NATO chce, aby každý stát měl zálohy, ale na to jsme při profesionalizaci naší armády trochu zapomněli. Nějaké obnovení vojenské služby nás asi nemine, vojáci musí předložit, co by bylo ideální variantou, tvrdí Pavel Žáček, předseda sněmovního výboru pro bezpečnost k výrokům náčelníka Generálního štábu Řehky o tom, že je čas mluvit o povinné vojně. Dodává, že ale na žádné řešení není připravena legislativa.Putin si podle Žáčka špatně vyhodnotil situaci v Evropě, nenaplnil svoje strategické cíle. Podle expertů z NATO jsou Rusové schopni útoku i za hranice Běloruska. Současné armádní nákupy Žáček považuje za adekvátní a nutné pro obranu země i kolektivní obranu v rámci Aliance.

Muži za pultem rozebírají dva filmy s mimořádně odpudivými antihrdiny. český film Manželé Stodolovi a pověstním páru sériových vrahů a Zónu zájmu britského režiséra Jonathana Glazera, obraz domácího života rodiny  Rudolfa Hösse, velitele tábora v Osvětimi, který s manželkou Hedvig vybudoval idylický domov hned za zdí tábora, který je během celého filmu značně slyšet. Na Jakuba to stejně neudělalo velký dojem, Ondřej je vůči tomu snímku vstřícnější.  V placené části spolu s překladatelem Ladislavem Nagym dlouze a se zaujetím rozebírali spojené romány Pasažér a čerstvě česky vydaný Stella Maris, které krátce před smrtí vydal světoznámý americký romanopisec Cormac McCarthy. Píše se v nich o neodvratném konci - člověka, světa, vesmíru, všeho. A jeho hrdinové ho přijímají s příkladnou rezignací. Obsazení: Jakub Peřina, Ondřej Štindl, Ladislav Nagy Předplatné v rámci balíčku Echoprime Anebo sólově na forendors Zmíněná díla: Aleš Berný: K Helmovskému jezu, Helen Oyeyemi: Parasol Against the Axe, MGMT: Loss of Life, Daleká cesta, Zóna zájmu, Manželé Stodolovi, Cormac McCarthy: Pasažér, Cormac McCarthy: Stella Maris

Echo Porada řešila protest zemědělců, roztříštěné Česko i otázky ohledně smrti Alexeje Navalného. K protestu zemědělců Daniel Kaiser říká: „Je tady základní boj těch prozápadních lidí z Prahy proti špinavcům z venkova, kteří chtěli obsadit město na traktorech, přitom je tragicky opomíjený Green Deal.“ Tereza Matějčková k otázce ukradené demonstrace dodává, že demokratičtí politici by si měli uvědomit nebezpečí situace, kdy si účastníci protestů mohou myslet, že jejich akci někdo uzurpuje pro sebe. Podle ní to navíc není poprvé. V úvodu Porady jsme řešili i sporné otázky ohledně smrti Alexeje Navalného. Tereza Matějčková mluvila o tom, jak o smrti a posledních měsících v ruském vězení informují německá média a spekulují, že měl být vyměněn za jiného zajatce. O jeho výměně podle deníku Bild vyjednávala Moskva s Berlínem a Washingtonem. Probrali jsme i nejnovější volební preference a to, jak a proč je Česko rozdělené, či dokonce roztříštěné. Sledujte Poradu Echa s Daliborem Balšínkem, Terezou Matějčkovou, Danielem Kaiserem a Jiřím Peňásem! Celý podcast najdete na https://echo24.cz

Pokračování příběhu Oh Deer Bakery: "Vyhořel jsem, neshody s partnerem vedly k tomu, že jsem z toho musel odejít, kvalita šla dolů a já jsem to neuměl změnit. Ale dostal jsem nabídku, na kterou jsem čekal sedm let, nový prostor je přesně to, co chci, croblihy budeme vyrábět přímo na místě," říká Lukáš Vašek, který před sedmi lety založil pekárnu sladkých croblih Oh Deer Bakery, ale koncem roku skončil. Tvrdí, že reakce, které přišly, když oznámil konec, absolutně nečekal a i proto před několika dny po dvou měsících otevřel novou prodejnu naproti té, kde začínal. "Spím devět hodin týdně, žene mě nesmrtelnost a to, že chci byznys jednou předat dětem. Chceme se víc zaměřit na kávu a slané sendviče, čerstvost a kvalita produktů byla to, co mě donutilo skončit, protože jsem výrobu předal partnerovi a nebyl jsem spokojený já ani zákazníci," dodává. Současně před rokem expandoval do Rijádu v Saúdské Arábii, kde otevřel franšízu. Dalším plánem na zahraniční expanzi je Kuvajt a následně by se svým produktem rád zkusil prorazit i v USA, konkrétně v Indianapolis.

Minulý týden česká vláda schválila zařazení hexahydrokanabinolu, známého pod zkrat- kou HHC, na seznam návykových látek od letošního 1. března do 1. ledna 2025. To znamená, že během této doby bude HHC látkou zakázanou a nadále ne- bude možné výrobky, které ji obsahují, volně prodávat. Ministerstvo zdravotnictví, respektive celá vláda (v níž jedinou stranou hlasující proti zákazu byli Piráti), tímto krokem reaguje na nárůst hospitalizací dětí a mladistvých po požití cukrovinek obsahujících HHC. Je tento zákaz ku prospěchu věci? Anebo by se mělo postupovat jinak? V Salonu Echa diskutují národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil z ODS, členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Janka Michailidu z pirátské strany a Kateřina Marklová, klinická psycholožka a odborná ředitelka kliniky NEO Centrum.

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl ministr zemědělství Marek Výborný a tvrdí: "Mezi demonstranty jsem šel několikrát, bylo to vyhrocené, padaly nadávky i ostrá slova. Ale skutečné farmáře jsem tam nenašel, akce jim byla ukradena, to mi řeklo víc než dvě stě z nich." Dodává, že byrokracie se utrhla ze řetězu, evropští úředníci ani na poli a v chlévě nikdy v životě nebyli. Ke vztahům ve vládní koalici říká: "Některé kroky hnutí STAN proti koalici považuji za faul, ale doufám, že se to opakovat nebude.Výjezdy mezi lid do oblastí jako Sokolov, nebo Most ministra Rakušana Výborný považuje za marketingově dobře vymyšlený produkt, ale otázka je, zda je takové chování v koalici přípustné." "Dlouhodobě si kladu otázku, jestli umím témata, která řeším na ministerstvu dobře prodávat, ceny potravin dokonce klesají. Dokonce si občas dáváme góly do vlastní branky, ne vždy se vše podaří," hodnotí vztahy v koalici a situaci KDU-ČSL ministr Výborný.

