„Seppuku byla ostatními samuraji považována na stejné úrovni, jako kdybyste sami zahynuli v bitvě. Byla chápána statečně, důstojně, ta smrt byla velmi bolestivá. Museli jste prokázat velkou kuráž,“ říká japanolog a historik Roman Kodet, který byl hostem Interview Martina Kováře RádiaZET.

„Na Ústavu si nemůžeme dovolit před prázdniny zavřít, musíme zajištovat služby pro Všeobecnou fakultní nemocnici a další zařízení v Praze, a to 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. A ani během toho léta není dramatický pokles pacientů, možná během svátků v červenci v odběrovém centru, ale to ani nepoznáte,“ říká lékař, biochemik a emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Ten byl hostem Interview Martina Kováře RádiaZET.

Jak to podle transakčního ekonoma Radima Dohnala bude v následujících měsících a v následujícím roce s cenami elektřiny? „Poslední tři týdny jsme viděli, že ten klesající trend byl zlomen. Hlavně plyn a elektřina u toho dna silně posílili. Myslím, že ten klesající trend – nebo ne tolik rostoucí – bude pokračovat,“ říká ekonom Radim Dohnal, který byl hostem Interview Martina Kováře na RádiuZET.

Performerka a choreografka Eliška Brtnická je zároveň dramaturgyní festivalu Fun Fatale. „Založily jsme ho před 12 lety s kolegyněmi, říkaly jsme si, že chceme udělat festival jen pro ženy. Chtěly jsme podpořit ženy, které se tomu věnují, protože je to fyzicky náročná práce a nejde to dělat do důchodu. Je fajn podpořit tvůrkyně ve fyzicky náročném odvětví, zveme ženy i ze zahraničí i z Česka,“ říká performerka Eliška Brtnická, která byla hostem RádiaZET.

Senátor Tomáš Třetina, člen TOP 09, opakovaně komentoval účast ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži příští rok. „Myslím si, že by válčící země, která napadne druhou jinou zemi, prostě neměla být účastná na olympiádě. Rusko a Bělorusko na olympijské hry nepatří. V této chvíli by země měly být vyloučeny z kvalifikací a dalších soutěží, tedy z mistrovství světa, Evropy a tak dále,“ říká senátor Tomáš Třetina, který byl hostem Interview Martina Kováře.

Minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr hned v úvodu odpovídal na dotazy posluchačů, jak se bude vyvíjet cena elektřiny na podzim. „Není na to úplně jednoduchá odpověď, každý z nás vychází z jiné startovací čáry. Ještě v tomto okamžiku mohou být spotřebitelé – jak firmy, tak domácnosti – kteří mají zafixovanou elektřinu z minulosti poměrně levně. Opačně tu s jistotou jsou spotřebitelé, kteří mají zafixované vysoké ceny,“ říká Michal Šnobr, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„V pondělí jsem například dělal dvě operace mozku. U pacienta ale nejsem od začátku, nejdůležitější slovo je tým. A pokud tým funguje, tak je to tak, že někdo z mladších kolegů udělá začátek, přípravu. Například odklopení kosti – otevření lebky. Pak přicházím já a na konci je tam zas ten mladší kolega, který získává zkušenosti třeba i během výkonu,“ říká neurochirurg David Netuka, který byl hostem Interview Martina Kováře.

Měl by podle politického marketéra Jaroslava Poláčka jít projekt SPOLU do evropských voleb společně? „Mě jako voliče by to hrozně bavilo, ty polemiky mezi Luďkem Niedermayerem a Sašou Vondrou, kteří si vyměňují názory na různých serverech. Ty polemiky jsou zároveň ale hrozně chytře vyargumentované a patří do politické diskuze. Myslím, že pokud mám někde nějakou značku, tak v půlce trasy vysvětlovat, že ta značka není a že to jsou třeba tři svébytné strany, to z hlediska komunikace považuji za komplikaci,“ říká politický marketér Jaroslav Poláček, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„Volby, které jsou za rok, jsou v Evropském parlamentu cítit. Možná to je ale docela pozitivní faktor, protože tenhle Evropský parlament je ten nejhorší, co já pamatuji. Pokud tedy nejsme zelenočervení fanatici, kterých je tam neuvěřitelné množství a je jich tam dobrá třetina. Pak ta třetina na druhém konci, ta rozumná, tahala za kratší konec provazu. Mlčící třetina, ta poslední, se neodvažovala proti téhle zelené vlně vystupovat, to se ale teď mění,“ říká bývalý disident Alexandr Vondra, který byl hostem Interview Martina Kováře na RádiuZET.

„Moje ideální představa by zněla, aby se vláda sešla s odborníky, veřejností, se sociálními partnery – protože tohle je předmětem sociálního smíru – a hledá náměty. A po opravdu silné odborné debatě s uvědoměním toho, co opatření může způsobit, připraví takovou sadu opatření, aby to tu zemi posunulo dál. Cíl vlády má přece vždy být obyvatelstvo, podnikatelé, zkrátka ta země,“ myslí si předseda ČMKOS Josef Středula, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„Je to něco, co nás doběhne. Opravdu si myslím, že na omezení placení v hotovosti dojde. Evropská centrální banka velmi intenzivně pracuje na tom, aby vytvořila svou vlastní měnu a je jen otázka času, než na tu samou politiku přejdou i ostatní satelity. Problém těchto měn je to, že to nebude fungovat jako dnes – když platíme platební kartou. Každá jednotka té měny bude moci být programovatelná a mít nějaký příznak,“ popisuje ekonom a finanční analytik Vladimír Pikora, který byl hostem Rádia ZET.

Během bojů v rusko-ukrajinském konfliktů padla Kachovská přehrada, která se nachází na řece Dněpr na jižní Ukrajině. Podle komentátora Karla Svobody je větší pravděpodobnost, že za útokem stojí ruská strana. K předčasným závěrům je však opatrný. „Počkám si raději na další zprávy a další detaily. To, že existuje více motivů na ruské straně, neznamená nutně, že by to byli oni,“ říká Svoboda v Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Srbský tenista Novak Djokovič po pondělní výhře v prvním kole Roland Garros místo běžného pozápasového podpisu na kameru napsal na sklo aparátu kontroverzní zprávu: „Kosovo je srdcem Srbska, zastavte násilí.“

„Poslední fáze mnohatisícileté íránské monarchie se vyvíjela různě. Poslední dvoučlennou dynastii založil Rezá Chán. Byl to důstojník kozácké jednotky, která fungovala v íránské armádě. Zmocnil se trůnu, prohlásil se Šáhem a přidal si historické jméno Pahlaví, které mělo kompenzovat nedostatek legitimity. Založil tak dynastii, která si dala za cíl přiblížit Írán světu a modernizovat ho,“ vysvětluje Jiří Weigel v Interview Martina Kováře.

Ron DeSantis oznámil kandidaturu na prezidentský post Spojených států amerických. „V roce 2018, kdy byl poprvé zvolen, to bylo velice těsné. Vloni v listopadu však obarvil na červeno – udělal silně republikánský stát z Floridy,“ popisuje situaci v americkém státu Roman Joch. „Florida byla státem, který byl dříve na hraně mezi Demokraty a Republikány. Dvakrát zde přistálo více hlasů pro Baracka Obamu z Demokratické strany,“ pokračuje host Interview Martina Kováře.

„Snažíme se propagovat náš festival ve školách. Naším cílem je změnit myšlení mladých lidí, aby začali přemýšlet o udržitelnosti,“ říká pořadatelka Olga Menzelová v Interview Martina Kováře. „Výstavy jsme pořádali už ve spoustě českých měst,“ dodává Miroslav Bárta.

„Pro mě je fascinující, jak se vždycky daří prodat tu vizi, že bez něčeho se dostaneme do řecké situace. To se Mirkovi Kalouskovi vlastně povedlo už jednou a teď podruhé,“ říká o reakcích na vládní konsolidační balíček bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Jsou lidi, co jezdí veterány, přestože vlastní moderní auto a jsou také lidi, kteří fotí tak starými technologiemi, že je už sami nepamatujeme, říká fotograf Martin Frouz. „Dnes se všechno stále dá zakoupit, akorát dráž a komplikovaněji. Existují totiž předpisy, které neumožňují jednoduchý dovoz potřebných chemických látek,“ pokračuje host Interview Martina Kováře.

„Evropská unie je bezalternativní projekt, ne jenom pro Česko, ale pro celou Evropu. Jsem moc rád, že existuje a že je Česko jeho členem. Samozřejmě jako každý lidský výtvor má tisíc a jednu chybu, ale když se někomu něco na Evropské unii nelíbí, nechť se zasadí o to, ať se to změní. Rozhodně není alternativou z ní vystupovat,“ myslí si bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Ondřej Houska, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Vítám, že byl konsolidační balíček představený. Jde o konsenzus koalice a opozice. Všeobecně je balíček vyčíslen přibližně na 150 miliard korun,“ říká ekonom Martin Zeman. „O 100 miliardách víme, kde se bude škrtat, ale 55 miliard, které se mají zkrátit na dotacích, jsou velká neznámá,“ dodává host Interview Martina Kováře.

„Fanouškům chceme dát trochu něco navíc. Aby přišli třeba hodinu nebo dvě před zápasem a mohli si dát něco dobrého k pití a popovídat si. Ve fanzóně mají i nějakou zábavu, ať je to jakákoli věková kategorie,“ popisuje šéf strategické komunikace fotbalového týmu Slavia Praha Jakub Splavec, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Po dvou letech omezování restaurací a následné energetické krizi jsme teď čelili diskuzi ohledně konsolidačního balíčku vlády. Už od ledna se v éteru objevovaly zprávy typu, že restaurace i ubytovací služby půjdou do 21 %. To by byl skutečně konec. Pokud k tomu nedojde, čemuž věřím, mohlo by se restauracím i ubytovacím zařízením ale začít dařit lépe,“ myslí si prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky Václav Stárek, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Časté výměny ministru školství jsou velmi komplikující. Pan Bek je mým asi šestnáctým nebo sedmnáctým ministrem. Jsem rád, že přijal pozvání na sjezd a byl ochoten si zažít kousek diskuze. Je připraven vést komunikaci, i když to nebude jednoduché, ale máme společného protihráče,“ říká předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík, který byl hostem Interview Martina Kováře na RádiuZET.

„Olej na pomazání byl čistě vegetariánský, pozvánky z recyklovaného papíru, dvě roucha byla historická. Právě to, že se nevyráběly nové věci a korunovace byla udržitelná, je ten symbol. Že každý začne sám od sebe,“ hodnotí korunovaci britského krále Karla III. bývalý ředitel Odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky Miroslav Sklenář. „Z mého pohledu se korunovace povedla výborně. V katedrále to proběhlo bez problémů. Nikomu nic neupadlo, nikdo nezaškobrtnul ani neomdlel. To samotné je pro mě neuvěřitelné,“ dodává host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Ochranný svaz autorský, neboli OSA, je organizace, která zastupuje skladatele, textaře a hudební nakladatele. „Je to takový obchodní nástroj ke zhodnocování práv autorů, respektive určité profesní komunity. OSA vznikl už v roce 1919, mnoho lidí si přitom myslí, že je to pozůstatek komunismu,“ říká předseda představenstva OSA Roman Strejček, který byl hostem Interview Martina Kováře RádiaZET.

„No, jak se asi mají Argentinci, kde je stoprocentní inflace. Ale oni jsou zvyklí. Tam se každých deset let hroutí finance, není to pro ně takové drama jako pro nás inflace 18 procent. Každý den tam očekávají, kdy to bouchne, kdy k tomu dojde. Navíc je tam fotbal důležitější než politika,“ říká iberoamerikanista Josef Opatrný, který byl hostem Interview Martina Kováře na RádiuZET.

„Soudci by mohli být v případě předčasných vyjádření obviněni z podjatosti a pohlíželo by se na ně jako na nedůvěryhodné,“ myslí si soudce Nejvyššího soudu Roman Fiala. „Všichni soudci by měli hovořit o svých obecných světonázorech. Ve všech kauzách, zejména u těch, u kterých hrozí, že budou předloženy Ústavnímu soudu, by se však vyjadřovat neměli,“ dodává host Interview Martina Kováře.

„Nahradit chybějící peníze bude možné především na příjmové straně. Ke zvýšení daní tedy podle mě ještě dojde,“ říká emeritní rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls v Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Nejenom s hudebním undergroundem, ale především s ním, byl kdysi spojen fenomén dlouhých vlasů. „Dlouhé vlasy byly něco, co večer nesundáš do skříně. Byl to jasný vzkaz režimu – liším se, myslím jinak. Jestli byli komunisté v něčem mistři, tak v tom, že si dokázali udělat nepřítele z kohokoliv, respektive z čehokoliv. A to, co původně začínalo jako apolitické hnutí, kdy mladí lidé chtěli posouvat hudbu, tak komunisté z toho politikum udělali. Protože pokud tě někdo pronásleduje za to, co posloucháš, tak tě to donutí reagovat. Dnes je pro mladé lidi nepředstavitelné, že vás mohl kdokoliv zastavit na ulici, dát vám pokutu za to, jak vypadáte nebo vás násilím ostříhat,“ říká historik Ladislav Kudrna, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Na uvalení spotřební daně na víno se musí pohlížet z několika úhlů. Je to pohled státního rozpočtu, kde je snaha získat dodatečné zdroje, abychom konsolidovali schodek. Druhá rovina je to, jestli čeští pěstitelé budou nebo nebudou konkurenceschopní a třetí pohled je pohled zákazníka. Pokud tu daň zavedeme, bude to znamenat, že ČR bude jednou ze tří zemí v EU, která tu daň bude mít. Má ji Francie, ale pouze na symbolické úrovni zhruba jedné koruny – proto, aby tam byla evidence vinařů. Navíc se jim ty prostředky vrací pomocí jakéhosi vinařského fondu. Daň je pak ještě v Polsku, ale to není žádná významná produkční země z hlediska vína. Všechny ostatní země včetně těch, kteří jsou hlavními producenty vína, nemají žádnou daň. A v okamžiku, kdy ji uvalíme na naše pěstitele, znamená to, že otevíráme cestu pro levnější dovozy,“ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Ten byl hostem Interview Martina Kováře RádiaZET.

„Není moc, jak hodnotit kroky vlády, protože příliš kroků nedělá. Vláda dostala velkou důvěru v tom, aby přivedla například veřejné rozpočty do černých čísel, aby zastavila velké zadlužování a tak dále. Bohužel této příležitosti nevyužila. Za první rok a půl svojí činnosti za ní nejsou příliš velké výsledky, což považuji za velkou chybu. A pokud vláda něco dělá, tak chystá úsporné opatření tím nejjednodušším a nejprimitivnějším způsobem na lidech, kteří se nemohou bránit – ať už je to seškrtání valorizace důchodů nebo plánované úspory na studentech a na rodinách s dětmi,“ říká předseda ČSSD Michal Šmarda, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Současnou pětikoalici jsem bral jako nejlepší variantu z těch, co se po volbách nabízely. Přál jsem si, aby uspěla. Člověk by si mohl zazpívat: ‚Teď už máme, co jsme chtěli.‘ Tato vláda však není rozpočtově odpovědná a nečiní pozitivní změny,“ říká bývalý premiér Mirek Topolánek v Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Rozvoj kreativity umělců v České republice podporuji už přes dvacet let. Hlavně v rámci současného tance, nového cirkusu, pohybového divadla apod. To je nesmírně kreativní a zajímavé umění. I když je to neuvěřitelné, jsme teď na úrovni mezinárodního trhu. Ten rozvoj je tu fantastický,“ říká zakladatelka a ředitelka neziskové organizace Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA a mezinárodního festivalu současného tance KoresponDance Marie Kinsky, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Pražské povstání je událost, která byla občas možná zapomínána, někdy možná překrucována. Přitom je to vlastně největší bojové vystoupení Čechů na našem území ve 20. století. Během pěti dní přišlo o život tři tisíce lidí. A my jsme to vlastně vyhráli, protože 8. května odpoledne německé síly podepisují kapitulaci a ten den začínají Prahu opouštět. Povstání bylo vlastně úspěšné,“ říká vojenský historik Eduard Stehlík, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„V kultuře a mytologii je umělá inteligence časté téma – tedy to, že jedna entita stvoří sobě podobnou entitu. Není to jen Golem, není to jen Matrix. V každé touze je ale špetka strachu a v každém strachu je špetka touhy. Ani emoce nechodí v čisté podobě,“ říká ekonom Tomáš Sedláček, který byl hostem Interview Rádia ZET.

„Karel III. je králem od momentu, kdy zemřela královna. Korunovace byla dříve symbolem upevnění legitimity. Dnes se jedná spíše o nábožensko-spirituální obřad, který může něco změnit v samotném královi Karlovi. Vládce si může uvědomit tíhu své odpovědnosti,“ myslí si komentátor serveru Echo24 Ondřej Šmigol v Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Británie je jediná země, která dělá takto pompézní korunovaci,“ pokračuje.

Rita Kindlerová nedávno přeložila knihu ukrajinského spisovatele Valerije Markuse Stopy na cestě. O čem kniha pojednává? „Toto téma u nás hrozně chybí, možná to chybělo i částečně na Ukrajině, za hranicemi ale určitě víc – a to je začátek války. Válka, která v současné době probíhá, nezačala loni. Začala v roce 2014 anexí Krymu a válkou na Donbase,“ říká překladatelka z ukrajinštiny Rita Kindlerová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Chorvatsku bude letos v letecké dopravě konkurovat Černá Hora. Otevřeli totiž přímou linku z Prahy, už to lítá několikrát týdně nejen z Prahy, ale i z Brna. Černá Hora bude hitem letošní sezony, navíc nabízí strašně moc dalších věcí, jako jsou jezera a hory. Na Chorvatsko to ale žádný vliv mít nebude, myslím, že tam letos zamíří zase 800 tisíc lidí,“ říká místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Současný stav války je velmi složitý. Opakovaně slýcháme, že se ukrajinské ozbrojené síly připravují na ofenzívu. Musí být připravena velmi dobře s tím, že se nejedná o hledisko počasí kvůli průchodnosti terénem. Další důležité hledisko je logistická podpora. Predikovat v současné době vývoj války je velmi složité, neznáme do detailu bližší informace o kondici ukrajinské armády, ale to nevíme ani o té ruské. Může dojít k tomu, že se válka přenese v takzvaně opotřebovávací konflikt. Došlo by k opotřebení jedné strany a potom to bude fatální konec, už nebude kde brát,“ říká exministr obrany a poslanec Lubomír Metnar z hnutí ANO, ten byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Když se na covidové časy podíváme zpětně, tak nakonec ta justice i z hlediska výkonosti dopadla lépe, než jsme se v tu chvíli tenkrát báli. Statistiky se překvapivě nezhoršily, přestože byla pochopitelně řada jednání odročována kvůli nemoci. Na druhou stranu, ta covidová opatření a celá řada rozhodnutí ať už vlády nebo někoho jiného, vystavila právo na samou hranici, v některých případech i jejímu přezkumu – například zákaz opustit republiku, to jsme tady od roku 1989 neměli,“ říká prezident Soudcovské unie Libor Vávra, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Podstata argentinského tanga je pro mě v úplně odlišných národnostech lidí. Různí cizinci se po večerech scházeli a začali spolu tančit. Neměli společnou řeč, byl to pro ně nástroj komunikace. Je to schopnost migranta, jak komunikovat. Takže když jsem se objevila na prvních lekcích argentinského tanga, nebylo to jen o tom, abych poznala tu kulturu, ale bylo to zároveň rozhodnutí migranta,“ říká divadelní režisérka Marianna Arzumanova, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Ředitel muzea Karlova mostu Zdeněk Bergman v roce 2007 uvedl do provozu loď Hermes na Letné. Kde se celý nápad vzal? „Byl to svěží nápad tehdejšího primátora Pavla Béma. Měli jsme k dispozici loď, kterou bylo možné předělat na loď pro lidi bez domova. Nápad ale rok spal. Pak právě přišel Bém, že to musí mít do 31. ledna hotové. Měli jsme 1. listopadu a nebyl hotový ani projekt, nic. Do dnešního dne jsem vděčný svaté Anežce České, která nad námi určitě bděla,“ říká Zdeněk Bergman, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„V naší zemi se na politiku díváme pouze celostátním a pragocentrickým pohledem. Nejsme schopni různé úrovně rozlišit,“ říká místostarosta Ostravy-Jih Radim Ivan. „V komunální politice se lidi navzájem znají a nemají důvod se napadat, protože v ní není mediální vytížení. Odpadají hrátky pro média a řeší se opravdové problémy, které ve městě jsou,“ dodává host Interview Martina Kováře. 

„Inflace se musí řešit tak, jak jsme ji řešili my v listopadu a v prosinci roku 2021 – snížili jsme DPH z 21 % na nulu. Teď by bylo potřeba, aby se vykoupilo 100 % ČEZu. Pak by byla vláda jediným akcionářem a mohla by rozhodnout o zastropování elektřiny na 1500 megawattů. A ať si každý podnikatel nebo občan spočítá, kolik by ušetřil. Není totiž pravda, že celá inflace je kvůli válce na Ukrajině. Tato destrukce Evropy začala tím šíleným Green dealem a uzavřeným jádrem v Německu,“ říká předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Ve veřejném prostoru se vede debata, zda v následujících volbách do Evropského parlamentu bude působit koalice SPOLU jako celek. „Argumenty jsou padesát na padesát. Proti společné kandidátce SPOLU je, že všechny dílčí strany mají jinou rétoriku, jinak hlasují a mají jiné programové priority. ODS například patří i do úplně jiné frakce, než TOP09 a KDU-ČSL,“ vysvětluje Miroslav Kalousek v Interview Martina Kováře „Důvod pro koalici je však ten, že se značka SPOLU ukázala jako úspěšná. Tmelí v současnosti vládní koalici. Když budou kandidovat proti sobě, tak se budou muset proti sobě vymezovat. Byť půjde o volby do europarlamentu, koaliční vnitropolitickou scénu to bude rozkližovat,“ dodává host Rádia ZET.

„Pacient, který má zdravé zuby je v českém systému ztracený. Když je zub pacienta na vytržení, lékař dostane víc peněz. Když ošetřovaný člověk dostane implantát, dostane zubař peněz ještě víc,“ říká prezident stomatologické komory Roman Šmucler. Za vzor dává Šmucler systém ve Spojených státech amerických. „V Americe dostane zubní lékař v Bostonu peníze a když má jeho pacient zdravé zuby, tak mu zůstanou. Každou korunku, plombičku a implantát musí lékař zaplatit ze svého. Snaží se tak, aby lidé byli zdraví,“ popisuje host Interview Martina Kováře.

„To, co je pro mě emocionálně velmi náročné, je poslouchat ty příběhy, čelit jim. Ale to, co mě nabíjí, jsou studenti. Když to totiž podáváte nějakým zajímavým způsobem a nefňukáte – a že kolem sebe máme hodně fňukání – a dáte studentům opačný příklad, tedy kolik radosti v sociálních službách je, kolik dobrého můžete předat, tak to začne bavit i ty mladé lidi. Nabíjí mě to, že vyučuji na vysoké škole,“ popisuje odborník na sociální politiku Vladimír Barák, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Ve veřejném prostoru se zahnízdilo lhaní a vyslovování nepravd. Lidé se bojí říct svou pravdu. Bojí se i mluvit nahlas. Zase se dětem říká, aby neopakovali ve škole to, co slyší doma,“ myslí si bývalý prezident Václav Klaus. „Propadli jsme od normálního světa ke světu nenormálnímu. Vyvanula myšlenka listopadu 1989,“ dodává host Interview Martina Kováře.

„Chtěl jsem říct jednu větu, která nezaznívá dostatečně často. Kdyby v České republice po 24. únoru 2022 nevládla vláda Petra Fialy, kdyby tady zůstal ještě nějaký Zemanovsko-Babišovský kabinet, tak celá reakce Evropy na ukrajinskou krizi mohla být úplně jiná. Morawiecký jako Polák mohl zůstat úplně sám. Víme moc dobře, jak dlouho váhali Němci, Francouzi, a to nemluvím o státech jako Itálie nebo Španělsko. Prostě to, že tu byla vláda, která jasně a okamžitě řekla, že se jedná o bezprecedentní útok na svého souseda, díky tomu se připojili Slováci a díky tomu jsme spolu s Pobaltím dokázali Evropu otočit,“ říká poslanec Marek Benda, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Kunsthistorik Jan Royt byl pokřtěný v Českobratrské církvi evangelické, pak ale pod vlivem pátera Bohumila Koláře v Roudnici nad Labem konvertoval ke katolictví. Jak prožívá období Velikonoc? „Samozřejmě jdu na Zelený čtvrtek do katedrály svatého Víta a účastním se pravidelně všech obřadů, které trvají už nejméně 1 500 let,“ popisuje Jan Royt, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Vezír Ptahšepses doslova změnil chod egyptských dějin. Stal se prvním nekrálovským hodnostářem, který si vzal za manželku dceru panovníka. Zavedl kult boha Usira, postavil si hrobku, která představuje konec jedné epochy, a jeho mumie vykazuje znaky toho, že byla první, na které se významně použila pryskyřice,“ popisuje ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta s tím, že se mumie navíc našla kompletně zachovalá. Před několika dny se vrátil z expedice, kde Ptahšepsovu hrobku odkrývali. „Využili jsme možnosti dočerpání finančních prostředků, které nám zbyly z různých projektů ještě z minulého roku,“ dodává host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Podle Arenbergera přibývá kožních nádorů i kvůli zvyšování věku dožití. „Máme tedy větší šanci si kůži poškodit. Pokožka má bohužel určitou paměť,“ říká dermatovenerolog Petr Arenberger. Jako problematická zmiňuje lékař i solária. „Škodlivin může být pochopitelně více. Roli hrají i dědičné vlivy. Ty ovlivnit nemůžeme, ale to, jestli se budeme chránit proti sluníčku, ano,“ dodává host Interview Martina Kováře.

„Pokud by někdo tak moc toužil dehonestovat každou akci, tak by mě zajímalo, jak budeme dehonestovat například protest vysokoškoláků a humanitních oborů o tom, že jsou nedostatečné prostředky na mzdy. Taky je budeme kritizovat za to, že mají jiný názor nebo že tam jsou lidé, kteří mají levicové, či pravicové smýšlení? Nebo že je podpořili ti a ti, ale zrovna se tam nehodí? Byl bych opatrný na posuzování všech z pohledu jednoho měřítka. Myslím si, že drtivá většina lidí přichází na protestní aktivity v poslední době proto, že jsou kritičtí na adresu současné vlády. Ne proto, že by podporovali lidi, kteří akce organizují,“ říká Josef Středula, šéf Českomoravské konfederace odborových svazů. Ten byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Historici by mohli válku na Ukrajině srovnat se západní frontou v roce 1916. Na bojišti je řada zákopů. Síly obou stran jsou téměř vyrovnané a dost vyčerpané,“ myslí si novinář Matyáš Zrno, který poslední týdny prožil na ukrajinské frontě. „Stejně jako v první světové válce, kde se boje soustředily na jednu oblast – tehdy Francouzský Verdun – se dnes vojáci soustředí na Bachmut. Nevypadá to, že by jedna ze stran měla sílu na změnu situace,“ dodává host Interview Martina Kováře.

„Tetovaný byl již Ötzi – pravěké mumifikované tělo, které bylo nalezeno v tyrolských Alpách. V tuzemsku však bylo tetování dříve spojováno s kriminalitou. Psaly se psychologické studie o tom, že se nechávají tetovat delikventi, narušení jedinci nebo námořníci,“ říká etnolog Martin Rychlík.

„Domácnosti neutrácejí a šetří. Dokud nebudou utrácet, ekonomika se nerozjede,“ myslí si ekonom Vladimír Pikora. „Centrální banka nastavila úrokové sazby na 7 %, což je se západním světem hodně. Nemá už prostor ke zvyšování. Nejsem příznivec vyšších úrokových sazeb,“ pokračuje host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Hnutí ANO si na fungování v opozici po 8 letech vlády zvyklo poměrně dobře. „Stínová vláda funguje skvěle,“ myslí si poslanec hnutí Aleš Juchelka v Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. Doufá, že nejsilnější poslanecký klub vyhraje příští parlamentní volby v roce 2025. Juchelka v rozhovoru mluvil třeba o případné změně zákona o České televizi a Českém rozhlase. Na výběru radních by se podle novely měli nově podílet i členi Senátu. Počet radních televize by se pak zvýšil z patnácti členů na osmnáct. Aleš Juchelka se přidává k řadě jiných opozičních politiků s názorem, že se tímto novelou snaží současný kabinet získat většinu při volbě nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. 

„Již dnes je potřeba zajistit doplňování zásobníků a plynulé zásobování plynem přes celé léto. Stěžejní je zimu rozjet s tím, že budeme mít nasmlouvané dostatečné množství plynu,“ myslí si bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl. Česká republika by měla mít také zajištěné různorodé tranzitní trasy pro tuto strategickou surovinu. „Měli bychom mít s Německem dojednaný podíl na jednom z plynových terminálů. Dosud se tak ale nestalo,“ dodává host Interview Martina Kováře.

Vysokoškolští učitelé, kteří jsou nespokojení s financováním humanitních oborů, chystají stávku. Nespokojenost na humanitních fakultách vysokých škol je podle emeritního ředitele Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy oprávněná. „S platy je třeba něco dělat. Záleží však, jakými způsoby se bude protestovat. Akce ale může přispět ke zlepšení situace,“ myslí si Ivan Šedivý v Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Anglii čeká v květnu korunovace krále Karla III. Podle nakladatele a politologa Alexandra Tomského nemá naději reprezentovat královský majestát stejným způsobem jako jeho matka. „Jsou známy jeho konzervativní názory, zejména na ekologii,“ říká o nástupci královny Alžběty II. politolog a nakladatel v Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Je to člověk, který nevzbuzuje sympatie u veřejnosti ani svým vzhledem, ani svým chováním,“ říká. Podle něj je monarchie v krizi. Alexander Tomský komentoval i ostře sledovaný odchod prince Harryho z královské rodiny.

