsme pak přišli k profilu, který měl 200 až 400 tisíc odběratelů, pod každým postem bylo pět lajků…" Postupně se společnost rozrostla a nyní se jí daří úspěšně vymýšlet i provádět celé reklamní kampaně. Firma o sobě také na webu píše: „Jsme Fairy Tailors. Šijeme příběhy značek, které vzbudí zájem, vyvolají emoce a stanou se nevšedním zážitkem.“ Jejich klienty v minulosti byly například Sazka, Porsche, televize Nova nebo Teekanne. Jan tak vidí do budování značky jako málokdo a vysvětluje, jak lze konkrétně zlepšit jméno vašeho podniku ve světě. Dozvíte se také, proč a jak firma v brandingu využívá archetypů a jak může každý z nás přemýšlet o své osobní značce.   V rozhovoru s Honzou Vašíkem se ještě dozvíte: Proč jsou emoce v reklamě klíčové Jak přesně Fairy Tailors dokáží odhadnout náklady na kampaň Co hrozí, pokud kampaň nevytváří ten, kdo ji vymyslel Jak v reklamě fungují archetypy Další díly podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání. Máte zajímavý nápad, komentář nebo připomínku k podcastu Na vlně podnikání? Napište jeho tvůrci na dan@navlnepodnikani.cz  

Lucie Říhová se věnuje daním a často pomáhá start-upům vest si své účetnictví správně a podle pravidel. Začínající podnikatelé s tímto totiž mnohdy nemají zkušenosti a na daňový úřad zkouší dávno nefunkční triky. Pokud chcete konkrétní rady a tipy, jak si vést účetnictví a kde se ještě dá ušetřit, přijměte pozvání k poslechu dnešního podcastu. „Hlavní bolest start-upů je, že když budují byznys, tak daně jsou většinou věc, na kterou nemají vůbec čas,“ vysvětluje Lucie Říhová a dodává, že vést účetnictví správně od začátku podnikání je důležité a nakonec mnohem levnější, než si lidé myslí. V dnešním díle Na vlně podnikání ovšem nebude řeč jen o daních. Dozvíte se také, že jen dobré slovo a podání ruky ve firmě mnohdy nestačí a co hrozí, pokud si budete chtít koupit luxusní vůz “na firmu” a poté tvrdit, že to bylo pro rozjezd podnikání nezbytné. Dan Tržil se zeptá, jak se v Česku odhaluje švarc systém. Zjistíte, proč stále někteří CEO posílají vlastní firmě fakturu a proč jsou překvapeni, když to brzy vyjde najevo. Dozvíte se také, co bude v první řadě zajímat investora, který by chtěl dát peníze do vašeho podniku a co bude hledat ve vaší účetní rozvaze.   V rozhovoru s Lucií Říhovou se ještě dozvíte: V čem je český daňový systém unikátní Jak daně optimalizovat Jaké smlouvy mít se zaměstnanci a čeho si úřady všímají Jak a proč se zakládají firmy v daňových rájích Chcete patřit mezi lidi, kteří mají růst jako svou hlavní prioritu? Přidejte se ke členům Mastermind klubu. Další díly podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání.  

Jan Galgonek je managing director digitální agentury Adexpres. Jan Adexpres vybudoval od nuly, časem spolkl několik menších agentur a poté prodal skupině Dentsu Aegis Network. Dnešní rozhovor tak bude o fúzích, budování agentury i o dalších projektech Honzy Galgonka. Už když Honza svou digitální mediální agenturu zakládal, doufal, že se mu jednoho dne podaří ji spojit s globální skupinou. To se mu po letech opravdu podařilo a on si mohl na chvíli oddechnout. „Po fúzi jsem pociťoval hlavně úlevu. Podnikání s sebou nese útrapy,“ vysvětluje Jan v dnešním díle podcastu Na vlně podnikání. Poté, co se jeho firma spojila se skupinou Dentsu Aegis Network, ovšem neusnul na vavřínech a dál pracoval na rozvoji projektu. Řeč ovšem nebude pouze o reklamním světě. Dozvíte se, jak se firmě podařilo skloubit kreativitu a média a jak společnost reagovala, když po ní klienti chtěli další a další produkty jako byly aplikace či správa sociálních sítích. Dan Tržil se zeptá také na projekty, kterým se Galgonek věnuje ve volných chvílích. V rozhovoru s Janem Galgonkem se ještě dozvíte: Čemu se Jan věnoval v Ernst & Young Jaké další projekty vedle Adexpres stíhá a proč mu dávají smysl Jak vybíral firmu, se kterou svou vlastní společnost spojí Jak zpětně hodnotí první tři roky svého podnikání Partnerem epizody je operativní leasing od Driveto. Nejlepší cesta k novému autu‎. Další epizody podcastu naleznete na webu Na vlně podnikání