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové vláda nemá plán, jak pomoci ekonomice. Vládní opatření jsou nedostatečná a postrádají hlubší analýzu problémů. Vláda nechápe, co se děje. Česká republika, podobně jako Německo, čelí zásadním strukturálním změnám, na které současná politika nereaguje. Česko se musí probudit, nebo zůstaneme pozadu.  Země zažila vysokou inflaci a ekonomický propad, a přestože se očekává zpomalení inflace, vyšší růst ekonomiky je nepravděpodobný. "Více než tři čtvrtiny volných pracovních míst má požadavek základního vzdělání. Stát generuje pracovní místa se základním vzděláním, ergo velmi nízkou produktivitou, ergo velmi nízkým odměňováním," tvrdí Švihlíková a dodává, že stát se musí zaměřit na vytváření pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. Současně je nutné podpořit automatizaci.  "Je nezbytné budovat princip zaměstnaneckých akcí. Jestli vám něco zvyšuje produktivitu, tak je to právě to, že ty lidi zapojíte do rozhodování a do finanční participace. To jsou poměrně osvědčené nástroje," říká Švihlíková. V rozhovoru se diskutovalo taky téma zavedení eura v České republice. "Já jsem dlouhodobý, konzistentní odpůrce, tam ta rizika zavedení eura jsou enormní," dodává.

Do druhého dílu podcastu Jiřího Peňáse přijal pozvání biolog, filozof, spisovatel a cestovatel Stanislav Komárek. A tématem jejich hovoru je ostrov Madagaskar. Kde se vzali Malgašové: Odkud připluli? Jsou to Afričané? Jaká je budoucnost lemurů? Co tam zanechali Francouzi? Zůstanou tam nějaké pralesy? Co tam takhle poslat děti na výměnný pobyt? Neprospělo by jim to? To vše, a ještě mnohem víc v originálním podání originálního myslitele a pozorovatele. Naši práci můžete podpořit na Forendors: http://forendors.cz/vypravyjp

Nejnovější Echo Porada debatovala o kontroverzním rozhovoru s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, který vedl americký novinář Tucker Carlson. Poradou provázel Pavel Štrunc a pozvali jsme i experta na Rusko Ondřeje Soukupa z Českého rozhlasu, který tvrdí: „I když máte pocit, že ten člověk je prostě ztělesnění všeho zla, tak jako novinář byste měl zkusit získat aspoň pochopení, proč to ten člověk dělá.“ Mluvili jsme o dopadech rozhovoru na vnímání Putina na mezinárodní scéně. Podařilo se Putinovi překonat izolaci od západních médií? A má mít takový rozhovor prostor na mediální scéně? Soukup zdůraznil, že Putinova účast na platformě jako Twitter, považované za „zakázanou“ v Rusku, signalizuje snahu Kremlu oslovit širší mezinárodní publikum. Diskuse se dotkla i možných motivů Carlsona, který, přestože byl vyhozen z Fox News, stále hledá způsoby, jak udržet svůj vliv a dosah. Dalšími tématy byla Carlsonova novinářská integrita, efekt rozhovoru na americkou veřejnost a Putinovo využití rozhovoru k posílení vlastní pozice doma i v zahraničí. Zazněly také otázky týkající se etiky vedení rozhovorů s kontroverzními světovými lídry a jak tyto rozhovory ovlivňují veřejné vnímání mezinárodní politiky. Rozhovor podle účastníků Porady odhalil několik klíčových momentů, včetně Putinových názorů na historické vztahy Ruska s Ukrajinou a jeho obvinění vůči západním zemím z pokrytectví v otázkách lidských práv. Ondřej Soukup, Tereza Matějčková, Ondřej Šmigol a Daniel Kaiser se shodli na tom, že ačkoliv rozhovor nepřinesl mnoho nového, poskytl zajímavý vhled do Putinova vnímání světa. Celá epizoda na https://echo24.cz

Roman Polom je bývalý český profesionální fotbalista, odchovanec Sparty, hráčskou kariéru ukončil v létě 2020 kvůli zdravotním problémům. Dnes učí fotbalisty a fotbalistky pražské Sparty v rámci kurzu finanční gramotnosti jak zacházet s penězi a tvrdí: "Když nezvládnete finanční realitu, může to skončit jakkoliv, profesionální sportovci končí sebevraždou, někteří ve vězení, nebo v léčebnách. Fotbalisti jsou hraví, rádi sází, v gamblingu se jim může dařit dobře, ale je hned jasné, že je to na špatné cestě. Teď hodně letí i investiční aplikace, ale spousta hráčů to zneužívá a tvrdí, že investují, ale ve skutečnosti jen "sází" a růst akcií..." Dodává, že se setkal se spoustou hráčů, kteří tvrdí, jak se jim v hraní daří, ale realita je úplně jiná. Za pár let se dozvíte, že dluží, jak se podívá. Pro sportovce je důležité si uvědomit, že kariéra i výdělky začnou klesat kolem třicítky, tedy v době, kdy naopak životní náklady začnou růst. Když se člověk dostane na dno, často strká hlavu do písku, než aby svoje problémy řešil včas, kdy je ještě cesta zpět.

4. února 1994 Vladimír Železný stiskl magický knoflík a začala vysílat televize NOVA. Možná by se dalo říci, že tím definitivně skončilo porevoluční období a nastoupilo něco, co by se dalo nazvat třeba reálný kapitalismus na český způsob. NOVA oponou trhla a změnila český svět, rozmetala představu, pěstovanou v intelektuálních kruzích, o české kulturní výlučnosti: vedení NOVY velmi rychle zjistilo, co její divák chce, a bez nejmenších rozpaků mu to nabídlo. A ono to fungovalo! 3o let televize NOVA v Salonu Echa diskutoval Jiří Peňás a jeho hosté: Kristina Žantovská, divadelní dramaturgyně a publicistka, Johana Fundová, autorka knih o 90. letech, Milan Kruml, televizní expert a teoretik a Jan Vávra, publicista a spisovatel. Celý podcast sledujte na www.echoprime.cz

Přijetí eura? Slovensko je vzor, zdražovat se nemusí, moje role byla jen záminkou pro vládní krizi, tvrdí (ne)zmocněnec ZahradníkByl to pro mě šok, co se stalo, ale moje spolupráce s ministrem Dvořákem kontinuálně pokračuje, moje role byla pro vládu jen záminkou. Euro musí být v Česku diskutováno, ale většina politiků se bojí přiznat si, že ten problém existuje, tvrdí ekonom Petr Zahradník, který se začátkem minulého týdne stal zmocněncem pro euro, aby byla jeho role ve středu vládou předefinována zpět do role poradce ministra pro evropské záležitosti Dvořáka. Zahradník dodává, že jen od začátku týdne dostal desítky pozvánek na různé konference. S premiérem Fialou nemluvil od konce roku, šanci vysvětlit mu, co přesně je třeba řešit, Zahradník nedostal. Referendum o euru podle něj není ideální nástroj pro použití v Česku, současně prý zdražování jít ruku v ruce s přijetím eura nemusí. Slovensko bylo první zemí, kde premiér Fico přijal přísná opatření proti zdražování a povedlo se to, i v komplikované ekonomické situaci Slovensko bylo první zemí, kde se skokový nárůst nekonal.