Bez zpomalení ekonomické aktivity ještě nikdo inflaci nesnížil. Povaha zdražování vyžadovala razantnější zásah České národní banky. Tak komentoval současnou situaci na tuzemském trhu v pořadu Interview Martina Kováře hlavní ekonom investiční skupiny DRFG  Martin Slaný. Primárním tématem v posledních dnech je pak s ohledem na zdražování i případné zvyšování úrokových sazeb. V Česku se drží na sedmi procentech. Hlavní ekonom investiční skupiny DRFG v rozhovoru řekl, že by v tomto roce sazby nesnižoval. „Záleží také na tom, co se bude dít na trhu práce,“ dodává Slaný.  V rozhovoru pak diskutovali o tom, jak si podle něj vede vláda v boji s inflací. 

Po dekádě, kdy byl Bohuslav Svoboda (ODS) poprvé primátorem, se podle něj hlavní město změnilo. „Proměnily se především vztahy, stejně jako v celé společnosti. Vše se komunikuje mnohem obtížněji,“ naráží staronový primátor v Interview Martina Kováře na fakt, že sestavení vedení hlavního města trvalo 4 měsíce od komunálních voleb. „Koalice je o komunikaci, a komunikace o kompromisu,“ říká Svoboda. Koalice podle něj musela ustoupit od převzetí agendy dopravy, tu nakonec má na starost bývalý primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Ačkoliv jsme říkali, že máme na dopravu dostatek odborníků, nakonec jsme upustili z nároků až na maximum možného,“ říká primátor Bohuslav Svoboda. Právě doprava je v hlavním městě velkým tématem. 

„Nemocnice v Motole má výhodu v tom, že máte do pěti minut u lůžka jakéhokoliv specialistu. Například u předporodní diagnostiky se mohou sejít odborníci ze všech oborů. Díky tomu máme takové výsledky,“ myslí si Miloslav Ludvík, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Na tom, že by učitelé měli pobírat 130 % průměrné mzdy, je dlouhodobá shoda politických reprezentacích. Stát by to měl garantovat zákonem,“ říká poslanec Petr Gazdík. „Tuto garanci budou mít pouze učitelé. Neznamená to však, že ostatním pracovníkům ve školství platy neporostou,“ dodává host Interview Martina Kováře.

„Snažím se být maximálně pečlivý. Vždycky nás na základní škole učili, že se sloh skládá z úvodu, statě a závěru,“ říká moderátor Honza Dědek. Podobnou strukturu se snaží dodržovat i v rozhovorech ve svém pořadu 7 pádů Honzy Dědka. „Je dobré vědět, co bude první otázka, co by mohl být střed rozhovoru a kam by v něm bylo optimální dojít,“ doplňuje host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Středobodem nejintenzivnějších bojů konfliktu na Ukrajině se po dlouhé měsíce stalo město Bachmut. Odborník na Rusko Karel Svoboda v Interview Martina Kováře vysvětloval, proč je právě toto město v Doněcké oblasti tak důležité. „Rusové se kromě úvodní invaze nemají čím chlubit. Sice dobyli Mariupol, zároveň ale ztratili Cherson. Od té doby ale nemají žádné zásadní úspěchy,“ vysvětluje. Bachmut by tak pro Rusy mohl představovat podle Svobody hmatatelný zisk. „Rusové reportují o každé dobyté vesnici, jako kdyby získali Paříž.“ Také dodal, že ať Bachmut získá kdokoliv, pro město jako takové to bude katastrofa. 

Opozice kritizuje vládu, že s inflací nebojuje dostatečně. „Od koalice slýcháme, že současná inflace začala za covidu. Ta by však byla mnohem větší, kdyby se přijaly tehdejší návrhy dnešních vládních představitelů,“ myslí si poslanec Ondřej Babka, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila meziroční inflace v únoru 16,7 procent. Česko se ale pomalu blíží k jednociferné hodnotě. V pořadu Interview Martina Kováře to řekla viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. „Pokud nenastane nějaká nečekaná událost, mohli bychom se na jednocifernou inflaci přiblížit už letos v létě,“ říká. Dodala ale, že nemůžeme nikdy vyloučit, že se stane něco nečekaného. „To,co vidíme dnes ve vývoji cen, je přímý dopad válečného konfliktu na Ukrajině. Nejprve se to dotklo cen ropy, pohonných hmot, posléze plynu a energií celkově. Nemůžeme se tak divit, že ceny potravin, jsou tam, kde jsou,“ vysvětluje. V rozhovoru mluvila také třeba o tom, jak by se Česko vypořádalo se zdražováním, kdyby přijala euro. 

„V tuto chvíli máme 14 poslanců, před volbami jsme jich měli polovinu. Máme největší počet senátorů v naší historii. Jsme z podstaty zodpovědná strana, i náš přístup v rámci koalice je takový,“ myslí si místopředseda TOP 09 Jan Jakob. Při vyjednávání různých záležitostí jsme velmi silným hráčem,“ dodává host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Achillovou patou českého zdravotnictví je podle emeritního rektora Karlovy univerzity Tomáše Zimy nedostatek personálu.  „Sám si občas kladu otázku, kam se lékaři a zdravotníci ztrácejí,“ přiznává v pořadu Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. Dodal, že lékařské fakulty vychovávají dostatek absolventů a odliv zdravotníků do zahraničí už není v současné době tak velký. „S nedostatkem zaměstnanců se potýkají i další evropské země,“ říká Zima. V současnosti se celá Evropa, včetně Česka potýká s výpadky léků. Emeritní rektor Univerzity Karlovy vysvětloval, proč podle něj k nedostatku léků dochází. 

Petr Konvalinka je kromě emeritního rektora ČVUT a předsedy Technologické agentury ČR rovněž statikem a materiálovým inženýrem. To, že se bude věnovat stavařině, věděl od útlého dětství. „Stavěl jsem různé hrady a mosty z písku. V 8 letech jsem pak poprvé vyzdil zeď a ve 12 letech jsem osadil první plechovou dveřní zárubeň,“ vzpomínal v pořadu Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. Konvalinka přiznal, že v rodině nikdo není stavař. Naopak má mezi příbuznými učitele a i on sám se učení věnuje. „Nejvíc ze všeho mě v životě baví učit studenty a setkávat se s nimi,“ říká emeritní rektor ČVUT. V rozhovoru pak popisoval také to, jak mu postgraduální studium pedagogiky a psychologie pomohlo v manažerských pozicích. 

„Miloš Zeman byl silný prezident a možnosti Ústavy využíval beze zbytku. Mnohdy šel i na hranu,“ hodnotí desetiletý mandát dosavadní hlavy státu senátor a člen Ústavně-právního výboru Zdeněk Hraba v pořadu Interview Martina Kováře. Za hranu ústavnosti ale Zeman podle něj nikdy nešel.  Senátor zároveň dodává, že během prezidentského mandátu Miloše Zemana se bezesporu zvýšil zájem o Ústavu mezi širokou veřejností. Už ve čtvrtek 9. března nás čeká inaugurace nové hlavy státu. Senátor Zdeněk Hraba současně odpovídal na to, co od nové hlavy státu očekává. 

„Petr Fiala je náročný. Zároveň se ale nerozhoduje na základě emocí. Moc často nekřičí. Když mírně zvýší hlas, všichni víme, že je to zvednutý ukazováček,“ říká tiskový mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka, který byl hostem Interview Martina Kováře Rádia ZET.

„Existuje velmi výrazný rozdíl mezi posilováním státu a tučněním státu. První vnímám jako pozitivní tendenci. Stát je totiž schopný lépe posloužit svým občanům. Druhé prožíváme v současnosti. Stát je teď tučný až-až. Přestává respektovat hranice soukromého a veřejného,“ říká právník Karel Havlíček, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„V tuto chvíli není potřeba zvyšovat úrokové sazby. Zvýšení by si sazby zasloužily pouze ze symbolických důvodů,“ říká exguvernér České národní banky Jiří Rusnok, který byl hostem Interview Martina Kováře. Současná inflace by měla v očích ekonoma výrazně klesnout do konce letošního roku. „V závěru letoška bychom měli být s meziroční mírou zdražování na pěti procentech. Centrální banka také sice pro příští rok slibuje dvouprocentní inflaci, ale já tak optimistický nejsem,“ dodává někdejší premiér.

„Už je spíš minuta po dvanácté. Téma penzijní reformy je politicky opravdu velmi ožehavé a výbušné. Kdyby si tato vláda chtěla udělat pohodičku a strčit hlavu do písku, ještě by mohla, ale další vláda už by s tím opravdu musela něco dělat. Byly by to další nepříjemné věci,” konstatuje náměstkyně ministra práce a sociálních věcí a místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

Výrobcům potravin se snížil prodej nejen těch prémiových. Lidé podle prezidentky potravinářské komory začali od loňského podzimu na stravě výrazně šetřit. „Lidé ustupují od kvalitních potravin. Zaměřují se na levnější výrobky. Může to mít vliv i na zdravotní stav českých občanů,“ říká Dana Večeřová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Komunistický převrat v roce 1948 byl asi jediným ve východním bloku, u kterého přímo neasistovala Rudá armáda nebo jiné sovětské bezpečnostní složky. Nevyhnutelný byl z mnoha důvodů. Kam dojde noha ruského vojáka, tam je podle většiny ruských vládců Rusko. Bohužel došla až do Prahy. Také tady vždycky byla velká inklinace k levici. Lidé v roce 1946 masově volili komunisty a většina z nich ten únor 1948 uvítala, byť netušila věci příští,” říká badatel, spisovatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět. „Komunisté měli v roce 1946 ve volebním programu, že budou podporovat malé živnostníky a nikdy nedopustí kolektivizaci sovětského typu. Čili další komunistická vyfabrikovaná lež. To spoustě lidí zatmělo mysl a oči a volila je,” dodává host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Výhoda koalice na vládním půdorysu je to, že bude konečně možné prosadit takzvaných 17 zákonů pro Prahu. Jde povětšinou o novely technického charakteru. Řeší problémy, které nás v Praze trápí a jsou vidět i ve veřejném prostoru,” říká bývalý primátor Prahy a nyní první náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib /Piráti/, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. Jako příklad těchto problémů uvádí třeba poházené elektrické koloběžky na chodnících nebo problémy s Airbnb, které zvyšuje ceny bydlení a vytváří nepohodu pro starousedlíky. 

„Je to cesta hodna amerického prezidenta. Bylo to skvělé gesto v pravou chvíli,” myslí si o návštěvě Joe Bidena v Kyjevě poradce vlády pro národní bezpečnost a diplomat Tomáš Pojar, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. Podle něj by bez americké podpory válka u konce nebyla, pro Ukrajince by to ale rozhodně nebylo jednoduché. „Fronta by byla možná někde jinde. Americký leadership se v průběhu války ukázal jak v rámci dodávek zbraní, tak finanční pomoci. Jsem rád, že u dodávek zbraní jsme svou roli sehráli tím, že jsme těžké zbraně dodali jako vůbec první. Rozhýbali jsme tak Británii i Spojené státy a ty po nás převzaly otěže,” dodává. 

„Víra v to, že se odběratelsko-dodavatelské řetězce samy napraví, byla dramatickým nepochopením někdejší ekonomické reality,“ říká Jan Skopeček, který byl hostem Interrview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Sestry jsou mnohem kvalifikovanější než v minulosti. Jejich valná většina jsou vysokoškolačky. Mají k sobě i pomocnice – kolegyně s menší erudicí,“ vysvětluje přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie v pražském IKEMu Ivan Netuka. Zkušená sestra tedy může řídit několik kolegyň. „Díky tomu můžeme v rozrůstajícím se zdravotním systému udržet kvalitu,“ doplňuje host Interview Martina Kováře.

Většina ruské populace nevnímá Záporoží ani Doněck jako součást jejich země. Sentimentální vztah mají Rusové podle slov Jana Kofroně k poloostrovu Krym. „Kdyby ho ztratili, byla by to pro ně opravdová porážka. Dokázal bych si představit, že by v takovém případě začali vrchní představitelé ruské armády zvažovat použití jaderných zbraní,“ říká politický geograf.

„Destinace v naší zemi jsou absolutně konkurenceschopné Rakousku nebo Německu. Ten, kdo dokázal oslovit české zákazníky a nabídnout kvalitu, žije si relativně dobře,“ myslí si prezident svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„Není možné, aby prezident prosazoval pročínskou a proruskou politiku a vláda se snažila tyto vztahy revidovat. Jan Lipavský nám dává příklad, abychom se i personálně nebáli jít do odvážnějších rozhodnutí,“ říká šéf pirátských poslanců Jakub Michálek, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Naše pracoviště covid zasáhl v tom smyslu, že jsme museli opustit elektivní operativu. Začali se nám v šuplících hromadit pacienti, kteří tuto péči potřebovali. Tu a tam totiž bylo také potřeba našich lékařů na covidových jednotkách. Zásah to byl ale především pro ty pacienty. Bylo to celé zbrzděné a projevuje se to dodnes,“ popisuje ortoped a přednosta kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN Motol Vojtěch Havlas. Ten byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Z minulých krizí jsme získali jednu lekci. Většinou, když nečekáme nic špatného, tak je zásah velký. Když se na něco špatného připravíme, není to tak zlé, jak se zdálo,“ říká Mojmír Hampl. „Očekávání umí změnit naše chování. Umíme se připravit na zlé věci, které očekáváme, že přijdou,“ vysvětluje host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Nutno říct, že covid nás ještě neopustil. Jsou tu skutečně skupiny pacientů, kteří nejsou očkováním příliš chránění, a mohou se dostat do kritického stavu prakticky kdykoliv. Navíc někteří lidé, kteří nám během časů koronaviru pomáhali, řekli, že už toho mají dost. Největší trable nemáme ani tak u lékařů, jako máme u zdravotních sester. Je to obrovský problém, který začal už před covidem, je to problém celosvětový,“ popisuje situaci ve zdravotnictví zástupce přednosty pro intenzivní péči Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN Martin Balík. Ten byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Výsledek prezidentských voleb je odrazem toho, jak který z kandidátů přistoupil k celému předvolebnímu období,” je přesvědčený bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý. Petr Pavel se podle něj jevil jako klidnější, uvážlivější a kampaň měl mnohem promyšlenější. Oproti tomu Andrej Babiš byl podle Šedivého velmi agresivní a volil kontraproduktivní témata. „Někteří lidé si myslí, že voják bude řešit situace vojenským striktním způsobem, což mimochodem někdy není na škodu. Vojáci mají spíš takový přístup uvážení a hodnocení situace před tím, než se rozhodnou. Hlavně řeší věci ve variantách, což je v politice velmi často potřeba,” dodává host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Hlavní kompetence prezidenta je v měnové politice. Tam jsme v situaci, kdy byla čerstvě dojmenovaná nová bankovní rada, takže nový prezident Pavel by měl ve svém prvním funkčním období vybírat jen jednoho jejího člena. Pravděpodobně potvrdí pana Holuba do jeho druhého mandátu, takže centrální banka asi nebude mít žádnou změnu,” myslí si ekonom a poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Politici i marketingoví odborníci se shodují, že byla prezidentská kampaň nebývale ošklivá, štvavá a podpásová. Spousta lidí si řekla, že nemohou volit systém manipulace a lži, jaký nastolil Andrej Babiš,“ říká senátorka Miroslava Němcová. „Jsem s volbou Petra Pavla spokojená. Vyjadřovala jsem mu podporu několikrát. Považovala jsem ho za správného kandidáta,“ pokračuje bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„V první řadě končí éra Miloše Zemana, a to nejen jako osoby, ale i jako reprezentanta první polistopadové politické generace. Andrej Babiš i Petr Pavel politicky vyrůstali až mnohem později – Andrej Babiš před několika lety a Petr Pavel vyrůstá politicky teprve nyní,” říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET, politolog Petr Just. „I z tohoto pohledu to bude poměrně zásadní mezník, moc se o tom ale nemluví. Po třiceti letech bude prezidentem někdo, kdo není spojený s tou první generací polistopadových politiků,” dodává. 

„Myslím, že kampaň se dostala někam, kde to nikdo nechceme. Vyhrožování násilím zásadním způsobem odsuzuji. Nepatří do slušné společnosti. V první řadě jsme sousedi, za pět let bude další volba,” připomíná předseda Ústavně-právního výboru a bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček /ANO/, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Výsledek v prvním kole, kde Andrej Babiš získal téměř dva miliony hlasů, byl fenomenální. Férově přiznávám, že kdyby se mě někdo zeptal před volbami, neřekl bych, že to bude o tolik víc, než mělo hnutí ANO v parlamentních volbách,” dodává Vondráček. 

„Andrej Babiš nás každý den překvapuje. Zásadně zpochybnil kolektivní obranu NATO, což je základní bezpečnostní pilíř České republiky, který má masivní podporu celkem 78 procent občanů. Z toho je vidět, jak si pod sebou sám podřezává větev. Myslím, že překvapuje i sám sebe. Nějaký polský europoslanec napsal, že Babiš blábolí páté přes deváté,” říká analytička Týdeníku ECHO Lenka Zlámalová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Babiš moc neví, co dělá, takže se můžeme dočkat různých věcí,” dodává. 

„Věřím, že ne všichni jsou zabednění. Ten, kdo trochu vnímá realitu a přemýšlí, si musí uvědomit, co by hrozilo, když by se prezidentem stal Andrej Babiš. Doufám, že si lidé správně vyberou,“ říká exdiplomat Petr Kolář. „Generál Petr Pavel je mnohem větší a jistější zárukou bezpečnosti a míru než chaotický kvazidiplomat Andrej Babiš,“ dodává host Interview Martina Kováře.

Přesun české ambasády do Jeruzaléma je podle budoucí velvyslankyně v Izraeli vysoce politická otázka. „Česká diplomacie považuje západní Jeruzalém za hlavní město Izraele. Otevřeli jsme tam pobočku velvyslanectví i český dům. Padne-li politické rozhodnutí o přesunu ambasády, budu tam působit moc ráda,“ říká Veronika Kuchyňová Šmigolová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Izrael si uvědomuje, že je Česká republika jeho blízkým partnerem. Při jakýchkoliv politických konstelacích ho podporujeme,“ doplňuje.

Volební souboj Babiše s Pavlem je podle Jiřího Pehe střetem dvou různých stylů prezidentství. „Andrej Babiš je člověk, který je impulzivní a emotivní. Nevadí mu občas využít lež. Petr Pavel si potrpí na klid a dekorum,“ popisuje politický komentátor Jiří Pehe, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Primátor Ostravy Tomáš Macura i hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák dají hlas ve druhém kole prezidentských voleb protikandidátovi Andreje Babiše Petrovi Pavlovi. Vnitřní drolení hnutí ANO podle Karla Havlíčka nezačíná. „Je to pro stranu zdravá věc, ale nesmí to přerůst do hazardu s hlasy těch, kteří nás volí,“ myslí si první místopředseda největšího opozičního subjektu, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

Markétu Pekarovou Adamovou překvapila rekordní volební účast v prvním kole prezidentských voleb. „Lidem záleží na tom, kdo bude dalších pět let naším prezidentem. Nepřekvapilo mě ani, kdo se dostal do druhého kola,“ konstatuje předsedkyně Poslanecké sněmovny, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. V posledních týdnech se totiž výsledek prvního kola dal podle Pekarové předpokládat.

„Průměrný věk prvorodiček v Praze je okolo jednatřiceti, dvaatřiceti let. To je velmi pokročilý věk pro první těhotenství. Biologie je naprosto neúprosná. Naším úkolem jako lékařů není diktovat ženám, kdy přesně mají otěhotnět a porodit, ale informovat širokou veřejnost o tom, že čím pokročilejší je věk ženy, tím častější je na příklad vysoký tlak či cukrovka v těhotenství, předčasné porody, císařské řezy a tak dále. Upozorňujeme na to veřejnost, ale i politiky – jestli by nešlo ženám nějakým způsobem přizpůsobit jejich sociální zázemí. Současný systém je totiž nutí odkládat těhotenství,” myslí si gynekolog a porodník Antonín Pařízek, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„S Andrejem Babišem jsem absolvovala několik setkání s občany. Reagují na něj velmi vřele. On si k lidem umí najít cestu. Je to jediný z kandidátů, který má právo na Hradě být, protože, jak řekl Václav Klaus, prezidentství je vyvrcholením politické kariéry, nikoliv jejím začátkem,” říká předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Ten, kdo si nezkusil jiné volby, nemá nárok. Jsem přesvědčena, že to lidé pochopí a ocení, že to je člověk, který byl ministrem financí a premiérem v nelehké době. Navíc všichni znají jeho názory. Věřím, že jsou jeho šance velké.” 

„V životě nemůžete nikdy dosáhnout cíle, když nevyberete tu nejlepší možnost, pokud můžete. A říkat lidem, že při volbách nemají vybírat nejlepší možnost a že ti, co jsou pro někoho nejlepší možností, nemají fungovat v té soutěži, je pro mě naprosto nepřijatelné. Nepřijatelné je pro mě i to, že tu dnes podle některých máme už jen tři kandidáty,” říká předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil /ODS/, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. Lidé by podle něj měli ve volbách prezidenta vybírat tu nejlepší možnost a teprve poté, co o ni přijdou, vybírat dál. 

„V úvahách je budování menší styčné kanceláře. Aby existovalo místo, kde by mohlo docházet k setkávání. Jistě budou nějaké návštěvy i ze zahraničí,” myslí si mluvčí prezidenta Miloše Zemana a ředitel Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky Jiří Ovčáček, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. S koncem prezidentského mandátu Miloše Zemana souvisí i uchování jeho projevů a zaznamenaných aktivit. „Uvažujeme spíše o jejich digitalizaci. Memoáry prezident ale nechystá. Ovšem uvidíme, co přinesou následující léta. Možná je třeba počkat, až sedne prach. Za pár měsíců budou lidé na Miloše Zemana rádi vzpomínat,” je přesvědčený jeho tiskový mluvčí. 

'Je tam několik drobných zádrhelů, které když nevyřešíme, tak třetí díl nebude. Vždycky ale říkám, že nám dva krásné filmy stačí. Nemusíme pokoušet boží přízeň do třetice,“ usmívá se Jiří Strach, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Máme velký rozdíl mezi stomatologií a všeobecnou medicínou. Stomatologie je tu dnes už hodně západní, ale populaci to nevyhovuje. Pacientů se totiž hodně ptáme, co chtějí a musí se rozhodovat,” konstatuje prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Když uděláme nějaký kurz pro všeobecné lékaře a stojí třeba tisíc korun, spousta z nich říká, jestli jsme na to nemohli sehnat sponzory. A pak máme kolegy stomatology, kteří chodí třeba na dvacet kurzů ročně a platí klidně dvacet tisíc za jeden. Chtějí totiž být naprosté špičky. Do české medicíny potřebujeme dostat touhu po excelenci. Chceme, aby lidé pracovali na nejvyšší možné úrovni.” 

„Přísloví, že čerti chodí ve skupinách, je narážka na dnešní dobu. Máme tu energetickou krizi, Ukrajinu, koronavir. Myslím si, že tato skupina ještě není vyčerpána, ale zase přijde a odejde. Je tedy nutné se připravit na několik dalších obtížných let s nečekanými překvapeními, ale jsme schopni to zvládnout. A čím rychleji to období zpracujeme, tím rychleji odezní,“ popisuje dnešní dobu geolog Václav Cílek, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Tutanchamonův dvůr vypadal podobně jako dvůr středověkého panovníka, třeba francouzského nebo britského. Král žil v nádherném paláci, v obrovském luxusu. Měl všechny možné služebníky a vysoké hodnostáře na pozicích ministrů. Země byla spravována podobně jako vyspělý feudální stát,“ popisuje Egypt v období 13. století před Kristem archeolog a egyptolog Miroslav Bárta. „Objev Tutanchamonovy hrobky ovlivnil egyptologii a archeologii naprosto zásadně. Byl to největší nález v dějinách lidstva,“ doplňuje host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET, kterému vyšla kniha Tutanchamon: Století záhad a objevů.

„Pro levicové aktivisty je kapitalismus synonymum zla. Je spojován se všemi nejhoršími věcmi na světě,“ říká ekonom Vysoké školy ekonomické v Praze a ekonomický publicista Marek Loužek v pořadu Interview Martina Kováře. „Kapitalismus má na světě jen málo přátel, přestože byl úspěšnější než jakýkoli jiný ekonomický systém v dějinách,“ vysvětluje Loužek. Podle něj pak odpůrci využívají toho, že lidé vědí málo o historii. „Trikem antikapitalistů je ten, že porovnávají skutečný systém, v němž žijeme s ideálem dokonalého světa, který vymysleli. Ten ale neexistoval, a ani nikdy nebude, “ říká. Ekonom v rozhovoru popisoval hlavní argumenty odpůrců Kapitalismu.

„Skutečně odcházím kvůli tomu, že nemám vysokoškolské vzdělání,“ říká odcházející předseda Národní sportovní agentury (NSA) Filip Neusser. Ten byl hostem pořadu Interview Martina Kováře. „Připravovaná novela zákona, která v pátek míří do posledního čtení, skutečně říká, že šéf NSA musí disponovat vysokoškolským titulem,“ vysvětluje. Neusser dodal, že je podle něj mnohem důležitější dobrá angličtina a samozřejmá je i zkušenost se sportem. Rozhodnutí šéfovat agentuře, která rozděluje sportovní dotace, ale nelituje. „Jak vůči agentuře, tak i vůči sobě mám svědomí čisté,“ říká. Filip Neusser šéfoval NSA od května 2021. Od 1. prosince ho ve funkci nahradí šéf Českého veslařského svazu Ondřej Šebek. 

„Válečná daň jako taková je legislativně i technicky novela zákona o dani z příjmu právnických osob. Ta není vládní. Šlo to pozměňovacím návrhem tohoto zákona pana ministra Stanjury. Výhrady jsem očekával spíš u poslední novely energetického zákona, kde je ten solidární příspěvek,” říká ministr pro legislativu, nestraník za Piráty Michal Šalomoun, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. Podle Šalomouna panovaly obavy, že by právě novela energetického zákona obsahující solidární příspěvek mohla u Ústavního soudu narazit jako dvojí zdanění. „Já dvojí zdanění nevnímám jako problém. Spíše může nastat problém nadměrného zdanění,” dodává Šalomoun. 

„Představy z roku 1989 se rozhodně úplně stoprocentně nenaplnily. Je otázka, jestli se naplnit mohly. Na to mám takovou tezi. Jediné úspěšné revoluce jsou ty neúplné. Všechny dokonalé revoluce končí krveprolitím,” myslí si Michael Žantovský, bývalý politik a diplomat a v současnosti ředitel Knihovny Václava Havla. „Události v Rusku, na Ukrajině a kolem nás ukázaly, jaký obrovský význam měla role Václava Havla v těch změnách, které u nás probíhaly, a v geopolitickém začlenění nové České republiky do mezinárodní struktury. Myslím, že to si lidé uvědomují,” dodává host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Hybridní válka mimo jiné zneužívá toho, že se setřela hranice mezi násilím kriminálního a vojenského charakteru. Dnes už je jen právní, ale ne faktická. Proto se pro řešení těchto hrozeb v některých případech velmi hodí útvar Vojenské policie, který v sobě kombinuje vojenskou organizovanost a výcvik a policejní schopnosti,” říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET Otakar Foltýn. „Hybridní válka je z hlediska vojenství termín nesmyslný. Je sexy pro veřejný prostor, protože si do něj každý může promítnout, co chce,” dodává náčelník Vojenské policie. 

„České zdravotnictví během dvou covidových let ukázalo, že je mnohem lepší, než si většina lidí myslí. V těch nejkrizovějších momentech rozjeté epidemie udržovalo společnost a ekonomiku v chodu. Současná vláda místo poděkování snížila platbu za státního pojištěnce a sebrala tak zdravotnictví 14 miliard korun,” říká prezident České lékařské komory Milan Kubek, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Do toho se nám rozpadla síť lékařské pohotovostní služby a máme nedostatek lékařů na zdravotnické záchranné službě.” 

„Válka na Ukrajině probíhá, ale tento konflikt by se neměl rozšiřovat do dalších zemí. Myslím, že se válce v rámci NATO nebo Ruska neblížíme ani po dopadu rakety na polské území. Je to také díky tomu, že je Severoatlantická aliance i Evropská unie jednotná, jako dlouho nebyla,” říká ministryně obrany Jana Černochová /ODS/, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Ukrajina je suverénní země a má právo být suverénní zemí i v budoucnu, na tom nemůže žádný Vladimir Putin nic změnit.” 

„Kritici přijetí společné evropské měny léta říkali, že nás koruna uchrání před hospodářskými krizemi a že nám pomůže během inflačních krizí. Jako důvod udávali, že budeme mít českou centrální banku, která zvýší své úroky a tím srazí inflaci. To je absurdní. Teď máme jednu z nejvyšších inflací i úrokových sazeb v celé Evropské unii a podniky i domácnosti jsou nucené bojovat na dvou frontách. Firmám to zdražuje úvěry, domácnostem hypotéky,” říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Když se řekne listopad 1989, před očima mi naskočí partyzáni besedující ve školách a vyprávějící o tom, jak byli v lesích hrdinní proti Němcům,” říká scenárista, režisér a jeden ze studentských vůdců v listopadu 1989 Igor Chaun. „Doba od revoluce je pro mě vývoj. Nesmírně si přeju, aby ty silné věci, které teď prožíváme, nepřinesly nějaké kóma, ale abychom pochopili, že některé věci nemůžeme dělat jako dřív. Pořád máme obrovskou šanci mít tady ve středu Evropy silnou, krásnou a prosperující zemi,” myslí si host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

Vypadá to, že buducnost výroby elektrické energie je v jaderné energii. „Nakonec to bude spíš kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. V Evropě jsou regiony na jihu výborně disponovány pro produkci elektřiny z fotovoltaických panelů nebo z koncentračních solárních elektráren, v severních částech naopak pro velké větrné farmy,” vyjmenovává předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

Kvalita služeb na železnici se podle Martina Kupky /ODS/ v posledních letech zanedbávala. Může za to i systém odměňování generálních ředitelů Správy železnic a Českých drah. Například vlakové spojení mezi Libercem a Prahou není konkurenceschopné. Lidé na cestě stráví minimálně 2 a půl hodiny.

„Poraženým amerických voleb je Donald Trump. V neutrální pozici jsou netrumpovští republikáni,“ říká Jakub Lepš, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. Volby podle něj vyslaly jasný signál Republikánské straně. „Kandidátům, které navrhnul a prosazoval Donald Trump se vedlo poměrně špatně. Ti, kteří si od Trumpa udrželi odstup se vedlo velmi dobře,“ konstatuje.

„Vedeme debatu o něčem, co bych nazval řešení důsledku problému. Jsme v situaci, kdy neřešíme příčiny, ale řešíme důsledky, a to záplatováním,” myslí si bývalý generální ředitel ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. „Myslím, že by ceny elektřiny měly klesnout. Uměle se odvíjí od ceny plynu a nákladů plynových elektráren, které slouží k výrobě elektrické energie. Ceny plynu jdou dolů, takže by měl z trhu přijít signál směrem dolů. Ale popravdě řečeno, měli bychom se řídit úplně něčím jiným, protože ten systém je sám o sobě nesmyslný,” dodává host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Jedna věc je kampaň a druhá věc je mediální prostor. Umím si představit, že by Andrej Babiš skoro fyzicky nepřežil, kdyby se o něm tři měsíce nemluvilo od rána do večera,” myslí si odbornice na politický marketing Anna Shavit, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Je velká pravděpodobnost, že někdo z těch 21 kandidátů odpadne nebo odstoupí. V tuto chvíli bych si asi dovolila tvrdit, že se to zatím točí okolo trojice Andrej Babiš, Petr Pavel a Danuše Nerudová,” dodává. 

„Musíme pomáhat českým občanům. Na druhou stranu musíme podporovat Ukrajinu, aby zvládla válku, která má dopad i na naši kvalitu života,“ říká předseda bezpečnostního výboru Sněmovny Pavel Žáček z ODS, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. Není podle něj možné, abychom neřešili Ukrajinu a vrhli se pouze na Českou republiku. „Podryli bychom tím odhodlanost východního křídla NATO nebo Švédska a Finska. Nevíme, co Rusko v budoucnu udělá,“ dodává.

Brazílie má nového levicového prezidenta. Je jím Luiz Inácio Lula da Silva, který těsně porazil úřadujícího prezidenta Jaira Bolsonara. „Političtí analytici tvrdili, že to bude o dvacet procent, nakonec to bylo o necelá dvě procenta. Lula je ikona latinskoamerické levice. Už je prezidentem podruhé. Během svého prvního prezidentství významně zasáhl do sociální skladby Brazílie. Na druhou stranu se za jeho vlády děly i věci, které jsou předmětem velké kritiky,” vyjmenovává iberoamerikanista Josef Opatrný, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Málokomu z mladých lidí se chce jít dělat do nějakého systému s režimem neboli za píchačky. Navíc došlo k vysokému zvětšení poptávky na téměř dvojnásobek. Možná bude náš export ještě víc než dvojnásobný oproti jiným rokům,” předjímá Jiří Hynek, host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Jsme velmi exportně orientovaný průmysl. Kdybychom nebyli konkurenceschopní, nevyvážíme 90 procent naší produkce,” dodává výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. 

„V hospodách se spíš stane, že není personál, který by obsloužil, než že by nebyli zákazníci. Mluvíme o krizi, ale v zásadě pořád mluvíme o strachu. Mluvíme o strachu z toho, že přijdeme o to dobré, co tady je a co jsme si dlouho neuvědomovali, že máme. Vždycky, když je situace horší, cítíme, že se přiblížil konec Evropy,” říká předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Máme volební systém, který zvýhodňuje méně výrazné osobnosti, vůči kterým není vyhraněný postoj. Kdyby to byla jednokolová volba, tak by to pomohlo vyhraněným osobnostem, mezi které Andrej Babiš patří,“ konstatuje poslanec Patrik Nacher /ANO/, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „V druhém kole je volba spíše negativní. Nehlasuji pro někoho, koho chci, ale dávám hlas tak, aby nebyl zvolen někdo, koho nechci,“ doplňuje.

„Tomáš Garrigue Masaryk patřil k těm, kteří uvažovali o české otázce v širším kontextu. Zabýval se Ruskem, ale dobře znal i západní demokracie. Z toho usoudil, že teď přichází velká doba, která může otevřít možnost dosažení nějakého kvalitativního posunu z hlediska českého státoprávního uspořádání,” říká historička Jana Čechurová. „Pokud se týká jeho osobně, tak i předtím mnohokrát prokázal, že má rád velké výzvy a upřímně věřil tomu, že je veden určitou prozřetelností, že je předurčen k velkým skutkům. To mu dávalo sílu,” dodává host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET Čechurová. 

„Je doba, kdy jsme už opravdu existenčně ohrožení. Připravujeme se na zavírání, všechno neufinancujeme. Nemáme svého ministra, sport si všichni přehazují,” konstatuje předseda České unie sportu Miroslav Jansta. „Český sport zažívá největší krizi od roku 1990. Po roce 1990 se stát začal chovat ke sportu jako k cizímu dítěti, nepodporoval ho. Teď se to projevilo na plné čáře. 58 procent klubů předpokládá, že skončí, jestli se něco nezmění,” dodává host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„To, že ministři financí nejsou ekonomové, je handicap. Politické strany nejsou prošpikované jedním ekonomem vedle druhého. Vidím tam hrozně moc politologů a lékařů, ale ne těch, kteří by měli v politice být. Politika by měla být plná právníků a ekonomů. To jsou profese, které tam sednou nejlíp,” říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET, ekonom Vladimír Pikora. 

„Je nesmírně důležité jednat s Ukrajinci o konkrétních projektech. Ukrajina je velkou příležitostí pro naši bezpečnost, ekonomiku, zaměstnanost a HDP. Proto je pro nás teď důležité jednat s Ukrajinci přímo na místě,“ říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET, poradce premiéra, Tomáš Pojar. „Nevím přesně, kdy k té návštěvě dojde a za jakých podmínek. V tuto chvíli to ještě nikdo stoprocentně nerozhodl.“

„Z pojmu digitalizace státní správy se stalo tak trochu klišé. Lidé si často představují, že digitalizace je to, že zaplatím QR kódem odpady nebo si digitálně vyřídím občanský průkaz. Co nejméně chodit na úřady. Ale to je, dejme tomu, patnáct procent toho celého, co digitální transformace znamená,” říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET, odborník na digitalizaci státní správy Ondřej Šimíček. 

Už příští týden představí hnutí ANO svého kandidáta na prezidenta. Podle Andreje Babiše je nicméně v plném proudu příprava „protibabišovských médií“, která tvrdí, že by jako kandidát neuspěl. „Média tvrdí už teď, že Babiš je totálně neschopný a že ho všichni porazí. Je to zajímavé,” říká Andrej Babiš, který byl hostem Interview Martina Kováře. 

„Když vidím, jak Putin, který se dušuje zájmem o kulturní památky, bombarduje ty nejstarší památky existující v ruském prostoru, to by mělo bolet srdce každého kulturního člověka. Nejen toho, kdo se tam narodil. Kyjev je globálně velmi význačné místo a myslím si, že to každý ví. Ne náhodou se o Kyjevu říká ‚matka měst ruských‘. Je to architektonicky a historicky cenné město,” říká kyjevský rodák, publicista a esejista Jefim Fištejn, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Trvá, než se inflace vyrobí. Za utržení ze řetězu to nepovažuji,” říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET, ekonom Martin Slaný. „Základy současné inflace byly položeny už v období, kdy centrální banky aplikovaly velmi dlouhou dobu nulové úrokové sazby. Pak k tomu samozřejmě přispěl covid, kdy se absolutně odtrhla reálná ekonomika, vytvořená produkce a příjmy. De facto jsme z pohledu příjmů vůbec žádnou krizi nezaregistrovali,” vysvětluje. 

Ve svém výzkumu se zaměřuje na biologickou evoluci, zejména v oblastech etologie, evoluční parazitologie a evoluční psychologie. „Vždycky jsem dělal, co mě bavilo a ono se to začalo hezky propojovat. Ukazuje se, že ve světě souvisí všechno se vším,” říká Jaroslav Flegr, který byl hostem Interview Martina Kováře. 

„Přes Kerčský most se převážely těžké zbraně. To bylo ochromeno. Mostní konstrukce byla tím žárem poškozena. Pro psychiku Rusů žijících na Krymu to bude znamenat, že budou utíkat. Bezpochyby to zvýší nervozitu,” říká rusista Karel Svoboda, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Musíme udělat cokoliv proto, aby byl v naší zemi sociální smír. Je teď ohrožen. To vidíme na výsledku politického soutěžení za posledních 14 let,” říká ředitel MONETA Money Bank Tomáš Spurný. „Aby bylo šest subjektů ze 40 zasaženo válečnou daní a zbytek ne, to není fair play. Těch šest velkých bank nebude mít rovné pole s těmi ostatními. Debata by měla být o konsolidaci veřejných financí, o sociálním smíru a de facto musí být o zvýšení daní v České republice,” myslí si Spurný, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

Válka na Ukrajině dnes nabyla nový rozměr. Energetické a civilní cíle na Ukrajině zasypávají ruské rakety jako odpověď na útok na Krymský most. „Je to jasné potvrzení toho, co říkáme od samého začátku války – že se Rusko chová jako teroristický stát. Útočit na civilní cíle je barbarství. Je to něco naprosto neomluvitelného a překračuje to veškeré možné hranice i konvence válčení,” říká předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Markéta Pekarová Adamová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Vždycky jsem dával za vzor Švýcarsko, dneska Izrael. Kdyby se technologie přiblížily alespoň Izraeli, kdyby Izrael mohl vyvézt své know-how do světa a kdybychom předělali zastaralé závlahy na ty moderní počítačem řízené, můžeme ušetřit obrovské množství vody,” říká hydrolog Bohumír Janský, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Jsme v situaci, kdy už nepůjde odkládat některé zásadní reformy. Nějaká vláda do toho bude muset říznout, protože těch peněz nebude dostatek. Zároveň jsme se tady rozmlsali, protože minulá vláda zaplatila za covidu všechno všem,' říká v Interview Martina Kováře prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Rozhodnutí vlády o zafixování cen elektřiny a plynu ale vítá.

„Levice si způsobila problém svým chováním sama. Svým chováním, přístupem a problémy. Nevěnovala se těm, kdo tu levici volí. Někdo jim vyluxoval voliče. V budoucnu bude také hodně důležité, zda bude mít levice ve svém čele lídra. Bez lídra to rozhodně zvládnout nejde,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a kandidát na prezidenta Josef Středula, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Hlavní město a vláda by pokud možno měly dýchat společně. Jedna z blokací, které tady existovaly poslední čtyři roky kromě neschopnosti pražské koalice, bylo to, že si vůbec nerozuměla s exekutivou a Andrejem Babišem,” říká šéf regionálního sdružení ODS v Praze Marek Benda, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Jak dopadnou povolební vyjednávání v tuhle chvíli nevím. Jasně jsme řekli, že se chceme bavit na bázi vládní koalice, protože nám to dává hluboký smysl i ve vztahu k vládě.” 

„Myslím, že připomínat si Mnichovskou dohodu smysl má, ale už z jiných důvodů než před dvaceti lety. Přestalo to být historickým traumatem. To je to hlavní, co se změnilo,” říká historik Ivan Šedivý, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Na druhou stranu to otevírá spoustu otázek, na které je možné odpovídat různými způsoby. Ty otázky jako by byly nadčasové.” 

„Současná vláda se chová úplně stejně jako vláda Andreje Babiše. Profesor Fiala pouze mystifikačně ve své znakové řeči signalizuje, že jsou něco úplně jiného,” říká bývalý prezident Václav Klaus, který byl hostem Interview Martina Kováře.  Vládě podle něj nezbude nic jiného, než zvyšování daní a utahování opasků.

,,Trh se úplně změnil. Bojím se, že už to nikdy nebude jako dřív. Musíme se rozloučit s tím, kolik stály potraviny před válkou a touto krizí,” říká Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory, která byla hostem Interview Martina Kováře. 

„Online justice je trend, který sleduji v celé Evropě i v celém světě v poslední době. Asi je to logické. Já sám v tom ale shledávám mnoho významných argumentů, které by měly být jakýmsi zdviženým ukazovákem. Ne do všeho se tato metoda vedení justice a komunikace hodí,” konstatuje host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET, soudce Nejvyššího soudu Roman Fiala. 

Energetická krize má mnoho příčin a válka na Ukrajině je jen jednou z nich. Stále probíhají diskuze na téma, jestli zastropování cen nepřišlo pozdě. Podle ekonoma Štěpána Křečka předvedla Česká republika na své poměry skvělý výkon. Poradce premiéra byl hostem Interview Martina Kováře

O víkendu se uskuteční komunální volby a volby do třetiny Senátu. Podle politologa Jiřího Pehe, ale bude těžké odhadnout, zda přinesou zlom i v celostátní politice. ,,Těmito volbami se nemění politické trendy, ale nepodceňoval bych volby prezidentské,” říká Jiří Pehe v Interview Martina Kováře. 

Obyvatelé ostrovního státu se s Alžbětou více než týden emotivně loučili a v mnoha případech to bylo hodně osobní. Co všechno znamená pro Británii smrt Alžběty II.? „Odešla legenda. Skončila druhá alžbětinská éra. Pro Velkou Británii jako takovou to ale příliš znamenat nebude, protože Karel III. je podle mě asi vůbec nejpřipravenější král v dějinách a nastupuje na trůn jako vůbec nejstarší král,” říká v Interview Martina Kováře na Rádiu ZET bývalý zástupce velvyslance v Londýně Jan Brunner. 

V léčbě kardiologických onemocnění se věda velmi posunula. Vymyslelo se několik nových postupů a léků. Je to oblast zajímavá a velmi dynamická, říká kardiolog Aleš Linhart, který byl hostem Interview Martina Kováře.

Oficiálně z politiky odešel, ale velké slovo v ní stále má. Na Twitteru ho sleduje přes 280 tisíc lidí. „Demokracie potřebuje aktivní občany,” říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který byl hostem Interview Martina Kováře. 

,,Energetický kolaps hrozil a pokud by nezasáhla vláda nebo Evropská komise na evropském trhu, tak si nechci představit, jak bychom dopadli,” říká energetický poradce Michal Šnobr, který byl hostem Interview Martina Kováře. 

Rusové vedou už půl roku válku a jeden z mnoha problémů, které to s sebou nese, je skutečnost, že jsou v ohrožení tamní jaderné elektrárny. Aktuálním problémem je ostřelování Záporožské elektrárny, která je nejvýkonnější v Evropě. ,,Není to hračka pro děti,” varuje jaderný fyzik Ivan Wilhelm.

Může se pyšnit československým patentem za výzkum izoamylázy specifické pro slinivku břišní. Díky tomu se dostal ke studiu diabetu. ,,Nosil jsem si na Bulovku vzorky v igelitce,” vzpomíná lékař Jan Škrha, který byl hostem Interview Martina Kováře. 

,,Nejlepší, co můžeme udělat, je skutečně integrovat ukrajinské děti do českých škol. Nechceme vytvářet ghetta, chceme vytvářet plnohodnotné občany naší republiky. Doufáme, že školy zůstanou otevřené, distanční výuka bude poslední volbou,” říká ředitel klíčového odboru základního vzdělávání Ministerstva školství Michael Černý v Interview Martina Kováře. 

„Pomoc je vždycky omezená podle toho, kolik je lidí a kolik je prostředků. Tolik je možné poskytnout pomoci. Myslím si, že se snížením komfortu budeme muset počítat všichni, protože jsme se dostali někam hodně vysoko a to neudržíme,” říká arcibiskup pražský Jan Graubner, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

Ukrajina spustila na jihu země ofenzivu proti Rusku. „Podle toho, co avizovala ukrajinská strana, mělo by jít o ofenzivu, která by mohla změnit situaci v tom smyslu, že by Ukrajina získala strategickou iniciativu. Doteď ji mělo Rusko. Rusko diktovalo tempo, diktovalo, kde se bojuje, kde jsou nejintenzivnější boje. Přináší to do té situace nový prvek, na který Rusko není zvyklé. Lze říct, že Rusko vůbec neočekávalo, že by k takovému okamžiku vůbec mohlo dojít,” říká bezpečnostní analytik Daniel Koštoval, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Dostala jsem i ohlasy, že se na tu dobu dívám špatně, že velice zdůrazňuji úlohu katolické církve. Pohled na tu dobu by ale neměl být černo-bílý,” konstatuje historička Ivana Čornejová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. Specializuje se na dějiny 16. až 18. století a je autorkou řady odborných a popularizačních prací včetně knihy Temno z letošního roku. 

„Vláda dělá málo. Už třináct měsíců po sobě inflace roste. Touhle dobou před rokem jsme už mohli vidět, že se něco bude dít,” říká emeritní rektor VŠE Richard Hindls, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Tenkrát se k tomu přidaly i narušené výrobní řetězce a nedostatek součástek a tak dále a určitý neklid.” 

V září budou lidé volit obecní zastupitelstva a třetinu senátorů. STAN mohl mít nakročeno k tomu, aby měl nejsilnější senátorský klub. „Vzpomeňme si na minulé senátní volby v roce 2020. To byly volby, ve kterých se ODS a STAN přetahovaly o pozici nejsilnějšího senátorského klubu. To bylo důsledkem velkého úspěchu obou těchto stran v senátních volbách,” říká politolog Petr Just, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

,,Nemohu detailně analyzovat nebo predikovat budoucnost, bylo by to bráno jako protisoutěžní chování. Situace je ovlivněná vývojem ceny ropy, která v srpnu zlevnila za barel. Benzínový kartel neexistuje,” říká Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu. 

„Asi padesát procent věcí, které řešíme, jsou onkologické. To je dáno orientací naší kliniky - je hlavně onkologicky zaměřená. Ale samozřejmě řešíme spousty dalších věcí jako třeba poruchy sluchu,” říká emeritní přednosta Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK Jan Betka, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Musíme pracovat s celou řadou nových hrozeb a ty se objevují na všech možných úrovních a ve všech možných směrech. Diplomat dnes musí zvládat daleko širší spektrum vědomostí, musí být připraven reagovat a vytvářet české pozice v řadě problémů, kde to dřív nebylo nutné,” říká diplomat a bývalý velvyslanec v Mexiku, v Itálii, na Maltě, v Číně a ve Velké Británii Libor Sečka, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. 

„Bylo by strašně fajn, aby prezidentem byl člověk, který má nekomunistickou minulost, má nadhled, požívá nějaký respekt a má politickou zkušenost,” myslí si někdejší premiér Mirek Topolánek, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. „Nemám rád odborníky ani ve vládě, ani na nejvyšším postu hlavy státu. Má to být člověk, který rozumí těm zvířátkům v politice, který rozumí politice jako takové a nejlépe se jí v nějaké pozici nějakou dobu účastnil, aby vůbec rozuměl, o co tam jde.” 

,,Zlom v neurochirurgii můžeme vidět už v devadesátých letech, kdy jsme zavedli endovaskulární léčbu a kdy jsme zavedli radiochirurgii. To byl největší skok po 20 letech stereotypu ve zdravotnictví od zavedení CT a magnetické rezonance,” říká neurochirurg Vladimír Beneš starší, který byl hostem Interview Martina Kováře.  

,,Stávková pohotovost byla vůči vládě signálem, že jsme nespokojeni s tím, jak se vyjednává o platech vzhledem k inflaci. Určité posuny nastávají, ale potřebujeme udržet trend, že mladí nastupují do školství a chtějí v něm zůstat,” říká host Martina Kováře, předseda Odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. 

Web kudyznudy.cz je naším hlavním nástrojem. Dovolené v Čechách budou letos častější než zahraniční. Stále táhnou Jižní Čechy a Morava. Pokud se vrátí Covid, musí Evropa více komunikovat,” říká ředitel Czechtourism Jan Herget, který byl hostem Interview Martina Kováře. 

„Já i hnutí ANO od počátku podporovalo humanitární pomoc Ukrajině, ale i dodávky zbraní. Jako členové Výboru pro obranu a bezpečnost jsme chtěli být informováni, jaké zbraně tam šly. Ty informace nemáme dodnes,” říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET, bývalý ministr obrany, nyní poslanec za hnutí ANO Lubomír Metnar. 

„Já jsem rozhodně na pískovišti nesnila o tom, že napíšu nějaký román. Určitě jsem si to nikdy ani nepředstavovala a dodnes mě trochu děsí, že o sobě říkám, že jsem spisovatelka,” říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET Markéta Pilátová. 

,,Když jsem byl opoziční poslanec, Babiš vždy při jakékoli kauze akorát řekl, že neodstoupí. Teď rezignoval ministr školství Petr Gazdík na základě zmínek lokální, pražské kauzy. Pojmenovaly se problémy, které sužovalo hnutí STAN. Vít Rakušan se k tomu postavil otevřeně, jednoznačně, jasně, takový přístup je zodpovědný,” popisuje situaci ministr kultury Martin Baxa, který byl hostem Interview Martina Kováře.

,,Chceme motivovat děti a studenty, aby mohli sportovat. MŠMT k tomu nemá takový vztah, i když paradoxně pod sebou v minulosti sport měl. Sport a tělovýchova jsou dvě rozdílné věci. Lidé mají prupovídky, že to dříve fungovalo lépe. Jsou to lži, já vím, v jakém bordelu sport na MŠMT byl,” popisuje Filip Neusser, předseda Národní sportovní agentury, který byl hostem Interview Martina Kováře. 

„Ceny rostlinných komodit se zvýšily v podstatě o pětapadesát procent, živočišných zatím jen o dvaadvacet procent. Lze předpokládat, že ceny masa ještě dále porostou, pokud nám do toho nevstoupí nějaký jiný aspekt,” říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET viceprezident Agrární komory Martin Pýcha. Jinými aspekty myslí např. extrémní zlevnění obilovin na komoditních burzách či snížení cen elektřiny a plynu. 

,,Během pandemie vzrostly úzkosti a deprese. Tyto stavy předchází tomu, než sáhneme po alkoholu. Během covidu závislosti nijak extrémně nenarostly. Češi se rozrostli na dva tábory. Jedni pijí méně, jiní naopak více,” analyzuje situaci adiktolog a psycholog Aleš Kuda, který byl hostem Interview Martina Kováře. 

,,Z opozice se mi bojuje těžko. Fialova vláda situaci nezvládá. Poznal jsem spoustu podnikatelů, kteří přiznali, že nás nevolili, ale bylo jim za nás líp. I když se to někomu nelíbí, za mě je Andrej Babiš vhodný kandidát na prezidenta,” říká Karel Havlíček, místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda hnutí ANO.  

„Inflace je podle mého názoru dominantně nákladová. Domnívám se, že zvyšování úrokových sazeb výsledky nepřináší,” říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET, ekonomka Ilona Švihlíková. Inflace v České republice podle ní patří k nejvyšším v rámci Evropské unie. 

„Letošní léto bude po třech letech zase normálnější, než bylo třeba loni nebo předloni. Podle všeho to vypadá, že lidé chtějí cestovat,” říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET, místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. 

,,Zabitím Heydricha se zachránilo spoustu lidských životů a Němcům se přestalo dařit. Zlomový rok 1942 vyvrcholí o rok později. Němci se snažili demonstrovat svoji sílu. Akce, jako hledání parašutistů, ubíraly vojáky na frontách. Tudíž s každým československým výsadkem jsme v Němcích povzbudili touhu hledání odbojářů a ubírali jim vojáky, i tomu můžeme říct, že jsme vyhráli válku,” říká publicista a badatel Vlastislav Janík. 

Bývalý československý vodní slalomář a kánoista, český kardiochirurg, Lukáš Pollert je občas provokující glosátor. ,,Já si myslím, že sociální sítě jsou takový playstation, tak si s nimi hraju. Beru na vědomí, že vyřčené slovo má velkou moc, ale já to vážně spíš beru jako hru. Když se chci něco dozvědět, tak si přečtu hodnotná média, ale když se chci pobavit, jdu na sociální sítě. Tam do všeho mluví každý,” mluví o svém koníčku Pollert v Interview Martina Kováře. 

„Jsem přesvědčen, že na co se podíváte, to by měla vláda řešit, ale neřeší,” říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET, předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. „Pro sebe i své děti bych si ale přál, aby vláda problémy řešila.”

„Musíme si být vědomi toho, že jsme se asi potřebovali vrátit nohama na zem a oběma krizemi, kde jedna následuje druhou, se vrátit k tomu, co je v našich životech opravdu důležité,” myslí si host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET Markéta Pekarová Adamová. Tím nejdůležitějším jsou pro ni vztahy. 

,,Oslavy platinového výročí vlády Alžběty II. jsou pro Spojené království velice důležité. Jde o světlé zítřky po temném období. Je to největší oslava v dějinách země vůbec. Připomíná všem, jak je monarchie důležitá. Všichni však stejně výročí prožívat nemusejí,” popisuje dnešní dny politolog Alexander Tomský, který byl hostem Interview Martina Kováře. 

,,Situace, ve které se nacházíme, je velmi výjimečná. Okolnosti se do ní promítají. Hospodářství nevypadá tak, jak jsme zvyklí. Je třeba pomoci těm nejzranitelnějším. Neříkám, že se vše povede na 100 %, ale vláda dělá, co může,” konstatuje předseda Senátu Miloš Vystrčil, který byl hostem Interview Martina Kováře.  

Můžeme říct, že Babiš rozdával a nastala Fialova drahota, ale za okolnosti nová vláda nemůže. Poprat se s nimi ale musí. ,,Za inflaci nemůže válka na Ukrajině, za inflaci nemůže to, že se ještě před válkou zvedly ceny energií, nemůže za to ani přílišná covidová pomoc. Já ani nikdo jiný nejsme pyšní na schodek státního rozpočtu, ale pomoci lidem se muselo,” popisuje těžkou situaci Juchelka, který byl hostem Interview Martina Kováře.  

„Nový normál si můžeme představit z těch dnešních cen, ale je potřeba upozornit, že jako spotřebitelé jsme si užívali energetickou nirvánu. Ceny energií byly extrémně nízké,” říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET, energetický poradce Michal Šnobr. 

V pátek uplyne 80 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Podle historika a ředitele Památníku Lidice je to jeden z nejstatečnějších činů naší historie. Přišly následky v podobě stanného práva, vražd odbojářů a jejich rodin a také k vypálení Lidic a Ležáků, ale odstranění třetího muže nacistického Německa přispělo třeba k oduznání Mnichovské dohody. „Lidé, kteří to udělali byli opravdoví vlastenci, ne mávači vlaječek,” říká v Interview Martina Kováře vojenský historik Eduard Stehlík.  

„Jediné, co teď musíme udělat, je dokázat lidem, že jsme svoje chyby pochopili, přiznat je, omluvit se za ně a už je nikdy nezopakovat,” říká v Interview Martina Kováře předseda ČSSD Michal Šmarda. „Sociální demokracie v minulosti udělala řadu chyb, kvůli kterým se nedostala do parlamentu a voliči ji za ně právem potrestali,” dodává v rozhovoru na Rádiu ZET.

„Kdyby došlo k úplnému zastavení dodávek ruského plynu, znamenalo by to zřejmě zastavení obchodování, jak ho známe,” říká v Interview Martina Kováře ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. Podle něj by se jednalo o ten nejhorší scénář. Dokonce by mohla přestat fungovat burza, takže ceny zemního plynu a v návaznosti na to i ceny elektrické energie by musely být po nějakou dobu určovány administrativně. 

V letošním roce byl rekordní zájem o gymnázia a řada dětí se především ve velkých městech v prvním kole nedostala na žádnou střední školu. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala jsou letošní ročníky velmi silné a řada škol ani nemusí otevírat druhé kolo přijímacích řízení. ,,V České republice je 270 oborů, ale o některé není vůbec zájem, obzvlášť o řemeslné. O všeobecné vzdělávání zájem roste. Každá škola ale má svou horní kapacitu,” vysvětluje Tomáš Zatloukal, který byl hostem Interview Martina Kováře. 

„Nejvíce ohrožené skupiny lidí jsou samoživitelky a samoživitelé a rodiny s dětmi. Až poté jsou na tom velmi špatně lidé, kteří pobírají nějaký typ důchodu. Jako vláda jsme připraveni realizovat další kroky pomoci. Jde například o zvýšení rodičovského příspěvku, zvýšení slevy na děti nebo zvýšení slevy na poplatníka. Tyto nástroje jsme připraveni aktivovat, pokud to bude situace vyžadovat,“ popisuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET.