Muži za pultem staví na piedestal Jana Prušinovského, uctívají památku Waynea Kramera z MC5, dlouze rozebírají román Pavla Kolmačky Canto ostinato a směle se vrhají na otázku smyslu života. Oceňují filmy May December a Eileen, Jakub si neodpustí pár extatických poznámek o vítězství Arsenalu nad Liverpoolem, Ondřej cítí latentní přítomnost Ještědu v Edenu. Obsazení: Jakub Peřina, Ondřej Štindl, Libor Staněk Probíraná díla. Miloslav Olšovský: Psaní mi za rukou běhá jako pes, Sleater Kinney: Little Rope, Brion Gysin: Junk, Percival Everett: Jižanské stromy divné ovoce nesou, The Curse, Josef Vrážel v Leica Gallery, Dobré ráno, Brno, Chyby, Pavel Kolmačka: Canto ostinato, May December, Eileen, MC5: Kick out the Jams--

Poprvé v naší historii není tak závažný případ popsán a vyšetřen, politici a policie nám nutí verzi, že je nevhodné se na cokoliv ptát a zjišťovat informace. Ovládli mediální prostor svou verzí příběhu. „Je neslušné ptát se, co se na Filozofické fakultě přesně dělo a proč například policie po příjezdu do budovy ji opět opustila,“ ptá se na Echo Poradě Tereza Matějčková, která ještě jako vyučující na FF UK v budově v den střelby byla. O obětech střelby se nemluví a jejich jména i příběhy se jen podivnými cestami dostávají do médií. Neúcta k obětem jen vytváří podhoubí pro další spekulace. Na Echo Poradě dnes byli Dalibor Balšínek, Tereza Matějčková, Daniel Kaiser, Jiří Peňás a Ondřej Štindl. A probrali jsme i třicet let televize Nova, osobnost Vladimíra Železného i další otřesy ve vládě Petra Fialy. Celá epizoda na https://echo24.cz

Mají toho české děti moc, nebo na ně klademe nižší nároky? S debatami nad věcmi, jako je rušení domácích úkolů, se vracejí tradiční otázky o kvalitě vzdělávání. Ministerstvo školství pod vedením Národního pedagogického institutu se mezitím snaží vypracovat „návod“ k zásadním změnám, které mají proměnit výuku na základních školách. Pod těžkopádným názvem revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) pracují stovky lidí na vzniku dokumentů, které mají pomoci ji zmodernizovat. Vést děti od „biflování“ ke „kompetencím“. Co to ale vlastně v praxi znamená? A klademe si ve vzdělávání dětí dostatečné ambice? Diskutovat o tom do Salonu přišli Jiří Nantl (ODS), náměstek ministra školství, Ivo Jupa, ředitel NPI, a „z praxe“ předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová s učitelem základní školy Pavlem Bobkem, který si ze svých studií a práce v Anglii přivezl cenné zkušenosti.

Zahradníka jsme navrhovali už Stanjurovi, on ho nechtěl, nechtějí se o Euru vůbec bavit. Na koaliční dohodovací jednání ani nebudu mít přístup, budu čekat v předpokoji, abych byl veřejně pranýřován, říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák k jmenování zmocněnce pro Euro Petra Zahradníka, které vzbudilo nevoli ve vládní koalici. Na odpoledne tak premiér Petr Fiala dokonce poprvé svolal dohodovací řízení. Ministr Dvořák dodává, že Petr Zahradník přesně naplňuje jeho představu o tom, kdo by měl přijetí evropské měny lidem vysvětlovat. Současně tvrdí, že to byl prezident Petr Pavel, který svým novoročním projevem téma přijetí Eura v Česku znovu nastartoval.

Martin Žufánek byl hostem prvního dílu nového podcastu Hrot Pavla Štrunce! Živobytí je mi blíž než podnikání, naši firmu budujeme jako generační záležitost. Všechno děláme sami, teď jsme se rozhodli zrušit nějaké produkty, i ty nejpopulárnější jako Ořechovka, protože nám to nedává smysl, říká lihovarník Martin Žufánek. Firma Žufánek už sedm let neroste, jsou na výrobní kapacitě, víc destilátů vyrobit neumí a stačí jim to. Otec i bratr Martina Žufánka odnesli extrémní pracovní tempo zdravotně. Martin Žufánek dostal i nabídku, aby se stal autorem parfému. Jaký by takový parfém byl? Nesl by jeho jméno? A co se skrývá za názvem ginu Klitorie, který měl premiéru před pár dny a design lahve navrhoval David Černý?

To asi nebylo součástí marketingu, aby ze sebe Vít Rakušan udělal idiota, komentuje Daniel Kaiser výrok ministra o tom, že stát pracuje na zestátnění ČEZu. Ministr sice výrok dementoval, ale spekulace v mediálním i politickém prostoru se hned rozjely naplno. Na co se mohou akcionáři těšit předpověděl i ekonom Miroslav Zámečník. Chystá se Vít Rakušan na výraznější roli v domácí politice, než je jen předseda STAN a ministr vlády? Na Poradě Echa jsme s Daliborem Balšínkem, Terezou Matějčkovou, Jiřím Peňásem a Danielem Kaiserem probrali i personální změny na Hradě a velký rozhovor z Týdeníku Echo s ředitelem České televize Janem Součkem. A došlo i na diskuzi o tom, jestli StarDance patří na obrazovky veřejnoprávní televize. Celá epizoda na https://echo24.cz.

Poslední roky přinesly boom žánru true crime, v němž se formou hraného nebo dokumentárního filmu, seriálu či podcastu vypráví o skutečných zločinech a zločincích. Snad každý sériový vrah má už na některé streamovací službě „svou“ minisérii. Zároveň se ale často mluví i o tom, že společnost by se měla zabývat oběťmi, pamatovat si oběti vražd, ne jejich pachatele. Výrazněji takové hlasy zesílily po vraždění na pražské filozofické fakultě. Nepřispívá zábavní průmysl k fascinaci vrahy a jejich zločiny? A proč o nich vůbec vyprávět. Redaktor Týdeníku Echo o tom mluvil s Tomášem Feřtkem, televizním dramaturgem, který mimo jiné pracoval i na populárních seriálech Případy prvního oddělení a Devadesátky, Tomášem Hrubým, producentem a spoluscenáristou nového filmu Manželé Stodolovi, Janem Buštou, autorem filmu á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN, výrazně stylizované rekonstrukce hromadné sebevraždy a vražd členů sekty Chrám lidu vedené manipulátorem Jimem Jonesem, a s Matějem Metelcem, komentátorem a redaktorem čtrnáctideníku A2, který v nedávno publikovaném komentáři v souvislosti s vražděním v Praze psal o odvaze zapomenout jako způsobu společenské sebeobrany. Celý podcast si poslechněte na www.echoprime.cz

Rakušan je komunikativní, narozdíl od dalších členů vlády, ale lidé v Karviné mu posloužili jako zvířátka v Zoo. Provokuje už svou přítomností mezi lidmi, kteří vidí svět zcela odlišně, tvrdí Daniel Kaiser na Poradě Echa. Spolu v dalšími členy redakce – Daliborem Balšínkem, Ondřejem Štindlem a Jiřím Peňásem – probrali i situaci u lidovců a milion premiéra v záložně. Petr Fiala totiž vložil milion korun do kampeličky s komplikovanou a kontroverzní pověstí i minulostí. Detaily v našem podcastu. Celá epizoda na https://echo24.cz. Omlouváme se divákům, kteří by nás i rádi viděli, ale dnešní Echo Porada je pouze pro posluchače. Příště opět i s videem.

Korespondenční volba je momentálně asi největší téma, které hýbe tuzemskou politikou. Přes zarputilé obstrukce opozice návrh spěje ke schválení v prvním čtení. O případných důsledcích zavedení korespondenční volby diskutovali ústavní právník Marek Antoš, politolog Ladislav Mrklas, sociolog a analytik společnosti KantarCZ Pavel Ranocha a ředitel odboru voleb na ministerstvu vnitra Tomáš Jirovec. Podcasty v plné délce sledujte na našich platformách. www.echo24.cz/s/echosalon

Tématem amerických voleb bude ekonomika a imigrace, bude to gladiátorský souboj Trumpa s Bidenem, téma je i podpora Ukrajiny, tvrdí v novém vydání podcastu Echo Porada Martin Weiss a Ondřej Šmigol. Podle nich nebudou mít soudní procesy Donalda Trumpa na volební souboj zásadní vliv a rozhodnou především ekonomická témata a inflace. Mluvili jsme i o videu ministra Rakušana, který ve volejbalové šatně kritizuje vládu, které je členem. Korespondenční volba hýbe Poslaneckou sněmovnou a rozhýbala i naši poradu v závěrečné části. Podívejte se! Celá epizoda na https://echo24.cz.

Před čtvrt rokem napadli teroristé z Hamásu Izrael, kde brutálně povraždili přes 1000 civilistů. Dodnes zůstává víc než 130 rukojmích v zajetí. Následně zahájila izraelská armáda vojenskou operaci v Gaze s cílem ukončit vládu Hamásu a osvobodit rukojmí. Minulý týden v Haagu u Mezinárodního soudního dvora začalo slyšení, při němž Jihoafrická republika vznesla žádost, aby byl Izrael souzen za zločin genocidy v Gaze. Použití slova genocida je sporné, ale jak jde čas, většina států světa a patrně i většina světového veřejného mínění se kloní k názoru, že Izrael v Gaze páchá válečné zločiny, nebo přinejmenším že porušuje mezinárodní právo. Naopak Česká republika i nadále podporuje Izrael neochvějně. Proč je český stát v tomto vzdáleném sporu tak vyhraněný? Diskutují česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová, poslankyně za ODS a členka zahraničního výboru sněmovny Eva Decroix, proti nim profesor Pavel Barša z FF UK a orientalista Petr Pelikán.

Bude Nový Hlavák, nebo je představa dánských architektů z ateliéru Henning Larsen pro Prahu příliš odvážná a neobstojí ve střetu s památkáři? Z normálního vztahu k historickému dědictví jsme udělali institut, památkáři nefungují, byli jsme naučeni brát je do hry, ale neznají míru, tvrdí předseda odborné komise pro Nový Hlavák architekt Jaroslav Wertig, který byl hostem další Echo Porady. Jak se z budovy Hlavního nádraží stala kulturní památka doslova přes noc a co bude dál? Má vítězný návrh šanci na realizaci, nebo jsme v moci památkářů, kteří pod rouškou dobra blokují zásadní změny v celém Česku? A co další zásadní stavby? Přestěhuje se nakonec konstrukce železničního mostu pod Vyšehradem? Celá epizoda na https://echo24.cz.

Dvacátého druhého prosince, den po bezpříkladné tragédii na pražské filozofické fakultě, uveřejnili posluchači žurnalistiky a komunikačních studií na UK otevřený dopis, v němž vyjádřili „své zděšení“ nad přístupem médií. Mimo jiné tam čteme: „Nerozumíme nutkání médií přenášet živě záběry vyděšených lidí, přinášet svědectví těch, kteří si hrůzou prošli, či publikovat vzkazy útočníka, které sepsal před tímto hrůzným činem na svém telegramovém účtu (…) Domníváme se, že redakce k tomu přistupují s pouhou vidinou vyšší čtenosti, a tedy příslibem zisku vyšších financí. Stejný pocit máme také v případě zveřejnění fotografie a jména útočníka, před čímž opakovaně varuje také policie. Přesto jsou tyto záznamy v hlavních článcích většiny zpravodajských portálů k nalezení ještě několik hodin po útoku. (…) Jako začínající novináři v současné době cítíme, že máme možnost stát se pouze součástí redakcí, které šíří strach. Které kvůli vidině zisku na tak tragické události, jakou byla čtvrteční střelba, nectí zásady etiky, a vytvářejí tak neprofesionální prostředí, které ztrácí svou prestiž.“ Selhala tedy média? Mohou v době provázanosti médií se sociálními sítěmi něco dělat jinak? Existují nějaká pravidla? A jaká? S těmito otázkami jsme k debatě pozvali docentku Barboru Osvaldovou přednášející žurnalistiku na FSV UK, studenty žurnalistiky Jakuba Hříbka a Prokopa Majkuse, marketéra Jakuba Horáka a bývalého elitního kriminalistu Karla Tichého.