„Aktuálně se bojím toho, že ceny plynu mohou zdražit tak výrazně, že až koncem roku přijde vyúčtování, tak to bude pro řadu domácností nečekaný výdaj na úrovni 90 tisíc korun. Spousta domácností to neunese,“ popisuje ekonom Vladimír Pikora, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Slova o generální stávce jsou na místě. Situace ve společnosti opravdu graduje, jen si toho vláda nevšimla, protože se snaží řešit státní dluh. Jiné státy v rámci Evropské unie inflaci začaly brzdit, jen Česká republika to pustila ze řetězu,“ myslí si předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Tím, že se rozšiřuje NATO, tak Rusko celou dobu samozřejmě trpí dojmem, že je postupně obkličováno ze všech stran. Vstup obou severských zemí do Aliance bude z hlediska ruské válečné doktríny znamenat docela vážné ohrožení ze směru, na který nebylo Rusko připraveno. Předpokládám, že na to zareagují přesunutím jaderných zbraní do Kaliningradské oblasti. Budou ji považovat za nepotopitelnou letadlovou loď, která bude ohrožovat jak ten sever, tak střed, a dokonce i západ Evropy,“ myslí si poslanec a bývalý velvyslanec v Moskvě a v Kyjevě Jaroslav Bašta, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Evropu vždy překvapí, když vypukne konflikt, který jako by nikdo nečekal. Už řadu let se ale dalo pozorovat, že v evropské zahraniční politice vládne jakási bezstarostnost, jako kdyby Evropané odvykli čelit určitým rizikům,“ říká antropolog Ivo Budil, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Děsí mě komentáře, že jsme prohráli boj s inflací a že míříme ke stagflaci. Není to poprvé, co něco takového slyším. Proto se snažíme využít různé mechanismy, abychom alespoň nějakým způsobem ten růst zastavili. Čím dál více se ale bojím, že to dopadne právě na tu skupinu spotřebitelů, která na tom není dobře ani teď. Jsou to samoživitelky, samoživitelé, senioři nebo sociálně znevýhodněné skupiny,“ popisuje prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Od Ruska můžeme očekávat pokračování mohutného ostřelování, protože té takzvané hloupé nenaváděné munice mají stále ještě dostatek. V omezené míře může ruská armáda i postoupit v některých směrech, ale asi se nedá očekávat žádná zásadní nová ofenzíva. Ruské síly už na velkou ofenzívu nestačí. Psychologická hra před válkou byla ale Ruskem vedena dobře,“ říká generál Petr Pavel, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„V Putinově projevu jsem nezaznamenala ani pět procent nějaké sebereflexe. Byly to ty stejné lži, které používá celé dva měsíce. Byly to zástupné důvody, kterými ospravedlňuje bezprecedentní krok, kdy Rusko napadlo svobodnou zemi, která si dovolila mít bilaterární jednání v rámci společenství. Ukrajina chce patřit na západ a chce řešit svoji budoucnost,“ říká ministryně obrany Jana Černochová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Mezi migranty u nás převažují Ukrajinci, poté Slováci a na třetím místě jsou Vietnamci. A právě Vietnamci jsou zvláštní svou geografickou vzdáleností, země je od nás poměrně daleko, přitom migrace Vietnamců sahá už do 50. let. Tehdy se vyměňovali studenti a rekvalifikovali dělníci, také se pomáhalo dětem po vietnamské válce,“ říká k migraci do České republiky odbornice Eva Janská, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Kritika vůči minulé vládě byla oprávněná, jeden den něco řekli, druhý den to někdo interpretoval a třetí den to jinak schválili. Tehdejší opozice to kritizovala, že to není akceptovatelné. Najednou ale dělají úplně totéž, vytvářejí chaos,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Rusko se v minulých letech na více místech chovalo brutálně, agresivně anebo nerespektovalo základní pravidla. Ale to, čeho jsme svědky nyní, to skutečně nemá obdoby. Nemůžeme z našich životů vymazat miliony uprchlíků. Mění to politický názor nejen v České republice nebo v zemích, které jsou blíže Ukrajině než my, ale mění to politický názor třeba v Německu nebo ve Francii. A to už je velice podstatné,“ myslí si senátor Pavel Fischer, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Pravděpodobnost použití jaderných zbraní ze strany Ruska ve válce na Ukrajině je podle mě velmi malá. Jiná situace by ale byla, kdyby do hry vstoupilo NATO. V ten okamžik by Rusku hrozila veliká porážka a tam samozřejmě šance na použití jaderných zbraní ve snaze porážku zvrátit poměrně výrazně roste,“ myslí si politický geograf Jan Kofroň, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Každá operace, tedy i bypass nebo transplantace srdce, může být jednoduchá nebo taky strašně složitá. Transplantace má ale to specifikum, že do hry vstupuje do určité míry neznámý prvek, kterým je dárcovské srdce. I když ho pečlivě vyšetřujeme, tak se někdy divíme, jak se chová,“ říká kardiochirurg Jan Pirk, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„První půl rok vlády byl nelehký. Nemyslím si, že by nějaká vláda měla takto těžký vstup do vládnutí hlavně kvůli ukrajinské a energetické krizi nebo nastupující hospodářské krizi. Je to tolik věcí, které se zkumulovaly v jeden okamžik. Vládě se ale určitě dá vyčítat akceschopnost v některých oblastech, nebyl bych ale tak kritický,“ myslí si předseda senátní komise pro Ústavu Zdeněk Hraba, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Do 24. února 2022 jsem věřil, že bychom měli vidět už letos dobré výsledky ať už na úrovni rozpočtu nebo inflace. Po 24. únoru se nám ale výhled trochu zamlžil. Žádná válka nepomáhá ani globalizaci, ani nízké inflaci. Každý válečný konflikt, u kterého jsme takto blízko, je vždy negativní šok i pro ceny a reálnou ekonomiku,“ říká člen Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Na jednu stranu můžeme říct, že Emmanuel Macron vyhrál s jasným náskokem, v prvním kole to vypadalo, že výsledek bude těsnější. Na druhou stranu je potřeba říci, že Marine Le Penová si od minulých prezidentských voleb polepšila o 7 procent, náskok Macrona se vlastně zúžil. Řada Francouzů se nedokázala ztotožnit ani s jedním kandidátem. Mnozí z těch, co volili Macrona, ho volili jako menší zlo,“ popisuje situaci po francouzských prezidentských volbách bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák. Ten byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Hranice moderní medicíny se pořád posouvají. Je to spíše tak, že dnes je to méně o heroických výkonech, je také daleko méně 16hodinových operací. Častěji volíme šetrnější metody,“ říká neurochirurg David Netuka, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„Putin se vyjádřil, že by chtěl vítězství oslavit 9. května. Do války šel podle mě bez jasně definovaných cílů a je to taková ta typická ruská taktika – co nám dovolí, tam až půjdeme. Posedlost tím 9. květnem je to, co žene ruskou armádu do ofenzívy, ačkoliv na to není zdaleka připravena. Neúspěch se neodpouští, hodně těžko by se odpouštěl Putinovi, ale ten má to štěstí, že to může házet na své podřízené,“ říká novinář a publicista Matyáš Zrno, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„Vypnutí dezinformačních serverů by mělo být krajní řešení v krajní situaci. Myslím si, že nějaké právní nástroje by měly být nastaveny, rozhodnutí bych ale vždy nechala v rukou soudů. Ve chvíli, kdy se šíří dezinformace například na sociálních sítích, tak bojujete s algoritmy, což je nerovný souboj,“ říká ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Česká pomlázka je do jisté míry unikátní. Je to zvyk slovanských zemí, ale myslím, že je to hodně nepochopitelné zvláště v genderově vypjatých zemích a nábožensky trochu chladných. Myslím, že tam patří třeba Anglie,“ popisuje zvyk Velikonoc historik a bývalý prorektor Univerzity Karlovy Jan Royt, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„Ve druhém a třetím čtvrtletí by inflace už neměla být více než 13 nebo 14 procent. Myslím, že se blížíme vrcholu, horší by to skutečně už nemělo být. Ale kam až to bude růst záleží především na vývoji cen pohonných hmot,“ říká předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

Okresní soud Praha-západ znovu rozhodl, že bývalý premiér Andrej Babiš se má omluvit pirátskému senátorovi Lukáši Wagenknechtovi za výroky, že je psychopat a udavač. „Samozřejmě se budu odvolávat. To, co jsem řekl, je pravda. Pan Wagenknecht je udavač a své zaměstnavatele vždy udával,“ říká v Interview Martina Kováře bývalý premiér Andrej Babiš. 

„Myslím, že než se člověk začne zabývat cenami jednotlivých komodit, je potřeba říct, že zažíváme veliký ekonomický problém, kterým je nadprůměrná inflace. Na tu jsme si ale zadělali dávno před tím, než jakýkoliv konflikt na Ukrajině vznikl. Bude tendence leccos svalit na válku, která určitě řadu problémů prohloubí, ale na spoustu problémů jsme si zadělali dávno před tím,“ říká místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Rusko má všechny znaky fašistického režimu, například kult silného vůdce. Bavíme se o zemi, která sto let uctívá mrtvolu státního teroristy a masového vraha. Bavíme se o zemi, kde 83 procent obyvatel podporuje agresora Putina. Stejně tak se bavíme o zemi, kde v anketě o nejpopulárnější historickou osobnost skončil třetí Stalin,“ říká badatel a nakladatel Jiří Padevět, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Kdyby se dnes o půlnoci zastavil plyn z Ruska, tak bychom museli okamžitě přijmout regulační opatření. Jsem ale přesvědčen, že krizový scénář je už rozpracovaný. Museli bychom zastavit odvětví, která nejsou kritická a museli bychom zrychlit práce na zajištění náhradních surovin. Problém Česka je ale ten, že je ze sta procent na ruském plynu závislé,“ popisuje někdejší šéf elektrárenské společnosti ČEZ Jaroslav Míl, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„Myslím, že se řada uprchlíků bude chtít vrátit zpět k rodinám. Pro ně to není o tom, že je tady lépe. Oni sem přijít nechtěli. To je ten velký rozdíl proti předchozí migrační vlně, kde k nám lidi přijít chtěli. Navíc je to zcela jiné složení, z 80 procent k nám chodí ženy a děti. Tehdy největší skupinou byli mladí muži ve věku 18 až 34 let, které vysílala rodina, aby se zachytili v Evropě,“ říká ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Ruskou populaci bych neomlouval tím, že je v zemi šílená propaganda a že nemají informace. Každý dospělý a gramotný občan je schopný si informace najít. V Rusku se stále lze připojit na internet přes VPN a je technicky možné číst zprávy odjinud, než jak je překládá Kreml,“ popisuje odborník na postsovětský prostor Jan Šír, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„Nepohoda je příznak doby. Nese s sebou dva celospolečenské stresory, které ale nepřišly jako blesk z čistého nebe. Dlouho se nám dařilo příliš dobře. Zabývali jsme se hrozbami, které jsme řešili ještě před covidem. Například klimatická změna nebo strach, že dojdou zásoby pitné vody. Strach, že vymírají deštné pralesy. Do toho jsme sami přidali relativizaci genderových diferencí, máme 63 a více pohlaví. Tohle vše jde najednou stranou jako malichernost. Ale vzpomeňme si, že to zaměstnávalo veřejný prostor, než přišly skutečné hrozby,“ říká psychiatr Cyril Höschl, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Dokonce je i celá řada knih, které popisovaly vývoj Ruska. Varovaly, že nás čekají velmi dramatické události. Není to tak, že by na to nebylo upozorňováno, těch událostí je celá řada. Spíše jsme jim nechtěli moc věřit, nikdo si to neuměl představit,“ říká bývalý ministr zahraničí a kultury Lubomír Zaorálek, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Válka má velmi silnou vlastnost, že promění vnímání okolní reality. Válka nutí země, aby zaujaly vlastní postoj. Evropa žije svým vlastním tempem a v tom je určité riziko. V momentě, kdy konflikt emočně vyčerpá veřejnost, tak hrozí, že ovadne i jednota. Že ovadne i ten jasný postoj, který Rusko svým jednáním vytvořilo a že začne být zpochybňován,“ říká velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Myslím, že Rusko musíme potrestat a sankce držet relativně dlouho. Nemůžeme poté dělat, že se zapomnělo nebo že za to může někdo jiný. Může za to Rusku a ponese si své následky. V nějakém časovém horizontu ale s Ruskem budeme muset spolupracovat. Tak, jako jsme rehabilitovali nacistické Německo, budeme muset jednou rehabilitovat i Rusko,“ říká poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Je tady zhruba 300 tisíc Ukrajinců a z toho více než polovina dětí. Ten počet bude pravděpodobně ještě růst. Bude mezi nimi hodně pacientů s vrozenou srdeční vadou. Počítáme, že se budeme starat i o ně,“ popisuje situaci dětský kardiolog Tibor Klein, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„Ačkoliv Rusko prezentovalo, že techniku má na nejlepší světové úrovni, tak se to v současné době neprokazuje. Také způsob vedení bojové činnosti se zpočátku zdál až amatérský. Nyní se Rusové vracejí k tomu, co znají z dob studené války, případně dokonce z druhé světové války. Tedy taková ta palebná válka, kde se ničí vše, co před vojsky stojí,“ popisuje ruskou strategii bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Putin na rozdíl od Hitlera netvrdil, že mu Ukrajina bude stačit. Poslouchejme toho šílence pozorně, říká to celkem konzistentně. Neřekl, že to Ukrajinou končí. V momentě, kdy si Rusko vzpomene, tak Polsko neexistuje,“ říká ekonom Tomáš Sedáček, který byl hostem Interview Martina Kováře.

Reakce Západu na agresi Ruska na Ukrajině je podle Kupky jednoznačná. „Neopakuje se zkušenost z anexe Krymu. Důležitá zpráva je, že země, které mají historickou zkušenost s ruskou agresí jako třeba Česko nebo Polsko, jsou v tomto směru jasnými lídry odporu. Upozorňují, jaká rizika se skrývají v tom, kdyby Evropa přijala třeba smířlivější postoj vůči ruské agresi,“ říká k válce na Ukrajině ministr dopravy Martin Kupka, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Jazyková bariéra je to zásadní, s čím se setkáváme. Ženy k nám přijdou vystrašené, jsou v cizím prostředí a neumí ani slovo česky. My starší oprašujeme ruštinu, ale jsou i takové Ukrajinky, které neumí ani rusky. Jsme proto velmi rádi, že nám náš personál tlumočí. Nastává tak kontakt a to je pro léčebně preventivní péči zásadní,“ popisuje porodník Antonín Pařízek a ukrajinská lékařka Julia Buslenko, ti byli hosté Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Když na Ukrajinu nemůžeme poslat vojáky, protože jsme členy NATO, tak jsme tam poslali tři premiéry. Někteří kolegové ze západní Evropy říkali, že tam není možné dojet, protože tam je válka. Oni nám ukázali, že to možné je. Je to obrovská vzpruha pro obránce Kyjeva. Cesta má stejnou váhu jako sankce vůči Rusku,“ říká k cestě premiéra Petra Fialy na Ukrajinu předseda bezpečnostního výboru Sněmovny Pavel Žáček, který byl hostem Interview Rádia Z.

„Mám velkou radost, že to udělali. Cítím hrdost vůči svému premiérovi, protože je to samozřejmě velké gesto. A v politice, zejména mezinárodní, mají správná gesta ve správnou chvíli velkou sílu. Vyjadřuje to jasnou podporu Ukrajině. Je to zároveň i přihlášení bývalých postkomunistických zemí k tomu, že v zahraniční politice Evropské unie chtějí hrát své první housle a tahle cesta je toho předzvěstí,“ říká bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který byl hostem Interview Rádia Z.

„Když si vzpomeneme na covidovou dobu, také jsme řadu daní prominuli, například sociální a zdravotní pojištění nebo jsme zrušili superhrubou mzdu. Jsme v těžké krizi a v této krizi je potřeba pomáhat ekonomice i lidem, a to je něco, co tu roky nebylo,“ popisuje situaci s vysokou inflací předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, který byla hostem Interview na Rádiu Z.

„Bylo to nepříjemné, ale bylo to pouze pár týdnů. Zbytek jsem si odseděl za několik let a pustili mě týden před 17. listopadem. Když vezmeme, že v té době lidé seděli 20 let, tak v porovnání s tím bylo mých pár měsíců jako rozcvička na to, co nás čekalo později,“ vzpomíná Alexandr Vondra na léta v disentu v Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Zešílevší Putin invazi na Ukrajinu prokormidloval, myslel si, že tam vlítne, chvíli tam pobojuje, a Ukrajinci se položí. Myslel si, že země bude jeho a že ho Ukrajinci budou vítat šeříky. Nic takového se nestalo a dobře mu tak,“ říká předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Není to o tom, že by Miloš Zeman přestal mít rád Rusko, přestal číst ruskou literaturu nebo se přestal zajímat o ruskou historii. Je ale zklamaný tou reprezentací, která tam vládne dnes, je zklamaný Putinem,“ říká ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák v  Interview Martina Kováře. 

„Ukrajinci nečekali, až jim přijdou povolávací rozkazy, ale vraceli se do země, aby chránili svoji vlast, své manželky a děti, což je samo o sobě velmi těžko představitelné. Ale jak říkám, má to zcela jiné důsledky než jen ty ekonomické. Nicméně Ukrajinci byli největší zahraniční komunitou na našem trhu práce. Stane se to, že muži odejdou, a naopak přijdou ženy s dětmi,“ popisuje situaci na trhu práce viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„U Zelenského kromě obrovské únavy a určitého napětí vidíme i volání o pomoc, které působí velmi emotivně. Tahle válka je jedna z prvních, která je skutečně online. Je to i ukázka toho, jak Ukrajinci umí i na této frontě sociálních sítí úspěšně bojovat. Je to obdivuhodné. Když byla válka v Sýrii, také to bylo online, ale nesledovalo se to každý den na mobilech,“ říká předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Myslím, že se nakonec Rusům podaří ukrajinský odpor převálcovat a podaří se jim dobýt například Charkov nebo Kyjev. Ale určitě se jim nepodaří obsadit celou Ukrajinu. Západní část je přilehlá Polsku a Slovensku, tedy členům NATO. A právě tam budou mít pravidelnou podporu. Bude to nekonečný konflikt, který budou ukrajinští vojáci protahovat do nekonečna. Pro Rusko to bude strašným způsobem vyčerpávající a ukáže se, že si boj finančně, materiálně a morálně nemůže dovolit,“ popisuje situaci na Ukrajině novinář a publicista Matyáš Zrno, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Ty věci je potřeba zastavit. Každý den, možná každou hodinu jde o životy, o životy zcela nevinných civilistů. Myslím, že stát se z hlediska opatření pro migranty chová velmi racionálně. Jiná věc je to, čeho chceme dosáhnout navenek, čeho chce dosáhnout Ukrajina. Ten cíl, že se jednoho krásného dne ruská vojska seberou a opustí Ukrajinu, to je z hlediska reality mimo,“ říká senátor Jan Žaloudík, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Vyhrožování jadernými zbraněmi je tlak na Západ, tlak na vlastní obyvatelstvo i tlak na Ukrajince. Ale není to nic nového, vyhrožoval tím i při anexi Krymu nebo při vyjednávání o radaru s Prahou. Vyhrožování je běžný arzenál Ruska, nakonec kromě jaderných zbraní Rusko moc nemá,“ říká poradce premiéra Tomáš Pojar, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Scénář Putina byla takový, že obsadí východní Ukrajinu, připojí ji k Rusku, a do západní Ukrajiny dosadí loutkovou vládu typu Lukašenka. Ve scénáři bylo také to, že Západ uvalí nějaké sankce, které budou trochu bolet, ale přepočítal se. Narazil na dva jevy, se kterými nekalkuloval – tedy se statečnými Ukrajinci a s bývalým komikem a nyní prezidentem Zelenským, který se ukázal jako charakterní člověk,“ popisuje situaci na Ukrajině bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„Cílem může být změna ukrajinské vlády a dosazení někoho výrazně povolnějšího. Chtějí unést ukrajinskou vládu a postavit ji před nějaký ruský pseudosoud. Rusové si odzbrojením Ukrajiny dělají protektorát,“ dodává odborník na Rusko Karel Svoboda, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„Situace je skutečně mimořádná. Je to něco, co jsme v takovém globálním rozsahu nezažili. Bohužel takto to bude celé první pololetí, podle našich očekávání a prognóz bychom rychlý pokles měli vidět v pololetí druhém. V příštím roce bychom se podle současných odhadů měli vracet někam ke dvěma procentům,“ říká k vysoké inflaci guvernér ČNB Jiří Rusnok, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Důvodů, proč je pandemický zákon špatný, je obrovské kvantum. Způsob, kterým byl přijat, porušuje podle mého názoru pravidla legislativního procesu. Obsah pandemického zákona přináší do právního řádu spoustu prvků, které se nebojím označit za totalitní,“ říká advokát Tomáš Nielsen, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Ve sněmovně jsme začali být aktivní a nekompromisní. To se vládní koalici nelíbilo a bylo jednoznačné, že ty dlouhé průtahy byly určitým trestem. Jsem ale rád, že ten post jsme nevyměnili za vyšší poslušnost, za rychlejší schvalování zákonů,“ říká k postu místopředsedy sněmovny Karel Havlíček, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„Některé věci v ortopedii nezestárnou. Trochu se mění kulisy, máme moderní stavby, moderní přístroje a veškeré možné vybavení, ale základní přístup, tedy to, jestli to chci dělat pořádně a zodpovědně, ten stále zůstává,“ popisuje práci lékaře ortoped Jan Bartoníček, který byl hostem v Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

Hnutí Chcípl PES vyzvalo své příznivce, aby protestovali před trvalými bydlišti poslanců. Na Facebooku zveřejnilo adresy těch, kteří hlasovali pro přijetí pandemického zákona. „Nikdo z této situace nemůže vyjít jako vítěz a mít pocit, že vyhrál nějakou hru, prohráváme všichni jako společnost. Takovýto nátlak na rodiny poslanců jsem nezažila. Místo názorů, který můžeme říkat všichni veřejně, visí venku šibenice a Chcípl PES povolává svoje ‚bitkaře a bojůvky’. Posílá je před domy poslanců a vyhrožují jejich rodinám,“ dodává k celé situace kolem pandemického zákona senátorka Miroslava Němcová, která byla hostem Interview Martina Kováře.

Podle předsedy poslaneckého klubu TOP09 Jakoba má vláda momentálně dvě priority. „Musíme zvládnout pandemickou krizi, což věřím, že se k tomu blížíme a vrátíme se k normálu. A stejně tak je naší prioritou schválení státního rozpočtu pro tento rok, abychom mohli ukončit rozpočtové provizorium,“ říká Jan Jakob, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Pro Piráty je účast ve vládě, kterou vede ODS, rozhodně nová kapitola. Ale myslím si, že to je nová kapitola i pro ČR. Po dlouhé době už nemáme vládu, která je populistická a kterou vede osoba v gigantickém konfliktu zájmů, což nás nesmírně poškozovalo i v zahraničí na evropském poli,“ popisuje europoslanec Marcel Kolaja, který byl hostem v Interview Martina Kováře.

Ministryně obrany Jana Černochová považuje modernizaci armády a stabilní rozpočet za priority, kterým se chce věnovat. „Včera jsme schválili rozpočet, který jsem skutečně krvavě vybojovala a musím říct, že jsem dopadla mnohem lépe než řada mých kolegů. Můžu skutečně říct, že armádě se nic neškrtalo, pouze jedna akvizice se přesunula do příštího roku z důvodu nedostatečné připravenosti,“ říká ministryně obrany Jana Černochová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

Vláda ve středu schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun. Podle bývalého prezidenta Václava Klause je výše takového schodku nepředstavitelná. „To, co se děje v posledních letech – a tím nemyslím pouze covidové roky – je něco, co se v minulosti mohlo dít pouze v případě války, ne nikdy jindy,“ říká Václav Klaus, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Podle mě je velmi důležité si vzít z celé koronavirové pandemie ponaučení. Sám jsem zvědav, jak se na tuto dobu budeme s odstupem času dívat, věřím ale, že už brzy se budeme jen ohlížet,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Energetická krize je otázka toho, co se děje v Rusku a na Ukrajině. Očekávám ale, že až se tam situace uklidní, vznikne také prostor pro to, aby se umoudřily i ceny energií. Těžko ale říct, zda to bude za půl roku nebo za rok,“ říká ekonom Vladimír Pikora, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Poslední měsíce jsou pro nás poměrně strastiplné, lidé jsou v očekávání, co se bude dále dít a nikdo to vlastně moc neví. To omezení, které tady bylo, pro nás bylo poměrně zásadní,“ popisuje situaci hotelů a restaurací Václav Stárek, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Pokud by došlo k eskalaci situace na Ukrajině, následovaly by jistě nějaké sankce a protisankce, které by se dotkly především plynu. Toho by bylo méně, poptávka by převyšovala nabídku a koncový uživatel by si řádně připlatil, protože i jiné země by velmi zdražily,“ říká bývalý ředitel vojenské rozvědky Andor Šándor, který byl hostem v Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Srovnávat mou cestu s cestami před 110 lety je nesmysl. Antarktida je sice stále stejná, ale je jiná strava, je jiné oblečení a jiné technologie. Přesto je Antarktida místo, kde se dá umřít,“ popisuje svoji cestu na jižní pól cestovatel Petr Horký, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík se domnívá, že jsme momentálně na pomyslném vrcholu pandemie. „Teď ten chaos a karantény prostě vrcholí. Chápu, že kolegům učitelům a dalším pracovníkům ve školství dochází trpělivost. Věřím ale, že za měsíc bude ve školách lépe,“ říká ministr školství Petr Gazdík, který byl hostem v Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Co se mi vybaví při 27. lednu? Okamžiky hrůzy typu Osvětim, Belzecu nebo Treblinky. Na druhou stranu je pozitivní, že tady dneska sedíme a ty věci si připomínáme. Nesmíme na ně zapomenout,“ upozorňuje Eduard Stehlík, ředitel Památníku Lidice, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

Místopředseda STAN uznává, že hnutí udělalo několik chyb, ale údajně byli očerněni u věcí, které nebyly porušením zákona nebo porušením pravidel. „Zjistili jsme, že bychom chtěli být více transparentní vůči veřejnosti, stejné problémy byste našli ve všech stranách. My jsme si jen řekli, že v okamžiku, kdy není konečný dárce známý, tak to není transparentní vůči voliči, tuto věc jsme podcenili,“ domnívá se Stanislav Polčák, místopředseda hnutí STAN a europoslanec, který byl hostem v Interview Martina Kováře. 

„Putin momentálně zaměstnává kde koho, otázka je, co se mu v té hlavě děje, o co mu vlastně jde a co tím vším sleduje. Jsme na pokraji konfliktu,“ říká v Interview Martina Kováře bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.

„První dva měsíce ukázaly, že soužití pěti politických stran a mediální scény, kde kromě jiného vidíme výraznou přítomnost médií stranících nejsilnější opoziční straně, může představovat poměrně třaskavou směs. Fiala je ale dlouhodobě známý tím, že dokáže spojovat dvě zdánlivě nespojitelné věci,“ říká politolog Ladislav Cabada v Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„V naší porodnici se koncentrujeme na nejzávažnější stavy, které mohou těhotnou ženu a její dítě potkat,“ poznamenává lékař Antonín Pařízek v Interview Martina Kováře na Rádiu Z. Podle něho se setkávají i s porody v takzvané šedé zóně. 

Očkování proti covidu-19 nebude podle premiéra Petra Fialy /ODS/ pro nikoho povinné. „To rozhodnutí není lehké, důkladně jsme to zvažovali, mluvili jsme s odborníky a dívali se do zahraničí. Povinné očkování by byl spíše sociální experiment, především v té věkové skupině 60+. V Evropě to téměř nikde není a tam kde ano, tak s tím mají problémy,“ říká premiér Petr Fiala v Interview Martina Kováře. 

Expremiér Andrej Babiš /ANO/ je negativně překvapený, co nová vláda za tak krátkou chvíli stihla. „Řekli, že nebudou brát lidem peníze a první, co stihli udělat, je, že vzali lidem peníze. Nevím, proč také ruší EET, které přineslo 33 miliard,“ dodává poslanec Andrej Babiš, který byl hostem Interview Martina Kováře.

„V programovém prohlášení vlády jsou některé věci, které vítáme, některé věci bychom viděli raději jinak. Něco jiného je ale programové prohlášení a něco jiného jsou první kroky nové vlády,“ dodává Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu České republiky v Interview Martina Kováře. 

„Ekonomický program nové vlády má řadu otazníků, v některých směrech je ambiciózní. Nové vládě bych přál, aby se to vše podařilo, bude to ale nesmírně těžké,“ dodává budoucí rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák, který byl hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Se třemi dávkami očkování proti covidu-19 bychom měli být v klidu, záleží ale samozřejmě na imunitě, například u pacientů po transplantaci nemusí ani tři dávky postačovat,“ říká hlavní epidemiolog IKEMu a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace v Interview Martina Kováře. 

„Čeká nás mnoho věcí, například drahota. Musíme ale najít politickou shodu, lidé se nesmí bát vysokých cen energií a ani budoucnosti, to by mohlo mít vážné důsledky,“ dodal Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů v Interview Martina Kováře na Rádiu Z.

„Ve chvíli, kdy chtěl prezident jmenovat neúplnou vládu, jsme dokázali, že naše dvě koalice jsou v krizi jednotné. Byla to ukázka, že to nebyla prázdná slova, ale byly to konkrétní činy. Jsme soudržní, je to zatím nejlepší popis našeho fungování,“ dodala Markéta Pekarová Adamová /TOP 09/, předsedkyně Poslanecké sněmovny v Interview Martina Kováře.

„Je to jiné než před rokem, v Latinské Americe jsou země, které na koronavirus těžce doplatily. Jsou závislé na turistice a ta tam zcela vymizela. Pro mnoho zemí je to katastrofa,“ dodal Josef Opatrný, historik a iberoamerikanista v Interview Martina Kováře.

„Prezident Miloš Zeman získal mandát díky občanům České republiky, stále je na čem pracovat a myslím si, že vláda na Pražském hradě bude potřebovat partnera,“ dodal ředitel Tiskového odboru a tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček v Interview Martina Kováře.

„Tím, že si vláda vybrala schodek jako prioritu sama sebe dostala pod časový tlak. Není to dobrý nápad, je v situaci, kdy by naopak měla jednat minimálně s ohledem na ceny energií. Sama sebe znehybnila ve velmi nevhodný moment, tu logiku nechápu,“ říká ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Ilona Švihlíková v Interview Martina Kováře.

„Tento rok nebude jednoduchý jak kvůli covidu, tak i kvůli tomu, co se děje v ekonomice,“ řekl v Interview Martina Kováře místopředseda Polanecké sněmovny Jan Skopeček z ODS. Politici by ale podle něj neměli šířit pesimismus a už na konci roku bychom měli vidět nějaké světélko naděje. Za největší výzvu považuje naučit se žít s covidem a zvládnout inflaci.