„Vláda by měla lidi upozorňovat, že bilance příjmů a výdajů je dlouhodobě neudržitelná. To nedělá a to jí vyčítám asi nejvíc,“ říká Miroslav Kalousek, který do podcastu Echo Porada přišel mluvit nejen o své nenaplněné kandidatuře do Evropského parlamentu. „Když se euro přijme poctivě, neznamená ani zlevnění, ani zdražení,“ tvrdí a dodává i svůj postoj ke green dealu: „Řešením není vystoupit, ale jsem pro jeho korekci.“ Jak se staví k otázkám na pochybení policie v případě střelby na FF UK? A jak odděluje reálný život od toho na sociálních sítích? Celá epizoda na https://echo24.cz.

Rozhovor o nakladatelské sezoně jsme vedli tři dny před Štědrým dnem, kdy nebylo známo, jak dopadla vánoční knižní sezona, tradičně nejsilnější v roce – běžně se během ní prodá polovina celoroční produkce. Prognózy nebyly dobré: hovořily o tom, že byla zase kratší a prodeje se propadly o třicet procent. V Salonu Echa se sešli zástupci tří přístupů: za velké producenty končící šéfredaktor Euromedií Antonín Kočí, za ty střední šéfredaktor a jednatel nakladatelství Portál Martin Bedřich a za ty malé spolumajitel a redaktor nakladatelství Zeď Jan Dražan.

V poslední letošní epizodě Echo Porady se loučíme s Lenkou Zlámalovou, která po deseti letech opouští redakci Týdeníku Echo. Kam jde a co tam bude dělat? Jiří Peňás se poprvé svezl v elektromobilu. „Lidi si je zamilují,“ soudí. A co komentátoři Echa vyhlížejí do nového roku? Celá epizoda na https://echo24.cz.

Do bank už drtivá většina lidí přestala chodit. Všechno jsme schopni řešit přes mobilní a digitální bankovnictví. Kdy už bez jediné návštěvy úřadu budeme schopni řešit všechno, kde se musíme potkat se státem? Po datových schránkách a elektronických receptech přišla teď šance vyhnout se úředníkům při žádosti o důchod. Plně digitalizované má být podávání přihlášek na školy. Jak daleko jsme s digitalizací? Kolik úředníků bude moci díky ní stát propustit, jako to dřív udělaly třeba banky? A kolik a jakých lidí je a bude naopak třeba, aby všechny ty digitální systémy hladce fungovaly? Jak bude vypadat jednotná evropská digitální peněženka, která se právě připravuje? A kdy se dočkáme kompletně digitálních stavebních povolení? V Salonu Echa se sešel vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš s Janem Blažkem, předsedou představenstva Bankovní identity, přes niž se dá přihlašovat nejen do banky, ale i na úřady. A s Pavlem Kolářem, expertem na digitalizaci v České bankovní asociaci.

„Česko provádí třikrát víc transplantací než Velká Británie,“ říká profesor Robert Lischke, specialista na hrudní chirurgii z Fakultní nemocnice v Motole, který byl hostem podcastu Echo Porada. „Chirurg, který by dnes na sále vyžadoval absolutní ticho, by byl k smíchu,“ tvrdí. Hudba k operaci však musí sednout všem. „Dobrý kompromis jsou třeba Pink Floyd.“ Jak dobře fungují na operačních sálech roboti? A proč se vyspělé zdravotnictví pozná také podle platů lékařů? Celá epizoda na https://echo24.cz.

Duševní zdraví mladých lidí se prudce zhoršuje. Dochází k tomu v řadě zemí západního světa včetně Česka, dokládají to statistiky a výzkumy, reflektují to články v médiích. Potvrzuje to i krize české dětské psychiatrie, kvůli níž se lékařská péče pro mladé lidi s vážnými duševními problémy stává čím dál obtížněji dostupnou. Vedou se debaty o jejích příčinách i o důvodech toho někdy až hrozivě působícího zhoršení. Děje se něco s mladými lidmi? Je dnešní západní svět člověku natolik nepřátelský, že kvůli tomu čím dál víc lidí trpí duševní poruchou? Je za tím vším on-line svět, především sociální sítě? Nemaluje tady někdo čerta na zeď? O tom všem debatoval redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl s dětským psychiatrem Janem Lorencem, dětským psychologem a psychoterapeutem Martinem Galbavým a přednostou Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Janem Veverou. #echo24 #tydenikecho #podcast #ondrejstindl #echosalon #dusevnizdravi #cesko #deti #mladez #skola #deprese #uzkosti #terapie #psychologie #psychiatrie

Co se naplnilo z předpovědí pro Ukrajinu a co ne? Jak se k válce bude dál stavět západ? Přecenili jsme vůči Ukrajině svoje síly? A kde vyvře další problém? Venezuela si odhlasovala anexi Guyany. v podcastu Porada Echa zazněla i slova letité velvyslankyně v Sýrii Evy Filipi o tamní občanské válce: „Je to skutečně Assadova vina?“ říká v rozhovoru pro Týdeník Echo. Proč stávka lékařů není stávka. A co znamená heslo mladých doktorů „nebuď mýval“? Klimatická konference v Dubaji přilákala 98 tisíc účastníků. Část světa se jejími závěry řídí, část ji nebere vážně. Celá epizoda na https://echo24.cz.

Napříč Evropou posiluje populistická pravice. Takové jsou komentáře v tisku napříč kontinentem po vítězství Geerta Wilderse v Nizozemsku. Wilders se proslavil hlavně svou protiimigrační a protiislamistickou rétorikou. O propojení migrace a růstu populismu diskutovali europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, nezávislý senátor zasedající v klubu ODS Zdeněk Hraba a profesor Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. V Nizozemsku vyhrál volby Geert Wilders. Uvádí se, že jeden z důvodů jeho úspěchu, možná i hlavní, je jeho protiimigrační rétorika. V ostatních částech Evropy rostou preference podobným stranám. AfD v Německu je druhá, FPO v Rakousku první, roste Marine Le Penová ve Francii.

Je podoba Nového Hlaváku hnusná, nebo se jen nehodí do Prahy? Inspirovali se architekti v Dubaji, nebo u nedaleké synagogy v orientálním stylu? A prošla by jim podobná stavba doma v Dánsku? Došlo i na volby do Evropského parlamentu. Miroslavu Kalouskovi rostou preference a bojí se jeho vlivu jen Markéta Pekarová Adamová? Bude na kandidátce za TOP 09 do evropských voleb? V čem mají pravdu odboráři? A co čeká Nizozemsko, respektive Evropu po vítězství Geerta Wilderse? Komentátoři Týdeníku Echo jsou v plné sestavě a probírají aktuální témata v nové epizodě podcastu Echo Porada. Celá epizoda na https://echo24.cz.

Hladovka chartistů Jiřího Gruntoráda a Johna Boka před Úřadem vlády minulý týden pohnula Českem a zaujala snad každého v zemi. Kulminovala v pátek 24. listopadu, kdy ještě nebylo jasné, jak skončí. S oběma hladovkáři jsme proto právě v pátek pořídili Salon Echa přímo před jejich stanovou osadou. Jde patrně o jediný soustředěný dlouhý rozhovor, který oba protestující médiím během celého týdne poskytli, a tak se dozvíte spoustu věcí, které nikde jinde nezazněly --- třeba o tom, jak akci obou mužů vnímají jejich blízcí.. Celá epizoda na https://echo24.cz.

Komentátoři Týdeníku Echo ještě jednou vzpomínají na nedávno zesnulého Karla Schwarzenberga. Vášnivá debata zavládla především mezi Jiřím Peňásem a Danielem Kaiserem. Jak to měl Schwarzenberg s jazyky? A byl intelektuálem, když nezanechal žádné vlastní texty? V placené části Echo Porady líčí Peňás, jak už v nepřítomnosti nemocného šlechtice navštívil jeho zámek Murau v rakouském Štýrsku a dojde i na kauzu hladovky Jiřího Gruntoráda. * Nekrácenou verzi podcastu najdete na https://echoprime.cz

Echo Salon: Jsme jediná země Evropské unie, která se výkonem své ekonomiky ještě nezvládla vrátit do předcovidového roku 2019. Jsme chudší než před čtyřmi lety. Německý deník Die Welt o nás napsal, že jsme „nemocným mužem Evropy“. Co se s námi děje? Jsme v hlubších problémech, které si žádají zásadní změny? V Salonu Týdeníku Echo hledají příčiny pádu a cestu z pasti stagnace dva ekonomové, ministři financí i premiéři. Bývalý prezident republiky Václav Klaus a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který je čerstvě také šéfem poradního výboru nového superholdingu Almalar nejbohatší české rodiny Kellnerovy. Celá epizoda na echo24.cz. #echo24 #tydenikecho #podcast #lenkazlamalova #klaus #rusnok #prezident #premier #cnb #ekonomika

„Jsme země, která musí vyrobit, aby bohatla. Nejsme jih, který prodává služby, dokud svítí sluníčko, i když se lidem nechce,“ říká host Echo Porady, předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Spolu s komentátory Týdeníku Echo probral otázku nové transformace Česka. „V roce 2022 jsme měli historicky největší zisky ve firemním sektoru. Akorát to skoro nikdo neví,“ připomíná Hampl. Transformaci ekonomiky nelze vyhlásit vládou. „Chceme ji vůbec? Je žádoucí?“ Nejlepší časy globalizace jsou za námi. V roce 1939 nás bylo přes 11 milionů. Do dvou nebo tří let jsme na stejném čísle. „Takže lidi tady chtějí žít,“ dodává Hampl. * Nekrácenou verzi podcastu najdete na https://echoprime.cz

Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky. #echo24 #podcast #vlada #fiala #spolu

Na Smíchově staví novou čtvrť. Pracuje na přestavbě brutalistního obchodního domu Kotva, ze kterého chce udělat luxusní centrum ve stylu pařížské Galleries Lafayette. Patří k velkým sponzorům univerzity v Oxfordu, kde sedí v kolegiu reektora. Víc než jako developer se ale Luděk Sekyra v poslední době profiluje v debatách o morální filozofii. Jen největším zastáncem Green Dealu v českém byznysu. S poklesem životní úrovně, kterou to přinese Sekyra počítá. „Musíme obětovat část současné životní úrovně budoucí životní úrovni našich dětí,“ říká v Mstrixu. A s odkazem na citát největšího českého filozofa dvacátého století. „Jsou věci, pro které má smysl trpět. Jsou to přesně ty, pro které má cenu žít.“ Luděk Sekyra, který je původní a profesí právník mluví i o tom, že si dekarbonizace v budoucnu vyžádá změny ústav a pravidel pro politiku. „Za úvahu stojí omezení volebního práva podle věku směrem seshora. Katolická církev ví, proč papeže volí kardinálové jen do určitého věku.“ Luděk Sekyra mluví i o tom, proč mají lidé zapomenout na dostupné bydlení v širších centrech aktraktivních měst. Celá epizoda na echo24.cz nebo na forendors.cz.

Karel Schwarzenberg zemřel v neděli 12. listopadu krátce po půlnoci. Bylo mu 85 let. Přinášíme dosud nevydaný záznam jeho společného vystoupení s Jiřím Peňásem z letošního festivalu Krásný ztráty. Redaktor Týdeníku Echo nejprve přečetl úryvek z textu, který vznikl na základě výletu s knížetem do Čimelic, kraje jeho dětství. Následně spolu probrali Shcwarzenbergův vztah k rokenrolu a hudbě vůbec, život v emigraci nebo proč nikdy nemusel na vojnu.

Vláda je v poločase, to je první téma podcastu Echo Porada, které proberou Dalibor Balšínek, Tereza Matějčková, Ondřej Šmigol a Daniel Kaiser. Proč se jel Petr Fiala do Německa udat, že jeho rozhodnutí jsou špatná? Koalici lze pochválit za postoj k Ukrajině a Izraeli. Nebo ne? Odvrací se od Ukrajiny polská veřejnost? Opouštění spojenců je americká tradice, situace ve Washingtonu může rozhodnout vše. Proč jsou ženy bojovnější? Jak bude vypadat vítězství nad Hamasem? A jak se vypořádat s tím, že evropskými městy pochodují islamisté? * Nekrácenou verzi podcastu najdete na ⁠⁠⁠https://echoprime.cz/

Další vlna debat, diskusí a polemik o bratrech Mašínech, nejvýraznějších představitelích ozbrojeného odporu během tzv. třetího odboje, se zvedla po premiéře filmu Bratři a také v souvislosti s úvahami, zda nový prezident vyznamená odbojovou dvojici (žije již jen Josef, Ctirad zemřel v roce 2011): ocenění obdržela nakonec jen sestra Zdena. V sérii různých debat je ta naše snad poněkud jiná zvláštní sestavou účastníků a také otevřeností, s jakou se o věci vyjadřují a o ní přemýšlejí. Hosty Jiřího Peňáse byli: Mirek Topolánek, bývalý premiér České republiky; Ondřej Vaculík, spisovatel; Krystyna Krauze, polská dokumentaristka; Petr Stančík, spisovatel; Martin Vadas, dokumentarista. Nezkrácená verze na echo24.cz.