Lidé se znovu vrací k některým vánočním tradicím. „Potřebují být vedle sebe a cítit blízkost toho druhého. A k tomu pomáhá, když třeba připravují lodičky z vlašských ořechů a dávají do toho svíčky,“ říká Valburga Vavřinová, historička a památkářka, které se zabývá především tematikou Vánoc. 

„Pan prezident je ve velmi dobrém stavu – lepším než před několika měsíci. Včera jsem ho osobně navštívil, mluvili jsme spolu více než hodinu,“ říká šéf prezidentova lékařského konzilia a odcházející rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Zeman podle něj dodržuje všechna doporučení a je zodpovědným pacientem.

Koronavirus způsobující nemoc Covid 19 se objevil už před dvěma lety. Ještě loni na podzim si svět myslel, že půjde o krátkodobý problém, který během letošního roku zmizí. Podle ekonoma a člena Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla, se z něj i po finanční stránce stal problém chronický.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) před pandemií upozorňoval na to, že turistů je v hlavním městě příliš mnoho. „Objem turistů byl podobný jako v Římě, který je ale dvakrát větší než Praha. Bylo to nad možnosti města. Předpokládal jsem, že to budeme řešit cílenými zásahy. Ne, že přijde pandemie, která turismus zlikviduje tímhle způsobem,“ říká Hřib.

Ústav patologické fyziologie 1. lékařské fakulty se zaměřuje mimo jiné na hematologický výzkum v oblasti leukemií a lymfomů. Jeho přednostou a současně děkanem 1. lékařské fakulty UK je Martin Vokurka, který se zabývá metabolismem železa a jeho vlivem na krvetvorbu. „V poslední době studujeme maličké částečky uvolňované z buněk, které se nazývají exozomy. Ukazuje se, že je to další způsob, jak si spolu buňky povídají. V lidském těle jsou stále nové věci, které lze objevovat,“ říká Vokurka. 

Vláda v demisi Andreje Babiše v pátek předá moc kabinetu Petra Fialy. „Pandemii řešíme do poslední minuty, žádná nová opatření už ale nezavedeme,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Zdravotnictví vedl nejdéle v historii samostatné České republiky, na konec v politice se už těší. „Nikdy neříkej nikdy, ale v tuto chvíli pro mě politická kariéra končí. Odcházím s čistým svědomím,“ dodává.

Nová vláda bude jmenována už tento pátek. Lidovci v ní budou plni roli sociálního svědomí, zdůrazňuje místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. „Za stávající situace, kdy rostou ceny energií i inflace, musíme jednoznačně stát na straně těch, kterým hrozí, že se propadnou do sociální tísně.“ Prioritou lidovců bude podle Bartoška pomoc rodičům a samoživitelkám, chtějí také přispět k podpoře výstavby obecních bytů. 

„Věřím tomu, že český průmysl má nejhorší za sebou,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar. Nejsložitější pozici měl podle něj v letošním roce automobilový průmysl, který se musel vypořádat především s krizí subdodávek. Ta by měla podle Špicara brzy skončit. Celý průmysl bude ale muset kromě vysoké inflace čelit také nedostatku pracovníků.

Kolem Turecka je v poslední době velmi živo – nedávný pokus o puč, angažmá ve válce v Sýrii, aktuálně se potýká s dramaticky vysokou inflací. „Turecko se stále více vnitřně polarizuje, sociálně i politicky. Vysoká inflace přináší spoustě lidem existenční problémy,“ říká historik, publicista a bývalý diplomat v Turecku Erik Siegl. V důsledku špatné ekonomické situace Erdoganova pozice oslabuje.

Boj s pandemií komplikuje střídání vlád. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) kritizuje, že zatímco stávající vláda dělá opatření, ta nastupující už dopředu říká, že je zruší. „Kdybych byl na místě vznikající vlády, tak bych poděkoval té staré, že některá nepopulární opatření stihne dělat ona. Je to ale takový český politický píseček a možná proto jsou z toho už všichni unavení.“

Prezident České lékařské komory Milan Kubek vyzval lékaře, kteří nesouhlasí s očkováním, ať zanechají své profese. „Prokázalo se, že nic jiného než očkování nás z té covidové patálie nevytáhne. Je třeba, abychom se naočkovali prakticky všichni,“ říká Kubek. Proto je podle něj potřeba změnit taktiku. Stát by měl přestat hájit pouze zájmy hlučných menšin. Rok 2021 měl být s příchodem očkování nadějí, kterou Česko ale podle Kubka promarnilo.

„Nejsme prezidentská republika, ale parlamentní. Důvěru vládě nedává prezident, ale Poslanecká sněmovna,“ zdůrazňuje místopředsedkyně hnutí STAN Věra Kovářová s ohledem na pochybnosti, jestli nebude prezident Miloš Zeman vetovat některého z kandidátů na ministra. Prezident má podle ní právo sejít se s kandidáty, neměl by ale jmenování nové vlády protahovat. 

To, že chce být lékařem, věděl Vladimír Beneš ml. už od dětství. Teď je už třetím neurochirurgem v rodině. „Tlak je určitě větší, než kdybych neměl tohle rodinné zázemí. Často cítím, že kolegové čekají na nějakou chybu, kdy něco zkazím. A když se mi něco nepovede, tak z toho mají někteří lehce škodolibou radost,“ říká Beneš, přednosta neurochirurgické kliniky v Motole. Především tamní dětská neurochirurgie je podle něj na světové špičce.

„Dospěla jsem k názoru, že očkování proti koronaviru by mělo být povinné,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Vláda v demisi Andreje Babiše (ANO) se už shodla na povinném očkování pro lidi starší 60 let a některé profese. Maláčová by ale šla ještě dále - Česko by podle ní mělo uvažovat o systému, který se zavadí v Rakousku. 

 “Ukazuje se, že přirozená imunita po prodělání je výborný ochranný prostředek, kdežto u očkování ochrana časem klesá. Data, která publikuji to ukazují. Mnohým lidem se to nelíbí, protože budou muset změnit své přemýšlení o epidemii," řekl Ondřej Dostál. 

“Díky očkování máme podstatně méně mrtvých, než bychom měli bez něho. Obava z mutací je oprávněná. Pokud jsme v Evropě zachytili první izoláty omicronu, tak je jasné, že skrytě se sem dostalo daleko víc osob, proto k šíření koronaviru dřív nebo později dojde. Za dva až tři týdny o tom získáme dostatek poznatků," řekl ve vysílání Rádia Z epidemiolog Roman Prymula. 

První republika se rozhodně neobešla bez skandálů. Právě o nich se zmínila v rozhovoru s Martinem Kovářem historička Jana Čechurová. “Během tzv. Lihové aféry byl předseda senátu Karel Prášek obviněn z toho, že použil peníze družstva, které spravoval ke korumpování politiků. Byla to částečně pravda, ale i záminka pro jeho odstranění z politiky,” popsala. 

Počet nakažených lidí s koronavirem se v České republice znovu zvyšuje. Podle vicepremiéra v demisi Karla Havlíčka tak Evropa dříve nebo později dojde k tomu, že bude potřeba nějaká forma povinného očkování. "Možná, že se začnou povinně očkovat lidé od určitého věku. Ale je zcela patrné, že v určitých zemích se prostě nepodaří zvládnout devadesátiprocentní naočkování," řekl v Interview Martina Kováře. 

Koronavirová situace v České republice není ideální. Mnozí lidé vkládají své naděje do budoucí vlády, která je zatím v nedohlednu. “Jmenování celého kabinetu by mělo následovat rychle. Petr Fiala už předal jména všech kandidátů na ministry prezidentovi,” řekl v Interview Martina Kováře předseda Senátu Miloš Vystrčil. 

Povinnou vakcinací se problém covidu neřeší a pouze odsouvá v čase. V Interview Martina Kováře to prohlásil epidemiolog a vakcionolog Jiří Beran. Současná situace podle něj není dobrá, ale čísla pozitivně testovaných údajně nejsou tak důležitá. 

V posledních měsících a letech se o Maďarsku a Polsku hovoří ve spojitosti s popíráním svobod. Historik umění a prorektor Univerzity Karlovy ale upozorňuje na to, že je nutné brát v potaz tamní odlišnou historickou zkušenost. Věří, že Evropa může utvořit velmi silný celek pevných ekonomických i politických vazeb. „Státům by ale měla být ponechána možnost určitého rozhodování, co se týká náboženství nebo svobody, říká Royt.

Martin Mejstřík byl v listopadu 1989 jedním z vůdců revoluce. „Dodnes nerozumím tomu, že nebyla zakázána komunistická strana ani propagace komunistické ideologie, která je v důsledku srovnatelná s tou nacistickou,“ říká Mejstřík. Zatímco demokratické instituce se v Česku podařilo vybudovat, zklamaný je podle svých slov stavem společnosti.

„V jakém stavu nám přenechává Andrej Babiš zemi, je trochu děsivé,“ říká poslanec ODS Marek Benda. Končící premiér je podle něj typickým populistickým vládcem, který rozdal a nasliboval úplně vše. „Zemi odevzdává v mimořádném chaosu. A to nejen finančním, ale i společenském,“ dodává. Zásadními úkoly pro novou vládu v čele s předsedou ODS Petrem Fialou proto podle Bendy bude pandemie a státní rozpočet.

Mezi většinou vědců panuje konsensus na tom, že coronavirus se rozšířil přechodem přes zvířata, podobně jako Ebola, předchozí typy SARS nebo třeba HIV. „Ale poněkud věrohodnější představa je, že covid byl nikoliv uměle vytvořen, ale že netopýří virus někdo zkoumal ve Wu-chanu v laboratoři a uteklo mu to,“ připouští biochemik a prorektor UK Jan Konvalinka.

Despekt vůči politice je v Česku dlouhodobým problémem. „Začal už v době, kdy se český národ od 19. století začal emancipovat. Rakušané je ale k politice nechtěli pustit,“ říká Petros Michopulos, spoluautor populárního podcastu Kecy a politika. Nejúspěšnější období v celých českých dějinách podle něj začalo v listopadu 1989 a trvá dodnes. „Posledních deset let ale zažíváme ty největší politické bizáry.“

Petr Fiala bude už čtvrtým premiérem z řad ODS. Tím prvním byl zakladatel strany a pozdější český prezident Václav Klaus. „Dnes je to absolutně jiná strana, vůbec nic k ní necítím. Její dnešní předseda z ODS udělal stranu absolutně jiného typu,“ kritizuje Klaus.

„Ukazuje se, že pan prezident je ve stavu, kdy je schopen rozhodovat,“ říká senátor Marek Hilšer. Aktivace článku 66 Ústavy proto podle něj není v tuto chvíli na místě. „Prezidentská kancelář neplnila svoji úlohu a neinformovala veřejnost o stavu prezidenta Miloše Zemana. Mezi občany i politiky bylo proto plno nejistoty,“ kritizuje Hilšer. Situaci proto podle něj výrazně prospěl páteční rozhovor, který Zeman poskytl Frekvenci 1. 

„Vladimír Putin je ruský prezident a brutálně sleduje zájmy Ruska. Jeho zajímá to, aby nezmrzli Rusové. Ne to, aby nemrzla Evropa, to si musí Evropa řešit sama,“ říká Karel Svoboda, odborník na Rusko z Fakulty sociálních věd UK. Evropa se proto podle něj musí zbavit především dojmu toho, že za ni její problémy někdo vyřeší, ať už Amerika nebo Rusko. 

Bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický kandidoval v nedávných volbách do Poslanecké sněmovny jako nestraník za ČSSD. Zatímco sociální demokracie se po osmi letech ve vládě tentokrát ani neprobojovala do dolní komory, novou vládu utvoří dvě předvolební opoziční koalice. Jednou z vládních stran se stanou také Piráti. „To je sebevražda,“ říká Stropnický.

SPD pravděpodobně nebude mít zastoupeni ve vedení Poslanecké sněmovny. Proti je vznikající nová vládní koalice, která bude mít v dolní komoře 108 mandátů. „Jsou komičtí, vadí mi to. Dostali jsme se do fáze, kdy říkat pravdu je extrém,“ říká poslanec SPD Jaroslav Foldyna.

Zástupci hnutí Starostové a nezávislí porušovali před volbami koaliční dohodu, vyplývá podle serveru Neovlivní.cz z interní analýzy, kterou si Piráti nechali zpracovat. „Kroužkovací kampaň Starostů byla hodně viditelná. V té chvíli jsem usoudil, že koaliční smlouva je cárem papíru,“ kritizuje europoslanec za Piráty a předseda Evropské pirátské strany Mikuláš Peksa.

„Koronavirus tu budeme mít pořád, je jen otázkou jak moc,“ říká Martin Balík, vedoucí lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Česko ale podle něj patří mezi země s nejvíce rozvinutou komunitní imunitou. „Uvidíme, nakolik se to ukáže v příštích měsících,“ dodává.

Volby ovlivnila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) především kauza Pandora Papers. „Byla to vymyšlená informace, všechna média to opakovala. Byly to také další věci, třeba vymyšlený střet zájmů z Evropy,“ říká Babiš. A vyvrátil spekulace o své prezidentská kandidatuře. „Není to téma, máme plno práce.“ 

S odchodem Andreje Babiše skončí podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) velká ostuda, se kterou se Česko v Evropské unii potýkalo. „Vláda doposud působila jako tým advokátů Agrofertu a Andreje Babiše. Nová vláda bude ve sporu s Evropskou komisí razantně hájit zájmy České republiky,“ říká Pospíšil. Výsledky voleb podle něj svědčí o tom, že se Česko vrací do Evropy.

Lékárnictví má v českých zemích silnou tradici. Už v době před vznikem Československé republiky šlo prestižní a výnosné povolání. Lékárnicí se tehdy mnohdy podíleli i na výzkumu a byli členy odborných společností. Přestože jejich prestiž nebyla taková jako lékařů, patřili tehdy lékárníci podle historika farmacie Tomáše Arndta ke společenské smetánce.

„To, co se děje okolo prezidenta, je nedůstojné pro českou demokracii,“ říká politolog a bývalý ředitel politického odboru kanceláře prezidenta republiky Jiří Pehe. Současnou situaci označil za skandální. „Bude teprve předmětem vyšetřování, co se tam nejen v poslední době, ale dlouhodobě děje,“ dodává Pehe. 

Vláda podpoří z programu Antivirus automobilku Škoda. Ekonom Vladimír Pikora tento krok kritizuje. Podle něj to povede k tomu, že česká ekonomika zůstane velmi výrazně orientovaná ve prospěch automobilek. „A to je to, co nepotřebujeme. Potřebujeme změnit strukturu ekonomiky,“ zdůrazňuje Pikora. Pomáhat za každou cenu není podle něj rozumná strategie. Nazývá to „socialismem 2.0“.

„Je velmi na pováženou, jaké informace se k nám dostávají od Pražského hradu. Hrají se tady podivné hry,“ říká předseda hnutí STAN Vít Rakušan k aktuálnímu vývoji okolo zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana. Jedním z nejdůležitějších témat nové vlády budou ceny energií. Po krachu některých dodavatelů bude v první řadě nezbytné zajistit, aby nikdo z občanů nezůstal na holičkách, zdůrazňuje Rakušan. 

„Rozhodně si nemyslím, že je krize, natož ústavní,“ říká právník a soudce Nejvyššího soudu Roman Fiala. Vyvrací tak některá tvrzení o tom, že se Česko poté, co byl prezident Miloš Zeman hospitalizován krátce po volbách, ocitlo v ústavní krizi. Ústava ČR totiž podle Fialy myslí i na tuto situaci. 

Koalice Spolu i koalice Pirátů a Starostů pokračují ve vyjednávání o vzniku nové vlády. „Kdo bude ministrem práce a sociálních věcí nedokážu předpovědět, o resort bude velký zájem,“ přiznává předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která je jedním z adeptů na šéfa tohoto resortu. Pokud bude hnutí ANO vznik nové vlády zdržovat, nezíská ani post místopředsedy Sněmovny, varuje Pekarová Adamová.

Hnutí ANO skončilo ve volbách do Poslanecké sněmovny těsně druhé za koalicí Spolu. Se ziskem 72 mandátů bude mít ale největší poslanecký klub. Proto by podle lídra pražské kandidátky Patrika Nachera mělo mít právo na první pokus o sestavení vlády. Obě předvolební koalice ale už podpisem memoranda daly najevo, že o nové vládě s nikým jiným jednat nebudou. „Je to ale jako pozvat někoho třikrát na rande a dostat třikrát kopačky,“ říká Nacher.

„Babiš prohrál volby, protože většina těch lidí, kteří přišli k volbám, chtěla změnu,“ říká bývalý premiér a bývalý předseda ODS Mirek Topolánek. Euforie u vítězů ale podle něj brzy opadne. O sestavení nové vlády budou usilovat dvě předvolební koalice, Spolu a koalice Pirátů a Starostů. Požadavky Pirátů při sestavování vlády jsou ale podle Topolánka vzhledem k tomu, že získali pouze čtyři mandáty, nemístné.

Je důležité si uvědomovat, že mnoho občanů společenské problémy, o kterých jiní neustále debatují, nezajímají, upozorňuje spisovatel Jiří Padevět. „Je zajímá, kolik bude stát rohlík. A je to naprosto legitimní požadavek,“ říká. Tuto část společnosti přitom neumí demokratičtí politici oslovit, a to Padevět považuje za „jednu z největších bolestí naší současné doby“.

Pandemie koronaviru lidstvu nastavila zrcadlo a ukázala, co bychom měli umět mnohem lépe. To řekl archeolog a prorektor UK pro vnější vztahy Miroslav Bárta v Interview Martina Kováře. „Ukázala na to, že globální svět není jen o výhodách, ale tak, jak je komplikovaný a složitý, tak je také křehký,“ říká Bárta.

„Česká republika se dostala do fáze, kdy začala prudce růst kvalita života,“ myslí si sociolog Ivan Gabal. Řekl to v Interview Martina Kováře na Rádiu Z. To platí z pohledu měření standardní délky života i subjektivní spokojenosti. 

Česká republika už dávno není unifikovaná země, kde se všichni mají dobře. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula to řekl v Interview Martina Kováře na Rádiu Z. „Je tady velký počet lidí, kteří jsou zasaženi ekonomickými problémy, nízkou mzdou, exekucemi,“ dodává Středula.

„Hlavní, co mě při pohledu zvenčí na českou předvolební kampaň překvapuje, je to, že nevidím žádné silné téma,“ řekl politolog Jacques Rupnik v Interview Martina Kováře. Očekával, že takovým tématem se stane pandemie koronaviru, ale podle něj tomu tak není.

Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu chtěl už bývalý americký prezident Barack Obama, po něm i Donald Trump. Současný prezident USA Joe Biden se rozhodl do toho „seknout“. Podle Novináře Matyáše Zrna to ale s razancí svého rozhodnutí přehnal. 

Nový školní rok právě začal. „Vždycky se těšíme, protože my si to umíme zpestřit natolik, že žádný školní rok není úplně stejný,“ říká Ředitelka PORG Dagmar Dluhošová.

Předvolební kampaň před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny se podle politologa Petra Justa z Fakulty sociálních věd UK vyvíjí zatím podle očekávání. Zbývajících pět týdnů bude velmi divokých, očekává. „Budou otevírána nová témata. Kampaň bude divoká nejen z hlediska věcného a obsahového, ale i z hlediska formálního. Můžeme se těšit na velmi drsnou kampaň,“ říká Just.

Nový školní rok začíná už ve středu. Přípravy jsou proto podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol ČR Luboše Zajíce velmi intenzivní. „Dodělává se všechno, co je třeba. Dokončují se úpravy, připravují se opravené osnovy. Především se ale připravujeme psychicky na to, co bude,“ řekl Zajíc v Interview Martina Kováře.

Exekuce patří v Česku mezi často skloňovaná témata. Advokátka a insolvenční správkyně Jarmila Veselá ale upozorňuje na to, že obraz, který známe z médií, je od reality odlišný. „Podle našich dat to vypadá tak, že exekuce jsou sice problémem, ale nejsou tak velkým problémem, jak se uvádí,“ řekla Veselá v Interview Martina Kováře.

Některé země omezují vývoz některých strategických surovin a dělají si zásobu potravin. V Interview Martina Kováře to řekl předseda Zemědělského svazu a viceprezident Agrární komory Martin Pýcha. Ceny potravin v České republice rostou o 2 až 3 %, celosvětově se ale ceny některých základních potravin v letošním roce zvýšily až o 30 %.„Některé velké potravinářské firmy a země se předzásobují a vytvářejí si rezervu na tu horší dobu. Potravináři to dělají s ohledem na to, že se očekává zvyšování cen potravin i do budoucna, takže si raději kupují některé suroviny do zásoby,“ říká Martin Pýcha. Jako příklad uvedl Rusko, které omezilo vývoz obilovin.Růst ceny potravin v Česku kopíruje inflaci. V zahraničí se však cena některých potravinářských surovin zvýšila až o třetinu. Cena potravin u nás nemusí podle Pýchy tak růst, protože nejsme v některých odvětvích zcela závislí na dovozech. Jako příklad uvádí cenu pšenice, která se v zahraničí blíží hranci 7 000 korun za tunu a v České republice je o 2 000 nižší.Zemědělství se vlivem pandemie koronaviru potýká se stejnými problémy jako ostatní odvětví. Stejně jako například automobilový průmysl řeší výrobci potravin problémy s dopravou a růstu cen vstupů. Problém je pak už zmíněné vytváření strategických zásob.Letošní sklizeň je vlivem počasí zpožděná. Změny klimatu jsou tak pro zemědělce velké téma. „Jestli někdo čelím těm výkyvům v první linii, tak jsou to zemědělci. Letošní rok je zvláštní a jaro bylo nejchladnější za deset let. Samozřejmě se nám to projevilo i ve sklizni,“ dodává Martin Pýcha s tím, že se do budoucna předpovídají větší extrémy v počasí.

Podle bývalého předsedy Vojenského výboru NATO generála Petra Pavla by měl být Afghánistán poučením nejen pro Západ, ale pro všechny další mocnosti. V Interview Martina Kováře tak reagoval na slova prezidenta Miloše Zemana, který řekl, že se Západ bude muset do této země dříve či později vrátit. Čeští politici údajně v minulosti na mezinárodní úrovni nedokázali jasně artikulovat své názory a postoje. „Někteří ministři, kteří se účastnili jednání Rady NATO na úrovni ministrů obrany a ministrů zahraničí, hovořili jinak na půdě aliance a jinak doma. A dnes dávají na odiv svůj kritický postoj k věci, který ale v době, kdy mohli a měli, tak nevyjádřili,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel. Afghánistán by tak měl být pro všechny milníkem a část odpovědnosti padá i na nás, jako členskou zemi Severoatlantické aliance.Podle generála Pavla nebylo možné donekonečna v Afghánistánu udržovat bojovou misi. V největším rozmachu bylo v této zemi až 140 tisíc aliančních vojáků. Konflikt v Afghánistánu začal 7. října 2001 jako součást operace Trvalá svoboda, která začala jako odpověď na teroristické útoky z 11. září. Na začátku července se americká armáda stáhla ze země. „Každá mise, ať už je bojová nebo asistenční, se po určité době trvání setká s operační únavou. A to se týká i veřejnosti. Pokud je pokrok příliš malý, tak velice rychle vyprchá podpora,“ řekl Petr Pavel k rozhodnutí aliančních sil opustit zemi.Viníků současné situace je podle Pavla více. Jak uvedl v Interview Martina Kováře není možné stahovat se ze země bez naplnění daných podmínek ke konkrétnímu datu. „Přestože ty podmínky nebyly splněny a mezi nimi ta základní, to znamená dosažení nějaké základní dohody mezi Talibanem a afghánskou vládou, tak i přesto k tomu odchodu došlo,“ kriticky dodává armádní generál ve výslužbě.Výsledek afghánské mise je tak lekcí v mnoha směrech a je to neúspěch, který se musí analyzovat. Na druhou strany pro ty, kteří Západu nepřejí, to je dobrá zpráva a můžou dlouhodobě poukazovat na nesprávnost západních strategií o prosazování demokracie ve světě. „Samozřejmě, že se to dá zneužít i propagandisticky ve smyslu toho, že Spojené státy nedodrží slovo a když jsou dlouhodobě vystaveni těžkostem, tak odejdou. Ono to tak černobílé samozřejmě není,“ shrnuje Petr Pavel.

Předseda Českého olympijského výboru /ČOV/ Jiří Kejval se znovu setkal se sportovci, kteří nemohli startovat na olympiádě v Tokiu kvůli pozitivnímu testu na covid. Všem sportovcům poslal ČOV vysvětlující a omluvný dopis. Výbor si dělá právní rozbor a pokud na to budou mít sportovci nárok, vyplatí jim odškodné. Jiří Kejval to řekl v Interview Martina Kováře.Pozitivní testy po příletu speciálem do Tokia měli plážoví volejbalisté Ondřej Perušič a Markéta Nausch Sluková, stolní tenista Pavel Širuček a cyklista Michal Schlegel. „My si necháme dělat právní rozbory. V případě, že se na základě těch právních rozborů ukáže jejich nárok, tak dostanou všechno do poslední koruny,“ dodal Jiří Kejval. Jak ale dále doplnil, pokud se ukáže, že nemají nárok, tak vyplacení odškodného nebude možné. Z pasažérů leteckého speciálu mělo pozitivní test šest lidí. Na ČOV se kvůli organizaci letu a údajnému nedodržování hygienických pravidel během letu snesla tvrdá kritika třeba od předsedy Národní sportovní agentury Filipa Neussera. „Vždycky můžeme ty věci připravit lépe. Můžeme intenzivněji spolupracovat s hygieniky a odborníky. Přijali jsme pravidla, které udělal Mezinárodní olympijský výbor a Mezinárodní zdravotnická organizace. Pravidla pro Peking budou určitě jiná, dokonce se mluví o povinném očkování,“ říká šéf ČOV i směrem k zimní olympiádě v Pekingu.Letní olympiáda v Tokiu byla nejúspěšnější v historii České republiky. Čeští sportovci dovezli jedenáct medailí, z toho čtyři zlaté. Český sport podle Kejvala ukázal, že na tom není tak špatně. Některé sporty teď potkala generační výměna, což se týká třeba veslování nebo i atletiky.Jiří Kejval v Interview Martina Kováře také odmítl názor některých senátorů, že by čeští sportovci neměli kvůli dodržování lidských práv jezdit na zimní olympiádu v Pekingu. „Mezinárodní olympijský výbor sdružuje 206 zemí světa a všechny země bez rozdílu spojuje sport. Rozumím tomu, že se celé řadě lidí Čína nelíbí, ale tohle rozhodnutí padlo a my tam na olympiádu pojedeme,“ řekl Jiří Kejval. Zimní olympijské hry budou v čínském Pekingu zahájeny 4. února 2022.

„Lidský mozek je vůbec tím nejsložitějším zařízením na světě. 100 miliard neuronů – to je to, co člověka dělá člověkem,“ říká přední český neurochirurg z Ústřední vojenské nemocnice v Praze Vladimír Beneš. V Interview Martina Kováře ale dále zmínil, že neurochirurgové mozek opravit neumí. Umí pouze předcházet tomu, aby se poškodil. Většina operací je preventivních. Podle Beneše zatím není ani zdaleka jasné, co všechno lidský mozek umí a čeho je schopen. Těžko lze proto říct, k jak velkému poznání dosud vědci a lékaři dospěli. Řekl také, že zásadní změnu v neurochirurgii přinesla počítačová tomografie a magnetická rezonance. Úsilím tohoto oboru je podle Beneše především to, aby operace představovaly co nejmenší riziko. „Trvale de facto precizujeme to, co děláme. Na to máme všemožná udělátka a navigační systémy,“ vysvětluje Beneš.Budoucnost tohoto oboru je podle Benešových slov více o etice než o samotné medicíně. „Objevují se neuroprotézy. Pořád je tam ta možnost nějakého interface mezi mozkem a zevním zařízením, to už je do určité míry výroba nadlidí,“ říká neurochirurg. Lidský věk se podle něj už dále prodlužovat nebude. „Buňky mají naprogramovanou svou smrt a to zatím nikdo obejít nedokáže. Limit okolo 90 až 95 let je vcelku reálný a rozumný,“ říká Beneš. Důležitější otázkou je kvalita života, myslí si neurochirurg. Měli bychom se proto spíše starat o to, aby během stáří lidé prodělali méně nemocí. Tématem rozhovoru bylo také srovnání českého zdravotnictví se světem. Podle Beneše je české zdravotnictví velmi kvalitní a během pandemie se to prokázalo. „Nemáme se za co stydět. Pokud bych onemocněl, tak bych rád nebyl zrovna na cestách, ale byl tady,“ dodává Beneš.

Jednotná myšlenka víry v Krista je podle historika umění a prorektora pro tvůrčí a ediční činnost Univerzity Karlovy Jana Royta nadějí, že svět bude opět spojen bez ohledu na rasu nebo národ. Řekl to v Interview Martina Kováře.Jako vysokoškolský učitel je Royt podle svých slov přesvědčený o tom, že křesťanství je atraktivní pro mladé lidi i dnes. Duchovní identitu vidí jako jedinou možnost proti „zmatení jazyků“ dnešní doby. Na mysli tím měl mimo jiné odporování poznatkům přírodních věd nebo upřednostňování některých minorit. „Děláme z komára velblouda a místo, abychom chránili rodiny a lidi, kteří se o rodiny starají – čímž myslím muže a ženu – tak si vymýšlíme různé možnosti. To bohužel přechází do programu politických stran,“ říká prorektor UK. Royt nedávno obdržel od České biskupské konference Řád sv. Cyrila a Metoděje za velký přínos v oblasti křesťanského umění. Řekl, že tohoto ocenění si velmi váží. Cyril a Metoděj představují podle něj identitu a kořeny Evropy. Tématem rozhovoru proto byly také počátky křesťanství v naších zemích. „Cyrilometodějské mise si musíme nesmírně vážit, protože k nám poslali ty nejlepší lidi. Ten, kdo přeloží základní biblické texty do jazyka, pro který vytvořil písmo, to musí být genius,“ říká Royt.Cyrilometodějská mise přinášela myšlenky z východu, zahrnovala ale také prvky západní liturgické praxe. Došlo tak k propojení dvou proudů křesťanství. Nakonec ale v českých zemí zvítězil ten západní. Česká příslušnost k Západu podle Royta platí i dnes. „Možná, že někteří politici z nás někdy chtěli udělat periferii Evropy. Já osobně nemám pocit, že jsme periferií. Rozhodně si myslím, že myšlenkově, kulturně, duchovně tou periferií nejsme,“ dodává prorektor UK.