Ve světě nejúspěšnější český akademický ekonom se měl stát za STAN  ministrem průmyslu a obchodu. Nakonec před ním dostal přednost Jozef Síkela. Filip Matějka zkoumá přesně to, co v ekonomii ovlivňuje rozhodování politiků. „Současná veřejná debata o ekonomice ztratila směr. Pořád se rozebírá, kde, kolik ušetříme a kolik komu přerozdělíme. Politici ale vůbec neřeší, jak vytvoříme bohatství, které budeme přerozdělovat. Konsolidační balíček se rozpliznul do mnoha detailů ale nemá žádný jasný směr,“ říká Matrixu Filip Matějka. „Nejvíc by vláda zemi k bohatství pomohla, kdyby věci zjednodušila a nechala lidi tvořit. V současné složité době bychom mohli těžit z našich předností. Především z toho, že jsme velmi bezpečnou zemí s krásnou Prahou a nádhernou přírodou. Mohli bychom se se pokusit přitáhnout investory, kteří se v mnoha místech Evropy přestanou cíti bezpečně.“  Filip Matějka v Matrixu popisuje, proč je neštˇastné, aby o strategických investicích jako jsou továrny na čipy nebo baterie do elektromobilů rozhodovala vláda a ještě se jim snažila dávat investiční pobídky. Proč dotace a regulace, s nimiž přichází Fialova vláda nikdy nikomu k prosperitě nepomohly? Proč politici stále zvětšují počet lidí, kteří jsou závislí na státu?

„Kalousek je moc korektní, nikdy neřekne, že Markéta Pekarová Adamová zničila jeho a Schwarzenbergovu TOP 09,“ tvrdí Mirek Topolánek. Bývalý premiér je hostem podcastu Echo Porada a popisuje mimo jiné i to, proč nebyl 28. října na Hradě a jak se mu líbil projev prezidenta Pavla. Společná kandidátka ODS, TOP 09 a KDU-ČSL je jako bonboniéra a povede k nevýhře v evropských i sněmovních volbách. Jakým způsobem politika ničí vztahy i lidi? A proč se klesající cena energií neprojeví na účtech domácností? * Nekrácenou verzi podcastu najdete na ⁠⁠https://echoprime.cz/

Je nejvlivnějším hlasem, který tlačí na větší rovnost ve společnosti. Sociolog Daniel Prokop sedí už ve druhé Národní ekonomické radě vlády (NERV). Po té Babišově, nyní radí kabinetu Petra Fialy. „Pointa posledních dvou let je, že se s Mojmírem Hamplem, asi nejvíce pravicovým členem NERV na osmdesáti procent věcí shodneme. Ta neefektiviva státu je tak obrovská, že se na mnoha věcech shodneme zprava doleva. Jsem odpůrce dotací. Určitě se na nich daly vyškrtat desítky miliard korun a nemusely se zvyšovat daně,“ říká v Matrixu sociolog Daniel Prokop. „V sociálním systému je řada výdajů, které nemají smysl. Třeba výsluhy ozbrojených složek za 15 miliard korun,“ kritizuje překvapivě zprava Fialovu vládu sociolog, který je bývá považován za ideovou inspiraci levice. Daniel Prokop, který vede výzkumnou společnost PAQ Research, mluví i o tom, co může vyvolávat vzestup duševních nemocí u dospělých i dětí. Kde by stát mohl seškrtat desítky miliard korun? Proč je nesmyslná státní podpora penzijního připojištění a stavebního spoření? Jak rozšíření psychických problémů souvisí s příjmem a sociálním statusem?

Mistrovství světa v ragby ve Francii našlo v Česku až překvapivě velké množství nadšených diváků a divaček. Strhla je nejen sportovní stránka věci, ale i svět ragby se svojí svébytnou kulturou, chováním hráčů i fanoušků a hodnotami, které se zdají vymykat normám komercionalizovaného sportu. O ragby jako sportu i životním stylu, jeho kořenech, projevech i historických souvislostech mluvil redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl s bývalým českým reprezentantem, profesionálním hráčem a trenérem Martinem Kafkou, kapitánem ragbyové Tatry Smíchov a lékařem Karlem Berounským a filosofem a překladatelem Markem Tomečkem. * Celý rozhovor najdete na https://echoprime.cz/s/podcasty

Tradiční sestavu komentátorů Týdeníku Echo dnes na Echo Poradě doplňují Martin Weiss a Ondřej Štindl. Máme se při sledování propalestinských demonstrací bát islamizace Evropy? Proč bydlí člen vedení Hamasu ve státním bytě v Londýně? A není hlavní problém, že máme málo dětí? Proč otočil Slavoj Žižek? Odkládají invazi do Gazy Američané, nebo je Netanjahu jenom opatrný? Co se chystá ohledně fyzického trestání dětí? A nakonec zvířátko. * Nekrácenou verzi podcastu najdete na ⁠https://echoprime.cz/

V Polsku proběhly volby. Dosud vládnoucí konzervativní strana utrpěla nevýhru. Sice získala největší počet hlasů, 35,4 %, ale zdánlivě nemá žádné partnery do koalice. Vládu proto bude s velkou pravděpodobností sestavovat druhá liberální Občanská koalice, kterou tvoří Občanská platforma a několik menších stran. Ta získala 30,7 %. Do vlády s ní je ochotna jít středopravicová Třetí cesta a progresivistická Levice. Do Sejmu se ještě dostala antisystémová Konfederace. Zároveň s volbami probíhalo referendum, ve kterém Poláci odpovídali na čtyři otázky, zda podporují prodej státního majetku, zda chtějí zvýšení věku odchodu do důchodu, zda by se měl strhnout plot na hranicích s Běloruskem a zda jsou pro přijímání migrantů z Afriky a Blízkého východu. Opozice referendum bojkotovala, účast byla 41 %, nicméně 94 až 96 % hlasujících bylo proti. O tom, jaké to bude mít dopady na Polsko i na okolní země, debatovali Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky, Jan Sechter, bývalý velvyslanec ČR ve Varšavě, Mirosław Jasiński, účastník disidentské Polsko-české solidarity a bývalý polský velvyslanec v Praze, a Jaromír Piskoř, signatář Charty 77 a rovněž člen Polsko-české solidarity. Zvali jsme i rozhodné odpůrce PiS, z časových důvodů však nemohli dorazit. * Nezkrácená verze podcastu Echo Salon pouze pro předplatitele na echo24.cz

Do Matrixu jsme pozvali tři dámy, které svými životními příběhy ukazují, že navzdory všem nástrahám doby uměly být matkami pěti a více dětí, vytvořit jim krásný domov, ať už je osud zavál kamkoliv na světě a zároveň se nevzdat své práce, profese, svých vlastních zálib a snů. V Matrixu se sešla matematička a bývalá disidentka Kamila Bendová, manželka Václava Bendy, maminka šesti dětí, mimo jiné šéfa pražské ODS Marka Bendy. Lucie Jakimičová, choreografka, manželka majitele Lasvitu Leona Jakimiče a maminka pěti dětí, které se všechny narodily na druhé straně světa v Hong Kongu. A Ivana Tykač, podnikatelka v realitách, manželka miliardáře Pavla Tykače a maminka šesti dětí, která stejně jako Kamila Bendová zažila časy, kdy děti živila jen ze svého příjmu.

Lidé by v komentování války měli brzdit, na druhou stranu sociální sítě dovedou také rychle dementovat jak omyly, tak lži. Podcast Echo Porada se znovu dotkl války Izraele s Hamasem. Polské volby dopadly „nevýhrou“ PiS, obavy z tanků v ulicích se nepotvrdily. Jak se nová vláda postaví ke Green Dealu? Potřebujeme vůbec sexualitu, nebo je už dnes příliš toxická? Proč má vláda rekordně nízkou podporu? Prospěl by ODS odchod do opozice? A kdo nahradí Petra Fialu? * Nekrácenou verzi podcastu najdete na https://echoprime.cz/

Po útoku Hamásu na Izrael bylo vlastně jasné, o čem vést Salon v tomto čísle – o tématu, které se týká jak Izraele, tak arabského světa, tak světa našeho. Totiž o minulých i současných podobách a historických příčinách antisemitismu. V Salonu Týdeníku Echo diskutují vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon, novinář, publicista a spisovatel Jakub Szántó, novinář a nakladatel Jan Dražan a judaista, teolog a historik Jiří Blažek. Celá epizoda na https://echo24.cz/s/podcasty.

Všichni politici nadávají na průzkumy, když z nich zrovna nevychází dobře. Všichni si je ale pro sebe u agentur objednávají a pečlivě sledují, co voličům vadí a co od nich očekávají. Michal Kormaňák z velké mezinárodní agentury IPSOS dělá mimo jiné právě vnitřní průzkumy pro politické strany. Testují se nejen preference, ale především témata, která lidi trápí a chtějí od politiků, aby je vyřešili. „Nic nevadí víc než zdražování a propad životní úrovně. Pak jsou s odstupem bezpečnostní témata jako migrace,“ říká Kormaňák. Andrej Babiš podle něj nemá šanci přebrat i při rekordním propadu podpory voliče vládním stranám. „Jsou to úplně jiní voliči. Mnohem náročnější, nestačí jim jednoduchá hesla jako těm Babišovým.Michal Kormaňák na základě dat z průzkumů vysvětluje:Komu bere voliče Andrej Babiš? Čím si přitáhl lidi od Tomia Okamury?Kolik lidí považuje za přijatelného Vladimira Putina? Kolik autenticky podporuje Rusko a kolik ve vazbě s ním vidí jen levné energie? Jak to souvisí se vzděláním a výškou platu?Proč v čase krizí žádají lidé silný stát, který se o ně postará?Proč je Česko nejstředovější, nejpragmatičtější a nejméně vyhraněnou společnosti v Evropě?Proč jsou tady mladí na rozdíl od západní Evropy stále otočeni víc doprava?Proč je nejmladší Generace Z první nerebelující generací?Proč v současné sérii krizí prožíváme jedno z nejtěžší období moderních dějin? Celá epizoda na echo24.cz nebo na MATRIX Lenky Zlámalové (@matrixlz) | Forendors

Vláda Petra Fialy vyrazila na velké nákupy energetické infrastruktury. Tvrdí, že je to nezbytné pro energetickou bezpečnost. A přestože se stát propadá do rekordních dluhů, na cenu a výhodnost při těch obchodech nehledí. Skoro by se dalo říct, že nakupuje za jakoukoli cenu. Petr Dědeček, ředitel Patria Finance Corporate naopak tvrdí, že stát získal celé plynárenství za pár miliard. V Salonu Týdeníku Echo o tom na pozvání Lenky Zlámalové diskutoval také ministr dopravy Martin Kupka, který se účastnil porady ekonomických ministrů i vlády o nákupu infrastruktury. Expert na energetiku, investor a nejznámější minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr, tradičně ostrý kritik přístupu politiků k energetice. Celá epizoda na https://echoprime.cz/a/HHVxe/echo-salon-era-zestatnovani-dela-vlada-dobre-ze-kupuje-plynovou-infrastrukturu

Míří k vám druhý díl podcastu Porada Echa. Členové redakce v něm před veřejností diskutují o tom, co a proč napíší a jak přemýšlejí o aktuálních tématech. Před aktuálním pokračováním  je povzbudily vzkazy posluchačů  a jejich věcné připomínky po odvysílání prvního dílu. Čerstvá Porada Echa se zabývá hrozící obchodní válkou mezi Evropou a Amerikou. Její účastníci  se zaměřili také na Česko, když si položili otázku, proč je u nás strop energií tak vysoký v porovnání třeba se Slovenskem. Kapitalismus odstraňuje chudobu, kde přichází socialismus, přichází i chudoba. S touto myšlenkou přišel německý politolog Rainer Zittelmann v novém vydání Týdeníku Echo, které vychází 8. prosince. Rozhovor zaujal i účastníky Porady Echa. V aktuálním poodcastu se mluví také o čtvrté knize Výprav Jiřího Peňás, který nyní objevuje původ a duši Maďarska, přes Orbánovskou pověst má totiž tato země neodolatelný půvab.

Tak už nakonec i my, Echo. Dlouho jsme odolávali, mysleli jsme si, že přežijeme bez všech těch nových vymožeností, ale i my jsme podlehli tlaku doby. Odpor jsme kladli dva roky, mezitím se objevily stovky podcastů, možná tisíce, a jen pár se skutečně prosadilo, většina má pár desítek posluchačů. Začínáme postaru, tedy bez videa, protože prvotním cílem této naší akce je komunikace se čtenáři Týdeníku Echo, ale i našeho deníku Echo24. Větší ambice zatím nemáme. Budeme se zde bavit, proč jsme co napsali, proč nenapsali, co napíšeme a jak o aktuálních tématech přemýšlíme, co nás napadá a co můžeme jen říct, nikoli napsat. Naše redakční porady jsou známé dynamikou, ostrými přestřelkami a všelijakými jedovatostmi, ironií i cynismem, který je také prostředkem k přežití. A o čem se budeme bavit? Samozřejmě o prezidentské volbě, jak se z někoho snadno stane rusofil, i když o tom vůbec nemá šajn, o válce generací, co jsou boomeři, mileniálové a co je generace X, také o podvodech, které jsou zakódované v kryptoměnách.