Klima se měnilo pořád a měnit se bude i nadále. O tom podle biologa a ředitele Centra pro teoretická studia AV ČR Petra Pokorného nelze pochybovat. Důležitá je proto adaptace. „Přizpůsobit se těm změnám a počítat s nimi. Jakákoliv změna našeho chování, změna energetické soustavy s tím podle mého názoru moc neudělá,“ říká Pokorný, který byl hostem Interview Martina Kováře. Tématem rozhovoru byl vztah člověka a přírody a související pojem antropocén. Co to znamená? „Pro mě je antropocén zajímavé přerámování vztahu mezi přírodou a člověkem. To, že to nejsou dva protipóly, které spolu soupeří, ale je to vlastně koevoluce těchto dvou systémů. To, že člověk je součástí přírody odjakživa a vzájemně jsou srostlý a spolupracují,“ vysvětluje biolog. Antropocén je tedy podle něj především uvědomění si, že člověk není v nesmiřitelném boji s přírodou. Podle Pokorného je také nutné si uvědomit, že složité problémy nemají jednoduchá řešení. Pokorný v rozhovoru také prozradil, že je uchvácen Afrikou, kam často jezdí. „Přičuchnout k poušti pro mě jako biologa byla nová zkušenost a úplně mě to dostalo,“ popisuje Pokorný. Pravá Afrika je podle něj především ta subsaharská, kde je krásná příroda. „V Africe, v té subsaharské především, antropocén bije do očí. To, co se tam dnes děje, je epochální dění,“ říká biolog. Dodal, že růst populace, který je v této části světa vůbec největší, přináší obrovské problémy, ale také obrovské příležitosti. Vedle přelidnění je velkým problémem subsaharské Afriky podle Pokorného nestabilita států. „Tohle když se potká, tak je velký průšvih. To známe třeba z Mali nebo z Čadu,“ dodává Pokorný.

„Hrozně mi vadí, že se tady hrozně lže,“ říká filozofka Anna Hogenová. Ještě horší je ale podle ní to, že si na lež lidé zvykají. Přiznala, že v současném světě se jí nežije jednoduše. „Někdy je to tak smutné, že potřebuju zalézt a hledat se a znovu načerpat sílu do dalších dnů,“ dodává filozofka.Hogenová, která byla hostem Interview Martina kováře, označuje současnou dobu jako „příliš pozdní nebo postmoderní“. Každý má v této době svou pravdu a svůj svět. Každý také může být prezidentem. Chybí zde pravdivost. Svět po pandemii je podle Hogenové jiný, než byl před ní. „Lidé si uvědomili, že svět není naplněn jen ontickou nouzí, to jest, že peníze nejsou jen na toto a ono, ale že je tady také nouze, která je naprosto nepochopitelná a které nerozumíme. Narážíme na zeď něčeho, co nás má v moci,“ vysvětluje Hogenová. Touto ontologickou nouzí je podle ní právě pandemie, která lidstvo dusí. Ještě přitom není konec, myslí si filozofka. Pandemie otřásla jistotami, které si lidé upevňovaly po celá desetiletí. Najednou se ale lidé museli zastavit a naučit se být sami. „Najednou se na člověka navalila zodpovědnost. Věděl, že je blízko smrti. Možnost smrti tady byla a ta člověka nutí přemýšlet,“ říká filozofka. Očekává, že zavedený pracovní pořádek se bude měnit. „Nevím přesně jak, ale práce bude ubývat. Pak nastanou šílené problémy, protože současný člověk neumí žít ve volném čase tak, aby byl tvůrčí a měl pocit plnosti,“ dodává Hogenová. Základní nepodmínění příjem bude v budoucnu podle ní nevyhnutelný.

„Pravidla cestování pro očkované budou letos jasnější a bezpečnější,“ řekl v Interview Martina Kováře ředitel agentury CzechTourism Jan Herget. Ještě před dvěma roky přitom řešila Česká republika problematiku overturismu a přeplněnosti některých cestovatelských lokalit jako je Adršpach nebo Praha. Teď je i nedostatek pracovníků v cestovním ruchu a podle Hergeta bude důležité, aby měl cestovní ruch perspektivu, že se na podzim znovu nezavře.„Právě proto mluvíme o očkování a pravidlech, aby se cestovní ruch nestal nějakou volnočasovou aktivitou pro dva letní měsíce, ale aby to bylo perspektivní odvětví pro zaměstnance,“ říká Jan Herget. Během koronavirové krize se úplně obrátila návštěvnost některých destinací. Nejhůře na tom je městská turistika. „Praha patří mezi ty nejpostiženější, ale je to třeba i Ostrava, kde je obsazenost okolo dvaceti procent,“ dodává Jan Herget.Czechtourism chce dále rozvíjet projekt Kudy z nudy včetně automatických překladů do angličtiny. Součástí webu bude i indikátor obsazenosti jednotlivých lokalit.Letos byly jako první vyprodané kempy, apartmány a chalupy. „Ta místa, která jsou na horách nebo u vody, tak jejich obsazenost už dosahuje velkých procent. Nejvyšší čísla, které máme jsou Orlické hory, od pátku do neděle na Lipnu budete mít také velký problém,“ říká k obsazenosti některých regionů Jan Herget, který doporučuje návštěvu a ubytování v městech nebo v lázních. „Kombinace městské turistiky, kde máte levné ceny a kvalitní hotely, a přitom můžete vyrazit i do hor, je optimální kombinace,“ říká Jan Herget v Interview Martina Kováře.

„Toto virové onemocnění se dá udržet na uzdě samozřejmě hygienickými opatřeními a očkováním. Čísla po první i druhé dávce jsou optimistická. Na konci prázdnin bychom tak díky proočkovanosti mohli být chráněni, nebo ten průběh covidu bude mírnější,“ říká v Interview Martina Kováře rektor Univerzity Karlovy a biochemik Tomáš Zima. Mírný růst pozitivních případů v posledních dnech přičítá setkávání mladších lidí. Důležitý je ale neměnící se počet pacientů ležících v nemocnicích.V české populaci je většinově podle Zimy kladný vztah k očkování a systém funguje. Pozitivní dopad má i přání lidí cestovat. „Já to nevidím pesimisticky a věřím, že z kraje podzimu bychom se mohli dostat k 70 % proočkovanosti populace,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy. V této fázi by byl opatrný k očkování dětí mezi 12 až 16 lety, u mladších dětí by také ještě počkal.Covid zanechal podle Zimy velké šrámy a jizvy na české společnosti a svět už bude jiný. „Na jedné straně se více u lidí projeví větší hygienické návyky. Líbí se mi cesta Singapuru, který už přestal testovat a bude se zaměřovat jen na příznakové lidi,“ říká Tomáš Zima. Covid bude mít i řadu zdravotních důsledků kvůli zanedbanému léčení některých například onkologických onemocnění. Tomáši Zimovi na přelomu roku skončí druhé rektorské období, kdy stál osm let v čele Univerzity Karlovy. „Jsem rád, že jsem stál u myšlenky vzniku nového kampusu na Albertově. Teď jsme dosáhli velmi důležitého milníku a to územního rozhodnutí. Dokončujeme podklady pro zahájení stavebního řízení.“ 

„Vláda by měla do voleb jmenovat nového nejvyššího státního zástupce. Je to její společenská i politická odpovědnost,“ říká prezident soudcovské Unie ČR Libor Vávra, který byl hostem Interview Martina Kováře. „Nevěřím tomu, že je v Česku systémově možné objednat si trestní stíhání,“ zmiňuje dále v rozhovoru Vávra. Během pandemie se podle něj prohloubily problémy, které se v českém právu už řadu let střádaly. Jedním z největších problémů českého práva je podle Vávry zbytečné množství předpisů. „Věci, které se kdysi řešily maximálně pokynem starosty nebo pana faráře, tak se dnes řeší po hodinových debatách v parlamentu. Právo se stává nepřehledné, a proto je méně respektované,“ říká Vávra. Podle něj je pochopitelné, že zpočátku pandemie reagovala vláda i legislativci intuitivně. Rok a půl dlouhá zkušenost s pandemií ale nevedla k tomu, že by si nyní vedli lépe, myslí si Vávra. Kritizoval mimo jiné to, že ministerstvo zdravotnictví stále přijímá opatření, které správní soudy posléze ruší. Nových zákonů a změn v právním systému je podle Vávry příliš. „Sbírky zákonů z posledních dvaceti let tvoří několik svazků, obsahují přitom jen základní předpisy. Přitom v roce 1919 a 1920 v době, kdy se budovala nová republika, to byly tenké knížky, které byste prolistoval za víkend a pochopil byste, o čem ty zákony byly,“ vysvětluje prezident Soudcovské unie. Zamýšlel se také nad tím, jestli nadbytek předpisů nesouvisí se společenskou krizí. Podobné množství zákonů totiž prý vydávali Němci v době Protektorátu Čechy a Morava v roce 1943 a 1944. Platí v takových podmínkách stále zásada, že neznalost zákona neomlouvá? „Při tom množství právních předpisů je stále obtížnější to vymáhat doslova,“ říká Vávra. Dodal ale, že tato zásada pro běžného občana platí pouze v nejtvrdším jádru práva, jako je trestní právo nebo základní zásady občanského práva. 

„Letošní školní rok byl výjimečně náročný a úplně jiný než ty předchozí. Ani v těch nejdivočejších představách jsme netušili, co nás bude čekat,“ řekl v Interview Martina Kováře učitel mediální výchovy Michal Kaderka. Učitelé podle něj prošli obrovskou zkouškou, ale naprostá většina se zachovala profesionálně.Učitelé se díky distanční výuce naučili zvládat digitální technologie bez rozdílu věku. „Když přišel covid, tak jsme se museli naučit zvládat digitální technologie v takové míře, o které se nezdálo autorům této strategie ani ministerstvu. Šlo to hrozně rychle, byli jsme hozeni do vody. A hlavně jsme na to byli sami,“ říká Michal Kaderka z Učitelské platformy. Změnou prošla i didaktika vyučování a učitelé neměli žádné nástroje, jak motivovat děti na distanční výuce. S tím vším si museli poradit.Podle Kaderky covid rozevřel nůžky mezi dětmi z dobrých a špatných škol. „Covid prokázal kvalitu leadershipů vedení jednotlivých škol. Jakým způsobem přistupovaly k distanční výuce“, dodal s tím, že si školství s dětmi, které se nepřipojovaly k distanční výuce, neví rady už dlouhodobě. Jak s těmito dětmi pracovat do budoucna je tak výzva pro celé školství. Dalším tématem Interview Martina Kováře byla existence víceletých gymnázií. Problémem podle Michala Kaderky jsou ale rozdíly mezi jednotlivými školami. „Nám se tady vytvořil systém, kdy rodiče švindlují s trvalými bydlišti, aby se jim podařilo dostat na nějakou kvalitní spádovou školu… Víceletá gymnázia neprospívají školskému systému, protože odcházejí děti s těmi motivovanými rodiči někam jinam. Proto je nutné řešit tu kvalitu na všech školách,“ uvedl jako příklad finské školství, kde jsou nejnižší rozdíly mezi jednotlivými školami.  

„Jsou tady spekulanti s bydlením, kteří mají tisíce volných bytů a kvůli tomu pak lidé nemají kde bydlet,“ řekla v Interview Martina Kováře ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Podle jejího návrhu by se pokuta za prázdný byt měla platit až od čtvrtého bytu.„Pokuta za prázdný byt je myšlena přes daňový systém. Klidně ho můžete mít prázdný, ale my si myslíme, že v bytech by se mělo bydlet,“ dodala Maláčová s tím, že vlastnictví bytů by mělo být regulováno.Navrhované zvýšení minimální mzdy na 18 tisíc korun bude mít podle ministryně Maláčové pozitivní dopad na státní rozpočet. „Míň se bude pracovat načerno a stát pak o to více vybere… Já tomu naprosto věřím,“ podle Maláčové se ušetří i na sociálních dávkách. Maláčová chce na příštím zasedání vlády navrhnout i obdobu kurzarbeitu pro firmy v obcích zasažených ničivým tornádem.Jana Maláčová povede pražskou kandidátku ČSSD v parlamentních volbách. K možnému sestavování povolebních koalic se ale nechtěla příliš vyjadřovat. Jak ale uvedla příští vládnutí nebude možné bez zvyšování některých daní. Jako příklad uvedla zvyšování daní z kapitálových zisků.

Tzv. green deal, neboli zelená energetika je podle generálního ředitele EP Energy Tomáše Davida důležité téma. „Dnes je to hodně politické téma. Otázka ochrany klimatu je ale jedna z největších otázek, které lidstvo dnes na světě řeší,“ říká David, který byl hostem Interview Martina Kováře.Během posledního milionu let byla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře mezi 160 a 220 ppm. Za posledních padesát let se tato hodnota zdvojnásobila. „Dopad na lidstvo je velký, je potřeba s tím něco dělat,“ vysvětluje David. Zlomovým byl v tomto ohledu rok 2000, kdy začalo být diskutováno zpoplatnění produkce oxidu uhličitého. „Systém obchodování s emisemi skleníkových plynů je strašně velký přelom v energetice, který ji totálně změnil. A mění ji dodnes mnohem větší dynamikou než kdykoliv předtím,“ říká David. Přizpůsobit se tomu musí nejen energetické odvětví, ale i všechna ostatní. Týká se to sektoru výroby stejně jako bydlení i dalších oblastí lidského působení. Důsledkem podle Davida bude značný zánik uhelných elektráren. Ve všech ekonomikách jsou dnes prioritou obnovitelné zdroje. Ty ale nejsou schopné zajistit dodávky energie neustále. „Uhelné elektrárny budou odpadat nejrychleji. Stále je ale potřebujeme,“ dodává David. Ani Německo, které vyrábí z obnovitelných zdrojů 50 procent energie se bez konvenční energetiky neobejde. Tématem rozhovoru byla také jaderná energetika. Francie, která má v evropském měřítku největší podíl výroby energie právě z jaderných elektráren, bude nadále sázet na tento zdroj. To je pro Českou republiku podle Davida extrémně důležité. 

„Myslím, že my v Evropě a v Americe jsme už nad koronavirem vyhráli,“ říká biochemik a prorektor UK pro vědu a výzkum Jan Konvalinka. Nebezpečí ale podle něj stále přetrvává v rozvojovém světě – v Africe, části Asie, v Indii a v Rusku. „Je třeba, abychom my, bohatý rozvinutý západ, pomohli zbytku světa vakcínami. Tím pomůžeme také sobě,“ dodává Konvalinka, který byl hostem Interview Martina Kováře.Rizikem jsou podle Konvalinky nové mutace. Evropu ani Ameriku by ale už nic ohrozit nemělo. Konvalinka také řekl, že úkolem vědců je snažit se přesvědčit odpůrce očkování o tom, že vakcíny jsou bezpečné. „Je důležité nebýt agresivní a nedělat z lidí pitomce. Současné vakcíny jsou triumf lidského vědění a jsou velmi účinné. Vedlejší účinky sice existují, ale jsou nesmírně vzácné. mnohem vzácnější než ta choroba,“ říká Konvalinka. Nejrychlejší a nejjednodušší cesta k návratu do světa před pandemií je podle něj právě skrze očkování. Jak velká část populace by měla být naočkována? „Já bych rád viděl až těch osmdesát procent. Máme ale také veliké procento lidí, kteří nemoc prodělali a mají nějaký typ protilátkové ochrany, i když se vedou spory o tom, jak je silná a jak dlouho trvá,“ vysvětluje biochemik.Přestože Konvalinka není stoupencem bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, ocenil v rozhovoru v souvislosti s bojem proti koronaviru některé jeho kroky. Naopak Světová zdravotnická organizace měla podle Konvalinky v lednu a únoru loňského roku reagovat rychleji. „WHO nese určitou vinu. Stále více se ukazuje, že měla příliš osobní, blízké a asi financí vztahy k Číně,“ dodává Konvalinka. Podle něj také celá řada evropských zemí podcenila možnost příchodu druhé a třetí vlny.

Podle průzkumu státní agentury CzechTourism plánuje 76 procent Čechů strávit dovolenou v tuzemsku. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) jsou na to poskytovatelé ubytovacích služeb připraveni. „Věřím tomu, že letošní turistická sezóna bude dobrá. Doufám, že z těch nejhorších období jsme pryč,“ říká Dostálová, která byla hostem Interview Martina Kováře.„To, co je potřeba v rámci cestovní ruchu podpořit, je městská turistika, která je na tom opravdu špatně. Propad je skoro 80 procent. Hoteliéři, restauratéři i volnočasové aktivity potřebují pomoc,“ vysvětluje Dostálová. Ministerstvo pro místní rozvoj proto přišlo s programem voucherů pro městskou turistiku, který má pomoc této oblasti zajistit. Podílet se na něm budou města i stát. Ministerstvo pro místní rozvoj se ale nezaměřuje jen na české turisty. Do Česka chce nalákat také ty zahraniční. CzechTourism připravil kampaň v hodně 100 milionů korun, která cílí především na turisty z okolních zemí, aby přijeli navštívit české lázně a památky. Moderátor Martin Kovář se Dostálové ptal také na návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 390 miliard korun „My říkáme, že z krize je potřeba se proinvestovat. Nebylo by nic horšího, než teď všechno přiškrtit. Kola ekonomiky musíme rozjet,“ dodává ministryně pro místní rozvoj. Cestovní kanceláře jsou podle Dostálové připravené na to, že po skončení ochranné lhůty na konci srpna budou muset vyplácet peníze za loňské zájezdy. Tématem rozhovoru byla také novela stavebního zákona, který schválila Poslanecká sněmovna a nyní ho projedná Senát.

„Máme tady dvě antibabišovská uskupení - Pirátostan a Spolu. Covid jim v tom bohužel pomáhá,“ řekl premiér Andrej Babiš v Interview Martina Kováře. Dodal, že nebýt koronaviru, nebylo by co řešit a volby by vyhrálo jeho hnutí ANO. Babiš se v rozhovoru vymezil proti Pirátům. Zdůraznil, že Piráti chtějí navyšovat daně a kritizoval, jakým způsobem vede Prahu primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „To je úplná katastrofa. Takto to bude vypadat ve vládě. Piráti se už dnes chodí dívat na své nové kanceláře v jednotlivých úřadech. Pan Ferjenčík s panem Michálkem byli u paní Schillerové a prohlíželi si zahradu,“ říká premiér. Piráti se podle něj tváří, jako kdyby volby už nyní většinově vyhráli. Babišova vláda je také kritizována za přípravy předsednictví ČR v Radě EU. Babiš se ale hájí tím, že kritika zaznívá především od lidí, kteří mají „protibabišovskou“ politickou orientaci. „Proč bychom měli vyhodit 2,5 miliardy korun za předsednictví? Věnujeme se tomu a můžeme to udělat racionálně. Já jsem šetřivý člověk a jsem odpovědný za peníze daňových poplatníků,“ říká Babiš a připomněl, že poslední české předsednictví skončilo pádem vlády. Snaha o vyslovení nedůvěry vládě, o které se hlasovalo na začátku června, podle něj nebyla ze strany opozice myšlena vážně. V létě čeká Babiše podle jeho slov plno práce. „Musíme přesvědčit lidi, aby se naočkovali. Budeme mít pracovní léto. Poslanci budou mít dva měsíce prázdnin, kdežto my budeme makat. Určitě nebudu mít čas na kampaň,“ dodává premiér. 

Řada struktur ve zdravotnictví byla během pandemie rozvrácena nekvalifikovanými zásahy. V Interview Martina Kováře to řekl psychiatr, bývalý ministr zdravotnictví a současný europoslanec za SPD Ivan David. Poškozena byla pode něj především hygienická služba, která je klíčová pro zvládnutí pandemie. Přesto české zdravotnictví jako celek podle něj obstálo. Ivan David se obává jako psychiatr i dopadu distanční výuky na děti. "Ten defekt tam bude trvalý. V tom dětském roku je jeden rok nestandardní výuky dlouhá doba", říká David s tím, že psychiatrické ordinace praskaly ve švech už dříve. Podle bývalého ředitele bohnické psychiatrické léčebny budeme žít s koronavirem už navěky. Jedinou možností, jak koronavirus omezit, je podle něj vakcinace. Řekl také ale, že rozvojové země si nejsou schopny pořídit vakcíny v dostatečném množství. Očekává proto, že se odtud bude pandemie opakovaně šířit do Evropy. SPD přitom odmítá třeba covid pasy. Podle Davidova vyjádření v Interview Martina Kováře je ale kvůli obhajobě svobody.Jak pandemii zvládla Vláda Andreje Babiše? „Jako opoziční politik bych měl hovořit velmi přísně. Ale je potřeba si uvědomit, že kdokoliv by měl co k dočinění s touto pandemií, tak by nepochybně vyvolával nespokojenost,“ říká David. Lidé budou podle něj vždy nespokojení buď z důvodu, že opatření jsou příliš přísná, nebo naopak příliš mírná. Hlavním problémem dnešní doby je podle Davida to, že neexistují autority. Každý má pocit, že všemu rozumí sám nejlépe.„Jedním z podstatných problémů českého zdravotnictví je odchod kvalifikovaných odborníků do zahraničí,“ vysvětluje bývalý ministr zdravotnictví. Důvodem jsou především mzdy. Podle Davida je v zahraničí po odbornících hlad. Česko by se proto mělo zamyslet nad tím, co udělat pro to, aby se tito lidé vraceli. „To, že lidé odcházejí do zahraničí, je pozitivní za předpokladu, že se vrátí,“ dodává David.

Schůzka amerického prezidenta Joea Bidena a jeho ruského protějška Vladimíra Putina v Ženevě nic důležitého nepřinesla. V Interview Martina Kováře to řekl publicista, bývalý politik a ředitel Občanského institutu Roman Joch. Podle svých slov byl Joch k summitu předem skeptický. „Více pomohl Putinovi než Bidenovi. Putin je vladař, který je velice tvrdý a drsný. Tímto summitem ukázal svým občanům a celému světu: podívejte, já jsem jeden ze tří nejdůležitějších mužů planety,“ říká Joch. Proč se Biden s Putinem chtěl setkat? Podle Jocha je to mánie amerických prezidentů, kteří na začátku svého prvního funkčního období usilují o schůzku se svým ruským protějškem. Spojeným státům to ale mezinárodní postavení nezlepší, už tak ho mají dost silné, myslí si Joch. „Putin by si mohl časem začít hrát na jakéhosi arbitra americko-čínského sporu. Zatím je spíše vstřícnější vůči Číně, ale myslím, že nakonec své politické kariéry, která bude ještě dlouhá, se bude pasovat do role starého moudrého státníka,“ vysvětluje Joch.Spojené státy Jocha po prvním půlroce Bidena v prezidentském úřadu nijak nepřekvapily. „Amerika zůstala rozdělená. Na tom Trumpův odchod nic nezměnil. Takhle rozdělené státy v Evropě nemáme, možná s výjimkou Polska,“ říká Joch. Jak vidí jako konzervativec budoucnost Republikánské strany? Donald Trump je u řadových voličů Republikánů podle Jocha stále oblíbený. Málokdo z republikánských představitelů proto proti němu vystupuje. Většina straníků cítí, že je s Trumpem nutné stále vycházet, přesto ho za svého příštího prezidentského kandidáta nechtějí, protože mají obavy z toho, že by znovu prohrál. „Trumpismus ano, ale teď už s někým jiným, mladším,“ dodává Joch.

Ruský Prezident Vladimír Putina prezident USA Joe Biden se poprvé setkali na jednání v Ženevě. Europoslanec a bývalý ministr zahraničí Alexandr Vondra (ODS) nemá ale od této schůzky velké očekávání. Řekl to v Interview Martina Kováře. „Michal Kubal schůzku v České televizi označoval jako epochální historickou událost roku. Myslím si, že o tom to není. Je to normální schůzka,“ říká Vondra. Podle svých slov bude pozorně sledovat, co Biden od Putina dostane. Některé „dárečky“ už prý dostal dříve. Na schůzce měl podle Vondry nepochybně větší zájem Putin, který díky ní získává mezinárodní uznání. „Pro Američany je v současné době hlavní vyzyvatel Čína a bude to tak čím dál tím víc. Proto chtějí zchladit relaci s Ruskem, aby na to nemuseli reagovat dnes a denně,“ vysvětluje europoslanec. Spojené státy se budou snažit zabránit spojení mezi Pekingem a Moskvou, které by pro ně bylo problematické. Vondra také řekl, že úkolem Evropy je přesvědčit USA, že Rusko nelze bagatelizovat. Pro ni totiž Rusko vyzyvatelem je. Vondra se s Bidenem v minulosti několikrát osobně setkal. „Mám na něj dobré vzpomínky. Byl pro mě tehdy typickým představitelem atlantického establishmentu v demokratické straně. Dalo by se říci, že to byl gentleman, který byl trošku oslněný svým krasořečněním,“ vzpomíná europoslanec. Od té doby už uplynulo 25 let a podle Vondry je otázkou, jak silný nyní Biden bude především v konfrontaci s Putinem, který je zcela odlišným typem politika. „Biden je vychovaný gentleman, který má zábrany. Určitě by ho nikdy nenapadlo někoho otrávit jedem,“ dodává europoslanec.

Poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti) v Interview Martina Kováře popřel slova premiéra Andreje Babiše, který řekl, že Piráti budou loupit, zdaňovat, znárodňovat a vítat migranty. „To je samozřejmě nesmysl. Je vidět, že panu premiérovi teče do bot, tak útočí na Piráty,“ říká Ferjenčík.Podle poslance je jediným Babišovým programem „Antipirát“. Pirátská strana v předžalobní výzvě vyzvala premiéra za své výroky k omluvě. „To, co předvádí pan Babiš v posledních dnech a týdnech, už je naprosto mimo jakoukoliv čestnou politickou kampaň,“ dodává poslanec. Pokud by podzimní volby dopadly tak, jak nyní naznačují předvolební průzkumy, usilovali by Piráti podle Ferjenčíka o vytvoření vlády s koalicí Spolu tvořenou ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. A to navzdory tomu, že mezi Piráty a občanskými demokraty panuje jistá antipatie. „Agrofertizace státu, to prorůstání jedné firmy do státního aparátu je potřeba řešit a holt musíme hledat spojence,“ vysvětluje Ferjenčík. Podle něj nastal v ODS během tohoto volebního období posun. Ze strany odešel Václav Klaus ml., kterého Piráti vnímali jako problematickou postavu. „Skončila také Alexandra Udženija, která s námi byla v Praze hodně na nože. Naopak díky Martinovi Kupkovi byla mezi Piráty a ODS dobrá spolupráce na stavebním zákonu,“ říká poslanec. Receptem, jak dostat Českou republiku z krize, je podle Ferjenčíka soustředit se na modernizaci české ekonomiky. „Potřebujeme dostat Českou republiku zpátky na správnou trajektorii. Státní finance jsou v naprostém rozvalu, je potřeba modernizovat ekonomiku, abychom začali dohánět západní Evropu. Je potřeba modernizovat školství,“ dodává Ferjenčík.

Zelená energetika je trend, kterému se nevyhneme. Je to směřování, které převládlo v EU i v nové americké administrativě. To řekl v Interview Martina Kováře Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti.„Jádro zůstane vždycky konfliktním tématem v řadě evropských zemí. U nás je situace poměrně unikátní, jaderná energetika tu není tématem. V parlamentu není žádná poltická strana protijaderná. Jádro má podporu i veřejnosti,“ říká Bartuška. Jak to dopadne s dostavbou jaderných bloků v České republice? „Pevně věřím, že ke stavbě nových bloků dojde. Protože odejde uhlí, které tvoří polovinu výroby elektřiny u nás. Pokud nechceme být plně závislí na dovozu elektřiny ze sousedství, pak je dobré mít aspoň základní zdroj u nás. Já si myslím, že jádro má smysl,“ vysvětluje Bartuška. Trend, který vytlačuje uhlí z evropské energetiky, trvá už 15 let. Aby se to změnilo, muselo by se podle Bartušky stát něco naprosto výjimečného. Z důvodu vysoké ceny emisních povolenek je řada českých tepláren a elektráren už nyní na hranici rentability a bude hledat pomoc u vlády a krajů. Důvodem vzniku funkce, kterou Bartuška nyní zastává, byla závislost Česka na dovozu ropy a zemního plynu z Ruska. „Dneska má naše země v oblasti dodávek ropy a zemního plynu pozici jako má třeba Německo. Jsme plně diverzifikovaní a nemusíme se bát,“ dodává Bartuška. Úkolem pro příští vlády podle něj bude vyřešit problém, odkud bude brát Česká republika elektřinu a teplo. 

Co bylo podstatou sporu o smysl českých dějin? Podle historika Ivana Šedivého šlo o to, zda máme na českou společnost nazírat prizmatem historickým, tedy jestli to, co se v tehdejší společnosti odehrávalo, má kořeny v minulosti, nebo zda na ně máme pohlížet sociologickým pohledem. „Historismus versus realismus a politický pragmatismus, tak, jak to prezentoval například Masaryk,“ říká Šedivý, který byl hostem Interview Martina Kováře.O tom, že byly české země součástí hlavních událostí v Evropě, lze podle Šedivého mluvit do období vrcholného středověku. Poté se už ocitly na periferii Evropy. „Naše přetrvávající a úporná představa o tom, že jsme pevnou součástí Evropy v užším slova smyslu, tu byla od první republiky. Málo si ale uvědomujeme, jsme z koncertu Evropy vypadli někdy na počátku raného novověku,“ říká historik. Šedivý je autorem knihy o první světové válce. Motivací pro něj bylo mimo jiné to, že se od svého dědy, který první světovou válku zažil jako důstojník, o ní dozvídal jinak, než jak se psalo v učebnicích. „První světová válka poprvé ukázala, že modernita a technický pokrok nejsou jenom pozitivní a že s sebou často přináší také hrůzy,“ vysvětluje Šedivý.Rakousko-Uhersko podle historika spělo k rozpadu i nebýt války. „Byl to stát postavený na myšlence anacionální. Národnost a nacionalismus ale hrál ve 20. století jednu z klíčových rolí. Bez rozvalu by to bylo asi těžko řešitelné,“ dodává Šedivý. Přiznal také svůj obdiv k prvnímu československému prezidentovi Tomáši G. Masarykovi. A to i přesto, že s mnohým, co Masaryk udělal, nesouhlasí. Podle historika je ale Masaryk úžasná postava a má smysl se k němu stále vracet.

Podle lékaře a hlavního epidemiologa institutu IKEM Petra Smejkala je situace ohledně koronaviru dobrá. Řekl to v Interview Martina Kováře. „Neříkám to, protože bych byl optimistou pro optimismus. Vypadá to opravdu dobře,“ říká lékař.Smejkal je vedoucím Mezioborové skupiny pro epidemické situace, která byla zřízená v souvislostí s epidemií koronaviru. Česko má podle něj nadějné vyhlídky na dobré léto. „Otázka spíš je, aby byl dobrý i podzim a zima. To vám v tuhle chvíli nikdo na beton neřekne,“ říká Smejkal. Podle něj není nutné, aby bylo povinné testování po návratu ze zemí Evropské unie těch lidí, kteří už mají obě dávky očkování. Nutnost by to být neměla, přesto by lidem doporučil, aby se testovat nechali, a to i po návratu z tuzemské dovolené. Rozhodně by se měli nechat testovat ti, kteří mají pouze jednu dávku očkování, myslí si Smejkal. „Virová nálož v populaci zřejmě skutečně klesla. V tuhle chvíli můžeme uvažovat o tom, že se s plošným testováním skončí. V tu chvíli ale bude odhad toho, kde jsme, menší. Budeme doufat, že se udržíme na této hladině virové nálože,“ dodává Smejkal. O to důležitější podle něj bude testovat ty, kteří se vrátí z dovolené. Smejkal nedoporučuje cestovat do jihovýchodní Asie ani do Jižní Ameriky. V září by Smejkal doporučoval přistoupit ke screeningovému testování žáků, kteří se budou po prázdninách vracet do škol. V rozhovoru také prozradil, proč nepřijal nabídku stát se ministrem zdravotnictví. 

Lékař a senátor Jan Žaloudík (nestr. za ČSSD) byl často ostře kritizován za své názory na pandemii. „Neměnil bych na tom prakticky vůbec nic. Přibylo mi otázek, odpovědí je málo,“ řekl Žaloudík v Interview Martina Kováře.  „Celá covidová pandemie měla aspekt kromě toho medicínského také informační a psychosociální. To, co jsme s dětmi provedli, to je hrůza,“ řekl senátor. Připomněl také ekonomické dopady, jejichž následky budou trvat dlouho, a politický i geopolitický rozměr pandemie. Podle Žaloudíka se ale zapomnělo také na bezpečnostní aspekt pandemie. „Umíme zrušit hranice během 48 hodin. Skončil celý Schengen, který se budoval roky. Lid se ani nebránil. Je to regulace strachem, to je na tom to nejstrašnější,“ dodal Žaloudík. Jaký je jeho postoj k očkování? „Moje reakce byla jednoznačná. Disciplinovaně jsem čekal, až budu osloven v rámci své věkové kategorie. Potom jsem se neprodleně nechal očkovat. Nikoliv ze zdravotních důvodů, potřebuju doklad, výjezdní doložku,“ vysvětlil senátor.Žaloudík podle svých slov nikdy nepochyboval o tom, že sestřičky a lékaři situaci zvládnou. Praktickým lékařům ale vytkl to, že měli obavy chodit do rodin, čímž by ulevili nemocnicím. Kritizoval také to, že během pandemie neproběhly pitvy v případech, kdy to bylo potřeba. Pandemie se podle senátora mohla zvládnout lépe, aby zátěž nemocnic byla menší. Pacientů, kteří zemřeli s covidem, tak mohlo být méně, myslí si Žaloudík. Podle něj by měla být ještě dodatečně provedena analýza listů o prohlídce zemřelých. 

„Česká justice patří skutečně k nejlepším v Evropě. Existuje dostatečné množství tvrdých statistických dat, která svědčí o tom, že naše justice je velmi dobrá,“ říká právník a novinář Karel Havlíček, který byl hostem Interview Martina Kováře.Přesto podle Havlíčka v justici přežívá spoustu problémů, o kterých se málo mluví. Jedním z nich je například nedostatek administrativních pracovníků. Soudci proto musí dělat administrativní práci. Problémem je podle Havlíčka také špatné procesní právo. Trestní proces se dodnes řídí právním předpisem přijatým v roce 1961. Havlíček očekává radikální změnu ve státoprávní oblasti. „Z hlediska státoprávního žijeme v naprosto přelomové době. Musí přijít nový stát a musí přijít nové právo, nic jiného nezbývá. Dnešní pojetí práva absolutně nevyhovuje tomu, co život přináší,“ říká právník. České právo prošlo během pandemie podle Havlíčka zásadní změnou. „Zcela se proměnilo kvantitativně. Minulý rok jsme byli opravdu velmi pracovití, pokud jde o vytváření nových norem a také o jejich rušení,“ vysvětluje Havlíček. Podle něj téměř všichni dospěli k názoru, že české právo neodpovídá potřebám a pandemie to jenom podtrhla. Česko bylo 15 měsíců v situaci, kdy nerozhodovaly zákony. Vládní opatření zákony rozhodně nejsou, přesto podle Havlíčka likvidují ústavu, protože jsou v určitých okamžicích silnější. Tématem rozhovoru byla i proměna médií a také román, který Havlíček napsal.  

Hostem Interview Martina Kováře byla europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. „Já si nemyslím, že pan premiér Babiš je levicový nebo pravicový. Je prostě tam, kde mu to vyhovuje a podle toho dělá svůj volební program,“ říká europoslankyně. Konečná je přesvědčená o tom, že pokud by KSČM v roce 2018 nesouhlasila s tolerancí vlády Andreje Babiše, vznikla by vláda hnutí ANO spolu s ODS. „Po tom, co jsem si zažila Topolánka a Nečase, jsem si nedovedla představit, že tohle je ta správná cesta pro Českou republiku,“ vysvětluje Konečná. KSČM podporovala vládu Andreje Babiše téměř celé funkční období. Nedávno se však strana rozhodla toleranci vypovědět. „S vládou Andreje Babiše jsme měli podepsaný toleranční patent, a to by se mělo ctít. K prvnímu vážnému rozkolu došlo při hodnocení programových priorit. Posledním momentem bylo 10 miliard korun, které dostala armáda,“ říká europoslankyně. Komunisté totiž požadovaly, aby tyto peníze byly použity na řešení problémů s koronavirem. Tématem rozhovoru bylo také hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. KSČM zatím svůj postoj nezveřejnila. Ve hře jsou podle Konečné dvě varianty. Buď se komunističtí poslanci vysloví pro nedůvěru, nebo opustí sál. Co Konečnou vedlo ke vstupu do komunistické strany? „Měla jsem názory a postoje, které splňoval pouze program KSČM. Když jsem nastupovala na vysokou školu, tak se hodně začalo řešit školné a různé zdražování. Chodila jsem na hodně brigád, abych vůbec mohla studovat,“ vzpomíná europoslankyně. Další motivací pro Konečnou byla zahraniční politika. Velkým mementem pro ni byla válka v Jugoslávii. 

Pozvání do Interview Martina Kováře přijala poslankyně a bývalá ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová (ČSSD). „Dětem toho dlužíme hodně, měli bychom jim to co nejdříve vrátit. Mluvit o ztracené generaci jsou ale příliš tvrdá slova,“ říká Valachová. Stejně tak je ale podle Valachové chybou hovořit o tom, jak Česko pandemii ve školství skvěle zvládlo. České školy byly zavřené nejdéle v celé Evropě. K tak dlouhému přerušení prezenční výuky vůbec nemělo dojít, myslí si Valachová. Důležité podle ní bude, aby příští školní rok byl zcela jiný. Jako místopředsedkyně Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu chce přispět k tomu, aby bylo co nejdříve jasné, co školy od září čeká a jaké budou scénáře jejich fungování. Valachová v rozhovoru také pochválila učitele i rodiče za to, jak si s obtížnými podmínkami poradili. „Z úředních maturit se díky panu premiérovi stal červený hadr. Já jsem zvedla prapor za maturanty a učně u závěrečných zkoušek, a to z praktických důvodů. Z praktických předmětů se totiž maturovalo v situaci, kdy vůbec praxe nebyly obnoveny,“ vysvětluje poslankyně. Lepším řešením by podle ní bylo zprůměrování známek z předešlého studia. Moderátor Martin Kovář se ptal také na blížící se volby do Poslanecké sněmovny a situaci, ve které se ČSSD nachází. „Skandály ve vládě, zprávy z Bruselu nebo z Moskvy udělají s preferencemi divy. Lidé si potom nejsou jistí, jestli sociální demokracie je ta, kdo drží pevně kormidlo, a preference letí dolu,“ dodává Valachová.  

„Inflace je něco, čeho se bojí celý svět. Není to problém jenom České republiky. Myslím si, že u nás růst cen nebude tak dramatický jako jinde,“ říká ekonom Vladimír Pikora, který byl hostem Interview Martina Kováře.Podle Pikory se inflace bojí především Američané. Důležité bude, jak na růst cen zareagují centrální banky. Ekonom očekává, že Česká národní banka by mohla ke zvýšení úrokových sazeb přistoupit už v červnu. Evropské centrální banky přitom už několik let drží úrokové míry v záporných hodnotách. To je podle Pikory špatně. ČNB má na rozdíl od eurozóny kladné úrokové sazby, i tak jsou ale velmi nízko. Tématem rozhovoru byl také evropský fond pro obnovu a modernizaci ekonomiky, ze kterého Česko získá téměř 200 miliard korun. „Je to úplná šílenost. Od ministryně Maláčové slyšíme, že by tyto peníze mohly být použity jako zdroj financování důchodové reformy. Ta by tak byla po dobu pěti let financována z evropských peněz. Nevíme ale, co bude pak. Je to nejhorší možnost, jak peníze vyhodit z okna,“ říká Pikora.Peníze by se podle něj měly použít především na technologie. Pikora kritizuje EU za to, že vychází z předpokladu, že je možné se stále dokola zadlužovat. Česká republika by se měla pokusit zabránit tomu, aby dluh rostl tak dramaticky jako nyní. Nezbytná je podle ekonoma také důchodová reforma. „Bojím se, že po volbách přijde k moci levice a ta šetřit neumí. Umí jen rozdávat. Očekávám, že místo toho, aby se škrtalo, tak se budou zvyšovat daně,“ dodává ekonom.

Před 79 lety byl při atentátu zabit zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Podle historika a ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka byl tento atentát především pomstou za popravu třinácti důstojníků československé armády. Politika v tom tehdy roli nehrála. Řekl to v Interview Martina Kováře na Rádiu Z.„Heydrich byl všeho schopný do slova a do písmene. Jestliže se dá o někom říct, že to byl pán nad životem a smrtí, tak to byl Reinhard Heydrich. Stál u zrodu holokaustu. Byl manažerem smrti, který přišel s plánem, jak vraždění zprůmyslovět a zefektivnit,“ říká Stehlík. Nacistům se do Heydrichova pohřbu nepodařilo vypátrat žádnou stopu o tom, kdo za jeho smrtí stál. Jako odveta za atentát byla 10. června 1942 vyhlazena obec Lidice. „Nebylo to z toho důvodu, že by nacisté byli přesvědčeni o tom, že jsou Lidice viníkem, ale protože nikoho jiného neměli. Lidice se jednou ocitli v jejich hledáčku, tak se na nich rozhodli ukázat, čeho jsou schopni,“ vysvětluje historikTragická událost se v Lidicích připomene i letos. Pietní vzpomínka bude ale kvůli koronaviru trochu odlišná. „Vyvinula se z toho vzpomínka bez projevů. A dokud v Lidicích budu, tak to tak bude, protože kdo do Lidic jede, tak ví proč a nemusí to sdělovat ostatním. Často docházelo k tomu, že některé projevy tam nepatřily,“ dodává Stehlík. Upozorňuje na to, že památka padlých se má uctít především tichem. 

Někteří senátoři vyzývají k tomu, aby se Česká republika zřekla účasti na Zimních olympijských hrách v Pekingu „Je to pro mě strašně těžká otázka. Klaním se spíše k tomu, že nikdo nemůže sportovcům zakazovat, aby jeli na svůj profesní vrchol,“ říká senátor Václav Láska (Senátor 21), který byl hostem Interview Martina Kováře.Láska ale ostře kritizuje Mezinárodní olympijský výbor za to, že pořadatelství zimní olympiády v roce 2022 přidělil znovu Pekingu. Politici by podle senátora svou účastí na olympiádě v Číně legitimizovali tamní nedemokratický režim, proto by se nikdo z českých představitelů her účastnil neměl. Tématem rozhovoru byla i výměna na postu ministra zdravotnictví. „Mít pátého ministra zdravotnictví za deset měsíců mi nepřijde normální. Je to výraz bezradnosti současné vlády. Působí to na mě tak, že nikdo jiný už to dělat nechtěl,“ říká Láska. V roce 2019 podal Láska spolu s dalšími senátory ústavní žalobu na prezidenta republiky Miloše Zemana. Ta ale neprošla Poslaneckou sněmovnou. Tím poslanci jasně řekli, že prezident je pro ně nedotknutelný, myslí si Láska. Jakákoliv další taková žaloba by podle něj měla smysl až po příštích sněmovních volbách.Vláda si podle Lásky vyslovení nedůvěry zaslouží. Nemyslí si ale, že je to správný krok s ohledem na blížící se volby i na to, že prezident republiky Miloš Zeman avizoval, že by v takovém případě nechal Andreje Babiše dovládnout. „To by byla ještě ta lepší varianta. Ta horší by byla, kdyby Zeman postavil vlastní vládu. Obávám se, jestli za toto politické gesto nebudeme platit vysokou cenu v podobě vlády, která bude více poslušná prezidentovi, než je ta Babišova,“ dodává senátor. 

Hostem Interview Martina Kováře byl ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Armáda podle něj sehrála důležitou roli v boji proti pandemii. Připomněl, že vojáci se podíleli mimo jiné na ochraně hranic, pomáhali s výstavbou očkovacích center a také postavili záložní polní nemocnici. Celkem se zapojilo 20 tisíc vojáků.V současné době je každý den nasazeno 120 vojáků na 26 místech. Ministr v rozhovoru také poděkoval Ústřední vojenské nemocnici a všem, kteří se podílejí na fungování očkovacího centra v O2 Universum v Praze. „Všechny zainteresované složky odvádějí skvělou práci a patří jim za to velký dík. Zatím slyším samou chválu a jsem za to velmi rád,“ řekl Metnar. Řeč byla také o avizované změně na postu ministr a zdravotnictví. „Vidím to jako logický vývoj toho, co jsme v posledních dnech v mediálním prostoru zažívali. Jinak to dopadnout nemohlo,“ dodal ministr obrany. Tématem rozhovoru byl také rozpočet armády. Komunisté nedávno požadovali jeho snížení o 10 miliard korun. Ministr obrany tehdy prohlásil, že pokud by k tomu došlo, rezignuje na svůj post. Metnar v rozhovoru přiznal, že toto prohlášení pro něj bylo zásadní a zdůraznil, že rozpočet české armády byl v posledních dvaceti letech stále snižován. „Konečně po dlouhé době začínáme investovat do své obranyschopnosti. Jsem rád za to, že můžeme realizovat modernizaci Armády ČR. Poslední desetiletí byly pro armádu devastující,“ řekl Metnar.

V česku pokračuje rozvolňování protipandemických opatření. Od pondělí 24. května mohou otevřít hotely a ubytovací zařízení. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka ale některé hotely s obnovením provozu vyčkávají na konec týdne. Řekl to v Interview Martina Kováře.„Do budoucna se koukáme s otazníkem, nikdo z nás totiž netuší, co se stane v září. Doufám, že ke kompletnímu lockdownu nedojde a že přesvědčíme vládu, že umíme poskytovat služby za jakékoliv situace bezpečně,“ říká Stárek. Zdůraznil, že hotely jsou z pohledu rizika nákazy koronavirem bezpečné, na epidemiologické stupnici jsou na čtvrtém stupni z deseti. Hotely navíc musí ze zákona vést domovní knihy, díky kterým je případné trasování pro hygieniky mnohem snazší. Nyní chtějí hotely nabídnout svým hostům možnost samotestování. „Pokud jde o potvrzení o bezinfekčnosti, od začátku říkáme, že na to nemáme ze zákona nárok. Navíc to ani neumíme. Proto jsme spolu s Hospodářskou komorou prosazovali aplikaci, která by to lidem usnadnila,“ dodává Stárek. Věří také v návrat zahraničních turistů, předvídat to je ale obtížné. Prezident Asociace očekává, že podobně jako u restaurací doje ke zdražování i v hotelech. Ceny porostou o pět až deset procent, odhaduje Stárek. Důvodem je zdražování všech vstupů, které hotely mají, a inflace. Podle Stárka pandemii nepřežila třetina restaurací. U hotelů přesná čísla zatím chybí. V rozhovoru také řekl, že díky státní pomoci se podařilo v hotelech udržet zaměstnance a očekává, že pandemie do budoucna podpoří trend individuálního cestování. 

Kardiochirurg Ivan Netuka je přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, kterou v roce 2017 převzal po Janu Pirkovi. „Pan profesor mě naučil operovat. Byl pro mě vždycky obrovským příkladem houževnatosti, systematičnosti a zároveň lidskému přístupu k pacientům,“ řekl Netuka v Interview Martina Kováře.S nástupem do funkce přednosty mu přibylo mnoho starostí, získal ale také možnost směřovat pracoviště. Z pohledu techniky se kardiochirurgie v posledních letech výrazně proměnila. „Prvním zásadním aspektem byla miniaturizace všech instrumentů a přístupů. Tím druhým zmenšení, zkvalitnění a zvýšení spolehlivosti mechanických srdečních podpor a umělého srdce,“ vysvětlil Netuka. Změnilo se také spektrum pacientů. Dnes lékaři operují mnohem nemocnější a rizikovější pacienty než před 20 lety. Běžně dnes operují pacienty, kteří by tehdy byli za hranicí operability. Netuka přiznal, že pandemie byla pro jejich kliniku náročná. Nebyla sice v první linii boje s koronavirem, převzala ale péči o kardiochirurgické pacienty i ty z jiných oborů, kteří by nemohli na výkon čekat dlouho. A čeho si Netuka ve své kariéře cení nejvíc? „Považuju za privilegium, že jsem byl u začátku programu mechanických srdečních podpor v roce 2003. Byl to první systematický program v zemích bývalého východního bloku,“ zavzpomínal lékař. Většinou provede okolo pěti operací za týden. Některé trvají až sedm hodin, obvykle je to okolo tří hodin. Je to prý takový adrenalin, že s koncentrací nemá problém ani po tak dlouhou dobu operace. Prozradil také, že si neumí představit operaci, aniž by na sále hrála hudba. 

Bývalou ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou rezignace nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nepřekvapila. V Interview Martina Kováře řekla, že Zemana poznala jako korektního odborníka a jeho odchod jí mrzí. Obměna na postu je ale podle ní v pořádku.„Už dlouho vím o tom, že zvažoval, kam se dál posunout. Nebyl úplně spokojený. Ve funkci byl deset let. Byl nejvyšší čas, aby jí převzal někdo jiný,“ říká Kovářová. A v jakém stavu je nyní česká justice? „Před rokem a čtvrt bych dala za justici ruku do ohně. Tehdy byla ve výborné kondici. Ve všech parametrech se zkrátila doba trestních řízení. Poslední rok a čtvrt je něco jiného, bolí mě srdce za právo a za spravedlnost,“ hodnotí bývalá ministryně. Během pandemie podle ní klesla úroveň českého práva velmi hluboko. Kritizuje především to, jak ukvapeně nyní vznikají právní normy. Je jich obrovské množství a nikdo je nezná všechny. Udržet si znalost ve své oblasti je dnes pro právníky velký problém.„Poslední rok se zabývá covidovým právem. Snažím se porozumět pandemickým opatřením. Jejich autory snad ani nemohou být právníci. Takto právo nemá vypadat,“ kritizuje Kovářová. Na začátku prvního nouzového stavu založila Koroporadnu, kde s kolegy odpovídala na dotazy občanů. Přiznala, že tolik dobré vůle a obětavosti od svých spolupracovníků nečekala. Kovářová se zaměřuje na rodinné právo. V rozhovoru také zmínila, že zatím nezaznamenala nárůst počtu rozvodů v důsledku pandemie. 

„Ruská federace dodnes cítí nostalgii po moci bývalého Sovětského svazu. Rusové proto mají pocit, že všechny státy, které kdysi patřily k východnímu bloku, jim do jisté míry přísluší i nyní,“ říká bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), který byl hostem Interview Martina Kováře. To se podle Schwarzenberga projevilo i nyní během událostí po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Odhaduje, že Rusové počkají, až v Česku proběhnou volby a bude jmenována nová vláda. Teprve s ní budou jednat. Do té doby se už nic zásadního v diplomatické roztržce dít nebude, očekává bývalý ministr zahraničí. Podle něj Česko od spojenců víc čekat nemohlo. V minulosti totiž samo neprojevovalo zvláštní solidaritu vůči evropským státům. A to i v době, kdy ruská armáda stála na hranicích s Ukrajinou. Sám je ale podle svých slov s projevy solidarity ze strany zahraničních spojenců spokojený. Důležité je totiž to, že za Českem stojí. „Nevím, kterým hlasem zní česká zahraniční politika, ani kdo jí reprezentuje,“ kritizuje Schwarzenberg.Řeč byla také o současném dění na Blízkém východě. Schwarzenberg řekl, že eskalace násilí je politováníhodná. Dokud ale nebude rovné právo mezi Izraelci a Palestinci, situace se nikdy nevyřeší a konflikty se budou stále opakovat. „Byl jsem vždy zastánce česko-izraelského spojenectví. Nicméně politiku dnešní izraelské vlády považuju za poněkud chybující. Přál bych si, aby byla odlišná,“ dodává bývalý ministr. Tématem rozhovoru bylo také dění na české politické scéně a především spojení stran TOP 09, ODS a KDU-ČSL v koalici Spolu. 

Opozice z hlasování o nedůvěře už nyní couvnout nemůže, myslí si bývalý premiér Mirek Topolánek, který byl hostem Interview Martina Kováře. „Je to přerostlý a mediálně vyprázdněný problém. Koalice Spolu drží od začátku stejnou linku, Piráti a Starostové lavírují,“ říká Topolánek. Nepředpokládá, že by opozice mohla ve své snaze o vyslovení nedůvěry vládě uspět. A pokud ano, k ničemu zásadnímu to nepovede, myslí si bývalý premiér. Prozradil také, že uvítal vznik Koalice Spolu, kterou tvoří jeho bývalá strana ODS s TOP 09 a KDU-ČSL. Sám prý dříve toužil po integraci pravice, dnes už si Topolánek nemyslí, že je to možné. Koalici Spolu ale vytkl, že nevyužívá prostor, který se jí momentálně nabízí. „Petr Fiala vychází jako přijatelná alternativa z toho, co se nabízí. Proto budu volit Spolu,“ dodává bývalý premiér. Podle něj ale v situaci, v jaké jsou veřejné rozpočty a v jaké je země po pandemii, není možné, aby jakákoliv vláda dělala pravicové kroky. A jak vnímá proměnu českého stranického systému? „Nepřeju si, aby zmizela tradiční levice typu ČSSD. Nicméně za to všechno, co v posledních letech provedla, si to docela zaslouží,“ říká Topolánek. Tématem rozhovoru byla také zahraniční politika. Pro zahraniční partnery je Česká republika nečitelná, protože jednotná česká zahraniční politika podle Topolánka v podstatě neexistuje. Úkolem pro nového ministra zahraničí, ať už jím bude kdokoliv, proto bude, aby Česku vrátil reputaci a respekt, které v minulosti mělo. 

Pozvání do Interview Martina Kováře přijala tentokrát Libuše Šmuclerová, novinářka a předsedkyně představenstva mediálního domu Czech News Center. Tématem rozhovoru tedy byla především média. Ta podle Šmuclerové prošla v poslední době velkou změnou. „Zásadně se změnila technologie a distribuce. To nejdůležitější se ale nezměnilo. Stále záleží na obsahu. Jestli je dobrý nebo špatný, to každý čtenář nebo posluchač pozná,“ říká Šmuclerová. Zmínila také to, že tři čtvrtiny lidí dnes konzumují zprávy z digitálního prostředí. Přesto si novinářka myslí, že tištěné noviny vydrží ještě dlouho. „Pro velkou část populace jsou držákem. Dávají hierarchii a otisk reality, která má hlavu a patu. Na internetu se lidé ztrácejí,“ říká Šmuclerová. Je proto přesvědčená, že novinařina má budoucnost.

Žádná nemoc v historii neměla takový marketing, jaký má v současnosti koronavirus, myslí si lékař Jan Hnízdil, který byl hostem Interview Martina Kováře. Podle Hnízdila není koronavirus primárně medicínským problémem, ale spíše epidemií strachu, za kterou mohou především média. „Divím se, s jakou lehkostí se lidé vzdávají svých svobod a práv. Respektují nařízení, která často nemají žádné medicínské zdůvodnění,“ říká lékař. Podle něj nadešel čas na velmi ráznou občanskou neposlušnost. Současná doba prý dokonce překonává antiutopický román George Orwella. „Bylo zřejmé, že společnost takto dál fungovat nemůže. Tušili jsme, že nějaká změna nastane. Nečekal jsem ale, že civilizaci položí obyčejný virus,“ dodává Hnízdil. Očekává, že jedním z důsledků epidemie koronaviru bude velký nárůst psychických onemocnění, a to i u dětí. 

17. května skončí rotační výuka a do škol se tak vrátí všechny děti z prvního stupně. „Nečekali jsme, že to bude trvat tak dlouho. Bylo to náročné. Na druhé straně jsme se toho strašně moc naučili,“ řekla v Interview Martina Kováře Radka Wildová, prorektorka Univerzity Karlovy a poradkyně ministra školství. Rok s koronavirem proto podle Wildové nebyl z pohledu školství ztraceným. Nazývá ho naopak rokem poznání a věří, že uplynulé období jednou vyhodnotíme tak, že přineslo i něco dobrého. Přimlouvá se za to, aby návrat dětí do škol byl co nejvíce pozvolný. „První kroky musí být vstřícné k individuálním potřebám a možnostem dětí. Měli bychom naplnit očekávání dětí, které se na tyhle chvíle dlouho těšily,“ říká Wildová. Věří, že zkušenosti, které učitelé během distanční výuky získali, budou přenositelné i do doby po pandemii. 

Hostem Interview Martina Kováře byl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. V době napjatých vztahů mezi Českem a Ruskem podpořil Michálek reakci vlády poté, co byl odhalen vliv ruských agentů na výbuch muničního skladu ve Vrběticích. „Byla prolita krev našich občanů, zemřeli dva lidé. Reakce byla potřeba. Dokud tato diplomatická roztržka neskončí, odmítáme přistoupit na narativ toho, že je nutné vyslovit vládě nedůvěru,“ řekl Michálek. Tím by totiž podle něj došlo k posílení moci prezidenta Miloše Zemana. Podle poslance je Rusko sice svébytný, ale ne zcela demokratický stát a Česká republika nemůže tolerovat jeho nepřátelské aktivity na svém území. Tématem rozhovoru byl i možný vývoj po podzimních sněmovních volbách. Michálek řekl, že se bude ucházet o křeslo ministra spravedlnosti v případě, že budou Piráti součástí příští vlády. „Zatím to směřuje k tomu, že po volbách budeme primárně vyjednávat s koalicí Spolu,“ dodává poslanec. 

Žijeme v době, kdy se zcela oficiálně přiznává, že vedle vedení válek na zemi, ve vodě, ve vzduchu a ve vesmíru existuje pátý rozměr, kterým je kybernetická válka. To řekl odborník na kybernetickou bezpečnost Petr Samek, který byl hostem Interview Martina Kováře. Podle něj nebyla zdravotnická zařízení a především laboratoře na začátku pandemie připravena na komunikaci s pacienty. „Výsledky vyšetření chodily zprvu e-mailem. Pokud by takový e-mail někdo zachytil, získal by osobní a citlivá data o pacientovi. Dnes je tato komunikace zcela určitě bezpečnější,“ říká Samek. Upozornil na vážný problém, který by nastal v případě, že by některá z nemocnic zkolabovala z důvodu hackerského útoku v době, kdy vrcholila pandemie. „Stát si musí uvědomit, že kritickou infrastrukturou je zdravotnictví jako celek,“ vyzývá odborník na kybernetickou bezpečnost.

Češi budou moci v létě cestovat do tradičních destinací, na které jsou zvyklí. V to věří místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež, který byl hostem Interview Martina Kováře. „Letošní sezóna bude stoprocentně lepší než ta loňská. Slovensko a Rakousko budou lidem určitě k dispozici,“ říká Papež. Očekává, že Spojené státy se pro turisty otevřou na konci léta. Covid pas nebude podle Papeže nic jiného než aplikace, do které budou lidé vkládat informace ať už o očkování nebo jiných formách protilátek. „Diskuse se vede více o tom, jak covid pas bude vypadat, než co bude obsahovat. To je handicap,“ dodává místopředseda asociace. A předpokládá, že pro letní sezónu se jednotný covid pas zavést nestihne. Papež také sdělil, že pandemii nepřežilo přes 220 českých cestovních kanceláří z necelých 900.

Hostem Interview Martina Kováře byl bývalý velvyslanec v Izraeli a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Tomáš Pojar „Osobně si myslím, že Jan Hamáček žádným zrádcem není a že do Moskvy kšeftovat nejel. Cesta do Moskvy byla ale absurdní. Někdy se obklopuje nešťastnými rádci,“ říká Pojar. To, že na českém území operují ruští zpravodajci, je podle něj obecně známý fakt, který Rusové ani nezastírají. Pojara ale překvapilo, že Rusové stáli za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích. Reakce vlády byla podle bývalého diplomata správná. Chybou ale bylo, že Česko více nekomunikovalo se spojenci, pro které není příliš čitelné, myslí si Pojar. „Vlastní zájmy si lépe dokážeme obhájit, pokud budeme mluvit jednotně. Česká republika ale v posledních mnoha letech neměla vlastní zahraniční politiku,“ dodává bývalý diplomat.

Vztahy mezi Ruskem a Českem nikdy horší nebyly. Myslí si to bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, který byl hostem v Interview Martina Kováře. Tématem rozhovoru byla diplomatická krize mezi oběma zeměmi po odhalení vlivu Ruska na výbuch muničního skladu ve Vrběticích. „Důležité je, že kroky, které Česko podniklo, byly učiněny koordinovaně ze strany předsedy vlády, ministra zahraničí i prezidenta republiky,“ řekl Svoboda. Zdůraznil i to, že se Česká republika nedočkala společného postoje ze strany EU ani NATO. Podobné gesto jako Česko udělalo jen několik zemí. Podle Svobody je k zamyšlení, kde se stala chyba. „Budeme muset vyvinout velké úsilí, abychom udrželi maximální podporu spojenců. Musíme být aktivní a předvídat, jaká bude reakce ruské strany. Protože něco určitě přijde,“ varuje bývalý ministr. Nabádá také k tomu, aby Česká republika udělala vše pro splnění svých závazků vůči NATO.

Hostem Interview Martina Kováře byl ekonom a historik Ladislav Tajovský. Tématem rozhovoru byla historie i současnost Spojených států amerických, protože právě jimi se Tajovský odborně zabývá. „Joe Biden je největší nula, co kdy byla prezidentem,“ řekl Tajovský o nedávno zvoleném prezidentovi USA. Podle něj byl výsledek posledních amerických prezidentských voleb především volbou proti bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi, nikoliv pro Bidena. Tajovský očekává, že Biden bude nejméně rozhodujícím americkým prezidentem. Skutečně vládnout budou podle něj jiní. Řeč byla i o bývalém prezidentovi USA Barackovi Obamovi, který má podle Tajovského stále velký vliv v zákulisí Demokratické strany. „Obama symbolizuje vůbec to nejhorší z Demokratické strany i z amerického prezidentství. Způsobil, že být na americké poměry ultralevicovým prezidentem je normální jev,“ říká historik. A jaká je Trumpova budoucnost? Podle Tajovského je možné, že bude v roce 2024 znovu kandidovat v prezidentských volbách. Nemyslí si ale, že by měl šanci uspět. 

Pozvání do Interview Martina Kováře přijal bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda Vojenského štábu NATO Petr Pavel. Na úvod zhodnotil vývoj diplomatické krize mezi Českem a Ruskem. Podle Pavla zareagovala vláda naprosto správně. Logická byla i žádost spojenců o společný postup. „Na tom, že u nás operují ruští zpravodajci, není nic překvapivého. Špioni nás provázeli celou lidskou historii. Svoje zpravodajce mají země demokratické i ty méně demokratické,“ řekl Pavel. Přiznal také, že byl zklamán nedělním projevem prezidenta republiky Miloše Zemana. To, že se Česko pravděpodobně ocitne na seznamu nepřátelských zemí Ruska, považuje Pavel za vyznamenání. Řekl také, že musíme být pevnou součástí EU a NATO. Vyjádřil se i k nadcházejícím prezidentským volbám. „Pokud by byly volby vyhlášeny v nejbližší době, tak do toho půjdu. Připravuju se na to,“ řekl Pavel.

Pozvání do pořadu Interview Martina Kováře přijala ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). Na úvod se vyjádřila k aktuálnímu politickému dění v Česku. Jak vnímá snahu opozice o vyslovení nedůvěry vládě, případně o rozpuštění Poslanecké sněmovny?  „Máme tu těžkou zdravotní krizi a nejtěžší ekonomickou krizi od 30. let minulého století. Opozice by k tomu chtěla ještě přidat krizi politickou. Je to jejich zodpovědnost, rozhodně to ale není rozumné,“ řekla ministryně. Tématem rozhovoru byla i pandemie koronaviru a její dopad na ekonomiku. Vláda zatím dala do ekonomiky prostřednictvím podpůrných programů 380 miliard korun. Podle Schillerové to bylo nutné, ale věří, že se to vyplatí. Je smířená s tím, že vstoupí do historie jako ministryně financí s největším schodkem v historii Česka. Přijala by nabídku stát se ministryní financí i po příštích volbách?

Hostem v pořadu Interview Martina Kováře byl senátor a předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý). „Zeman vážně oslabil mezinárodní postavení České republiky,“ zhodnotil Fischer nedělní projev prezidenta ČR Miloše Zemana k tzv. vrbětické kauze. Senátor Zemanovi vyčetl, že s vyjádřením týden otálel a poté se dopustil řady dezinformací. Fischer také řekl, že prezident Zeman nehájí zájmy České republiky jako suverénní země, znevěrohodnil slova vlády i usnesení obou komor Parlamentu a oslabil postavení Česka vůči spojencům. „Veřejná prohlášení z nejvyšších míst nejsou jednotná. Jako Česká republika nemluvíme srozumitelně vůči našim spojencům. Tím se dostáváme do izolace,“ dodává senátor. Vyhoštění 18 ruských diplomatů považuje za důležité a historické rozhodnutí. Vládu za to pochválil a připomněl, že stejně se usnesl i celý Senát. 

Pozvání do Interview Martina Kováře přijal rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Proč Univerzita nevyslyšela prezidenta republiky Miloše Zemana a odmítla udělat odborné posouzení ruské vakcíny Sputnik V? Podle Zimy by to byla zbytečná práce, kterou už udělal odborný časopis The Lancet. „Osobně si myslím, že tato vakcína splňuje požadavky. Je ale potřeba posoudit celý proces výroby ze strany kompetentních orgánů. Věřím, že v řádů týdnů nebo měsíců tu bude další vakcína, kterou se bude moci očkovat,“ řekl rektor UK. Zima také popsal svou osobní zkušenost s koronavirem, která vedla až k náročné kardiochirurgické operaci. Na pravou míru uvedl výroky některých médií o svém údajném postoji k pandemii. „Očkování vidím jako jediné východisko z pandemie. Jsme ale svědky toho, že je to obrovský byznys,“ zmínil Zima. Podle jeho slov se ukázalo, že děti v základních školách nejsou zdrojem šíření koronaviru. Přesto ale došlo k devastaci školského systému, protože se Česko řadí mezi země, kde byly školy zavřené vůbec nejdéle.

Pozvání do Interview Martina Kováře přijala ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Ilona Švihlíková. Rozhovor tak byl především o rozpočtu České republiky. Podle Švihlíkové udělala česká vláda současně s bezprecedentně vysokým rozpočtovým schodkem nenápadnou daňovou reformu. „Zadělali jsme si na velký problém veřejných financí i do budoucna. Zásadní, ale málo prodiskutované daňové změny způsobí strukturální deficit až ve výši 200 miliard korun. Bude potřeba řada kroků na straně příjmové i výdajové,“ říká ekonomka. Otázka udržitelnosti veřejných financí bude podle ní do budoucna největším problémem, který ale dominantně souvisí s masivními daňovými změnami a jen okrajově s pandemií. „Mám velké obavy z toho, že narůstající dluh by mohl vést k privatizaci veřejných statků,“ říká Švihlíková. Podle ní je především nutné provést změnu daňového systému, který je nespravedlivý. Velký potenciál pro budoucnost Česká republiky vidí Švihlíková v lokalizaci, tedy propojení mezi výrobou a spotřebou na jednom místě.

Hostem Interview Martina Kováře byl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR generál Jiří Šedivý. Úvodním tématem rozhovoru byly události okolo odhalení ruského vlivu na výbuch muničního skladu ve Vrběticích. „Je to citlivá věc, veřejnost ale musí znát alespoň jádro problému a způsob, jakým to česká vláda řešila. Zbytek informací by ale měl v zájmu bezpečnosti zůstat utajen,“ říká generál. Podle Šedivého šlo o akt agrese vůči nezávislé suverénní zemi, který ozbrojeným způsobem provedli vojáci úkolování statní moci. „Zabili naše občany a zničili náš majetek. To by se mělo výrazně reflektovat. Musí být absolutně jasné, že Česká republika nedovolí, aby se něco takového na našem území dělo. Měli bychom být velmi razantní,“ dodává Šedivý. Podle něj by nás měli naši partneři v EU a NATO podpořit nejen slovně, ale i vyhoštěním některých ruských diplomatů. Tématem rozhovoru byl i stav Armády ČR i to, jak si stojí na misích v zahraničí. 

Pozvání do interview Martina Kováře přijala předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. Hlavním tématem rozhovoru bylo odhalení vlivu ruských tajných agentů na výbuch muničního skladu ve Vrběticích. Pekarová označuje tento čin za teroristický a reakci vlády považuje za nedostatečnou. „S teroristy se nevyjednává, Rusko rozumí jenom síle. Je potřeba přistoupit k vyhoštění mnohem většího počtu diplomatů,“ říká Pekarová. Poukazuje na to, že ruských diplomatů je v Praze zhruba 140 a vyhoštění 18 z nich je málo. Podle poslankyně nesmí být Rusko zapojeno do dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech. Připomněla, že od začátku vyzývá k tomu, aby vláda dbala doporučení českých bezpečnostních složek, které před tím varují. „Plánování cesty do Moskvy se rovná zradě. Chceme vysvětlení a Hamáčkovu rezignaci,“ říká Pekarová, podle které se prezident ČR Miloš Zeman dopouští kolaborace tím, že k případu zatím mlčí. Přibývá tak důvodů, proč chce TOP 09 spolu s dalšími opozičními stranami vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. „Tato vláda selhala na plné čáře,“ dodává Pekarová. 

Hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z byl lékař a proděkan 1. lékařské fakulty UK Aleksi Šedo. „Pandemie byla pro nás pedagogy i pro mediky obrovská zkušenost. Museli jsme od základu měnit strukturu výuky. Bojovali jsme za zachování kontaktní výuky,“ říká lékař. Těžké časy ale podle něj měly i světlou stránky, když ukázaly entuziasmus studentů i učitelů. „Vidět, že lidé dělají něco, co by dělat nemuseli, ale věří, že je to správné, bylo povznášející,“ dodává Šedo. Současná doba ozřejmila, jak české zdravotnictví prahne po nové síle. Noví lékaři jsou potřeba. Zájem o studium medicíny je velký, ale mnohonásobně převyšuje kapacity fakult. Šedo hovořil i o vývoji léčby rakoviny. Podle něj onkologii výrazně pomohla existence řady preventivních programů. Do budoucna se ale Šedo obává nárůstu počtu onkologických pacientů. Zdravotnictví se proto musí připravit na zátěž nádorových onemocnění. 

„Dnes skutečně vládne ten vůdcovský princip, to jsme si všimli už v Americe za Kennedyho,“ říká v Interview Martina Kováře politolog, nakladatel a konzervativec Alexander Tomský. Svět se podle Tomského mění a společně s ním také politici. Jednotlivé směry se navzájem promíchaly a lidé si vybírají z každého to, co se jim hodí. Zatímco dřív politická strana byla parta matadorů, která rozhodovala. Dnes stranu vůdce přetvoří dle obrazu svého. Vznikají proto velmi rychle, ale také dřív končí. Volíme v podstatě menší zlo. 

Hostem Interview Martina Kováře byl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Na úvod byla řeč o státním rozpočtu. Jeho schodek byl před pandemií obvykle v řádu desítek miliard korun, teď je to o řád více. „Velmi obtížně se budeme vracet ke stavu před pandemií,“ říká Rusnok, podle kterého by ani současný schodek ve výši 500 miliard nemusel stačit. Rusnok hovořil také o tom, že bilance rozpočtu se zhoršuje i bez ohledu na koronavirus. Důvodem je růst mandatorních výdajů i stárnutí populace. Pokud jde o inflaci, měli bychom se podle odhadu Rusnoka v letošním roce blížit dvěma procentům. To označuje za zdravou míru, kterou si ČNB stanovila za svůj cíl. A jak předpovídá guvernér ČNB vývoj daní? „Obávám se, že zvyšování daní je scénář, kterému se v budoucnu jen těžko vyhneme,“ uzavírá Rusnok. 

Hostem Interview Martina Kováře byl poslanec a místopředseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík. „Vláda nezvládá pandemii, opatření jsou chaotická, a přitom ještě řeší sama sebe. Tím ztrácí drahocenný čas. Svědčí to obrovském amaterismu vlády. Je to důsledek politiky Andreje Babiše,“ kritizuje vládu Gazdík. Ocenil ale ministra školství Roberta Plagu za to, že dnešní návrat dětí do škol byl úspěšný. Školství by mělo být podle Gazdíka pro jakoukoliv budoucí vládu zásadní prioritou. Poslanec hovořil také o tom, že STAN spolu s Piráty v těchto dnech dokončují společný program. „Chtěli bychom lidem ukázat, jak to bude vypadat, když budou vládnout Piráti a Starostové,“ říká Gazdík a dodává, že by rád přijal možnost podílet se na změnách v českém školství.

Hostem Interview Martina Kováře byl tentokrát evoluční biolog Jaroslav Flegr. „Situace je, zdá se, pozitivní, ale křehká. Musíme být strašně opatrní, ale řekl bych, že je to na dobré cestě,“ řekl Flegr k vývoji epidemie a přidal širší pohled: „Možná, že kdyby se nechalo zkolabovat zdravotnictví ve druhé vlně – a tam opravdu chybělo pár dnů, tak bychom neměli tu strašnou třetí vlnu, která nás stojí mnohem víc životů.“ Flegr je vysokoškolským pedagogem a evoluční parazitologii učí přes dvacet let. Podle něj bylo naprosto jasné, že nějaká pandemie přijde, a byl proto „zhrozen“ tím, jak málo jsme byli na tuto situaci připraveni. Nyní bychom se měli soustředit na to, abychom dostali děti v co největším počtu zpět do škol, domnívá se Flegr. K otázce na výměnu na ministerstvu zdravotnictví dnešní host řekl: „Nového ministra zdravotnictví neznám, ale trochu mě naplňuje optimismem, že by se měl zbavit hlavního promořovače náměstka Vladimíra Černého a že bychom se mohli konečně s touto zločinnou strategií rozloučit.“

Do pořadu Interview Martina Kováře přišel prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Podle něj bylo odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného očekávané, protože ztratil důvěru svého šéfa. Tématem rozhovoru byly i vládní opatření. Pokud jde o uzavření okresů, nedělá si Prouza iluze, že to lidé dodržovali. „Prostě si každý napsal papír. Personální ředitelé se stali nejoblíbenějšími lidmi ve firmě, protože měli to razítko,“ dodává Prouza. Martin Kovář se svého hosta také ptal na dopady epidemie. Zhruba 15 procent obchodů už znovu neotevře, odhaduje Prouza a dodává: „Řadu z nich nakonec zabila Alena Schillerová tím, jak nově nastavila kompenzační programy.“ A pokud jde o vyhlídky na léto, je podle Prouzy šance, že by lidé mohli cestovat. Otázkou ale je, jestli na to budou mít peníze.  

„Státu peníze dávno došly. Utrácí více, než je schopen vybrat na daních. Utrácí více než to, co vygeneruje ekonomika,“ řekl v Interview Martina Kováře poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Přiznal i to, že má strach z nedávno schválené novely zákona o České národní bance, čímž podle něj padá poslední brzda pro nezodpovědné hospodaření vlády. „Teď je tu bohatý strýček v podobě České národní banky, který může vládě pomoci a nakupovat dluhopisy i ve chvíli, kdy by je standardní investor nechtěl,“ dodává Skopeček, podle kterého už není prostor pro další zvyšování daní. Stát si žil nad poměry, cestu však vidí ve snižování výdajů.

„Mám takový soukromý názor, že ta potvůrka jde po určitém genotypu, nebo fenotypu člověka a prakticky nejen ten věk a přítomnost rizikových faktorů rozhoduje, jak to proběhne. To je to, co mě pořád překvapuje,“ říká v Interview Martina Kováře endokrinolog a kardiolog Michal Krutský. Postcovidových pacientů je teď většina a je to denní chleba ambulantních specialistů. „Moje sestřička teď spočítala, že z odpoledních objednaných pacientů jich sedm z deseti už bylo v postcovidu,“ dodává Michal Krutský.

"Je to doba, která je vykloubená a zvláštní," řekl v Interview Martina Kováře plzeňský biskup Tomáš Holub. Lidé v uzavřených okresech na západě Čech si prožili složitou situaci a samozřejmě to dopadalo i na duchovní. "Najednou hrála velkou roli i modlitba za lidi a pro lidi... Člověk najednou trošku musel přehodnotiti takové nadávání na tu zkaženost sociálních sítí, protože se staly obrovskou pomocí pro kontakty, které by jinak nemohly být vůbec možné," dodal Holub. 

"Představa, že bychom obnovili pravidelný provoz divadel do konce června je podle mě už velice slabá," řekl v Interview Martina Kováře ministr kultury Lubomír Zaorálek. Nejdříve se budou moci otevřít opět muzea, galerie, hrady a zámky. Po Velikonocích se podle Zaorálka spustí program covid kultura pro ty firmy, které v kultuře podnikají a nejsou OSVČ. 

Jana Černochová /ODS/: Koalici s Piráty si neumím představit, ale politika je umění kompromisu "Já si neumím úplně představit, jak by ta koalice fungovala, ale na druhou stranu je politika uměním kompromisu a každý se musí té situaci přizpůsobit," řekla v Interview Martina Kováře poslankyně Jana Černochová. Jak dále uvedla, považuje Piráty za levicovou stranu a některé z výroků jejich představitelů ji překvapují a běhá jí z nich mráz po zádech. Konkrétně pak zmínila výrok Olgy Richterové k tragické události, kdy zemřel Petr Kellner. Poslechněte si záznam celého Interview Martina Kováře.

Podle Dany Drábové je normální, že do dostavby jaderné elektrárny vstupuje politika: "Pro každou zemi, ze které pochází ten potenciální dodavatel, je to prestižní a ekonomická otázka takový tendr vyhrát." Jak předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost uvedla v Interview Martina Kováře, Rusko umí podobný tendr vymyslet a vyprojektovat, ale neumí jej dotáhnout do konce: "Myšlenkově výborné, ale stavět by to musel někdo jiný." 

"Byly by to nejdražší Velikonoce v historii České republiky," komentoval návrhy na uzavření průmyslu před svátky v Interview Martina Kováře ekonom Štěpán Křeček s tím, že nejsme ve stavu, kdy si to můžeme dovolit. "My jsme tu ekonomickou podporu nakombinovali tak, že je strašně drahá a ten efekt nebude nějak úžasný," říká analytik Křeček. 

"Když někomu něco řeknu třikrát, čtyřikrát, tak potom mu to napíšu," řekl premiér Andrej Babiš v Interview Martina Kováře k vytýkacím dopisům ministru zdravotnictví Janu Blatnému. Ministerstvu Babiš vyčítá, že nepropaguje používání léku bamlanivimab. "Nejen, že to nepropagují, ale ještě to brzdili," řekl Babiš s tím, že přípravek dostalo pouze 64 nemocnic. 

Množství lidí, kteří jsou očkováni proti covidu je v ČR poměrně malý. Například Velká Británie už hlásí 27 milionů lidí, kteří dostali první dávku. Kdo  může za pomalé dodávky vakcíny? 

Zaměstnavatelétestují každý týden své zaměstnance, přestože to logistickynení úplně jednoduché. Za nedodržení nařízení by je totižčekal finanční postih, ikdyžve srovnání se zahraničím by nebyl tak velký. ViceprezidentSvazu průmyslu a dopravy Radek Špicar si myslí, že testováníukazuje na to, že velké továrny nejsou ohnisky pro šířeníkoronaviru.

Jak připravit úspěšnou politickou kampaň? A kdo by mohl vyhrát nadcházející volby v ČR?

Podle bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha by měl být vytvořen maximální tlak na výrobce vakcíny, aby dodržovali své závazky.

Do politiky by se mělo zapojit víc lidí. Nemělo by se zapomínat ani na ženy. Na demokracii se totiž musí pracovat neustále. Patří k tomu i boj s nepravdivými informacemi proti očkování. To je výčet několika bodů z nové kampaně europoslankyně (Piráti)  Markéty Gregorové. 

Pandemie covidu-19 zasáhla do všech lékařských oborů. Jak si stojí aktuálně neurochirurgie?

Proč někteří lidé nevěří současné vládě? Mohou za to protiepidemická opatření?  

Jaká je úroveň českého zdravotnictví? Čekají ho pravdu katastrofické scénáře, které předpovídají někteří epidemiologové?  

Situace je tak vážná, že je každá ruka dobrá říká v Interview Martina Kováře středočeská hejtmanka Petra Pecková: "Bylo by nejlepší, aby do nemocnic nastoupili internisté nebo chirurgové, kardiochirurgové a sestry, které umí obsluhovat přístroje. Teď nastoupil i jeden psychiatr a možná zrovna on bude v té nemocnici také potřeba."

Čeští egyptologové na podzim svůj výzkum přerušili, na jaře by však chtěli obnovit práce třeba v okolí hrobky bájného egyptského mudrce Kairese.

Podcenili jsme určitá epidemiologická opatření, která už na podzim měla být cílená na osoby, které jsou vnímavé a jsou v rizikové skupině, řekl v Interview Martina Kováře epidemiolog Jiří Beran.

Vláda se rozhodla uzavřít závodní jídelny. Zákaz stravování netrval ani den. Sdružení provozovatelů zaměstnaneckých stravovacích zařízení nebo odbory to veřejně kritizovali s tím, že nařízení kabinetu nepovažují  za dobře promyšlená. Podle nich zodpovědně dbají v jídelnách na dodržování hygienických pravidel a jsou to tedy bezpečná místa ke konzumaci jídla.  

Spory opozice s vládou kvůli řešení pandemie opět narůstají. Kritické hlasy na adresu ministrů zaznívají napříč politickými stranami a hnutími. Polemiky v Poslanecké sněmovně se už ale musejí obejít bez zdatného rétora a výrazné tváře TOP09 Miroslava Kalouska. Přesto se někteří domnívají, že jeho politická cesta není úplně na svém konci.

"Velikost veřejného dluhu ve vyspělém světě dnes atakuje hranice, které jsme naposledy viděli za druhé světové války." říká v Interview Martina Kováře ekonom bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampla. Ekonomický propad už se podle Hampla jednoduše spravit nedá a bude záležet, kdy se vrátíme do nějakého normálu.

"Musíme radikálním způsobem změnit to, jak tráví učitelé čas se svými studenty. Začít se musí proškrtáním osnov, vyškrtnout padesát procent faktů. Ne proto, abychom je naučili méně, my je musíme naučit mnohem více," řekl v Interview  Martina Kováře bývalý generální ředitel ČEZu a předseda správní rady gymnázií PORG Martin Roman.

Jak hodnotí předseda KSČM vládu Andreje Babiše? A jaké jsou podle něj nejvážnější chyby?

Jak to bude s generací dětí, které už více než rok nechodí do školy? Jak bude potřeba připravovat jejich návrat do běžného života?

Proč Covidu-19 podléhají stále mladší lidé? Jaké dopady mají mutace na očkování? A jsou opravdu roušky a respirátory účinné? Na to jsme se ptali lékaře Martina Balíka.

Prodloužení nouzového stavu by mělo být pouze možností na vyřešení problému tak, aby tato instituce nemusela být využívána. A je pandemický zákon diskutován spolu s koaličními partnery?

Co je to covidismus? A proč se jí Václav Klaus tolik bojí? V čem nám Covid nejvíce ubližuje?

Vyhlásit znovu nouzový stav bylo aktuálně opravdu nezbytné. Je to jedno z mála řešení, které umožňuje získat další čas, ačkoliv lidé ho vnímají jako symbol bezpráví, které na nich je pácháno.

Jak se Tomáš Ouředníček dostal k Dakaru? Byl to jeho sen od malička? A jaký byl jeho první Dakar?

Proč skončil Jiří Janeček v cele předběžného zadržení? Společnost je aktuálně velmi rozdělená a na některá vládní opatření je již pozdě. Jak bude fungovat hnutí Chcípl pes a má nějaké politické ambice?

Co vedlo Miroslava Tomana k prosazování zákona o zvýšení podílu českých potravin? A proč je potravinová soběstačnost země tak důležitá?

Podpoří SPD návrh vlády na prodloužení nouzového stavu? Jaká jsou podle Radima Fialy jiná řešení?

Loni jsme si připomínaly 400 let od Bitvy na Bílé hoře a historická témata nejsou podle Marie Koldinské pro společnost rozhodně mrtvá. To, zda historické téma rezonuje společností vždy závisí spíše na současné situaci.

Jak hodnotí Roman Šmucler aktuální situaci v ČR s bojem proti koronaviru? A jak dostupná je momentálně stomatologická péče?

Jak hodnotí vládní přípravu na očkování proti koronaviru předseda pirátské strany Ivan Bartoš? A jaký je jeho názor na vakcínu Sputnik? Poslechněte si rozhovor.

“Vždy, když řídíte nějakou krizovou situaci, musí lidé v danou chvíli vědět, co od nich očekáváte, kam si mají stoupnout, jak se mají chovat a proč to celé je. Musí vám věřit, že to skončí dobře. Tohle se vládě absolutně nepovedlo a procházeli jsme od jara strašnou spoustou pokynů, které jsou v jednu chvíli dobře a v jednu chvíli zase úplně jinak.” Říká hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba. “Tvrdím, že nouzový stav je určitým legislativním zarámováním, který vláda nebo samospráva občas potřebuje, abyste mohl něco použít, eventuálně vymáhat. Nouzový stav by lidi tak nerozčiloval, kdyby vedle toho byla normální racionální komunikace a lidé věděli proč se co děje a opatření by dávala smysl.” 

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je jasné, že dřívější opatření neměla žádný efekt. “Nedokázala tu epidemii zbrzdit. Přimlouval bych se za to, abychom nečekali, aby protiepidemická opatření přitvrdila. Prosím veřejnost, aby nám pomohla. My sami ten rychlík zastavit nedokážeme. Je třeba, aby každý ta opatření dodržoval, aby lidé na sebe byli opatrní a ohleduplní, aby nikam zbytečně nevycházeli.”“Slyšel jsem srovnání, že se přeci umírá i na jiné choroby jako je rakovina, kardiovaskulární onemocnění.” Komentuje situaci prezident ČLK Milan Kubek a pokračuje: “Jen pro srovnání - na kardiovaskulární choroby zemře u nás každý den přibližně sto čtyřicet lidí, na rakovinu sedmdesát pět a na koronavirus minulý týden umíralo v průměru přibližně šedesát pět lidí denně. Je velmi pravděpodobné, že koronavirus, který je dnes třetí nejčastější příčinou úmrtí u nás v danou chvíli, příští týden předstihne všechny druhy rakoviny a stane se druhou nejčastější příčinou úmrtí. Nevím, na co chceme čekat. To, co nám hrozí, je zahlcení zdravotního systému.” 

“Neviděl jsem žádné analýzy, které by vysvětlily možný nouzový stav. Vidíme, že se čísla nakažených, hospitalizovaných i lidí, kteří s Covidem-19 zemřou, zvyšují, ale jestli to ospravedlňuje vyhlášení nouzového stavu, to nevím. Kdybychom  využili letní měsíce, tak teď jsme nouzový stav nemuseli .” říká odlehli naději, že všechno špatné máme za sebou, a že si můžeme dovolit uvolnění všech opatření, přesto, že země kolem nás rozhodně takhle daleko nešly. “Mnoha lidem se to nebude líbit, ale jestli se dostaneme do krize, tak je zapotřebí, aby celý systém byl řízen hierarchicky a z jednoho místa.”Podle Petra Pavla by měla česká armády investovat především do techniky, která je už dávno za hranicí životnosti.  Bojová vozidla pěchoty, dlouhou dobu se hovořilo o radarech, které zabezpečují přehled o vzdušné situaci do výšky třech tisíc metrů, o vrtulnících. Hovořilo se o dělostřelectvu, modernizaci ručních zbraní, i, doplnění zásob v mnoha kategoriích. To všechno jsou projekty, které jsou , jestli naše armáda ."“Pokud jde o úroveň vojáků, tedy tu uniformovanou, pak na naše vojáky v poli je spoleh. Naši vojáci jsou vnímáni jako stabilní spojenec, který může komukoliv krýt . Na druhou stranu nejsme tak úplně čitelní, srozumitelní a  pokud jde o politickou úroveň ,” doplňuje bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky a předseda vojenského výboru NATO.Petr Pavel je připravený kandidovat na post prezidenta republiky. “Vyslyšel jsem přání lidí, kteří oslovovali. Já sám jsem si řekl, že udělám všechno co bude v mých silách, abych se pokusil nejenom v té případné volbě uspět, ale hlavně abych se pokusil to trochu zkomplikovat těm lidem, které bych na tom postu nerad viděl.” 

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek: Žijemeve zvláštní době, kdy vláda píše návrhy zákonů na tiskových konferencích aještě dnes skončí mají další nápad.

Rozhovor na aktuální téma. Na rádiu Z.

Rozhovor Martina Kováře s renomovaným klimatologem Václavem Cílkem o změnách klimatu a jejich vlivu na počasí.